(navigation image)
Home American Libraries | Canadian Libraries | Universal Library | Community Texts | Project Gutenberg | Children's Library | Biodiversity Heritage Library | Additional Collections
Search: Advanced Search
Anonymous User (login or join us)
Upload
See other formats

Full text of "Cesko-recky Novy zakon"

fNbvý Zäkon 

(Pána a SpasiteCe našeho 

Ježíše Kjista 



Paralelní Nový zákon 
česko-ŕecký 

> Český (Bible Králička) 

> Recký (Textus Receptus) 




První vydaní - 2012 



Vysázeno v Palatino Linotype 10 point (čeština) a Cardo 10 point (EXXnviKá) 

Český text Bible Králička (1613) (public domain) 

Ŕecký text Stephanus Textus Receptus (1550/1894) (public domain) 



Púvodní sazba Kevin P. Thompson 2011 
Česká verze MBa 2012 



Pofádek knih Nového zákona 



Evangelium podlé sepsání S. Matouše 4 

Evangelium podlé sepsání S. Marka 114 

Evangelium podlé sepsání S. Lukáše 184 

Evangelium podlé sepsání S. Jana 302 

Skutkové svätých Apoštolú 390 

Epištola S. Pavla k Rímanúm 504 

První epištola S. Pavla k Korintským 548 

Druhá epištola S. Pavla k Korintským 592 

Epištola S. Pavla k Galatským 620 

Epištola S. Pavla k Efezským 634 

Epištola S. Pavla k Filipenským 650 

Epištola S. Pavla k Kolossenským 660 

První epištola S. Pavla k Tesalonicenským 670 

Druhá epištola S. Pavla k Tesalonicenským 680 

První epištola S. Pavla k Timoteovi 686 

Druhá epištola S. Pavla k Timoteovi 698 

Epištola S. Pavla k Titovi 707 

Epištola S. Pavla k Filemonovi 713 

Epištola S. Pavla k Židúm 716 

Epištola S. Jakuba 748 

První epištola S. Petra 760 

Druhá epištola S. Petra 772 

První epištola S. Jana 780 

Druhá epištola S. Jana 791 

Tretí epištola S. Jana 793 

Epištola S. Judy 795 

Zjevení svätého Jana 798 



Evanjelium podlé sepsání S. Matouše 



fciHe. ICrpUickÁ 

1 Kniha (o) rodu Ježíše Krista syna 
Dávidova, syna Abrahámova. 

2 Abrahám zplodil Izáka. Izák pak 
zplodil Jákoba. Jákob zplodil Judu 
a bratí í jeho. 

3 Judas pak zplodil Fáresa a Záru 
z Támar. Fáres pak zplodil Ezroma. 
Ezrom zplodil Arama. 

4 Aram pak zplodil Aminadaba. 
Aminadab pak zplodil Názona. 
Názon zplodil Salmona. 

5 Salmon zplodil Bóza z Raab. 
A Bóz zplodil Obeda z Rut. Obed pak 
zplodil Jesse. 

6 Jesse zplodil Dávida krále. Dávid 
pak král zplodil Salomouna, z té, 
kteráž [nékdy byla žena] Uriášova. 

7 Salomoun zplodil Roboáma. 
Roboám zplodil Abiáše. Abiáš zplodil 
Azu. 

8 Aza zplodil Jozafata. Jozafat 
zplodil Joráma. Jorám zplodil Oziáše. 

9 Oziáš pak zplodil Joátama. Joátam 
pak zplodil Achasa. Achas zplodil 
Ezechiáše. 

10 Ezechiáš pak zplodil Manasesa. 
A Manases zplodil Amona. Amon pak 
zplodil Joziáše. 

11 Joziáš pak zplodil Jekoniáše 
a bratŕí jeho v zajetí Babylonském.: 



Textus face-ytus 

1Bíf3\og yevéaecog 'Ir|aoú Xpiaxou, 
uíou Aa(3íS, inou Ä[3paáp 

2 Ä|3paap eyévvriaev xôv 'IaaáK- 
'IaaaK Sé eyévvriaev xôv 'IaKcó(3- 
'IaKČo(3 Se eyévvriaev xôv 'IoúSav Kal 
xoug aSeAxpoug aúxou 

3 'IoúSag Sé eyévvriaev xôv <Pápe<; kov 
xôv Zápa ex xfjg Gapáp- ^ápe^ 5é 
eyévvriaev xôv 'Eapcóp- 'Eapwp Sé 
eyévvriaev xôv Äpáp 

4 Äpap. Sé eyévvriaev xôv ÄpvvaSá(3- 
Ä|aiva5a(3 Sé eyévvriaev xôv Naaaacóv 
Naaaacov Sé eyévvriaev xôv EaXpcóv 

5 EaA.pwv Sé eyévvriaev xôv Bobt, ex 
rr\<; 'Pay_á(3- Bobt, Sé eyévvriaev xôv 
'Qpŕ|S ek xng Toú0- 'OpŕjS Sé 
eyévvriaev xôv 'Ieaaaí 

6 'Ieaaai Sé eyévvriaev xôv Aa(3lS xôv 
(BaaiXéa- Aa(3iS Sé ó (BaaiXeug 
eyévvriaev xôv EoXopcovxa ex xfíg xou 
Oúpíou 

7 EoA.op.wv Sé eyévvriaev xôv 
'Po(3oáp- 'Po(3oap Sé eyévvriaev xôv 
Ä(3iá- Ä(3ia Sé eyévvriaev xôv Äaá 

8 Äaa Sé eyévvriaev xôv 'Iooaaipáx- 
'Iooaaipax Sé eyévvriaev xôv 'Icopáp- 
'Icopap Sé eyévvriaev xôv 'O^íav 

9 'O^íag Sé eyévvriaev xôv 'IwaBáp- 
'IooaBap Sé eyévvriaev xôv 'Ayát,- Äva£ 
Sé eyévvriaev xôv 'E^exíav 

10 'E^exíag Sé eyévvriaev xôv 
Mavaaaŕj- Mavaaafjg Sé eyévvriaev 
xôv Äpcóv Äpwv Sé eyévvriaev xôv 
'Iooaíav 

1 1 'Iooaíag Sé eyévvriaev xôv 'Ievovíav 
Kal xoug aSeXipoug aúxoú éxci xfjg 
pexoixeaíag Ba[3u\côvog 



MATOUS 1:12 



fciHe. %rttiiÚLÍÍ 

12 A po zajetí Babylonském Jekoniáš 
zplodil Salatiele. Salatiel pak zplodil 
Zorobábele. 

13 A Zorobábel zplodil Abiuda. 
Abiud pak zplodil Eliachima. 
Eliachim zplodil Azora. 

14 Azor potom zplodil Sádocha. 
Sadoch zplodil Achima. Achim pak 
zplodil Eliuda. 

15 Eliud zplodil Eleazara. Eleazar 
zplodil Mátana. Mátan zplodil Jákoba. 



16 Jákob pak zplodil Jozefa, muže 
Márie, z nížto narodil se JEŽIŠ, jenž 
slove Kristus. 

17 A tak všech rodu od Abraháma 
až do Dávida bylo rodu čtrnácte. A od 
Dávida až do zajetí Babylonského 
rodu čtrnácte. A od zajetí 
Babylonského až do Krista rodu 
čtrnácte. 

18 Jezukristovo pak narození takto 
se stalo: Když matka jeho Maria 
snoubena byla Jozefovi, prvé než se 
sešli, nalezená jest tehotná z Ducha 
svätého. 

19 Ale Jozef muž její spravedlivýjsa, 
a nechtév jí v lehkost uvésti, chtél ji 
tajné propustiti.. 



12 Mexá Sé xŕjv p.exoiKeaíav 
Ba[3uA.óovoc 'Iey_ovíac eyévvriaev xôv 
EaXaBiŕjX- EaXa9ir|X Sé eyévvriaev xôv 
Zopo(3a(3éX 

13 Zopo(3a(3eX Se eyévvriaev xôv 
Ä(3ioúS- Ä(3vouS Sé eyévvriaev xôv 
'EXiaKeíp.- 'EXiaKeip. Sé eyévvriaev xôv 
ACcóp 

14 'AC,cúp Sé eyévvriaev xôv EaSoóx- 
EaSwK Sé eyévvriaev xôv Av_eíp.- Ä.)(ei|j 
Sé eyévvriaev xôv 'EAioúS 

15 'EAiouS Sé eyévvriaev xôv 
'EXeá^ap- 'EXeá^ap Sé eyévvriaev xôv 
MaxGáv MaxGäv Sé eyévvriaev xôv 
'IaKcóp 

16 'IaKČo(3 Sé eyévvriaev xôv 'Iooarup 
xôv ävSpa Mapíac eE, f|c éyevvŕjGri 
'Ir)aoGc ó Xeyópevoc Xpiaxóg 

17 nôiaai ouv aí yeveai äxrô 
Ä(3paap. eoog Aa(3iS yeveai 
Sexaxéaaapeg Kal äxrô Aa(3lS éooc. xfíc. 
pexoiKeaíag Ba[3iAóovoc yeveai 
Sexaxéaaapeg Kal äxrô xŕ|c pexoiKeaíag 
Ba[3uA.óovoc éooc xou Xpiaxoú yeveai 
Sexaxéaaapeg 

18 Tou Sé 'Ir|aoíj Xpiaxou ŕj yévvr|aig 
oí/xwg r|v pvr|axeu9eíar|g yäp xŕ)c. 
pr|xpôg aúxoú Mapíag to 'Iooarup, xcpiv 
ŕj auveXGeív aúxoúc, eúpéGr) év yaaxpi 
é'v_ouaa ex xrveú|aaxog äyíou 

19 'Iooarup Sé ó ävr|p aúxfjg Skaiog 
ôov Kal pŕj BéXoov aúxŕjv 
xrapaSeiypaxíaai, é(3ou\ŕ|9r| Xá9pa 
äxcoXOaav aúxŕ|v 



MATOUS 2:3 



fciHe. %rttiiÚLÍÍ 

20 Když pak on o tom pŕemyšloval, 
aj, andél Páné ve snách ukázal se 
jemu, f ka: Jozefe synu Davidúv, neboj 
se pfijíti Márie manželky své; nebo 
což v ní jest počato, z Ducha svätého 
jest. 

21 Porodiť pak syna, a nazúveš 
jméno jeho Ježíš; onť zajisté vysvobodí 
lid svúj od hfíchú jejich. 

22 Toto pak všecko stalo se, aby se 
naplnilo, což povédíno bylo ode Pána 
skrze proroka, ŕkoucího: 

23 Aj, panna tehotná bude, a porodí 
syna, a nazúveš jméno jeho 
Emmanuel, jenž se vykladá: S nami 
Búh. 

24 Procítiv pak Jozef ze sna, učinil, 
jakož mu prikázal andél Páné, a prijal 
manželku svou. 

25 Ale nepoznal jí, až i porodila 
Syna svého prvorozeného, a nazvala 
jméno jeho Ježíš.. 



Ttxtus fece-ytus 

20 xaOxa Se aúxoú ev9upr]9évxoc. 
í5oú, ayyeA.oc Kupíou Kať ôvap eipávr] 
aúxw Aiywv, 'Iwaŕjip uíôc. Aa(3íS, \iv\ 
cpo(3r|9rjg TxapaA.a[3eív Mapiäp xrjv 
yuvaiKa aou- xô yap ev aúxfj Y evvr l©£ v 
ex xrveúpaxóc éaxiv áyíou 

21 xé^exai 5e uíôv Kai KaAiaeic. xo 
ôvopa aúxoú 'Ir|aoúv aúxôg yáp acóaei 
xôv Xaôv aúxoú axrô xwv ápapxiwv 
aúxwv 

22 Toúxo Se ôXov yéyovev ľva 
TxXľ|pco9fi xô pľ|9ev úxrô xou Kupíou 5iá 
xou xrpoipŕ|xou Aiyovxoc, 

23 'iSoú, ŕ) xrap9évoc. ev yaaxpi e^ev 
Kai xé^exai uíóv, Kai KaAiaouaiv xô 
ôvopa aúxoú 'Eppavouŕ|A., ô eoxiv 
pe9eppr)veuópevov, Me9' ŕipwv ó 9eóc 

24 Sieyep9eic Se ó 'Iooarup äxcô xou 
úxrvou excoír|aev obe xrpoaéxa|ev aúxw 
ó ayyeXog Kupíou Kai xrapéXa[3ev xŕjv 
yuvaíxa aúxou 

25 Kai oÚk eyívooaKev aúxŕjv ewg oú 
exeKev xôv uíôv aúxfjg xôv 

xcpooxóxoKov Kai eKaXeaev xô ôvopa 
aúxou 'Iľ|aoúv 



2 Když se pak narodil Ježíš 
v Betlémé Judové, za dnu 
Herodesa krále, aj, mudrci od 
východu slunce pf ijeli do Jeruzalema, 

2 Rkouce: Kde jest ten, kterýž se 
narodil Král Židovský? Nebo videli 
jsme hvézdu jeho na východu slunce, 
a pŕijeli jsme klanéti se jemu. 

3 [To] uslyšev Herodes král, zarmoutil 
se i všecken Jeruzalem s ním. 



2 Tou Se 'Ir)aoú yevvr|9évxoc ev 
Br|9Aiep xŕjc 'IouSaíac ev ŕ|pépaic 
'HpcóSou xou (BaoiXéwg íSoú, páyoi 
äxcô ävaxoXwv xrapeyévovxo eic 
'IepoaóXupa 

2 Aiyovxec, floú eaxiv ó xev_9eic 
(3aai\eú^ xwv 'IouSaíoov eľSopev yap 
aúxou xôv äaxépa ev tv\ avaxoA.fi Kai 
f)X9opev TxpoaKuvfjaai aúxw 

3 aKoúaac Se 'Hpcóor]c ó (BaaiXeúg 
exapáv_9r| Kai xcäaa 'IepoaôXupa p.ex' 
aúxou 



MATOUS 2:4 



7 



fciHe. %rttiiÚLÍÍ 

4 A svolav všecky prední knéží 
a učitele lidu, tázal se jich, kde by se 
Kristus mél naroditi. 

5 Oni pak f ekli jemu: V Betlémé 
Judové. Nebo tak jest psáno skrze 
proroka: 

6 A ty Betléme, zeme Judská, nikoli 
nejsi nejmenší mezi knížaty Judskými; 
neboť z tebe vyjde Vývoda, kterýž 
pásti bude lid múj Izraelský. 

7 Tedy Herodes tajné povolav 
mudrcú, pilné se jich ptal, kterého by 
se jim času hvézda ukázala. 

8 A když je propouštél do Betléma, 
fekl: Jdouce, ptejte se pilné na to díté, 
a když naleznete, zvéstujtež mi, ať i já 
pŕijda, pokloním se jemu. 

9 Oni pak vyslyševše krále, jeli. A aj, 
hvézda, kterouž byli videli na 
východu slunce, pfedcházela je, až 
i pŕišedši, stála nad [domem], kdež 
bylo díté. 

10 A uzfevše hvézdu, zradovali se 
radostí velmi velikou. 

11 I všedše do domu, nalezli díté 
s Marijí matkou jeho, a padše, klanéli 
se jemu; a otevŕevše poklady své, 
obetovali jemu dary, zlato a kadidlo 
a mirru. 

12 A od Boha napomenutí jsouce ve 
snách, aby se nenavraceli 
k Herodesovi, jinou cestou na vrátili se 
do krajiny své.. 



Ttxtus fece-ytus 

4 kou auvayaYwv xcávxac xoúc 
äpyjepeíc Kal YP a \ i \ iaTe \ T °ú Aaoú 
éxcuv9ávexo xcap' aúxwv xcou ó 
Xpioxôg YevväTai 

5 oí Se elxcov aúxw 'Ev Br|9Aiep xŕ)c 
'IouSaíac- ouxooc yap yéypaTxxai & 1 ® 
xou xtpoipŕ|xou- 

6 Kal aú Br|9Aiep yfj 'IoúSa 
oúSapwc e\av_íaxr| ä ev xoíc ŕ|yepóaiv 
'IoúSa- ex aou yáp é!;eA.eúaexai 
ŕiyoúpevoc ôaxic xcoipaveí xôv Xaóv 
pou xôv 'IapaŕjX 

7 Tóxe 'HpcóSrig A.á9pa KaAiaac xoúg 
páyouc r)Kpí(3waev xrap' aúxwv xôv 
Xpôvov xou ipaivopévou äaxépoc. 

8 xal xcép^ac aúxoúc eic Br|9Aiep 
eíxrev EIopeu9évxec aKpv(3côg e^exáaaxe 
xrepl xou xraiSíou- éxtav Sé eupr|xe 
äxcayyeíXaxé poi ôxccoc. Kayčo é\9a>v 
xcpoaKuvŕ|aco aúxw 

9 oí Se aKoúaavxeg xou (BaaiXéwg 
excopeú9r|aav Kal íSoú, ô äaxŕ|p ôv 
eiSov ev xŕj avaxoA.fi xcpofjyev aúxoúc 
eoog e\9wv eaxr) excávoo oú f)v xô 
xraiSíov 

10 íSóvxec. Se xôv äaxépa évápr|aav 
vapav peyáXr|v aipôSpa 

11 Kal e\9óvxeg eíg xrjv oiKÍav eúpov 
xô xcaiSíov pexa Mapíac xfjg pr|xpôc 
aúxou Kal xreaóvxec xcpoaeKÚvr|aav 
aúxw Kal ävoí^avxeg xouc 9r)aaupoug 
aúxóov xcpoaŕ|veYKav aúxw Swpa 
v_puoôv Kal Xíjžavov Kal apúpvav 

12 Kal v_pr)paxia9évxeg Kax' ôvap prj 
ävaKap\j/ai xcpôg 'HpcóSr|v Si' a\\r|c 
óSou ävey_cópr|aav eíg xŕ|v v_cópav 
aúxóov 



MÄTOU S 2:2 



fciHe. %rttiiÚLÍÍ 

13 Když pak oni odjeli, aj, andél 
Pane ukázal se Jozefovi ve snách, fka: 
Vstana, vezmi díté i matku jeho, a uteč 
do Egypta, a buď tam, dokavadž 
nepovím tobé; neboť bude Herodes 
hledati díté, aby je zahubil. 

14 Kterýžto vstav [hned] v noci, vzal 
díté i matku jeho, a odšel do Egypta. 

15 A byl tam až do smrti Herode- 
sovy, aby se naplnilo povedení Páné 
skrze proroka, fkoucího: Z Egypta 
povolal jsem Syna svého. 

16 Tehdy Herodes uzfev, že by 
oklamán byl od mudrcú, rozhneval se 
náramné, a poslav [služebníky své], 
zmordoval všecky dítky, kteréž byly 
v Betlémé i ve všech končinách jeho, 
od dvouletých a niže, podlé času, na 
kterýž se byl pilné vyptal od mudrcú. 

17 Tehdy naplnéno jest to povedení 
Jeremiáše proroka, fkoucího: 

18 Hlas v Ráma slyšán jest, nafíkání 
a plač a kvílení mnohé; Ráchel plačící 
synú svých, a nedala se potéšiti, 
protože jich není. 

19 Když pak umrel Herodes, aj, 
andél Páné ukázal se Jozefovi ve 
snách v Egypte, 

20 Rka: Vstana, vezmi díté i matku 
jeho, a jdiž do zeme Izraelské; neboť 
jsou zemŕeli ti, jenž hledali bezživotí 
dítéte. 



13 Ävay_copr)aávToav 5e aúxcôv íSoú, 
ayyeXoc Kupíou ipcúvETCU kcxt' ôvap tu 
'Icoarup Aiywv, 'Eyep9elc xrapáA.a|3e xô 
iraiSíov Kal xŕjv pr|xépa aúxou Kal 
ipeuye eic AľyuTTTOV Kal laGi ekeí ecog 
av e'ÍTxw aov péXXei yap 'Hpcó8r|C 
£j|xevv xó xrai5íov xou äxroAiaai aúxó 

14 ó 5e éyep9elc xcapéXa(3ev xô 
xcaiSíov Kal xŕjv pr|xépa aúxoú vukxoc 
Kal ävey_(ápr|aev evc Aľyuxrxov 

15 Kal ŕ|v 6K6Í ewc. xfjg xeXeuxfjg 
'Hpcóôou- ľva TxXľ|pw9fj xô pľ|9év úxrô 
xou Kupíou Sia xou TTpoipŕjxou Aiyovxoc. 
'E!; Aíyúxcxou eKaXeaa xôv uíóv pou 

16 Tóxe 'Hpcó5ľ|g íSwv ôxi £vexcaí)(9r| 
úxrô xgďv páyoov é9upcó9r| Xíav Kal 
axroaxeíXag ävevXev xrávxac xoúc 
xcaíSag xoúc; év Br|9Aiep Kal év xcáaiv 
xovc ópímc aúxŕjc äxcô Siexoúc Kal 
Kaxooxépoo Kaxa xôv v_pôvov ôv 
r)Kpí(3ooa£v xcapa xgďv páyoov 

17 xóxe excXripcóGri xô pr|9év úxrô 
'Iepepíou xou xtpotpŕ|xou Aiyovxoc. 

18 $oovŕj év 'Papa ŕ|Koúa9r| 9pŕjvoc 
Kal K\au9pôc Kal ôSuppôc ttoXúc- 
'PavjjX KXaíouaa xa xÉKva aúxŕjc Kal 
oúk fj9e\ev xrapaK\r|9ŕjvai ôxi oúk 
eíoív 

19 TeXeuxŕiaavxog Se xou 'HpcóSou 
iSoú, ayyeXog Kupíou Kax' ôvap 
cpaívexai to 'Iooarup év AiyÚTxxcp 

20 Aiyodv, 'Ey£p9elc xcapáXa(3e xô 
xcaiSíov Kal xŕjv pľ|xépa aúxoú Kal 
xcopeúou eíc yŕjv 'lapaŕ\X- xe9vŕ)Kaaiv 
yap oí £r|xoúvx£c. xŕjv tyu)(ŕjv xou 
xraiSíou 



MATOUS 2:21 



fciHe. %mlickÁ 

21 Kterýžto vstav, vzal díté i matku 
jeho, a pfišel do zeme Izraelské. 

22 A uslyšev, že by Archelaus 
kraloval v Judstvu místo Herodesa 
otce svého, obával se tam jíti; 
a napomenut jsa od Boha ve snách, 
obrátil se do krajín Galilejských. 

23 A pŕišed, bydlil v meste, jenž 
slove Nazarét, aby se naplnilo, což 
povédíno bylo skrze proroky, že 
Nazaretský slouti bude. 

3 V téch pak dnech pfišel Jan Kŕtitel, 
káže na poušti Judské, 

2 A ŕka: Pokání čiňte, nebo priblížilo 
se království nebeské. 

3 Totoť jest zajisté ten [Pf edchúdce] 
pfedpovédéný od Izaiáše proroka, 
ŕkoucího: Hlas volajícího na poušti: 
Pripravujte cestu Páné, pfímé čiňte 
stezky jeho. 

4 Mél pak Jan roucho z srstí 
velbloudových a pás kožený okolo 
bedr svých, a pokrm jeho byl kobylky 
a med lesní. 

5 Tedy vycházeli k nemu 
z Jeruzalema a ze všeho Judstva, i ze 
vší krajiny [ležící] pri Jordánu, 

6 A kŕténi byli od neho v Jordáné, 
vyznávajíce hŕíchy své. 



21 ó Se eyepGelc xrapéA.a|3ev xo 
ttouSíov Kal xŕjv pr|xépa aúxou Kai 
nA.9ev eic ynv 'lopanX 

22 aKoúaag Se oxi 'Apyé\ao<; 
(BaaiXeúei éxrl xnc 'IouSaíac ävxl 
'HpcóSou xou xcaxpôc aúxou eipo[3n9r| 
exeí äxceXBeív v_pnuaxio9elc Se xax' 
ôvap äve^cópnaev eic xá uépr) xng 
TaXiXaíag 

23 Kal eXBwv KaxcÓKnaev eic, xcóXiv 
Xeyouévnv Na^apéx- oxcoog TxX.npGo9fi 
xô pn9ev Svá räv Txpoipm-wv oxi 
Na^wpaíoc. K\n9naexai 

3'Ev Sé xaíc ŕ)pépaig exeivaic 
xcapayívexav 'Iwávvnc ô (3axcxiCTxr)g 
Knpúaacov ev xrj epnpco xfjc. 'IouSaíac. 

2 xai Aiycdv, Mexavoeíxe- fíyyiKev 
yap ŕ) (BaavXeía xwv oúpavwv 

3 oúxoc yáp eaxvv ó pr|9eic. úxrô 
'Haa'í'ou xou xcpoipnxou Xiyovxog 3>G0vŕj 
(3ocôvxog év xrj épnuco- 'Exoipáaaxe xijv 
óSôv Kupíou eú9eíac; xcoievxe xag 
xpí[3oug aúxou 

4 Aúxôc Se ó 'Iwávvng eiv_ev xô 
evSupa aúxou äxcô xpiy_ó5v KapnXou 
Kal ^cóvnv Sepuaxívnv xcepi xijv ôaipúv 
aúxou ŕ) Se xpoipŕ) aúxou nv aKpíSec. Kal 
péXi aypiov 

5 xóxe e|excopeúexo xrpôc. aúxôv 
'IepoaóXuua Kal xraaa ŕj 'IouSaía Kal 
xcäaa ŕ) xrepí)(Gopoc xou 'IopSávou 

6 Kal e(3axcxí^ovxo ev tq 'IopSávrj 
úxc' aúxou e^opoXoyoúpevov xág 
ápapxíag aúxwv 



10 



MÄTOU S 3:15 



fciHe. %rttiiÚLÍÍ 

7 Uzŕev p ak mnohé z farizeú 
a z saduceú, že jdou k jeho kŕtu, ŕekl 
jim: Pokolení ještérčí, i kdo vám 
ukázal, kterak byste utéci méli 
budoucího hnevu? 

8 Protož čiňte ovoce hodné pokání. 

9 A nedomnívejte se, [že múžete] 
ŕíkati sami u sebe: Otce máme 
Abraháma. Neboť pravím vám, že by 
mohl Búh z kameni tohoto vzbuditi 
syny Abrahámovi. 

10 A jižť jest i sekera k koreňu 
stromu priložená. Každý zajisté strom, 
kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat 
a na oheň uvržen býva. 

1 1 Já kŕ tím vás vodou ku pokání, ten 
pak, kterýž po mné pfichází, jestiť 
mocnejší nežli já, jehožto nejsem 
hoden obuvi nositi. Onť vás kftíti 
bude Duchem svätým a ohnem. 

12 Jehožto véječka v ruce jeho, 
a vyčistiť humno své, a shromáždí 
pšenici svou do obilnice, ale plevy 
páliti bude ohnem neuhasitelným. 

13 Tehdy pfišel Ježíš od Galilee 
k Jordánu k Janovi, aby [také] pokftén 
byl od neho. 

14 Ale Jan zbraňoval mu, fka: Mné 
jest potfebí, abych od tebe pokŕtén 
byl, a ty pak jdeš ke mné? 

15 A odpovídaje Ježíš, dí jemu: 
Dopusť tak; neboť tak sluší na nás, 
abychom plnili všelikou spravedlnost. 
Tedy dopustil jemu. 



Te-xtus fete-ytus 

7 'iSwv Se xroWoúc^ tcôv í'apiaaíoov 
kou EaSSotiKcúoov ép)(opévouc km to 
|3áxxxiapa aúxoú elxxev aúxoíg. 
ľevvŕ|paxa eyi&v&v xíg úxxéSeii;ev úpív 
ipuyeív äxxô xŕ)c peA.A.oúar|c ôpyíng; 

8 xxoiŕ|aaxe oúv Kapxxoúc. a^ioug xŕjc. 
pexavoíac 

9 xai pŕ] 8ó|r|xe Aiyeiv év éauxoíc 
ITaxépa é'^opev xôv Ä[3paáp- Aiyod yap 
úpív oxv Súvaxai ô 9eôc ex xwv XíGcov 
xoúxcov eyeípai xeKva xa> Ä(3paáp 

10 f)5ľ| Se Kal ŕ) ä^ívr) xxpôc xrjv pí^av 
xoov SévSpwv Kgíxai- xxav oúv SévSpov 
prj xxoioúv Kapxcôv KaXov eKKÔxxxexai 
kou eíc xxúp (BáXXexai 

11 eyw pev (Baxcxí^co úpac ev úSaxi 
eíc. pexávoiav ó Se ôxxíow pou 
épy^ópevoc. ía)(upóxepóc pou eaxív, oú 
oÚk eipl vKavôg xa úxxoSŕjpaxa 
(Baaxáaai- aúxôg úpac. (Baxxxíoev év 
xxveúpaxi áyíw Kal xtupí- 

12 oú xô xxxúov e v xrj \eipl aúxou Kal 
SiaKaBapieí xíjv akwva aúxoú Kal 
auvá^ev xôv avxov aúxoú eíg xrjv 
äxxo9ŕ)Kľ|v xô Se ayypov KaxaKaúaei 
xxupl äa(3éaxcp 

13 Tóxe xcapayívexav ô 'Ir|aoúc äxcô 
xf)g TaXiXaíag exxl xôv 'IopSávr|v xcpôg 
xôv 'Icoávvr|v xoú (3axcxia9nvai úxx' 
aúxoú 

14 ó Se 'Iooávvríg SveKcóXuev aúxôv 
Aiyodv, 'Eyw ^peíav eya úxcô aoú 
[3axxxia9nvai Kal oú ep^rj xxpôc; pe 

15 äxxoKpiGelg Se ó 'Ir|ooúg elxxev 
xxpôg aúxôv, 'Äipec apxi oúxwg yap 
xxpéxrov éoxlv ŕjpvv xxXripcooav Ttáoav 
SiKavooúvr|v xóxe äcpír|oiv aúxôv 



MÄTOU S 3:16 



U 



fciHe. %rfUickÁ 

16 A pokftén jsa Ježíš, vystoupil 
ihned z vody; a aj, otevfína jsou mu 
nebesá, a videl Ducha Božího, sstu- 
pujícího jako holubici a pficházejícího 
na nej. 

17 A aj, [zavznél] hlas s nebe fkoucí: 
Tentoť jest ten múj milý Syn, v némž 
mi se dobre zalíbilo.. 

4Tehdy Ježíš veden jest na poušť od 
Ducha, aby pokoušín byl od ďábla. 

2 A postiv se čtyfidceti dnu a čtyŕi- 
dceti nocí, potom zlacnel. 

3 A pfistoupiv k nemu pokušitel, 
ŕekl: Jsi-li Syn Boží, rciž, ať kameni 
toto chlebové jsou. 

4 On pak odpovídaje, ŕekl: Psánoť 
jest: Ne samým chlebem živ bude člo- 
vek, ale každým slovem vycházejícím 
skrze ústa Boží. 

5 Tedy pojal jej ďábel do svätého 
mesta a postavil ho na vrchu chrámu. 



6 A ŕekl mu: Jsi-li Syn Boží, spustiž 
se dolu; nebo psánoť jest, že andélúm 
svým prikázal o tobé, a na ruce uchopí 
tebe, abys nékde o kámen nohy své 
neurazil. 

7 I ŕekl mu Ježíš: Zase psáno jest: 
Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého. 



Textvts face-ytus 

16 Kal PaTTTiaGeic ó 'Ir|aoúc ävé(3r) 
eúGúc cnrô tou uoaxoc- Kal iSoú, 
ävecó)(9r|aav aúxw ov oúpavoí Kal 
el5ev xô -rrveupa tou Geou KaTa(3avvov 
wael irepioTepáv Kal ép^ópevov ett' 
aÚTÓv 

17 Kal í5oú, cpcovŕj ek tcôv oúpavwv 
Aiyouaa OÚtoc ottiv ó ulóc pou ô 
äyo-rrm-óc, ev á> eúSÓKr|aa 

4TÓT6 ô 'Ir|aoug ävŕ)v_9r| eic tťjv 
epripov Útto tou TrveúpaToc. 
Treipaa9f)vai Útto tou 5ia(3óXou 

2 Kal vr|aT6Úaac ŕ|pépac 
TeaaapÓKovTa Kal vúktoc 
TeaaapÓKovTa ííaTepov é-rreívaaev 

3 Kal TrpoaeXGčov aÚTW ó Treipá^oov 
elirev El uíôc. el tou Geou enre ľva oí 
AíGoi oÚtoi apTOi yévoovTai 

4 ó 5é anľOKpiGelc errrev réypaTrrai 
OÚk ett' apTW póvcp £ŕ)CT£Tai 
avBpcoTTog aXh.' eirl ttovtI pŕjpaTi 
eKTTopeuopévw Siá OTÓpaToc Geou 

5 Tóre TrapaXappávei aúrov ó 
8va(3oXog eíc Trjv áyíav ttoXiv Kal 
vaTľiaiv aÚTÔv eirl to Trrepúyiov tou 
lepou 

6 Kal Aiyei aÚTcp El uíôc el tou Geou 
(3á\e aeauTÔv kcxtw yéypaTTTai yáp 
oti Toíc äyyéXoig oÚtou evTeXeiTai 
irepl aou Kal éirl yeipčbv äpoúaív ae 
pŕ)TTOTe TTpoaKÓ\yrjc Trpóc XíGov tov 
TróSa aou 

7 etpn aÚTW ô 'Ir|aouc IlaXiv 
yéypaiTTai OÚk eKTreipáaeig KÚpiov 
tov Geóv aou 



12 



MÄTOU S 4:17 



fciHe. %rpUiÚLtí 

8 Opét pojal ho ďábel na horu 
vysokou velmi, a ukázal mu všecka 
království sveta i slávu jejich, a ŕekl 
jemu: 

9 Toto všecko tobé dám, jestliže 
pádna, budeš mi se klanéti. 

10 Tedy dí mu Ježíš: Odejdiž, satane; 
neboť jest psáno: Pánu Bohu svému 
klanéti se budeš a jemu samému 
sloužiti budeš. 

11 Tedy opustil ho ďábel, a aj, 
andélé pf istoupili a sloužili jemu. 

12 A když uslyšel Ježíš, že by Jan 
vsazen byl [do žaláre], odšel do 
Galilee. 

13 A opustiv Nazarét, pfišed, bydlil 
v Kaf arnaum za moŕem, v krajinách 
Zabulon a Neftalím, 

14 Aby se naplnilo povedení skrze 
Izaiáše proroka, ŕkoucího: 

15 Zeme Zabulon a Neftalím pri 
mori za Jordánem, Galilea pohanská, 

16 Lid, kterýž bydlil v temnostech, 
videl svetlo veliké, a sedícím v krajine 
a stínu smrti, svetlo vzešlo jim. 

17 Od toho času počal Ježíš kázati 
a praviti: Pokání čiňte; neboť se 
priblížilo království nebeské. 



Te-xtus fete-ytus 

8 náXiv xrapaA.ap.|3ávei autov ô 
Svá(3oXog eic ôpoc ú^r)Xôv Aíav Kal 
SgvKvuavv aúxw xcáaac. xág PaaiXeíac. 
tou KÓapou Kai xŕjv Só^av aúxwv 

9 Kal Aiyei aúxw Taúxa Trávia aoi 
Scóaco eáv xreacov xrpoaKuvŕ|arjc poi 

10 xóre Áiya aúxco ó 'Iriaoúc; "Yxcaye 
Zajavá- yéypaxcxai yáp, Kúpiov xôv 
Beóv aou TxpoaKuvŕjaeic. Kal aúxw 
póvco Xaxpeúaeig 

11 Tóxe ónpíľ|aiv aúxóv ó 8iá(3oXog 
Kal íSoú, ayyeAxn xcpoafjXGov Kal 
Sir|KÓvouv aúxw 

12 ÄKoúaag Se ó 'Ir|aouc. ôxi 
'Iooávvríg TxapeSóGr) ävey_cópr|aev evc 
xrjv TaXiXaíav 

13 Kal KaxaXvxcwv xŕjv Na^apex 
eXBwv KaxcÓKľiaev eíc Kaxcepvaoup xŕ|v 
TxapaBaXaaoíav ev ópíoic Za[3ouXwv 
Kal NeipBaXeíp- 

14 ľva TxXľipcoGfi xo pr|9ev 5iá 
'Haatou xou Txpoipŕjxou Aiyovxoc. 

15 rfj Za[3ouX.fc)v Kal yfj NeipBaXeíp, 
óSôv 9aXáaar|g xcépav xou 'IopSávou 
TaXiXaía xwv éBvwv 

16 ó Ä.aôc ó KaGŕjpevoc e v okóxei elSe 
ipwc péya Kal xoíc KaBripévoic ev xcópa 
Kal aKva Baváxou ipwc ävéxevXev 
aúxoíc 

17 ätxo xóxe fjp^axo ó 'Ir|oouc. 
Kľipúoaeiv Kal Aiyeiv Mexavoeíxe- 
fjyyiKgv yáp ŕ) (BaaiXeía xcôv oúpavwv 



MATOUS 4:18 



13 



fciHe. %rttiiÚLÍÍ 
18 A chode Ježíš podlé more Galilej- 
ského, uzrel dva bratry, Šimona, 
kterýž slove Petr, a Ondrej e bratra 
jeho, ani pouštéjí sít do more, (nebo 
byli rybári.) 

19 1 dí jim: Pojďte za mnou, a učiním 
vás rybáfe lidí. 

20 A oni hned opustivše síti, šli za 
ním. 

21 A poodšed odtud, uzrel jiné dva 
bratry, Jakuba syna Zebedeova, a Jana 
bratra jeho, na lodí s Zebedeem otcem 
jejich, ani tvrdí síti své. I povolal jich. 



22 A oni hned opustivše lodí a otce 
svého, šli za ním. 

23 I procházel Ježíš všecku Galilei, 
uče v shromáždéních jejich a káže 
evangelium království a uzdravuje 
všelikou nemoc i všeliký neduh v lidu. 



24 A rozešla se o nem povést po vší 
Sýrii. I pfivedli k nemu všecky 
nemocné, rozličnými neduhy 
a trápeními porazené, i ďábelníky, 
i námésičníky, i šlakem porazené; 
a uzdravoval je. 

25 I šli za ním zástupové množí 
z Galilee a z [krajiny] Desíti mést, 
i z Jeruzalema i z Judstva i z Za- 
jordání. 



Te-xtus fete-ytus 

18 nepixraxGdv5eó'Ir|aoGcTxapaxŕ|v 
QáXaooav xŕ|c raA.iA.aiac elSev 5úo 
äSeXipoúc, Zĺpcova xôv ^gyópevov 
néxpov Kal ÄvSpéav xôv äSeAxpôv 
ca/xoú (BáXXovxag äp.ipí|3A.r|axpov eic 
xr|v BáXaaaav f|aav yap áXieíc 

19 Kal Aiyei aúxoíc. AeCxe ôxcíaoo p.ou 
Kal xroiŕ|a&) úpäc. áXieíc. ävBpcóxcoov 

20 ol Se eúGéwc. äipévxec. xá SÍKxua 
ŕJKoXoúGnaav aúxw 

21 Kal xrpo[3ac éKeíBev elSev aWouc 
Súo äSeA.ipoúc, 'IaKw(3ov xôv xou 
Ze[3eSaíou Kal 'Icoávvnv xôv äSeAxpôv 
aúxou ev xa> txXovco pexa Ze(3eSaíou 
xou xraxpôc aúxwv Kaxapxí^ovxac xa 
Skxua aúxcôv Kal éKaA.eaev aúxoúc 

22 ol Se eúBéooc äipévxec xô xcX.oíov 
Kal xôv xcaxépa aúxwv r)KoA.oú9naav 
aúxw 

23 Kal xcepif)Yev ôA.nv xŕ|v TaXiXaíav 
ó 'Inaoug, SiSáaKwv ev xaíg 
auvaywYavg aúxwv Kal Knpúaacov xô 
eúayYÉ^ov xŕ)c (BaaiXeíag Kal 
Bepaxreúwv xcaaav vôaov Kal xcaaav 
uaXaKÍav ev xw Xaw 

r l l 

24 Kal axrŕ)\0ev ŕ| aKoŕ| aúxoú eíc 
ô\nv xr|v Eupíav Kal xcpoaŕjveYKav 
aúxw xrávxac xouc kokwc e^ovxag 
xroiKÍXavg vóaoic Kal (Baaávoig 
auvev_opévouc Kal Saipovi^opévouc Kal 
aeA.nvia£opévouc Kal xrapaA.uxiKoúc, 
Kal éBepáxreuaev aúxoúg 

25 Kal ŕJKoXoúGnaav aúxw ô^Xoi 
ttoWoi äxcô xfjg TaXiXaíag Kal 
AeKaxcóXewg Kal 'IepoaoA.up.wv Kal 
'IouSaíac. Kal xcépav xou 'IopSávou 



14 



MÄTOU S 5:13 



fciHe. %rpdiÚLtí 

5Vida pak [Ježíš] zástupy, vstoupil 
na horu; a když se posadil, 
pfistoupili k nemu učedlníci jeho. 

2 I otevfev ústa svá, učil je, fka: 

3 Blahoslavení chudí duchem, nebo 
jejich jest království nebeské. 

4 Blahoslavení lkající, nebo oni 
potešení búdou. 

5 Blahoslavení tíši, nebo oni dédictví 
obdrží na zemi. 

6 Blahoslavení, ktef íž lačnéjí a ží- 
znéjí spravedlnosti, nebo oni nasyceni 
búdou. 

7 Blahoslavení milosrdní, nebo oni 
milosrdenství dújdou. 

8 Blahoslavení čistého srdce, nebo 
oni Boha vidéti búdou. 

9 Blahoslavení pokojní, nebo oni 
synove Boží slouti búdou. 

10 Blahoslavení, ktefíž protivenství 
trpí pro spravedlnost, neb jejich jest 
království nebeské. 

11 Blahoslavení jste, když vám 
zlof ečiti búdou [lidé] a protivenství 
činiti, a mluviti všecko zlé o vás, 
lhouce, pro mne. 

12 Radujte se a veselte se, nebo 
odplata vaše hojná [jest] v nebesích. 
Takt zajisté protivili se prorokúm, 
kteŕíž [byli] pred vami. 

13 Vy jste súl zeme. Jestliže súl 
zmarená bude, čím bude osolená? 
K ničemuž se nehodí více, než aby 
byla ven vyvržena a od lidí potlačená. 



Ttxtus fece-ytus 

5'l5wv 5e xoúg ôvA.ouc ävé[3r| eíc to 
ôpoc. Kal KaBíoavxog aúxoú 
xxpooŕjABov aúxw oí pa9r|xal aúxoú- 

2 Kal ävoí^ag xô axópa aúxoú 
eSíSaaKev aúxoúc Aiywv 

3 MaKÓpvov ov xxxgd)(oí tq xxveúpaxv 
ôxi aúxwv éaxvv ŕj fôaoikeía xwv 
oúpavwv 

4 paKÓpvov ov xcevGoúvxec. ôxi aúxol 
xxapaKXľ|9ŕ) aovxai 

5 paKÓpioi oí xxpaevc. ôxi aúxol 
KXľipovopŕjaouaiv xrjv yfjv 

6 paKÓpvov oi xxevvodvxec Kal 
SuLicovxec. xŕjv 8vKavoaúvr|v ôxv aúxol 
yppraoQŕ) a o vxai 

7 paKÓpvov oi eXeŕipovec. ôxi aúxol 
eXeľ|9ŕ)aovxai 

8 paKÓpvov ov KaBapol xr| KapSía ôxv 
aúxol xôv 9eôv ô^ovxai 

9 paKÓpvov ov evpr|voxcovov ôxv aúxol 
uvol 9eoú K\ľ|9ŕ|aovxav 

10 paKÓpvov ov SgSvGoypévov eveKev 
SvKavoaúvríg ôxv aúxwv eaxvv ŕ\ 
fiaoikeia xôv oúpavoov 

11 paKÓpvov éaxe ôxav ôvevSvacoavv 
úpac xal Svoó|wavv Kal enxcoavv xxav 
xxovripôv pŕjpa Ka9' úpwv vj/euôôpevov 
eveKev époú 

12 )(avpexe Kal ÓYaA.A.vaa9e ôxv ó 
pva9ôg úpoov xcoXúg év xovg oúpavovg- 
oúxwc y^P eôvco^av xoúc xxpoipŕ|xac 
xoú$ xcpô úpwv 

13 'Ypeíc éore xô a\ac tt\<; yr\q- eav 
8e xô a\ac pwpav9vj ev xvvv 
á\va9ŕ|aexav evc. oúôev layýei exv ev pŕj 
(3Xr|9fjvav e!; w Kal Kaxaxraxeva9av úxxô 
xóäv av9poóxcoov 



MATOUS 5:14 



15 



fciHe. %rttiiÚLÍÍ 

14 Vy jste svetlo sveta. Nemúžeť 
mesto na hore ležící skryto býti. 

15 Aniž rozsvécují svíce a stavéjí ji 
pod kbelec, ale na svícen; i svítí 
všechném, ktefíž v domu jsou. 

16 Tak svéť svetlo vaše pred lidmi, 
ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce 
vašeho, jenž [jest] v nebesích. 



17 Nedomnívejte se, že bych pfišel 
rušiti Zákon anebo Proroky. Nepfišelť 
jsem rušiti, ale naplniti. 

18 Amen zajisté pravím vám: 
Dokudž nepomine nebe i zeme, jediná 
literka aneb jediný puňktík nepomine 
z Zákona, až se všecky veci stanou. 

19 Protož zrušil-li by kdo jedno 
z prikázaní téchto nejmenších a učil 
by tak lidi, nejmenší slouti bude 
v království nebeském. Kdož by pak 
koli činil i [jiné] učil, ten veliký slouti 
bude v království nebeském. 

20 Nebo pravím vám: Nebude-liť 
hojnejší spravedlivost vaše nežli 
zákoníkú a farizeú, nikoli nevejdete 
do království nebeského. 

21 Slyšeli jste, že fečeno jest od 
starých: Nezabiješ. Pakli by kdo zabil, 
povinen bude [stati] k soudu. 



Ttxtus fectytus 

14 'Ypevc. éoxe xo ipcôc. tou KÓapou oú 
Súvaxai ttoXic Kpu(3fjvai éxrávco ôpouc 
Keipivn- 

15 oú5é Kaíouoiv Xúyyov Kal 
xiGéaaiv aúxôv úxcô xôv póSiov ä\X' 
éxrl xrjv Xvyyiav Kal A.áp.Txei xraaiv xoíc. 

év XT] OlKÍa 

16 ouTCog \ap.v)/áxco xô cpwc úp.cov 
é'pTxpoaGev xcov ävGpcóxcwv ôxcoog 
ľ5ooaiv úpôv xá KaXa epy 01 KQ i 
So^áocoaiv xôv xraxépa ú(icôv xôv év 
xoíc. oúpavoíg 

17 Mŕj vopíar|X£ oxv ŕ|\9ov 
KaxaXuaav xov vópov fj xoúg 
Txpotpŕ|xag- oÚk f)X9ov KaxaXúaai aWa 
xcXnpwaai 

18 äpr|v yop Xiyoo úp.ív ecog av 
xcapéXBrj ô oúpavôg Kal ŕj yr\ ícoxa ev fj 
pía Kepaía oú prj xrapéA.9rj äxco xoú 
vópou ecog av xrávxa yévnxai 

19 og éav oúv Xúarj p.íav xcov 
évxoXcôv xoúxcov xcôv é\a)(íaxcov Kal 
SiSá^rj ouxoog xoúg ävGpoóxroug 
éXav_vaxog KXnGŕjaexai év xfj fiaoikeiq 
xcôv oúpavcôv og 8' av Txoiŕjarj Kal 
SiSá^rj oúxog péyac KXnGŕ) aexav év xfj 
(BaaiXeía xcov oúpavcôv 

20 Aiyco yap úpív ôxv éáv p.ŕ| 
xcepiaaeúarj ŕ) SiKaioaúvr) úp.côv xrXäov 
xcôv ypappaxécov Kal $apiaaícov oú p.r| 
evaé\9nxe eíg xfjv (BaaiXgíav xcov 
oúpavcôv 

21 'HKoúaaxg ôxi éppé9r| xoíc. 
apvaíoig Oú tpoveúaeig- ôg S' av 
cpoveúarj é'vo^og é'axai xrj Kpíaei 



16 



MÄTOU S 5:29 



fciHe. %rttiiÚLÍÍ 

22 Ale jáť pravím vám: Že každý, 
kdož se hnevá na bratra svého bez 
príčiny, povinen k soudu stati. Kdož 
by pak fekl bratru svému: Rácha, 
povinen bude pred radou stati; a kdož 
by fekl: Blázne, povinen bude pekelný 
oheň [trpéti]. 

23 Protož obétoval-li bys dar svúj na 
oltár, a tu bys se rozpomenul, že bratr 
tvúj má néco proti tobé, 

24 Nechejž tu daru svého pred 
oltár em a jdi, prvé smiŕ se s bratrem 
svým, a potom pfijda, obetuj dar svúj. 



25 Vejdi v dobrou vúli s proti v- 
níkem svým rýchle, dokudž jsi s ním 
na ceste, ať by snad nedal tebe 
protivník tvúj soudci, a soudce dal by 
té služebníku, a byl bys uvržen do 
žaláre. 

26 Amen pravím tobé: Nevyjdeš 
odtud nikoli, dokudž i [toho] 
posledního haléŕe nenavrátíš. 

27 Slyšeli jste, že fečeno jest od 
starých: Nezcizoložíš. 

28 Ale jáť pravím vám: Že každý, 
kdož by pohledél na ženu ku 
požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci 
svém. 

29 Jestliže pak oko tvé pravé horší 
té, vylupiž je a vrz od sebe; nebť jest 
užitečnéji tobé, aby [radéji] zahynul 
jeden úd tvúj, nežli by celé telo tvé 
uvrženo bylo do ohne pekelného. 



Ttxtus fectytus 

22 eyw 5é Aiyco ú pív ôxv xrac. ó 
ôpyí^ópEvog irä ä5e)upco aúxou eÍKrj 
evov_oc earai Trj Kpíaev oc o' av e'iTcrj 
tco äSeA.ipco aúxou Taxa evoy_oc É'axai 
tq auvEÔpícp- oc 8' av Eixrrj Mcopé 
evov_og É'axai eig xnv yÉEvvav xoú 
xcupóg 

23 eáv oúv xrpoaipÉprjc. xô Swpóv aou 
etxI xô Guaiaaxnpiov kcxkeí pvr)a9f]g oxv 
ô äSeXtpóg aou ey_ei xi xaxá aou 

24 oupeg ekeí xô Swpôv aou 
É'pxrpoaGgv xoú 9uaiaaxr)píou Kal 
uxcaye xtpwxov 8iaXXáyr)9v to 
aSeXtpw aou Kal xóxe eXBčov xcpôatpepe 
xô Swpóv aou 

25 ľaGi eÚvogov xcô cxvxiSíkcú aou 

L L 

xayu ecog ôxou el ev xŕ] ó5a> pEx' aúxou 
pnxroxÉ ae xrapaSw ó ávxíSiKog to 
Kpixfi Kal ó Kpvxng ae xrapaôô) xco 
úxcripéxrj Kal eíg ipuXaKnv (3Xr)9narj- 

26 apnv Aiyw aoi oú (arj é^éXGrjg 
ekeíGev eoog äv axcoSwg xôv É'avaxov 
KoSpávxr)v 

27 'HKoúaaxg ôxi eppé9r| xoíc. 
apv_aíoig, Oú |joiv_eúaeig 

28 eyw 8é Aiyco ú pív ôxv xrac. ó 
(BXéxcoov yuvaiKa xcpôg xô ExnBupnaai 
aúxfjg fj8r| epoív_euaev aúxnv ev xrj 
KapSía aúxou 

29 e! Se ó ô<j>9aA.póc. aou ó Se^ioc. 
OKavSaXí^Ei ae e%e\e aúxôv Kal (3óXe 
axcô aou- auptpépEi yáp aov ľva 
ônxó\r|xai ev xgov psA-cov aou Kal pŕj 
ôXov xô awpá aou (3X.r|0r| Eig yÉEwav 



MÄTOU S 5:30 



17 



fciHe. %rttiiÚLÍÍ 

30 A pakli ruka tvá pravá horší té, 
utniž ji a vrz od sebe; nebo užitečnéji 
jest tobé, aby zahynul [radéji] jeden úd 
tvúj, nežli by všecko telo tvé uvrženo 
bylo do pekelného ohne. 

31 Též fečeno jest: Kdož by koli 
propustil manželku svou, aby jí dal 
lístek rozloučení. 

32 Jáť pak pravím vám: Že kdožkoli 
propustil by manželku svou, kromé 
príčiny cizoložstva, uvodí ji v cizolož- 
stvo, a kdož propušténou pojme, 
cizoloží. 

33 Opét slyšeli jste, že fečeno jest od 
starých: Nebudeš krivé pfisahati, ale 
splníš Pánu prísahy své. 

34 Ale jáť pravím vám: Abyste 
nepfisahali všelijak, ani skrze nebe, 
nebo stolice Boží jest, 

35 Ani skrze zemi, nebo podnož 
jeho jest, ani skrze Jeruzalem, nebo 
mesto velikého Krále jest. 

36 Ani skrze hlavu svou budeš 
pfisahati, nebo nemúžeš jednoho 
vlasu učiniti bílého aneb černého. 

37 Ale buď feč vaše: Jisté, jisté; 
nikoli, nikoli. Což pak nad to více jest, 
to od toho zlého jest. 

38 Slyšeli jste, že fečeno jest: Oko za 
oko, a zub za zub. 

39 Jáť pak pravím vám: Abyste 
neodpírali zlému. Ale udeŕí-li té kdo 
v pravé líce tvé, nasaď jemu i dru- 
hého. 



Ttxtus fectytus 

30 Kal eí ŕj Se!;iá aou ^elp 
aKavSaAií^ei ae eKKo\yov aúxŕjv Kal 
[3áX.£ äxrô aou- aupipépei yáp aoi íva 
aTTÓXr|Tai ev xwv peAxov aou Kal pŕj 
ÔX.OV xô awpá aou (3X.r|0r| eig yéevvav 

31 'Eppé9r| Sé ôxv "Oc av arxoA.úarj 
xŕjv yuvaiKa aúxou Sotgo aúxŕj 
äxcoaxáaiov 

32 éyw Sé Aiyod ú pív ôxv ôc. äv 
äxxoXúarj xŕjv yuvaiKa aúxou xxapeKxôg 
Xóyou xcopveíac xcoieí aúxŕ|v 
poivaaBai, Kal ôg éav arxoA.e\upévr|v 
yapŕjarj poi)(axai 

33 náXiv ŕJKoúaaxe ôxi eppéOri xoíc. 
äpyaiov; Ouk éxn.opKŕ|aeic. ónxoScóaeic. 
Se rä Kupíco xoúc ôpKoug aou 

34 éyw Sé Aiyco úpív pŕ| ôpóaai 
ôA.ooc- pŕjxe ev to oúpavw ôxv Gpóvoc 
eaxlv xou 9eou 

35 pŕjxe e v xfj yrj ôxi ÚtxotxÓSvov eaxvv 
xóov txoSgov aúxou pŕjxe elg'IepoaóXupa 
ôxi xróXig eaxlv xou peyáXou (BaaiXéwg 

36 pŕjxe ev xfj KeipaA.fi aou ôpóarjc ôxi 
oú Súvaaai píav xpí^a XeuKrjv fj 
péXaivav Txoiŕjaai 

37 eaxco Sé ó Xóyoc úpcôv val vaí oú 
oú- xô Se xcepiaaôv xoúxwv eK xou 
Txovripoú eaxiv 

38 'HKoúaaxe ôxi eppéGri 'OipGaXpôv 
ävxl ôipGaXpoú Kal ôSôvxa ävxl 
SSóvxoc 

39 eyw Se Aiyoo ú pi v pŕj ävxiaxfjvaí 
xw Txovripcp- äXA.' oaxvg ae paxcíaei éxrí 
xŤjv Se^iav aou aiayóva axpé^ov aúxcp 
Kal xrjv aXXr|v 



18 



MÄTOU S 6:1 



fciHe. %rpUickií 

40 A tomu, kdož se s tebou chce 
souditi a sukni tvou vzíti, nech mu 
i plášte. 

41 A nutil-li by té kdo [jíti s sebou] 
míli jednu, jdi s ním dve. 

42 A prosícímu tebe dej, a od toho, 
kdo by chtél vypújčiti od tebe, 
neodvracuj se. 

43 Slyšeli jste, že fečeno jest: 
Milovati budeš bližního svého, 
a nenávidéti budeš nepfítele svého. 

44 Ale jáť vám pravím: Milujte 
nepi átely vaše, dobrof ečte tém, ktefíž 
vás proklínají, [a] dobre čiňte 
nenávidícím vás, a modlte se za 
nepŕátely a protivníky vaše, 

45 Abyste byli synove Otce vašeho, 
jenž jest v nebesích; ješto slunci svému 
velí vzchoditi na dobré i na zlé, a déšť 
dáva na spravedlivé i na nespra- 
vedlivé. 

46 Nebo milujete-li ty, jenž vás 
milují, jakou odplatu míti budete? 
Zdaliž i publikáni téhož ne činí? 

47 A budete-li pozdravovati toliko 
bratí í svých, což více [nad jiné] činíte? 
Však i publikáni to činí. 

48 Buďtež vy tedy dokonalí, jako 
i Otec váš nebeský dokonalý jest. 



Ttxtus fectytus 

40 Kal tu GéXovxí aoi KpiGŕjvaí koií 
xôv v_iTÓ5vá aou Xa(3eív ôupec aúxcp kou 
to íuáxiov 

41 Kal ôaxic ae äy yapeúaei uíXiov ev 
uxcaye uex' aúxou Súo 

42 tq aixouvxí ae 5í5ou- Kal xôv 
GéXovxa äxrô aou SaveíaaaGai uŕj 
aTxoaxpatpŕjc 

43 'HKoúaaxe ôxi éppéGr) ÄyaTxŕiaeic 
xôv xcXr|aíov aou Kal uiaŕjaeic. xôv 
év_Gpóv aou 

44 éyco 5é Aiyco úuív äyaxcäxe xoug 
ev_Gpouc úucov eúA.oyeixe xouc 
Kaxapcouévouc úuac KaA.coc xroieíxe 
xouc. uiaouvxac. úuäc;, Kal xrpoaeú)(eaGe 
úxcép xcôv excripea^óvxoov úuac;, Kal 
Sicokóvxcov úuac;, 

45 ôxcwg yévr)a9e ulol xou xcaxpôg 
úucov xou ev oúpavovc ôxi xôv ŕjAiov 
aúxou ävaxéWei excl xcovripoug Kal 
äyaBoug Kal (3pé)(ev excl Sixaíouc; Kal 

äSÍKOUC 

46 eav yap äyaxcŕjarixe xoug 
äyaxcwvxag úuac; xíva uiaGôv ey_exe 
oú^l Kal oí xeXcovaí xô aúxô xcovouaiv 

47 Kal éav äaxráar|aGe xoug 
äSeXtpoúc; úucov uôvov xí xcepiaaôv 
xcoieíxe oÚyi Kal ol xeXcovaí oúxcoc; 
xcoiouavv 

48 "EaeaGe ouv úueíc; xéXeiov cóaxrep 
ó xcaxŕjp úucov ó ev xovg oúpavovg 
xéXeióg eaxiv 



6 Pilné se varujte, abyste almužny 
vaši nedávali pred lidmi, proto 
abyste byli vidíni od nich, jinak 
nebudete míti odplaty u Otce vašeho, 
jenž jest v nebesích. 



6 



Ilpoaéy_exe xrjv e\er)uoaúvr)v úucov 
uŕj xcoieív euxrpoaGev xcôv 
ävGpcóxrcov xrpôc; xô GeaGfjvaí aúxoíg- 
el 5e uŕjye, uiaGôv oÚk e^exe xrapa xcô 
xcaxpl úucov xco ev xoíg oúpavoíg 



MÄTOU S 6:2 



19 



fciHe. %rpUickií 

2 Protož když dávaš almužnu, 
netrub pred sebou, jako pokrytci činí 
v školách a na ulicech, aby chváleni 
byli od lidí. Amen pravím vám, majíť 
odplatu svou. 



3 Ale ty když dávaš almužnu, [tak 
čiň], ať nevi levice tvá, co činí pravice 
t v á, 

4 Aby almužna tvá byla v skryté, 
a Otec tvúj, kterýž vidí v skryté, 
odplatí tobé zjevné. 

5 A když bys se [chtél] modliti, 
nebývejž jako pokrytci, ktefíž obyčej 
mají, v školách a na úhlech rynku 
stojíce, modliti se, aby byli vidíni od 
lidí. Amen pravím vám, žeť mají 
odplatu svou. 

6 Ale ty když bys se modliti [chtél], 
vejdi do pokojíka svého, a zavra dvere 
své, modliž se Otci svému, jenž jest 
v skryté, a Otec tvúj, kterýž vidí 
v skryté, odplatí tobé zjevné. 

7 Modléce se pak, nebuďtež 
marnomluvní jako pohane; nebo se 
domnívají, že mnohomluvností svou 
to zpúsobí, aby byli uslyšaní. 

8 Nepfirovnávejtež se tedy jim, 
neboť vi Otec váš, čeho jest vám 
potí ebí, prvé nežli byste vy ho prosili. 

9 A protož vy takto se modlte: Otče 
náš, jenž jsi v nebesích, posvéť se 
j meno tvé. 

10 Pŕijď království tvé. Buď vúle tvá 
jako v nebi [tak] i na zemi. 



Textvts fece-ytus 

2 "Oráv oúv Troific éXeripooúvriv |_ir| 
aaAxxíarjc. epxrpoa9év aou waxrep oí 
úxroKprral xroiouaiv ev xaíc. 
auvayodyaíg xai ev xaíg púpaig ottcdc 
So^aoGwaiv úxrô xcúv ävBpcÓTccov 
äpŕjv AiyoD úpív äxré)(ouaiv xôv pia9ôv 
aúxwv 

3 aou 5é ttoioúvtoc éXeripoaúvriv (arj 
yvcóxco ŕ| äpiaxepá aou xí xroieí ŕ) Se^iá 
aou 

4 Ôttooc r\ aou ŕ) éA.er|poaúvr| ev rä 
KpuTcxco- Kal ô TTaxŕip aou ó pAixrcov ev 
xw KpuTTiw aúxôg, cnxoScóaei aov ev rä 
ipavepw 

5 Kal ôxav xrpoaeúvrj, oÚk earj 
coaxrep oí ÚTcoKpixaí ôxi ipiA.oúaiv ev 
xaíg auvaywyaíg Kal ev xaíc yoovíaig 
xóôv TxXaxeiwv éaxcôxeg Txpoaeúv_ea9ai 
ôxcwg av ipavwaiv xoíc ävGpcóxroig- 
äpŕjv Aiyw úpív ôxi axréy^ouaiv xôv 
pia9ôv aúxwv 

6 a\i 8e ôxav xrpoaeúvrj eíaeABe eíg xô 
xapieíôv aou k a! xXeíaag xrjv 9úpav 
aou xcpóaeu^ai xw xcaxpí aou xa> ev xw 
Kpuxcxco- Kal ó xraxŕjp aou ó pAixrcov ev 
xco Kpuxrxcô äxcoScóaei aoi ev xa> 
ipavepw 

7 npoaeuv_ôpevoi Se prj 
(3axxoXoyŕ)ar|xe, coaxrep oí eBvvKoí 
SoKouavv yáp ôxv ev xŕj xroA.uA.oyia 
aúxcov eiaaKoua9ŕ|aovxai 

8 pŕj oúv ópoia>9ŕrre aúxoíg- ovSev 
yáp ô xraxrjp úpwv úv y_peíav é'v_exe 
xcpô xou ú pac aíxŕjaai aúxóv 

9 Ouxoog ouv xcpoaeúy_ea9e úpeíg- 
náxep ŕ)pó5v ô ev xovg oúpavoíg 
áyiaa9ŕ|xw xô ôvopá aou- 

10 e\9éxoo ŕ) [SaaiAeía aou- yevr)9ŕ)xco 
xô 9éXr|pá aou cóg ev oúpavco xai exri 
xňc. yŕjg- 



20 



MÄTOU S 6:2 1 



fciHe. %rpUickií 

11 Chléb náš vezdejší dej nám dnes. 

12 A odpusť nám viny naše, jakož 
i my odpouštíme vinníkúm našim. 

13 I neuvoď nás v pokušení, ale 
zbav nás od zlého. Nebo tvé jest 
království, i moc, i sláva, na veky, 
Amen. 

14 Nebo budete-li odpouštéti lidem 
viny jejich, odpustiť i vám nebeský 
Otec váš. 

15 Jestliže pak neodpustíte lidem 
vin jejich, aniž Otec váš odpustí vám 
hr íchú vašich. 

16 Když byste se pak postili, 
nebývejtež jako pokrytci zasmušilí; 
neboť pošmufují tvárí svých, aby 
vedomé bylo lidem, že se postí. Amen 
pravím vám, vzaliť jsou odplatu svou. 

17 Ty pak, když se postíš, pomaž 
hlavy své a tvár svou umej, 

18 Aby nebylo zjevné lidem, že se 
postíš, ale Otci tvému, kterýž jest 
v skryté. A Otec tvúj, kterýž vidí 
v skrytosti, odplatí tobé zjevné. 

19 Neskládejte sobé pokladu na 
zemi, kdežto mol a rez kazí, a kdež 
zlodeji vykopávají a kradou. 

20 Ale skládejte sobé poklady 
v nebi, kdežto ani mol ani rez kazí, 
a kdežto zlodeji nevykopávají ani 
kradou. 

21 Nebo kdežť jest poklad váš, tuť 
jest i srdce vaše. 



Ttxtus fectytus 

11 Tôv äpxov ŕjpodv xôv exrioúaiov 
Sóc ŕ|pív aŕjpepov 

12 xai ácpec ŕ|pív xá ôipeiAŕj paxa 
ŕ)|aóäv obe Kal ŕ|peic áipíepev xovc 
ôipeiAixaic ŕ)|acôv 

13 Kai pŕ] eiaevéyKrjc ŕipác eic 
xreipaapóv, aXXa puaai ŕ|pác äxrô xoú 
xcovripoíj ôxv aou eaxiv ŕj (BaaiXeía Kal 
ŕ) Súvapic Kal ŕ) SóE,a eic xouc aiwvac 
ápŕjv 

14 'Eáv yáp áipŕjxe xoíc áv9pcóxroic 
xá Txapaxcxoópaxa aúxwv áipŕjaei Kal 
úpív ó xcaxŕjp úpwv ó oúpáviog- 

15 eáv Se pŕ| áipŕrre xoíc ävGpcóxcoic 
xá xcapaxcxwpaxa aúxwv, oúSe 6 
xraxŕ]p úpwv áipŕjaei xá Txapaxrxcópaxa 
úpwv 

16 "Oxav Se vr|axeúr|xe pŕ| yívea9e 
cóaxcep ol úxroKpixai aKu9pwxcoí 
áipaví^ouaiv yáp xá xcpóacoxra aúxoäv 
Ôtxgoc ipavwaiv xoíc ávBpcóxroic 
vr|axeúovxeg- ápijv Aiyw úpív oxi 
áxrév_ouaiv xôv pia9ôv aúxwv 

17 au Se vriaxeúwv áXeuj/aí aou xŕjv 
KetpaXŕjv Kal xô xcpóaooxróv aou vúyai 

18 Ôtxgoc pŕ] ipavŕjc xoíc ávGpcóxcoig 
vr|oxeúwv áXXá irä xcaxpí aou xa> ev rä 
Kpuxcxco- Kal ô xcaxŕjp aou ó (BXéxrcov ev 
tq Kpuxcxw áxcoScóaev aoi ev xw 
ipavepw 

19 Mr) 9r)aaupí^exe úpív 9r|aaupoúc 
excl xŕjc yŕjg oxeou aŕ]c Kal (3pó5aig 
áipaví^ei Kal oxeou KAixcxai 
Siopúaaouaiv Kal KAixrxouaiv 

20 9r)aaupí^exe Se úpív 9r|aaupoúc ev 
oúpavw ôxrou ouxe aŕjc oúxe [Spwaic 
áipaví^ei Kal oxeou KAixcxai oú 
Siopúaaouavv oúSe KAixrxouaiv 

21 ôxcou yáp eaxiv ó 9r|aaupog 
úpwv, eKeí eaxai Kal ŕ| KapSía úpwv 



MÄTOU S 6:22 



21 



fciHe. %mlickÁ 

22 Svíce tela jestiť oko; jestliže oko 
tvé sprostné bylo by, všecko telo tvé 
svetlé bude. 

23 Pakliť by oko tvé bylo nešle- 
chetné, všecko telo tvé tmavé bude. 
Protož jestliže svetlo, kteréž jest 
v tobé, jest tma, [co pak] sama tma, 
jaká bude? 

24 Zadný nemúže dvéma pánúm 
sloužiti. Nebo zajisté jednoho 
nenávidéti bude, a druhého milovati, 
aneb jednoho pfídržeti se bude, 
a druhým pohrdne. Nemúžte Bohu 
sloužiti i mamone. 

25 Protož pravím vám: Nepečujte 
o život váš, co byste jedli a co pili, ani 
o telo vaše, čím byste je odívali. Zdaliž 
není život více nežli pokrm, a telo 
[více] nežli odev? 

26 Hleďte na ptactvo nebeské, žeť 
nesejí ani žnou, ani shromažďují do 
stodôl, [avšak] Otec váš nebeský krmí 
je. I zdaliž vy jich mnohem 
neprevyšujete? 

27 A kdo z vás pečlivé mysle, múze 
pfidati ku postave své loket jeden? 

28 A o odev proč pečujete? Poučte se 
na kvítí polním, kterak roste, 
nepracuje ani pfede. 

29 A [aj], pravím vám, že ani 
Salomoun ve vší sláve své tak odín 
nebyl, jako jedno z nich. 

30 Ponévadž tedy trávu polní, ješto 
dnes jest, a zítra do peci býva vložená, 
Búh tak odívá, i zdaliž mnohem více 
vám [toho nečiní], ó malé víry? 



Textvts fece-ytus 

22 'O A.úy_voc tou aodpaxóc eaxw ó 
ôipGaAuóc- eav oúv ô ôipGaAuóc aou 
áxrXoúc ŕj ôXov xô awpá aou ipcoxeivôv 
é'axca- 

23 eáv Sé ó ô<j>9aA.póc oou xrovripôc r\ 
ôX.ov xô awpá aou aKoxeivôv eorav eí 
oúv xô ipwc. xô év aoi okóxoc. eoxív, xô 
okóxoc xcóaov 

24 OúSelg Súvaxai Suai Kupíoic 
SouXeúeiv fj yap xôv eva piaŕjaei Kal 
xôv exepov ayaTxŕ|aei fj évôc av9é!;exai 
Kal xou éxépou Kaxaippovŕjaeľ oú 
SúvaaGe 9ew SouXeúeiv Kal pappwva 

25 Aia xoúxo Aiyw úpív, pfj 
pepipväxe xŕj vp^fj úpwv, xí <j>áyr|xe Kai 
xí xcír|xe, pr|Se rä acópaxv úpcov, xí 
evSúar)a9e- oúv_l ŕ) \\ivyi] txXeíóv éaxiv 
xŕjc xpoipŕjc Kal xô aä[ia xou 
evSúpaxog 

26 ép|3Aivyaxe eic xa xrexeiva xou 
oúpavoú ôxi oú axceípouaiv oúSe 
Bepí^ouaiv oúSe auváyouaiv eic. 
axco9ŕ|Kag Kal ó xraxŕjp úpcov ó 
oúpáviog xpéipei aúxá- oú)( úpeíg 
päXXov Siaipépexe aúxwv; 

27 xíg 8é eE, úpcov pepipvcov Súvaxai 
TxpoaGeívaí excl xrjv ŕjAiKÍav aúxou 
xrŕjvuv eva; 

28 Kal xcepl évSúpaxog xí pepipvare; 
KaxapáBexe xa Kpíva xou aypou xccog 
aú^ávev oú kotxiô, oúSe vŕjGev 

29 Aiyoo Se úplv ôxi oú5e EoAopwv ev 
xcáarj xrj 8ô|rj aúxou xcepie(3áXexo côg 
ev xoúxoov 

30 el Se xôv )(ôpxov xou aypoú 
aŕjpepov ôvxa Kal aúpiov eíc K\í(3avov 
(3aXXôpevov ó Beôg oúxwc apipiévvuaiv 
oú txoX.Xw paXXov úpag, ôXiyóxcioxoi; 



22 



MÄTOU S 7:6 



fciHe. %mlickÁ 

31 Nepečujtež tedy, fíkajíce: Co 
budeme jísti? anebo: Co budeme píti? 
anebo: Čím se budeme odívati? 

32 Nebo toho všeho pohane hledají. 
Viť zajisté Otec váš nebeský, že toho 
všeho potrebujete. 

33 Ale hledejte [vy] nejprv 
království Božího a spravedlnosti 
jeho, a toto vše bude vám pridano. 

34 Protož nepečujte o zítŕejší den, 
nebo zítŕejší den pečovati bude o své 
veci. Dostiť má den na svém trápení. 



7 



Nesuďtež, abyste nebyli souzeni. 



2 Nebo jakým soudem soudíte, 
[takovýmž] budete souzeni, a jakouž 
mérou méŕíte, [takovouž] bude vám 
zase odméfeno. 

3 Kterakž pak vidíš mrvu v oku 
bratra svého, a v oku svém bŕevna 
necítiš? 

4 Aneb kterak díš bratru svému: 
Nech, ať vyvrhu mrvu z oka tvého, 
a aj, bŕevno [jest] v oku tvém? 

5 Pokrytče, vyvrz nejprv bŕevno 
z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys 
vyňal mrvu z oka bratra tvého. 

6 Nedávejte svätého psúm, aniž 
mečte perel svých pred svine, ať by 
snad nepotlačily jich nohama svýma, 
a [psi] obrátíce se, aby neroztrhaly 
vás.. 



Textvts fece-ytus 

31 (arj ouv pepipvnar|Te AiyovTe^, Tí 
ipáywpev; fj, Tí Tríwpev; fj, Tí 
TTepi(3aXcó|je9a; 

32 Trávia yáp tcujtoi to. é'9vr| 
ém^iyreť oíSev yáp ó TraTnp úpwv ô 
oúpávioc ôxi y^pn^gxe toutgov ócnľávTWv 

33 £r|-revre Se TrpwTov xnv (BaaiXeíav 
tou Geou Kal ttjv SiKaioaúvnv co/tou 
Kal touto irávTa TrpoaTeGŕi aexai úpív 

34 pŕj ouv pepipvŕ|ar|Te eíc. tíjv aupiov 
ŕ) yáp aupiov pepipvnaei to: éauTnc- 
äpKgTov ttj npépa ŕ) KaKÍa ca/Tnc 



7 



Mľ| Kpív£T£ IVa (Jľ| KpiGfJTe- 



2 év w yáp KpípaTi KpíveTe KpiGríaeaGe 
Kaí ev M P-ÉTpco peTperre 
ávTipeTpr|9ŕ|aeTai úpív 

3 tí Sé (BXéTievg to KÓpipoc to ev rä 
CKpGaXpco tou áSeAxpoú aou tíjv Sé ev 
to aw SipGaXpw Sokov oú Konľavoeíc. 

4 fj TTÓäg epeíg tco äSeXipco aou 'Äipec 
eK(3á\w to KÓpipoc cmó tou SipGaAuoú 
aou kov íSoú, ŕ) Sokoc ev tô ôipGaAuw 
aou 

5 ÚTTOKpiTÓ, eK[3aXe TipwTov Tnv 
Sokov eK tou ôipGaAuou aou Kai TÓre 
Sia|3Ai^eic eK(3a\evv to KÓpipoc eK tou 
ôipGaAuou tou äSe)upou aou 

6 Mr| SóĎTe to äyvov tovc kuoÍv, pr)Se 
(3áXr|Te touc papyapírac úpcov 
epiTpoaGev twv ypipcúv pŕ|TT0Te 
KaTaTiaTnacoaiv aÚTOug ev toíc ttooiv 
aÚTÔv Kai arpatpévTeg pn^ooaiv úpac 



MÄTOU S 7 : 7 



23 



B'ií'íe %mlickÁ 

7 Proste, a dánoť bude vám; 
hledejte, a naleznete; tlucte, a bude 
vám otevŕíno. 

8 Nebo každý, kdož prosí, béŕe; 
a kdož hledá, nalézá; a tomu, jenž 
tluče, bude otevŕíno. 

9 Nebo který z vás jest človek, 
kteréhož kdyby prosil syn jeho za 
chléb, zdali kamene podá jemu? 

10 A prosil-li by za rybu, zdali hada 
podá jemu? 

11 Ponévadž tedy vy, jsouce zlí, 
umíte dobré dary dávati synúm 
vašim, čím více Otec váš, jenž jest 
v nebesích, dá dobré veci tém, ktefíž 
ho prosí? 

12 A protož všecko, což byste chtéli, 
aby vám lidé činili, to i vy čiňte jim; 
toť zajisté jest Zákon i Proroci. 

13 Vcházejte tesnou branou; nebo 
prostranná brána a široká cesta jest, 
kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest 
téch, kteŕíž vcházejí skrze ni. 

14 Nebo tesná jest brána a úzka 
cesta, kteráž vede k životu, a málo jest 
nalézajících ji. 

15 Pilné se pak varujte falešných 
prorokú, ktefíž pficházejí k vám 
v rouše ovčím, ale vnitŕ jsou vlci 
hl ta vi. 

16 Po ovocích jejich poznáte je. 
Zdaliž sbírají z tŕní hrozný, aneb 
z bodláčí fíky? 

17 Takt každý strom dobrý ovoce 
dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce 
nese. 



Ttxtus fectytus 

7 Aixeíxe kcu SoGŕjaexai úpív ^rixeíxe 
Kal eúpŕjagxe Kpoúexe Kal ävoiyŕjaexai 
úp.ív 

8 xcäc yäp ô aíxwv A.ap|3áva kcu ó 

^TIXCÚV gÚpÍCTKEl Kal TU KpoÚOVTl 

ävoiyŕ]aexai 

9 fj xíc eaxvv eE, úpoov ävBpcoxcoc ov 
eáv avTŕjarj ó uíôc aúxou äpxov prj 
AABov gxaScóaei aúxoä; 

10 Kal eáv iyfdiiv aíxŕjarj, p.rj ôipw 
éxciScóaei aúxw 

11 eí ouv úpeíg xcovripol ôvxeg ol'Saxe 
Sóiiaxa äya9ä SiSóvaí xoíg xÉkvoic. 
úpwv xcóaco päWov ó xcaxŕjp úpcov ô év 
xoíc oúpavoíc Scóaei äyaBä xoíc 
aíxouaiv aúxóv 

12 návxa oúv ôaa äv 9é\r|x£ ľva 
xcoiwaiv úpvv ov avBpcoTxov ouxoog Kal 
úpeíc. Txoieíxe aúxoíg- oúxog yäp eoxiv ô 
vópog Kal ol xcpoipŕjxai 

13 EíaéX.9exe 5iá xŕjc axevŕjc xcúA.r]c- 
oxi xcXaxeía ŕ) xcúA.r| Kal eúpú^copog ŕ| 
óSôc. i] äxcáyouaa eíg xŕjv äxccóXeiav 
Kal txoX.X.oí eíaiv oí eíaepy^óiievoi 5ť 
aúxŕjc- 

14 ôxí oxevŕj ŕ\ xcúXri Kal xeBXippévri ŕj 
óSôc ŕ) äxcáyouaa eic xrjv Cwŕjv, Kai 
ôAAyoi eíalv oí eúpíaKovxec aúxŕjv 

15 YlpooéyeTE Sé äxcô xóäv 
\iieuSoxrpoipr|x&)v oľxíveg epypvjai xcpôc. 
úpác ev evSúpaavv Txpo(3áxoov eaooGev 
Sé eíaiv Ax/koi ápxcayec 

16 äxcô xwv Kapxccov aúxwv 
exciyvcóagaGg aúxoúc/ pŕjxi 
auXXéyouaiv äxco aKavGcov axaipvAŕjv, 
fj äxcô xpif3ôA.wv oúko 

17 oijxooc xcäv SévSpov äyaGôv 
Kapxcoijg KaXoíjg xcoieí xô Sé aaxcpôv 
SévSpov Kapxcoijg xcovripouc. xcovev 



24 



MÄTOU S 7:2 6 



fciHe. %rpUickií 

18 Nemúžeť dobrý strom zlého 
ovoce nésti, ani strom zlý ovoce 
dobrého vydávati. 

19 Všeliký strom, kterýž nenese 
ovoce dobrého, vyťat a na oheň 
uvržen býva. 

20 A tak tedy po ovocích jejich 
poznáte je. 

21 Ne každý, kdož mi fíká: Pane, 
Pane, vejde do království nebeského, 
ale ten, kdož činí vúli Otce mého, 
kterýž v nebesích jest. 

22 Množiť mi déjí v onen den: Pane, 
Pane, zdaliž jsme ve jménu tvém 
neprorokovali, a ve jménu tvém ďáblú 
nevymítali, a v tvém jménu [zdaliž] 
jsme divú mnohých nečinili? 

23 A tehdyť jim vyznám, že jsem vás 
nikdy neznal. Odejdéte ode mne, 
činitelé nepravosti. 

24 A protož každého, kdož slyší 
slova má tato a zachováva je, 
pripodobním muži moudrému, kterýž 
ustavél dúm svúj na škále. 

25 1 spadl príval, a pŕišly ŕeky, a váli 
vétrové, a oborili se na ten dúm, 
a nepadl; nebo založen byl na škále. 



26 A každý, kdož slyší slova má 
tato, a neplní jich, pfipodobnén bude 
muži bláznu, kterýž ustavél dúm svúj 
na písku. 



Ttxtus fectytus 

18 oú Súvaxai SévSpov ayaBôv 
KapTTOuc Tcovripouc Tcoieív oú5e 
SévSpov aaxcpôv Kapxcoúc koiXouc 
xcoieív 

19 iräv SévSpov pŕj xcoioGv Kapxcôv 
KaXôv eKKÓxcxexai Kal eig xcúp 
(BáXXexai 

20 apaye axcô xwv Kapxcwv ca/xwv 
éxciyvcóaeaGe aúxoúc 

21 Oú irag ó Aiyodv poi, Kúpie KÚpie 
eíaeXeúaexai eíc xŕjv (BaaiXeíav xwv 
oúpavwv aXX' ô xcoiwv xo 9éA.r]pa xoú 
xcaxpóg pou xou ev oúpavoíg 

22 txoXXoi époGaív poi ev eKeívrj xrj 
ŕjpépa Kúpie KÚpie oú rä aô ôvópaxi 
xcpoeiprľceúaapev, Kal xa> aw ôvópaxi 
Saipóvia é|e|3á\opev Kal xw aw 
ôvópaxi Suvápeic. xcoXXág éxcoiŕjaapev 

23 Kal xóxe ópoA.oynaw aúxoíg ôxi 
OúSéxcoxe eyvoov úpäc- axcov_wpeíxe 
axť époú oí épya^ópevoi xŕjv avopíav 

24 Ilac. oúv óaxig aKoúei pou xoúg 
Xóyoug. xoúxoug. Kal xcoieí aúxoúg 
ópoicóaw aúxôv ävSpl ippovípcp ôaxic 
<i>KoSopr|a£v xŕjv oiKÍav aúxou éxcl xŕjv 
xcéxpav 

25 Kal Kaxé[3r| ŕ| Ppoyjj Kal n\9ov oí 
xcoxapol Kal excveuaav oí avepoi Kal 
xcpoaéxceaov xrj ovKÍa eKeívrj Kal ouk 
éxceaev xeGepeAícoxo yáp excl xŕjv 
xcéxpav 

26 Kal xcäg ó okoúwv pou xoúc. 
Xóyoug xoúxouc. Kal pŕj xcoioov aúxoúc. 
ópoicoGŕjaexai ävSpl pcopco óaxig 
cpKoSópr)aev xŕjv oixíav aúxou éxcl xŕjv 
appov 



MÄTOU S 7 :27 



25 



fciHe. %rpUickií 

27 1 spadl príval, a pŕišly ŕeky, a váli 
vétrové, a oborili se na ten dúm, 
i padl, a byl pád jeho veliký. 

28 I stalo se, když dokonal Ježíš reči 
tyto, že se pŕevelmi divili zástupové 
učení jeho. 

29 Nebo učil je jako moc máje, a ne 
jako zákoníci. 



8 A když sstupoval s hory, šli za ním 
zástupové množí. 

2 A aj, malomocný pfišed, klanél se 
jemu, fka: Pane, kdybys [jen] chtél, 
múžeš mne očistiti. 

3 I vztáh Ježíš ruku, dotekl se ho, 
ŕka: Chci, buď čist. A hned očišténo 
jest malomocenství jeho. 

4 1 dí mu Ježíš: Viziž, abys zadnému 
nepravil. Ale jdi, a ukáž se knézi, 
a obetuj dar, kterýž prikázal Mojžiš, 
na svédectví jim. 

5 A když vcházel Ježíš do 
Kafarnaum, pŕistoupil k nemu setník, 
prose ho, 

6 A fka: Pane, služebník múj leží 
doma šlakem porazený, velmi se 
trápé. 

7 1 dí mu Ježíš: Já pfijdu a uzdravím 
ho. 

8 A odpovídaje setník, fekl: Pane, 
nejsemť hoden, abys všel pod strechu 
mou, ale toliko rci slovo, a uzdraven 
bude služebník múj. 



Ttxtus fectytus 

27 Kal Kaxé[3r| ŕ) fžpoyji Kal ŕ|\9ov o í 
xroxapol xai excveuaav ov avepoi kou 
TcpoaÉKo^av tíj oikíoi EKeívrj Kal 
ETceaev Kal r\v ŕj xcxodaic aúxŕ)c peyáAxi 

28 Kal eyévexo oxe auvexéXeaev ô 
'Ir|CToíjc xoúc Xóyouc xoúxouc; 
e!;eTxA.ŕ)aaovxo oí ôvArn excl xí) SiSavji 
aúxoú- 

29 f)v yap oiSáaKoov aúxoúc obe 
e^ouaíav ey_wv Kal oúv_ obe oí 
ypappaxeíc 

8Kaxa[3ávxi Se aúxw axrô xoú ôpouc 
r)Ko\oú9r|aav aúxw ô^Xoi xcoXXoí 

2 Kal íSoú, Xexcpog eXGwv 
xrpoaeKÚvei aúxw Aiyoov, Kúpie láv 
GéXrjg Súvaaaí pe KaBapíaav 

3 Kal eKxeívac xŕ|v \elpa fjvyaxo aúxoú 
ó 'IriaoO^ Äiyodv, GéXoo Ka9apía9r)xv 
Kal £Ú9éooc £Ka9apía9r| aúxou ŕ) Aixrpa 

4 Kal Aiya aúxw ó 'Ir|aoúc, "Opa 
priSevl eiTxrjc, ä\X' úxraye, oeaxnbv 
Sev^ov to íepeí Kal xrpoaéveyKe xô 
Sóäpov o xcpoaéxa^ev Mwaŕjc, eic 
papxúpiov aúxoíc. 

5 EíogABóvxi 8g tw 'IriaoO eíc 
Kaxrgpvaoúp, TxpoafjX9ev aúxw 
éKax6vxapv_og xcapaKaXwv aúxóv 

6 Kal Äiycov, Kúpie ô xcaic pou 
(3é[3Xr|xai ev xrj oiKÍa TxapaAuxiKÓc, 
Seivwc |3aaavi£ópevoc 

7 Kal Aiyei aúxw ó 'Ir|aoúc, 'Eyčo 
éABwv 9epaTxeúaw aúxóv 

8 Kal äxroKpi9elc ô éKaxóvxapv_oc 
ecprj, Kúpie oÚk elpl ÍKavôc ľva pou úxrô 
xŕjv oxéyr|v eíaÉA.9rjc äXXá póvov eíxre 
Xóyov, Kal va9ŕ|aexai ó xraíc. pou 



26 



MÄTOU S 8:17 



fciHe. %rpUickií 

9 Nebo i já jsem človek moci 
poddaný, máje pod sebou žoldnéŕe, 
avšak dím-li tomuto: Jdi, tedy jde, 
a jinému: Pŕijď, a pŕijde, a služebníku 
svému: Učiň toto, a učiní. 

10 Tedy uslyšev [to] Ježíš, podivil se, 
a jdoucím za sebou fekl: Amen 
pravím vám, ani v Izraeli tak veliké 
víry jsem nenalezl. 

11 Pravím pak vám, žeť pŕijdou 
množí od východu i od západu, 
a stoliti búdou s Abrahamem, 
s Izákem a s Jákobem v království 
nebeském, 

12 Ale synove království vyvrženi 
búdou do temností zevnitfních. Tamť 
bude plač a škfipení zubu. 

13 1 fekl Ježíš setníkovi: Jdiž, a jakžs 
uveril, staň se tobé. I uzdraven jest 
služebník jeho v tu hodinu. 

14 A pfišed Ježíš do domu Petrova, 
uzrel svegruši jeho, ana leží a má 
zimnici. 

15 I dotekl se ruky její, a hned 
prestala jí zimnice. I vstala 
a posluhovala jim. 

16 A když byl večer, pfivedli 
k nemu mnohé, kteŕíž ďábelství méli, 
a on vymítal duchy [zlé] slovem, 
a všecky, kteŕíž se zle méli, uzdravil, 

17 Aby se naplnilo povedení skrze 
Izaiáše proroka, fkoucího: Onť jest 
vzal na se mdloby naše, a neduhy 
naše nesl. 



9 xai yáp eya> ävGpwTróc eipt Útto 
e^ouaíav eyjx>v Útt' epauTÓv 
aTpcmcÓTac. Kal Aiyod toutcú, 
riopeú9r|Tv, Kcti Tcopeúsiai, Kal aXXco. 
"Epv_ou, Kal epv_£xav, Kal xco SoúXco 
pou, ľloíriaov touto, Kal iroieí 

10 aKoúaac. Se ó 'Ir|aouc. e9aúpaaev 
Kal errrev toíc aKoXouBoOavv Äpŕ|v 
Áiyod úpív oúSe ev tô 'IapanA 
ToaaÚTľ|v ttÍotiv eúpov 

11 Aiyw Se úpív Ôti tcoXXoI cnró 
avaToXwv Kal Suapwv fj|ouaiv Kal 
ävaKXiGnaovTai pera Äf3paáp Kal 
'IaaaK Kal 'IaKČof3 ev jf\ fiaoikeíq twv 
oúpavwv 

12 oí Se uíol xr\<; (BaaiXeíag 
£K(3Xr|9naovTai eic to okótoc to 
e^ooTepov eKev eoTav ó KA.au9pôc. Kal ó 
Ppuypôc. twv Ô5ÓVTWV 

13 Kal elirev ó 'Ir|aoúc. rä 
ÉKaTOVTáp^cp, "Y-rraye Kal obe 
eTTÍaTeuaac yevr|9nTW aoi Kal íá9r| ô 
-rraíc aúroú ev jf\ capa eKeívrj 

14 Kal e\9wv ô 'Ir|aoúc eíc Trjv 
oiKÍav nérpou elSev Tľ|v Trev9epav 
aúraú [3e 

15 Kal fjvpaTO tt\<; \evpog a\JTf)g Kal 
äipnKgv aÚTnv ó TTiipeTÓg, Kal r)yép9r| 
Kal 5ir)KÓvei oÚtoíc 

16 'Ovjnac Se yevopévr|c 
TTpoanveyKav aÚTW Saipovi^opévouc. 
ttoWoúc- Kal e^éjžaXev to TrveúpaTa 
Xóycp Kal TrávTag touc KaKÓoc ey^ovTag 
e9epáTTeuaev 

17 OTToag TrX.r|pco9f| to pr|9ev 5iá 
'Haa'íou tou TrpoipnTou AiyovTog 
AÚtoc rac äa9eveíac npoov ekafiev Kal 
tcx^ vóaouc efiáoraoev [3\r|pévr|v Kal 
TTupéaaouaav 



MATOUS 



1 



27 



fciHe. %mlickÁ 

18 Vida pak Ježíš zástupy mnohé 
okolo sebe, kázal pŕeplaviti se na 
druhou stranu. 

19 A pfistoupiv jeden zákoník, fekl 
jemu: Mistŕe, pújdu za tebou, 
kamžkoli pújdeš. 

20 1 dí mu Ježíš: Líšky doupata mají, 
a ptactvo nebeské hnízda, ale Syn 
človeka nemá, kde by hlavu sklonil. 



21 Jiný pak z učedlníkú jeho fekl 
jemu: Pane, dopusť mi prvé odjíti 
a pochovati otce mého. 

22 Ale Ježíš fekl jemu: Pojď za 
mnou, a nech, ať [tam] mrtví 
pochovávají mrtvé své. 

23 A když vstoupil na lodí, vstoupili 
za ním i učedlníci jeho. 

24 A aj, bouŕe veliká stala se jest na 
mori, takže vlny pŕikrývaly lodí. On 
pak spal. 

25 A pŕistoupivše učedlníci jeho, 
zbudili jej, ŕkouce: Pane, zachovej nás, 
hynemeť. 

26 I dí jim: Proč se bojíte, ó malé 
víry? Tedy vstav, pfimluvil vétrúm 
a mori, i stalo se utíšení veliké. 

27 Lidé pak divili se, ŕkouce: 
Kteraký jest tento, že ho i vétrové 
i more poslouchají? 



Textvts fece-ytus 

18 'iSwv Se ó 'Ir|ao0g ttoWouc. 
ôvXouc Tcepi ca/xôv eKÉXeuaev axceXBeív 
eíg xô irépav 

19 Kal TcpoaeXGčov eíc ypappaxeuc 
eiTcev ai/TW AiSá axaXe äKoA.ou9ŕ)aco 
aoi Ôttou éáv axrépvrj 

20 xai Äiya ca/xco ó 'Ir|aoGc Aí 
äXcÓTceKgg ipoAeouc eypvoiv Kal xa 
Tcexeivá xou oúpavou KaxaaKr|voóaeig ó 
5e uíôc xovi avOpcóxcou o\jk e^ev xrou 
xŕ|v KeipaA.r|v KAívrj 

21 exepoc Se xwv paBrrrwv aúxou 
eíxrev aúxw Kúpie éxríxpe^ôv poi 
xcpwxov ónxeA.9eív Kal Góuyai xôv 
xraxépa pou 

22 ó Sé 'Ir|aoGc eíxcev aúxw 
ÄKoXoúBei poi Kal ôupec xouc veKpouc 
Bá^ai xoug éauxcôv veKpouc 

23 Kal ep(3ávxi aúxw eíc xô xcX.oíov 
r)Ko\oú9r|aav aúxw oí pa9r)xal aúxou 

24 Kal iSoú, aeiapôc péyac éyévexo 
év xf) GaXáaarj coaxe xô xcXoíov 
KaXúxcxeaGai úxrô xwv Kupáxcov aúxôg 
Se eKÓGeuSev 

25 Kal xcpoaeXBóvxeg oí pa9r|xal 
aúxoíi fjyeipav aúxôv Aiyovxec. Kúpie 
awaov ŕ|pac, axcoXXúpeGa 

26 Kal Aiyei aúxoíg Tí SeiÄxn éoxe 
ôXvyôxcvaxoi xôxe eyepBelc. exrexípr|aev 
xoíc avépoic Kal xí) GaXáaarj Kal 
eyévexo yaXŕ)vr| peyáAr) 

27 oí Se avGpooxcoi eBaúpaaav 
Aiyovxec noxaxróg éoxiv oúxog ôxi Kal 
oí avepoi Kal ŕj QáXaaaa 
úxcaKoúouaiv aúxw 



28 



MÄTOU S 9:2 



fciHe. %rpUickií 

28 BKr A když se preplavil na 
druhou stranu do krajiny 
Gergezenských, potkali se s ním dva 
ďábelníci z hrobu vyšlí, ukrutní 
náramné, takže [pro ne] žádný 
nemohl tou cestou choditi. 

29 A aj, zkf ikli, f kouce: Co je nám po 
tobé, Ježíši, Synu Boží? Pfišel jsi sem 
pred časem trápiti nás. 

30 A bylo opodál od nich stádo 
veliké vepŕú, pasoucích se. 

31 Dáblové pak prosili ho, ŕkouce: 
Ponévadž nás vymítáš, dopustiž nám 
vjíti do toho stáda vepŕú. 

32 I fekl jim: Jdéte. A oni vyšedše, 
vešli do stáda téch vepŕú. A aj, hnalo 
se všecko stádo téch vepŕú s vrchu 
dolu do more, i ztonuli v vodách. 



33 Pastýŕi pak utekli. A pŕišedše do 
mesta, vypravovali [to] všecko, 
i o téch ďábelnících. 

34 A aj, všecko mesto vyšlo v cestu 
Ježišovi, a uzŕevše ho, prosili, aby šel 
z končin jejich. 



Te-xtus fete-ytus 

28 Kal eABóvxi aúxw eíc to xxépav eíc 
xr|v v_cópav rov repyeanvwv, 
vmŕ|VTr|aav co/tw oúo Saipovi^ópevoi 
Ik xcôv pvnpeÍGdv e^ep^ópevov ^aXeirol 
Xíav coaxe pŕj [oyúeiv xiva xrapeA.9eív 
5iá xŕ)c óSoú exeivnc 

29 xai íSoú, expa^av Äiyovxec Tí 
ŕ|pív Kal aoí, 'InaoO uíe xou GeoG; rjXGeg 
wSe xxpô KctipoG |3aaavíaai ŕ)pag; 

30 f)v Se paKpav áxx' aúxcôv ayéXn 
v_oípcov xxoWwv (3oaKopévr| 

31 oí Se Saípovec xxapeKaXouv aúxôv 
Äiyovxec Eí eK[3áXXevg ŕ)pag éxxíxpevyov 
ŕ)pív äxxeXBeív eíg xŕ|v äyéA.nv xwv 
ypípuiv 

32 xai eixcev aúxovg 'Yxcáyexe oí Se 
e|e\9óvxeg äxxfjXGov eíc xŕ|v äyéXnv 
xwv y_oípcov Kal íSou, wppnaev Jicxoa 
ŕ) äyéA.n xwv v_oípoov Kaxá xou KpnpvoG 
elg xr|v QáXaaaav Kal äxxéBavov ev 
xoíg ííSaaiv 

33 oí Se (3óaKovxeg eipuyov Kal 
äxxeA.9óvxec elg xŕ|v xcóXiv äxxŕjyyeiXav 
xxávxa Kal xá xwv Saipovi^opévcov 

34 Kal íSoú, jiáaa ŕ) xtóXic e^fjXGev 
elg auvávxnaiv xa> 'InaoO Kal vSóvxec 
aúxóv xxapeKÓXeaav ôxxooc pexa[3fi äxxô 
xcôv ópíoov aúxwv 



9 A vstoupiv na lodí, preplavil se, 
a pŕišel do mesta svého. 

2 A aj, pŕinesli mu šlakem 
porazeného, ležícího na lóži. A vidév 
Ježíš víru jejich, dí šlakem 
porazenému: Doufej, synu, odpušténiť 
jsou tobé hŕíchové tvoji. 



9 Kal ep|3ác evc xô xxXoíov 
Siexxépaaev Kal ŕ]A.9ev eic xŕ|v íSíav 
xxóXiv 

2 Kal íSoú, xxpoaéipepov aúxw 
xxapaXuxiKov exxl KAívng (3e[3X.r|pévov 
Kal íSwv ô 'Inaouc xŕ|v xcíaxiv aúxwv 
elxxev to xxapaXuxiKco Gápaei xeKvov 
äipéodvxaí aoí ai ápapxíai aou 



MÄTOU S 9:3 



29 



fciHe. %rpUickií 

3 A aj, nékteŕí z zákoníkú ŕ ekli sami 
v sobé: Tento se rouhá. 

4 A vidév Ježíš myslení jejich, fekl: 
Proč vy myslíte zlé veci v srdcích 
vašich? 

5 Nebo co jest snáze ŕíci, [to-li]: 
Odpouštéjí se tobé hŕíchové? čili ŕíci: 
Vstaň a choď? 

6 Ale abyste vedeli, žeť má moc Syn 
človeka na zemi odpouštéti hfíchy, 
tedy dí šlakem porazenému: Vstaň, 
vezmi lóže své, a jdi do domu svého. 

7 Tedy vstal [a] odšel do domu 
svého. 

8 A vidouce to zástupové, divili se 
a velebili Boha, kterýž dal takovou 
moc lidem. 

9 Ajda odtud Ježíš, uzrel človeka 
sedícího na cle, jménem Matouše. I dí 
mu: Pojď za mnou. A on vstav, šel za 
ním. 

10 I stalo se, když sedel za stolem 
v domu jeho, a aj, množí čelní 
a hŕíšníci pfišedše, stolili s Ježíšem 
a s učedlníky jeho. 

11 A vidouce [to] farizeové, f ekli 
učedlníkúm jeho: Proč s čelnými 
a hfíšníky jí Mistr váš? 

12 Ježíš pak uslyšev [to], fekl jim: 
Nepotfebujíť zdraví lékafe, ale 
nemocní. 



Ttxtus fectytus 

3 Kal íôoú, xivec. xwv ypappaxéwv 
eíxrov é v éauxoíc. Oúxog (3A.aaipnpeí 

4 Kai i5wv ô 'Inaoúc xac gvGupnaeic 
aúxoov eixcev ľva xí v/petg evBupeíaGe 
TTOvnpa ev xaíc KapSícuc úpwv 

5 xí yáp eoriv eÚKOTxooxepov eixreív 
ÄipécovTCtí ctoi aí ápapxíai fj äxceľv 
"Eyeipai Kai Txeprrxáxei 

6 ľva Se ei5nxe ôxi é|ouaíav e^ei ô 
uíôc. xou avBpcóxrou exci xŕjc. yŕjc. 
cupiévaí ápapxíag xóxe Xiyev tu 
xcapaXuxiKw 'EygpGeic äpóv aou xŕjv 
KXívnv Kai úxcaye eig xôv oikov aou 

7 Kai eyepGevc äxcnXGev eic xôv ovkov 
aúxou 

8 íSóvxec 5é oí ôyA.oi eGaúpaaav, Kai 
e8ó|aaav xôv 9eôv xôv Sóvxa g^ouaíav 
xovaúxnv xoíg avBpoóxroig 

9 Kai xcapáycov ó 'Inaoúc eKeíBev 
elôev ävGpooTxov KaGnpevov exci xô 
xeXoóvvov Max9aíov Xsyópevov Kai 
Aiyei aúxw ÄKoXoúGei poi Kai 
avaaxag nKoA.oú9naev aúxw 

10 Kai eyévexo aúxou avaKeipévou év 
xn oiKÍa Kai íSoú, xcoXXoi xeXwvaí Kai 
ápapxwXoi éABóvxec. auvavÉKeivxo tq 
'Inaoú Kai xoíg paGnxaíc. aúxou 

11 Kai íSóvxec oí $apiaavov elxcov 
xoí$ paBnxaíg aúxou Aiaxí pexa xwv 
xeXoovóäv Kai ápapx&Awv eaGíei ó 
SvSáaKaXog úpwv 

12 ó Se 'Inaoúg aKoúaag eixcev 
aúxoíg, Oú y^peíav é^ouaiv ov 
iavúovxeg iaxpoú aXX' oi kokcoc 
é'v_ovxeg 



30 



MÄTOU S 9:2 



fciHe. %mlickÁ 

13 Jdéte vy [radéji] a učte se, co jest 
to: Milosrdenství chci a ne obeti. Nebo 
nepfišel jsem volati spravedlivých, ale 
hfíšných ku pokání. 

14 Tehdy pŕistoupili k nemu 
učedlníci Janovi, fkouce: Proč my 
a farizeové postíme se často, učedlníci 
pak tvoji se nepostí? 

15 I fekl jim Ježíš: Zdaliž mohou 
synove Ženíchovi rmoutiti se, dokudž 
s nimi jest Ženich? Ale pfijdou dnové, 
když bude od nich odjat Ženích, 
a tehdyť se búdou postiti. 

16 Žádný zajisté nepfišívá záplaty 
sukňa nového k rouchu vetchému; 
nebo ta záplata jeho odtrhla by [ješté 
nejaký díl] od roucha, a [tak] vétší by 
díra byla. 

17 Aniž lejí vína nového do nádob 
starých; sic jinak rozpuknou se 
sudové, a víno se vyleje, a sudové se 
zkazí. Ale víno nové lejí do nových 
nádob, a býva obé zachovane 

18 A když on toto k nim mluvil, aj, 
kníže [jedno] pfistoupilo [a] klanélo se 
jemu, ŕka: [Pane] dcéra má nyní 
umrela. Ale pojď, vlož na ni ruku 
svou, a budeť živa. 

19 A vstav Ježíš, šel za ním, 
i učedlníci jeho. 

20 (A aj, žena, kteráž nemocí svou 
trápena byla ode dvanácti let, 
pŕistoupivši pozadu, dotkla se 
podolka roucha jeho. 



Te.xtus fete-ytus 

13 xcopeuGévxec. Se páGexe xí éoxiv 
"EXeov 9éX.w Kal oú Buaíav oú yáp 
ŕ]\9ov KaAiaai SiKaíoug aKX' 
ap.apxooA.ouc eig pexávoiav 

14 Tóxe Txpoaépv_ovxai aúxw oi 
paBnxai 'Iooá vvou Áiyovxeg Aiaxí ŕipeíc. 
Kai oí $apvaavoi vnaxeúopev xcoXXá oí 
Sé paGnxaí aou oú vnaxeúouaiv 

15 Kai eixcev aúxou; ó 'Inaoúg Mŕ| 
Súvavxai oí uíoi xou vupipwvoc. xrevBeív 
ecp' ôaov pex' aúxwv éaxiv ô vupipíoc 
eXeúaovxai Sé ŕ|pépai ôxav äxrapBfi äxť 
aúxwv ô vupipíog Kai xóxe 
vnaxeúaouaiv 

16 oúSeig Sé excv(3áXXei excíjBXnpa 
paKoug äyváipou exci ípaxícp xcaXavw- 
aľpei yap xô xrX.ŕ|poopa aúxou äxrô xou 
ípaxíou Kai ^eípov a^íapa yívexai 

17 oúSé (BáXXouaiv oivov véov eíc; 
äaKoúg xcaXaioúg- eí Se ptíye, 
pŕiyvuvxav oí äaKoí Kai ó oívoc. 
EKveíxai Kai oí äaKoi äxcoXouvxav 
aXXa (BáXXouaiv oivov véov eíg äaKoúg 
Kaivoúg, Kai äpipóxepa auvxnpoúvxai 

18 Tauxa aúxou XaXouvxog aúxoíg 
íSoú, ap^cov eXOčov xrpoaeKÚvei aúxw 
Aiywv ôxi 'H Ouyáxnp pou äpxi 
éxeXeúxnaev äXXá é\9wv éxcíGeg xrjv 
v_eípá aou éxť aúxŕjv, Kai £ŕ)oexai 

19 Kai éyepBeig ô 'Inaoúg 
ŕJKoXoúBnaev aúxw Kai oí pa9r|xai 
aúxou 

20 Kai íSoú, yuvŕj aípoppooúaa 
ScóSeKa exr| xcpoaeXBoúaa ôxuaGev 
f]\|;axo xou KpaaxcéSou xou ípaxíou 
aúxou- 



MÄTOU S 9:21 



31 



fciHe. %rpUickií 

21 Nebo ŕekla sama v sobé: Dotknu- 
li se jen toliko roucha jeho, uzdravená 
budú. 

22 Ježíš pak obrátiv se a uzŕev ji, 
ŕekl: Doufej, dcero, víra tvá té 
uzdravila. A zdráva učinená jest žena 
od té chvíle.) 

23 Pf išed pak Ježíš do domu knížete, 
a uzŕev tu trubače a zástup hlučící, 

24 Ŕekl jim: Odejdétež; nebť 
neumrela dévečka, ale spí. I posmívali 
se jemu. 

25 A když byl vyhnán zástup, všed 
tam, ujal ji za ruku její; i vstala jest 
dévečka. 

26 A roznesla se povést ta po vší té 
zemi. 

27 A když šel odtud Ježíš, šli za ním 
dva slepí, volajíce a ŕkouce: Smiluj se 
nad nami, Synu Davidúv. 

28 A když všel do domu, pf istoupili 
k nemu ti slepí. I dí jim Ježíš: Véfíte-li, 
že to mohu učiniti? Rekli jemu: 
Ovšem, Pane. 

29 Tedy dotekl se očí jejich, fka: 
Podlé víry vaši staniž se vám. 

30 I otevfíny jsou oči jejich. 
Zapovédél jim pak tuze Ježíš, ŕka: 
Viztež, ať nižádný [o tom] nezví. 

31 Ale oni vyšedše, rozhlásali jej po 
vší té zemi. 



Ttxtus fectytus 

21 IX-sysv yáp ev ka\nf\ 'Eáv póvov 
avywpai tou ípaxíou aúxoG a<x>0ŕ|aopai 

22 ó 5é 'Iriaoug exrioxpaipelc Kal iSwv 
ca/xr|v elxxev Gápaei Gúyaxep- ŕ) xxíaxic 
aou aéaooKÉv ae Kal eoáQr\ ŕ) yuvŕ) 
axxô xf)c cópac EKeívríg 

23 Kal eXBčov ô 'Ir|aoGc eíc xŕ|v 
oiKiav xoú apv_ovxoc Kal ISwv xouc 
aúA.r|xác Kal xôv ô^Xov 9opu(3oúpevov 

24 Aiyei aúxoíc, Ävavjapeíxe oú yáp 
äxxéBavev xô Kopáaiov aXXa KaBeúSei 
Kal Kax£yéX.oov aúxou 

25 oxe 5e e|epXŕ)9r| ô ôvAoc evaeXGwv 
£Kpaxr|aev xŕ)c xeipôc aúxŕ|c Kal r)yép9r| 
xô Kopáavov 

26 Kal e|fjX9ev ŕ) ipŕjurí auxr) eic ô\r|v 
xŕjv yf)v eKeívr)v 

27 Kal xxapáyovxi £keí0£v tw 'Iľ|ao0 
r)KoXoú9ľ|aav aúxw Súo xuipA.ol 
Kpá^ovxec Kal Aiyovxec 'EAir|aov ŕ|pac 
uíe Aa(3í8 

28 eXBóvxi Se eic xŕ|v oiKiav 
xcpoaŕ)X9ov aúxw ov xuipXoí Kal Aiyei 
aúxoíc. ó 'Ir|ao0g rhaxeúexe ôxi Súvapai 
xouxo xxoifjaai Aiyouaiv aúxw Naí 
KÚpie 

29 xóxe fjvyaxo xwv ôipGaAuwv aúxwv 
Aiyodv, Kaxá xŕ|v xxíaxiv úpóäv 
yevľ|9ŕ)xoo úpív 

30 Kal ävecó)(9r|aav aúxcov oí 
ôipGaXpoí Kal eve(3pvpr|aaxo aúxoíg ô 
'Iľ|ao0g Aiyoov, 'Opäxg pr|8elc 
yivcooKéxw 

31 oí Se e!;eA.9óvxec Sieipŕjpiaav 
aúxôv ev ôXrj xí) yfi eKeívrj 



32 



MÄTOU S 10:2 



fciHe. %mlickÁ 

32 A když oni vycházeli, aj, pfivedli 
mu človeka nemého, majícího 
ďábelství. 

33 A když vyvrhl ďábelství, mluvil 
jest nemý. I divili se zástupové, 
fkouce: Že nikdy se nie takového 
neukázalo v lidu Izraelském. 

34 Farizeové pak pravili: Moci 
knížete ďábelského vymítá ďábly. 

35 I obcházel Ježíš všecka mesta 
i mestečka, uče v školách jejich a káže 
evangelium království, a uzdravuje 
všelikou nemoc i všeliký neduh v lidu. 



36 A když hledél na zástupy, 
slitovalo se mu jich, že byli tak 
opušténi a rozptýlení j ako ovce, 
nemajíce pastýŕe. 

37 Tedy dí učedlníkúm svým: Žeň 
zajisté jest mnohá, ale délníkú málo. 

38 Protož proste Pána žni, ať vypudí 
délníky na žeň svou. 



Te.xtus fete-ytus 

32 Aúxwv Se e|epv_opévoov iSoú, 
xcpoanveyKav aúxw av9pa>Txov Kwipôv 
Saipovií^ópevov 

33 Kal £K(3Xr|9évTog tou Saipovíou 
eXáXr|aev ó Kcocpó^, Kal e9aúpaaav oí 

ÔvA.Ol ÄÍYOVTEC OTl OÚSéxtOxe eipávri 

ouxooc. ev to 'IapanX 

34 oí 8é $apiaaíoi eA.eyov 'Ev tq 
apv_ovTi tóov Saipovíoov £K(3áXXev xá 
Saipóvia 

35 Kal xrepinyev ô 'Ir|aoúc xág 
xcóXevg xráaac. Kal xác Kcópag 
SiSáaKoov ev xaíg auvayodyaíg aúxwv 
Kal Kripúaawv xo eúayyéAiov xŕjc. 
PaaiXeíac Kal Gepaxceúcov xraaav 
vóaov xai xcaaav paÄaKÍav év xa> Xacp 

36 'iSwv Se xoug ôvA.ouc. 
eaxcXaYXvía9r| xrepl aúxwv ôxv naav 
eKXeXupévoi Kal eppippévoi dbael 
xcpójBaxa pŕj ev_ovxa xroipéva 

37 xóxe Aiyei xovg pa9r|xaíc aúxoú 'O 
pév 9epiapôg txoAajc, oí Se epyáxai 
óXíyoi- 

38 8en9r|xe ouv xou Kupíou xou 
9epiapou ôxcoog eKf3á\rj epyáxac. eíc. 
xôv 9epiapóv aúxou 



'í (~\A svolav k [sobé] dvanácte 

-L vy učedlníkú svých, dal jim moc 
nad duchy nečistými, aby je vymítali, 
a aby uzdravovali všelikou nemoc, 
i všeliký neduh. 

2 Dvanácti pak apoštolú jména jsou 
tato: První Šimon, jenž slove Petr, 
a Ondrej bratr jeho, Jakub Zebedeúv 
a Jan bratr jeho, 



*! /"^Kal xrpoaKaA.eaap.evoc xoug 
-L V/ScóSeKa pa9r)xág aúxou eScoKev 
aúxoTg e|ouaíav xcveupáxoov 

aKa9ápxoov cóaxe eK(3á\Xeiv aúxa Kal 
9epaxceúeiv xcaaav vóaov Kal xcaaav 
paXaKÍav 

2 Twv Se ScóSeKa äxcoaxóXwv xa 
ôvópaxá eaxiv xauxa- xcpwxog Eípoov ó 
Xeyópevog ľléxpog Kal ÄvSpéag ô 
äSeXipôg aúxou 'IÓKcoPog ó xou 
Ze(3e8aíou Kal 'Iwávvric. ó äSeXxpôc. 
aúxoú 



MÄTOU S 10:3 



33 



fciHe. %mlickÁ 

3 Filip a Bartolomej, Tomáš 
a Matouš, jenž [byl] čelný, Jakub 
Alfeúv a Lebbeus, pfijmím Thaddeus, 

4 Šimon Kananitský a Jidáš 
Iškariotský, kterýž i zradil ho. 

5 Tech dvanácte poslal Ježíš, 
prikazuje jim, fka: Na cestu pohanu 
nechoďte, a do mést Samaritánskych 
nevcházejte. 

6 Ale radéji jdéte k ovcem 
zahynulým z domu Izraelského. 

7 Jdouce pak, kážte, fkouce: Že se 
priblížilo království nebeské. 

8 Nemocné uzdravujte, malomocné 
čisťte, mrtvé krešte, ďábelství 
vymítejte; darmo jste vzali, darmo 
dejte. 

9 Neshromažďujte zlata ani stŕíbra, 
ani penéz v opascích vašich [mívejte], 

10 Ani mošny na ceste, ani dvou 
sukní, ani obuvi, ani húlky; hodenť 
jest zajisté délník pokrmu svého. 

11 A do kteréhožkoli mesta neb 
mestečka vešli byste, vzeptejte se, kdo 
by v ném hodný byl, a tu pobuďte, až 
byste i vyšli [odtud]. 

12 A vcházejíce do domu, 
pozdravtež ho. 

13 A jestližeť bude dúm ten hodný, 
pokoj váš pfijdiž naň; pakliť by nebyl 
hodný, pokoj váš navratiž se k vám. 



Textvts fece-ytus 

3 $íA.ittttoc Kal BapBoXopaíog 
Gcopag Kal MaxGaíoc ô TeXoóvng 
'IaKw(3og ó xou AXtpaíou Kal Ae[3(3aíog 
ô eTciKXnGElg GaSSaíoc 

4 Eípoov ó Kavavíxng, Kal 'IouSac 
'IaKapicóxnc ó Kal xrapaSoug aúxóv 

5 Toúxouc. xoug ScóSeKa arxéaxeiXev ó 
'Inoouc xrapayyeíA.ac; aúxoíc Aiyodv, 
Eíc. ó5ôv eGvcôv pŕ| arxéA.9nxe Kal eíc. 
xxóAiv Eapapeixcov pŕj eiaé\9r|x£- 

6 TcopeúeaGe Se päXXov xxpóg xá 
xxpó|3axa xá arxoA.od\óxa oikou 'IapanX 

7 xxopeuópevoi Se Knpúaaexe 
Aiyovxec; ôxi "HyyiKev ŕ) [SaaiXeía xoov 
oúpavwv 

8 äaGevouvxag Gepaxxeúexe Ä.exxpouc 
KaBapí^exe veKpoug eyeípexe Saipóvia 
6Kf3áXXexe- Soopsav e\á(3ex£ Swpeáv 
Sóxe 

9 Mŕj Kxŕ|ar|a9e ^puaôv pnSe 
apyupov pnSe vaAxôv eic; xag £cóvac 
úpwv 

10 prj xcnpav eic ô5ôv pn5e 5úo 
y_ixó5vag pn8e úxxoSn paxa pn5e 
pá[3Sov ä^iog yáp ô epyáxng xng 
xpoipng aúxovi éaxiv 

11 elg fjv 8' av xxóAiv fj Kcópnv 
eiaé\9nxe e|exáaax£ xíg e v aúxrj a|ióg 
eaxiv KaKev peívaxe eoog av e|éX9nxe 

12 eíaepv_óp£vov 8e eíg xrjv omíav 
äaxxáaaaGe aúxŕ|v 

13 Kal eáv piv ŕ| ŕ) oiKÍa aE,ía eXGéxoo 
ŕ) eípnvr) úpwv exť aúxnv eáv 5e pŕ| r\ 
aE,ía ŕ) evpnvr) úpwv xxpôg úpág 
exxiaxpatpŕ|xw 



34 



MÄTOU S 10:22 



fciHe. %mlickÁ 

14 A kdožkoli neprijal by vás, 
a neuposlechl by rečí vašich, vyjdouce 
ven z domu neb z mesta toho, 
vyraztež prach z noh vašich. 

15 Amen pravím vám: Lehčeji bude 
zemi Sodomských a Gomorských 
v den soudný nežli mestu tomu. 

16 Aj, já posilám vás jako ovce mezi 
vlky; protož buďte opatrní jako 
hadove, a sprostní jako holubice. 

17 Vystfíhejtež se pak lidí; nebť vás 
vydávati búdou do snemu, a v školách 
svých búdou vás bičovati. 

18 Ano i pred vladaŕe i pred krále 
vedeni budete pro mne, na svédectví 
jim, i [tém] národúm. 

19 Kdyžť pak vás vydadí, nebuďtež 
pečliví, kterak aneb co byste mluvili; 
dánoť bude zajisté vám v tu hodinu, 
co budete míti mluviti. 

20 Nebo ne vy jste, jenž mluvíte, ale 
duch Otce vašeho, jenž mluví v vás. 

21 Vydať pak bratr bratra na smrt, 
i otec syna, a povstanouť dítky proti 
rodičúm, a zmordují je. 

22 A budete v nenávisti všechném 
pro jméno mé, ale kdož setrvá až do 
konce, tenť spasen bude. 



Textvts fece-ytus 

14 Kal oc éáv prj Sé^xai úpac pr|5e 
aKoúarj touc A.óyouc úpwv é|ep)(ópevoi 
xrjg oiiáac fj xŕjc TxóA.ewc eKeívr|g 
eKTivá^axe xôv Koviopxôv xwv xtoSwv 
úpwv 

15 äpfjv Aiyw úpív aveKxóxepov 
eaxai yfj EoSópoov Kal ľopóppcov év 
fipépa Kpíaecog fj x^ xcóXei eKeívrj 

16 'iSoú, eyw äxrooxéXXoo úpag áx; 
xcpó[3axa év péaco Xúkcdv yíveaBe ouv 
ippóvipoi á><; oí ôipeic Kal aKepaioi côc 
ai xrepiaxepaí 

17 xrpoaév_exe Se äxrô xcôv 
ävBpcóxcwv xcapaScóaouavv yap úpac. 
eic auvéSpia Kal év xaíc auvaywyaíc 
aúxóov paaxvycóaouaiv úpag- 

18 Kal excl ŕ|yepóvac Sé Kal (BaavXevg 
äv_9ŕ)aea9e eveKev épou eic papxúpvov 
aúxoíg Kal xoíc é'Oveaiv 

19 ôxav 5é xcapaSiSwaiv úpac. prj 
pepipvŕjar|xe xcóäg fj xí XaXŕjarixe- 
SoGŕjaexai yap úpív ev eKeívrj xfj capa xí 
XaXŕjaexe 

20 oú yap úpeíg eoxe oí X.aXouvxeg 
ä\Xa xô xrveúpa xou xraxpôg úpwv xč> 
XaXouv e v úpív 

21 xrapaScóaei Sé äSeXipóc. äSeXipôv 
eíc; Gávaxov Kal xraxfjp xÉkvov Kal 
exravaaxŕjaovxai xeKva excl yoveíg Kal 
Gavaxoáaouaiv aúxoúg 

22 Kal eaeaQe pvaoúpevov úxrô 
xcávxoov 8iá xo ôvopá pou- ó Se 
úxcopeívag evc xéXog oúxog aooGŕjaexai 



MÄTOU S 10:23 



35 



fciHe. %mlickÁ 

23 Když se pak vám búdou protiviti 
v tom meste, utečte do jiného. Amen 
zajisté pravím vám, nezchodíte mést 
Izraelských, ažť pŕijde Syn človeka. 

24 Neníť učedlník nad mistra, ani 
služebník nad pána svého. 

25 Dostiťjestučedmíku, abybyljako 
mistr jeho, a služebník jako pán jeho. 
Ponévadž jsou hospodár e Belzebubem 
nazývali, čím pak více domáci jeho? 

26 Protož nebojte se jich; nebť není 
nie skrytého, což by nemélo býti 
zjeveno, ani co tajného, ješto by 
nemélo zvédíno býti. 

27 Což vám pravím ve tmách, 
pravte na svetle, a co v uši slyšíte, 
hlásejte na domích. 

28 A nebojte se téch, kteŕíž zabíjejí 
telo, ale duše nemohou zabíti; než 
bojte se radéji toho, kterýž múze i duši 
i telo zatratiti v pekelném ohni. 

29 Zdaliž neprodávají dvou vrabcú 
za malý peníz? a jeden z nich nepadá 
na zem bez [vúle] Otce vašeho. 

30 Vaši pak i vlasové na hlavé 
všiekni sečteni jsou. 

31 Protož nebojte se, mnohých 
vrabcú dražší jste vy. 

32 Kdožkoli tedy vyzná mne pred 
lidmi, vyznámť i já jej pred Otcem 
svým, jenž jest v nebesích. 



23 ôxcxv 8é SicÓKooaiv ú pac e v jf\ 
ttÓXei Taúxrj ipeúyeTe e k T1 l v cxXXnv 
apr|v yáp Xiyco úpív oú \\r\ xeAiar|T£ 
xác. TTÓXsig tou 'IapanA ecoc. äv e\9rj ô 

UÍÔC. TOU ävBpoÓTTOU 

24 Ouk eotiv pa9ľ|Tľ|g ÚTcep tov 
SvSáaKaXov oúSe SouXog ÚTtep tov 

KÚpiOV aÚTOU 

25 äpKeTov tô pa9r)T^ ľva yévr|Tai 
côg ô SiSáaKaXog auTou Kal ô SouXog 
cbg ó Kupiog auTou ei tov 
oÍKo8eaTTÓTr|v BeeA.£e|3oúA. eKáXeaav, 
Tcóacp paWov Toug oikicxkouc. auTou 

26 Mŕj ouv tpo(3r|0f)Te auToúg- oúSev 
yáp eaTiv KeKaXuppévov o o\jk 
äiTOKaXutpBŕiaeTai Kal KpuiTTÔv o oú 
YVGDo9ŕ|aeTai 

27 o Áiyco ú pív ev t^ okotÍcx enraTe 
ev tq cpcoTÍ Kal o eíc; to oug aKoúeTe 
Kľ|pú|aTe ÉttI tgôv ScopaTCOv 

28 xai pŕ| <|)o(3r|9f)Te cxtto tcov 
aTTOKTeivóvToav to aoopa Trjv 5e vpuv_r|v 
pr| Suvapévcov aTTOKTeívaí- <j>opr|9ŕ|Te 
Se päXXov tov Suvápevov Kal tpvj|v 
Kal ocôpa ctTToXéaai ev yeévvrj 

29 oú)(v Súo OTpou9ía äaaapíou 
TcooXeÍTai Kal ev ei; aÚToav oú TreaeiTai 
eirí Tŕjv yŕjv avexj tou iraTpog úpoov 

30 úpóäv Se Kal av Tpív_eg tt\<; KetpaXfjg 
Träaav rjpi9pr|pévai eíaív 

31 pr| ouv tpo(3r|9f)Te, ttoXXwv 
OTpou9íwv SiaipépeTe úpeíc. 

32 nôc. ouv ôaTig ópo\oyŕ|aei ev epol 
epTcpoa9ev räv äv9poÓTToav 
ópo\oyŕ|aG0 KÓiyčo ev aÚTW epTrpoa9ev 
tou iraTpóg pou tou ev oúpavoíg- 



36 



MÄTOU S 10:42 



fciHe. %mlickÁ 

33 Ale kdož by mne zaprel pred 
lidmi, zapŕímť ho ijá pred Otcem 
svým, kterýž jest v nebesích. 

34 Nedomnívejte se, že bych pfišel 
pokoj dáti na zemi. Nepfišelť jsem, 
abych pokoj uvedl, ale meč. 

35 Pŕišelť jsem zajisté, abych rozdelil 
človeka proti otci jeho, a dcéru proti 
materi její, a nevestu proti svegruši 
její. 

36 A nepf átelé človeka [búdou] 
domáci jeho. 

37 Kdo miluje otce neb matku více 
nežli mne, neníť mne hoden; a kdož 
miluje syna nebo dcéru více nežli 
mne, neníť mne hoden. 

38 A kdož nebéŕe kríže svého 
a nenasleduje mne, neníť mne hoden. 

39 Kdož nalezne duši svou, ztratíť ji; 
a kdo by ztratil duši svou pro mne, 
nalezneť ji. 

40 Kdož vás prijíma, mneť prijíma; 
a kdo mne prijíma, prijímať toho, 
kterýž mne poslal. 

41 Kdo prijíma proroka ve jménu 
proroka, odplatu proroka vezme; 
a kdož prijíma spravedlivého ve 
jménu spravedlivého, odplatu 
spravedlivého vezme. 

42 A kdož by koli dal jednomu 
z téchto nejmenších čísi [vody] 
studené k nápoji, toliko ve jménu 
učedlníka, zajisté pravím vám, 
neztratíť odplaty své. 



Textvts fece-ytus 

33 ôoxic S' av äpvfjarixaí pe 
epxxpoaGev xwv ävGpcóxxwv äpvfjaopai 
ca/xôv Kayw epxxpoaGev toíj xxaxpôc 
pou tou e v oúpavoíc 

34 Mfj vopíar|xe ôxi f)X9ov (BaXeív 
eipŕ) vr)v éxxi xr)v yfjv °^ K f|A-9ov (BaXevv 
eípŕ)vr|v äXXá pávaipav 

35 f)X9ov yáp Siváaai av9pa>xxov 
Kaxá tou xxaxpôg aúxoú Kal Guyaxépa 
Kaxá xfjc pr| T pôc aúxfjc Kal vúpipr|v 
xaxá xfjc xxevGepac aúxŕjc 

36 Kal ev_9pol xou ävBpcóxxou oí 
oiKiaKol aúxou 

37 'O ipiAxôv xxaxépa fj pr|xépa úxxep 
épe oi/K eaxiv pou ä^iog Kal ó ipiAxav 
uíôv fj Guyaxépa úxxép epe oÚk eaxiv 
pou ä|iog- 

38 Kal ôc oú Xap(3ávev xov axaupôv 
aúxoú Kal cxKoXouGeí ôxxíaw pou oÚk 
eaxiv pou ä|vog 

39 ó eúpwv xfjv tyuvjjv aúxoú 
äxxoAiaei aúxŕjv, Kal ó äxxoAiaac. xfjv 
ipvjjv aúxoú evekev époú eúpfjaei 
aúxŕjv 

40 'O 8ev_ôpevoc úpac epe Sév_exai Kal 
ô epe Sev_ôpevoc 8év_exai xov 
äxxoaxeíXavxá pe 

41 ó 5ev_ópevog xcpotpŕjxriv eíc ôvopa 
xxpoipŕjxou piaGôv xxpoipŕjxou \ŕj\j;exar 
Kal ó 5e)(ópevoc Skavov evc ôvopa 
Sixaíou piaGôv Sixaíou A.ŕj\|;exai 

42 Kal ôc. eáv xxoxíar] eva tqv piKpcov 
xoúxoov xxoxŕjpiov \yu)(poú póvov eíc. 
ôvopa pa9r|xoíj äpf|v Aiyw úpív oú pf| 
äxxoAiarj xov pia9ôv aúxoú 



MÄTOU S 11:1 



37 



fciHe. %mlickÁ 

n I stalo se, když dokonal Ježíš 
[reči své, kteréž mluvil], 
prikázaní dávaje dvanácti učedlníkúm 
svým, bral se odtud, aby učil a kázal 
v méstech jejich. 

2 Jan pak v vézení uslyšev 
o skutcích Kristových, poslal dva 
z učedlníkú svých, 

3 [A] ŕekl jemu: Ty-li jsi ten, kterýž 
pf ijíti má, čili jiného čekati máme? 

4 1 odpovídaje Ježíš, ŕekl jim: Jdouce, 
zvéstujtež Janovi, co slyšíte a vidíte: 

5 Slepí vidí, a kulhaví chodí, 
malomocní se čistí, a hluší slyší, mrtví 
z mŕtvych vstávají, chudým pak 
evangelium se zvestuje. 

6 A blahoslavený jest, kdož se 
nehorší na mne. 

7 A když oni odešli, počal Ježíš 
praviti zástupúm o Janovi: Co jste 
vyšli na poušť vidéti? [Zdali] tŕtinu 
vétrem se klátící? 

8 Aneb co jste vyšli vidéti? [Zda] 
človeka mékkým rouchem odéného? 
Aj, ktef íž se mékkým rouchem odívají, 
v domích královských jsou. 

9 Aneb co jste vyšli vidéti? Proroka- 
li? Jisté pravím vám, i více nežli 
proroka. 

10 Tentoť jest zajisté, o némž psáno: 
Aj, já posilám andéla svého pred tvárí 
tvou, kterýžto pripraví cestu tvou 
pred tebou. 



Textvts fece-ytus 

n Kal éyévexo ôxe éxéXeaev ô 
'Iriaoug Siaxáaawv xoíg ScóSeKa 
|aa9r)xaíg ca/xoú pexé(3r| eKeíBev xoú 
SiSáaxeiv Kcti Kľ|púaaeiv ev xaíc 
xróXeaiv aúxoov 

2 'O Se 'Icoávvr|c aKoúaac ev rä 
Seapwxripícú xa épya xoú Xpiaxoú 
xrép^ac. Súo xwv paGrixoov aúxou 

3 eixcev ca/xw £ú ei ô epv_ópevoc fj 
exepov xcpoaSoKcopev 

4 Kal äxcoKpiGeic ó 'Ir]aoGc eixcev 
aúxoíg riopeuBévxec äxrayyeíXaxe 
'Iwávvrj a aKoúexe Kai pAixcexe- 

5 xuipXoi äva(3Xéxcouaiv kou ^coXoi 
xtepixcaxoOaiv A.exrpoi KaGapí^ovxai 
Kai Kooipoi aKoúouaiv vexpoi 
eyeípovxai Kai txxcov_oí 
eúayyeA.í£ovxaľ 

6 Kai paKÓpióc eaxiv ôc eáv prj 
aKavSaXvaGf] ev époí 

7 Toúxcov 5e xropeuopévwv fjp|axo ó 
'Iľ|ao(jg Aiyeiv xoíc ôvA.oic xcepi 
'Icoávvou Tí e|ŕ)X9exe eic xrjv épripov 
BeáaaaBai KaXapov úxcó ävépou 
aaXeuópevov 

8 aXXa xí e^ŕ|X6exe íSeív avBpooxrov 
ev paXaKoíg ípaxíoig rjpipieapévov íSoú, 
oi xá paXaKa ipopoCvxec ev xoíc o'íkoic 
TÔv (3aav\éoov eiaív 

9 aXXa xí e|ŕ)X9exe íSeív xrpoipŕjxriv 
vaí Aiyco úpív Kai xcepiaaóxepov 
xcpoipŕ]xou 

10 oúxóc yáp éonv xcepi oú 
yéypaxcxai, 'iSoú, eyw äxcoaxéXXw xôv 
ayyeXóv pou xcpó xcpoacoxcou aou 05 
KaxaaKeuáaei xŕjv óSóv aou 
epxcpoaGév aou 



38 



MÄTOU S 11:20 



fciHe. %mlickÁ 

11 Amen pravím vám, mezi syny 
ženskými nepovstal vétší nad Jana 
Kŕtitele; ale kdo jest menší 
v království nebeském, jestiť vétší 
nežli on. 

12 Ode dnu pak Jana Kŕtitele až 
dosavad království nebeské násilí trpí, 
a ti, kteŕíž násilí činí, uchvacujíť je. 

13 Nebo všickni Proroci i Zákon až 
do Jana prorokovali. 

14 A chcete-li pfijmouti: Onť jest 
Eliáš, kterýž pfijíti mél. 

15 Kdo má uši k slyšení, slyš. 

16 Ale k komu pripodobním 
pokolení toto? Podobno jest détem, 
sedícím na ryncích, a [ktefíž] na 
tovaryše své volají, 

17 A fíkají: Pískali jsme vám, 
a neskákali jste; žalostné jsme naf íkali, 
a neplakali jste. 

18 Pfišel zajisté Jan, nejeda ani pije, 
a oni f kou: Dábelství má. 

19 Pfišel Syn človeka, jeda a pije, 
a oni fkou: Aj, človek žráč a pijan 
vína, pŕítel publikánú a hf íšníkú. Ale 
ospravedlnená jest moudrost od synú 
svých. 

20 Tehdy počal pŕimlouvati 
méstúm, v nichžto činéni jsou jeho 
množí divové, že pokání nečinili. 



11 äprjv Aiyco úpív, oÚk éyŕjyepxai ^ v 
yevvnxoíc yuvaiKGov peí^wv 'Iwávvou 
tou (Saxmaxou- ó Se piKpóxepoc. ev xrj 
(BaaiXeía xwv oúpavwv p.eí£odv aúxou 
eaxiv 

12 äxcô 5e xwv ŕ|p.epa)v 'Iooávvou xou 
pctTTxioTOÚ ecog apxi ŕ) (BaavXeía xóôv 
oúpavwv (Bvá^exai Kal (Biaaxai 
ápxrá^ouaiv aúxŕ|v 

13 xrávxe^ yap oí xrpoipŕjxai Kal ó 
vópog eoog 'Iooávvou xrpoeipŕixeuaav 

14 xai eí 9é\exe Sé^aaBav, aúxóc 
éaxiv 'HAíac ó péXXwv epyeaQai 

15 ó eycúv oaxa äxoúsiv, aKouéxoo 

16 Tívv Se ô|aoicóaoo xrjv yeveäv 
xaúxnv óp.oía eaxlv xcaiSapíoig ev 
äyopau; KaGripévoic Kal 
Txpoaipoovouaiv xoíg éxaípoic. aúxwv, 

17 Kal Áiyouaiv HúXŕjaapev úpív 
Kai oÚk u>pyŕ\aaaQe e9pnvŕ)aapev úpív, 
Kal oÚk 6Kcn|/aa9e 

18 ŕ)X9ev yáp 'Iwávvr|c uŕjxe eaGíwv 
\iŕ\j£ txÍvoov Kal Aiyouaiv Aaipóviov 

19 ŕ)X9ev ô uíôc xou ävGpoóxrou 
eaGíwv Kal xrívoov Kal Aiyouaiv 'iSoú, 
avBpwxcoc ipáyoc Kal oivoxróxr|c 
xeXwvwv ipíXoc Kal ápapxwA.wv Kal 
eSvKaicó9ľ| ŕj aoipía äxcô xwv xÉkvoov 
aúxŕjc 

20 Tóxe fjp^axo ôvei5í£eiv xäc xróXeic 
ev ale; éyévovxo al xcXevaxai Suvápeic. 
aúxou ôxv ou pexevónaav 



M A T O U S 11:21 



39 



fciHe. %rpUickií 

21 Béda tobé Korozaim, béda tobé 
Betsaido. Nebo kdyby v Týru 
a Sidonu byli činéni divové ti, ktef íž 
jsou činéni v vás, dávno by byli v žíni 
a v popele pokání činili. 

22 Nýbrž pravím vám, [že] Týru 
a Sidonu lehčeji bude v den soudný 
nežli vám. 

23 A ty Kafarnaum, kteréž jsi až 
k nebi vyvýšeno, až do pekla sstrčeno 
budeš. Nebo kdyby v Sodome činéni 
byli divové ti, ktef í ž jsou činéni v tobé, 
byliť by zústali až do dnešního [dne]. 

24 Ano více pravím vám, že zemi 
Sodomských lehčeji bude v den 
soudný nežli tobé. 

25 V ten čas odpovédév Ježíš, fekl: 
Chválim té, Otče, Pane nebe i zeme, že 
jsi skryl tyto veci pred moudrými 
a opatrnými, a zjevil jsi je maličkým. 



26 Jisté, Otče, že se tak líbilo pred 
tebou. 

27 Všecky veci dány jsou mi od Otce 
mého, a žádnýť nezná Syna, jediné 
Otec, aniž Otce kdo zná, jediné Syn, 
a komuž by chtél Syn zjeviti. 



28 Pojdtež ke mné všickni, kteŕíž 
pracujete a obtíženi jste, a já vám 
odpočinutí dám. 

29 Vezmete jho mé na se, a učte se 
ode mne, neboť jsem tichý a pokorný 
srdcem, a naleznete odpočinutí dušem 
vašim. 



Ttxtus fece-ytus 

21 Oúaí aoi Xopa^ív, oúaí aoi 
Br|9aa'í5áv ôxi eí ev Túpcp Kal EiScovi 
eyévovxo aí Suvápeic. aí yevópevaí ev 
úpív TraA.cn av ev ačtKKCo kcu ottoSco 
pexevóriaav 

22 TcX.r|v Aiyw úpív Túpco kcu EvScavv 
áveKTÓrepov eoxai ev iípépa Kpíaecoc fj 
úpív 

23 Kal aú Kaxrepvaoúp, ŕj ecoc xoú 
oúpavoú ú\iiw9eíaa, eoog aSou 
Kaxa(3i(3aa9ŕ)an- cm eí ev EoSópoic 
eyévovxo ai Suvápeic aí yevópevaí év 
aoí epeivav av pé^pi xŕjc, aŕjpepov 

24 TcXŕjv Aiyw úpív ôxi yfj EoSópwv 
aveKxóxepov eoxai ev ŕipépa Kpíaecoc fj 
aoí 

25 'Ev eKeívcp xcp Kaiptp arxoKpiGeíc ó 
'Iriaoúc. eixcev 'E!;opo\oyoúpaí aoi 
xcáxep KÚpie xoú oúpavoú Kal xŕjc yŕjc 
ôxi axréKpu^ag xaúxa äxco aocpcov Kal 
auvexcov Kal äxceKáXu^ag ama. 
vnxtíoig- 

26 vaí, ó Txaxŕjp, ôxv oúxwc. eyévexo 
eúSoKia epxrpoaGév aou 

27 ľlávxa poi Txape869r| úxrô xou 
xraxpóc. pou Kal oúSelc. excvyivcóaKei 
xôv uiôv ev pŕj ó Txaxŕjp, oúSé xôv 
xcaxépa xic éxnyivcáoKei eí prj ó uiôc 
Kal cp eáv (3oúXľ|xai ô uíôc 
ónxoKaXú^ai 

28 Aeúxe xcpóg pe xcávxeg oí 
Koxciwvxec; Kal Txetpopxiopévoi Kayco 
avaxraúaco ú pac 

29 apaxe xôv £uyóv pou écp' úpac Kal 
páBexe axť epoú ôxi xcpaóg eípi Kal 
xaxreivôc xtj KapSía Kal eúpŕjaexe 
aváxcauaiv xaíc vlhjvoivc úpcov 



40 



MÄTOU S 12:10 



fciHe. %rpUickií 

30 Jho mé zajisté jestiť rozkošné, 
a bŕímé mé lehké. 



'í ŕ"} V ten čas šel Ježíš v den 

-L .^sváteční skrze obilí, a učedlníci 
jeho lační jsouce, počali vymínati 
klasy a jísti. 

2 Farizeové pak vidouce to, fekli 
jemu: Hle, učedlníci tvoji činí to, čehož 
nesluší činiti v den sváteční. 

3 On pak fekl jim: Co jste nečtli, co 
jest učinil Dávid, když lačnél, on i ti, 
ktef íž s ním byli? 

4 Kterak všel do domu Božího 
a chleby posvátné jedl, kterýchžto 
jemu neslušelo jísti, ani tém, kteŕíž 
s ním byli, než toliko samým knéžím? 

5 Anebo zdali jste nečtli v Zákone, 
že knéží ve dny sváteční v chráme 
svátek ruší, a jsou bez hfíchu? 

6 Ale pravímť vám, žeť vétší jest 
tuto nežli chrám. 

7 Než kdybyste védéli, co je to: 
Milosrdenství chci a ne obeti, 
neodsuzovali byste nevinných. 

8 Syn zajisté človeka jestiť pánem 
i dne svátečního. 

9 A poodšed odtud [Ježíš], pf išel do 
školy jejich. 

10 A aj, byl tu človek, máje ruku 
uschlou. I tázali se ho, fkouce: Sluší-li 
v den sváteční uzdravovati? aby jej 
obžalovali. 



Textvts fece-ytus 

30 ó yáp Cuyóg K ou XP ľ l CTT o c Kai TO 
tpopxíov pou éA.aippóv eoriv 

"I <"} 'Ev eKeívco xw Kcupco éxropeúGr) 
-L^Ló 'Iriaouc xoíc aá(3(3aaiv Sia 
twv axxopípwv oí Se pa9r|xai aúxou 
eTceívaaav Kai fjp^avxo xíWeiv 
axávuac Kai eaGíeiv 

2 oí Se $apiaaíoi íSóvxec. elxxov 
aúxw 'iSoú, oi pa9r|xaí aou xxoioúaiv ô 
oÚk e^eaxiv xcoieív ev aa[3(3áxw 

3 ó Sé evxxev aúxoíc OÚk ävéyvcoxe xí 
exxoíľ|aev Aa(3i5, ôxe exxeívaaev aúxóc 
Kai oí pex' aúxou 

4 xxwc eiaf)\9ev eic xôv ovkov xou 
9eoú Kai xoú$ apxouc xfjc xxpoGéaecog 
eipayev ou$ oÚk sE,bv r\v aúxw ipayeív 
oúSe xovg pex' aúxou ei pŕj xoíg íepeúaiv 
póvoic. 

5 fj oÚk ävéyvcoxe ev xcp vópcp ôxi 
xoíc. aá(3[3aaiv oí íepeíg ev xw íepco xo 
aá[3(3axov (3e[3r|Xo{/aiv Kai ävaíxioí 
evaiv 

6 Aiyw Se ú pív oxi xou iepoú peí^cov 
eaxiv wSe 

7 eí Se eyvwKeixe xí eaxiv, "EXeov 
GéXco Kai oú Guaíav, oÚk av 
KaxeSiKaaaxe xoúg ävaixíouc. 

8 Kupioc yáp eaxiv Kai xou 
aa|3|3áxou ó ulôc; xou ävGpcóxxou 

9 Kai pexa|3äc eKeíBev f)X9ev eíg xrjv 
auvayooyŕjv aúxcov 

10 Kai íSoú, ävOpooxxog f)v xŕ|v \eípa 
ev_oov |r|páv, kov éxrr|pcóxr|aav aúxôv 
Aiyovxec Eí e^eaxiv xoíc aá(3(3aaiv 
Bepaxxeúeiv ľva Kaxr|yopŕ|awaiv aúxou 



M A T O U S 12:11 



41 



fciHe. %rttiiÚLÍÍ 

11 On pak dí jim: Který bude z vás 
človek, ješto by mél ovci jednu, 
a kdyby ta upadla do jamy v den 
sváteční, i zdaliž dosáhna nevytáhne 
jí? 

12 A čím lepší jest človek nežli ovce? 
A protož slušíť v den sváteční dobre 
činiti. 

13 Tedy fekl človeku tomu: Vztáhni 
ruku svou. I vztáhl, a učinená jest 
zdravá jako i druhá. 

14 Farizeové pak vyšedše, drželi 
radu proti nemu, kterak by jej 
zahladili. 

15 A veda to Ježíš, šel odtud. I šli za 
ním zástupové množí, a uzdravil je 
všecky. 

16 A s pohrúžkou prikázal jim, aby 
ho nezjevovali, 

17 Aby se naplnilo povedení skrze 
Izaiáše proroka, fkoucího: 

18 Aj, služebník múj, kteréhož j sem 
vyvolil, milý múj, v némž se dobre 
zalíbilo duši mé. Položím Ducha 
svého na nej, a soud národúm 
zvéstovati bude. 

19 Nebude se vaditi, ani kfičeti, ani 
kdo na ulicích uslyší hlas jeho. 

20 Tŕtiny nalomené nedolomí, a lnu 
kouŕícího se neuhasí, až i vypoví soud 
k vítézství. 

21 A ve jménu jeho národové 
doufati búdou. 



Ttxtus fectytus 

11 ó Sé evirev aÚTOÍg, Tíc. satou kE, 
úpwv avBpwTTOc 8c e|ei Tcpó[3aTOV ev 
Kai éáv euTcéarj touto toíc. aá(3[3aaiv 
eíg {3ó9uvov o\iy\ KpctTŕjaei co/tó Kal 
eyepeí; 

12 Tróaco oúv Siaipépei avGpooTrog 
Trpo(3áTOu wore e^eanv toíc. 
aá(3(3aaiv KctAxôg ttoisív 

13 tÓt£ Äiyei tô ävGpcÓTcw "Ekteivov 
Tľ|v \eipa aou- Kal e^ÉTeivev Kal 
ônroKaTgaTaBri úyiŕjc. wc, ŕj a\Xr| 

14 oí Se $apiaaíoi aup|3oúAiov 
e\.a(3ov kot' outou é!;e\9óvTec. Ôttwc. 
aÚTÓv ónroAiacoaiv 

15 'O 5e 'Ir|ao0g yvoúg ävev_oĹ>pr|aev 
SKeíGev Kal r)Ko\oú9r|aav aÚTW ôvAxn 
ttoWoí Kal eBepá-rreuaev auToúc. 
TcávTag 

16 Kal 6TT6TÍpr|aev aÚTOic. v'va pŕ| 
ipavepóv aúrav Trovŕ)acoaiv 

17 OTToag TrX.r|pcoO^ to pr|9év 5iá 
'Haaíou tou Trpoipŕ|Tou AiyovToc. 

18 'iSoú, ô Tralg pou ov ŕipérioa ó 
äyaTcr|TÓg pou eíg ôv eú8ÓKr|aev ŕ) vpuvŕ| 
pou- Qŕ\oa to Tcveupá pou eir' aÚTÓv, 
Kal Kpíaiv Toíg é'Gveaiv arTayyeXeí 

19 oÚk épíaei oú5e Kpauyáaev oúSe 
aKoúaei Tvg ev Taíg TcXaTeíaig Tľ|v 
ipwvŕjv aÚTOU 

20 KÓXapov auvTCTpvppévov oú 
KaTeá^ei Kal AAvov Tuipópevov oú 
a(3éaei eoog av £K(3áXrj eig viKog Tľ|v 
Kpíaiv 

21 Kal ev tq ôvópaTi oÚtou é'9vr| 
eX-rriouaiv 



42 



MÄTOU S 12:3 1 



fciHe. %rpUickií 

22 Tedy podán jemu ďábelstvím 
posedlý, slepý a nemý. I uzdravil jej, 
takže ten [by v] slepý a nemý, i mluvil 
i videl. 

23 I divili se všickni zástupové 
a pravili: Není-liž tento Syn Davidúv? 

24 Ale farizeové to uslyševše, fekli: 
Tento nevymítá ďáblú než 
Belzebubem, knížetem ďábelským. 

25 Ježíš pak znaje myslení jejich, dí 
jim: Každé království rozdelené samo 
v sobé zpustne, a každé mesto neb 
dúm proti sobé rozdelený nestane. 

26 A jestližeť satan satana vymítá, 
proti sobé rozdélen jest. Kterak tedy 
stane království jeho? 

27 A vymítám-liť já ďábly 
v Belzebubu, synove vaši v kom 
vymítají? Protož oni soudcové vaši 
búdou. 

28 Pakliť já Duchem Božím ďábly 
vymítám, jisté prišlo jest mezi vás 
království Boží. 

29 Aneb kterak kdo múze do domu 
silného [reka] vjíti a jeho nádobí 
pobratí, leč by prvé svázal toho 
silného, a teprvť by dúm jeho 
obloupiti mohl? 

30 Kdož není se mnou, proti mné 
jest; a kdo neshromažďuje se mnou, 
rozptylujeť. 

31 Protož pravím vám: Všeliký hŕích 
i rouhání bude lidem odpušténo, ale 
rouhání proti Duchu [svätému] 
nebude odpušténo lidem. 



Te-xtus fete-ytus 

22 Tóre Tcpoar|vé)(9r| aúxw 
Saipovií^ópevoc. xuipA.ôc. Kal Kwipóg, Kal 
eBepáxreuaev ca/xóv, coaxe xôv xuipA.ôv 
Kal Kooipôv Kal XaXeív Kal (BXéxceiv 

23 Kal e|íoxavxo xcávxec oí ôyAoi Kal 
eXeyov Mŕjxi oúxóc eaxiv ó uíôc Aa(3í8 

24 oí Se $apiaavov aKoúaavxeg 
eíxrov Oúxoc; o\jk £K(3áXXei xá Saipóvia 
el \\r\ ev ií) B££\^e(3ouX apv_ovxi tôv 
Saipovíwv 

25 eíSwc Se ô 'Ir|aoGc xác évGupŕjaeic 
aúxoov elxcev aúxoíc ľlaaa (BaaiXeía 
pepiaGeíaa Ka9' éauxŕjc épripoGxai Kal 
xcaaa xcóXvg fj oiKÍa pepiaBdaa Ka9' 
éauxŕjc oú axaGŕjaexai 

26 Kal eí ô Eaxaväc xôv Zajaváv 
£K(3áXXei éip' éauxôv épepíaGr)- xcwg oúv 
axaBŕjaexai ŕ) fiaoikeía aúxou 

27 Kal eí éyw ev BeeX^e(3ou\ 
£K(3áXXco xa Saipóvia oí ulol úpcôv ev 
xívi eK(3á\XouCTiv Sia xouxo aúxol 
úpcôv eaovxai Kpixal 

28 eí Sé éyco ev xcveúpaxi Geou 
eK(3áXXw xa Saipóvia apa eipGaaev écp' 
úpac, ŕj [SaaiXeía xoíi 9eo0 

29 fj txcoc, Súvaxaí xic, eíaeXOeív eíc; 
xŕjv oiKÍav xoO íayy pov Kal xa aKeúri 
aúxou Siápxráaai, eáv pŕ| xcptoxov 
Sŕjarj xôv iavupóv, Kal xóxe xŕjv oiKÍav 
aúxoO Siapxtáaei 

30 ó pŕj côv pex' epoú Kax' epoú eaxiv 
Kal ó pŕj auváycov pex' époú aKopxcí^ei 

31 Aia xouxo Aiyco ú pív xcaaa 
ápapxía Kal |3\aacpr|pía äcpeGŕjaexai 
xoíc, ävGpcóxroic, ŕj Se xou xrveúpaxoc, 
|3A.aacpr|pía ouk óupeGŕj aexav xoíc 
ävBpcóxroic/ 



MÄTOU S 12:32 



43 



fciHe. %rpUickií 

32 A kdyby kdo f ekl slovo proti 
Synu človeka, bude jemu odpušténo, 
ale kdož by mluvil proti Duchu 
svätému, nebude jemu odpušténo, ani 
na tomto svété, ani na budoucím. 

33 A [protož] nebo čiňte strom 
dobrý, a ovoce jeho dobré; anebo čiňte 
strom zlý, a ovoce jeho zlé. Neboť po 
ovocí strom býva poznán. 

34 Pokolení ještérčí, kterakž múžete 
dobré veci mluviti, jsouce zlí? Nebo 
z hojnosti srdce ústa mluví. 

35 Dobrý človek z dobrého pokladu 
srdce vynáší dobré, a zlý človek ze 
zlého pokladu vynáší zlé. 



36 Ale pravím vám, že z každého 
slova prázdneho, kteréž mluviti 
búdou lidé, vydadí počet v den 
soudný. 

37 Nebo z slov svých spravedliv 
budeš učinén, a z rečí tvých budeš 
odsouzen. 

38 Tehdy odpovédéli néktefí 
z zákoníkú a farizeú, fkouce: Mistŕe, 
chceme od tebe znamení vidéti. 

39 On pak odpovídaje, dí jim: 
Pokolení zlé a cizoložné znamení 
hledá, a znamení nebude jemu dano, 
jediné znamení Jonáše proroka. 



Te-xtus %tz.tytu$ 

32 Kal 8c. av evTcrj A.óyov Kaxá tou 
uíoú tou ävGpcÓTTOU capeOnaeTcn aÚTW- 
ôg 5' äv e'ÍTTrj koitoi tou TrveúpaTog tou 
áyíou ouk äipe9ŕ|a£TCU aÚTO> oure ev 
toÚtw tô aiwvv oure ev tgo uÉXXovti 

l l i, r 

33 "H TTOinactTe to SévSpov koiXôv 
Kal tÓv KapTrôv auTou KaXóv fj 
TTOiŕ|aaT£ to SévSpov aaiTpôv Kal to v 
KapTrôv auTou oaTcpóv sk yap tou 
Kapirou to SévSpov yivcóaKgTai 

34 yevvnpaTa év_iSvó5v Tcóäg SúvaaGe 
äyaBa XaXeív Trovripol ovte^ Ik yap 
tou TrepiaaeúpaTog Tng KapSíag to 
OTÓpa Xa\sl 

35 ó äyaGôg avBpwrrog ek tou 
äyaBou 9r)aaupou Trjg KapSíag 
eK(3áXXei to äyaQá Kal ô Trovripóc 
avBpcoTTog ek tou Tcovripou 9ľ|aaupou 
6K(3áXXei TTOvripá 

36 Aiyw Sé úpív oti ttov pnpa äpyôv 
ô éav \akŕ\oacnv oí avBpooiTOi 
ônroScóaouaiv irepl auTou Xóyov év 
npépa Kpíaeoog- 

37 ek yap räv Xóywv aou 
SiKaico9ŕ|arj Kal Ik twv Xóyoov aou 
KaTaSiKaa9ŕ| arj 

38 Tote äTT£Kpí9r|aav Tiveg tcov 
ypappaTÉoov Kal $apvaaícov AiyovTeg 
AvSáaKaXe BéXopev äirô aou aripeíov 
íSeív 

39 ó Sé aTTOKpvGelg grrrev aÚTOig 
ľeveá Tcovripá Kal poi^aXlg aripeíov 
£TTi^r|Teí Kal oripeíov oú So9ŕ|aeTai 
aÚTrj ev pr| to aripgíov 'Icova tou 
TrpotpnTOu 



4A 



MÄTOU S 12:47 



fciHe. %mlickÁ 

40 Nebo jakož byl Jonáš v bfiše 
velryba tri dni a tri noci, takt bude Syn 
človeka v srdci zeme tri dni a tri noci. 



41 Muži Ninivitští stanou na soudu 
s pokolením tímto, a odsoudí je, 
protože pokání činili k Jonášovu 
kázaní, a aj, víceť [jest] nežli Jonáš 
tuto. 

42 Královna od poledne povstane 
k soudu s pokolením tímto, a odsoudí 
je; nebo pfijela od končin zeme, aby 
slyšela moudrost Salomounovu, a aj, 
víceť jest tuto nežli Salomoun. 

43 Když pak nečistý duch vyjde od 
človeka, chodí po místech suchých, 
hledaje odpočinutí, ale nenalézaje, dí: 

44 Navrátím se do domu svého, 
odkudž jsem vyšel. A pfijda, nalezne 
prázdny, vyčistený a ozdobený. 

45 Tedy jde a vezme s sebou sedm 
jiných duchú horších, a vejdouce, 
pfebývají tam, i bývají poslední veci 
človeka toho horší nežli první. Takt 
bude i tomuto zlému pokolení. 



46 A když on ješté mluvil 
k zástupúm, aj, matka a bratŕí jeho 
stáli vné, žádajíce s ním promluviti. 

47 I fekl jemu jeden: Aj, matka tvá 
i bratŕí tvoji stojí vné, chtíce s tebou 
mluviti. 



Textvts fece-ytus 

40 cóaTcep yáp ŕ)v 'Iwvac ev ttj KoiAía 
tou Kŕjxouc xpeíc ŕ|pépac kcu xpeíg 
VUKTOC OUTGOC eorai ô uiôc TOU 
ävGpcÓTcou ev tÍ) KapSía xr\<; yŕ|c xpgíc; 
ŕ|pépac kcu Tpeíc vuktoc 

41 avSpec Niveuírai ävaorŕ)aovTai 
ev tŤ) xpíaei pera Tf)c yeveac TaÚTng Kal 
KaTaKpvvouavv aÚTŕ|v, ôri peTevónaav 
eíc; to Kŕjpuypa 'Ioova Kal ISoú, TrXevov 
'Iwvä wSe 

42 fiaoiXvjoa votou eyepGŕjaeTai ev 
xr| Kpíaev pera tt)c yeveag TaÚTnc. Kal 
KaraKpiveí aÚTTÍv, oti f)X9ev eK twv 
irepaTOJv xfjg yfjg aKouaai Trjv aoipíav 
EoXopcovTog- Kal íSoú, irXeíov 
EoXopcôvTog w5e 

43 "Otov Se to aKaBapTOv Trveupa 
e^éXBrj óittÔ tou ävGpcÓTcou 5iépv_erai 
6ť avúSpcov tÓttoov ^rrrouv ävÓTrauaiv 
Kal oú)( eúpíoKei 

44 TÓre Aiyei eTcvaTpé^oo Eíc tov 
oikóv pou ôBev e^f)X9ov Kal eXBôv 
eúpíaKei av_o\á£ovra aeaapwpévov 
Kal KeKoapnpévov 

45 TOTe TcopeúeTai Kal 
TrapaXapPávei pe9" éauTOU ÉTtra liepa 
TiveúpaTa TrovnpÓTepa éauTou Kal 
evaeXGóvTa KaTOiKeí eKeí- Kal yíveTai 
to eayaxa tou ävGpcÓTrou eKeívou 
v_eípova räv TrpcÓTOOv ouTwg éorai Kal 
tÍ) yevea toÚtt) ttj TTOvnpä 

46 "Etv Se aÚTOu XaXouvTog toí<; 
ôvAmc ISoú, ŕ) pŕ)Tnp Kal oí äSeXipol 
auTou elaTŕ|Keiaav e^w £r|TouvTec. 
aÚTW XaXfjaai 

47 eiTiev 5é Tig aÚTW 'ISoú, ŕ) pŕJTnp 
aou Kal oi äSeXipoí aou l^co éaTŕJKaaiv 
^nToúvTec aoi XaXfjaai 



MÄTOU S 12:4, 



45 



fciHe. %mlickÁ 

48 On pak odpovídaje, fekl tomu, 
kterýž k nemu byl promluvil: Kdo jest 
matka má? A kdo jsou bratŕí moji? 

49 A vztáhna ruku svou na 
učedlníky své, i ŕekl: Aj, matka má 
i bratŕí moji. 

50 Nebo kdož by činil vúli Otce 
mého nebeského, tenť jest bratr múj, 
i sestra má, i matka má. 



13 



A v ten den vyšed Ježíš 
z domu, sedí podlé more. 



2 1 sešli se k nemu zástupové množí, 
takže vstoupiv na lodí, sedel, všecken 
pak zástup stál na brehu. 

3 I mluvil jim mnoho v podoben- 
stvích, ŕka: Aj, vyšel rozsevač, aby 
rozsíval. 

4 A když on rozsíval, nékterá 
[seménka] padla podlé cesty, 
a prileteli ptáci, i szobali je. 

5 Jiná pak padla na místa skalnatá, 
kdežto neméla mnoho zeme; a rýchle 
vzešla, protože neméla hlubokosti 
zeme. 

6 Ale když slunce vzešlo, uvädla, 
a že neméla korene, uschla. 

7 Jiná pak padla v tŕní; i vzrostlo 
tŕní, a udusilo je. 

8 A jiná padla v zemi dobrou; 
i vydalo užitek, nékteré stý, jiné 
šedesátý a jiné tf idcátý. 



48 ó Se äxroKpi9elc. elxrev xw eíxróvxi 
aúxw, Tíg éoxiv ŕ) pŕjxríp pou Kal xíve$ 
eíalv oí ä8eA.ipoí pou; 

49 xai eKxeívag xrjv \evpa aúxoú exrl 
xoúc pa9r|xac aúxoú elxrev, 'l5oú, ŕ) 
pŕjxríp pou Kal ov äSeAxpoí pou 

50 0x15 yáp äv Txoiŕjarj xô 9é\r|pa 
xou xraxpóc. pou xou ev oúpavoíg aúxóg 
pou äSeA.ipôc Kal äSeA.iprj Kal pŕjxríp 
eaxív 

B'Ev 5e xrj ŕ|pépa eKeívrj e|eX9čov ô 
'Ir]aoúc äxcô xŕjc oÍKÍac éKÓ9r|xo 
xcapa xŕjv 9á\aaaav 

2 Kal auvŕ)v_9r]aav xrpôc aúxôv ôv\oi 
TtoWoí coaxe aúxôv eic. xô xcXoíov 
ep(3ávxa Ka9ŕja9ai Kal xrac ó ôv\oc 
éxrl xôv aíyiaÄ.ôv eíaxŕJKei 

3 Kal e\á\r|aev aúxoíc xcoXXa ev 
xcapajBoXavg Aiyoov, 'iSoú, e!;ŕ]A.9ev ó 
CTxceípoav xou axreípeiv 

4 Kal ev to axceípeiv aúxôv a pév 
exreaev xcapa xrjv ó8ôv, Kal f)X9ev xa 
xrexeiva Kal Kaxéipayev aúxá 

5 aXXa 5e exreaev exrl xa xcexpcóSr) 
ôxrou oÚk elv_ev yfjv xcoXXŕjv, Kal 
eú9éwc e^avéxevXev Sia xô prj é'v_evv 
Pá9oc yňg- 

6 ŕjAlou Se avaxeíXavxog 
eKaupaxía9r] Kal 81a xô prj ey_eiv pí^av 
e^r)páv9r| 

7 aXXa Sé exreaev exrl xa$ aKav9ac 
Kal ävé(3r)aav aí aKav9ai Kal 
äxréxrvi!;av aúxá 

8 aXXa Sé exreaev exrl xr|v yŕjv xrjv 
KaXrjv Kal éSíSou Kapxróv, ô pév 
éKaxóv, ô Se é|ŕ)Kovxa ô Se xpiaKovxa 



46 



MÄTOU S 13:17 



fciHe. %rpUickií 

9 Kdo má uši k slyšení, slyš. 

10 Tedy pŕistoupivše učedlníci, fekli 
jemu: Proč jim v podobenstvích 
mluvíš? 

11 On pak odpovédév, fekl jim: 
Nebo vám dano jest znáti tajemství 
království nebeského, ale jim není 
dano. 

12 (Nebo kdož má, bude jemu dano 
a rozhojniť se; ale kdož nemá, i to, což 
má, bude od neho odjato.) 

13 Protoť v podobenstvích mluvím 
jim, že vidouce nevidí, a slyšíce 
neslyší, ani rozuméjí. 

14 A plní se na nich proroctví 
Izaiáše, fkoucí: Ušima uslyšíte, ale 
nesrozumíte; a hledíce, hledéti budete, 
ale neuzrite. 

15 Nebo ztučnélo jest srdce lidu 
tohoto, a ušima téžce slyšeli a oči své 
zamhoufili, aby snad nékdy neuzreli 
očima a ušima neslyšeli a srdcem 
nesrozuméli, a neobrátili se, a [já] 
abych jich neuzdravil. 

16 Ale oči vaše blahoslavené jsou, že 
vidí, i uši vaše, že slyší. 

17 Amen zajisté pravím vám, že 
množí proroci a spravedliví žádali 
vidéti to, což [vy] vidíte, a nevideli, 
a slyšeti to, což [vy] slyšíte, a neslyšeli. 



Textvts fece-ytviS 

9 ó é')(Cdv ôrra aKoúeiv, aKouéxco 

10 Kal TxpoaeABóvxec ov paBnxal 
eiTrov ca/xw Aiaxí ev xrapa|3o\aíc 
XaXeíc aúxoíc 

11 ó Se äxroKpiGelc eíxrev aúxoíc ôxi 
úpív SéSoxai yvcôvaí xa (auaxŕ)pia xŕ)c 
paaiXeíac xwv oúpavwv exelvoig 5e oú 
SéSoxai 

12 ôaxic yap ^X ei SoGŕjaexcu ca/xw 
Kal xcepvaaeu9ŕ|aexaľ ôoxic. 8e ouk e^ei 
Kal ô ev_£i äpBŕ) aexav äxť aúxou 

13 5iá xouxo év xrapa(3oXaíg aúxoíc 
XaXw ôxi (BXéxcovxeg oú pAixrouaiv Kal 
aKoúovxgg ouk óu<oúouaiv oú5e 
auvíouaiv 

14 Kal avaxcXnpoOxav éxť aúxoíc. ŕ| 
xrpoipnxeía 'Haa'í'ou ŕ) Aiyouaa ÄKofí 
aKoúaexe Kal oú pŕ| auvf)x£ Kal 
PAixcovxec (BXévpexe Kal oú pŕ| ľSr|xe 

15 éxcayúv9r| yap H KapSíaxoú Xaou 
xoúxou Kal xoíc. coalv (Bapéwg fJKouaav 
Kal xoug ôipBaAuouc aúxwv eKappuaav 
pŕ)xcoxe l'5ooaiv xoíc ô<j>9aA.poíc. Kal xoíc. 
waív aKoúaooaiv Kal xrj KapSía 
auvwaiv Kal éxnaxpévycdaiv Kal 
iáawpai aúxoúg 

16 úpwv 5é paKapioi oí ôipBaXpol 
ôxv pAixcouaiv Kal xá wxa úpcov oxi 
aKoúei 

17 äpŕjv yáp Aiyoo úpív ôxi xcoXXol 
xrpoipŕjxai Kal Síkoioi eTxeBúpnaav 
í5eív a pAixcexe Kal oÚk elSovKal 
aKouaav ä aKoúexe Kal oÚk fJKouaav 



MÄTOU S 13:1 



47 



fciHe. %mlickÁ 

18 Vy tedy slyšte podobenství 
rozsevače. 

19 Každý, kdož slyší slovo 
království a nerozumí, pf ichází ten zlý 
a uchvacuje to, což jest vsáto v srdce 
jeho. To jest ten, kterýž podlé cesty 
vsát jest. 

20 Ale v skalnatou zemi vsátý, ten 
jest, kterýž slyší slovo, a hned je 
s radostí prijíma. 

21 Než nemá v sobé korene, ale jest 
časný, a když pf ichází soužení nebo 
protivenství pro slovo, hned se horší. 

22 Ale mezi tŕní vsátý, ten jest, 
kterýž slyší slovo [Boží], ale pečování 
tohoto sveta a oklamaní zboží udušuje 
slovo, i býva učinéno bez úžitku. 

23 V dobrou pak zemi vsátý, ten jest, 
kterýž slyší slovo a rozumí, i ovoce 
nese a vydáva, nékteré zajisté stý, 
a jiné šedesátý, jiné pak tf idcátý. 

24 Jiné podobenství predložil jim, 
ŕka: Podobno jest království nebeské 
človeku, rozsívajícímu dobré semeno 
na poli svém. 

25 Když pak lidé zesnuli, pfišel 
nepf ítel jeho a nasal koukole mezi 
pšenici a odšel. 

26 A když vzrostla bylina a užitek 
pŕinesla, tedy ukázal se i koukol. 



Textvts fece-ytviS 

18 'Ypeíc. oúv cxKoúaaxe xŕjv 
Tcapa(3o\r|v tou axreípovxog 

19 xravxôc. aKoúovxoc. xôv A.óyov xfjg 
(BaoiXeíag Kal pŕ| auviévxoc épv_exai ô 
xcovnpôg xai ápxrá£ei xô eaxrappévov 
év xŤ] KapSía aúxou oúxóg éaxiv ô xrapá 
xrjv óSôv axrapeíc 

20 ó Sé éxrl xá xrexpcóSri axcapeíg, 
oúxôc éaxiv ó xôv Xóyov ctKoúcov Kal 
eúGúc pexa \apag Xapjžávcov aúxóv 

21 oÚk ev_ei Sé pí£av év éauxw aXXa 
xcpóaKavpóg éoxiv yevopévnc & 
BAívyeodc. fj Siodypou 5vá xôv Xôyov 
eúGúc. aKavSaXí^exai 

22 ó Sé eíg xac aKavGac axrapeíc, 
oúxôc éaxiv ó xov A.óyov cxkoÚgov Kal ŕ) 
pépipva xou aiwvoc. xoúxou Kal ŕj 
äxcáxr| xou xcXoúxou au pxrvíyei xôv 
Xôyov Kal aKapxcog yívexai 

23 ó Sé éxrl xŕ|v yf)v xŕ|v KaA.ŕ|v 
CTxcapeíg, oúxôc. éaxiv ó xôv Xôyov 
cxkoÚcov Kal auvicóv ôg ôrj Kapxroipopeí 
Kal xcoieí ô pév eKaxóv, ô Sé é^ŕ|Kovxa, 
ô Sé xpvaKovxa 

24 'ÄXXnv xcapa[3oXr|v xcapéBnKev 
aúxoíg Áiycov, 'Qpoicó9r| ŕ) fiaoikeia 
xcôv oúpavwv ävBpcóxcco axceípovxi 
KaXôv axcéppa ev tw äypw aúxou 

25 ev Sé TÔ KaBeúSevv xoúg 
ävBpcÓTxoug f)X8ev aúxou ó ev_9pôc. Kal 
eaxreipev £i£ávia äva péaov xou aíxou 
Kal aTxfjXGev 

26 ôxe Sé é(3Xáaxnaev ó yóproi; Kal 
Kapxcôv éxroínaev xóxe éipávri Kal xa 
£i£ávia 



48 



MÄTOU S 13:34 



fciHe. %mlickÁ 

27 I pfistoupivše služebníci hos- 
podáfe toho, fekli jemu: Pane, všaks 
dobrého semene nasal na poli svém, 
kdeže se pak vzal koukol? 

28 A on ŕekl jim: Nepfítel človek to 
učinil. Služebníci pak fekli mu: Chceš- 
liž, tedy pújdeme [a] vytrháme jej? 

29 On pak odpovédél: Nikoli, abyste 
trhajíce koukol, spolu s ním nevytrhali 
pšenice. 

30 Nechte, ať obé spolu roste až do 
žni. A v čas žni dím žencúm: Vytrhejte 
nejprv koukol a svažte jej v snopky 
k spálení, ale pšenici shromažďte do 
stodoly mé. 



31 Jiné podobenství predložil jim, 
ŕka: Podobno jest království nebeské 
zrnu horčičnému, kteréž vzav človek, 
vsál na poli svém. 

32 Kteréžto zajisté nejmenší jest 
mezi všemi semeny, když pak vzroste, 
vétší jest všech bylin, a býva strom, 
takže ptactvo nebeské priletí ce, hnízda 
sobé délají na ratolestech jeho. 

33 Jiné podobenství mluvil jim, 
[ŕka]: Podobno jest království nebeské 
kvasu, kterýž vzavši žena, zadélala ve 
tfech méficích mouky, až by zkysalo 
všecko. 

34 Toto všecko mluvil Ježíš 
v podobenstvích k zástupúm, a bez 
podobenství nemluvil jim, 



Textvts fece-ytus 

27 xxpoaeXBóvxec. Se oí SoGXoi xou 
oiKoSeairoTOU enxov aúxcô Kúpie oú)(l 
KaXôv axxéppa eaxxeipac ev xcp aw 
äypcô TcóOev oúv ev_ei xá £i£ávia 

28 ó Sé opri aúxoíc 'Ey_9póc 
avBpoDxxog xouxo exxoír|aev oí Sé SoGXoi 
eíxxov aúxcô OéXeic oúv äxxeXGóvxec 
auXXé!;cdpev aúxá 

29 ó Sé ecprj, Ovi pŕjxxoxe auXXéyovxec 
xá £,i£,ávia éKpi£côar|xe apa aúxoíc xôv 
aíxov 

30 átpexe auvau!;ávea9ai áptpóxepa 
pév_pi xou GepiapoG Kal ev xcô Kaipcô 
xoO Gepiapoú" épcô xoíc. Bepiaxaíc. 
EuXXé!;axe xxpcôxov xá £i£ávia Kal 
Sŕjaaxe aúxá eíc Séapag xxpôc xô 
KaxaKauaai aúxá xóv Sé aíxov 
auvayáyexe elg xrjv axxo0ŕ)Kr|v pou 

31 'Ä\Xr|v xxapa(3oXr)v xxapé9r|Kev 
aúxoíc Xéywv, 'Opoía eorlv ŕ) |3aaiXeía 
xcôv oúpavcôv kÓkkw aiváxxecoc ôv 
Xa[3cúv ávGpcoxcoc é'axxeipev ev xcô 
áypw aúxoú- 

32 ô piKpóxepov pév eaxiv xxávxcov 
xcôv axceppáxcov ôxav Se aú!;r|9rj peí^ov 
xcôv Xa^ávcov eaxlv Kal yívexai 
SévSpov coaxe éX9eív xa xxexeivá xou 
oúpavoú Kal KaxaaKľ|voOv ev xoíc 
kA-ÓSoic. aúxoú 

33 'Ä\Xr|v xxapa(3oXr|v éXáXr|aev 
aúxoíg- 'Opoía eaxlv ŕ) (BaaiXeía xcôv 
oúpavcôv C^KU H v Xa|3oúaa yuvŕ) 
eveKpuvpev eíg áXeúpou oáxa xpía eoog 
oú é£upcô9r| oXov 

34 Taúxa xxávxa éXáXr|aev ó 'Ir|aoúc 
év xxapa|3oXaíc xoíc ôvXoig Kal xcoplc 
xxapa(3oXfjg oÚk eA.aA.ei aúxoíc 



MÄTOU S 13:35 



49 



fciHe. %rttiiÚLÍÍ 

35 Aby se naplnilo povedení skrze 
proroka, ŕkoucího: Otevru 
v podobenstvích ústa svá, vypravovati 
budú skryté veci od založení sveta. 

36 Tedy rozpustiv zástupy, šel do 
domu Ježíš. I pfistoupili k nemu 
učedlníci jeho, fkouce: Vylož nám 
podobenství o koukoli toho pole. 

37 On pak odpovídaje, fekl jim: 
Rozsevač dobrého semene jestiť Syn 
človeka. 

38 A pole jest tento svet, dobré pak 
símé jsouť synove království, ale 
koukol jsou synove toho zlostníka. 

39 A nepfítel, kterýž jej rozsívá, 
jestiť ďábel, ale žeň jest skonaní sveta, 
a ženci jsou andélé. 

40 Protož jakož vytrhávají koukol 
a ohnem spalují, takt bude pri skonaní 
sveta tohoto. 

41 Pošle Syn človeka andély své, 
i vyberouť z království jeho všecka 
pohoršení, i ty, kteŕíž činí nepravost, 



42 A uvrhouť je do peci ohnivé. 
Tamť bude plač a škfipení zubu. 

43 A tehdážť spravedliví stkvíti se 
búdou jako slunce v království Otce 
svého. Kdo má uši k slyšení, slyš. 



Te-xtus %tz.tytu$ 

35 ôxxodc TrX.r|pca©rj xô pnGev 5iá tou 
TTpoipnxou Aiyovxoc Ävoí|oo év 
xrapa|3o\aíc xô oxóua uou epeú!;ouai 
KeKpuppéva ônrô Kaxa(3oXfjg koctuou 

36 Tóxe aipelc xoúc ôvA.ouc n\9ev eíc. 
xnv omíav ó 'Inoouc, kou xcpoanXGov 
aúxw oí uaGnxal aúxou Áiyovxec; 
$páoov ŕ|uív xnv xcapa(3o\nv xwv 
^v^avíoov xou aypoú 

37 ó 5é äxcoKpiOeig elxxev aúxoíc, 'O 
axxeípwv xô KaXôv axxépua éaxlv ó uíóc. 
xou avBpcóxxou 

38 ô Se áypóg. éaxiv ó kóouoc. xo Se 
KaXôv axxépua oúxoí eíaiv oí uíol xŕjc. 
(BaaiXeíag- xá Se £i£áviá eíaiv oí uíol 
xou xxovnpou 

39 ó Se ev_9pôc ó axxeípac aúxá eaxiv 
ô 5iá[3oA.oc ó Se Gepiauóg auvxéXeia 
xou aíwvóg eaxvv oí Se Bepiaxal 
ayyeXoí eíaiv 

40 waxxepoúvauWéyexaixáC^ávia 
Kal xxupi Kaxaxaíexai oúxodc eaxai ev 
xr| auvxeXeía xou aíwvoc xoúxou 

41 äxxoaxeXev ó uíôc xou avOpcóxxou 
xoúc äyyéXoug aúxou Kal auA.\éi;ouaiv 
ex xng (BaavXeíag aúxou xxávxa xá 
aKčtvSaXa Kal xoúc xxoioúvxag xŕ|v 
ávouíav 

42 Kai [3aXouaiv aúxoúg eíg xnv 
Kauivov xou xxupóg- exev eaxai ó 
KXauGpôg Kal ó |3puyuôc xóäv ôSóvxoov 

43 Tóxe ol Síkoioi eKXáp^ouaiv wg ó 
rjAioc ev xfí (BaaiXeía xou xxaxpôc 
aúxwv ô ey_cov wxa aKoúeiv aKouéxco 



50 



MÄTOU S 13:53 



fciHe. %mlickÁ 

44 Opét podobno jest království 
nebeské pokladu skrytému v poli, 
kterýž nalezna človek, skrýva, 
a radostí pro néj odejde a prodá 
všecko, což má, a koupí pole to. 

45 Opét podobno jest království 
nebeské človeku kupci, hledajícímu 
dobrých perel. 

46 Kterýž nalezna jednu velmi 
drahou perlu, odšel a prodal všecko, 
což mél, a koupil ji. 

47 Opét podobno jest království 
nebeské vrši pustené do more a ze 
všelikého plodu shromažďující; 

48 Kteroužto, když naplnená byla, 
vytáhše na breh a sedíce, vybírali, což 
dobrého bylo, v nádoby své, a což 
bylo zlého, preč zamítali. 

49 Takt bude pri skonaní sveta. 
Vyjdou andélé a oddelí zlé 
z prostfedku spravedlivých, 

50 A uvrhou je do peci ohnivé. Tamť 
bude plač a škfipení zubu. 

51 [Potom] díjim Ježíš: Srozuméli-li 
jste tomuto všemu? Rekli jemu: 
I ovšem, Pane. 

52 On pak fekl jim: Protož každý 
učitel umelý v království nebeském 
podoben jest človeku hospodári, 
kterýž vynáší z pokladu svého nové 
i staré veci. 

53 I stalo se, když dokonal Ježíš 
podobenství tato, bral se odtud. 



Textvts fece-ytus 

44 náXiv 'Opoía éaxiv ŕ) (BaaiXeía 
xcôv oúpavcov Brioaupcô KeKpuppévcp ev 
rä áypw ov eúpwv avQpcoTxoc expuvpev 
Kai cnrô xfjc xapág aúxou úxráyei Kal 
Trávia oaa 'éjei ttcoXev Kai áyopá^a 
to v áypôv éxeivov 

45 IlaA.iv ôpoía Icmv ŕ) PaaiXeía 
Twv oúpavcov ävBpoóiTCO epirópco 
£j|xoúvxi KaXouc papyapíxac- 

46 og eúpwv eva TroXiŕapov 
papyapíxriv áxceA-Gcúv TxéxcpaKEv 
Trávia ôaa eiy_ev Kal riyópaaev aúxóv 

47 náXiv ôpoía eorlv ŕ) fiaoikeia 
tcôv oúpavcov aayŕ)vrj [3\r|9eíarj eicxŕ|v 
QáXaaaav Kal ex xcavxôc yévouc 
auvayayoúarj- 

48 fjv ôx£ eTr\r|pcá9r| áva(3i(3áaavxeg 
excl xóv aíyvaXôv Kal KaBíaavxec 
auvéXe^av xá xaXá eic áyyeía, xá 5e 
aaxcpá e^co e(3a\ov 

49 oúxcoc; eaxai ev xíj auvxeXeía xoú 
avcovoc- e|e\eúaovxai oí áyyeXoi Kal 
átpopioúaiv xoúc Txovripoúc ek péaou 
xcôv SiKaícov 

50 xal [3aA.oúaiv aúxoúc eíg xrjv 
xápivov xoú xnjpóc/ 6K6Í eaxai ó 
KXauGpóc xal ó Ppuypôcxcôv ôSóvxcov 

51 Aéyei aúxoíg ó 'Iriaoúc, EuvŕJKaxe 
xauxa xcávxa Äiyouoiv aúxcp Naí, 
KÚpie 

52 ó Se elxcev aúxoíc Aiá xoúxo xcág 
ypappaxeúc paBrixeuGelc eig xŕ|v 
(BaaiXeíav xcov oúpavcôv opoióg eoxiv 
ávBpcóxcco oÍKoSeaxcóxrj ôoxic; 
6K(3áXXei 6K xou 9ľ|aaupou aúxou 
Kaivá Kal xcaXaiá 

53 Kal eyévexo ôxe exéXeaev ó 'Iriaoúc 
xág xcapa(3o\ág xaúxag pexf)pev eksíBev 



MÄTOU S 13:54 



51 



fciHe. %rpUickií 

54 A pŕišed do vlasti své, učil je 
v školách jejich, takže se velmi divili, 
fkouce: Odkud má tento moudrost 
tuto a moc tuto? 

55 Zdaliž tento není syn tesafúv? 
a zdaliž matka jeho neslove Maria 
a bratŕí jeho Jakub a Jozes a Šimon 
a Judas? 

56 A sestry jeho zdaliž také všecky 
u nás nejsou? Odkudž tedy má tyto 
všecky veci? 

57 I zhoršili se na nem. A Ježíš fekl: 
Není prorok beze cti, než v své vlasti 
a v domu svém. 

58 I neučinil tu mnoho divú, pro 
neveru jejich. 



14 



V tom čase uslyšel Herodes 
čtvrták povést o Ježišovi. 



2 I ŕekl služebníkúm svým: To jest 
Jan Kŕtitel. Onť jest vstal z mŕtvych, 
a protož se divové déjí skrze neho. 

3 Nebo Herodes byl jal Jana a svázal 
jej a dal do žaláre pro Herodiadu 
manželku Filipa bratra svého. 

4 Nebo byl ŕekl jemu Jan: Nesluší 
tobé míti jí. 

5 A chtév zabíti jej, bál se lidu; nebo 
za proroka jej méli. 



Ttxtus fectytus 

54 xal eXGcov eíc xr|v xraxpíSa aúxou 
eSíSaaKev aúxoúc év xí] auvaycoyfi 
aúxcov coaxe éKxrA.ŕ|xxea9ai aúxoúg Kal 
Aiyeiv nóGev xoúxco ŕj aoipía aúxr| Kal 
aí Suvápeic 

55 o\)\ oúxóc eoxiv ó xoú xeKxovoc 
uíóc;; oúyj ŕ) uŕ)xnp ca/xoú Aiyexai 
Mapiáp Kal ol äSeAxpol aúxou 
'IaKca(3oc; xal 'Icoaŕjc. Kal Eip.Gov Kal 
'IoúSag 

56 Kal al äSeXipal aúxou oúyj xraaai 
xrpôc ŕ|pac eiaiv xcóGev oúv xoúxco 
xauxa xcávxa 

57 Kal eaKavSaAí^ovxo ev aúxco ó Se 
'Inaoúc elxcev aúxoíc OÚk eaxiv 
Txpoipŕjxnc aripoc el p.rj ev xfj xcaxpíSi 
aúxou Kal ev xr| oiKÍa aúxou 

58 Kal oÚk excoínaev eKeí Suvápeic 
xcoXXag Siá xrjv äxcioxíav aúxcov 

M'Ev eKeívcp xcp Kaipco fJKouaev 
'Hpcó5ng ó xexpápvj|c xrjv aKorjv 
'Inaoú 

2 Kal elxcev xovg xraialv aúxou Oúxóc. 
eaxiv 'Iwávvng ó (3axcxioxŕ|g- aúxôg 
riyépGri äxco xcov veKpcov Kal 5iá xoúxo 
aí Suvápeig evepyoúaw ev aúxco 

3 'O yáp 'Hpcá5ng Kpaxŕjaag xôv 
'Icoávvnv é'Snaev aúxov Kal é'Gexo ev 
ipiAaKfi Siá 'HptpSiáSa xrjv yuvaÍKa 
$iAítxtxou xoú ä8eA.ipoú aúxou- 

4 é'Xeyev yáp aúxco ó 'Icaávvng OÚk 
e^eaxív aov eyeiv aúxŕ|v 

5 Kal BéXcov aúxov äxcoKxeívaí 
etpo(3ŕ)9ľ| xôv ôv\ov ôxi cóg Txpoipŕjxnv 
aúxov etylov 



52 



MÄTOU S 14:15 



fciHe. %rpUickií 

6 Když pak slaven byl den narození 
Herodesova, tancovala dcéra 
Herodiady uprostred [hodovníkú], 
i líbilo se [to] Herodesovi, 

7 Tak že s prísahou zaslíbil jí dáti, 
zač by ho prosila. 

8 A ona jsuci prvé navedená od 
matere své, fekla: Dej mi zde na mise 
hlavu Jana Kŕtitele. 

9 1 zarmoutil se král, ale pro prísahu 
a pro ty, ktef íž spolu s ním stolili, 
rozkázal [jí] dáti. 

10 A poslav [kata], sťal Jana v žalári. 

11 I prinesená jest hlava jeho na 
mise, a dana dévečce. A [ona] nešla ji 
materi své. 

12 A pŕišedše učedlníci jeho, vzali 
telo [jeho] a pochovali je; a šedše, 
povédéli [to] Ježišovi. 

13 A uslyšev [to] Ježíš, plavil se 
odtud na lodičce na místo pusté 
soukromí. A uslyševše [o tom] 
zástupové, šli za ním pešky z mést. 

14 A vyšed Ježíš, uzrel zástup 
mnohý. I slitovalo mu se jich, 
a uzdravoval nemocné jejich. 

15 A když bylo k večerou, 
pŕistoupili k nemu učedlníci jeho, 
ŕkouce: Pusté jest místo toto, a čas již 
pominul. Rozpusť zástupy, ať jdouce 
do mésteček, nakoupí sobé pokrmu. 



Te-xtus %tz.tytu$ 

6 yeveaíoov Se äyopivwv xoú 
'HpwSou (hpyŕ\oa.TO ŕ) 9uyáxr|p xfí<; 
'HpwSiáSoc év tô péaco kcu ŕjpeaev rä 
' H P<ťSr, 

7 S9ev p.e9' ôpxou obp.oA.óyr|aev aúxrj 
SoGvaí ô eáv aixŕjarixai 

8 ŕ) Se Tcpo(3v(3aa9evaa úxrô xfí<; 
p.r|Tpôc ca/xfíg, Aóc |aov, ipr|aív, wSe exd 
TcívaKv xŕ]v KeipaA.ŕ]v 'Icoávvou tou 
{3axrxioxo0 

9 Kal éX.uTcr|9r| ô (BaaiXeug 5iá Sé 
xoug ôpKoug Kal xouc auvavaKeipivoug 
eKÉXeuaev SoGŕjvaí 

10 Kal Tíé\jí\\ia<; ónxeKeipáA.iaev xôv 
'Icoávvr|v ev xf] ipuXaKfi 

11 Kal r|vÉ)(9r| ŕ) KeipaA.ŕ| aúxoú éxrl 
xcívaKv Kal eSóGr) tq Kopaaíw Kal 
ŕjveyKev xíj |ar)xpl aúxŕ)c 

12 Kal xcpoaeXGóvxeg oí p.a9r|xal 
aúxou f)pav xô aôpa, Kal é'Bavyav 
aúxó- Kal e\9óvxeg äxrŕ|YYeiA.av T( ŕ 
'IriaoO 

13 Kal aKoúaag ó 'IriaoGc. 
ävev_(ápr|aev eKeiBev ev txXovw eig 
epripov xóxcov kox' iSíav Kal 
aKoúaavxeg ol 6^(koi r|KoA.oú9r|aav 
aúxw net,f\ äxcô xcôv xróXecov 

14 Kal e^eXBwv ó 'Iriaoúc elSev 
xroXuv ôv\ov Kal eaTxXayxvía9r| éxr' 
aúxoúg, Kal eBepáxreuaev xoug 
äppoóoxoug aúxóäv 

15 čupiac Se Y£vo|aévr|c. xcpoafjXGov 
aúxw oí p.a9r|xal aúxou, Xéyovxeg 
"Epr|p.óc. eaxiv ó xóxro^ Kal ŕj wpa fjSr) 
xrapŕjABev äxcóXuaov xoug ôvA.ouc. ľva 
äxceXBóvxeg eíg xa$ Kcóuac. 
äyopáaooaiv éauxoíg (Bpcópaxa 



MÄTOU S 14:16 



53 



fciHe. %mlickÁ 

16 Ježíš pak fekl jim: Není potfebí 
odcházeti, dejte vy jim jísti. 

17 A oni ŕkou jemu: Nemáme zde, 
než pét chlebu a dve rybe. 

18 Kterýžto dí jim: Pfinestež mi je 
sem. 

19 A rozkázav zástupu posaditi se 
na tráve a vzav pét chlebu a dve rybe, 
vzhléd v nebe, požehnal, a lámaje, dal 
učedlníkúm chleby, a učedlníci 
zástupúm. 



20 I jedli všickni a nasyceni jsou. 
I sebrali pozústalých drobtú, dvanácte 
košu plných. 

21 Tech pak, ktefíž jedli, bylo okolo 
péti tisícu mužú, kromé žen a detí. 

22 A ihned prinútil učedlníky své, 
aby vstoupili na lodí a pŕedešli jej za 
[more], dokudž by nerozpustil 
zástupu. 

23 A rozpustiv zástupy, vstoupil na 
horu soukromí, aby se modlil. A když 
byl večer, sám byl tam. 

24 Lodí pak již byla uprostred more, 
zmĺtající se vlnami, nebo byl vítr 
odporný [jim]. 

25 Pri čtvrtém pak bdení nočním 
bral se k nim Ježíš, jda po mori. 

26 A vidouce jej učedlníci po mori 
jdoucího, zarmoutili se, fkouce: 
Obluda jest. A strachem kŕičeli. 



Te-xtvts fece-ytus 

16 ó 5é 'IriaoGc elxxev ca/xoíc Ou 
ypeíav eypvoiv äxxe\9eív Šote aúxoíc, 
úp.EÍc. ipayeív 

17 oí Sé Aiyouaiv aúxw OÚk ey^opev 
wSe el p.rj xxévxe apxoug Kal 5úo vyGúac 

18 ó 5é äxxev í'épexé p.oi aúxoug wSe 

19 Kal KgXeúaag xouc ôvA.ouc 
ävctK\i9ŕ)vcu éxxl xoug yópxoug Kal 
A.a[3a>v xouc xxévxe apxoug Kal xouc Súo 
ív_9uac äva(3Xé^ag evc xôv oúpavôv 
£Ú\ôyr]aev Kal KXáaag é'SooKev xoíg 
pa9r)xaíg xoug äpxouc oí 5é p.a9r]xal 
xovg ôvXoic 

20 Kal é'ipayov xxávxec. Kal 
£v_opxáa9r|aav Kal f)pav xô 
xxepiaaeuov xóäv KXaaL-iáxwv 5cóSeKa 
Koipívoug xxA.ŕjp£ic 

21 ol 5é ea9íovx£g ŕ|aav avSpgg cóael 
xxevxaKiayjXioi X w P l !> yuvaiKwv Kav 
xxaiSícov 

22 Kal e\j9éwc riváyKaaev ó 'Iriaoug 
xoug p.a9r|xac aúxoú ep(3f)vav eíg xô 
xtXoíov Kal xxpoáyeiv aúxôv eíg xô 
xxépav eco£ oú äxxoA.úarj xouc ôvXoug 

23 Kal äxxo\úaa<; xouc. ôyXoug ävé[3r| 
elg xô ôpog Kax' I5íav xxpoagú|aa9ai 
óyíag 5é yevop.évr|g (aóvog ŕ|v eKeí 

24 xô 8é xxA.oíov fjôr| piaov xŕ)<; 
9a\áaar|g f]v (3aaavv^ó|aevov úxxô xcôv 
Kupáxoov ŕ|v yap évavxíog ó avei-ioc; 

25 xexápxrj Sé ipuXaKri xfjg vuKxôg 
äxxfjX9£v xxpôg aúxoug ó 'Ir|aoug, 
xrepixxaxódv éxcl xŕ)g Qa\áoor\<; 

26 Kal íSóvxec. aúxôv oí p.a9r|xal éxcl 
xrjv Qakáooav xxepnxaxouvxa 
éxapáv_9r)aav Aiyovxec^ ôxi 'ŕávxaap.á 
éaxiv Kal äxxô xou cpó(3ou é'Kpa^av 



54 



MÄTOU S 15:1 



fciHe. %mlickÁ 

27 Ale ihned Ježíš promluvil k nim, 
fka: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se. 

28 1 odpovédév Petr, f ekl: Pane, jsi-li 
ty, rozkažiž mi k sobé pfijíti po vode. 

29 A on f ekl: Pojď. A vystoupiv Petr 
z lodí, šel po vode, aby pfišel 
k Ježišovi. 

30 Ale vida vítr tuhý, bál se. 
A počav tonouti, zkfikl, fka: Pane, 
pomoz mi. 

31 A ihned Ježíš vztáh ruku, ujal jej 
a fekl jemu: Malé víry, pročežs 
pochyboval? 

32 A jakž oni vstoupili na lodí, 
prestal vítr. 

33 Ti pak, kteŕíž na lodí byli, 
pŕistoupivše, klanéli se jemu, fkouce: 
Jisté Syn Boží jsi. 

34 A pfeplavivše se, prišli do zeme 
Genezaretské. 

35 A poznavše jej muži místa toho, 
rozeslali po vší té krajine vúkol, 
a shromáždili k nemu všecky 
neduživé. 

36 A prosili ho, aby se aspoň 
podolka roucha jeho dotkli. 
A ktef ížkoli dotkli se, uzdravení jsou. 

i TA v tom pf istoupí k Ježišovi 
J. \J Jeruzalémští zákoníci a farize- 
ové, ŕkouce: 



Ttxtus fectytus 

27 eúOecog 5é eXáXnaev aúxoíc ó 
'Inaouc Aiywv, Gapaeíxe éycó eípľ |iŕj 
ipo[3eía9£ 

28 äxcoKpiGelc Se aúxw ô ľléxpoc 
eíxcev Kúpie eí aii el, Kekevoóv pe xcpôg 
aé eXGeív excl xá uSaxa 

29 ô 5é eixcev 'E\9é Kal Kaxa[3ác äxcô 
xou xrÄ.oíou ó ľléxpoc. xcepiextáxnaev éxrl 
xa uSaxa eXBeív xrpôc. xôv 'Inaouv 

30 pXéxcwv 5e xôv ävepov íavu po v 
etpo(3n9r) Kal äp^apevog 
Kaxaxcovxí^eaGai expa^ev Aiyodv, 
Kúpie ocôaóv pe 

31 eúOécoc, 5é ó 'Inaouc, exxeívag xŕjv 
v_£Ípa exceXá^exo aúxou Kal Xéyei aúxw 
'OAiyóxrioxe eíg xí éSíaxaaag 

32 Kal ep(3ávxoov aúxwv eíg xô 
txXoíov eKÓxcaaev ô ävepog 

33 oí 5é ev xa> xcXoícp eXGóvxeg 
xcpoaeKÚvnaav aúxw Xéyovxeg ÄXnGcoc 
Beou uíôg el 

34 Kal Siaxrepáaavxec nA.Gov eíg xŕ|v 
ynv revvnaapéx 

35 Kal éxciyvóvxEg aúxôv oí ävSpeg 
xou xóxrou eKeívou äxcéaxevXav evg ôA.nv 
xnv xrepí)(oopov EKeívnv Kal 
xcpoanveyKav aúxw xcávxac xoug 
KaKÓĎg eypvTac; 

36 Kal xrapeKÓXouv aúxôv ľva pávov 
avpoovxai xou KpaaxcéSou xou vpaxíou 
aúxou- Kal ôaoi fj^avxo 5ieacó9nCTav 

*! ^"Tóxexcpoaép^ovxavxcp'Iriaouol 
-L \-J äxcô 'IepoaoX.úpwv ypappaxeíg 
Kal $apiaaíoi Aiyovxeg 



MÄTOU S 15:2 



55 



fciHe. %mlickÁ 

2 Proč učedlníci tvoji pŕestupují 
ustanovení starších? Nebo neumývají 
rukou svých, když mají jísti chléb. 

3 A on odpovídaje, fekl jim: Pročež 
i vy prestupujete prikázaní Boží pro 
ustanovení vaše? 

4 Nebo prikázal Búh, ŕka: Cti otce 
svého i matku, a kdož by zlorečil otci 
neb materi, smrtí ať umfe. 

5 Ale vy pravíte: Kdož by koli fekl 
otci neb materi: Dar ode mne 
[obetovaný], tobé prospeje, by pak 
i neuctil otce svého neb matere své, 
[bez viny bude]. 

6 A [takž] zrušili jste prikázaní Boží 
pro své ustanovení. 

7 Pokrytci, dobre prorokoval o vás 
Izaiáš, ŕka: 

8 Približuje se ke mné lid tento ústy 
svými a rty mne ctí, ale srdce jejich 
daleko jest ode mne. 

9 Nadarmoť mne ctí, učíce učení, 
[jenž jsou] prikázaní lidská. 

10 A svolav zástup, fekl jim: Slyšte 
a rozumejte. 

11 Ne to, což vchází v ústa, 
poskvrňuje človeka, ale což z úst 
pochází, toť poskvrňuje človeka. 

12 Tehdy pŕistoupivše učedlníci 
jeho, ŕekli mu: Víš-li, že farizeové, 
slyševše tu reč, zhoršili se? 



Te.xtus %tz.tytu$ 

2 Aurel oí paBnxaí aou 
xcapa|3aívouaiv xfjv xcapáSoaiv xcov 
xcpea[3uxépcdv oú yap vÍtttovtcu xac. 
v_£Ípac aúxcov ôxav äpxov éaGícoaiv 

3 ô 5é äxcoKpiGelc elxcev aúxoíc; Aiaxí 
Kal úpelc xcapa(3aívexe xŕjv évxoXŕjv xoú 
Oeou Aia xnv xcapáSoaiv úpcôv 

4 ó yáp 9eôc evexeíXaxo Aiycov, Típa 
xov xcaxépa aou, Kal xnv pnxépa, Kaí, 
'O KaKoXoyóäv xcaxépa fj pnxépa 
Baváxco xeA.euxáxco 

5 úpeíc; 5e Xéyexe "Oc. av e'íxcri xco 
xcaxpl fj xí] pnxpí Acôpov ô éáv eE, épou 
cocpe\r|9ric; 

6 Kal oú pŕ| xipŕ|ar| xov xcaxépa 
aúxoú- fj xf|v pnxépa aúxoú- Kal 
f)Kupcóaaxe xf|v évxoArjv xoú Geoú 8iá 
xf|v xcapáSoaiv úpcôv 

7 úxcoKpixaí KaXwg npoetpŕ]xeuaev 
xcepl úpcôv 'Haa'í'ag Aiycov 

8 'Eyyí^ei poi 'O Xaog oúxoc; xco 
axópaxi aúxcov Kal xoig yeiXeaw pe 
xipa f) 5é KapSía aúxcov, xcóppco äxcév_a 
axc' époú- 

9 páxn.v 5é aé[3ovxaí pe SiSáaKovxeg 
SiSaaKaAíac évxáXpaxa ävGpcóxccov 

10 KalxcpoaKaXeaápevogxôvôyXov 
elxcev aúxolc ÄKoúexe Kal auvíexe- 

11 oú xô eiaepv_ópevov eíc xô axópa 
koivoí xov avBpcoxcov äXXá xô 
eKxcopeuópevov ek xoú axópaxoc. xoúxo 
koivoí xov avBpcoxcov 

12 Tóxe xcpoaeXBóvxec. oí paBnxal 
aúxoú elxcov aúxcô OlSac. ôxi oí 
$apiaaíoi aKoúaavxec xov Xóyov 
éaKavSaAíaBnaav 



56 



MÄTOU S 15:23 



fciHe. %mlickÁ 

13 A on odpovídaje, ŕekl: Všeliké 
štípení, jehož neštípil Otec múj 
nebeský, vykofenéno bude. 

14 Nechte jich, vúdcovéť jsou slepí 
slepých, a povede-li slepý slepého, 
oba v jamu upadnou. 

15 I odpovédév Petr, ŕekl jemu: 
Vylož nám to podobenství. 

16 Ježíš pak ŕekl: Ješté i vy bez 
rozumu jste? 

17 Nerozumíte-liž, že všecko, což 
v ústa vchází, do br i cha jde a vypouští 
se ven? 

18 Ale které veci z úst pocházejí, 
z srdce jdou, a tyť poskvrňují človeka. 

19 Z srdceť zajisté vycházejí zlá 
myslení, vraždy, cizoložstva, smilstva, 
krádeže, krivá svédectví, rouhání. 



20 Tyť jsou veci poskvrňující člove- 
ka. Ale neumytýma rukama jísti, toť 
neposkvrňuje človeka. 

21 A vyšed odtud Ježíš, bral se do 
krajín Tyrských a Sidonských. 

22 A aj, žena Kananejská z končin 
téch vyšedši, volala za ním, fkuci: 
Smiluj se nade mnou, Pane, synu 
Davidúv. Dcéru mou hrozné trápi 
ďábelství. 

23 Kterýžto neodpovédél jí slova. 
I pŕistoupivše učedlníci jeho, prosili 
ho, fkouce: Propusť ji, neboť volá za 
nami. 



Textvts fece-ytus 

13 ó Se áxroKpiGeic eixrev ľlaaa 
ipuxeía ŕjv ouk ecpúxeuaev ô Txaxŕjp pou 
ó oúpávioc. 6Kpi^w9ŕ| agxav 

14 áipexe aúxoúc- óSriyoí eíaiv xuipAoí 
xu<j>A.ódv xuipXôc Sé xuipÄ.ôv éáv óSriyfl 
ápipóxepoi eic (3ó9uvov xreaouvxai 

15 ÄTxoKpiGdc Se ô néxpoc eixcev 
aúxw í'páaov ŕ|pív xijv xcapa(3oXr)v 
xaúxr)v 

16 ó Se 'Ir|aouc. eixcev ÄKpŕjv Kai úpeíc. 
áaúvexoí eaxe 

17 outxgo voevxe oxv xcav xó 
eiaxtopeuôpevov eic. xô axôpa eic. xŕjv 
KoiXíav )(copeí Kai eic. áipeSpwva 
eK(3á\Xexai 

18 xá Se eKxcopeuópeva ex xou 
axópaxog ex xfjc KapSíag e|épv_exav 
KctKeíva koivoí xôv avBpooxcov 

19 ex yáp Trjg KapSíag e|épv_ovxai 
SiaXoyiapoi xcovripoí ipóvoi poi^eíai 
xcopvevav KXoxcaí vyeuSopapxupíai 
|3\aaipr|píai 

20 xauxá eaxvv xá Koivouvxa xôv 
avGpwxcov xô Se ävíxrxoic v_epaiv 
ipayeív oú koivoí xôv ävGpcoxrov 

21 Kai e|e\9čov éxeíBev ó 'Iriaoug 
ävey^cópriaev eic; xá pépr| Tupou Kai 
EvSóävog 

22 Kai íSoú, yuvŕj Xavavaía áxcô 
xgďv ópíoov eKeívoov e|e\9ouaa 
eKpaúyaaev aúxcp Äiyouaa, 'E\ér|aôv 
pe, KÚpve, uie Aa(3íS- ŕ) Guyáxríp pou 
KaKÓĎg Savpoví^exav 

23 ó Se ouk áxceKpí9r| aúxrj Xôyov 
Kai xrpoaeX.9óvxec oi pa9r|xai aúxou 
rjpcóxwv aúxôv Xéyovxeg, ÄxcóXuaov 
aúxŕjv, ôxi Kpá^ei ôxciaGev ŕ)pó5v 



MÄTOU S 15:24 



57 



fciHe. %mlickÁ 

24 On pak odpovédév, fekl: Nejsem 
poslán než k ovcem zahynulým 
z domu Izraelského. 

25 Ale ona pŕistoupivši, klanéla se 
jemu, fkuci: Pane, pomoz mi. 

26 On pak odpovédév, ŕekl: Není 
slušné vzíti chléb synú a vrci 
štéňatúm. 

27 A ona fekla: Takt' jest, Pane. 
Avšak šteňatá jedí drobty, ktefíž 
padají z stolu pánu jejich. 

28 Tedy odpovídaje Ježíš, fekl jí: 
Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se 
tobé, jakž chceš. I uzdravená jest dcéra 
její v tu hodinu. 

29 A odšed odtud Ježíš, šel podlé 
more Galilejského, a vstoupiv na horu, 
posadil se tam. 

30 1 prišli k nemu zástupové množí, 
majíce s sebou kulhavé, slepé, nemé, 
polámané a jiné mnohé. I kládli je 
k nohám Ježišovým, a on uzdravil je, 



31 Takže se zástupové divili, 
vidouce, ano nemí mluví, polámaní 
zdraví jsou, kulhaví chodí, slepí vidí. 
I velebili Boha Izraelského. 

32 Ježíš pak svolav učedlníky své, 
fekl: Líto mi zástupu, ješto již tfi dni 
trvají se mnou a nemají, co by jedli; 
a rozpustiti jich lačných nechci, aby 
nezhynuli na ceste. 



Te.xtus fete-ytus 

24 ó Sé äxcoKpiGelc. elxcev OÚk 
äxceaxá\r]v eí (iŕj eíc. xa xcpó|3axa xä 
äxcoA.wA.ôxa o'íkou 'IapaŕjX 

25 ŕj 5e ekSovoa xcpoaeKÚvei aúxw 
Aiyouaa Kúpie |3on9ei poi 

26 ó 8e äxcoKpiGelg elxcev Ouk eaxiv 
KaXôv Xa(3evv xôv apxov xóäv xekvcov 
Kal (BaXevv xoíc Kuvapíoic 

27 ŕj 5é elxcev Naí KÚpie Kal yäp xá 
Kuvápia eaGíei äxcô xwv vj/i^íoov xwv 
xciTxxóvxoov äxcô xfjg xpaxcé£r]c. xoov 
Kupíoov aúxóôv 

28 xóxe äxcoKpiGelc ó 'Ir]aoGc elxcev 
aúxrj 'Q yúvaí LieyáXr] aou ŕj xcíaxic/ 
yevr|9nxco aoi <i>c 9éA.eic Kal vá9r| ŕ) 
Biiyáxríp aúxnc äxcô xnc wpac eKeívr|c 

29 Kal pexa|3ac eKeíGev ó 'Ir|aouc 
n\9ev xcapa xŕjv QáXaooav xnc 
ľaXiXaíag Kal äva|3äc eic xô ôpoc 
£Ká9r|xo exel 

30 Kal xcpoanA.Gov aúxw ôv\oi 
ttoWoi ev_ovxec pe9" éauxoov y_wXoúg, 
x\j<j>A.oúc, Kooipoúc, kuWouc, Kal éxépouc 
xcoWoúc, Kal eppivpav aúxouc xcapa 
xoug xcôSag xoO 'lr\aov Kal 
eBepáxceuaev aúxoúc- 

31 waxe xoug oy\o\i<; Gaupáaai 
PAixcovxac Koocpou^ XaXouvxag 
KuXXoug úyieíc v_ooXoug xcepixcaxouvxac 
Kal xuipA.ouc (BXéxcovxag- Kal eSóE,aaav 
xôv 9eôv 'IapanA. 

32 'O Se 'Ir|aoOg xcpoaKaXeaápevoc. 
xouc. LiaBrccac. aúxou evxcev 
ExcXay^vít^opai excl xôv ô)(A.ov ôxi ŕjSr) 
ŕ)pépac xpeíc xcpoapévouaív poi Kal 
o\jk ev_o\javv xí ipáywaw Kal 
äxcoXuaav aúxouc vnaxeic oú GéXco 
pnxcoxe eK\\j9côaiv év xŕj óSw 



58 



MÄTOU S 16:3 



fciHe. %mlickÁ 

33 I ŕekli mu učedlníci jeho: I kde 
bychom vzali tolik chleba na této 
poušti, abychom takový zástup 
nasýtili? 

34 I fekl jim Ježíš: Kolik chlebu 
máte? A oni fkou: Sedm a málo 
rybiček. 

35 I rozkázal zástupúm, aby se 
posadili na zemi. 

36 A vzav téch sedm chlebu a ryby, 
učiniv díky, lámal a dal učedlníkúm 
svým, a učedlníci zástupu. 

37 I jedli všickni a nasyceni jsou. 
A sebrali, což zbylo drobtú, sedm 
košu plných. 

38 Bylo pak téch, ktefíž jedli, čtyfi 
tisíce mužú kromé žen a detí. 

39 A rozpustiv zástupy, vstoupil na 
lodí. I pŕišel do krajiny Magdala. 



Te-xtvts fece-ytus 

33 Kal Aiyouaiv aúxw oí pa9r|xaí 
co/toG, nó9ev ŕ]Lriv ev epripía ápxoi 
Toaouxov cóore yppxáaai ô^Xov 
xoaoGxov 

34 Kal Aiyei ca/xovc ó 'Ir|aoGc nóaouc 
ápxoug eyeje oí Se elxxov, 'Excxá Kal 
ôAAya ív_9úSia 

35 Kal eKgXeuaev xoíc ôvXoic 
ävaxxeaeív éxxi xrjv yŕ|v 

36 Kal Xa[3wv xoúc éxcxá ápxouc Kal 
xoug iyQ(ia<; eúvapiaxŕ|aac eKXaaev Kal 
é'SwKev xoíc pa9r]xaíc aúxoú- oí Se 
pa9r|xal tq ô)(A.(i> 

37 Kal é'ipayov xcávxec Kal 
ev_opxaa9r|aav Kal f]pav xô 
xcepiaaeuov xóäv KXaapáxcov éxcxá 
oxcupíSac xxXŕjpeic. 

38 oí Sé éa9íovxec r\oav 
xexpaKvav_í\voi ávSpec xwplc yuvaiKwv 
Kal xcaiSíwv 

39 Kal äxxoXúaag xoúg oy\o\j<; évé(3ľ| 
eic. xô xcXoíov Kal ŕ|\9ev eíc; xá ópia 
MaySaXá 



*| /^ I pŕistoupili [k nemu] f arizeové 
-L U a saduceové, [a] pokoušejíce, 
prosili ho, aby jim znamení s nebe 
ukázal. 

2 On pak odpovídaje, ŕekl jim: Když 
býva večer, fíkáte: Jasno [bude], nebo 
se červená nebe. 

3 A ráno: Dnes [bude] nečas, nebo se 
červená zasmušilé nebe. Pokrytci, 
zpúsob zajisté nebe rozsouditi umíte, 
znamení pak časúnemúžete [souditi]? 



*! /^ Kal xcpoaeABóvxec. oí <ťapiaaíoi 
-L UkoI EaSSouKaíoi xceipá^ovxec. 
éxxr)pcóxr|aav aúxôv ar)pevov ek xoíj 
oú pávou éxxiSeí^av aúxoíc 

2 ô Se áxroKpi9elg elxcev aúxoíc 
'Ounac yevopévr|c Aiyexe, EúSía, 
xxuppá^ei yáp ó oúpavóc- 

3 Kal xcpco'í Eŕ)pgpov yei\iú>v, 
xxuppá^ei yáp axuyvá^oov ô oúpavóc- 
úxxoKpvxaí, xo pév xcpóawxcov xoíi 
oúpavoú yivcóoKexe SiaKpíveiv, xá Si 
aripeía xóäv Kaipcôv oú Súvaa9e 



MÄTOU S 16: 4 



59 



fciHe. %mlickÁ 

4 Národ zlý a cizoložný znamení 
hledá, ale znamení jemu nebude dano, 
než toliko znamení Jonáše proroka. 
A opustiv je, odšel. 

5 A pfeplavivše se učedlníci jeho 
pfes [more], zapomenuli vzíti chleba. 

6 Ježíš pak ŕekl jim: Hleďte a varujte 
se kvasu farizejského a saducejského. 

7 Oni pak rozjímali mezi sebou, 
ŕkouce: Nevzali jsme chleba. 

8 A znaje to Ježíš, ŕekl jim: Co to 
rozjímate mezi sebou, ó malé víry, že 
jste chlebu nevzali? 

9 Ješté-liž nerozumíte, ani pama- 
tujete na pét chlebu, [jimiž nasyceno] 
bylo pét tisícu [lidu], a kolik jste košu 
[drobtú] sebrali? 

10 Ani na sedm chlebu, [jimiž 
nasyceno bylo] čtyŕi tisíce [lidí], 
a kolik jste košu [drobtú] sebrali? 

111 kterakž pak nerozumíte, že ne 
o chlebu mluvil jsem vám, [pravé]: 
Varujte se od kvasu farizejského 
a saducejského? 

12 Tedy srozuméli, že nefekl, aby se 
varovali od kvasu chleba, ale od učení 
farizeú a saduceú. 

13 Pf išed pak Ježíš do krajín Cesaree 
Filipovy, otázal se učedlníkú svých, 
ŕka: Kým mne praví lidé býti, [mne] 
Syna človeka? 



Te-xtus fete-ytus 

4 ľevea xxovripá Kcti poivaA.lc 
aripeíov éxxi^rrreí Kal aripeíov oú 
So9ŕ|aexai aúxrj ei pŕj xó aripeíov 'Ioova 
xoú Trpoipŕ|Tou Kal KataXiirčov aúxoug 
ärxŕjA.9ev 

5 Kal eA.9óvxec ol pa9r|xal aúxou eic 
to xxépav exxe\á9ovxo apxouc Xa(3evv 

6 ô Se 'Ir|aoGc elxxev aúxoíc 'Opäxe 
Kal xxpoaév_exe äxxo xŕ)c C^H-I? räv 
$apiaaíwv Kal EaSSouKaíwv 

7 oí Se SieXoyíCovTO ev éauxoíc. 
Aiyovxec ôxi 'Äpxoug ouk eA.á[3opev 

8 yvouc. Se ó 'Ir|aouc. elxxev aúxoíg, Tí 
SiaA.oyí£ea9e ev éauxoíc ôA.iyóxxiaxoi 
ôxi äpxoug ouk e\á(3exe 

9 ouxxw voeíxe oúSé pvripoveúexe xouc. 
xxévxe äpxouc. xwv xcevxaKVCT^iXíoov Kal 
xxóaouc. Kotpívouc. e\á(3exe 

10 oúSé xouc; éxxxä apxoug xcov 
xgxpaKiav_iXícov Kal xxóaag axxupíSag 
éA.á[3exe 

11 xtug oú voeíxe ôxi oú xcepl apxoú 
elxxov úpív upooéyeiv ärxó xfjg CúpiS 
xcov <ťapiaaÍGdv Kal EaSSouKaícov 

12 xóxe auvŕ)Kav ôxv oÚk elxxev 
xxpoaé)(eiv äxxô xf)g Cúpr|c; TOU äpxou, 
ä\X' äxxo xfjg SiSa)(fjg xcov cPapiaaíwv 
Kal EaSSouKaíoov 

13 'EXOcov 5é ó 'IriaoOg evg xá pépr) 
Kaiaapeíag xf)g 3>iA.íxxxxou r)pcóxa xouc 
pa9r|xág aúxoú Aiycov, Tíva pe 
Aiyouaiv oí ävBpcoxcoi eívaí xôv ulov 
xoú ävBpcóxxou 



60 



MÄTOU S 16:22 



fciHe. %rpUickií 

14 A oni ŕekli: Néktefí Janem 
Kŕtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak 
Jeremiášem, aneb jedním z prorokú. 

15 I dí jim: Vy pak kým mne býti 
praví te? 

16 1 odpovédév Šimon Petr, fekl: Ty 
jsi Kristus, Syn Boha živého. 

17 A odpovídaje Ježíš, fekl mu: 
Blahoslavený jsi Simone, synu 
Jonášúv; nebo telo a krev nezjevilo 
tobé [toho], ale Otec múj, kterýž jest 
v nebesích. 

18 Ijáť pravím tobé, že jsi ty Petr, 
a na téť škále vzdélám cirkev svou, 
a brány pekelné nepfemohou jí. 

19 A tobé dám klíče království 
nebeského. A což bys koli svázal na 
zemi, budeť svázáno i na nebi; a což 
bys koli rozvážal na zemi, budeť 
rozvázáno i na nebi. 

20 Tedy prikázal učedlníkúm svým, 
aby zadnému nepravili, že by on byl 
ten Ježíš Kristus. 

21 A od té chvíle počal Ježíš 
oznamovati učedlníkúm svým, že 
musí jíti do Jeruzalema, a mnoho 
trpéti od starších a pŕedních knéží 
a od zákonníku, a zabit býti, a tfetího 
dne z mŕtvych vstáti. 

22 1 odved ho Petr [na stranu], počal 
mu pfimlouvati, ŕka: Odstup to od 
tebe, Pane, nestaneť se tobé toho. 



Ttxtus fectytus 

14 oí 5é eixrov, Oí pév 'Iwávvr|v xôv 
paTTTiorŕ|v, aXXoi 8é 'HAiav, exepoi 5é 
'Iepepíav, fj eva xwv xrpoipm-odv 

15 Aiyei ca/xoTc 'Ypeíc Sé xíva pe 
Aiyexe elvaí 

16 äxcoKpiBeic 5é Eĺpcov Iléxpoc 
eixrev Eu ei ó Xpiaxôg ó uíôc. xou GeoG 
xou £wvxoc 

17 Kal äxroKpiGeic ô 'Ir|aoGc eixrev 
ca/xw Maxápiog ei Eĺpcov Bap 'Ioovä, 
oxi aapE, kou alpa ouk äxceKáXuvpév 
aoi äW ó xcaxŕ|p pou ó év xoíg 
oúpavoí^ 

18 Kayw Sé aoi Aiyw ôxi au ei 
Iléxpog Kai éxri xaúxrj xrj xréxpa 
ovKoSopŕ|aw pou xŕjv éKK\ľ|aíav Kai 
xcúXai aSou oú Kaxiavúaouaiv aúxŕ|c 

19 Kai Scóaoo aoi xac kAčíc. x% 
(BaaiXeíag xcôv oúpavwv Kai ô eáv 
Sŕjarjg éxri rr\<; yŕjc é'axai SeSepévov év 
xoíg oúpavoíg Kai ô éáv Xúarjc éxri xŕ)c 
yŕ)C é'oxav XeXupévov év xoíg oúpavoíc 

20 xóxe SieaxeíXaxo xoíc pa9r|xaíc 
aúxou ľva pr|8evi eixrwaiv oxi aúxóg 
éaxiv 'IriaoOc ó Xpioxóg 

21 Äxcô xóxe fjp^axo ô 'Ir|aoGc 
SeiKvúeiv xoíg pa9r|xavg aúxoú oxi Seí 
aúxôv äxceXGeív eic 'IepoaóXupa Kai 
xcoXXa xcaBevv äxró xwv xcpea(3iixépcov 
Kai äpv_iepéwv Kai ypappaxécov Kai 
axroKxavBfjvaí Kai xfj xpíxrj ŕ)pépa 
éyepBfjvaí 

22 Kai xcpoaXa(36pevog aúxóv ó 
Iléxpoc fjp^axo éxcixipav aúxw Xéyoov, 
"iXewg ctoi Kupie- oú pŕj eaxai aoi 
xoúxo 



MÄTOU S 16:23 



61 



fciHe. %rpUickií 

23 Kterýžto obrátiv se, fekl Petrovi: 
Jdiž za mnou, satane, ku pohoršení jsi 
mi; nebo nechápáš téch vecí, kteréž 
jsou Boží, ale kteréž jsou lidské. 

24 Tedy ŕekl Ježíš učedlníkúm 
svým: Chce-li kdo za mnou pfijíti, 
zapf iž sebe sám, a vezmi kríž svúj, 
a následujž mne. 

25 Nebo kdož by chtél duši svou 
zachovati, ztratíť ji; kdož by pak ztratil 
duši svou pro mne, nalezneť ji. 

26 Nebo co jest plátno človeku, by 
pak všecken svet získal, a své duši 
uškodil? Aneb kterou dá človek 
odmenu za duši svou? 

27 Syn zajisté človeka pfijde v sláve 
Otce svého s andély svými, a tehdážť 
odplatí jednomu každému podlé 
skutku jeho. 

28 Amen pravím vám: Jsou nékteŕí 
z stojících tuto, ktefíž neokúsi smrti, 
až i uzri Syna človeka, pf icházejícího 
v království svém. 



Te-xtus fete-ytus 

23 ó Se orpcupeic. elxxev tq néxpw 
"Yxraye ôxxíaw pou T.a.Tavá- 
aKctvSaXov pou, eí ôxi oú ippoveíc. xa 
xou 9eoú aXXa xá xwv ävBpcóxxcov 

24 Tóxe ô 'Inaoúc eixxev xoíg 
pa9r|xaíg aúxoú Eľxic 0éX.ei ôxxíaco pou 
e\9eív äxxapvr|aáa9oo éauxov Kal 
äpáxoo xôv axaupôv aúxoú Kal 
aKoXouGeíxoa poi 

25 oc yap av 9é\rj xŕ|v tpvjjv aúxoú 
aooaai arxoAiaei aúxŕjv 8c 6' äv 
äxxoAiarj xŕ|v tpvjjv aúxoú eveKev époú 
eúpŕjaei aúxŕjv 

26 xí yôip obipeA.eíxai ävGpooxcog éáv 
xôv KÓapov oXov KepSŕjarj xŕ|v Se 
vjju^tjv aúxoú £r|pioo9ŕj fj xí Scóaei 
avBpGoxxoc ävxáXXaypa xŕjc. vpu^ŕjc, 
aúxoú 

27 péWei yap ô uíôc. xoú ävGpcóxxou 
epyeoQai év xrj 8ó|rj xoú xraxpôc. aúxoú 
pexa xcôv ayyéXwv aúxoú Kal xóxe 
arxoScóaei eKaaxcp Kaxa xŕ|v xxpä^iv 
aúxoú 

28 apŕ|v Aiyw úplv eíaív xivec. xcov 
wSe éaxr)KÓxcov, oľxívec oú pŕ| 
yeúaodvxai Gaváxou ecoc äv ľSoooiv xôv 
uíôv xoú ävBpcóxxou épv_ópevov ev xfj 
(BaaiXeía aúxoú 



"I f"7A po šesti dnech pojal Ježíš 
-L / Petra a Jakuba a Jana bratra 
jeho, i uvedl je na horu vysokou 
soukromí, 

2 A proménil se pred nimi. 
I zastkvéla se tvár jeho jako slunce, 
a roucho jeho učinéno bílé jako svetlo. 



"I l""7Kal pe9" ŕjpépac eE, 
-L / xxapa\ap(3ávei ó 'Inaoúc. xôv 
néxpov Kal 'IaKwjžov Kal 'Iooávvnv xôv 
äSeXipôv aúxoú Kal avaipépei aúxoúg 
eig ôpog ú\yr|A.ôv Kax' íSíav 

2 Kal pexepopipcóGn epxxpoaGev 
aúxwv Kal é'Xapvpev xô xxpóawxxov 
aúxoú obg ó fjXiog xa Se ipáxia aúxou 
éyévexo \euKa côg xô ipwg 



62 



MÄTOU S 17 :12 



fciHe. %rpUickií 

3 A aj, ukázali se jim Mojžiš a Eliáš, 
rozmlouvající s ním. 

4 A odpovédév Petr, ŕekl Ježišovi: 
Pane, dobré jest nám tuto býti. Chceš- 
li, udélejme tuto tri stánky, tobé jeden 
a Mojžišovi jeden a Eliášovi jeden. 

5 Když pak on ješté mluvil, aj, oblak 
svetlý zastínil je. A aj, [zavznél] hlas 
z oblaku f koucí : Toto jest ten múj milý 
Syn, v némž mi se dobre zalíbilo, toho 
poslouchejte. 

6 To uslyšavše učedlníci, padli na 
tvári své a báli se velmi. 

7 A pfistoupiv Ježíš, dotekl se jich, 
fka jim: Vstaňte, nebojte se. 

8 A pozdvihše očí svých, zadného 
nevideli, než samého Ježíše. 

9 Když pak sstupovali s hory, 
prikázal jim Ježíš, ŕka: Zadnému 
nepravte tohoto videní, dokudž by 
Syn človeka nevstal z mŕtvych. 

10 I otázali se ho učedlníci jeho, 
fkouce: Což to pak zákoníci praví, že 
má Eliáš prvé pfijíti? 

11 A Ježíš odpovídaje, ŕekl jim: Eliáš 
zajisté pŕijde prvé a napraví všecky 
veci. 

12 Ale pravím vám, že Eliáš již 
pfišel, avšak nepoznali ho, ale učinili 
mu, což chtéli. Takt i Syn človeka 
trpéti bude od nich. 



Te-xtus fete-ytus 

3 Kal í8oú, wip9r|aav ca/xoíc. Mwafjg 
Kal 'HAíac. pex' aúxoú auXXaXouvxeg 

4 äxcoKpiGelg Se ó ľléxpoc. eixrev tq 
'Ir)ao0 Kúpie KaXóv eaxiv npag á>5e 
elvaí- eí 9éA.eic xroinacopev á>5e xpeí$ 
aKr|vág, aol plav Kal Mcoafj plav Kal 
píav 'HAAa 

5 exi aúxou XaXouvxog l8oú, veipéAri 
cpcoxeivrj exreaKÍaaev aúxoúc, Kal iSoú, 
ipcovrj ek xng vecpé\r|g Aiyouaa Oúxóc 
éaxiv ô inóc pou ó äyaxrr|xóc, év á> 
eúSÓKr|aa- aúxou aKoúexe 

6 Kal aKoúaavxec. oí pa9r|xal exreaov 
exrl xtpóawxcov aúxwv Kal eipo|3ŕ|9r|aav 
aipó5pa 

7 Kal xcpoaeXGwv ó 'Ir)ao0g fj^axo 
aúxóäv Kal eixrev 'Eyép9r]xe Kal prj 
ipo|3eía9e 

8 excápavxec Se xoúc ô<j>9aA.poúc 
aúxóäv oúSéva elSov eí pŕ| xôv 'Ir|aoCv 
póvov 

9 Kal Kaxa[3aivóvxcov aúxcôv äxcô 
xoO ôpouc; évexeíÄ.axo aúxoíc ó 'Ir|aoGc 
Aiyodv, Mr)8evl eľxrr|xe xô opapa eco$ oú 
ó uíôg xoO ävBpoóxcou ek veKpwv 
ävaaxfj 

10 Kal excr)pcóxr|aav aúxóv oí 
pa9r)xal aúxou Aiyovxec Tí oúv ol 
ypappaxevg Aiyouaiv ôxi 'HAíav 5eí 
e\9eív xcpóäxov 

11 ó Se 'Iriaoug äxroKpi9elc elxcev 
aúxoíg, 'HXíag pev ép^exai xcpwxov Kal 
äxcoKaxaoxŕiaei xcávxa- 

12 Aiyoo Se úpív oxi 'HAAac fjSr) nXGev 
Kal oÚk exréyvcoaav aúxôv aXX' 
excoír)aav ev aúxw oaa n9é\r|aav 
oúxwg Kal ó uíôg xoO ävBpcóxcou péWev 
Jiáayeiv úxť aúxóäv 



MÄTOU S 17:13 



63 



fciHe. %rpUickií 

13 Tedy srozuméli učedlníci, že jim 
to praví o Janovi Kŕ titeli. 

14 A když prišli k zástupu, 
pf istoupil k nemu človek jeden, 
a poklekl pred ním na kolena, 

15 A ŕekl: Pane, smiluj se nad synem 
mým, nebo námésičník jest, a bídné se 
trápi. Často zajisté padá do ohne 
a častokrát do vody. 

16 I pŕivedl jsem ho učedlníkúm 
tvým, ale nemohli ho uzdraviti. 

17 Odpovídaje pak Ježíš, ŕekl: 
Ó národe neverný a pf evrácený, 
dokud budú s vami? Dokudž vás 
trpéti budú? Priveďte jej sem ke mne. 

18 I pohrozil jemu Ježíš. I vyšlo od 
neho ďábelství a uzdraven jest 
mládenec v tu hodinu. 

19 Tedy pŕistoupivše učedlníci 
k Ježišovi soukromí, f ekli jemu: Proč 
jsme my ho nemohli vyvrci? 

20 [21] Ŕekl jim Ježíš: Pro neveru 
vaši. Amen zajisté pravím vám: 
Budete-li míti víru, jako [jest] zrno 
horčičné, díte hore této: Jdi odsud 
tam, a pújde, a nebudeť vám nie 
nemožného. 

21 Toto pak pokolení nevychází, 
jediné skrze modlitbu a púst. 

22 A když byli v Galileji, ŕekl jim 
Ježíš: Syn človeka bude zrazen v ruce 
lidí [bezbožných]. 



Te-xtus fete-ytus 

13 tóte auvŕJKctv oí pa9rrxal ôxi Tcepl 
'Iwávvou xoú (BaiTTiOToO euxev aúxoíc. 

14 Kai eXBóvxodv aúxwv Tcpôg xôv 
ôvXov TcpoafjXGev aúxw av9pcoxro£ 
yovuxrExwv aúxw Kal Aiyodv 

15 KúpiE EXitiaóv pou xôv inov, ôxi 
ae\r|vvá^exav Kal KaKÓäg xcáav_ei- 
xcoXXaKig yap xcíxcxei eic; xč> xrup Kal 
txoXXóki^ eíc; xô úScop 

16 Kal TxpoaŕjveYKa aúxôv xoíg 
pa9r|xaíg aou Kal oúk r)5uvŕ)9r|aav 
aúxôv Bgpaxceuaai 

17 äxcoKpiGelg Se ó 'Itiooúc. elxcev 'O 
yeveá äxcioxog Kal 5iEaxpappÉvr| ecoc. 
xcóxe eaopai pe9" úpwv egoc. xróxe 
ävé^opav úpwv ipépExÉ poi aúxôv w8e 

18 Kal excexípr|aev aúxw ó 'Iriaoúg 
Kal e|f)\0£v äxť aúxoú xo Savpóviov 
Kal e9epaxceú9r| ó xcavg äxrô xŕjc copag 
eKgívríg 

19 Tóxe xrpoagA.9c.vxEC oí pa9r|xal xcp 
'Itiooú Kax' íSvav elxcov Aiaxí ŕ|p£Íc. oúk 
r)Suvŕj9r|pev EK[3aA.EÍv aúxó 

20 ó 5e 'Ir|aoúg eitxev aúxoíg Aiá xrjv 
äxciaxíav úpwv apr|v yôip Aiyod úpív 
eáv ey^r|xe xcíoxiv cbg kókkov avváxreco^ 
epeíxe tw ôpev xoúxco Mexá(3r|9i 
Evxeu0ev ekeí Kal pexa(3ŕ)aexav Kal 
oúSev äStivaxŕjaa úpív 

21 xoúxo Se xô yévog oúk 
EKxcopeúexai el pŕ| ev TxpoaEtivji Kal 
vriaxEÍa 

22 ävaaxpEipopévcov 5e aúxcôv ev xrj 
ľaXiXaía eitxev aúxoíc. ó 'Itiooúc. 
MéXXei ó uíôc xoú äv9pcóxcou 
xcapaSí5oa9ai Eig \Evpag äv9pcóxrcov 



64 



MATOUS 1 



fciHe. %rpUickií 

23 A zabijíť jej, a tf etího dne 
z mŕtvych vstane. I zarmoutili se 
náramné. 

24 A když prišli do Kafarnaum, 
pŕistoupili, kteŕíž plat vybírali, ku 
Petrovi a ŕekli: Což mistr váš nedáva 
platu? 

25 A on fekl: Dáva. A když všel do 
domu, pŕedšel jej Ježíš [rečí], ŕka: Co 
se tobé zdá, Simone? Králové zemští 
od kterých berou daň anebo plat, od 
synú-li svých, čili od cizích? 

26 Odpovédél jemu Petr: Od cizích. 
I dí mu Ježíš: Tedy synove jsou 
svobodní? 

27 Ale abychom jich nepohoršili, jda 
k mori, vrz udici, a tu rybu, kteráž 
nejprve uvázne, vezmi, a otevra ústa 
její, nalezneš groš. Ten vezma, dej jim 
za mne i za sebe. 



i QV ten čas pŕistoupili učedlníci 
_L Ok Ježišovi, ŕkouce: Kdo pak jest 
vétší v království nebeském? 

2 A zavolav Ježíš pacholete, postavil 
je uprostred nich, 

3 A ŕekl: Amen pravím vám: 
Neobrátíte-li se a nebudete-li jako 
pacholátka, nikoli nevejdete do 
království nebeského. 

4 Protož kdož by se koli ponížil jako 
pacholátko toto, tenť jest vétší 
v království nebeském. 



Te-xtus fete-ytus 

23 Kal ônTOKTevoGaiv autov, Kal xrj 
Tpíxrj %épa eyep9ŕ|a£Tai Kal 
eXuTcn9r|aav atpóSpa 

24 'EXGóvtoov Se oÚtcôv eíc 
KaTcepvaoúp, TTpoanA.Gov ol xá 
SíSpav_pa A.ap|3ávovT£c tô néxpco Kal 
eiTTOV, 'O SiSáaKaXoc. úpcôv oú TeXeí ra 
SíSpav_pa 

25 Aiyei Naí Kal ôre eiaŕjA.9ev evc xr|v 
oiKÍav Trpoé<j>9aaev aúxov ô 'Inaoúc 
Aiycov, Tí aov 8oKeí Eĺpcov oí |3aaiÄ£Íc 
xng yf)g ÓcttÔ tÍvcov A.ap[3ávouaiv xéXr) 
fj Knvaov cnr ô tcôv uícôv oÚtcôv fj órnó 
tcov äWoTpícov 

26 Aiyei aÚTCp ó nérpog, ätto tcov 
äXXoTpíoov e^pri oÚtco ó 'Inaoúc 'Äpaye 
e\eú9epoí eíaiv ol uíoí 

27 ľva Se pŕ| aKavSaXíacopev oÚtoÚc, 
TTOpeuGelg eíg xr|v QáXaooav (3áXs 
äyKiaxpov Kal xôv äva(3ávTa TrpcÔTOv 
iv_9úv apov Kal ävoí^ag to aTÓpa 
oÚtoú eúpnaeic aTaTnpa- eksívov 
A.a[3cov Sôg ai/TOÍc ckvtI époú Kal aoú 

1 Q'EvEKeívrjTn wpaTTpoanXGovoí 
-L O pa9r|Tal rä 'Inaoú AiyovTec;, Tíc. 
apa peí^cov earlv ev tt) fiaoikeiq tcôv 
oúpavcov; 

2 Kal TrpoaKaXeaápevog ó 'Inaouc 
TraiSíov earnaev aÚTÓ ev péaco aúrcôv 

3 Kal enrev Äprjv Äiyco úpív éáv pŕ| 
OTpatpŕJTe Kal yévna9e cóc. to iraiSía oú 
pŕ| eíaéABnre eig Tľ|v |3aaiA.eíav tóov 
oúpavcov 

4 ôcmc oúv TaTreivcóan, éauTÔv cóc; to 
iraiSíov touto outoc; éaTiv ó peí^cov ev 
TÍ] fiaoikeíq tôv oúpavcov 



MÄTOU S 18:5 



65 



fciHe. %rpUickií 

5 A kdož by koli prijal pacholátko 
takové ve jménu mém, mneť prijíma. 

6 Kdo by pak pohoršil jednoho 
z maličkých téchto véfících ve mne, 
lépe by jemu bylo, aby zavéšen byl 
žernov osličí na hrdlo jeho, a pohŕížen 
byl do hlubokosti morské. 

7 Béda svetu pro pohoršení. Ačkoli 
musí [to] býti, aby pficházela 
pohoršení, ale však béda človeku, 
skrze néhož pfichází pohoršení. 

8 Protož jestliže ruka tvá anebo noha 
tvá pohoršuje té, utniž ji a vrz od sebe. 
Lépe jest tobé do života vjíti 
kulhavému anebo bezrukému, nežli 
dve ruce aneb dvé nože majícímu 
uvrženu býti do večného ohne. 

9 A pakli oko tvé pohoršuje tebe, 
vylúp je a vrz od sebe. Lépe jest tobé 
jednookému do života vjíti, nežli obé 
oči majícímu uvrženu býti do 
pekelného ohne. 

10 Viztež, abyste nepotupovali [ani] 
jednoho z maličkých téchto. Neboť 
pravím vám, že andélé jejich 
v nebesích vždycky vidí tvár Otce 
mého, kterýž v nebesích jest. 

11 Nebo pfišel Syn človeka, aby 
spasil to, což bylo zahynulo. 

12 Co se vám zdá? Kdyby nékterý 
človek mél sto ovec, a zbloudila by 
jedna z nich, zdaliž nenechá 
devadesáti devíti, [a] jda na hory, 
nehledá té pobloudilé? 



Ttxtus fectytus 

5 kou oc eáv Sé!;r|xai ttcuSíov 
xoiouxov ev éxri xco ôvópaxí pou epe 
Sév_exai 

6 'X)c 8' äv aKavSaXíarj eva xcov 
piKpcov xoúxcov xcov Txiaxeuóvxcov eíc. 
éjaé aupcpépei aúxtp vva KpepaaGfj 
púA.oc ôviKÔg éxri xôv jpáyvíkov aúxou 
Kal KaxaTxovxiaGfj ev tô TxeAáyei xfjc; 
9aAáaar|c 

7 oúai tw KÓapco áxrô tcov 
aKavSáXcov áváyxri yáp Éotiv éABeív 
xá aKav5aXa TxXfjv oúai tq ávGpcóxccp 
eKeívcp 5ť oú xô OKáv5a\ov epv_exai 

8 Eí 5é ŕj yeíp aou fj ó xroúc. aou 
aKav5aXí^ei ae ekko^ov aúxá kou 
(3áX.e áxrô aou- KaXóv aov éaxiv 
eíae\9eív eíc xfjv ^toíjv y_co\óv, fj 
kuWôv, fj 8úo yelpai; fj 8úo iróSag 
é'v_ovxa (3Xr)9fjvai eíc to xrúp xô aicóviov 

9 Kal ev ó ô<j>9aA.póc; aou aKavSaXí^ev 
ae eE,e\e aúxôv Kal (3áXe cítto aou- 
KaXóv aoi éaxiv povôcpGaXpov eíc xfjv 
t^cofjv eíaeABeív fj Súo ôcp9aA.poúc. 
é'v_ovxa (3Xr|9fjvai eíc xfjv yéevvav xou 
xcupóg 

10 'Opáxe pfj Kaxa<j>povfjar|xe évôc 
xcov piKpcov xoúxcov Aiyco yáp úpív ôxv 
oí áyyeXoi aúxcov ev oúpavoíg Siá 
xcavxôg (BXéxcouavv xo Txpóacoxcov xou 
xraxpôc pou xou ev oúpavoíc 

11 f|\9ev yap ó uíôg xou avOpcóxrou 
acaaav xô äxcoXcoXóg 

12 Tí úpív 5oxeí eáv yévr|xaí xivi 
ävBpcÓTxcp éKaxôv xcpó(3axa xaí 
xcXavr|9fi ev eE, aúxcôv oxiyl ácpeíc xá 
evvevŕJKovxaevvéa, éxri xá ôpr| 
xropeuGeic t^r|Tet xô xcX.avcópevov 



66 



MÄTOU S 18:21 



fciHe. %rpUickií 

13 A nahodí-liť mu se nalézti ji, 
amen pravím vám, že se radovati 
bude nad ní více, než nad devadesáti 
de vi ti nepobloudilými. 

14 Takt' není vúle pred Otcem 
vaším, kterýž jest v nebesích, aby 
zhynul jeden z maličkých téchto. 

15 Zhŕešil-li by pak proti tobé bratr 
tvúj, jdi a potresci ho mezi sebou a jím 
samým. Uposlechl-li by tebe, získal jsi 
bratra svého. 

16 Jestliže by pak neuposlechl, 
prijmi k sobé jednoho anebo dva, aby 
v ústech dvou nebo tri svédkú stálo 
každé slovo. 

17 Pakliť by jich neuposlechl, povez 
cirkvi. Jestliže pak i církve 
neuposlechne, budiž tobé jako pohan 
a publikán. 

18 Amen pravím vám: Cožkoli 
svížete na zemi, budeť svázáno i na 
nebi; a cožkoli rozvížete na zemi, 
budeť rozvázáno i na nebi. 

19 Opét pravím vám: Jestliže by dva 
z vás svolili se na zemi o všelikou véc, 
za kterouž by koli prosili, staneť se jim 
od Otce mého nebeského. 

20 Nebo kdežkoli shromáždí se dva 
nebo tri ve jménu mém, tuť jsem já 
uprostred nich. 

21 Tedy pfistoupiv k nemu Petr, 
ŕekl: Pane, kolikrát zhreší proti mné 
bratr múj, a odpustím jemu? Do 
sedmilikrát? 



Ttxtus fectytus 

13 Kal éáv yévr|xai eúpeív aúxó ápŕjv 
XéyciO úplv oxi yaípei éxť aúxw páWov 
fj éxxl xoíg évvevr|Kovxaevvéa xoíg prj 
xxexxA.avr|pévoic. 

14 outooc oÚk eaxiv 9éA.r|pa 
epxxpoaBev tou xxaxpóc. úpwv xoú év 
oúpavolc. ľva áxxóA.r|xai eíc. tqv piKpoov 
xoúxwv 

15 'Eáv Sé ápapxrjarj ev; aé ó 
áSeAxpóc; aou úxxaye Kal eX.eyl;ov aúxôv 
pexa|ú aoú Kal aúxoú pávou éáv aou 
aKoúarj exépSriaag xóv áSeA.tpóv aou- 

16 eáv Sé pŕj ctKoúarj xxapá\a|3e pexá 
aou exi eva fj Súo vva éxxl axópaxoc. Súo 
papxúpwv fj xpicov axaBŕj xxäv pŕjpa- 

17 eáv Sé xxapaKoúarj aúxcov eíxxé xfj 
eKK\r|aíoc eáv Sé Kal xŕjc £KKkr\oia<; 
xxapaKoúarj eaxco aoi coaxxep ó eGvmog 
Kal ó xeAxóvTjc; 

18 Äpŕjv Aiyco úpív oaa eáv Sŕjarixe 
éxxl xŕjc; yfjg eaxai SeSepéva ev xw 
oúpavco Kal ôaa éáv X.úar)xe éxxl xŕjc; 
yŕjg eaxai XeXupéva év to oúpavco 

19 ľláXiv Xéyw úpív ôxv éáv Súo 
úpcov auptpcovrjacoaiv éxxl xŕjc yfjg xxepl 
xxavxôg xxpáypaxog oú éáv aíxŕjacovxai 
yevŕjaexai aúxolg xxapá xoú xxaxpóc; 
pou xoú é v oúpavolg 

20 oú yáp elaiv Súo fj xpelc 
auvTjypévoi eíc. xô épôv ôvopa éKel eípi 
év péacp aúxcov 

21 Tóxe xxpoaeXBcov aúxco ó ľléxpog 
elxxev Kúpve xxoaáKig ápapxŕjaei elg épé 
ó áSeXtpóc; pou Kal átpŕjaco aúxco eoog 
éxxxÓKig 



MÄTOU S 18:22 



67 



fciHe. %rpUickií 

22 I dí mu Ježíš: Nepravím tobé až 
do sedmikrát, ale až do 
sedmdesátikrát sedmkrát. 

23 A protož podobno jest království 
nebeské človeku králi, kterýž chtél 
počet klásti s služebníky svými. 

24 A když počal počtu klásti, podán 
mu jeden, kterýž byl dlužen deset 
tisícu hr iven. 

25 A když nemél čím zaplatiti, kázal 
jej pán jeho prodati, i ženu jeho i deti 
i všecko, což mél, a zaplatiti. 



26 Tedy pádna služebník ten, prosil 
ho, fka: Pane, poshovéj mi, a všeckoť 
zaplatím tobé. 

27 1 slitovav se pán nad služebníkem 
tím, propustil ho a dluh jemu 
odpustil. 

28 Vyšed pak služebník ten, nalezl 
jednoho z spoluslužebníkú svých, 
kterýž mu byl dlužen sto penéz, 
a chopiv se ho, hrdloval se s ním, ŕka: 
Zaplať mi, cos dlužen. 

29 Tedy pádna spoluslužebník ten 
k nohám jeho, prosil ho, ŕka: Poshovéj 
mi, a všeckoť zaplatím tobé. 

30 On pak nechtél, ale odšed, dal jej 
do žaláre, dokudž by nezaplatil 
dluhu. 

31 Tedy vidouce spoluslužebníci, co 
se dalo, zarmoutili se velmi; a šedše, 
povédéli pánu svému všecko, co se 
bylo stalo. 



Te-xtus %tz.tytu$ 

22 Aiyev aúxco ô 'Iriaoúc. Oú Áiyw 
aov ewc Étctcxkic aXX' eooc 
é(3So|ar)KovTáKig emá 

23 Aiá touto cô(aoicó9r| ŕ) fiaoikeia 
tóďv oúpavwv ävGpcÓTTCO (3aaiX.eí oc. 
r)9é\r|aev auvapav Xóyov pera tcov 
SoúXwv aúroú 

24 äp!;apévou Sé aúroú auvavpevv 
TTpoar)vé)(9r| aÚTW eic ôipeiAiTric 
pupvwv TaXávToav 

25 pŕ| é'v_ovTog Se aúroú arroSoúvav 
eKÉXeuaev aúrov ô KÚpvog aúroú 
TTpaBfjvaí Kal Tŕjv yuvavKa aúroú Kal 
to TÉxva Kal irávTa oaa eiyev, Kal 
ónroSoGŕjvav 

26 ireawv oúv ô SoúA.og irpoaeKÚvev 
aÚTW Xéyoov, Kúpve, MaKpo9úpr|aov 
Itt' epov Kal TrávTa aov äTroScóaoo 

27 aTrXay)(via9eig Se ô KÚpvog tou 
SoúXou eKeívou a-rréXuaev aúrov, Kal 
to Sáveiov äipŕJKev aÚTW 

28 e^eXBwv Se ô SouXog eKevvog 
eúpev eva tcôv auvSoúXoov aúroú oc 
wipeiXev aÚTW éKarov 5r|vápia Kal 
KpaTŕjaag aúrov eTcviyev Xéyoov, 
AttoSoc. pov ó ti CKpevXevc, 

29 ireačov oúv ô aúvSouAoc. aúroú elg 
Toúg TcóSag aúroú TcapeKaXei aúrov 
Aiywv, MaKpo9úpr)aov ett' épov Kal 
TrávTa aTcoScóaco aov 

30 ó Se oÚk fjOeXev áXXa ä-rreXGwv 
e(3a\ev aúrov evg <j>uA.aKŕ|v eooc. oú 
ônroScp to SipevA-ópevov 

31 vSóvTec. Se ov aúvSouXov aúroú ro 
yevópeva e\uTcŕ|9r|aav aipóSpa Kal 
eXBóvTeg Sveaáipr|aav rä Kupvw äuTwv 
TrávTa tcx yevópeva 



MÄTOU S 19:5 



fciHe. %rpUickií 

32 Tehdy povolav ho pán jeho, dí 
mu: Služebníče zlý, všecken ten tvúj 
dluh odpustil jsem tobé, nebs mne 
prosil. 

33 Zdaližs i ty nemél se smilovati 
nad spoluslužebníkem svým, jako i já 
smiloval jsem se nad tebou? 

34 I rozhnévav se pán jeho, dal jej 
katúm, dokudž by nezaplatil všeho, 
což mu byl dlužen. 

35 Takt i Otec múj nebeský učiní 
vám, jestliže neodpustíte jeden každý 
bratru svému z srdci vašich jejich 
provinéní. 



Te-xtus fete-ytus 

32 TÓre xcpoaKaXeaápevoc. co/xôv ó 
KÚpioc aúxou Aiyei aúxw AoOXe 
Tcovripé -náoav xŕ|v ôipeiA.r|v 6Keívr)v 
capŕJKá aoi éxrel TcapeKáXeaác pe- 

33 o\jk é'5ei Kal aé eXefjaav xov 
aúvSoiAóv aou cóc kou éycó ak i]Xér\aa 

34 Kal ôpyíaGelc ô KÚpioc aúxoú 
xcapéSooKev aúxôv xoíc; [3aaaviaxaíc 
ewg oú ónxoScp xrav xo ôipeiAópevov 
aúxw 

35 Oííxoog Kal ó xraxŕ|p pou ó 
excoupavvog xcoiŕ|aei úpív eav pŕj äipŕjxe 
eKaaxog tq äSeAxpcp aúxou äxrô xwv 
KapSiwv úpwv xa xrapaxrxcópaxa 
aúxóäv 



'í ŕ\I stalo se, když dokonal Ježíš 
-L ^f reči tyto, bral se z Galilee, 
a pf išel do končin Judských za Jordán. 



2 I šli za ním zástupové množí, 
a uzdravil je tam. 

3 I pŕistoupili k nemu farizeové, 
pokoušejíce ho a fkouce jemu: Sluší-li 
človeku propustiti ženu svou 
z kterékoli príčiny? 

4 On pak odpovídaje, fekl jim: Což 
jste nečtli, že ten, jenž stvoril [človeka] 
s počátku, muže a ženu učinil je? 

5 A ŕekl: Protož opustí človek otce 
i matku, a pripojí se k manželce své, 
i búdou dva jedno telo. 



1 Q^cu eyévexo ôxe exéXeaev ó 
J- S 'Iľ|aoíjg xoug Xóyoug xoúxoug 
pexŕjpev äxrô xŕjc raAAaíac Kal f)X9ev 
eíc xä ópia xfjc 'IouSaíac xcépav xou 
'Iop5ávou 

2 Kal r)Ko\oú9naav aúxw ôvAxn 
xcoXXoí Kal eBepáxceuaev aúxouc eKeí 

3 Kal xcpoafjXGov aúxw oí $apiaaíoi 
xceipá^ovxeg aúxôv Kal Aiyovxec aúxw 
Eí e^eoxvv ävBpcóxcco ónxoAííaai xrjv 
yuvaiKa aúxou Kaxä xcäaav alxíav 

4 ô Sé äxroKpiGelc elxcev aúxoíc, Ouk 
ävéyvwxe ôxi ô Txoiŕjaac äxť äpvjjc 
apaev Kal 9ŕ)\u excoínaEv aúxoúg 

5 Kal elxcev evekev xoúxou Kaxa\eú|j£i 
avBpGDxcog xov xcaxépa Kal xŕ|v pr)xépa 
Kal xcpoCTKoXXr|9ŕ|a£xai xfj yuvaixl 
aúxou Kal eaovxai ol 5úo eíc; aápKa 
plav 



MÄTOU S 19:6 



69 



fciHe. %rpUickií 

6 A tak již nejsou dva, ale jedno telo. 
A protož, což jest Búh spojil, človek 
nerozlučuj. 

7 Rekli jemu: Pročež tedy Mojžiš 
rozkázal dáti list zapuzení a propustiti 
jí? 

8 Dí jim: Mojžiš pro tvrdost srdce 
vašeho dopustil vám propouštéti 
manželky vaše, ale s počátku nebylo 
tak. 

9 Protož pravím vám: Že kdožkoli 
propustil by manželku svou, (leč pro 
smilství) ajinou pojme, cizoloží, 
a kdož propušténou pojme, [také] 
cizoloží. 

10 Rekli jemu učedlníci jeho: 
Ponévadž jest taková pre 
s manželkou, není dobré ženiti se. 

11 On pak fekl jim: Ne všickniť 
chápají slova toho, ale ti [toliko], jimž 
jest dano. 

12 Jsouť zajisté panicové, kteŕíž se 
tak z života matky zrodili; a jsouť 
panicové, kteŕíž učinéni jsou od lidí; 
a jsou panicové, kteŕíž se sami 
v panictví oddali pro království 
nebeské. Kdo múze pochopiti, 
pochop. 

13 Tehdy prinesený jsou k nemu 
dítky, aby na né ruce vzkládal 
a modlil se [za né]. Učedlníci pak 
pfimlouvali jim. 



6 coaxe oúxéxi eíaiv 5úo aXka oáp!; 
pía- ô oúv ô 9eóc auvé^eu^ev 
avBpcoTEog pŕj ^copi^éxw 

7 Aiyouaiv aúxcp Tí oúv Mooafjg 
evexeíXaxo Soúvaí (3i(3Xíov äxxooraaíou 
Kal äxxoXuaai aúxŕjv 

8 Aiyei aúxovc ôxv Mcoaŕ)C xxpóg xľ|v 
aKXripoKapSíav úpwv exxéxpeiyev úpív 
äxxoAÁjacu xag yuvaÍKag úpwv äxx' 
äpv_f)g 5e oú yéyovev oúxoog 

9 Aiyco Se ú pív ôxi oc av äxxoXúarj 
xr)v yuvaíxa aúxoú ei pŕ| exxv xxopveía 
Kal yapŕ|arj ä\Xr|v pov^axai xaí ó 
äxxoXe\upévr|v yapŕjaac poivaxai 

10 Aiyouaiv aúxw oí paBrpxn aúxoú, 
Eí oúxcog éaxiv ŕ) aíxía xoú ävGpoóxxou 
pexa xf)g yuvaiKÓg, oú aupipépei 
yapfjaai 

11 ó Se eixxev aúxoíg Oú xxávxeg 
ycňpoxiaiv xóv Xóyov xoúxov aXX' oí<; 
SéSoxai 

12 eíaív yáp eúvoúv_oi o'íxvveg éx 
KoiAíac pr|xpôc eyevvŕ)9r|aav oúxoog 
xaí eíaiv eúvoúv_oi oľxívec. 
eúvouyjaGriaav úxcô xwv ävGpwxxwv 
xaí eíaív evvovypi oľxívec. evvovyiaav 
éauxoúg Sia xŕ]v |3aaiA.eíav xóäv 
oúpavwv ó Suvápevog y_oopeív v_copeíxco 

13 Tóxe xxpoar)vé)(9r| aúxcp xxaiSía 
ľva xág xeípag exciGí] aúxovc Kal 
xxpoaeú|r|xav oí Se paBrrraí 
exxexípr|aav aúxoTc. 



70 



MÄTOU S 19:23 



fciHe. %rpUickií 

14 Ale Ježíš fekl jim: Nechte dítek 
a nebraňte jim jíti ke mne; nebo 
takovýchť jest království nebeské. 

15 A po vzkládání na ne rukou 
odebral se odtud. 

16 A aj, jeden pŕistoupiv, fekl jemu: 
Mistŕe dobrý, co dobrého budú činiti, 
abych mél život večný? 

17 A on fekl jemu: Co mne nazývaš 
dobrým? Zadný není dobrý, než 
jediný, [totiž] Búh. Chceš-li pak vjíti 
do života, ostfíhej prikázaní. 

18 Dí jemu: Kterých? A Ježíš fekl 
[mu]: Nezabiješ, nezcizoložíš, 
nepokradeš, nepromluvíš krivého 
svédectví, 

19 Cti otce svého i matku, a milovati 
budeš bližního svého j ako sebe 
samého. 

20 Dí jemu mládenec: Všeho toho 
ostrihal jsem od své mladosti. Čehož 
mi se ješté nedostáva? 

21 Rekl mu Ježíš: Chceš-li 
dokonalým býti, jdiž a prodej statek 
svúj, a rozdej chudým, a budeš míti 
poklad v nebi, a pojď, nasleduj mne. 

22 Uslyšev pak mládenec tu reč, 
odšel, smuten jsa; nebo mél statku 
mnoho. 

23 Tedy Ježíš fekl učedlníkúm 
svým: Amen pravím vám, že bohatý 
nesnadné vejde do království 
nebeského. 



Ttxtus fece-ytus 

14 ó 5é 'Inaoúg elxxev 'Äipexe xa 
xxaiSía Kal pŕj K&Aúexe a\ua éABeív 
xxpoc. |-ie tqv yap xoioúxwv eaxlv ŕj 
(BaaiXeía xwv oúpavwv 

15 Kal exxiBelc aúxoíc xac xeípac 
exxopeúGr) EKEiOev 

16 Kal í5oú, elc xxpoaeABwv elxxev 
aúxw AvSáaKaXe äyaGe, xí äyaGôv 
xxoiŕ)aoo vva ev_oo £coŕ|v aícóviov 

17 ó Se eíxxev aúxw Tí pe Aiyeic 
äyaBov oúSelc äyaBóc- ei pŕ| elc ô 
Geóg. eí Se GéXeig eíaeABelv eíg xrjv 
£wr|v xŕ)pnaov xág évxoXág 

18 Aiyei aúxw Eloíac. ó Se 'Inaouc. 
elxxev To Oú ipoveúaeic. Oú poi^eúaeig 
Oú KXé^eig Oú v|/euSopapxupŕ|aeic. 

19 Típa xôv xxaxépa aou Kal xíjv 
pr|xépa, Kal, Äyaxxŕjaeic xôv xx\r|aíov 
aou côc; aeauxóv 

20 Aiyei aúxcp ó veavíaKog- Ilávxa 
xauxa etpuXa^ápnv eK veóxnxóc pou- xí 
exi úorepco 

21 eipr) aúxw ô 'Inaoúg Ev GéXeig 
xéXeiog elvaí úxxaye xxcóX.naóv aou xa 
úxxápv_ovxa Kal 5ôc xxxgdv_oíc. Kal e^eig 
Bnaaupôv ev oúpavw Kal Seúpo 
aKoXoúGei poi 

22 aKoúaac Sé ó veavíaKoc xôv 
Xóyov äxxf)X9ev Xuxxoúpevog- ŕ|v yap 
ey^oov Kxŕjpaxa xxoXAá 

23 'O Se 'Inaoúg elxxev xoíc paGnxaíg 
aúxoú Äpŕjv Aiyco úpív ôxi SuaKÔXwc. 
xxXoúaiog eíaeXeúaexai evg xŕjv 
(BaaiXeíav xcôv oúpavwv 



MÄTOU S 19:24 



71 



fciHe. %mlickÁ 

24 A opét pravím vám: Snázeť jest 
velbloudu skrze ucho jehly projíti, 
nežli bohatému vjíti do království 
Božího. 

25 A uslyšavše to učedlníci jeho, 
i užasli se velmi, fkouce: I kdož tedy 
múze spasen býti? 

26 A pohledév [na ne] Ježíš, fekl jim: 
U lidíť jest to nemožné, ale u Boha 
všecko jest možné. 

27 Tehdy odpovédév Petr, ŕekl mu: 
Aj, my opustili jsme všecky veci, a šli 
jsme za tebou. Což pak nám bude 
[dano za to]? 

28 A Ježíš fekl jim: Amen pravím 
vám, že vy, ktefíž jste nasledovali 
mne, v druhém narození, když se 
posadí Syn človeka na trúnu 
velebnosti své, sednete i vy na 
dvanácti stolici ch, soudíce dvanáctero 
pokolení Izraelské. 

29 A každý, kdož opustil by domy, 
nebo bratry, neb sestry, neb otce, neb 
matku, nebo manželku, nebo syny, 
nebo pole pro jméno mé, stokrát více 
vezme, a život večný dedičné obdrží. 

30 Množí pak první búdou poslední, 
a poslední první. 

»"} /'"A Nebo podobno jest království 
^—Wnebeské človeku hospodári, 
kterýž vyšel na úsvite, aby najal 
délníky na vinici svou. 

2 Smluviv pak s délníky z peníze 
denního, odeslal je na vinici svou. 



Te-xtus fete-ytus 

24 TráA.iv Se Aiyw úpív eÚKOTccóxepóv 
eaxiv KáijnXov Sia TpuTrŕjpaToc. 
pcapíSoc. SieABeív fj irXoúaiov eic. xŕjv 
(BaaiXeíav tou 9eou eiaeABeív 

25 ctKoúaavxec Sé oí pa9r|Tal aúxou 
e|eTcXŕ)aaovTO acpóSpa ÄiyovTeg, Tíc 
apa ouvaxai aooGŕjvaí; 

26 ep|3Ai^ac Se ô 'Inaouc enrev 
aúxovc riapá ävBpcÓTcovg touto 
äSuvaTÓv éoriv Trapá 5é 9ea> TcávTa 
SuvotÓ éorív 

27 Tot£ arroKpiGelc ô néTpoc enrev 
aÚTO 'iSoú, ŕ|peíc äipŕJKapev TcávTa Kal 
ŕJKoXouGŕjaapév aov tí apa eaTai ŕjpív; 

28 ó Se 'Inaouc; enrev aÚTOÍc. Äpfjv 
Áiyco úpív oti úpeíc. oí 
aKo\ou9ŕjaavTéc poi ev xr| 
TraA.iyyeveaía ° xav KaGíarj ô uíôg tou 

ävBpcÓTTOU ETTl BpÓVOU &oE,X\<; aÚTOU 

KaBíaeaGe Kal úpeíc. eirl ScóSexa 
Bpóvouc KpívovTec tcx$ ScóSeKa ipuXac 
tou 'IapaŕjX 

29 Kal Trac oc äipŕJKev orxíac fj 
äSeXipoúg fj äSeAxpác fj TcaTepa fj 
pr|Tépa fj yuvaiKa fj TeKva fj aypoúc 
evexev tou ôvópaTÓc pou 
eKaTovTaTcXaaíova Aŕj\|;eTai Kal ^oofjv 
avcóvvov KXnpovopŕjaei 

30 IloXXoi Sé eaovTav TrpwToi 
ea^aTov Kal ea)(aTov TcpcoToi 

i^ŕ\0[ioia yáp ottiv ŕ) (BaavXeía 
^V/t0v oúpavwv ävBpcÓTTW 
oiKoSeaTcÓTT] ootic e|fj\9ev apa Tcpooi 
pvaGwaaaGai epyÓTag eíg tov 
äpireXcôva oÚtou 

2 aupipoovŕjaac Se pera tôv epyarav 
Ik Snvapíou Tfjv fjpépav a-rréoTeiXev 
auToúc elg tov äpTceXwva oÚtou 



72 



MÄTOU S 20:12 



fciHe. %mlickÁ 

3 A vyšed okolo hodiny tretí, uzrel 
jiné, ani stojí na trhu zahálejíce. 

4 I fekl jim: Jdétež i vy na vinici 
[mou], a co bude spravedlivého, dám 
vám. 

5 A oni šli. Opét vyšed pri šesté 
a deváté hodine, učinil též. 

6 Pri jedenácté pak hodine vyšed, 
nalezl jiné, ani stojí zahálejíce. I ŕekl 
jim: Pročež tu stojíte, celý den 
zahálejíce? 

7 Rkou jemu: Nebo nižádný nás 
nenajal. Dí jim: Jdétež i vy na vinici 
[mou], a což by bylo spravedlivého, 
vezmete. 

8 Večer pak fekl pán vinice šafáŕi 
svému: Zavolej délníkú a zaplať jim, 
počna od posledních až do prvních. 



9 A pŕišedše ti, kteŕíž byli pri 
jedenácté hodine [najati], vzali jeden 
každý po penízi. 

10 Pŕišedše pak první, domnívali se, 
že by více méli vzíti; ale vzali i oni 
jeden každý po penízi. 

11 A vzavše, reptali proti hospodári, 
ŕkouce: 

12 Tito poslední jednu hodinu 
[toliko] délali, a rovné jsi je nám učinil, 
kteŕíž jsme nešli bfímé dne i horko. 



Te-xtus %tz.tytu$ 

3 Kcti e^eXBwv irepi xŕ|v xpíxr|v copav 
el5ev aWouc éaxcoxac ev tťj äyopä 
äpyoúc 

4 KctKeívoic eiTcev 'YxxáyEXE Kal úpeíc 
eíc. xôv äuxxeA.côva kou ô eáv r\ Skaiov 
Scóaco úpív oľ Sé arxŕjA.9ôv 

5 xxáXiv e^eXBwv xxepl 6Kir|v Kal 
evváxr|v copav excoíriaev cbaaúxcoc 

6 Tcepi 5é xr)v évSeKáxr|v copav 
e^eXBwv eúpev aXXoug éaxcoxac 
äpyoúc, Kal Aiya auxoíg Tí cbSe 
éaxŕJKaxe ôA.r|v xŕ|v ŕ|pépav äpyoí 

7 Aiyouaiv aúxcp "Oti oúôeic. ŕ|päg 
gpiaGcóaaxo Aiyei aúxoíc;, 'Yxxáyexe 
Kaí úpeíg eig xôv äuxreA.côva Kal ô eáv ŕ| 
SiKaiov \ŕ\\y£oQe 

8 ô^íag 8é yevopévr|c Aiya ó Kupiog 
xou äpxxeXóovog rä éxnxpóxxco aúxou 
KáXeaov xouc gpyáxag Kai äxxóSog 
aúxoíc. xôv piaGôv äp^ápevog äxxô xcôv 
eaváxcov ecoc; xcôv xxpcóxcov 

9 Kal eXGóvxeg oí xxepl xrjv évSeKaxr|v 
copav eX.a(3ov äva 8r)vápiov 

10 eXBóvxgg 8é oí xxpcôxoi evôpiaav 
ôxi xcX.evova Xŕj^ovxav Kal e\.a(3ov Kal 
aúxoí äva Sr|vápiov 

11 X.a(3óvxeg 5é eyôyyti^ov Kaxa xou 
oiKoSeaxxóxou 

12 Aiyovxec. ôxv Oúxoi oí gavaxoi 
plav copav exxoír|aav Kal ľaoug ŕ|pív 
aúxoug excoír|aag xoíc. |3aaxáaaaiv xô 
(3apog xŕ)c ŕ)pépag Kal xôv Kaúacova 



MÄTOU S 20:13 



73 



fciHe. %rpUickií 

13 On pak odpovídaje jednomu 
z nich, ŕekl: Pŕíteli, nečiním tobé 
krivdy; však jsi z peníze denního 
smluvil se mnou. 

14 Vezmiž, což tvého jest, a jdi 
pfedce. [Já] pak chci tomuto 
poslednímu dáti jako i tobé. 

15 Zdaliž mi nesluší v mém učiniti, 
což chci? Cili oko tvé nešlechetné jest, 
že já dobrý jsem? 

16 Takt búdou poslední první, 
a první poslední; nebo mnoho jest 
povolaných, ale málo vyvolených. 

17 A vstupuje Ježíš do Jeruzalema, 
pojal dvanácte učedlníkú svých 
soukromí na ceste, i ŕekl jim: 

18 Aj, vstupujeme do Jeruzalema, 
a Syn človeka vydán bude pfedním 
knéžím a zákoníkúm, a odsoudí ho na 
smrt. 

19 A vydadíť jej pohanúm ku 
posmívání a k bičovaní a ukrižovaní; 
a tŕetího dne z mŕtvych vstane. 

20 Tedy pf istoupila k nemu matka 
synú Zebedeových s syny svými, 
klanéjící se a prosecí néco od neho. 

21 Kterýžto ŕekl jí: Co chceš? Rekla 
jemu: Rci, ať tito dva synove moji 
sednou, jeden na pravici tvé a druhý 
na levici, v království tvém. 



Ttxtus fece-ytus 

13 ó 5e ônroKpiGeic. enxev évi aúxwv 
'Exaípe o\jk äSiKw ae- ou^i Sr]vapíou 
auveipcóvr|aác poi 

14 apov to aôv Kal uxraye 9éXoo 8é 
xoúxcp tô eaváxcp SoCvaí cbg Kal aoí- 

15 fj oÚk g^eaxív poi Tcoif)aai ô QéXa 
ev xoíg epoíg eí ó ôip9aA.póc. aou 
Tcovripóg éaxiv ôxi eya> äyaGóc eípi 

16 Ouxoog eaovxai oí eavaxoi 
xrpwxoi Kal oí xrpcôxoi £a)(axoi txoXXoi 
yap eiaiv kAtixoí, ôAíyoi Se eKXeKxoí 

17 Kal äva[3aívwv ô 'Iriaouc eic 
'IepoaóXupa xcapéXa(3ev xouc ScóSexa 
pa9r)xag xax' íSíav ev xf\ óScp Kal elxrev 
aúxoíc 

18 'iSoú, äva(3aívop£v eic 
'IepoaóAupa Kal ó uíôg xoO ävGpcóxrou 
xrapaSoGŕjaexai xoíg äpv_iepeúaiv Kal 
ypappaxeGaiv Kal KaxaKpivoGaiv 
aúxóv Baváxco 

19 Kal xtapaScóaouaiv aúxôv xoíc. 
é'Bveaiv eíg xô epxcav^av Kal 
paaxiywaai Kal axaupcoaai Kal xfj 
xpíxrj ŕjpépa ävaaxŕ|aexai 

20 Tóxe xrpoaŕjABev aúxw ŕ) pŕjxríp 
twv inwv Ze(3eSaíou pexa xcov uícov 
aúxfjg xcpooKuvoOaa Kal aíxoúaá xv 
xrap' aúxoú 

21 ó Se elxcev a\nr\ Tí GéXeic Aiyei 
aúxw Elxce ľva KaBíaoaaiv oúxoi ol Súo 
uloí pou eic. eK Se^icov aou Kal eig eE, 
eúcovúpcov év rr\ (BaaiXeía aou 



74 



MÄTOU S 20:30 



fciHe. %rpUickií 

22 Odpovídaje pak Ježíš, ŕekl: 
Nevite, zač prosíte. Múžete-li píti 
kalich, kterýž já píti budú, a kftem, 
jímž j á se kftím, kŕténi býti? Rekli 
jemu: Múžeme. 

23 Dí jim: Kalich zajisté múj píti 
budete, a kftem, jímž j á se kŕtím, 
pokfténi budete, ale sedéti na pravici 
mé a na levici mé, neníť mé dáti 
[vám], ale [dano bude] tém, kterýmž 
pripraveno jest od Otce mého. 

24 A uslyšavše [to] deset [učedmíkú 
Pane], rozhnevali se na ty dva bratry. 

25 Ale Ježíš svolav je, ŕekl: Vite, že 
knížata národu panují nad svými, 
a ktefíž velicí jsou, moci užívají nad 
nimi. 

26 Ne tak bude mezi vami; ale 
kdožkoli chtél by mezi vami býti 
velikým, budiž služebník váš. 

27 A kdož by koli mezi vami chtél 
býti první, budiž váš služebník; 

28 Jako i Syn človeka nepfišel, aby 
jemu slouženo bylo, ale aby [on] 
sloužil a aby dal život svúj na 
vykoupení za mnohé. 

29 A když vycházeli z Jericho, šel za 
ním zástup veliký. 

30 A aj, dva slepí sedící u cesty, 
uslyševše, že by Ježíš tudy šel, zvolali, 
ŕkouce: Smiluj se nad nami, Pane, 
synu Davidúv. 



Te-xtus %tz.tytu$ 

22 ciTTOKpiGgic Se ô 'Ir|aoGc eixrev 
Ouk o'íSaxe xí aíxeía9e SúvaaBe xneív 
xô Tcoxŕ| piov ô éyw péA.A.G) xríveiv Kal xô 
Páxrxiapa ó eyw |3aTxxí£opai 
(BaxcxvaGfjvaí Aiyouaiv aúxw 
Auvápe9a 

23 Kai Aiyei ca/xoíc To pev Txoxŕjpióv 
pou xúea9e Kai xô páxrxiapa ô éya> 
Paxcxí^opai (3aTxxva9ŕ)aea9e- To Se 
Ka9íaai eK Se^iwv pou Kai eE, 
eúoovúpodv pou ouk eaxiv épôv Souvaí 
a\X' oig ŕjxoípaaxai úxrô xoú xcaxpóg 
pou 

24 Kai aKoúaavxeg ov SeKa 
r)yavaKxr|aav xcepi xcôv Súo aSeAxpwv 

25 ó Se 'Iľ|ao0g xcpoaKaXeaápevog 
aúxoúg eixrev OľSaxe ôxi oí apxovxeg 
xwv é9vwv KaxaKupieúouaiv aúxwv 
Kai oi peyáXoi Kaxe!;ouaiá£ouaiv 
aúxwv 

26 o(i\ ouxoog Sé eaxai ev úpív ak\' 
oc eav 9é\rj ev úpív péyac yevéa9ai 
eaxoo úpoov Sicxkovoc 

27 Kai ôg eav 9éX.rj e v úpív eivaí 
Txpcoxoc. eaxoo úpwv SoOXog- 

28 oaaxrep ô uíôc. xoú äv9pwTxou ouk 
f)X9ev SvaKovr)9fjvav aXXa SiaKovfjaai 
Kai SoOvaí xrjv ^uv_r|v aúxoú Xúxpov 
avxi xroXXoav 

29 Kai eKTxopeuopévcov aúxwv äxcô 
'Iepiv_Go r)Ko\oú9r|aev aúxw ôvA.oc 
xroXúc 

30 Kai íSoú, Súo xuipAoi Ka9ŕ|pevoi 
xcapa xr|v ôSóv, aKoúaavxec oxi 
'Ir|aoúc xcapáyei eKpa^av Aiyovxec, 
'E\ér|aov ŕ|pac, KÚpie, uiôc Aa(3íS 



MÄTOU S 20:3 1 



75 



fciHe. %rpUickií 

31 Zástup pak pŕimlouval jim, aby 
mlčeli. Oni pak více volali, fkouce: 
Smiluj se nad nami, Pane, synu 
Davidúv. 

32 I zastaviv se Ježíš, zavolal jich, 
a ŕekl: Co chcete, aby ch vám učinil? 

33 Rkou jemu: Pane, ať se otevrou 
oči naše. 

34 I slitovav se nad nimi Ježíš, 
dotekl se očí jejich, a ihned prohlédly 
oči jejich. A [oni] šli za ním. 



(^i A když se priblížili 
A~ _L k Jeruzalemu, a prišli do 
Betfage k hore Olivetské, tedy Ježíš 
poslal dva učedlníky své, 

2 Rka jim: Jdétež do mestečka, 
kteréž proti vám jest, a hned naleznete 
oslici privážanou a oslátko s ní. 
Odvéžtež [je] a priveďte ke mne. 

3 A ŕekl-liť by kdo co vám, rcete, že 
Pán jich potrebuje, a hnedť propustí je. 

4 Toto se pak všecko stalo, aby se 
naplnilo povedení skrze proroka, 
fkoucího: 

5 Povézte dcefi Sionské: Aj, král tvúj 
béf e se tobé tichý, a šedé na oslici, a na 
oslátku té [oslice] jhu podrobené. 

6 I jdouce učedlníci, a učinivše tak, 
jakož jim prikázal Ježíš, 



Te-xtus fete-ytus 

31 ó Se óv\oc exxexípnaev cujtovc íva 
aicoTcŕ)awaiv oí Se peíí^ov expa^ov 
AiyovTec 'EAinaov ŕ|pag, Kupie, uíóc 
AapíS 

32 Kal otcxc ó 'Inaouc eipcóvnaev 
ca/xouc xai elxxev Tí GéXexe xxoiŕ|aw 
úpív 

33 Aiyouaiv aúxw Kupie ľva 
ävovv_9óäaiv ŕipwv oí ôipGaXpoí 

34 axxXayxviaGelg Se ô 'Inaouc 
fj\yaxo räv ôipGaXpcov aúxwv Kal 
eúGéwg ävé(3Xe^av aúxwv, oi 
ôipGaXpol, Kal r|Ko\oúGnaav aúxw 

<"\ "I Kal oxe fjyyiaav e k 

Á- _L 'IepoaóXupa Kal ŕ|A.Gov eíc. 
BnGipayrj xxpôg xo "Opog xcôv 'EXavwv 
xóxe ô 'Inaouc. äxxéaxevXev Súo paGnxag 

2 Aiyoov aúxovg, nopeúGnxe eíg xŕ|v 
Kcóunv xrjv äxxévavxi úpcôv Kal eúGécog 
eúpŕ|aexe ôvov SeSepévnv Kal xxóoXov 
pex' aúx%- Xúaavxeg äyáyexé poi 

3 Kal éáv xig ú pív eľxxn xi epeíxe ôxi 
'O Kupvog aúxwv v_peíav eyev eúGéwg Sé 
äxxoaxeXeí aúxoúg 

4 Touxo Se oXov yéyovev ' vva 
xxXnpcoGfi xô pnGev Svá xou xxpoipŕjxou 
Aiyovxog 

5 E'íxraxe xr| Guyaxpl Eiwv 'iSoú, ó 
(BaaiXeúg aou ep^exaí aov xxpaug Kal 
exxi(3e(3nKČog exxl ôvov Kal xxwA.ov ulov 
úxco^uyíou 

6 xxopeuGévxec. Se oí paGnxal Kal 
xxoiŕ)aavxeg KaGwg xxpoaéxa^ev aúxoíg 
ó 'In,aoug 



76 



MÄTOU S 21:15 



fciHe. TCrttiiÚLií 

7 Pf ivedli oslici i oslátko, a vložili na 
ne roucha svá, a jej navrchu posadili. 

8 Mnohý pak zástup stlali roucha 
svá na ceste, jiní pak ratolesti z dfíví 
sekali a metali na cestu. 

9 A zástupové, ktefíž napred šli, i ti, 
ktefíž nazad byli, volali, ŕkouce: Aj 
syn Davidúv, Spasitel. Požehnaný, 
jenž se béfe ve jménu Páné; spasiž nás 
[ty, kterýž jsi] na výsostech. 

10 A když vjel do Jeruzalema, 
zboufilo se všecko mesto, ŕkouce: 
I kdo jest tento? 

11 Zástupové pak pravili: Toto jest 
ten Ježíš, prorok od Nazarétu 
Galilejského. 

12 I všel Ježíš do chrámu Božího, 
a vymítal všecky prodavače a kupce 
z chrámu, a stoly penézoméncú 
a stolice prodávajících holubice 
pŕevracel, 



13 A fekl jim: Psánoť jest: Dúm múj 
dúm modlitby slouti bude, ale vy 
učinili jste jej peleší lotrovskou. 

14 I pŕistoupili k nemu slepí 
a kulhaví v chráme, i uzdravil je. 

15 Vidouce pak prední knéží 
a zákoníci divy, kteréž činil, a dítky, 
any volají v chráme a praví : Aj syn 
Davidúv, Spasitel, rozhnevali se. 



Ttxtus fectytus 

7 fjyayov xŕ|v ôvov Kal xôv tcwXov 
Kai £Tcé9r|Kav éxxávod aúxwv xä ípáxia 
aúxwv Kai exxeKaGiaev excávoo aúxwv 

8 ô Se xxXeíoxoc ôvA.oc eaxpooaav 
éauxwv xá ípáxia év xfj óSw aXXoi 5e 
ekoxcxov KA.áSouc äxxô xóäv 5évSp&3v 
Kai éaxpcóvvuov ev xŕ] óSco 

9 oí Se ôvAxn oí xxpoáyovxec Kai oí 
aKoXouGouvxec eKpa^ov Áiyovxec; 
'Qaavvá rä uícp Aa[3í5- EúXoyripévoc 
ó épv_ópevoc ev ôvópaxi Kupíou- 
'Q oavva ev xoíc úvpíoroig 

10 Kai eíaeXBóvxog aúxoú eíg 
'IepoaoAupa éaeía9r| Tiáoa ŕ) xxóAic. 
Aiyouaa, Tíg eoriv oúxog 

11 oí Se ôvXoi eX.eyov Omó<; eoriv 
'Iriaoúc ó xcpotpŕjxríg ô äxxô Na^apex 
xfjc TaXiXaíag 

12 Kai eiafjXGev ó 'IriaoOg evg xo 
íepôv xou Geou Kai e|é(3a\ev xxávxac 
xouc xxooXoOvxag Kai äyopá^ovxac ev 
xw iepcp Kai xäc xpaxxé^ac xwv 
KoXXu(3vaxó5v Kaxéaxpe^ev Kai xäc. 
KaGéSpag xwv xxcoX.oúvxcov xäc 
xxepiaxepág 

13 Kai Xéyei aúxoíc ľéypaxxxai 'O 
oikoc pou oikoc xxpoaeuy_ŕ)c 
KXľ|9ŕ)aexai úpeíc 5e aúxôv éxxoiŕ) aaxe 
axxŕjXaiov Xrjaxcôv 

14 Kai xxpoaf)X.9ov aúxco xu<j>A.oi Kai 
v_oo\oi ev tô vepw Kai eGepáxxeuaev 
aúxoúg 

15 íSóvxec 5e oí äpv_iepevc Kai oi 
ypappaxeíg xä Baupáaia ä éxxoír|aev 
Kai xouc xxaíSac Kpá^ovxac ev rä iepw 
Kai Aiyovxac 'Qaavva rä uíw Aa[3í8, 
r)yavaKxr|aav 



MÄTOU S 21:16 



77 



fciHe. %mlickÁ 

16 A fekli jemu: Slyšíš-liž, co tito 
praví? Ježíš pak ŕekl jim: I ovšem. 
Nikdá-liž jste nečtli, že z úst 
nemluvňátek a téch, jenž prší požívají, 
dokonal j si chválu? 

17 A opustiv je, šel ven z mesta do 
Betany a tu zústal. 

18 Ráno pak navracuje se do mesta, 
zlacnel. 

19 A vída jeden fíkový strom podlé 
cesty, šel k nemu, a nie na nem 
nenalezl, než listí toliko. I dí tomu 
stromu: Nikdy více neroď se z tebe 
ovoce na veky. I usechl jest hned fík 
ten. 

20 A vidouce to učedlníci, divili se, 
ŕkouce: Kterak jest ihned usechl fík 
ten! 

21 1 odpovédév Ježíš, ŕekl jim: Amen 
pravím vám: Budete-li míti víru, 
a nebudete-li pochybovati, netoliko to, 
co [se stalo] fíkovému drevu, učiníte, 
a kdybyste i této hore fekli: Zdvihni se 
a vrz sebou do more, staneť se. 

22 A všecko, zač byste koli prosili na 
modlitbe, véfíce, vezmete. 

23 A když pfišel do chrámu, 
pŕistoupili k nemu prední knéží 
a starší lidu, když učil, ŕkouce: Jakou 
moci tyto veci činíš? A kdo jest tobé tu 
moc dal? 

24 Odpovídaje pak Ježíš, ŕekl jim: 
Otížiť se i já vás na jednu vec, kterouž 
povíte-li mi, ijá vám povím, jakou 
moci tyto veci činím. 



Textvts fece-ytus 

16 Kal enxov aúxw ÄKoúeic. xí oúxoi 
Aiyouaiv ó 5é 'Iriaouc. Aiyei aúxoíc. Naí 
oúSéxroxe ävéyvcoxe ôxi 'Ek axópaxoc. 
vľ|xcíoov Kal 9ľ|Xa^óvxwv Kaxripxíaco 
alvov 

17 Kai KaxaX.ixrwv aúxoug e!;ŕ)\9ev 
e^co xŕjc TxóXeooc eic Br|9avíav Kal 
r\\i\ioQr\ £Kev 

18 Ilpcúíac 5é excaváyoov eic xrjv 
xcóXiv exreívaaev 

19 Kal íSwv auKrjv píav exxl xŕ)g ôSou 
r|\9ev éxť aúxŕjv, Kal oúSev eúpev év 
aúxrj eí pŕj ipúAA.a póvov Kal Aiyei aúxrj 
Mľ|KÉxi ek aou Kapxcôg yévr|xai eíg xôv 
aíwva Kal é|r|páv9r| xrapav_pfjpa ŕ| 
auKrj 

20 Kal íSóvxec. oí pa9r|xal 
é9aúpaaav Aiyovxeg ľlcog xrapav_pŕjpa 
e|r|páv9r| ŕ) auKŕj 

21 äxcoKpv9elg Sé ó 'Iľ|aoug elxcev 
aúxoíg Äprjv Aiyoo úpív eáv evjixe 
xcíaxiv Kal prj SiaKpi9f)xe oú póvov xô 
xf)g auKŕ)g xcoiŕ)aexe äXXá kov tq opei 
xoúxcp eľxcr|xe 'Äp9m-i Kal (3Xŕ)9r|xi eic; 
xrjv 9áXaaaav yevŕjaexav 

22 Kal xcávxa ôaa av aixŕ]am-e ev xt) 
Txpoaeuyj] xciaxeúovxeg \r\yeoQe 

23 Kal éABóvxi aúxw eig xo íepóv 
xrpoaŕ)X9ov aúxw SiSóctkovxi oí 
äpv_i£pevg Kal oí xcpea(3úxepov xou Xaou 
Aiyovxeg 'Ev xcoía é|ouaía xauxa 
xcoieíg Kal xíc. aoi eSooKev xŕjv e^ouaíav 
xaúxr|v 

24 äxcoKpi9elg Se ô 'IriaoOg elxcev 
aúxoíg 'Epwxŕjaco úpág Kayw Xóyov 
eva ov eáv eľxcr|xé poi Kayw úpív epcô 
ev xcoía eEouaía xauxa txoiw- 



78 



MÄTOU S 21:32 



fciHe. TCrttiiÚLií 

25 Kfest Janúv odkud jest byl? 
S nebe-li, čili z lidí? A oni rozväzovali 
mezi sebou, ŕkouce: Díme-li: S nebe, 
díť nám: Proč jste pak neverili jemu? 

26 Pakli díme: Z lidí, bojíme se 
zástupu. Nebo všickni méli Jana za 
proroka. 

27 I odpovídajíce Ježišovi, fekli: 
Nevime. Ŕekl jim i on: Aniž já vám 
povím, jakou moci tyto veci činím. 

28 Ale co se vám zdá? Človek 
[jeden] mél dva syny. A pfistoupiv 
k prvnímu, ŕekl: Synu, jdi na vinici 
mou dnes a délej. 

29 A on odpovédév, ŕekl: Nechci. 
A potom usmysliv sobé, šel. 

30 I pfistoupiv k druhému, ŕekl 
jemu též. A on odpovédév, ŕekl: Jdu, 
pane. A nešel. 

31 Který z téch dvou učinil vúli 
otcovu? Rekli jemu: První. Dí jim 
Ježíš: Amen pravím vám, že publikáni 
a nevéstky pŕedcházejí vás do 
království Božího. 

32 Nebo pŕišel k vám Jan cestou 
spravedlnosti, a neuverili jste mu, ale 
publikáni a nevéstky uverili jemu. Vy 
pak vidévše to, aniž jste potom 
usmyslili sobé, abyste verili jemu. 



Ttxtus fectytus 

25 xô [3áxcxiapa 'Iwávvou xcó9ev ŕ|v 
eE, oúpavou fj eE, ävBpoúTccov oí Sé 
SieXoyíCovxo xcap éauxolc. Aiyovxec. 
'Eáv evrccopev 'E| oúpavou épel ŕjplv 
Aiaxí oúv ouk éxciaxeúaaxe aúxw 

26 eáv 5é elxcoopev 'EE, äv9pcóxccov 
<j>o|3oúpe9a xôv ôv\ov xcávxec yáp 
é'v_ouaw xôv 'Iooávvr|v cóg xcpoipŕ]xr|v 

27 Kal äxcoKpi9évxec rä 'Ir]aoú 
elxcov, Ouk ol'Sapev. é'ipr] aúxoíc. Kal 
aúxôc, OúSé éyw Aiyw úplv év xcoía 
é|ouaía xama xcoico 

28 Tí 5é úplv SoKeí av9pwxcoc elv_ev 
xÉKva Súo Kal xcpoaeXGčov xa> xcpcóxw 
elxcev Tékvov úxcaye aŕjpepov epya^ou 
ev tq äpxceA.o5vi pou 

29 ó 5é äxroKpiGelc elxcev Oú 9éXoo 
uaxepov 8é pexape\r]9elc äxcf)X9ev 

30 Kal xcpoaeXGčov tq Seuxépcp elxcev 
cóaaúxooc ó Sé äxcoKpiGelc elxcev 'Eycó 
Kupie Kal oÚk äxcf)X9ev 

31 xíc. eK xoov 8úo éxcoír)aev xô 9é\r|pa 
xou xcaxpóg Áiyouaiv aúxw, 'O 
xcpwxog. Aiyei aúxolg ó 'Ir|ao0g, Äprjv 
Aiyod úplv ôxi ol xeXcôvaí Kal al 
xcópvaí xcpoáyouaiv úpag eíg xŕjv 
[3aaiXeíav xou 9eoú 

32 f)X9ev yap xcpôc úpac 'Iooávvr)g év 
ó5w SvKavoaúvríg Kal oÚk éxciaxeúaaxe 
aúxw oi 5é xeXwvaí Kal al xcópvaí 
éxcíaxeuaav aúxcp- úpelc Sé í5óvxec. oú 
pexepe\ŕ|9r|xe uaxepov xou xaaxeúaai 
aúxóo 



MÄTOU S 21:33 



79 



fciHe. %mlickÁ 

33 Jiné podobenství slyšte: Byl jeden 
hospodár, kterýž vzdélal vinici, 
a opletl ji plotem, a vkopal v ní preš, 
a ustavél veži, i pronajal ji vinafúm, 
a odšel pryč pfes pole. 



34 A když se priblížil čas ovoce, 
poslal služebníky své k vinaŕúm, aby 
vzali úžitky její. 

35 Vinári pak zjímavše služebníky 
jeho, jiného zmrskali, jiného zabili, 
a jiného ukameňovali. 

36 Opét poslal jiných služebníkú 
více nežli prvé. I učinili jim též. 

37 Naposledy pak poslal k nim syna 
svého, fka: Ostýchati se búdou syna 
mého. 

38 Vinári pak uzŕevše syna [jeho], 
ŕekli mezi sebou: Tentoť jest dédic; 
pojďte, zabijme jej, a uvážme se 
v dédictví jeho. 

39 I chytivše ho, vyvrhli jej ven 
z vinice a zabili. 

40 Protož když pŕijde pán vinice, co 
učiní vinafúm tém? 

41 Ŕekli jemu: Zlé zle zatratí, a vinici 
svou pronajme jiným vinafúm, ktefíž 
búdou vydávati jemu užitek časy 
svými. 



Te-xtvts fece-ytus 

33 'Ä\Xr|v Tcapa[3oXr|v aKoúaaxe 
'Äv9podTroc tic f)v oÍKo8eaxróxr|c ôoxig 
éipúxeuaev apTxeA.o5va Kal tppaypov 
aúxw TTepié9r|Kev Kal ôópu^ev ev aúxw 
Xr)vôv Kal WKoSópr)aev xcúpY ov Kal 
e|éSoxo aúxôv y £C0 PY ^ Kai 
axre5ŕ|pr|aev 

34 ote Se f)YY l °" ev ° Kaipôc xwv 
Kapircov ónxéaxeiXev xoúg SoúXoug 
aúxoú xrpôc xoúc y £C,0 PY ou £ A.a[3eív 
xoúc; Kapxroúc aúxoú 

35 Kal A.a[3óvxec ol y £W PY ov TOU £ 
SoúXouc aúxoú ôv pev é'Seipav ôv 5e 
axreKxeivav ôv 5e eXi9o(3ó\r|aav 

36 ttóXvv cnxéaxeiA.ev aWouc 
SoúXoug xrAeíovac. xoov Txpoóxodv Kal 
exroír|aav aúxoíc; obaaúxGdc 

37 úaxepov Se äxcéaxeiXev xrpôc. 
aúxoúg xôv ulov aúxoú Xéycúv, 
'Evxpaxcŕ|aovxai xôv ulov pou 

38 ol Se Y £W PY° l íôóvxeg xôv ulov 
elxrov ev éauxoíg Oúxóg eaxvv ó 
KXripovópog- Seúxe axcoKxeívoopev 
aúxôv Kal Kaxáav_copev xrjv 
KXripovopíav aúxoú 

39 Kal Xa(3óvxeg aúxôv e|é[3aXov e|w 
xou apxceXcovog Kal ônxeKxeivav 

40 ôxav oúv eX.9rj ó KÚpioc xou 
apxceXcovog xí xcoiŕ|aei xolg Y e0O PY ^ 
éKeívoig 

41 Aíyouoiv aúxw KaKoúg KaKwg 
ónxoAiaei aúxoúg, Kal xôv apxceXwva 
eKÔóaexai äX.X.oig Y eco PY ^ oľxvveg 
axcoScóaouaiv aúxco xoúg Kapxroúc; ev 
xoíg Kaipoíg aúxoov 



80 



MÄTOU S 22:5 



fciHe. %mlickÁ 

42 Rekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli 
v Písmích: Kámen, kterýž jsou zavrhli 
délníci, ten učinén jest v hlavu 
uhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest 
divné pred očima našima. 

43 Protož pravím vám, že bude 
odjato od vás království Boží, a bude 
dano lidu činícímu úžitky jeho. 

44 A kdož by padl na ten kámen, 
rozraziť se; a na kohož upadne, setf eť 

jej- 

45 A slyšavše prední knéží 

podobenství jeho, porozumeli, že by 
o nich mluvil. 

46 I hledajíce ho jíti, báli se zástupu; 
neb ho méli za proroka. 



22 



I odpovídaje Ježíš, mluvil jim 
opét v podobenství ch, f ka: 



2 Podobno jest království nebeské 
človeku králi, kterýž učinil svadbu 
synu svému. 

3 I poslal služebníky své, aby 
povolali pozvaných na svadbu; a [oni] 
nechtéli pŕijíti. 

4 Opét poslal jiné služebníky, fka: 
Povézte pozvaným: Aj, obed múj 
pripravil jsem, volové moji a krmný 
dobytek zbit jest, a všecko hotovo. 
Pojďtež na svadbu. 

5 Ale oni nedbavše [na to], odešli, 
jiný do vsi své ajiný po kupectví 
svém. 



42 Aiyei cujtoíc ô 'Irioouc OúSéxroxe 
ävéYvooxe év xaíc YP a( ľ a i? Aí9ov ov 
ónxeSoKÍpaoav oí oiKoSopoúvxec; oúxog 
eyevŕiGri eic KeipaA.ŕ|v Y wvva <;' Txapa 
Kupíou eYÉvexo aííxri koií eoxiv 
9aupaaxr| ev ôip9aA.poíg ŕipoov 

43 Sia xouxo \é^íú ú pív ôxi 
äpOŕjaexai acp' úpwv ŕ| (BaavXeía xoú 
9eoú Kal So9ŕ|aexai é'9vei xroioGvxi 
xouc Kapxcoug ca/xŕ)c 

44 Kal ô xceačov éxrl xôv A19ov xouxov 
auv9Xaa9ŕ)aexai- écp' ov S' av xréarj 
AiKpŕjaei aúxóv 

45 Kal aKoúaavxeg oí äp^iepeíg Kal 
ov 3>apiaaíoi xa$ xcapa(3o\ág aúxoíi 
é'Yvooaav ôxv xcepl aúxwv \é\ev 

46 Kal £r|xo(/vxec. aúxôv Kpaxf)oai 
etpo(3ŕ)9r|aav xoug ôvA.ouc exreiSŕj obe; 
xrpoipŕ|xr|v aúxôv elv_ov 

f\ f\ Kal äxcoKpi9elg ó 'Iľ|aoOg xcáXvv 
^■^elxrev aúxovg ev xcapa(3o\aíg 
X.eYcov 

2 'Q Lioicó9r| ŕj (BaaiXeía xwv 
oúpavwv äv9pcóxcw (BaaiXeí oaxig 
excoír|aev YÓpoug to inw aúxou 

3 Kal äxcéaxevXev xoug SoúXoug 
aúxou KaXéaai xouc KeKAxipévoug elg 
xou$ yápou^ Kal o\jk fj9eX.ov e\9evv 

4 xcáXiv äxcéaxeiXev aXXoug SoúXoug 
XeYoov, Eľxcaxe xoíg KeKXripévovg 'iSoú, 
xo apvaxóv pou ŕjxoípaaa, oí xaupoí 
pou Kal xa amaxá xe9upéva Kal 
xcávxa exoipa- SeGxe elg xouc. Y^poug 

5 oí Se äpeXŕjaavxeg äxcf)\9ov ô pev 
elg xôv ÍSiov äYpóv, ô Se elg xŕ|v 
epxcopíav aúxoG- 



MÄTOU S 22:6 



81 



fciHe. %mlickÁ 

6 Jiní pak zjímavše služebníky jeho 
a posmech [jim] učinivše, zmordovali. 

7 A uslyšav to král, rozhneval se; 
a poslav vojska svá, zhubil vražedníky 
ty a mesto jejich zapálil. 

8 Tedy ŕekl služebníkúm svým: 
Svadba zajisté hotová jest, ale ti, kteŕíž 
pozváni byli, nebyli hodni. 

9 Protož jdéte na rozcestí, 
a kteréžkoli naleznete, zovtež na 
svadbu. 

10 I vyšedše služebníci ti na cesty, 
shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, 
zlé i dobré. A naplnená jest svadba 
hodovníky. 

11 Tedy všed král, aby pohledél na 
hodovníky, uzrel tam človeka 
neodéného rouchem svadebním. 

121 ŕekl jemu: Pf íteli, kteraks ty sem 
všel, nemaje roucha svadebního? A on 
onémél. 

13 Tedy ŕekl král služebníkúm: 
Svížíce ruce jeho i nohy, vezmete ho, 
a uvrztež jej do temností zevnitfních. 
Tamť bude plač a škfipení zubu. 

14 Nebo mnoho jest povolaných, ale 
málo vyvolených. 

15 Tedy odšedše farizeové, radili se, 
jak by polapili jej v reči. 



Textvts fece-ytus 

6 oí Se Xoittoi Kpaxŕ|aavTeg xoúg 
SoúXouc aúxoú fj(3piaav Kal 
arxÉKxavav 

7 ctKoúaac 5é ó [3aaiA.£Úc cibpyíaGri 
Kcti xxépvyac xa axpaxeúpaxa aúxoú 
cmáXeoev xoúg ipoveíc eKeívouc koií xrjv 
xxóXiv aúxwv evéirpriaev 

8 xóxe Áiyei xoíc. SoúXovg aúxou 'O 
pev yápog. exoipóc. eaxvv ol Se 
K6K\r|pévov oúk ŕ|aav ä^ioi- 

9 xxopeúeaGe oúv éxxl xág Sie^óSoug 
xcôv ôSwv Kal oaouc av eúpr)xe 
KaXéaaxe eíc xoúc; yápouc 

10 Kal e^eXBóvxe^ ol ôoOXoi eKeívoi 
eic xác óSoúc auvŕjyayov xcávxac 
ôaouc eúpov xxovripoúg xe Kal äyaBoúc- 
Kal éxxX.ŕ)a0r| ô yápog ävaKEipévwv 

11 eíoeXOčov Se ô (BaavXeúg 
GeáaaaGai xoúc ävaKapévouc evSev 
ekeí avGpwxxov oúk evSeSupévov 
evSupa yápou 

12 Kal Äiya aúxw 'Exaípe xxwc 
eíaŕjXGec á>Se pŕ| ey_wv evSupa yápou ó 
Se ecptpcáGri 

13 xóxe elxxev ô (BaavXeúg xoíg 
SiaKÓvoic Aŕjaavxeg aúxoú xxóSac Kal 
v_£Ípac apaxe aúxôv Kal 6K[3áXexe eíg xô 
okoxoc xô e^cóxepov ekei eaxai ô 
KXauGpôc Kal ó |3puypôc räv ôSóvxoov 

14 xxoX.X.ol yáp eíaiv KXnxol ôXíyoi 
Sé £kX.ekxoí 

15 Tóxe xropeuGévxec. ol $apiaaíoi 
aup|3oúXiov é'Xa|3ov ôxxoog aúxôv 
xrayiSeúawaiv év Xóycp 



82 



MÄTOU S 22:25 



fciHe. %rpUickií 

16 I poslali k nemu učedlníky své 
s herodiány, fkouce: Mistŕe, vime, že 
pravdomluvný jsi a ceste Boží 
v pravde učíš a nedbáš na zadného; 
nebo nepatríš na osobu lidskou. 



17 Protož povez nám, co se tobé zdá: 
Sluší-li daň dáti císaŕi, čili nie? 

18 Znaje pak Ježíš zlost jejich, fekl: 
Co mne pokoušíte, pokrytci? 

19 Ukážte mi peníz dané. A oni 
podali mu peníze. 

20 I ŕekl jim: Čí jest tento obraz 
a svrchu napsání? 

21 Rekli mu: Císafúv. Tedy dí jim: 
Dejtež, co jest cisárova, císaŕi, a co jest 
Božího, Bohu. 

22 To uslyšavše, divili se, a opusti- 
vše jej, odešli. 

23 V ten den prišli k nemu 
saduceové, ktefíž praví, že není 
z mŕtvych vstání. I otázali se ho, 

24 Ŕkouce: Mistŕe, Mojžiš povédél: 
Umŕel-li by kdo, nemaje detí, aby 
bratr jeho právem švagrovství pojal 
ženu jeho a vzbudil símé bratru 
svému. 

25 I bylo u nás sedm bratru. První 
pojav ženu, umrel, a nemaje semene, 
zústavil ženu svou bratru svému. 



16 Kal arxoaxéA.\ouaiv aúxco xoúc 
p.a9nxác; aúxcov p.exá xcov 'HpcpSiavcov 
Aiyovxec; Ai8áaKaX.£ oiSapev cm 
ä\r|9r|c el Kal xnv óSóv xoú Geou ev 
äXnGeía SiSáaKeic Kal oú péX.ev aoi 
xrepl oúôevóc;- oú yáp PXixxeic eig 
xxpóacoxcov ävGpcóxxcov 

17 eíxxé oúv ŕ||xív xí aoi SoKeí- e^eoriv 
Soúvaí Knvaov Kaíaapi fj oú 

18 yvoúc; 5é ó 'Inooúc; xnv xxovripíav 
aúxcov elxxev Tí pe xxeipá^exe 
úxxoKpixaí 

19 gxtiSeí^axé poi xô vó\iio\ia xou 
Knvaou oí Se xxpoanveyKav aúxcp 
8r|vápiov 

20 Kal Äiyei aúxoíc Tívog ŕ) eiKcov 
aúxn, Kal ŕ) exxiypatpŕj 

21 Áiyouaiv aúxcp Kaíaapog xóxe 
Áiyei aúxoíc; ÄxxóSoxe oúv xá 
Kaíaapog Kaíaapv Kal xá xou Geoú xco 
Geco 

22 Kal aKoúaavxeg éGaúpaaav Kal 
ätpévxec; aúxov äxxnXGov 

23 'Ev eKeívrj xf] n|jépa xxpoanXGov 
aúxcp EaSSouKaíoi oľ Aiyovxec; p.ŕ| 
elvaí ävaaxaoiv Kal éxxn.pcóxn,aav 
aúxov 

24 Aiyovxec;, AiSáaKaXe, Mcoaŕjc; 
elxxev, 'Eáv xig äxxoGávn, p.ŕ| ev_cov xÉkvo 
exxiyap.|3peúaei ô äSeAxpóc; aúxoú xnv 
yuvaiKa aúxoú Kal ävaaxŕ|aei axxépp.a 
xco äSeXcpco aúxoú 

25 íiaav Se xxap' ŕ|p.Tv éxxxá äSeAxpoí- 
Kal ó xxpcôxoc; yáp.naac; éxeA.eúxn.aev 
Kal pr| ev_cov axcép|ja ätpfÍKev xrjv 
yuvaiKa aúxoú xco äSeXxpcp aúxoú- 



MÄTOU S 2 2:26 



83 



fciHe. %mlickÁ 

26 Takž podobné i druhý, i tretí, až 
do sedmého. 

27 Nejposléze pak po všech umrela 
i žena. 

28 Protož pri vzkf íšení kterého 
z téch sedmi bude žena? Nebo všickni 
ji méli. 

29 I odpovédév Ježíš, ŕekl jim: 
Bloudíte, neznajíce Píšem ani moci 
Boží. 

30 Však pri vzkf íšení ani se 
nebudou ženiti ani vdávati, ale búdou 
jako andélé Boží v nebi. 

31 O vzkfíšení pak mŕtvych zdaliž 
jste nečtli, co jest vám povédíno od 
Boha, kterýž [takto] dí: 

32 Já jsem Búh Abrahamúv a Búh 
Izákúv a Búh Jákobúv; a Búhť není 
Búh mŕtvych, ale živých. 

33 A slyševše [to] zástupové, divili 
se učení jeho. 

34 Farizeové pak uslyšavše, že by 
k mlčení pfivedl saducejské, sešli se 
v jedno. 

35 I otázal se [ho] jeden z nich 
zákoník nejaký, pokoušeje ho, a ŕka: 

36 Mistŕe, které jest prikázaní veliké 
v Zákone? 

37 I ŕekl mu Ježíš: Milovati budeš 
Pána Boha svého z celého srdce svého 
a ze vší duše své a ze vší mysli své. 

38 To jest prední a veliké prikázaní. 



Textvts fece-ytus 

26 ôpoícoc Kal ô Seúxepoc kou ó 
xpíxog eodc. twv éxrxá 

27 uaxepov 8é xrávxcov arré9avev Kal 
ŕj y^vŕ) 

28 ev xí) oúv ävaaxáaei xívoc räv 
éxrxa eoxai yiivŕ] xrávxec. yap eav_ov 
aúxŕjv 

29 äxroKpiGeic 5e ó 'Ir]aoGc elxcev 
aúxoíc nXaväaBe prj eíSóxec xác 
Ypaipác pr]8e xrjv Súvapvv xou 9eou- 

30 ev y^P T íí ävaaxáaei ouxe 
Yapouavv oúxe eKYapí^ovxai, aXk' obe 
aYY e ^ 01 T °u Oeou ev oúpavw eíaiv 

31 xcepl Se xŕjc ävaaxáaeooc xcov 
veKpwv oúk äveYvooxe xô pr]9év úpív 
úxcô xou 9eou XeYovxog 

32 'Eyoó elpv ó 9eôc Ä(3paáp Kal ó 
9eog 'IaaaK Kal ó 9eôg 'IaKoó(3. oúk 
eaxiv ô 9eôc Geôc veKpwv ä\Xa 
^oóvxoov 

33 Kal aKoúaavxeg ov ôy^Xoi 
e^eTxXŕjaaovxo éxcl xt) Siôayji aúxoú 

34 Oí 5é $apiaaioi aKoúaavxec ôxi 
éipípwaev xoúc EaSSouKaíouc 
auvŕ)v_9r|aav excl xô aúxó 

35 Kal excr)pcóxr|aev elc eE, aúxwv 
vopiKog xceipá^wv aúxôv Kal Aíycov 

36 AiSáaKaXe, xcoía évxoXrj peYaXr) 
ev xô vópco; 

37 ó 5é 'Ir|aoúc elxcev aúxw, 
ÄYaxcŕjaeig KÚpiov xôv 9eóv aou ev ôXrj 
xrj KapSía aou Kal ev ôXrj xrj \\>uyr\ oou 
Kal év ôXrj xrj Svavoía aou- 

38 aúxr) eaxlv xcpcóxr) Kal peYaXr) 
evxoXŕj 



84 



MÄTOU S 23:4 



fciHe. %rpUickií 

39 Druhé pak jest podobné tomu: 
Milovati budeš bližního svého jako 
sebe samého. 

40 Na téch dvou pfikázáních 
všecken Zákon záleží i Proroci. 

41 A když se sešli farizeové, otázal 
se jich Ježíš, 

42 Ŕka: Co se vám zdá o Kristu? Čí 
jest syn? Ŕkou jemu: Davidúv. 

43 Dí jim: Kterakž pak Dávid 
v Duchu nazýva ho Pánem, ŕka: 

44 Ŕekl Pán Pánu mému: Seď na 
pravici mé, dokavadž nepodložím 
nepŕátel tvých, [aby byli] za podnože 
noh tvých? 

45 Ponévadž tedy Dávid Pánem ho 
nazýva, i kterakž syn jeho jest? 

46 A nižádný nemohl jemu 
odpovédíti slova, aniž se odvážil kdo 
více od toho dne jeho se [nač] tázati. 



Te-xtus fete-ytus 

39 Seuxépa Se ôpoía aúxrj Äyaxrŕ|aeic 
tov Tc\r|aíov aov clbc. aeauxóv 

40 év xaúxaic xaíc Suaiv evxoXaíc 
ôXoc ó vópoc Kal oí xrpoipŕ)xcu 
Kpépavxai 

41 Euvriypévwv Se xcôv <Papiaaíodv 
eTxr)pcóxr|aev aúxouc ô 'IriaoGc 

42 AiyoDv, Tí úpív SoKeí xrepi xou 
Xpiaxoú xívog uíóc. éaxiv Aiyouaiv 
aúxw Tou Aa(3í5 

43 Aiyei aúxoíg Ilcôg ouv Aa[3iS év 
xcveúpaxi Kiípiov aúxôv KaXeí Aiywv 

44 Eíxcev ó KÚpvog xa> Kupíco p.ou- 
KáBou ex Se^iwv pou ewg av Bcô xouc. 
e)(9poúg aou úxroxróSiov xcov xroSwv 
aou 

45 eí ouv Aa(3l8 KaXev aúxôv KÚpiov 
txcô^ uíôc aúxou éaxiv 

46 xai oúSeic éSúvaxo aúxw 
ónxoKpiBŕjvaí Xóyov oúSé éxóA.pr|aév xig 
äxc' exeivríg xŕ)c ŕ|pépac excepooxfjaai 
aúxôv oÚKexi 



r\ ŕ*\ Tedy Ježíš mluvil zástupúm 
Á-\J & učedlníkúm svým, 

2 Ŕka: Na stolici Mojžišove posadili 
se zákoníci a farizeové. 

3 Protož všecko, což by koli 
rozkázali vám zachovávati, 
zachovávejte a čiňte, ale podlé skutku 
jejich nečiňte; neboť praví, a nečiní. 

4 Svazujíť zajisté bremena téžká 
a nesnesitelná, a vzkládají na ramena 
lidská, ale prstem svým nechtí jimi ani 
pohnouti. 



^OTóxe ô 'IriaoGc eXá\r|aev xoíc 
Ám^Jojkoio, Kal xoíg pa8r|xaíg ca/xoú 

2 Aiywv, 'Exrixŕ|c Mwaéwc KaBéSpac 
eKciBvaav oí ypappaxeíc xai oí 
$apiaaíoi 

3 xcávxa ouv oaa av eixrwaiv úpív 
xripeív xripeíxe Kal xroieíxe- xaxá Se xa 
epya aúxoov pŕj xcovevxe- Aiyouaiv yap 
Kai oú xcoiouaiv 

4 Seapeúouaiv yap ipopxía (3apéa Kal 
Sua|3áaxaKxa Kal éxnxiBéaaiv exci xoúc. 
wpouc tuv ävBpcóxcwv xw Se SaKxúXw 
aúxwv oú 8éA.ouaiv Kivŕjaai aúxá 



MÄTOU S 23:5 



85 



fciHe. %mlickÁ 

5 A všeckyť ty své skutky činí, aby 
byli vidíni od lidí. Rozšifují zajisté 
nápisy své a veliké délají podolky 
plástu svých, 

6 A milují prední místa na večer ich, 
a první stolice v školách, 

7 A pozdravování na trhu, a aby byli 
nazýváni od lidí: Mistfi, mistŕi. 

8 Ale vy nebývejte nazýváni mistŕi; 
nebo jeden jest Mistr váš, [totiž] 
Kristus, vy pak všickni bratŕí jste. 

9 A otce nenazývejte sobé na zemi; 
nebo jeden jest Otec váš, kterýž jest 
v nebesích. 

10 Ani se nazývejte vúdcové; nebo 
jeden jest vúdce váš Kristus. 

11 Ale kdo z vás vétší jest, budeť 
služebníkem vaším. 

12 Nebo kdož by se sám povyšoval, 
bude ponížen; a kdož by se ponížil, 
bude povýšen. 

13 Ale béda vám, zákoníci 
a farizeové pokrytci, že zavíráte 
království nebeské pred lidmi; nebo 
sami tam nevcházíte, ani tém, jenž by 
vjíti chtéli, vcházeti dopouštíte. 

14 Béda vám, zákoníci a farizeové 
pokrytci, že zžíráte domy vdovské, za 
príčinou dlouhého modlení; protož 
téžší soud ponesete. 



5 xrávxa Se xá epya aúxcov Txoiouaiv 
Trpôc to 9ea9ŕjvai xoíc ävBpoÓTcoig- 
"nľXaxúvouaiv Se xá tpuA.aKxŕ| pia aúxwv 
xai (jeyaÄx/vouaiv xá KpáaxreSa xwv 
ípaxíoov aúxwv 

6 ipiAmíaiv xe xŕjv xcpooxoKX.iaíav ev 
xovc Seíxrvoic Kal xác xcpooxoKaBeSpíac 
ev xaíc auvaywyaíc; 

7 Kai xouc äaxcaapoug év xaíg 
áyopaíg Kal KaXeíaBai úxcô räv 
ävBpcÓTxoov 'Pa(3[3í, 'Pa[3(3í. 

8 úp.evc Se p.ŕ| KA.r|9ŕjxe 'Pa(3[3í- eig yáp 
éaxiv úpcov ô Ka9r|yr|xŕ|c;, ô Xpiaxôg- 
xcávxeg Se úpeíc; áSeXtpoí eaxe 

9 Kal xcaxépa p.ŕj KaAiar|xe úp.a)v excl 
xŕjg yŕjc; e k Y^P Éoxiv ó xcaxŕ|p úpwv ô 
ev xoíg oúpavoíg 

10 pr)Se K\r|9f)xe Ka9r|yr|xaí eíg yáp 
úpcôv eoriv ô Ka9ľ|yr|xr|g ó Xpiaxóg 

11 ó Se peí^cov úpwv eaxai úpcov 
SiaKovog 

12 oaxig Se ú\ycóaei éauxôv 
xaxteivoo9ŕ|aexav Kal oaxvg xaxceivcóaev 
éauxôv ú^w9ŕ)aexai 

13 Oúal úpív ypappaxeíc Kal 
$apiaaíoi úxcoKpixaí oxi KXeíexe xŕjv 
paaiXeíav xcov oúpavcov epxrpoa9ev 
twv áv9pcóxccov úpeig yáp °^ K 
eíaépv_ea9e oúSe xoug elaepv_opévoug 
äipíexe evaeX9eív 

14 Oúal Sé úpív, ypappaxeíg Kal 
$apiaaíoi úxcoKpixaí, cm Kaxea9íexe 
xác; oiKÍag xcov ^ripcôv, Kal xrpotpáaei 
paKpá xcpoaeu)(ópevoi- Siá xouxo 
\rj\yea9e xcepiaaóxepov Kpípa 



MÄTOU S 23:24 



fciHe. %rpUickií 

15 Béda vám, zákoníci a farizeové 
pokrytci, že obcházíte more i zemi, 
abyste učinili jednoho novovérce, 
a když bude učinén, učiníte jej syna 
zatracení, dvakrát více, nežli jste sami. 

16 Béda vám, vúdcové slepí, ktefíž 
fíkáte: Pŕisáhl-li by kdo skrze chrám, 
to nie není; ale kdo by pfisáhl skrze 
zlato chrámové, povinenťjest [pfísaze 
dosti činiti]. 

17 Blázni a slepci; nebo co jest 
vétšího, zlato-li, čili chrám, kterýž 
posvécuje zlata? 

18 A pŕisáhl-li by kdo skrze oltár, 
nie není; ale kdo by pŕisáhl skrze ten 
dar, kterýž jest na ném, povinen jest. 

19 Blázni a slepci, i co jest vétšího, 
dar-li, čili oltár, kterýž posvécuje 
daru? 

20 A protož kdokoli prisahá skrze 
oltár, prisahá skrze néj, i skrze to 
všecko, což na ném jest . 

21 A kdož prisahá skrze chrám, 
prisahá skrze néj, i skrze toho, kterýž 
prebýva v ném. 

22 A kdož prisahá skrze nebe, 
prisahá skrze trún Boží, i skrze toho, 
kterýž na ném sedí. 

23 Béda vám, zákoníci a farizeové 
pokrytci, že dávate desátky z maty 
a z kopru a z kmínu, a opouštíte to, 
což téžšího jest v Zákone, [totiž] soud 
a milosrdenství a vérnost. Tyto veci 
méli jste činiti a onéch neopouštéti. 

24 Vúdcové slepí, kteŕíž cedíte 
komára, velblouda pak požíráte. 



Ttxtus fectytus 

15 Oúai úpív ypappaxeíc Kai 
$apiaaíoi úxroKpixaí óxi xrepiáyexe 
xr|v QáXaaaav Kcti xŕjv ä;r|pav Txoiŕjaai 
eva TxpoaŕjAuxov Kal ôxav yévrrrai 
Txoieíxe ca/xôv uíôv yeévvric. SrrrXóxepov 
úpcov 

16 Oúai úpív ôSriyoi xutpXoi oí 
AiyovTEC "Oc av ôpóarj ev xcp vacp 
oúSév éaxiv oc S' av ôpóar| ev rä 
ypvoä) tou vaou ôtpeíXei 

17 poopoi Kai xucpAxn, xíc. yap peít^wv 
eaxív, ô xpuaôg fj ô vaôc; ó áyiá^cov 
tov ypvoóv; 

18 kcú, 'X)c. eav ôpóar] ev rä 
Biiaiaaxripíw oúSév eaxiv ôc. 8' av 
ô|aóarj ev tu Stópcp tw excávco aúxou 
ôtpeíXei 

19 pwpoi xai xutpXoí, xí yáp psíkov 
xo Swpov fj xo Guaiaaxŕjpiov xô 
áyvá^ov xo Swpov; 

20 ó oúv ôpóaac. ev to 9uaiaaxr|píw 
ôpvúei ev aúxco Kai év xcáaiv xoíg 
éxtávco aúxoO- 

21 Kai ô ôpóaac ev irä vacp ôpvúei ev 
aúxw Kai ev xco koxoikoúvxi aúxóv 

22 Kai ó ôpóaag ev xcp oúpavcp 
ôpvúei ev xcp Bpóvcp xou 9eou Kai ev xcp 
KaBripévcp excávco aúxou 

23 Oúai úpív ypappaxeíg Kai 
$apiaaíoi úxroKpixaí ôxi 
äxcoSeKaxoOxe xô ŕjSúoapov Kai xô 
avr|9ov Kai xô KÚpivov Kai atpŕJKaxe xa 
(Bapúxepa xou vópou xŕjv Kpíaiv Kai xôv 
eX.eov Kai xŕjv xciaxiv xaCxa é'Sei 
Txoifjaai KaKeíva pŕj atpiévaí 

24 ó8ľ|yoi xucpXoí oi SiuAí^ovxec. xôv 
KcóvwTxa xŕjv Se KÓpr|Xov Kaxaxcívovxeg 



MÄTOU S 23:25 



87 



fciHe. %mlickÁ 

25 Béda vám, zákoníci a farizeové 
pokrytci, že čistíte po vrchu konvice 
a misy, a vnitŕ plno jest loupeže 
a nestfedmosti. 

26 Farizee slepče, vyčisť prvé to, což 
vnitŕ jest v konvi a v mise, aby i to, což 
jest zevnitŕ, bylo čisto. 

27 Béda vám, zákoníci a farizeové 
pokrytci, nebo jste se pripodobnili 
hrobúm zbíleným, ktefíž ač se zdadí 
zevnitŕ krásni, ale vnitŕ jsou plní kostí 
umrlčích i vší nečistoty. 

28 Tak i vy zevnitŕ zajisté zdáte se 
lidem spravedliví, ale vnitŕ plní jste 
pokrytství a nepravosti. 

29 Béda vám, zákoníci a farizeové 
pokrytci, neboť vzdelávate hroby 
prorokú a ozdobujete hroby 
spravedlivých, 

30 A ŕíkáte: Kdybychom byli za dnu 
otcú našich, nebyli bychom účastníci 
jejich ve krvi prorokú. 

31 Protož osvedčujete sami proti 
sobé, že jste synove téch, kteŕíž 
proroky zmordovali. 

32 I vy také naplňte míru otcú 
svých. 

33 Hadove, plémé ještérčí, i jakž 
byste ušli odsudku [do] pekelného 
ohne? 



25 Oúod úpív YP au H- aTe ^ Koa 
$apiaaíoi úxroKpixaí ôri KaBapí^exe xô 
e^co0ev xoú xxoxripíou Kal xŕ)c 
xrapovyíSoc eawBev Se ^é\\ova\y eE, 
ápxxayľ)? K °u ctKpaaíac 

26 $apiaaíe xuipAi KaGápiaov 
xxpwxov xô evxôc. xoú xxoxr|píou kou xŕ)c 
xrapovyíSoc, íva yévr|xcu Kal xo eKxôc 
aúxóäv KaBapóv 

27 Oúal úpív YP a H-P aTe ^ Koa 
$apiaaíoi úxxoKpixaí oxv 
xrapopoiá^exe xáipoic KeKoviapévoic 
oľxívec. e^coGev pev ipaívovxai wpaíoi 
eawGev 5e yépouaiv ôaxéoov veKpwv 
Kal xcáaríg cxKaBapaíag 

28 oúxcoc Kal úpeíc EawGev pev 
ipaíveaQe xoíg ävGpcóxxoic Skaioi 
eawGev Sé peaxol éaxe úxxoKpíaeoog Kal 
ävopíac 

29 Oúal úpív YP a H-H- aT£ ^ Koa 
$apiaaíoi úxxoKpixaí ôxv oiKoSopeíxe 
xoúc xáipouc xwv xxpoipr|xa>v Kal 
Koapeíxe xá pvripeía xoov SiKaíwv 

30 Kal XéyeTe Eí fjpev év xaíc npépaic 
xoov xcaxépoov ŕ)pó5v oÚk av fjpev 
Koivcovol aúxwv év irä aľpaxi xwv 
xxpoiprixwv 

31 coaxe papxupeíxe éauxovg ôxi uíoí 
eaxe xoov ipoveuaávxoov xoúc xxpotpnxag 

32 Kal úpeíg xxXripcóaaxe xo péxpov 
xcôv xxaxépoov úpwv 

33 ôipeic; yevvŕipcxTCx ev_v8vóov xxóäg 
tpÚYI 18 Ôtto xng Kpíaeooc xng Y £ Évvr|g 



MÄTOU S 24:1 



fciHe. %mlickÁ 

34 Protož aj, já posilám k vám 
proroky a moudré a učitele, a vy 
z téch [nékteré] zmordujete 
a ukrižujete, a [nékteré] z nich bičovati 
budete v školách vašich, a budete je 
honiti z mesta do mesta, 

35 Aby prišla na vás všeliká krev 
spravedlivá, vylitá na zemi, od krve 
Abele spravedlivého, až do krve 
Zachariáše syna Barachiášova, 
kteréhož jste zabili mezi chrámem 
a oltáŕem. 

36 Amen pravím vám: Pfijdou tyto 
všecky veci na pokolení toto. 

37 Jeruzaleme, Jeruzaleme, mordéŕi 
prorokú, a kterýž kameňuješ ty, jenž 
byli k tobé posíláni, kolikrát jsem chtél 
shromážditi dítky tvé, tak jako slepice 
shromažďuje kuŕátka svá pod krídla, 
a nechtéli jste. 



38 Aj, zanechávať se vám dúm váš 
pustý. 

39 Neboť pravím vám, že mne již 
více nikoli neuzrite od této chvíle, až 
i díte: Požehnaný, jenž se béŕe ve 
jménu Páné. 

O A A vyšed Ježíš, bral se z chrámu; 
ÁJjíL\ pŕistoupili učedlníci jeho, aby 
ukázali jemu stavení chrámové. 



Ttxtus fectytus 

34 Siá touto íSoú, eya> ônToaTéWw 
Trpôg úpag Trpoipŕ|Tag Kal aoipoúc Kal 
ypappaTeíc- Kal é!; oÚtwv cnTOKTevevre 
Kal oraupcóaeTE Kal eE, aÚTÓäv 
paoTiycóogTg ev tovc auvaycoyaíc 
úpwv Kal 8icó|£Te cnrô JióXecxx; evc 

TTÓAlV 

35 ottwc é'XGrj eip' úpac ttôv alpa 
Skaiov EKvuvópevov Étci Trjg yf)g arrô 
tou aľpaTog 'Ä[3eA.T0Ú Sixaíou ecoc. tou 
aľpaTOC Zavapíou uvou Bapavjou ov 
etpoveúaaTe peTa^u tou vaou Kal tou 
9uaiaaTľ|píou 

36 äpŕ|v Aiyw úpív fj|ei touto TrávTa 
eirl Tŕjv yeveáv touttiv 

37 'IepouoaXríp 'IepouoaXŕjp, ŕ) 
aTTOKTeívouoa touc TrpoipŕJTac Kal 
Xv9o(3oXouoa touc aTreoTaXpévou^ 
Trpôg aÚTŕ)v, TcoaáKic r\QéXr\aa 
eTTiouvayayeív to tÉkvo oou ôv 
TpÓTcov eTciouváyei ôpvíg tcx voooía 
éauTfjg Útto rac TTTÉpuyac Kal o\jk 
riGgXŕjoaTe 

38 ISoú, ónpíeTai úpív ô oikoc. úpwv 
epnpog 

39 AiycD yáp úpív oú pŕ| pe í6t|te cnť 
apTi gwg a v e'vn:r)TE EúA.oyr|pévog ó 
ep^ópevog ev ôvópaTv Kupíou 



24 



Kal e|eX9čov ó 'Ir|aoúg 
eiropeúeTO ónró tou lepou Kal 
TrpoofjXGov oí pa9r|Tal aúroú 
ETciSeí^ai aÚTW rag oiKoSopag tou 
íepou 



MÄTOU S 2 4:2 



fciHe. %rpUickií 

2 Ježíš pak ŕekl jim: Vidíte-liž tyto 
všecky veci? Amen pravím vám: 
Nebude zústaven tuto kámen na 
kameni, kterýž by nebyl zboŕen. 

3 A když se posadil na hore 
Olivetské, pŕistoupili k nemu 
učedlníci jeho soukromí, ŕkouce: 
Povez nám, kdy to [bude], a která 
znamení [búdou] príchodu tvého 
a skonaní sveta? 

4 I odpovédév Ježíš, ŕekl jim: Vizte, 
aby vás žádný nesvedl. 

5 Nebo množí pfijdou ve jménu 
mém, ŕkouce: Jáť jsem Kristus, 
a svedouť mnohé. 

6 Budete slyšeti zajisté boje a povesti 
boju. Hleďtež, abyste se nekormoutili; 
nebo musí to všecko býti; ale ne ihned 
bude konec. 

7 Nebo povstane národ proti národu 
a království proti království, a búdou 
morové a hladové a zemétf esení po 
místech. 

8 Ale tyto všecky veci [jsou] 
počátkové bolestí. 

9 A tehdy vy budete souženi, 
a búdou vás mordovati, a budete 
v nenávisti u všech národu pro jméno 
mé. 

10 A tehdyť se zhorší množí 
a vespolek se búdou zrazovati 
a nenávidéti. 

11 A množí falešní proroci 
povstanou, a svedou mnohé. 



2 ó Se 'Inooúg elxcev aúxoíg Oú 
|3Aixcexe xcávxa xaúxa áprjv Aiyod úpív 
oú pŕj áipeBrj á>Se AiBog éxci AABov 8c. oú 
prj KaiaXuOŕjaexai 

3 Ka8r)pévou Se aúxoú éxci xoú 
"Opoug xóäv 'EA.cuwv TxpoofjXGov aúxw 
oí paGnxai kcxx' í8íav Äiyovxeg Eíxce 
ŕjpív xcóxe xaúxa eaxai Kai xí xo 
anpeíov xfjg aŕ)g xcapouaíag Kai Tf|c; 
auvxe\eía$ xoú aíwvog 

4 Kai äxcoKpiGeig ó 'Inaoúg eixcev 
aúxoíg BAixcexe \iŕ\ xi$ úpág xc\avŕ)an- 

5 xcoWoi yáp éXeúaovxai éxci xa> 
ôvópaxí pou Aiyovxeg, 'Eycó eípi ó 
Xpioxóc;, Kai xcoWoúc; xcA.avŕ]aouaiv 

6 peA-Aŕjaexe Sé aKoúevv xcoAipoug Kai 
aKoag xcoAipwv ópäxe pŕj GpoeíaGe- 
8eí yáp xcávxa yevéaQai aXk' oúxcoo 
éaxiv xo xéXog 

7 eyep9ŕ)aexai yáp é'Ovog exci é'Gvog 
Kai (BaaiXeía exci (BaaiXeíav Kai 
eaovxai \ipoi Kai Xoipoí Kai aeiapoi 
Kaxá xóxcoug- 

8 xcávxa Se xaúxa ápvjj obSívcov 

9 xóxe xcapaScóaouaiv úpág eig 
GXuyiv Kai äxcoKxevoúaiv úpác; Kai 
eaeoGe piaoúpevoi úxcô xcávxcov xwv 
eBvcôv Siá xô ôvopá pou 

10 Kai xóxe aKavSaXvaGŕjaovxai 
xcoXXoi Kai äXXŕjXoug xcapaScóaouaiv 
Kai pvaŕjaouaiv äXXŕjXoug- 

11 Kai xcoXXoi \|/euSoxcpoipŕjxai 
eyepBŕjaovxai Kai xcXavŕjaouaiv 
xcoXXoúg- 



90 



MÄTOU S 24:23 



fciHe. %mlickÁ 

12 A že rozmnožená bude nepra- 
vosť, ustydneť láska mnohých. 

13 Ale kdož by setrval až do konce, 
tenť spasen bude. 

14 A budeť kázáno toto evangelium 
království po všem svete, na svédectví 
všem národúm, a tehdážť pfijde 
skonaní. 

15 Protož když uzrite ohavnost 
zpušténí, pfedpovédénou od Daniele 
proroka, ana stojí na místé svatém, 
(kdo čte, rozumej,) 

16 Tehdáž ti, ktefíž by [byli] 
v Judstvu, necht utekou k horám. 

17 A kdo na strese, nesstupuj [dolu], 
aby néco vzal z domu svého. 

18 A kdo na poli, nevracuj se zase, 
aby vzal roucha svá. 

19 Béda pak tehotným a tém, kteréž 
kojí, v téch dne ch. 

20 Protož modlte se, aby utíkání 
vaše nebylo v zime anebo v svátek. 

21 Nebo bude tehdáž soužení veliké, 
jakéž nebylo od počátku sveta až 
dosavad, aniž kdy potom bude. 

22 A byť nebyli ukráceni dnové ti, 
nebyl by spasen nižádný človek. Ale 
pro vyvolené ukráceni búdou dnové 
ti. 

23 Tehdy fekl-li by vám kdo: Aj, 
tutoť jest Kristus, anebo tamto, 
neverte. 



Textvts fece-ytus 

12 Kal Sia xô TcXr|9uv9f)vai xrjv 
avopíav ^uyŕjaexai ŕ| ayáxcr) xcov 
xxoWwv 

13 ô Se úxxopeívac. eíc. xé\oc oúxoc 
aoo9ŕ|aexai 

14 Kal Kľ|pu)(9ŕ|CT£Tai xouxo to 
eúayyéA.iov tŕ)C (BaaiXeía^ év oArj tt) 
oiKoupévrj eic. papxúpiov xraaw xoíg 
e9veaiv Kal xóxe fj|ei xô xéA.oc 

15 "Oxav ouv ľ5r)TE xô [38éA.uyp.a T ní 
épr|p.GĹ>aewc xô pr|9év Sia AavirjX xou 
xxpoipŕ|xou Éaxôc. ev xóxxco áyíw ó 
avayivcóaKwv voeíxw 

16 xóxe oí ev xrj 'IouSaía ipeuyéxooaav 
excí xa ôpr| 

17 ó exxl xou Scóp.axoc p.rj 
Kaxa(3aivéxoo äpai xv sk xŕjc orníac 
aúxoú 

18 Kal ó ev tô ôypa> p n 
exxiaxpe^áxw ôxxíaco apai xa ípáxia 
aúxou 

19 oúal 5e xaíg év yaorpl év_oúaaic 
Kal xaíc 9ľ|Xa^oúaai^ év éKeívaic xaíc 
ŕ)pépaic 

20 xxpoaeúv_ea9e Se ľva \ir\ yévr|xai ŕ| 
tpuyrj úpwv v_eip.wvoc p.r|8é év aa(3(3áxw 

21 eoxai yap xóxe 9X.T\jyig p.eyáA.r| o'ía 
oú yéyovev axť apvjic KÓapou eco$ xou 
vuv oúó oú pŕj yévr|xai 

22 Kal el pŕ| éKo\o(3có9r|aav aí 
ŕjpépai éKeívaí ouk äv éacó9r| Tiäoa 
aápE,- Sia 5é xou g éKXeKxoug 
KoXo(3oo9ŕ)aovxai aí ŕ|pépai éKeívaí 

23 xóxe éáv xic. úpív eľxxrj 'iSoú, á>Se ó 
Xpioxóg, f], 'QSe, p.ŕj xciaxeúar|xe- 



MÄTOU S 2 4:24 



91 



fciHe. TCrttiiÚLií 

24 Nebo povstanou falešní Kristove 
a falešní proroci, a činiti búdou divy 
veliké a zázraky, tak aby v blud 
uvedli, (by možné bylo,) také 
i vyvolené. 

25 Aj, pfedpovédél jsem vám. 

26 Protož feknou-liť vám: Aj, na 
poušti jest, nevycházejte. Aj, 
v skrýších, neverte. 

27 Neb jakož blesk vychází od 
východu slunce, a ukazuje se až na 
západ, takt bude i príchod Syna 
človeka. 

28 Neboť kdežkoli bude telo, tuť se 
sietí i orlice. 

29 A hned po soužení, [kteréž bude] 
téch dnu, slunce se zatmí a mésíc nedá 
svetla svého a hvézdy búdou padati 
s nebe a moci nebeské búdou se 
pohybovati. 

30 A tehdyť se ukáže znamení Syna 
človeka na nebi, a tuť búdou kvíliti 
všecka pokolení zeme, a uzfíť Syna 
človeka pficházejícího na oblacích 
nebeských s moci a slávou velikou. 



31 Kterýž pošle andély své s hlasem 
velikým trouby, a shromáždíť 
vyvolené jeho ode čtyf vétrú, od 
končin nebes až do končin jejich. 

32 Od stromu pak fíkového naučte 
se podobenství: Když již ratolest jeho 
odmladne a listí se pučí, 
porozumíváte, že blízko jest leto. 



Te-xtus fete-ytus 

24 éyep9ŕ]aovxai Y^P vpeu5ó)(picn:oi 
Kcti \ygu5oxcpotprjxai Kcti Scóaouoiv 
anpeía peyáXa Kal xépaxa waxe 
xcXavŕjaai, ev 5uvaxóv, Kal xoúc 
eKXeKxoúg- 

25 íSoú, xxpoeípnKa úpív 

26 éáv oúv eľxxooaiv úpív 'iSoú, ev xfj 
epŕjpcd eaxív, |arj e|éX9r|xe- 'iSoú, év xoíc. 
xapeíoic. p.ŕj xaaxgúanxe- 

27 coaxcep yäp ŕ| äaxpaxcrj eE,épyerai 
äxcô ävaxoXcov Kal tpaívexai ecoc 
Suapwv oúxcoc. eaxai Kal ŕ) xcapouaía 
xou uloú xou ävBpcóxcou- 

28 ôxcou yäp ^ v ti T ° Tcrcoiaa eksí 
auva)(9ŕ|aovxai ol äexoí 

29 EúGécoc Se pexä xrjv BXuyiv xcov 
ŕipepcóv eKeívoov ó fjXiog aKoxvaGŕjaexav 
Kal ŕ) o£kŕ\vr\ oú Scóaei xô cpéyyog 
aúxŕ|c Kal ol äaxépec. xceaoúvxai äxcô 
xou oúpavoú Kal al Suvápeic. xcov 
oúpavcov aaXeu9ŕ)oovxai 

30 Kal xóxe tpavŕ|aexai xô anpEÍov 
xou ulou xou ävBpcóxcou ev xco oúpavco 
Kal xóxe KÓvpovxai xcäaai aí tpuXal xfjg 
yŕjc. Kal ôvj/ovxai xôv ulov xou 
ävBpcóxcou ép^ópevov excl xcóv vetpeXcov 
xou oúpavoú Liexä SuvaLiecog Kal Só^ng 
xcoAA.ŕ|C- 

31 Kal axxoaxeXeí xoúc äyyéA.ouc; 
aúxou pexä aáXxciyyoc; <J>wvŕ)c; LieyáXnc; 
Kal exxvauvá^ouaiv xoúg eKXeKxoug 
aúxou eK xcov xeaaápcov ävépcov äxť 
äKpcov oúpavcov ecog äKpcov aúxcov 

32 Äxcô Se xfjg auKrjg páBexe xrjv 
xcapa(3o\ŕjv ôxav fjSr) ó KA.áSoc aúxfjg 
yévrrcai áxcaXôc; Kal xä cpúA.A.a eKtpúrj 
yivcóoKexe ôxi eyyúg xô Bepoc- 



92 



MÄTOU S 24:44 



fciHe. %mlickÁ 

33 Takéž i vy, když uzreli byste toto 
všecko, vezte, žeť blízko jest [a] ve 
dverí ch [království Boží]. 

34 Amen pravím vám, že nepomine 
vek tento, až se tyto všecky veci 
stanou. 

35 Nebe a zeme pominou, ale slova 
má nepominou. 

36 O tom pak dni a hodine té 
nižádný nevi, ani andélé nebeští, 
jediné sám Otec múj. 

37 Ale jakož bylo za dnu Noé, takt 
bude i príchod Syna človeka. 

38 Nebo jakož jsou za dnu téch pred 
potopou žrali a pili, ženili se 
a vdávaly se, až do toho dne, když 
Noé všel do korábu, 

39 A nezvédéli, až prišla potopa, 
a zachvátila všecky, takt bude i pŕíští 
Syna človeka. 

40 Tehdyť dva búdou na poli; jeden 
bude vzat, a druhý zanechán. 

41 Dvé búdou ve mlýné pri 
žernovu; jedna bude vzatá, a druhá 
zanechaná. 

42 Bdétež tedy, ponévadž nevite, 
v kterou hodinu Pán váš pf ijíti má. 

43 Toto pak vezte, že byť védél 
hospodár, v které by bdení zlodej mél 
pf ijíti, bdel by zajisté, a nedalť by 
podkopati domu svého. 

44 Protož i vy buďte hotovi; nebo 
v tu hodinu, v kterouž se nenadéjete, 
Syn človeka pfijde. 



Textvts fece-ytus 

33 oúxcog xai úpeíc ôxav l'Snxe Trávia 
Tcujxa yivwaKexe ôxi eyyúc. éaxiv exri 
Búpaic 

34 äprjv Aiyod úpív oú pŕ| xrapéA.8rj ŕ) 
yeveá aúxr) eooc av xrávxa xauxa 
yévnxai 

35 ó oúpavôc Kal ŕ) yŕj 
xcapeXeúaovxav, oí Se A.óyoi pou oú pŕj 
TxapéXBcoavv 

36 nepi Se xŕjc ŕjpépac eKeívng xai xŕjc 
cópac oúSeig oíSev oúSe oí ayyeAoi xcôv 
oúpavcôv eí pŕ| ó xraxŕ|p pou póvog 

37 waxcep Se aí ŕ|pépai xou Nwe 
oúxwc. eoxai Kal ŕj xcapouaía xou inou 
xou ävBpoóxcou 

38 waxcep yáp ŕ|aav ev xaíg ŕ|pépaic 
xavc xcpô xou KaxaKXuapoO xpcóyovxe^ 
Kai xcívovxeg yapouvxeg kov 
eKyapí^ovxeg, ay_pv ŕ|g ŕ|pépag eiafjXBev 
Nwe eíc. xŕjv ki(3cox6v 

39 xai oÚk eyvooaav eoog f)X8ev ô 
KaxaKXuapóc. xai ŕ|pev axravxac. oúxooc. 
eaxai Kai ŕj xrapouaía xou uíou xou 
ävBpoóxrou 

40 xóxe Súo eaovxai ev to äypco ó eig 
xtapaXapPávexai Kal ô eíc äipíexai- 

41 Súo äXŕjBouaai ev rä púXoovľ pía 
xcapaXap(3ávexai Kai pía äipíexai 

42 ypnyopeíxe oúv ôxv ouk oíSaxe 
xcoía capa ó KÚpioc úpwv epy_exav 

43 eKeívo 8é yivcóoKexe ôxi eí ŕjSei ó 
oÍKoSeaxcóxríg xcoía ipuA.aKT] ó KAixcxr|c. 
epv_exai eypnyópnaev av Kai ouk äv 
éiaaev Siopuyŕjvaí xŕjv oixíav aúxou 

44 Siá xouxo Kai úpeíg yíveaBe 
exoipoi ôxv ŕj wpa oú SoKeíxe ô uíôg xou 
ävBpoóxcou ep^exai 



MÄTOU S 24:45 



93 



fciHe. %mlickÁ 

45 Kdoť tedy jest služebník verný 
a opatrný, kteréhož ustanovil pán jeho 
nad čeledí svou, aby jim dával pokrm 
v čas? 

46 Blahoslavený služebník ten, 
kteréhož, pŕijda pán jeho, nalezl by, an 
tak činí. 

47 Amen pravím vám, že nade vším 
statkem svým ustanoví jej. 

48 Jestliže by pak f ekl zlý služebník 
ten v srdci svém: Prodlévá pán múj 
pfijíti, 

49 I počal by bíti spoluslužebníky, 
jísti a píti s opilci, 

50 Pfijdeť pán služebníka toho 
v den, v kterýž se nenadéje, 
a v hodinu, v kterouž nevi. 

51 I oddeliť jej, a díl jeho položí 
s pokrytci. Tamť bude plač a škfipení 
zubu. 



i^ £™Tehdy podobno bude 
^Lv^/království nebeské desí ti 
pannám, kteréžto vzavše lampy své, 
vyšlý proti Ženíchovi. 

2 Pét pak z nich bylo opatrných, 
a pét bláznivých. 

3 Ty bláznivé vzavše lampy své, 
nevzaly s sebou oleje. 

4 Opatrné pak vzaly olej v nádob- 
kách svých s lampami svými. 

5 A když prodléval Ženich, zdfí- 
maly se všecky a zesnuly. 



Textvts fece-ytus 

45 Tie apa eaxiv ó xcioxôc 5oú\oc 
xai ippóvipoc. o v Kaxéaxr|aev ó KÚpioc 
aúxoú éxri xŕjc, Gepaxreíac, aúxoú xoú 
5vSóvai aúxoíc. xŕjv xpocpr|v ev Kaipw 

46 paKapioc ô SoúXoc exeivoc o v 
eXBwv ó Kupioc aúxoú eúpŕjaei 
xcoioúvxa ouxgdc, 

47 äpŕjv Aiyoo úpív ôxv excl xcäavv 
xoíc úxcápv_ouaiv aúxou Kaxaaxŕjaei 
aúxóv 

48 éáv Se eíxcrj ô kokóc SoúXoc 
éxeivoc. ev xrj KapSía aúxoú Xpoví^ei ó 
Kupiog pou eXGeív, 

49 xai ap!;r|xai xúxrxew xoúg 
auvSoúXouc, eaBíeiv Sé Kal xcíveiv pexá 
xóäv peBuóvxoov 

50 fj|ei ó KÚpiog xou SoúXou éxelvou 
ev ŕipépa r\ oú xcpoaSoKa Kal ev capa rj 
oú yivcóaKei 

51 Kal Sr)(oxopŕ|aei aúxôv kov xô 
pépog aúxou pexá räv úxroKpixcov 
Oŕjaei- exeí eaxav ó xXauGpôg xai ó 
Ppuypôc xóäv ôSóvxcov 

ť\ P~Tóxe ópoiodOŕjaexai ŕ) (BaaiXeía 
^_i\Jxó5v oúpavwv Séxa xrapGévoic 
aľxívec \a[3oúaai xác 

XapxcáSag äuxcov e|f|X9ov eíc 
äxcávxr|avv xoú vupipíou 

2 xrévxe 5e ŕ|aav eE, aúxcôv ippóvipoi 
Kal aí xcévxe poopai 

3 aľxívec poopav Xa(3oúaai xác. 
XapxcáSag éauxcôv oÚk é'Xa(3ov pe9' 
kavTcbv, eXaiov 

4 aí 5e ippóvipoi eX.a(3ov é'Xavov ev 
xovg aYY £ í° l í aúxwv pexá xcôv 
XapxcáSwv äuxoav 

5 xpovít^ovxoc, 8e xoú vupipíou 
£v\jOTaE,av xcäaai xai éxóGeuSov 



94 



MÄTOU S 25:16 



fciHe. %rpUickií 

6 O púlnoci pak stal se krik: Aj, 
Ženich jde, vyjdéte proti nemu. 

7 Tedy vstaly všecky panny ty, 
a ozdobily lampy své. 

8 Bláznivé pak opatrným fekly: 
Udélte nám oleje vašeho, nebo lampy 
naše hasnou. 

9 I odpovédély opatrné, ŕkouce: 
[Bojíme se], že by se snad ani nám 
i vám nedostalo, jdéte radéji 
k prodavačúm a kúpte sobé. 

10 A když odešly kupovati, pfišel 
Ženich, a které hotový byly, vešly 
s ním na svadbu, i zavfíny jsou dvere. 

11 Potom pak pfišly i ty druhé 
panny, ŕkouce: Pane, pane, otevfi 
nám. 

12 A on odpovédév, fekl: Amen, 
pravím vám, neznámť vás. 

13 Bdétež tedy; neb nevite dne ani 
hodiny, v kterou Syn človeka pfijde. 

14 Neb [tak se díti bude], jako když 
človek [jeden], jda na cestu, povolal 
služebníkú svých a poručil jim statek 
svúj. 

15 I dal jednomu pét hr iven, jinému 
pak dvé, a jinému jednu, každému 
podlé možnosti jeho, i odšel hned. 

16 Odšed pak ten, kterýž vzal pét 
hŕiven, téžel jimi, i vydélal jiných pét 
hŕiven. 



Ttxtus fectytus 

6 \iéar\<; Sé vuktoc Kpauyrj yéyovev 
'iSoú, ô vupipíoc ép^exai, eE,épyeaQe eic 
ónrávTr|aiv aúxou 

7 xóxe r)yép9r|aav xcaaai aí 
xcapBévoi eKgívaí Kal SKÓapr\aav xác 
A.apxcáSac äuxwv 

8 aí Sé popod xavg ippovípoic. elxcov, 
Aóxe ŕjpív ek tou éXaíou úpwv ôxi aí 
XapxcáSec ŕipwv a(3évvuvxai 

9 aTT6Kpí9r|aav Sé aí ippóvipoi 
Aiyouaai Mŕjxcoxe o\jk äpKÉarj ŕ|plv 
Kal úpív xcopeúeaBe Sé paWov xcpóg. 
xoúc xcwAm/vxac Kal äyopáaaxe 
kavTO.li; 

10 axcepv_opévodv Sé aúxwv 
äyopáaav ŕ]A.9ev ó vupipíoc Kal aí 
éxoipoi eíaŕjÄBov pex äúxoú eic xoúg 
yápouc Kal eKXeíaGr) ŕ) Gúpa 

11 úaxepov Sé epypvrai Kal aí 
Axnxcal xcapBévoi Aiyouaai Kúpie 
KÚpie ävoi^ov ŕ|pív 

12 ó Sé äxcoKpiGeíg elxcev Äprjv Aiyw 
úpív oÚk olSa úpac. 

13 ľpriyopeíxe oúv ôxi oÚk ol'Saxe xrjv 
ŕ)pépav oúSé xrjv wpav év f| ô \)ib<; xou 
ävBpwxcou ép^exai 

14"Qaxcep yap avGpcoxcog 
äxcoSripcov EKaXeagv xoúg iSíoug 
SoúXoug Kal xcapéScoKev aúxoíg xá 
xjTíápypvTa aúxoú 

15 Kal cú pév é'SooKev xcévxe TáXavxa 
á> Sé Sú o á> Sé e v gKÓaxw Kaxa xnv 
iSíav Súvapív Kal äxceSŕ|pr|aev eúBéwc. 

16 xcopeuGelc. Sé ó xa xcévxe xáXavTa 
Xa[3wv elpyáaaxo év aúxoíg Kal 
éxcoír)aev aXXa xcévxe TáXavra 



MÄTOU S 25:17 



95 



fciHe. %rpUickií 

17 Též i ten, kterýž [vzal] dve, získal 
jiné dve. 

18 Ale ten, kterýž vzal jednu, odšed, 
zakopal [ji] v zemi, a skryl peníze 
pána svého. 

19 Po mnohém pak času pfišel pán 
služebníkú téch, i činil počet s nimi. 

20 A pŕistoupiv ten, kterýž byl pét 
hŕiven vzal, podal jiných péti hŕiven, 
ŕka: Pane, pét hŕiven dal jsi mi, aj, 
jiných pét hŕiven získal jsem jimi. 

21 I ŕekl mu pán jeho: To dobre, 
služebníče dobrý a verný, nad málem 
byl jsi verný, nad mnohem tebe 
ustanovím. Vejdiž v radost pána 
svého. 

22 Pŕistoupiv pak ten, kterýž byl 
dvé hŕivné vzal, dí: Pane, dvé hŕivné 
jsi mi dal, aj, jiné dvé jimi získal jsem. 

23 Ŕekl mu pán jeho: To dobre, 
služebníče dobrý a verný, nad málem 
byl jsi verný, nad mnohem tebe 
ustanovím. Vejdiž v radost pána 
svého. 

24 Pŕistoupiv pak i ten, kterýž vzal 
jednu hŕivnu, ŕekl: Pane, védél jsem, 
že jsi ty človek prísny, žna, kde jsi 
nerozsíval, a sbíraje, kde jsi 
nerozsypal, 

25 I boje se, odšel jsem a skryl 
hŕivnu tvou v zemi. Aj, teď máš, což 
tvého jest. 



Te-xtus fete-ytus 

17 côaaúxoog kou ó xá Súo éKép8r]aev 
xai aúxôg áAAa Sú o 

18 ó Sé to év Xa[3a)v áxceABčov 
wpu|ev ev xr| yfí Kal áxcéKpuij/ev xô 
ápyúpiov tou Kupíou aúxoú 

19 pexá Sé xpóvov xcoA.úv ép^exai ó 
KÚpioc TÓov SouA.gov éKeívoov Kal 
auvaípei pex' aúxwv Xóyov 

20 Kal xcpoaeABwv ó xá xcévxe 
xáAavxa Xa[3wv xcpoaŕ|veyKev aXXa 
xcévxe xáXavxa X.éyoov, Kúpie xcévxe 
xáAavxá poi xcapéSwKac- l'Se aXXa 
xcévxe TáXavTa £K£p8r\oa éxc' aúxoíc. 

21 é'ipr] Sé aúxco ó KÚpioc. aúxoú E ú 
SoúXe áyaBé Kal xciaxé éxcl ôA.íya f]c. 
xciaxóc, éxcl xcoAA.gov ae KaxaaxŕjaGo- 
eľaeXBe eíc xrjv vapáv xoú Kupíou aou 

22 xcpoaeXBčov Sé Kal ó xá Súo 
xáXavxa Xa(3cóv elxcev, Kúpie, Súo 
xáXavxá poi xcapéSooKac- l'Se aXXa Súo 
TáXavra éKépSr)aa éxc' aúxoíc 

23 é'ipr] aúxw ô KÚpioc aúxoú Eú 
SoúXe áyaBé Kal xciaxé éxcl ôA.íya ŕ|c; 
xciaxóc, éxcl xcoXXóäv ae KaxaaxŕjaGo- 
eľaeXBe eic xr)v vapáv xoú Kupíou aou 

24 xcpoaeXBčov Sé Kal ó xô év 
xáXavxov eíXrupčog elxcev Kúpie é'yvoov 
ae ôxi aKÄripôc el ávBpooxcoc. Bepí^cov 
ôxcou oÚk é'axceipag Kal auváyoov ôBev 
oú SieaKÓpxciaac, 

25 Kal tpo(3r)8elg áxceA.8oov é'Kpuvya xô 
xáAavxóv aou év xf| yf) - l'Se é'v_eic. xô aóv 



96 



MÄTOU S 25:34 



fciHe. %mlickÁ 

26 A odpovídaje pán jeho, ŕekl mu: 
Služebníče zlý a lenivý, vedel jsi, že 
žnu, kdež jsem nerozsíval, a sbírám, 
kdež jsem nerozsypal, 

27 Protož mél jsi ty peníze mé dáti 
penézoméncúm, ajá pfijda, vzal byl 
bych, což jest mého, s požitkem. 

28 Nu vezmétež od neho tu hr ivnu, 
a dejte tomu, kterýž má deset hr iven. 

29 (Nebo každému majícímu bude 
dano, a budeť hojné míti, od 
nemajícího pak i to, což má, budeť 
odjato.) 

30 A toho neužitečného služebníka 
uvrztež do temností zevnitfních. Tamť 
bude plač a škfipení zubu. 

31 A když pf ijde Syn človeka v sláve 
své, a všickni svati andélé s ním, tedy 
se posadí na trúnu velebnosti své, 

32 A shromáždéni búdou pred néj 
všickni národové. I rozdelí je na 
rúzno, jedny od druhých, tak jako 
pastýŕ oddéluje ovce od koziu. 

33 A postaviť ovce zajisté na pravici 
své, kozly pak na levici. 

34 Tedy dí Král tém, ktefíž na 
pravici jeho [búdou]: Pojďte 
požehnaní Otce mého, dedičné 
vládnéte královstvím, vám 
pripraveným od ustanovení sveta. 



Te-xtvts fece-ytus 

26 äxcoKpiGelg Se ó KÚpiog aúxou 
elxcev aúxw Ilovripe SoúXe Kal ÔKvnpé 
rjSeig ôxi Gepí^w ôxcou oÚk eaxceipa Kal 
auváyco 69ev oú SieaKÓpxciaa 

27 é'Sei oúv ae (BaXeív xô äpyúpiov 
pou toíc xpaxce^íxaic. Kal eXQcov éyco 
EKopiaápr|v av xô epôv au v xókco 

28 äpaxe oúv äxc' aúxou xô xáXavxov 
Kal Sôxe xw eypvri xa Séko xáXavxa- 

29 to yäp é'x oVTl "rc 01 ^ 1 So9ŕ)aexai 
Kal xcepiaaeu9ŕ]aexai äxrô 5e xoú pŕj 
é'v_ovxog Kal o eyei äpOŕjaexai äxc' 
aúxou 

30 Kal xôv äv_p£iov SoúXov 
eK(3á\Xexe eíg xo aKÓxog xô e|cóxepov 
ekeí eorai ô KÄ.au0pôg Kal ó Ppuypôg 
TWV ôSôvxoov 

31 "Oxav Se eX.9rj ó moc. xou 
ävGpcóxcou ev xrj 8ó|rj aúxou Kal 
xcávxeg oí äyioi äyyeA.oi pex' aúxou 
xóxe KaOíaei excl Gpóvou 5ó|r)g aúxou- 

32 Kal auvayj3ŕ)aexai epxcpoaGev 
aúxou xcávxa xa é'9vr| Kal äipopieí 
aúxoúg äxc' äX.X.ŕ)X.oov waxcep ô TxoipŤjv 
ácpopí^Ei xa xcpó(3axa äxcô räv epúpwv 

33 Kal axŕjaei xa pev xcpó(3axa Ik 
Se^icov aúxou xa Se epupia ei; 
eúcovúpwv 

34 xóxe epeí ó (BaaiXeúg xoíg ek 
Se^icov aúxou Aeúxe ol eúA.oyr]pévoi xoú 
xcaxpôg pou K\r)povopŕ)aaxe xrjv 
ŕ|xoipaapévr)v úpív fôaoikeíav äxcô 
Kaxa(3oXf)g KÓapou 



MÄTOU S 25:35 



97 



fciHe. %rpUickií 

35 Nebo j sem lacnel, a dali j ste mi 
jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; 
hostem jsem býval, a prijali jste mne; 

36 Nah [jsem byl], a priodeli jste 
mne; nemocen jsem byl, a navštívili 
jste mne; v žalári jsem sedel, 
a pficházeli jste ke mne. 

37 Tedy odpovedí jemu spravedliví, 
fkouce: Pane, kdy jsme té vídali 
lačného, a kŕmili jsme [tebe], 
žíznivého, a dávaliť jsme nápoj? 

38 Aneb kdy jsme té videli hosté, 
a prijali jsme [tebe], anebo nahého, 
a priodeli jsme [tebe]? 

39 Aneb kdy jsme té videli 
nemocného, aneb v žalári, a pficházeli 
jsme k tobé? 

40 A odpovídaje Král, dí jim: Amen 
pravím vám: Cožkoli jste činili 
jednomu z bratŕí téchto mých 
nejmenších, mné jste učinili. 

41 Potom dí i tém, ktefíž na levici 
[búdou]: Jdéte ode mne zlorečení do 
ohne večného, kterýž jest pŕipraven 
ďáblu i andélúm jeho. 

42 Neboť jsem lačnél, a nedali jste 
mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi 
píti; 

43 Hostem jsem byl, a neprijali jste 
mne; nah, a neo dívali jste mne; 
nemocen a v žalári [jsem byl], 
a nenavštívili jste mne. 

44 Tedy odpovedí jemu i oni, 
ŕkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali 
lačného, neb žíznivého, aneb hosté, 
nebo nahého, neb nemocného, aneb 
v žalári, a neposloužili jsme tobé? 



Te-xtus fete-ytus 

35 éxreívaaa yap Kav eScÓKaxé poi 
tpayeív éSúyr|aa Kal éxroxíaaxé pe ä;évoc. 
fj|_ir|v Kal auvriyáyexé pe 

36 yupvóc Kal xcepiepáXexé pe 
r)a9évr)aa xai éxreaKetj/aaGé pe év 
ipiActKÍ] ŕ|ur|v Kal fjA.9exe xrpóc; pe 

37 TÓre äxcoKpiGŕjaovxai aúxcp oí 
Síkouoi Aiyovxec. Kúpie xróxe ae el'Sopev 
xreivcôvxa Kal éBpé^apev fj 5u|/covxa 
xai éxroxíaapev 

38 ttÓt£ 8é ae el'Sopev E,évov Kal 
auvriyáyopev fj yupvôv Kal 
xrepie|3áA.opev 

39 Tcóxe 5é ae el'Sopev äaOevŕj fj ev 
cpvAaKrj Kal fjABopev xrpóc. ae 

40 Kal ôiTTOKpiGelc ó (BaaiXeug epeí 
aúxoíg Äpfjv Aiyw úpív écp' ôaov 
éxroiŕj aaxe é vi xoúxoov xcov äSeA.tpo5v 
pou xcľ>v eXa^íaxwv épol éxroiŕjaaxe 

41 Tóxe epeí Kal xoíg e!; eúcovúpcov 
IlopeúeaGe on:' épou ol Kaxripapévoi eíg 
xô irOp xô aíwvvov xô ŕjxoipaapévov xco 
8ia(3óXw Kal xoíg äyyéXovg aúxoú 

42 éxreívaaa yap Kal o\jk eScÓKaxé 
poi cpayeív k8u\ir\aa Kal ouk éxroxíaaxé 

43 ^évog fjpr|v Kal oú auvriyáyexé pe 
yupvôg Kal oú xcepie(3á\exé pe äaGevfjc 
Kal ev tpvAaKrj Kal ouk éxreaKé^aaGé pe 

44 xóxe ónxoKpiGŕjaovxai aúxco Kal 
aúxoí Aiyovxec; Kúpie xróxe ae el'Sopev 
xreivcôvxa fj Suywvxa fj !;évov fj yupvôv 
fj äa9evfj fj ev ipuAaKfj Kal oú 
Sir)Kovŕjaapév aoi 



98 



MÄTOU S 26:9 



fciHe. %mlickÁ 

45 Tedy odpoví jim, ŕka: Amen 
pravím vám: Cehož jste koli nečinili 
jednomu z nejmenších téchto, mne jste 
nečinili. 

46 I pújdou tito do trápení večného, 
ale spravedliví do života večného. 



Textvts fece-ytus 

45 TÓre äTTOKpiGŕjaeTOii aúxoíc 
AiyGdv, Äpŕiv Aiyod úpív ecp' ôaov ouk 
£iroiŕ| aaxe évi xoúxcov tcov éXayjaxwv 
oúSe épol éxroiŕ|aaxe 

46 Kal axreA.eúaovxai oúxoi eíc 
KÓXaaiv aicóvvov oí Sé SÍKaioi eíc, ^ooŕjv 
avcóvvov 



O /^ I stalo se, když dokonal Ježíš 
Ám \J reči tyto všecky, ŕekl 
učedlníkúm svým: 

2 Vite, že po dvou dnech velikanoc 
bude a Syn človeka zrazen bude, aby 
byl ukfižován. 

3 Tedy sešli se prední knéží 
a zákoníci, i starší lidu na síň 
nejvyššího knéze, kterýž sloul Kaifáš. 

4 A radili se, jak by Ježíše lstivé jali 
a zamordovali. 

5 Ale pravili: Ne v den sváteční, aby 
[snad] nebyl rozbroj v lidu. 

6 Když pak byl Ježíš v Betany, 
v domu Šimona malomocného, 

7 Pf istoupila k nemu žena, mající 
nádobu alabastrovou masti drahé, 
i vylila ji na hlavu jeho, když sedel za 
stolem. 

8 A vidouce to učedlníci jeho, 
rozhnevali se, ŕkouce: I k čemu jest 
ztráta tato? 

9 Neb mohla tato mast prodána býti 
za mnoho, a dano býti chudým. 



<"}/^Kai eyévexo ôxe éxéXeaev ó 
■^■w'IriaoGc xrávxac xoúc Xóyoug 
xoúxouc, enxev xoíc, pa9nxaíc, aúxou 

2 Ol'Saxe ôxv pexa Súo ŕjpépcxg xô 
Tiáaya yívexai Kal ó uíôc, xou 
ävBpcóxrou xrapaSíSoxai eic, xô 
oxaupcoGfjvaí 

3 Tóxe auvŕ)v_9r|aav oí apyjepeíc kcu 
ov ypappaxeíc. Kal oí xrpea(3úxepoi xou 
Ä.aoú eíc. xíjv aúA.ŕ|v xou apyjepécúc xou 
Xeyopévou Kaíáipa 

4 Kal auve|3ouA.eúaavxo ľva xôv 
'Ir|aouv Kpaxŕ|aooavv SóXco Kal 
äxcoKxeívcoaiv 

5 é'Xeyov Sé Mŕ| év xrj éopxf] ľva pŕj 
9ôpu|3oc yévnxai év to Xaw 

6 Tou 5é 'Ir)aou yevopévou ev 
Br|9avía év omía Eípwvoc xou Xexcpou 

7 TxpoafjX.9ev aúxw yuvŕ| 
äXájžaaxpov púpou é'v_ouaa (Bapuxípou 
Kal Kaxé^eev éxrl rr\v KecpaA.r|v aúxou 
ävaKeipévou 

8 iSôvxec Se oí pa9rrral aúxou 
r)yavÓKxr|aav Aiyovxec Eve xí ŕ) 
äxcoóXeva auxr| 

9 r)8úvaxo yap xouxo xô púpov 
Txpa9fjvai xcoXXou xav 5o9fjvai 
Txxw^oíg 



MÄTOU S 26:10 



99 



fciHe. %mlickÁ 

10 A znaje to Ježíš, dí jim: Proč za 
zlé máte této žene? Dobrý zajisté 
skutek učinila nade mnou. 

11 Nebo chudé vždycky máte 
s sebou, ale mne ne vždycky míti 
budete. 

12 Vylivši zajisté tato mast tuto na 
mé telo, ku pohrebu mému to učinila. 

13 Amen pravím vám: Kdežkoli 
kázáno bude evangelium toto po 
všem svété, takéť i to bude praveno, 
co učinila tato, na památku její. 

14 Tedy odšed k pf edním knéžím, 
jeden ze dvanácti, kterýž sloul Jidáš 
Iškariotský, 

15 Rekl [jim]: Co mi chcete dáti, a já 
vám ho zradím? A oni uložili jemu 
[dáti] tŕidceti stfíbrných. 

16 A od té chvíle hledal príhodného 
času, aby ho zradil. 

17 Prvního pak [dne] piesni c, 
pf istoupili k Ježišovi učedlníci, ŕkouce 
jemu: Kde chceš, ať pripravíme tobé, 
abys jedl beránka? 

18 On pak fekl: Jdéte tam k jednomu 
do mesta, a rcete jemu: Vzkázalť 
Mistr: Čas múj blízko jest, u tebeť jísti 
budú beránka s učedlníky svými. 

19 I učinili učedlníci tak, jakož jim 
poručil Ježíš, a pripravili beránka. 

20 A když byl večer, posadil se za 
stúl se dvanácti. 



Textvts fece-ytus 

10 yvouc. 5e ó 'Ir)ao0g eittev co/toíc Tí 
kottouc Tcapé)(£Te xr| yuvaiKÍ épyov 
yap KaXóv eípyáaaxo eic épé- 

11 TcávToxe yáp touc TTxwy_oug ejeie 
pe9" éauTÓäv épe 5é oú TcávxoTg e^ete- 

12 (BaXouaa yap auxr) to púpov 
touto ettÍ tou acópcnróc. pou Trpôc. to 
evTaipiáaai pe ETroíriaev 

13 äpr|v Aiyw úpív Ôttou lav 
Kr)puv_9fi to eúayyéAiov touto e v ôXcp 
rä KÓapcp XaXľ|9ŕ)aeTai Kal ô ETroír|aev 
auTľ) eíc pvripóauvov aÚTrjc 

14 Tote TcopeuGgíg eig tgov 8có8eKa ó 
Xeyópevog 'IoúSac 'IaKapicÓTríg "rrpôg 
touc äpv_igpgíg 

15 eittev, Tí QéXeré poi Soúvcu Kayčo 
úpív TrapaScóaw auTÓv; oí Se eoTr|aav 
aÚTCÍ) TpiáxovTa äpyúpia 

16 Kai äirô tote eC,ŕ\xei EÚxaipíav ľva 
aÚTÔv TrapaScp 

17 Tí] 8é TrpcÓTľj twv ä^úpwv 
Trpoaf)X9ov oí pa9ľ|Taí rä 'Ir|aoú 
XéyovTeg aÚTW ľloú QéXev; 
ÉTOipaaodpév aoi cpayeív to -rráava 

18 ó 5e eittev 'YTcáyeTe eíg tíjv ttoAiv 
Trpôg tov Seívo xaí e'ÍTrcrre aúra 'O 
SvSáaKaXog Xéyei 'O xaipóc pou eyyúg 
Éotvv "rrpôc. ak ttoico to Ttáoya pera 
tcôv pa9ľ|TÓ5v pou 

19 xaí eiroíriaav oí pa9r|Taí obe. 
auvÉTa^ev aúraíc. ô 'Iriaoúg xaí 
ŕ)Toípaaav to irá aya 

20 'Ovpíac Se yevopévríg civÉkeito pera 
tóďv ScóSexa 



200 



MÄTOU S 26:30 



fciHe. %mlickÁ 

21 A když jedli, fekl jim: Amen 
pravím vám, že jeden z vás mne zradí. 

22 I zarmoutivše se velmi, počali 
každý z nich fíci jemu: Zdali já jsem, 
Pane? 

23 On pak odpovídaje, fekl: Kdo 
omáčí se mnou rukou v mise, tenť 
mne zradí. 

24 Synť zajisté človeka jde, jakož 
psáno o nem, ale béda človeku tomu, 
skrze néhož Syn človeka zrazen bude. 
Dobré by bylo jemu, by se byl 
nenarodil človek ten. 

25 Odpovídaje pak Jidáš, kterýž ho 
zrazoval, dí: Zdali já jsem, Mistŕe? 
Rekl jemu: Ty jsi fekl. 

26 A když oni jedli, vzav Ježíš chléb 
a dobrof ečiv, lámal, a dal učedlníkúm, 
a fekl: Vezmete, jezte, to jest telo mé. 



27 A vzav kalich, a díky činiv, dal 
jim, ŕka: Pijte z toho všickni. 

28 Neb to jest krev má nové 
smlouvy, kteráž za mnohé vylévá se 
na odpustení hf íchú. 

29 Ale pravímť vám, žeť nebudú píti 
již více z tohoto plodu vinného 
korene, až do onoho dne, když jej píti 
budú s vami nový v království Otce 
mého. 

30 A sezpívavše písničku, vyšli na 
horu Olivetskou. 



Te-xtus fete-ytus 

21 Kal éaGióvxwv ca/xcôv elxrev Äprjv 
Áiyco úpív ôxi elg e!; úpwv xrapaScóaei 

22 Kai Ximoúpevoi aipó5pa fjp|avxo 
Aiyeiv co/tco eKaoxoc ca/xwv, Mŕjxi eycó 
eípi KÚpie 

23 ó 8é arxoKpiGelc enrev 'O ep^óuyac 
pex' epoíí ev tô xpu(3Xíw xíjv \elpa 
oúxôc. pe xcapa5cóaev 

24 ó pév uíôg xou ävBpcóxrou úxcáyei 
Ka9wg yéypaxcxai xcepl aúxou oúal Se 
rä ävGpcÓTxcp eKeívcp 8ť oú ô uíôc. xoú 
ävGpcóxcou xcapaSíSoxai- KaXôv f)v 
aúxw eí o\jk eyevvŕ|9r| ó avBpcoxroc. 
exeívog 

25 äxcoKpiGeig Se 'IoúSac ô 
xrapaSiSouc aúxôv elxcev Mŕjxv eyoó eipv 
pa(3[3í Aiyei aúxw Eu elxrac 

26 'EaGióvxcov 51 aúxwv Xa(3čov ô 
'Iriaouc xôv apxov Kal eúXoyŕj aac 
eKXaaev Kal eSíSou xovg paBnxavg Kal 
elxcev Aá[3exe ipáyexe xouxó eaxiv xo 
aóäpá pou 

27 Kal A.a|3&>v xo xcoxrjpiov Kal 
eúvapiaxŕjaac é'SooKev aúxoíc Aiyodv, 
níexe eE, aúxou xrávxec. 

28 xoúxo yáp eaxiv xô alpa pou xô 
xŕ)g Kaivf)g 5ia9ŕ)Kr|5 xô xrepl xcoXXwv 
eKvuvópevov eíc oupeaiv ápapxvwv 

29 Xéyoo 5e ú pív ôxv oú prj xcíco axť 
apxi eK xoúxou xoú yevvŕjpaxoc xŕ|c 
äpxcéX.ou bcú<; xŕ|c ŕ|pépac eKeívnc ôxav 
aúxô xrívw pe9" úpwv Kavvôv ev xrj 
paaiXeía xou xraxpôc. pou 

30 Kal úpvŕjaavxec e|f|X9ov elc xô 
"Opoc xoäv 'EXaicôv 



MÄTOU S 26:31 



101 



fciHe. %rttiiÚLÍÍ 

31 Tedy dí jim Ježíš: Všickni vy 

zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo 

psáno jest: Bití budú pastýŕe, 

a rozprchnouť se ovce stáda. 



32 Ale když z mŕtvych vstanú, 
pŕedejdu vás do Galilee. 

33 Odpovídaje pak Petr, fekl jemu: 
Byť se pak všickni zhoršili nad tebou, 
jáť se nikdy nezhorším. 

34 Dí mu Ježíš: Amen pravím tobé, 
že této noci, prvé než kohout zazpívá, 
trikrát mne zapfíš. 

35 Rekl jemu Petr: Bychť pak mél 
také s tebou umfíti, nezapfím tebe. 
Takž podobné i všickni učedlníci 
pravili. 

36 Tedy pŕišel s nimi Ježíš na místo, 
kteréž sloulo Getsemany. I dí 
učedlníkúm: Poseďtež tuto, ažť 
odejda, pomodlím se tamto. 

37 A pojav s sebou Petra a dva syny 
Zebedeovy, počal se rmoutiti a teskliv 
býti. 

38 Tedy fekl jim: Smutnáť jest duše 
má až k smrti. Pozústaňtež tuto 
a bdéte se mnou. 

39 A poodšed maličko, padl na tvár 
svou, modle se a fka: Otče múj, jest-li 
možné, necht odejde ode mne kalich 
tento. Avšak ne jakž já chci, ale jakž ty 
[chceš]. 

40 1 pŕišel k učedlníkúm, a nalezl je, 
ani spí. I fekl Petrovi: Tak-liž jste 
nemohli jediné hodiny bdíti se mnou? 



Ttxtus fectytus 

31 Tóre Aiyei aúxoíg ó 'Iriaouc 
návxec úpeíc; OKavSaA.ia9ŕ|aea9e év 
épol ev xf| vukxI xaúxrj- yéy paxcxai Y^P' 
riaxá^co xôv xroipéva Kcti 
SvaaKopxcva9ŕ|aexai xá xcpó(3axa xŕ)c 
xroípvr|c 

32 pexá Sé xô éyepGŕjvaí pe xrpoá^oo 
úpag eíg xrjv ra\iX.aíav 

33 äxroKpiGeic Sé ô ľléxpoc elxrev 
aúxw Eí Kal xrávxec. 
aKavSaAiaGŕjaovxai é v aoí éyw 
oúSéxcoxe aKavSa\va9ŕ)aopai 

34 etpn aúxw ô 'Ir|aoug Äpŕ]v Aiyod 
aoi oxi év xaúxrj xrj vukxI xrplv 
äXÉKxopa tpoovf)aai xpic äxrapvŕ)ar| pe 

35 Aiyei aúxw ó ľléxpoc Kav Sérj pe 
aúv aol arroGaveív oú pŕ| ae 
äxcapvŕ|aopai ópoíwc. Kal xrávxec. oí 
pa9r|xal errrov 

36 Tóxe ep)(exai pex' aúxwv ô 'Iriaoug 
eíc; ^oopíov Ä.eyópevov reBoripavŕ), Kal 
Xéyei xoíg pa9r|xaíg KaGíaaxe aúxou 
écog oú äxceX-Sčov xrpoaeú!;wpai ekeí 

37 Kal xrapaXa(3čov xôv Iléxpov Kal 
xoúg Súo uíoúg ZepjeSaíou fjp|axo 
XuxceíaGai Kal äSripoveív 

38 xóxe Aiyei aúxoíg ilepíXuxróc; éaxiv 
ŕ) \pvj| pou éoog Gaváxou- peívaxg á>5e 
Kal ypriyopeíxe pex' époú 

39 Kal xcpoeABwv piKpôv é'xceaev éxcl 
Txpóawxcov aúxou Txpoaeuy^ópevog Kal 
Aiywv, Iláxep pou ev Suvaxóv éaxiv 
xcapeXBéxGD äxc' épou xô xcoxŕ|piov 
xoúxo- xc\r)v o\j\ cóg éyw 9é\oo a\X' cóg 
aú 

40 Kal epyerai xcpog xoúg pa9r|xág 
Kal eúpíaKei aúxoúg KaGeúSovxac. Kal 
Xiyei xcp néxpw Oúxoog oÚk lojvoare 
píav wpav ypriyopfjaai pex' épou 



202 



MÄTOU S 26:50 



fciHe. %rpUickií 

41 Bdétež a modlte se, abyste nevešli 
v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, 
ale telo nemocno. 

42 Opét po druhé odšed, modlil se, 
ŕka: Otče múj, nemúže-liť tento kalich 
minouti mne, než abych jej pil, staniž 
se vúle tvá. 

43 I pfišed [k nim], nalezl je, a oni 
zase spí; nebo byly oči jejich obtíženy. 

44 A nechav jich, opét odšel, 
a modlil se po tretí, touž reč fíkaje. 

45 Tedy pfišel k učedlníkúm svým, 
a fekl jim: Spétež již a odpočívejte. Aj, 
priblížila se hodina, a Syna človeka 
zrazují v ruce hfíšných. 

46 Vstaňtež, pojďme. Aj, priblížil se 
ten, jenž mne zrazuje. 

47 A když on ješté mluvil, aj, Jidáš, 
jeden ze dvanácti, pŕišel, a s ním 
zástup mnohý s meči a s kyjmi, 
[poslaných] od pfedních knéží 
a starších lidu. 

48 Ten pak, jenž jej zrazoval, dal jim 
znamení, ŕka: Kteréhožťkoli políbím, 
ten jest; držtež jej. 

49 A hned pf istoupiv k Ježišovi, 
ŕekl: Zdrav buď, Mistf e, a políbil jej. 

50 I fekl jemu Ježíš: Pfíteli, nač jsi 
pŕišel? Tedy pŕistoupili a ruce vztáhli 
na Ježíše a jali ho. 



Te-xtus fete-ytus 

41 YpriyopeiTe Kal TTpoaeúy^eaGg ľva 
prj eíaéX9r)Te eíc xreipaapóv to pev 
xrveúpa xrpôGupov ŕ) Se aap!; äaGevŕjc 

42 TraA.iv ex Seuxépou äireXBčov 
Tcpooriú^axo Äiycov, ľláxep pou eí oú 
Súvaxai xouxo xô xcoxrjpiov xcapeXBeív 
áxť epoú, eáv pŕj aúxô xríco yevr|9ŕ|xoD 
xô GéXripá aou 

43 Kal eXBwv eúpíaKei aúxoúc xcáXiv 
KaBeúSovxac ŕiaav yap oiúxwv oi 
ô<j>9aA.pol (3e(3apnpévoi 

44 Kal äcpelc; aúxoúc äxceXGčov xcáXvv 
xcpoar|\j|axo ek xpíxou xôv aúxôv 
Xôyov evxcwv 

45 xóxe epv_gxai xcpôg xoúg pa9r|xac. 
aúxoú Kal Aiyei aúxoíc. KaBeúSexe xô 
XoitxÔv xai ävaxcaúeaGe- iôoú, fjyyiKev 
r\ čopa xai ó uiôc xou ävBpcÓTxou 
xcapaSíSoxav elg \elpag apapxcoXwv 

46 eyeípeaGe aycopev íôoú, fjyyiKEv 
ó xrapaSiSoúc. pe 

47 Kal exi aúxoú XaXouvxog íSoú, 
'IoúSag Eig xwv ScóSeko tiA.9ev Kal pex' 
aúxoú ôvXog txoXuc pexa pavaipcôv Kal 
|úA.wv äxcô xcôv äpv_vepéwv Kal 
Txpea(3uxépwv xou Xaoú 

48 ó 8g xrapaSiSoúc. aúxôv eôwKev 
aúxoíg aripeíov Aiyodv, "Ov av cpvX.ŕ|CToa 
aúxóg eoriv Kpaxŕ|aaxe aúxôv 

49 Kal eúGéwc xcpoaeXBčov xw 'Itiaoú 
elxrev Xaípe pa[3(3í Kal KaxeipíA.r|aev 
aúxôv 

50 ó 5e 'Itiaoúc. elxcev aúxw 'Exaípe 
écp' cú xcápei xôxe xcpoaeXGóvxeg 
exrip'aA.ov xag x e V ac s™ T ° v 'Iicoúv 
Kal 6Kpáxr)aav aúxôv 



MÄTOU S 26:51 



103 



fciHe. %mlickÁ 

51 A aj, jeden z téch, ktefíž byli 
s Ježíšem, vztáh ruku, vytrhl meč svúj; 
a uder iv služebníka nejvyššího knéze, 
uťal ucho jeho. 

52 Tedy dí jemu Ježíš: Obrať meč 
svúj v místo jeho; nebo všickni, ktefíž 
meč berou, od meče zahynou. 

53 Zdaliž mníš, že bych nyní 
nemohl prositi Otce svého, a vydal by 
mi více nežli dvanácte houfú andélú? 

54 [Ale] kterak by se pak naplnila 
Písma, [kteráž svedčí], že tak musí 
býti? 

55 V tu hodinu ŕekl Ježíš 
k zástupúm: Jako na lotra vyšli jste 
s meči a s kyjmi jímati mne. Na každý 
den sedával jsem u vás, uče v chráme, 
a nej ali jste mne. 

56 Ale toto se všecko stalo, aby se 
naplnila Písma prorocká. Tedy 
učedlníci všickni opustivše ho, utekli. 

57 A oni javše Ježíše, vedli ho 
k Kaifášovi nejvyššímu knézi, kdežto 
zákoníci a starší byli se sešli. 

58 Ale Petr šel za ním zdaleka, až do 
siné nejvyššího knéze. A všed vnitf, 
sedel s služebníky, aby videl [všeho 
toho] kone c. 

59 Prední pak knéží a starší a všecka 
ta rada hledali falešného svédectví 
proti Ježišovi, aby jej na smrt vydali, 



Textvts fece-ytviS 

51 xai íSoú, eig xwv pexa 'Ir]aou 
eKxeívac xr)v \eipa äxcéaxcaaev xrjv 
pávaipav auxoú Kal xcaxá^ag xôv 
SouXov xou äpv_iepécúc capeíXev auxou 
xô ámov 

52 xóxe Aiya aúxw ó 'Ir)aoug, 
Äxcóaxpe^óv aou xr]v pávaipav äg xôv 
xóxrov aúxfíg- xrávxeg yap oi Xa(3óvxeg 
pávaipav ev payaípa äxcoXouvxai 

53 f] Sokevc ôxi oú Suvap.cn äpxi 
xrapaKaAiaai xôv xraxépa pou Kal 
xrapaaxŕjaei poi xcXeíoug fj ScóSeKa 
Xeyewvag äyyéA.wv 

54 xrcôg ouv TxXripcoGcoaiv aí ypacpal 
ôxi ouxoog 5eí yevéaBai 

55 'Ev eKeívrj xf) cápa elxrev ó 'InaoOg 
xoíg ô)(X.oic 'Q g excl A.rjaxŕ]v e|ŕ|A.9exe 
pexa pavaipwv Kal |uA.gdv cnj\\a|3eív 
pe Ka9' ŕ)pépav xcpôg úpag eKa9e£ôpr|v 
5vSáaKoov ev xa> íepco Kal ouk 
eKpaxŕjaaxé p e 

56 xoúxo 8e o\ov yéyovev ľva 
xcXripcoBcoaiv aí ypatpal xwv 
Txpo<j>r|xwv Toxe oí pa9r)xal xrávxeg 
ácpévxeg aúxôv ecpuyov 

57 Oí 5e Kpaxŕjaavxeg xôv 'Ir]aoúv 
äTxŕ)yayov xcpôg Ka'iáipav xôv 
äpv_igpéa ôxrou ov ypappaxeíg Kal oí 
xrpea[3úxepoi auvŕ)v_9r]aav 

58 ó 5e néxpog r)Ko\oú9ei aúxcp äxcô 
paKpô9ev ecog xfjg aú\f)g xou äp^iepécog 
Kal eíaeÄBwv eaco £Ká9r)xo pexa xcôv 
úxcripexcov íSeív xô xéXog 

59 oí 8e äpv_iepeíg Kal oí 
xcpea(3úxepoi Kal xô auvé8pvov ôXov 
é^ŕjxouv ^euSopapxupíav Kaxa xou 
'Ir)aou ôxrcog aúxôv 9avaxcóacoaiv 



204 



MÄTOU S 26:69 



fciHe. %mlickÁ 

60 1 nenalezli. A ačkoli množí f alešní 
svédkové pristupovali, [však] 
nenalézali. Naposledy pak prišli dva 
falešní svédkové, 

61 A fekli: Tento jest povédél: Mohu 
zbofiti chrám Boží a ve tŕech dnech 
[zase] jej ustavéti. 

62 A povstav nejvyšší knéz, fekl 
jemu: Nie neodpovídáš? Což [pak] tito 
proti tobé svedčí? 

63 Ale Ježíš mlčel. I odpovídaje 
nejvyšší knéz, fekl k nemu: Zaklínam 
té skrze Boha živého, abys nám 
povédél, jsi-li ty Kristus Syn Boží? 

64 Dí mu Ježíš: Ty jsi fekl. Ale však 
pravím vám: Od toho času uzfíte Syna 
človeka sedícího na pravici moci 
[Boží] a pŕicházejícího na oblacích 
nebeských. 

65 Tedy nejvyšší knéz roztrhl 
roucho své, a ŕekl: Rouhal se. Což ješté 
potrebujeme svédkú? Aj, nyní jste 
slyšeli rouhání jeho. 

66 Co se vám zdá? A oni 
odpovídajíce, fekli: Hodenť jest smrti. 

67 Tedy plili na tváf jeho a pohlav- 
kovali jej; jiní pak húlkami jej bili, 

68 Ríkajíce: Hadej nám, Kriste, kdo 
jest ten, kterýž tebe uderil? 

69 Ale Petr sedel vné v síni. 
I pf istoupila k nemu jedna dévečka, 
ŕkuci: I ty jsi byl s Ježíšem tím 
Galilejským. 



60 Kal o\s\ eúpov Kal ttoXXóďv 
vyeuSopapxúpcov xxpoaeA.9óvxG)v oú)( 
eúpov úaxepov Se xxpoaeXBóvxec. Súo 
\yeuSopapxupec. 

61 elxxov, Oúxoc etpn Aúvapai 
KaxaXúaai xôv vaôv xou Geoú Kal Sia 
xpicôv ŕjpepcôv oiKo8opf)aai aúxóv 

62 Kal avaaxác ô ap^iepeúc elxxev 
aúxw OúSév äxcoKpívrj xí oúxoí aou 
Kaxapapxupoúaiv 

63 ô Se 'Ir|aoúc eaicóxxa Kal 
äxcoKpvGelg ô apv_iepeúc elxxev aúxw 
'E^opKÍ^co ae Kaxa xou Geoú xou 
^covxog ľva ŕjpív eíxxrjc. el aú el ó 
Xpiaxôc. ó uíôc. xou Geoú 

64 Aiyei aúxw ó 'Ir|aoug Eu elxxac- 
xxXr|v Aiyco úpív axť äpxi ôipeaGe xôv 
ulov xou avGpcóxxou KaGŕjpevov eK 
Semico v Tf|c; Suvápewc Kal épv_ôpevov 
exxl xcôv vetpeXcôv xou oú pávou 

65 xóxe ó ápv_iepeuc Svéppr)|ev xa 
ípáxia aúxou Aiywv ôxi 
'Ep > A.aaipŕ|pr|aev xí exv v_peíav é'v_opev 
papxúpwv l'Se vuv r)Koúaaxe xŕ|v 
f3\aaipr|píav aúxou, 

66 xí ú pív SoKeí oí Sé arxoKpiGévxec. 
elxxov, "Evoypi; Gaváxou eaxív 

67 Tóxe evéxxxuaav eíg xô xxpóawxxov 
aúxou Kal eKoXátpiaav aúxóv, oí Se 
eppáxxiaav, 

68 Aiyovxec, npoipŕjxeuaov ŕ|pív, 
Xpioxé, xíc. eaxiv ó xxaíaac. ae; 

69 'O Se néxpog e|oo eKÓ9r|xo ev xf| 
aúXfj- Kal xxpoafjXGev aúxw pla 
xxaiSíaKr) Aiyouaa Kal au f)a9a pexa 
'Iľ|aoú xou ľaXiXaíou 



MÄTOU S 2 6:70 



105 



fciHe. %rpUickií 

70 On pak zaprel pfede všemi, ŕka: 
Nevím, co pravíš. 

71 A když vycházel ze dverí, uzrela 
jej jiná [dévečka]. I fekla tém, ktefíž tu 
byli: I tento byl s Ježíšem tím 
Nazaretským. 

72 A [on] opét zaprel s prísahou, 
[ŕka]: Neznám toho človeka. 

73 A po malé chvíli pfistoupili 
[blíže], kteŕíž tu stáli, i fekli Petrovi: 
Jisté i ty z nich jsi, neb i reč tvá známa 
tebe činí. 

74 Tedy počal se proklínati 
a pŕisahati, [ŕka]: Neznám toho 
človeka. A hned kohout zazpíval. 

75 I rozpomenul se Petr na slovo 
Ježišovo, kterýž jemu byl f ekl: Že prvé 
než kohout zazpívá, trikrát mne 
zapfíš. A vyšed ven, plakal horce. 



i~\ F7A když bylo ráno, vešli v radu 
£- / všickni prední knéží a starší 
lidu proti Ježišovi, aby jej na smrt 
vydali. 

2 I svázavše jej, vedli, a vydali ho 
Pontskému Pilátovi hejtmanu. 

3 Tedy vida Jidáš, zrádce jeho, že by 
odsouzen byl, želeje [toho], navrátil 
zase tfidceti stfíbrných pfedním 
knéžím a starším, 

4 Ŕka: Zhrešil jsem, zradiv krev 
nevinnou. Oni pak ŕekli: Co nám do 
toho? Ty viz. 



Te-xtus fete-ytus 

70 ó Se ipvŕjaaTO epxcpoaGev 
TcávTcav Aiycov, OÚk olSa xí Aiyeic 

71 é!;e\9ôvxa Se aúxôv eíc xôv 
TcuXcova elSev aúxôv ak\r\ Kcti Aiyei 
xoíg £keí xai Oúxog f|v pexa 'Iľ|aoú xou 
Na^wpaíou 

72 xai xcáXvv ripvŕjaaxo pe9' ôpKou 
ôxv OÚk oi8a xôv avGpooxrov 

73 pexa pixpôv 5é xcpoaeXBóvxeg oí 
éaxwxec. elxrov to ľléxpcp AA.r|9cô<; Kai 
aii eE, aúxwv el Kai yap ŕj A.aA.iá aou 
SŕjXóv ae xcoieí 

74 xóxe fjp^axo Kaxava9epaxí£eiv Kai 
ôpvúeiv ôxi OÚk ol5a xôv ävBpwxcov 
Kai eú9éwc äXÉKxoop éipcóvriaev 

75 Kai epvŕja9r| ó ľléxpoc xou 
pŕjpaxoc. xou 'Ir|aoú eípr|KÔxoc aúxw ôxv 
ľlpiv äXÉKxopa ipoovŕ)aai xplc 
äxcapvŕ)arj pe- Kai e|eA.9wv e^co 
eKXauaev xriKpwc 

ŕ") r7npw'í'ag Se yevopévr|c 

Á- J aup|3oúA.iov eX.a[3ov xcávxec ol 
äpv_iepelc Kai oí xcpea(3úxepoi xou Xaoú 
Kaxa xou 'Ir|aou woxe Gavaxwaai 
aúxôv 

2 Kai Sŕjaavxeg aúxôv äTxŕ)yayov Kai 
TxapéSooKav aúxôv lTovxíco IliXáxco rä 
ŕ|yepôvi 

3 Tóxe ISwv 'IoúSac ó xrapaSiSoúc 
aúxôv ôxi Kax£Kpí9r| pexape\r|9eic 
äxcéaxpeiiiev xa xpiaKovxa äpyúpva 
xoíc äpv_vepeúavv Kai xoíc 
xrpea[3uxépoic 

4 Aiywv, "Hpapxov xrapaSoúc alpa 
äBcpov oí Se elxrov, Tí xrpôc ŕ|pac au 

Ô\l)£l 



206 



MÄTOU S 27:16 



fciHe. %rpUickií 

5 A [on] povrh ty stŕíbrné v chráme, 
odšel pryč, a odšed, obesil se. 

6 A prední knéží vzavše peníze, 
fekli: Neslušíť jich vložiti do 
pokladnice, nebo mzda krve jest. 

7 A poradivše se, koupili za ne pole 
to hrnčífovo, ku pohrebu poutníkú. 

8 Protož nazváno jest pole to pole 
krve, až do dnešní ho dne. 

9 A tehdy naplnilo se povedení 
skrze Jeremiáše proroka fkoucího: 
A vzali tfidceti stfíbrných, mzdu 
ceneného, kterýž šacován byl od synú 
Izraelských, 

10 A dali je za pole hrnčífovo, jakož 
mi ustanovil Pán. 

11 Ježíš pak stál pred vladaŕem. 
A otázal se ho vladár, f ka: Ty-li jsi ten 
král Židovský? Rekl jemu Ježíš: Ty 
pravíš. 

12 A když na nej prední knéží 
a starší žalovali, nie neodpovédél. 

13 Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, 
kteraké veci proti tobé svedčí? 

14 Ale [on] neodpovédél jemu 
k zadnému slovu, takže se vladár 
[tomu] velmi divil. 

15 Mél pak obyčej vladár v svátek 
propustiti lidu vézné jednoho, 
kteréhož by chtéli. 

16 I méli v ten čas vézné jednoho 
znamenitého, kterýž sloul Barabbáš. 



Te-xtus fete-ytus 

5 kou púyac xa ápyúpia ev rä vaw 
äve)(0Ĺ>pr|aev Kal áxreA.9wv áxrŕ|y!;axo 

6 oí Se áp)(iepeíc A.a|3óvxec xá 
ápyúpia elxcov, OÚk e^eotiv (BaXeív 
aúxá eic xôv Kop(3aväv ÉtteI xiutj 
aľpaxóg éoxiv 

7 aup.|3oú\iov Se Xa(3óvxeg 
r|yópaaav eE, aúxcov xôv Äypôv xou 
Kepapéwc eic xaiprjv xoíg |évoic 

8 Siô eK\ŕ)9r| ó áypôg exeivog Aypôg 
Aľpaxog eoog xŕ)c aŕjpepov 

9 xóxe excXr|pcó9r| xô pľ|9ev Siá 
'Iepepíou xou xcpoipŕ|xou Aiyovxoc. Kal 
eX.a(3ov xá xpvÓKovxa ápyúpia xŕ|v 
xip.ŕjv xou xexipr|p.évou ov éxipŕ|aavxo 
äxcô uíwv 'IapaŕjA. 

10 Kal é'SooKav aúxá eíc. xôv äypôv 
xou Kepapéoog KaOá auvéxa^év poi 
KÚpiog 

11 'O Sé 'IriaoGg eorn epxcpoaGev xou 
ŕ)yepóvoc- Kal excr|pcóxr|aev aúxôv ó 
ŕ]yepa>v Xéycov, Eu el ó (BaavXeug xwv 
'IouSaícov ó Se 'Iľ|aoug etpn aúxw Eu 
Aiyeic 

12 Kal ev to KaxriyopeíaGai aúxôv 
úxcô xgov áp^iepécov Kal räv 
xcpea[3uxépwv oúSév äxceKpívaxo 

13 xóxe Áiyei aúxw ó I~hA.axoc OÚk 
aKoúeig xróaa aou Kaxapapxupoúaiv 

14 Kal oÚk äxceKpí9r| aúxw xcpôg 
oúSé ev pŕ)pa coaxe Baupá^eiv xôv 
ŕ)yepóva Aíav 

15 Kaxa Se éopxŕjv eiwGei ó ŕjyepwv 
äxcoXúeiv eva xw 'óy\<x> Séapiov ôv 
ŕ)9e\ov 

16 elypv Se xóxe Séapiov excíaripov 
A.eyópevov Bapa(3[3äv 



MÄTOU S 2 7 :17 



107 



fciHe. %mlickÁ 

17 Protož když se [lidé] sešli, fekl: 
Kterého chcete, ať vám propustím? 
Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove 
Kristus? 

18 Neboť vedel, že jej z závisti 
vydali. 

19 A když sedel na soudné stolici, 
poslala k nemu žena jeho, fkuci: Nie 
nemej činiti s spravedlivým tímto, 
nebo j sem mnoho trpela dnes ve snách 
pro neho. 

20 Ale prední knéží a starší navedli 
lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše 
pak aby zahubili. 

21 I odpovédév vladár, fekl jim: 
Kterého chcete ze dvou, ať vám 
propustím? A oni fekli: Barabbáše. 

22 Dí jim Pilát: Co pak učiním 
s Ježíšem, jenž slove Kristus? Rekli mu 
všiekni: Ukfižován buď. 

23 Vladár pak fekl: I což jest zlého 
učinil? Oni pak více volali, ŕkouce: 
Ukfižován buď. 

24 A vida Pilát, že by nie neprospel, 
ale že by vétší rozbroj byl, vzav vodu, 
umyl ruce pfed lidem, fka: Cist jsem já 
od krve spravedlivého tohoto. Vy 
vizte. 

25 A odpovédév všecken lid, fekl: 
Krev jeho na nás i na naše syny. 



17 ouvriypévwv ouv ca/xódv eíxrev 
aúxoíc ô IliXaxoc Tíva 9éA.exe 
cnroXúacD úpív Bapa(3(3av fj 'Ir)aouv 
xôv Xeyópevov Xpioxóv 

18 rjSei yap ° Tl Si^cx ipGovov 
TrapéScDKav ca/xóv 

19 KaBripivou Se ca/xou Éxri xou 
(3ŕ)|aaxog äxréaxeiXev xcpôc aúxóv ŕ) 
yuvŕj aúxoO Xéyouaa Mr|8ev aoi Kal 
tq SiKaíw EKsívco- xroXXá yap exraBov 
aŕ|pepov Kax' ôvap 5i' aúxóv 

20 Oí Se äp)(iepeíg xaí oí 
xcpea(3úxepoi excevaav xoúc. ô^Xouc. ľva 
aíxŕjaGovxai xóv Bapa(3[3äv xov Se 
'Iriaouv ónxoXéawaiv 

21 äxcoKpiGeig Se ó ŕiyepwv eíxrev 
aúxoíc Tíva BéXexe äxco räv Súo 
äxcoXúacú úpív oí Sé eixcov, Bapa[3(3äv 

22 Aiyei aúxoíc. ó ľhXäxoc Tí oúv 
xroiŕ)aoo 'Iriaouv xov Xeyópevov 
Xpvaxóv; Xéyouaiv aúxw xrávxec 
Exaupw9ŕ)xw 

23 ó Se ŕ]yepčov eipr) Tí yap kokov 
excoír|aev oí Se xrepiaawc expa^ov 
Xéyovxec ExaupcoGŕjxw 

24 íSwv Se ó IliXaxoc oxv oúSev 
cibipeXeí äXXá paXXov 9ópu|3oc yívexai 
Xa(3čov uScop äxcevúyaxo xác xeípac 
äxcévavxi xou ô^Xou Xéyoov, AGcpóc eípi 
axrô xoú aľpaxoc xou Smaíou xoúxou- 
úpeíc ô^eaOe 

25 xaí äxcoKpiGeíg xcäg ó Xaóg eíxrev 
To alpa aúxou écp' ŕ|pac xai excí xa 
xéxva ŕ)pcôv 



108 



MÄTOU S 27:35 



fciHe. %rpUickií 

26 Tedy propustil jim Barabbáše, ale 
Ježíše zbičovav, vydal, aby byl 
ukfižován. 

27 Tedy žoldnéf i hejtmanovi, vzavše 
Ježíše do radného domu, shromáždili 
k nemu všecku [svou] rotu. 

28 A svlékše jej, pfiodíli ho pláštém 
brunátným. 

29 A spletše korunu z tŕní, vstavili 
na hlavu jeho, a dali tŕtinu v pravou 
ruku jeho, a klekajíce pred ním, 
posmívali se jemu, ŕkouce: Zdrav buď, 
ó králi Židovský. 

30 A plijíce na neho, brali tŕtinu 
a bili jej v hlavu. 

31 A když se mu naposmívali, 
svlékli s neho plášť, a oblékli jej 
v roucho jeho. I vedli ho, aby byl 
ukŕižován. 

32 A vyšedše, nalezli človeka 
Cyrenenského, jménem Šimona. Toho 
prinútili, aby nesl kríž jeho. 

33 I pŕišedše na místo, kteréž slove 
Golgata, to jest popravné místo, 

34 Dali mu píti octa, smíšeného se 
žlučí. A okusiv ho, nechtél píti. 

35 Ukfižovavše pak jej, rozdelili 
roucha jeho, mecíce [o ne] los, aby se 
naplnilo povedení proroka, 
[fkoucího]: Rozdelili sobé roucho mé, 
a o múj odev metali los. 



Te-xtus fete-ytus 

26 xóxe äiréXuaev aúxoíc, xôv 
Bapa(3[3äv xóv Se 'Ir]aoúv 
tppayeWcóaac. xrapéSwKev ľva 
axau p to 9fj 

27 Tóxe oí axpcmcoxcu xoú ŕiyepóvoc. 
xcapaXa(3óvxeg xôv 'Ir]aoúv eic. xô 
xrpaixcópiov auvŕiyayov exť aúxôv 
ôXnv xŕjv axceípav 

28 Kal eKSúaavxeg aúxôv xcepvé9r|Kav 
aúxco )(\apúSa KOKKÍvr|v 

29 Kal xcXé^avxeg axécpavov kE, 
óiKavBcov excé9r|Kav éxrl xŕjv Ketpa\ŕ|v 
aúxoú Kal KaXapov excl xrjv Se^iav 
aúxoú Kal yovuxcexŕiaavxeg epxcpoaGev 
aúxoú evéxcai^ov aúxco Aiyovxeg Xaípe 
ó (3aaiA.eúg xcôv 'IouSaícov 

30 Kal epxcxúaavxec; eig aúxôv eX.a(3ov 
xôv KaA.ap.ov Kal exuxrxov eic xŤjv 
KetpaXrjv aúxoú 

31 Kal ôxe evéxrai^av aúxco e^éSuaav 
aúxôv xljv vXapúoa Kal evéSuaav 
aúxôv xa ípáxia aúxoú Kal äTxŕiyayov 
aúxôv eic; xô oxaupcôaai 

32 'E|epy_ópevoi 8é eúpov avGpcoxrov 
Kupr)vaíov ôvôpaxi Eĺpcova xoúxov 
ŕiyyápeuaav ľva aprj xôv oxaupôv 
aúxoú 

33 Kal eXBóvxeg eígxóxrov Xeyôpevov 
roXyoQä ôg eaxiv A.eyôpevog Kpavíou 
Tóxroc. 

34 é'ScoKav aúxco xneív ô^og pexa 
v_o\fjg pepiypévov Kal yeuaápevog oÚk 
ŕj9eA.ev xneív 

35 axaupwaavxec, 5e aúxôv 
Siepepíaavxo xa ípáxia aúxoú 
[SáXXovxeg KXfjpov ľva xrA.r|pco9fj xô 
pr)9ev úxcô xoú Txpocpŕjxou, 
Siepepíaavxo xa ípáxia pou éauxoíg, 
Kal excl xôv ípaxiapôv pou é'jžaXov 
KXfjpov, 



MÄTOU S 27:36 



109 



fciHe. %mlickÁ 

36 A sedíce, ostrihali ho tu. 

37 I vstavili nad hlavu jeho vinu 
jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, [ten] 
král Židovský. 

38 I ukfižováni jsou s ním dva lotŕi, 
jeden na pravici a druhý na levici. 

39 Ti pak, ktefíž chodili tudy, 
rouhali mu se, ukfivujíce hláv svých, 

40 A ŕíkajíce: Hej, ty jako rušíš 
chrám [Boží] a ve tf ech dnech [jej 
zase] vzdelávaš, pomoziž sám sobé. 
Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kríže. 

41 Tak podobné i prední knéží 
posmívajíce se s zákoníky a staršími, 
pravili: 

42 Jiným pomáhal, sám sobé nemúž 
pomoci. Jestliže jest král Židovský, 
nechať nyní sstoupí s kríže, a uveríme 
jemu. 

43 Doufalť v Boha, nechať ho nyní 
vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: 
Syn Boží jsem. 

44 Takž také i lotŕi, kteŕíž byli s ním 
ukfižováni, utrhali jemu. 

45 Od šesté pak hodiny tma se stala 
po vší té zemi až do hodiny deváté. 

46 A pri hodine deváté zvolal Ježíš 
hlasem velikým, ŕka: Eli, Eli, lama 
zabachtani? To jest: Bože múj, Bože 
múj, proč jsi mne opustil? 



Textvts fece-ytus 

36 Kal KaBŕjpevoi exŕjpouv ca/xôv éxei 

37 Kal 6Tcé9r|Kav éxcávw xŕjc KeipaAíjc 
aúxou xŕjv aíxíav aúxoú Y£YP a l a l a ^ vr l v ' 
Oúxóc éaxiv 'Irioouc ó (BaavXeO^ xwv 
'IouSaíoov 

38 Tóxe axaupoCvxai auv aúxw Súo 
Xrjaxaí elc ex Se^iwv Kal elc kE, 
eúoovúpwv 

39 Ol Se xcapaxcopeuôpevoi 
é|3\aaipŕ]pouv aúxôv KivoCvxeg xág 
K£ipaA.ác aúxwv 

40 Kal XéYovxeg 'O KaxaXúwv xôv 
vaôv Kal év xpialv ŕ|pépaig oiKoSopwv 
acoaov aeauxôv, eí ulôc. el xou Geou 
Kaxá(3r|9i äxcô xovi axatipoú 

41 ôpoícúc Se Kal oí äp^iepeíg 
epxcaí^ovxec. pexä xcôv Ypappaxécov Kal 
xcpea(3uxépoov é'XeYov 

42 "A\\o\i<; eaooaev éauxôv oú 
Súvaxai awaav el |3aaiA.euc 'IapaŕjA. 
éaxiv Kaxa(3áxoo vuv äxcô xou oxaupou 
Kal xcioxeúaopev aúxw 

43 xcéxcoiGev éxcl xôv 9eôv puaáaGw 
vúv aúxóv el GéA.ei aúxóv, elxcev Yc«p 
ôxv @eoC eípi ulôc. 

44 xô 5' aúxô Kal ol Xrjaxal ol 
auoxaupwGévxec. aúxw cibveíSi^ov aúxw 

45 Äxcô Se £Kxr)g wpac okoxoc 
eYÉvExo excl xcaaav xrjv yr\v eoog capag 
evváxríg 

46 xcepl Se xrjv evváxr)v copav 
äve(3ôr)aev ó 'Ir)ao0g ipGdvfj peYaArj 
XeYoov, H\i r)\i Xapa aa(3a)(9avi xoux' 
eaxvv @eé pou 9eé pou Ivaxí pe 
eYKaxéXvxceg 



220 



MÄTOU S 27:56 



fciHe. %rpUickií 

47 A néktefí z téch, jenž tu stáli, 
slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento. 

48 A hned jeden z nich béžev, vzal 
houbu, naplnil ji octem a vloživ na 
trest', dával jemu píti. 

49 Ale jiní pravili: Nech tak, 
pohledíme, pfijde-li Eliáš, aby ho 
vysvobodil. 

50 Ježíš pak opét volaje hlasem 
velikým, vypustil duši. 

51 A aj, opona chrámová roztrhla se 
na dvé, od vrchu až dolu, a zeme se 
tŕásla a skálé se pukalo, 

52 A hrobové se otvírali, a mnohá 
tela zesnulých svätých vstala jsou. 

53 A vyšedše z hrobu, po vzkfíšení 
jeho prišli do svätého mesta a ukázali 
se mnohým. 

54 Tedy centurio a ti, kteŕíž s ním 
byli, ostŕíhajíce Ježíše, vidouce 
zemétfesení a to, co se dalo, báli se 
velmi, f kouce: Jisté Syn Boží byl tento. 

55 Byly také tu ženy mnohé, zdaleka 
se dívajíce, kteréž byly pŕišly za 
Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu, 

56 Mezi nimiž byla Maria 
Magdaléna a Maria, matka Jakubova 
a Jozesova, a matka synú 
Zebedeových. 



Ttxtus fectytus 

47 xivec 5e xwv éxei eaxcóxcov 
cxKoúaavxec e\.eyov ôxi 'HAiav ipwvev 
oúxoc. 

48 Kai eúGéwc Spapwv eic eE, ca/xwv 
Kai Xa(3wv axróyyov xrA.ŕ|aac xe ô!;ouc 
xai xrepiOeig KaÄ.ápco éxróxi^ev aúxóv 

49 oí 5é X.01TX01 eA.£yov 'Äipec íScopev 
ei epv_gxai 'HXíac acóawv aúxóv 

50 ô 5e 'Ir)ao0g xráX.iv xpá^ag ipoví] 
peyáArj äipŕJKev xo xcveupa 

51 Kai íSoú, xô Kaxaxcéxaapa xoíj 
vaou eoyioQi] eíc Súo äxcô ävoo9ev eco<; 
kÓxoo xai ŕj yŕ| eaeía9r| xai aí xréxpai 
eav_ía9r)aav 

52 Kai xá pvripeva ävecó)(9r|aav Kai 
xcoXXa acópaxa xwv K6Kovpr|pévoov 
áyícov r)yép9r|, 

53 Kai e|e\9óvxeg ek xgďv pvripeícov 
pexá xŕ|v eyepaiv aúxou eiaŕjABov eíc 
xŕjv áyíav xcóXiv Kai eveipavía9r|aav 
xcoXXoíg 

54 'O 5e eKaxóvxapv_og Kai oi pex' 
aúxou xripouvxeg xôv 'Iriaouv iSóvxec. 
xôv aeiapôv Kai xá yevópeva 
etpo(3ŕ)9r|aav aipóSpa Aiyovxec ÄXr)9ó5g 
9goú uíôc f)v oúxoc 

55 'Haav Se ekev yuvavKeg xcoXXai 
äxcô paKpó9ev 9eoopo0aai aľxívec 
r)KoXoú9r)aav tq 'Ir|aoG äxrô xŕ)c 
ľaAAaíac SvaKovouaav aúxw- 

56 ev aic f)v Mapía ŕ) MaySaXr)vr| 
Kai Mapía ŕj xou 'IaKoó(3ou Kai 'Icoaŕj 
pŕjxríp Kai ŕ) pŕjxríp xwv uícôv 
Ze(3e5aíou 



MÄTOU S 2 7 :57 



111 



fciHe. %mlickÁ 

57 A když byl večer, pfišel [jeden] 
človek bohatý od Arimatie, jménem 
Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšúv. 

58 Ten pf istoupil ku Pilátovi a prosil 
za telo Ježišovo. Tedy Pilát rozkázal 
dáti telo. 

59 A vzav telo [Ježišovo] Jozef, 
obvinul je v plátno čisté, 

60 A vložil do svého nového hrobu, 
kterýž byl vytesal v škále; a pfivaliv 
kámen veliký ke dveŕúm hrobovým, 
odšel. 

61 A byla tu Maria Magdaléna 
a druhá Maria, sedíce naproti hrobu. 

62 Druhého pak dne, kterýž byl po 
velikém pátku, sešli se prední knéží 
a farizeové ku Pilátovi, 

63 Rkouce: Pane, rozpomenulijsme 
se, že ten svúdce fekl, ješté živ jsa: Po 
tfech dnech vstanú. 

64 Rozkažiž tedy ostŕíhati hrobu až 
do tfetího dne, ať by snad učedlníci 
jeho, pŕijdouce v noci, neukradli ho, 
a fekli by lidu: Vstalť jest z mŕtvych. 
I budeť poslední blud horší nežli 
první. 

65 Rekl jim Pilát: Máte stráž; jdéte, 
ostŕíhejte, jakž vite. 

66 A oni šedše, osadili hrob 
strážnymi, zapečetivše kámen. 



57 'Oipíac Se Y evo h l évr|g ŕ]\6ev 
avBpwTTOC TrAmiaioc äxrô Äpip.a9aíac, 
xouvopa 'Iwaŕjip, ôc Kcti ca/xôc 
E|aa9ŕ)Teuaev tw 'Inaou- 

58 oÚto$ TrpoaeXGwv rä nvXáxco 
r)Tŕ)aaxo xô acopa xou 'Ir|aoG xóxe ô 
rhAŕViľoc EKÉXeuagv cm;o8o9ŕ)vai xô 
acb[ia 

59 Kai X.a(3čov xô aa^a ó 'Iooaŕ|ip 
évexúA-i^ev aúxô aivSóvv KaBapa 

60 Kal é'9r|K£v aúxô ev tq koivw 
aúxou pvr||jeíco o e\axôp.r|aev ev xrj 
xcéxpa Kai xrpoaKiAíaac. AABov péyav 
xrj Búpa xou p.vr|p.eíou äxrŕjXBev 

61 ŕ|v Se 6K6Í Mapía ŕj MaySa\r|vŕj 
Kai ŕ) aXXr) Mapvá Ka8ŕjp.evai 
äxcévavxi xou xáipou 

62 T^ Sé excaúpiov, fíxic; eoxiv pexa 
xr|v xcapaaKeuŕjv, auvŕj)(9r|aav oí 
äp)(iepeíc Kai oí $apiaaíoi xcpôg 
i~hA.axov 

63 Aiyovxec. Kúpie ép.vŕja9r|p.ev ôxi 
eKeívoc ô xcXávog eixrev exi (wv Mexa 
xpeíc ŕ|pépac eyeípopai 

64 KéX.euaov ouv äa<j>a\ia9ŕjvai xôv 
xáipov eooc xfjg xpíxric ŕjp.épa$ p.ŕ|Txoxe 
é\9óvxec oí p.a9r|xai aúxoíi vuKxôg 
kAí^gdoiv aúxôv Kai eľxrooaiv xa> \aw 
'Hyép9ľ| äxcô xwv veKpwv Kai eoxai ŕ| 
eayá.Tr\ TxXávr) xeípwv xfjc xrpcóxr|c 

65 Etpr) Se aúxoí$ ó ľliXäxog "Exexe 
KouaxooSíav úxcáyexe äaipa\íaaa9e 
côg ol'Saxe 

66 oí Se xcopeuBévxeg r)aipaA.íaavxo 
xôv xáipov aippayíaavxec xôv AABov 
p.exa xfjc; KouaxwSíag 



222 



MÄTOU S 28:10 



fciHe. %mlickÁ 

O Q Na skonaní pak soboty, když 
.^Ojiž svitalo na první [den] toho 
téhodne, prišla Maria Magdaléna 
a druhá Maria, aby pohledély na hrob. 

2 A aj, zemétŕesení stalo se veliké. 
Nebo andél Páné sstoupiv s nebe 
a pfistoupiv, odvalil kámen ode dverí 
[hrobových], a posadil se na ném. 

3 A byl obličej jeho jako blesk, 
a roucho jeho bílé jako sníh. 

4 A pro strach jeho zdesili se strážni 
a učinéni jsou jako mrtví. 

5 I odpovédév andél, fekl ženám: 
Nebojte se vy, neboť vím, že Ježíše 
ukrižovaného hledáte. 

6 Neníť ho tuto; nebo vstalť jest, 
jakož [pfed]povédél. Pojďte, a vizte 
místo, kdež ležel Pán. 

7 A rýchle jdouce, povézte 
učedlníkúm jeho, že vstal z mŕtvych. 
A aj, pŕedchází vás do Galilee, tam jej 
uzrite. Aj, povédél jsem vám. 

8 I vyšedše rýchle z hrobu s bázní 
a s radostí velikou, béžely, aby 
učedlníkúm jeho zvéstovaly. 

9 Když pak šly zvéstovati 
učedlníkúm jeho, aj, Ježíš potkal se 
s nimi, fka: Zdrávy buďte. A ony 
pfistoupivše, chopily se noh jeho, 
a klanély se jemu. 

10 Tedy dí jim Ježíš: Nebojtež se. 
Jdéte, zvestujte bratfím mým, ať jdou 
do Galilee, a tamť mne uzri. 



28 



Textvts fece-ytus 

'0\j/e Se aappáxoov tŤ) 
'exciipwaKoúarj eíc píav 
aa(3páxcov ŕ]A.9ev Mapía ŕ) 
MaySaA.r]vrj Kal ŕ) a\\r\ Mapvä 
Beoopŕjacu xôv xáipov 

2 xai íSoú, aeiapôc éyévexo péyac- 
äyyeXoc Y°-P KU pí 0il Kaxa|3ác eE, 
oúpavoú xcpoaeXGwv äxceKÚXiaev xôv 
AAGov äxco xŕjc 9úpac, Kal eKa9r)xo 
éxcávw aúxou 

3 f|v Sé ŕ) iSéa aúxou obe äaxpaxcŕj Kal 
xô evSupa aúxou XeuKÔv côael v_icóv 

4 äxco Se xoú <j>ô|3ou aúxou 
eaeía9r]aav oí xripoúvxec Kal éyévovxo 
wael veKpoí 

5 äxcoKpi9elc Se ó äy yeXoc eiTcev xaíc 
yuvaií;ív, Mrj ipo|3eía9e úpeíc- olSa yäp 
ôxi 'Ir)aoúv xôv éaxaupwpévov £j|xeíxe- 

6 oúk eoxiv á>5e r)yép9r) yäp Ka9wc 
elxcev Seúxe l'Sexe xôv xóxcov ôxcou 
eKeixo ó Kúpiog 

7 Kal Tayii xcopeu9eíaai eľxcaxe xoíc. 
pa9r)xavg aúxou ôxv 'Hyép9r) äxco xcôv 
veKpcov Kal íSoú, xcpoáyei úpäg eíg xrjv 
TaXiXaíav eksí aúxôv ôvpea9e- íSoú, 
elxcov úpív 

8 Kal e!;eA.9oúaai tayy äxco xoú 
pvripeíou pexä <j>ó|3ou Kal \apac 
peyáXríg é'Spapov äxcayyeíXai xoíc 
pa9r|xaTc aúxou 

9 côg Se excopeúovxo äxcayyeíXai xoíc. 
pa9r)xaíg aúxou Kal íSoú, ó 'Ir]aoúc. 
äxcŕjvxr)aev aúxaíc. Xéyoov, Xaípexe al 
Se xcpoaeABoúaai eKpáxr)aav aúxou, 
xoú$ xcóSac Kal xcpoaeKÚvr)aav aúxw 

10 xóxe Áiyei aúxaíg ó 'Ir|aoúg Mrj 
<j>o|3eía9e- úxcáyexe äxcayyeíXaxe xoíc 
äSeAxpoíc pou íva äxcéABwaiv eíg xrjv 
TaXiXaíav KäKei pe ô^ovxai 



MÄTOU S 28:11 



113 



fciHe. TCrttiiÚLií 

11 Když pak ony odešly, aj, néktefí 
z stráže pfišedše do mesta, oznámili 
pfedním knéžím všecko, co se stalo. 

12 Ktefížto shromáždivše se 
s staršími a uradivše se, mnoho penéz 
dali žoldnéfúm, 

13 Rkouce: Pravte, že učedlníci jeho 
nočné pfišedše, ukradli jej, když jsme 
my spali. 

14 A uslyší-liť o tom hejtman, myť 
ho spokojíme a vás bezpečný učiníme. 

15 A oni vzavše peníze, učinili, jakž 
naučeni byli. I rozhlášeno jest slovo to 
u Židú až do dnešního dne. 

16 Jedenácte pak učedlníkú šli do 
Galilee na horu, kdežto jim byl uložil 
Ježíš. 

17 A uzŕevše ho, klanéli se jemu. Ale 
nékteŕí pochybovali. 

18 A pfistoupiv Ježíš, mluvil jim, 
fka: Dána jest mi všeliká moc na nebi 
i na zemi. 

19 Protož jdouce, učte všecky 
národy, kftíce je ve jméno Otce i Syna 
i Ducha svätého, 

20 Učíce je zachovávati všecko, což 
jsem koli prikázal vám. A aj, já s vami 
jsem po všecky dny, až do skonaní 
sveta. Amen. 



Ttxtus fectytus 

11 nopeuopévwv Se aúxwv iSoú, 
ti vec xf)g KouoTwSíag eXGóvxeg eig xŕ|v 
ttoAiv äxrŕiyyeiXav T °^ äpyjepeúaiv 
axcavxa xa yevópeva 

12 Kal auva^Qévxe^ pexa räv 
xcpea(3uxépoov aup(3oú\vóv xe Xa(3óvxeg 
äpyúpia ÍKavá eSooKav xovc 
CTxpcmcóxcnc. 

13 Aiyovxeg Eľxcaxe ôxi Oí pa9r|xal 
aúxoú vukxôc. eXGóvxeg ex^e^av aúxôv 
ŕipwv Koipoopévcov 

14 xai eáv aKouaBfj xoúxo éxrl xoú 
ŕ)yepóvog ŕ)peíg xceíaopev aúxôv Kal 
úpag äpepípvoug xcoiŕ|aopev 

15 oí Se Xa(3óvxeg xa äpyúpia 
excoír|aav cóg eSiSáv_9r|aav. Kal 
Sieipr|p.ía9r| ó Xóyog oúxog xcapa 
'IouSaíoic pév_pi xŕ)g aŕjpepov 

16 Ol Se evSexa pa9r|xal 
excopeú9r|aav eíc; xr|v raA.iA.aiav eíc; xô 
ôpog oú exá^axo aúxoíg ó 'Iriaoúg 

17 Kal ISóvxeg aúxôv xrpoaeKÚvr|aav 
aúxčr ol Se eSíaxaaav 

18 Kal xrpoaeXBwv ó 'Iriaoúc. 
eXáXr)oev aúxoíg Aiywv, 'ESô9r| poi 
xcaaa e|ouaía ev oúpavw Kal éxrl yfjg 

19 xcopeu9évxeg oúv pa9r]xeúaaxe 
xrávxa xa é'9vr] (Baxcxí^ovxeg aúxoúg eíg 
xô ôvopa xoú xcaxpôg Kal xoú uíoú Kal 
xoú áyíou xcveúpaxog 

20 SiSáaKovxeg aúxoúg xripeív xrávxa 
ôaa evexeiX.á(inv úpív Kal íSoú, éyw 
pe9' úpôv eípi xráaag xag ŕ)pépag ecog 
xf)g auvxeXeíag xoú aíwvog Äpŕjv 



Evanjelium podlé sepsání S. Marka 



IfciHe. ICreUickÁ 
Počátek evangelium Ježíše Krista, 
Syna Božího; 

2 Jakož psáno jest v Prorocích: Aj, já 
posilám andéla svého pred tvárí tvou, 
kterýž pripraví cestu tvou pred tebou. 

3 Hlas volajícího na poušti: 
Pripravujte cestu Pane, pfímé čiňte 
stezky jeho. 

4 Kftil Jan na poušti a kázal kfest 
pokání na odpustení hŕíchú. 

5 I vycházeli k nemu ze vší krajiny 
Židovské i Jeruzalémští, a kftili se od 
neho všickni v Jordáné ŕece, 
vyznávajíce hfíchy své. 

6 Byl pak Jan odín srstmi 
velbloudovými, a pás kožený na 
bedrách jeho, a jídal kobylky a med 
lesní. 

7 A kázal, ŕka: Za mnou jde silnejší 
mne, kteréhožto nejsem hoden, sehna 
se, rozvázati ŕeménka u obuvi jeho. 

8 Já zajisté kftil jsem vás vodou, ale 
onť vás kŕtíti bude Duchem svätým. 

9 I stalo se v téch dnech, pf išel Ježíš 
z NazarétuGalilejského, a pokŕténjest 
v Jordáné od Jana. 

10 A hned vystoupé z vody, uzrel 
nebesá otevŕená a Ducha jakožto 
holubici, sstupujícího na néj. 



Te-xtvts fece-ytus 

1'Apyi] xoú e\jaYY e ^-í° u 'IncroO 
Xpiaxoú uíoú tou Geoú 

2 'Q c. YÉYP aTTTai ^ v T °^ 
TTpoipŕJTcnc, 'iSoú, eyco aTxoaxéA.Ä.co xôv 
aYY e ^óv pou Tcpô TrpoacÓTTOu aou ôg 
KaxaaKeuáaei xŕjv óSóv aou 
epxrpoaGév aou, 

3 ipodvŕ) (Bowvxog ev xrj epŕjpcp- 
'Exoipáaaxe xrjv óôôv xupíou eúBeíac 
xcoieíxe xag xpí(3oug aúxou 

4 eYÉvexo 'Iwávvr|c Paxcxí^oov év xŕ] 
epŕjpcp Kal Kripúaaoov ^áxmapa 
pexavoíac eic capeaiv ápapxiwv 

5 Kal é^exropeúexo xrpôc aúxôv xcaaa 
i] 'IouSaía x<ápa Kal oí 'IepoaoXupíxai 
Kal ejžaxcxí^ovxo xrávxec ev to 
'IopSávrj xroxapcp úxc' aúxou 
e^opoXoYoúpevov xac ápapxíac aúxwv 

6 f|v 6é 'Iooávvr|c évSeSupévoc xpívac 
KapŕjXou Kal £cóvr|v 5eppaxívr|v xrepl 
xr|v óacpúv aúxou Kal éaOícov aKpíSac 
Kal péAi aYpiov 

7 Kal £Kŕ)puaaev Aíyoov, "Ep^exai ó 
ia)(upôxepóc. pou ÔTxíaco pou oú oÚk 
eipl ÍKavôc. KÚvpag Xúaai xôv Ipávxa 
xcôv úxco8r|páxcov aúxou 

8 eyco pév e(3áxcxvaa úpac ev úSaxi 
aúxôg 5é (Baxcxíaei úpac. ev xcveúpaxi 

aYÍco 

9 Kal ^évexo ev eKeívaig xaíc 
ŕ)pépaig f)X9ev 'Ir|aoúc äxrô Na^apéx 
xf)g raAAaíag Kal e(3axcxía9r| úxcô 
'Iwávvou eíg xôv 'IopSávr)v 

10 Kal eúOecog ava(3aívoov axcô xoú 
ú5axog elSev av_i£opévouc xoúg 
oúpavoúg Kal xô xcveúpa wael 
xcepiaxepav Kaxa[3aívov éxť aúxôv 



MAREK 1:11 



115 



fciHe. %mlickÁ 

11 A hlas stal se s nebe: Ty j si ten 
múj milý Syn, v némž mi se dobre 
zalíbilo. 

12 A ihned ho Duch vypudil na 
poušť. 

13 Ibyl tam na poušti čtyfidceti 
dnu, a pokoušín byl od satana; a byl 
s zverí, a andélé prisluhovali jemu. 

14 Když pak byl vsazen Jan [do 
žaláre], pf išel Ježíš do Galilee, zvestuje 
evangelium království Božího, 

15 Pravé: Že se naplnil čas, 
a priblížilo se království Boží. Ciňte 
pokání, a verte evangelium. 

16 A chode podlé more Galilejského, 
uzrel Šimona a Ondfeje bratra jeho, 
ani pouštéjí síti do more, nebo rybári 
byli. 

17 I ŕekl jim Ježíš: Pojďte za mnou, 
a učiním vás rybáfe lidí. 

18 A [oni] hned opustivše síti své, šli 
za ním. 

19 A posed odtud maličko, uzrel 
Jakuba Zebedeova, a Jana bratra jeho, 
kteŕíž také [byli] na lodí tvrdíce síti 
své; 

20 A hned povolal jich. A [oni] 
opustivše otce svého Zebedea na lodí 
s pacholky, šli za ním. 

21 I vešli do Kafarnaum. A hned 
v sobotu šel Ježíš do školy, a učil. 



Te.xtus fete-ytus 

11 Kcti ipoovri eyéveTO ex xcov 
oúpavwv £ú eí ó uiôc p.ou ó äycnTm-óc 
ev cú eúSÓKnaa 

12 Kal eú9úc xo xcveúpa aúxôv 
£K(3áXXei eíc xíjv epnp.ov 

13 Kal ŕ|v eKeí ev xí] epŕ|p.cú ŕ|pépac 
xeaaapáKovxa Txeipa^ôpevoc úxrô xou 
Eaxava Kal f)v pexa xwv Gnpíoov Kal ol 
aYY e ^ ov SvnKÓvouv aúxw 

14 Mexá Se xô xrapaSoGŕjvaí xôv 
'Iooávvnv f)X9ev ô 'Inaoúc eic xíjv 
TaXiXaíav Knpúaawv xó gúayY^ov 
xf)g PaaiXeíac xou Beoú 

15 Kal XéYcov ôxi neTxAŕjpcoxai ó 
Kaipôc Kal f)YY lK£v ŕ| fiaoikeía xou 
Qeoú- p.exavoeíxe Kal xnaxeúexe év tq 

16 IlepiTxaxcov 8é xcapá xíjv 
BáXaaaav xŕ|c raAAaíac elSev Eĺpcova 
Kal Äv5péav xôv äSeAxpôv aúxou 
(BáXXovxag äp.ipí|3A.r|axpov ev xrj 
BaXáaan- ŕ|aav Yctp áAieíc 

17 Kal enxev aúxoíc ô 'Inaoúc Aeúxe 
ôxcíaoo (aou Kal xroiŕ|aco úpac. ysvéadai 
áAieíc ävBpcóxccov 

18 Kal eúGéwc. äipévxec. xá SÍKxua 
aúxwv, r)KoXoú9naav aúxw 

19 Kal xcpojBag éKeíBev oAíyov elSev 
'IaKoo(3ov xôv xou Ze(3eSaíou Kal 
'Iooávvnv xôv äSeXipôv aúxou Kal 
aúxoúg ev xw xcXoíco Kaxapxí^ovxac. xa 
SÍKxua 

20 Kal eúBewc. eKÓXeaev aúxoúc. Kal 
äipévxec xôv xcaxépa aúxwv Ze[3eSaíov 
ev xoa txXovol) pexa räv |aia9wxwv 
äxcfjXGov ôxcíaoa aúxou 

21 Kal elaxcopeúovxai eic. 
Kaxrepvaoúp Kal eúBewc xoíg 
aá(3[3aaiv elaeXGwv evc xrjv 
auvaYWYľjv e5í5aaKev 



226 



MAREK 1:3 1 



fciHe. %rpUickií 

22 I divili se náramné učení jeho; 
nebo učil je, jako moc máje, a ne jako 
zákoníci. 

23 I byl v škole jejich človek, 
[posedlý] duchem nečistým. I zvolal, 

24 Rka: Ale což jest tobé do nás, 
Ježíši Nazaretský? Pfišel jsi zatratiti 
nás; znám té, kdo jsi, [a vím, že jsi] ten 
svätý Boží. 

25 I pŕimluvil mu Ježíš, f ka: 
Umlkniž a vyjdi z neho. 

26 I polomcovav jím duch nečistý 
a kfiče hlasem velikým, vyšel z neho. 

27 I lekli se všickni, takže se tázali 
mezi sebou, fkouce: I co jest toto? 
Jakéž jest toto nové učení, že [tento] 
mocné duchúm nečistým rozkazuje, 
a poslouchají ho? 

28 I roznesla se povést o ném hned 
po vší krajine Galilejské. 

29 A hned vyšedše ze školy, prišli 
do domu Simonova a Ondrejova 
s Jakubem a s Janem. 

30 Simonova pak svegruše ležela, 
majíc zimnici. A hned jemu povédéli 

ní. 

31 A pfistoupiv, pozdvihl jí, ujav ji 
za ruku její, a hned prestala jí zimnice. 

1 posluhovala jim. 



22 Kal £^£TrXŕ|aaovTO exrl xrj SiSa^fj 
co/toG- f)v yáp SiSáaKwv ca/xouc. coc. 
e^ouaíav ey_a>v Kal oúy_ obe oí 
ypappaxeíc 

23 Kal ŕ|v év xfj auvayodyfi a( JTGúv 
avGpwTTOc ev xrvajpaxi aKa9ápxco Kal 
ävéxpa^ev 

24 Aiyodv, "Ba, ri ŕ|pív Kal aoí, 'Inaou 
Na^apnvé; ŕ]A.9ec äxroAiaai ŕ|pag ol5á 
ae xíc. el ó ayioc. xou 9eou 

25 xai éxrexípnaev aúxco ô 'Inaoúc 
Aiyodv, ^ipcóGnTi Kal I^eX0e eE, aúxoú 

26 Kal axcapá!;av aúxôv xô xrveúpa 
xô äKaBapxov Kal Kpá^av ipoví] 
peyáArj e^ŕjABev eE, aúxou 

27 Kal e9ap(3ŕ)9naav xcavxéc, cáaxe 
au^nxeív xrpóc aúxouc, Aiyovxac Tí 
eaxiv xouxo xig ŕj SiSavjj ŕj Kaivŕ) aúxn, 
ôxi Kax' e^ouaíav Kal xoíc. Txveúpaoiv 
xovg aKaBápxovg excixáaaei Kal 
úxcaKoúouavv aúxw 

28 e|f|X9ev Se ŕ) óu<or| aúxou eú9uc eíc 
ôXnv xr|v xcepí)(oopov xŕjc ľaAAaíac 

29 Kal eú9éwc ek xŕjc auvaycoyfjg 
e|eX9óvxeg ŕ]\9ov eic xŕjv ovxíav 
Eĺpcovog Kal ÄvSpéou pexá 'IaKcó[3ou 
Kal 'Iooávvou 

30 ŕj Se xcev9epa Eípoovog KaxÉKaxo 
xxupéaaouaa Kal eú9éoog Äiyouaiv 
aúxcp xxepl aúxfjg 

31 Kal xcpoaeX9wv ŕjyeipev aúxŕjv 
Kpaxŕjaag xfjg xeipôc aúxfjg- Kal äipŕJKev 
aúxŕjv ô xxupexóc eú9eoog, Kal SmKÓvei 
aúxoíc. 



MAREK 1:32 



117 



fciHe. %rpUickií 

32 Večer pak již pri západu slunce, 
nosili k nemu všecky nemocné 
i ďábelníky. 

33 A bylo se všecko mesto sbéhlo ke 
dvefúm. 

34 I uzdravoval mnohé ztrápené 
rozličnými neduhy, a ďábelství 
mnohá vymítal, a nedopustil mluviti 
ďáblúm; nebo znali ho. 

35 A pfede dnem velmi ráno vstav 
[Ježíš], vyšel, a šel na pusté místo, 
a tam se modlil. 

36 I šel za ním Šimon i ti, kteŕíž 
s ním byli. 

37 A když jej nalezli, fekli jemu: 
Všickni té hledají. 

38 I dí jim: Pojďmež do okolních 
mésteček, abych i tam kázal. Nebo na 
to jsem pfišel. 

39 I kázal v školách jejich ve vší 
Galileji, a ďábelství vymítal. 

40 Tedy pfišel k nemu malomocný, 
prose ho, a klekna pred ním, ŕekl 
jemu: [Pane], chceš-li, múžeš mne 
očistiti. 

41 Ježíš pak slitovav se, vztáhl ruku, 
dotekl se ho a ŕekl jemu: Chci, buď 
čist. 

42 A když to ŕekl, hned odstoupilo 
od neho malomocenství, a očišténjest. 



Te-xtus fete-ytus 

32 'Ovpvac Se yevopévric. ôxe é'5u ó 
fjAioc eipepov Tipôc aúxôv xcávxac; xoúc; 
koikcôc É'xovxac Kal xouc 
SaipoviCppévouc;- 

33 Kai ŕ) TXÓA.IC o\n éxnauvriypévri f)v 
xrpôg xrjv 9úpav 

34 Kal éBgpáxceuaev xroAAouc koikcôc 
É'xovxac. xcovKÍXaig vóaoic. Kal Saipôvia 
xcoXXa e|é(3aXev Kal oÚk fjcpiev XaXeív 
xá Saipóvia ôxi rjSeiaav aúxôv 

35 Kal xcpco'l' evvxiypv Xíav ävaaxág 
e|f)X9ev Kal äxcfjXGgv eíg epripov xôxrov 
KaKev xcpoar|úv_£xo 

36 Kal KaxeSíco^av aúxôv ó Eípwv 
Kal ol pex' aúxoú 

37 Kal eúpovxeg aúxôv Aiyouaiv 
aúxcp oxv návxeg £r|xoúaív ae 

38 Kal Äiyei aúxoTg 'Äycopev slg xág 
ev_opévag KcapoxcóXgig ľva KaKev 
Kripú^co- eíg xoúxo yap eieXŕjXuGa 

39 Kal f)v Kripúaacov ev xaíg 
auvaycoyaíc; aúxcov eíg ô\r|v xŕ|v 
TaXiXaíav Kal xa 5aipówa 6K[3áXXcov 

40 Kal epv_exai xcpôg aúxôv X.excpôg 
TxapaKaXóäv aúxôv Kal yovuxi-gxcov 
aúxôv Kal Aiytov aúxcp ôxi 'Eav SéArjc 
Súvaaaí pe KaBapíaai 

41 ó 5é 'Ir|aoúg axcXayxvvaGelg 
EKxeívag xrjv xeipa fjvpaxo aúxoú Kal 
Aiyei aúxcp GéXco Ka9apía9r)xi- 

42 Kal eíxcóvxog aúxoú eúGecog 
axcf|X9ev axť aúxoú, ŕj Aixrpa Kal 
eKaBapíaGr) 



118 



MAREK 2:6 



fciHe. %rpUickií 

43 I pohroziv mu, hned ho odbyl, 

44 A ŕekl mu: Viziž, abys 
nižádnému nie nepravil. Ale jdi, ukáž 
se knézi, a obetuj za očistení své to, 
což prikázal Mojžiš, na svédectví jim. 

45 On pak vyšed, počal vypravovati 
mnoho a ohlašovati tu vec, takže již 
nemohl Ježíš do mesta zjevné vjíti, ale 
vné na místech pustých byl. I scházeli 
se k nemu odevšad. 



2 A opét všel do Kafarnaum po 
[nékolika] dnech. I uslyšáno jest, že 
by doma byl. 

2 A hned sešlo se jich množství, 
takže již nemohli ani ke dveŕúm. 
I mluvil jim slovo. 

3 Tedy pfijdou k nemu [néktefí], 
nesouce šlakem porazeného, kterýžto 
ode čtyf nesen byl. 

4 A když k nemu nemohli pro 
zástupy, loupali strechu, kdež byl 
[Ježíš], a probof ivše [pudu], spustili 
po provazích dolu ložce, na némž 
ležel šlakem porazený. 

5 A vida Ježíš víru jejich, dí šlakem 
porazenému: Synu, odpouštéjí se tobé 
hŕíchové tvoji. 

6 A byli tu néktefí z zákoníkú, 
sedíce a myslíce v srdci ch svých: 



Ttxtus fectytus 

43 Kal é|j[3pi|jr]aá|j£voccujT(i> eúGewc 
e|é(3a\ev ca/xóv 

44 kou Xéya ca/xw "Opa pr|Sevl p.r|oev 
e'iTrrjc aXX' uxcaye aeauxôv 5ev|ov xw 
íepeí Kal xrpoaéveyKe xcepl xoú 
KaBapiapoO aou a xrpoaéxa|ev 
Mcoaf)c, eíg p.apxúpiov aúxoíc 

45 ó 5e bE,bXQcúv fjp^axo Kripúaaav 
xroXXa Kal Svatpriiaí^giv xóv Xóyov 
woxe pr|Kéxv aúxóv SúvaaBai ipavepwg 
eíc; xróXiv EvaeXBevv aXX' e|w ev épŕjp.oic 
xóxcoig ŕ)v Kal fjpy^ovxo xrpôc aúxôv 
xcavxay_ó9ev 

2 Kal xráXiv eíafjXBev eic. 
Kaxrepvaoup. 5i' ŕ|p.£pódv Kal 
r|KoúaOr| ôxi elg oikov eoxív 

2 Kal EÚGéoog auvŕ)v_9r|aav xroXXol 
caaxe p.r|K£xi v_wpeív \ir\8e xá xrpôc xŕ|v 
Gúpav Kal éA.áA.a aúxoíg xôv Xóyov 

3 Kal epy^ovxai xcpôg aúxôv 
xcapaXuxvKov ipépovxec. aipópevov úxrô 
xeaaápcov 

4 Kal p.r| Suvápevoi xcpoaeyyíaav 
aúxw 5iá xôv ôvXov äxceoxéyaaav xŕ|v 
oxéyr)v ôxcou f)v Kal e|opú|avxeg 
vaXcoaiv xôv Kpá(3[3axov écp' w ó 
xrapaXuxiKÔg KaxÉKaxo 

5 íSwv Se ó 'Iriaoug xr|v xcíoxiv aúxwv 
Xiyei TÔ xcapaXuxvKw Tékvov 
äipéodvxai aoi al ápapxíai aou 

6 f)aav Sé xiveg xcôv ypap.p.axeGdv £K£Í 
Ka9ŕ)|jevoi Kal SiaXoyi£óp.evoi év xaíg 
KapSíavg aúxwv 



MAREK 2:7 



119 



fciHe. %rpUickií 

7 Co tento tak mluví rouhavé? Kdo 
muž odpusti ti hr íchy, jediné sám Búh? 

8 To hned poznav Ježíš duchem 
svým, že by tak pfemyšlovali sami 
v sobé, ŕekl jim: Proč o tom 
pfemyšlujete v srdci ch svých? 

9 Co jest snáze fíci šlakem 
porazenému: Odpouštéjí se tobé 
hŕíchové, čili ŕíci: Vstaň a vezmi lóže 
své a choď? 

10 Ale abyste védéli, že Syn človeka 
má moc na zemi odpouštéti hŕíchy, dí 
šlakem porazenému: 

11 Tobéť pravím: Vstaň, a vezmi 
lóže své, a jdi do domu svého. 

12 I vstal hned, a vzav lóže své 
pŕede všemi, odšel, takže se desili 
všickni, a chválili Boha, ŕkouce: Nikdy 
jsme toho nevideli. 

13 I vyšel opét k mori, a všecken 
zástup pf icházel k nemu, i učil je. 

14 A pomíjeje [Ježíš], uzrel Leví 
[syna] Alfeova, sedícího na cle. I dí 
jemu: Pojď za mnou. A on vstav, šel za 
ním. 

15 I stalo se, když sedel za stolem 
v domu jeho, že i publikáni množí 
a hfíšníci sedeli spolu s Ježíšem 
a s učedlníky jeho; neb mnoho jich 
bylo, a šlo za ním. 



7 Tí oúxoc ouxcoc Xakel [3A.aaipr|Lnac 
xíg Súvaxai aipiévaí ápaptíag eí pŕj eíg 
ó Geôg. 

8 kou eúGéodc éxriyvoúc ô 'Ir|aoúg tô 
xrveúp.axi aúxou ôxv oúxwc. 
SiaXoyíCovxai ev éauxoľc eíxcev aúxoíc 
Tí xaúxa Sia\oyí£ea9e ev xaíc 
KapSíavg úpwv 

9 xí eaxvv eÚKoxroóxepov eíxceív tq 
xcapaXuxiKw Äipéwvxaí aoí av 
ápapxíai fj eíxceív "Eyeipai Kai apov 
aou xôv Kpá(3[3axov Kai xrepixcáxei 

10 ľva Se eíSnxe ôxi e^ouaíav ey^ei ó 
uíôc. xou ävBpcóxcou äipiévcu éxri xfjg 
yŕ|c ápapxíac Aiyei xcp xcapaXuxiKw 

11 Eoi Xéyoo eyevpai Kai apov xôv 
Kpá(3(3axov aou kov úxraye eíc xov 
ovkÓv aou 

12 Kal r)yép9r) eúGeooc, Kai apag xôv 
Kpá(3(3axov e|n\9ev evavxíov xcávxoov 
cóaxe e|íaxaa9ai xrávxac Kai So^á^eiv 
xôv 9eôv Aiyovxac ôxv oúSéxroxe Oúxwc 
eíSopev 

13 Kaí e^nXGev xraA.iv xcapa xrjv 
QáXaaaav Kai xrac ó ôvA.oc rjp^exo 
xrpôc; aúxóv Kai eSíSaaKev aúxoúc 

14 Kai xrapáywv eíôev Aeuiv xôv xou 
AXipaíou KaGnpevov exri xô xeXcóviov 
Kai Xiyei aúxw ÄKoXoúGei poi Kai 
avaarai; nKoA.oú9r]aev aúxw 

15 Kai eyevéxo ev tq KaxaKeíaGai 
aúxôv ev xrj omía aúxou Kai xroXXoi 
xeXwvav Kai ápapxwXoi auvaveKeivxo 
xw 'Ir)aou Kai xoíc pa9r]xaíc aúxou- 
f|aav yap xcoXXoi Kai r)Ko\oú9r|aav 
aúxw 



220 



MAREK 2:22 



fciHe. %mlickÁ 

16 Zákoníci pak a farizeové vidouce, 
že jedl s publikány a s hr íšníky, ŕekli 
učedlníkúm jeho: Což jest toho, že 
s publikány a hfíšníky jí a pije [Mistr 
váš]? 

17 To uslyšav Ježíš, dí jim: 
Nepotfebují zdraví lékafe, ale 
nemocní. Nepŕišelť jsem volati 
spravedlivých, ale hfíšných ku 
pokání. 

18 Učedlníci pak Janovi a farizejští 
postívali se. I prišli a ŕekli jemu: Proč 
učedlníci Janovi a farizejští postí se, 
a tvoji učedlníci se nepostí? 

19 I ŕekl jim Ježíš: Kterakž mohou 
synove Ženíchovi postiti se, když jest 
s nimi Ženich? Dokavadž mají s sebou 
Ženícha, nemohouť se postiti. 

20 Ale pŕijdouť dnové, když od nich 
odjat bude Ženich, a tehdáž se búdou 
postiti v téch dnech. 

21 Ano nižádný záplaty sukňa 
nového nepfišívá k rouchu starému; 
jinak odtrhne ta záplata nová od 
starého [ješté néco], i býva vétší díra. 

22 A žádný nevlévá vína nového do 
nádob starých; jinak rozpučí nové 
víno nádoby, a [tak] víno se vyleje, 
a nádoby se pokazí. Ale víno nové má 
lito býti do nádob nových. 



16 Kal oí ypappaxeíg. Kal oí 
$apiaaíoi, iSóvxeg aúxôv eaGíovxa 
pexa xcôv xeXxovcôv Kal ápapxcoA.côv 
eX.£yov xovc |aa9r)xaíc aúxoú Ti oxv 
pexá xcôv xeXcovcôv Kal ápapxcoA.côv 
eaGíei Kal xrívei 

17 Kal aKoúaag ó 'Inaoúc. Aiyei 
aúxoíg. Oú ypeíav eypvoiv oí vayjjovxec. 
iaxpoú aXk' oí kokcôc ey_ovxec- oÚk 
ŕ)X9ov KaAiaai SiKaíouc äXXá 
ápapxcoA.oúc eic pexávoiav 

18 Kal f)aav oí paBnxal 'Icoávvou 
Kal oí xcôv fPapiaaícov vr)oxeúovxec Kal 
epypvxai Kal Aiyouaiv aúxw Aiaxí oí 
paBnxal 'Iooávvou Kal oí xcôv 
í'apiaaícov vn,axeúotiaiv oí Se aol 
paBnxal oú vnaxeúouaiv 

19 Kal elxcev aúxoíc; ó 'Inaoúc Mŕ| 
Súvavxai oí uíol xoú vuptpcôvoc. év cp ó 
vuptpíoc. pex' aúxcôv eaxiv vr|axeúeiv 
ôaov v_póvov peB" éauxcôv ey_ouaiv xôv 
vuptpíov oú Súvavxai vn,axeúeiv 

20 eXeúaovxai 5e ŕ|pépai ôxav 
äxrapBfi äxc' aúxcôv ô vuptpíoc. Kal xóxe 
vnaxeúaouaiv ev eKeívaig xaíc ŕ|pépaíc 

21 Kal oúSelg éxrí|3Ar|pa paKouc. 
äyvátpou eTxvppáxcxev éxrl ípáxíco 
xcaXaicô- eí 5é y.ŕ\ aľpei xo xtAripoúpa 
aúxoú xô Kavvôv xoú xcaXavoú Kai 
v_eípov av_íapa yívexai 

22 Kal oúSelg (3áXX.ei olvov véov eíc; 
äaKoúg xtaXaioúc;- ev 5é pŕ) pŕ\ooei ó 
olvoc. ó véoc. xoúg äaKoúc. Kal ó olvoc. 
ÉKYEÍxai, Kal oí aaKoí- axcóXoúvxai 
aXXa olvov véov eíc äaKoúg Kaivoúg 

PXľ|X£OV 



MAREK 2:23 



121 



fciHe. %rpUickií 
23 I stalo se, že šel Ježíš v sobotu 
skrze obilí, i počali učedlníci jeho 
jdouce vymínati klasy. 



24 Tedy farizeové fekli jemu: 
Pohleď, coť činí [učedlníci tvoji], čehož 
nesluší [činiti] v sobotu. 

25 I fekl jim: Nikdy-liž jste nečtli, co 
učinil Dávid, když nouze byla, 
a lacnel, on i ti, kteŕíž s ním byli? 

26 Kterak všel do domu Božího za 
Abiatara nejvyššího knéze, ajedl 
chleby posvátné, (jichžto neslušelo jísti 
než samým knéžím,) a dal i tém, kteŕíž 
s ním byli? 

27 I pravil jim: Sobota pro človeka 
učinená jest, a ne človek pro sobotu. 

28 Protož Syn človeka jest pánem 
také i soboty. 



Ttxtus fectytus 

23 Kal eyévexo TxapaxropeúeaGav 
ca/xôv év xovc aá(3[3aaiv 5iá xwv 
CTTTopíp.GDv Kal fjp!;avxo oí paBrixal 
aúxoú óSôv Tcoieív TÍXXovxeg xoug 
axáyuac 

24 Kal ol fl>apvaavov eXeyov aúxw 
"l5e xí xrovouavv ev xovc. aá(3f3aaiv o 
o\jk e^eanv 

25 Kal aúxôc eX.eyev aúxovg 
OúSéxroxe ävéyvcoxe xí éxroír|aev Aa[3vS, 
oxe v_pgíav eoyev Kal éxcevvaaev aúxóg 
Kal ol p.ex' aúxoú 

26 xrcôg evanA.9ev elc xôv ovkov xoú 
Oeoú éxrl Ä(3va9áp xoú äpyjepéooc. Kal 
xouc äpxoug xf)g xcpoGéaeoog eipayev 
oug oÚk e|eaxvv ipayevv ev [arj xovg 
vepeúavv Kal e5a>Kev Kal xovg aúv aúxw 
oúavv 

27 Kal eX.eyev aúxovg To aá[3(3axov 
Sva xôv avBpooxcov eyévexo oú^ ó 
av9p&3xcog Sva xô aá(3[3axov 

28 coaxe KÚpvóg éaxvv ó uvôg xoú 
ävBpoóxrou Kal xoú aa(3[3áxou 



31 všel opét do školy, a byl tu 
človek, máje ruku uschlou. 

2 I šetrili ho, uzdraví-li jej v sobotu, 
aby ho obžalovali. 

3 I fekl tomu človeku, kterýž mél 
uschlou ruku: Vstaň [a pojď sem] do 
prostŕedku. 

4 I dí jim: Sluší-li v sobotu dobre 
činiti, čili zle, život zachovati, čili 
zamordovati? Ale oni mlčeli. 



3 Kal evanABev xráXvv evc xrjv 
auvayooynv Kal nv eKev ävOpcoxrog 
é|r)pappévr|v ey_oov xŕ|v \evpa 

2 Kal xcapexŕ|pouv aúxôv ev xovc. 
aá[3[3aavv Bepaxreúaev aúxóv vva 
Kaxr|yopŕ|aooavv aúxoú 

3 Kal Aiyev rä ävGpcóxcco xw 
é^ripappévriv ev_ovxv xŕ|v X e *P a eyelpav 
evg xô péaov 

4 Kal Aiyev aúxovg "E^eaxvv xovg 
aá(3[3aavv ayaGoxrovnaav, ŕj 
KaKoxcovfjaav vpxŕjv awaai ŕj 
äxcoKxevvav ov Sé éavcóxcwv 



222 



MAREK 3:13 



fciHe. %rpUickií 

5 A pohledév na ne vúkol hnévivé, 
zarmoutiv se nad tvrdostí srdce jejich, 
ŕekl človeku: Vztáhni ruku svou. 
I vztáhl, a učinená jest ruka jeho 
zdravá, jako i druhá. 

6 A vyšedše farizeové, hned 
s herodiány radu učinili proti Ježišovi, 
kterak by ho zahubili. 

7 Ježíš pak s učedlníky svými 
poodšel k mori, a veliké množství od 
Galilee šlo za ním, i z Judstva, 



8 I od Jeruzalema, i od Idumee, 
i z Zajordání; i ti, ktefíž byli okolo 
Týru a Sidonu, množství veliké, 
slyšíce, kteraké veci činí, prišli 
k nemu. 

9 I rozkázal učedlníkúm svým, aby 
lodičku ustavičné nahotové méli, pro 
zástup, aby ho [tak] netiskli. 

10 Nebo mnohé uzdravoval, takže 
naň padali, aby se ho dotýkali, 
ktefížkoli méli [jaké] neduhy. 

11 A duchové nečistí, jakž ho 
zazreli, padali pred ním a kfičeli, 
ŕkouce: Ty jsi Syn Boží. 

12 A on velmi jim pfimlouval, aby 
ho nezjevovali. 

13 I vstoupil na horu, a povolal 
k sobé téch, kterýchž se jemu videlo; 
i prišli k nemu. 



Te-xtus %tz.tytu$ 

5 Kal Trepi|3Aev|rápevo(; auToug peť 
ôpyŕjg auA.Au"n;oúp.evoc. eiri Trj Trwpcóaei 
xng xapSíag aúrav Aéyei rä ävBpcÓTrw 
"Ekteivov rnv \evpa aou Kal e|éx£ivev 
Kal äTT0KaTeaxá9r| x\ v_glp aúroú úyirjg 
cbg ŕ| ctAAr) 

6 Kal e^eAGóvTeg ov $apiaaíoi 
eúGécog pera räv 'HpcpSiavwv 
aup|3oúAiov eiroíouv Kax' aÚTOU ôirwg 
aúróv ónroAéacoaiv 

7 Kal ó 'Inaoúg ävev^cópnaev pexá 
tó5v pa9r)Tcov oÚtou Trpóg xrjv 
BáAaaaav Kal ttoA.u TrA.n9og airô xfjg 
TaAiAaíag ŕJKoAoúGnaav aÚTW, Kal 
äiro xfjg 'Iou5aíag 

8 Kal cnró 'IepoaoAúpwv Kal äiro xfjg 
'iSoupaíag Kal rapav tou 'IopSávou 
Kal oí Trepl Túpov Kal EvSwva TrAnGog 
ttoAú aKoúaavxeg oaa e-rroíei f)A9ov 
Trpog aÚTÓv 

9 Kal eiTrev toíc paGnTaig oÚtoú ľva 
irAoiápiov TrpoaKapTgpfj aÚTW Siá xôv 
ôvAov ľva pŕ| 9Aí[3waiv auTÓv 

10 TTo\A.oug yáp éGepaTreuaev cóaxe 
eTTiTTÍTTTgvv aÚTW íva aÚTOu a^oovxai 
ôaoi eiypv páaTiyag 

11 Kal to TTveúpaTa ra äKáBapra 
Otov aÚTÔv eGecópei, TrpoaéTTiTTTev 
aÚTW Kal EKpa^ev AéyovTa, cm £u el ó 
ulôg tou 9eou 

12 Kal TToAAá eTT£TÍpa auToíg vva pr| 
aÚTÔv ipavepôv Trovŕ|aooaiv 

13 Kal äva(3aívev elg to ôpog Kal 
TrpoaKaAeÍTai oug fjGeAev aúrog Kal 
arrnAGov Trpôg aúrov 



MAREK 3:14 



123 



fciHe. %mlickÁ 

14 I ustanovil jich dvanácte, aby 
s ním byli, aby je poslal kázati, 

15 A aby méli moc uzdravovati 
nemoci a vymítati ďábelství: 

16 A [nejprve] Šimona, jemuž dal 
jméno Petr, 

17 A Jakuba Zebedeova, a Jana 
bratra Jakubova, (a dal jim jméno 
Boanerges, to jest synove hromovi,) 



18 A Ondŕeje, a Filipa, 
a Bartoloméje, a Matouše, a Tomáše, 
a Jakuba Alfeova, a Taddea, a Šimona 
Kananejského, 

19 A Jidáše Iškariotského, kterýž 
i zradil jej. I šli [s ním] domú. 

20 A vtom opét sšel se zástup, takže 
nemohli ani chleba pojísti. 

21 A slyšavše o tom [príbuzní] jeho, 
prišli, aby jej vzali; nebo pravili, že by 
se smyslem pominul. 

22 Zákoníci pak, kteŕíž byli prišli od 
Jeruzalema, pravili, že Belzebuba má 
a že v knížeti ďábelském vymítá 
ďábly. 

23 A povolav jich, mluvil k nim 
v podobenstvích: Kterak múze satan 
satana vymítati? 

24 A jestliže království v sobé se 
rozdvojí, nemúže stati království to. 

25 A rozdvojí-li se dúm proti sobé, 
nebude moci dúm ten stati. 



Te.xtus fete-ytus 

14 xai £Tcoír|aev ScóSexa íva coaiv 
pex' aúxoú Kal íva äxxoaxéAArj aúxoúc. 
Kripúaaeiv 

15 xai evav e|ouaíav Bepaxxeúeiv xac 
vóaouc xai 6K(3áXXeiv xa Saipóvia- 

16 xai exxé9r|K£v xca Eĺpcovi ôvopa 
ľléxpov 

17 Kai 'IáKca(3ov xôv xou Ze(3e5aíou 
Kal 'Iooávvr|v xôv äSgAxpôv xou 
'IaKcó(3ou Kal éxxé9r|Kev aúxoíc. 
ôvó|aaxa Boavepyéc ô eaxiv Yíol 
Bpovxf)g- 

18 Kal ÄvSpéav Kal $íÄixxxrov Kal 
BapBoXopaíov Kal MaxGaíov, Kal 
©capov Kal 'IaKcof3ov xôv xou AXipaíou 
Kal ©aSSaíov Kal Eĺpcava xôv 
Kavavíxr)v, 

19koI 'IoúSav 'IaKapvcáxr|v, ôc Kal 
xxapéScoKev aúxóv Kal epv_ovxai eíg 

OIKOV 

20 Kal auvépv_exai xxáXvv ôv\og 
coaxe pr| SuvaaGai aúxoúg pŕ)xe apxov 
ipayeív 

21 Kal aKoúaavxeg oí xxap' aúxoú 
e|fjX9ov Kpaxf)aai aúxóv eX.eyov yap 
ôxi g^éaxri 

22 Kal oí ypappaxeíg ov äxxô 
'IepoaoXúpwv Kaxa(3ávxeg é'Xeyov ôxi 
Be£X^e(3oúX ejei Kal ôxi ev xcp apy^ovxv 
xcôv Saipovícov £K(3áXXei xa Saipóvia 

23 Kal xcpoaKaXeaápevog aúxoúg ev 
xxapaf3oA.aíc. é'Xeyev aúxoig ľlcôg 
óúvaxai Eaxavac. Zajaváv 6K(3áXXeiv 

24 Kal éav |3aaiA.eía écp' éauxŕ|v 
pepiaGfj oú Súvaxav axaBŕjvaí ŕj 
[3aaiXeía ÉKeívr)- 

25 Kal eav oiKÍa écp' éauxŕjv pepioGfj 
oú Súvaxai axaBŕjvaí ŕj oixía eKeívri 



224 



MAREK 3:35 



fciHe. TCrttiiÚLií 

26 Tak jestliže jest povstal satan sám 
proti sobé, a rozdvojen jest, nemúže 
stati, ale konec béfe. 

27 Nižádný nemúže nádobí silného 
[reka], vejda do domu jeho, rozebrati, 
leč by prvé silného toho svázal; 
a tehdyť dúm jeho zloupí. 

28 Amen pravím vám, že všickni 
hŕíchové odpušténi búdou synúm 
lidským, i rouhání, jímž by se rouhali, 

29 Ale kdo by se rouhal proti Duchu 
svätému, nemá odpustení na veky, ale 
hoden jest večného odsouzení. 

30 Nebo pravili: Že ducha nečistého 
má. 

31 Tedy prišla matka jeho a bratfí, 
a stojíce vné, poslali k nemu, aby ho 
vyvolali. 

32 A sedel okolo neho zástup. I f ekli 
jemu: Aj, matka tvá a bratí í tvoji vné 
hledají tebe. 

33 Ale on odpovédél jim, fka: Kdo 
jest matka má a bratí í moji? 

34 A obezrev učedlníky vúkol 
sedící, rekl: Aj, matka má a bratrí moji. 

35 Nebo kdož by koli činil vúli Boží, 
tenť jest bratr múj, i sestra, i matka 
má. 



Te-xtus %tz.tytu$ 

26 Kal ev ó Eaxavac. ävéorri ecp' 
éauxôv Kal pepepíaxai, oú Súvaxai 
axaBŕjvaí, aXXa xéXoc ejei 

27 oú Súvaxai oú5eIc xá aKeúri xou 
iavupou eiaeXGčov eic xŕ|v oiKÍav aúxou 
Siapxxáaai eáv pŕ| xcpcôxov xôv 
iavupôv Sŕjarj Kal xóxg xŕ|v oiKÍav 
aúxou Siapxxáaei 

28 Äpŕjv Xéyw úpív ôxi xcávxa 
ónpe9ŕ|a£xai xá ápapxŕ|paxa xoíc. uloíc. 
xwv ävGpcóxcoov Kal |3A.aa<j>r|píai ôaag 
av fi\aoyr\\ii)0(x)cnv 

29 oc S' av |3A.aa<j>r|pŕ|arj eíc xô 
xxveúpa xô ayiov oÚk eyei ôupeaw eíg 
xôv aíwva aXX' evov_ôc éaxiv aíoovíou 
Kpíaeooc, 

30 ôxi eX.£Yov ľlveúpa óu<á9apxov 

31 epypvrai oúv ol äSeXipol Kal ŕj 
pŕ)xnp aúxou Kal e|oo éaxwxec 
äxxéaxevXav xxpôc. aúxôv ipoDvoúvxec. 
aúxôv 

32 Kal eKaBnxo ôv\oc xxepl aúxôv 
elxxov 5e aúxw 'iSoú, ŕ) pŕjxnp aou Kal 
oí äSeAxpoí aou e^co ^nxoúaív ae 

33 Kal äxxeKpiGr) aúxoíc Aiycov, Tú; 
gaxiv ŕ) pŕjxnp pou ŕj ol a5eÄ.ipoí pou 

34 Kal xxepi(3Xe^ápevog kúkXw xoúc 
xrepl aúxôv KaBnpévouc Xéyei "l5e ŕ| 
pŕixnp pou Kal ol äSeXipoí pou 

35 ôc y a P av xxoiŕ)arj xô GéXnpa xou 
9eoú oúxoc. äSeA.ipóc. pou Kal äSeXipŕj 
pou Kal pŕixnp eaxív 



MAREK 4:1 



125 



fciHe. %rpUickií 

4 A opét počal Ježíš učiti u more. 
I shromáždil se k nemu zástup 
mnohý, takže vstoupiv na lodí, sedel 
na mori, a všecken zástup byl na zemi 
podlé more. 

2 I učil je mnohým vécem 
v podobenstvích, a pravil jim v učení 
svém: 

3 Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby 
rozsíval. 

4 1 stalo se v tom rozsívání, že jedno 
padlo podlé cesty, a priletelo ptactvo 
nebeské, i szobali je. 

5 A jiné padlo na místo skalnaté, 
kdežto nemélo mnoho zeme, a hned 
vzešlo; neb nemélo hlubokosti zeme. 

6 A když vyšlo slunce, uvädlo, 
a protože nemélo korene, uschlo. 

7 A jiné padlo mezi tŕní; i zrostlo 
tmí, a udusilo je. I nevydalo úžitku. 



8 Jiné pak padlo v zemi dobrou, 
a dalo užitek vzhúru vstupující 
a rostoucí; pŕineslo zajisté jedno 
tfidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý. 

9 I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, 
slyš. 

10 A když pak byl sám, tázali se ho 
ti, kteŕíž pri ném byli, se dvanácti, na 
to podobenství. 



Te-xtvts fece-ytus 

4 Kal TráXiv fjp|axo SiSáaKeiv Trapá 
xrjv QáXaaaav Kal auvŕjv_9r| xcpôg 
aúxôv ôyXoc xcoAajc, waxe aúxôv 
ép|3ávxa eic xô xcAxnov Ka9ŕja9ai év xr| 
BaXáaarj Kal xrac ô ôv\oc xcpô$ xrjv 
QáXaaaav éxcl x^ yŕ|c f)v 

2 Kal éSíSaaKev aúxoúc ev 
xcapa(3oXavg xcoWá Kal é'Xeyev aúxoíc 
év xí] 5vSav_rí aúxoú 

3 ÄKoúexe íSoú, é|ŕj\9ev ô axceípwv 
xoú axceípai 

4 Kal éyévexo év tq axceípeiv ô pév 
éxceaev xcapá xrjv óSóv Kal ŕ]A.9ev xá 
xcexeiva xou oú pávou Kal Kaxéipayev 
aúxó 

5 aXXo Sé éxceaev éxcl xo xcexpooSec. 
ôxrou ouk elv_ev yľ) v TxoXXŕ)v Kal eú9éwc 
é^avéxevXev 5iá xô prj I^etv (3á9og yŕjc- 

6 ŕ)Xíou Sé avaxeíXavxoc 
éKaupaxío9r| Kal Siá xô prj év_eiv pí^av 
é^r)páv9r| 

7 Kal aXXo éxceaev eíc xac aKav9ac 
Kal avé[3r|aav al aKav9av Kal 
auvéxcvi|av aúxó Kal Kapxcôv ouk 
éScoKev 

8 Kal äA.A.o é'xreaev eíc xr|v yfív xrjv 
KaAŕ|V Kal éSíSou Kapxcôv 
ava(3aívovxa Kal a\iE,avóvTa, Kal 
éipepev év xpvÓKovxa Kal év é^ŕJKovxa 
Kal év ÉKaxóv 

9 Kal é'A.eyev aúxoíc, "O é'y^oov wxa 
aKoúeiv aKouéxoo 

10 ôxe Sé éyévexo Kaxapóvac, 
r)pcóxr)aav aúxôv oí xcepl aúxôv aúv 
xoíc ScóSeKa xr|v xcapa(3o\ŕ)v 



226 



MAREK 4:19 



fciHe. %mlickÁ 

111 ŕekl jim: Vámť jest dano, znáti 
tajemství království Božího, ale tém, 
kteŕíž jsou vné, v podobenství všecko 
se deje, 

12 Aby hledíce, hledéli, a neuzreli, 
a slyší ce, slyšeli, a nesrozuméli, aby se 
snad neobrátili, a byli by jim 
odpušténi híí chove. 

13 I dí jim: Neznáte podobenství 
tohoto? A kterakž pak [jiná] všecka 
podobenství poznáte? 

14 Rozsevač, ten slovo rozsívá. 

15 Titoť pak jsou, ješto podlé cesty 
[sírne pŕijímají], kdežto se rozsívá 
slovo, kteréž když [oni] slyší, ihned 
pfichází satan a vyníma slovo, kteréž 
vsáto jest v srdcích jejich. 

16 A tak podobné ti, ktefíž [jako] 
skalnatá zeme posáti jsou, ktefížto 
jakž uslyší slovo, hned s radostí 
pŕijímají je. 

17 Než nemají korene v sobé, ale 
jsou časní; potom když vznikne 
soužení a protivenství pro slovo 
[Boží], hned se horší. 

18 A tito jsou, jenž mezi tŕní posáti 
jsou, kteŕíž [ač] slovo slyší, 

19 Ale pečování tohoto sveta 
a oklamaní zboží, a jiné žádosti [zlé 
k tomu] pfistupující, udušují slovo, 
takže bez úžitku býva. 



Textvts fece-ytus 

11 Kal é'Xeyev aúxoíc. 'Ypív SéSoxai 
yvcôvaí to puaxŕjpiov xŕ)c PaaiXáac 
tou Beou- eKeívoic Se xoíc e|oo ev 
Tcapa(3oXavg xá Trávia yívexai 

12 ľva PAÍttovt£c [3X.£TT0oaiv Kal (arj 
vScoavv Kai aKoúovxec. aKoúwaiv Kai 
pŕj auviwaiv príxroxe éxnaxp£\|/Goaiv Kai 
äipeGf] aúxoíc xá ap.apxrjp.axa 

13 Kai Aiyei aúxoíc. OÚk ov'5axe xŕjv 
xrapa|3oAx|v xaúxTiv Kai xcwg xcáaag 
xág Tiapa(3oXág yvoóaeaGe 

14 ó axceĺpcov xôv Xóyov axcgípgi 

15 oúxoi Se eioiv oí xrapá xŕjv óSôv 
ôxcou axreípexai ó Xóyoc. Kai ôxav 
aKoúawavv eúGewg ep^exai ó Ľaravät; 
Kai a'ípei xóv Xóyov xôv éaxrappévov ev 
xaíg Kap5íaig aúxwv 

16 Kai oúxoí eíaiv ópoícog oí éxci xá 
xcexpcóSri axreipôpevoi oí ôxav 
aKoúawaiv xôv Xôyov eúGéoog pexá 
vapág Xap(3ávouaiv aúxóv 

17 Kai oÚk é'vouaiv pí£av ev éauxoíg 
áXXá xcpóaKaipoí eiaiv eixa yevopévríg 
BAívyeodc. fj Siooypou 8vá xôv Xôyov 
eúGeoog oKavSaAí^ovxai 

18 Kai oúxoí eíaiv oí eig xág áKÓvGac. 
axreipôpevoľ oúxoí eiaiv oi xôv Xôyov 
aKoúovxeg 

19 Kai aí pépvpvaí xou avóävog 
xoúxou, Kai ŕj áxráxr| xou xrA.oúxou Kai 
aí xcepi xa Xovxca exriBupíai 
eíaxcopeuópevaí aupxrvíyouCTiv xôv 
Xóyov Kai aKapxrog yívexai 



MAREK 4:20 



127 



fciHe. %mlickÁ 

20 Titoť pak jsou, jenž v zemi 
dobrou sírne prijali, kteŕíž slyší slovo 
[Boží], a pf ijímají, a užitek pf inášejí, 
jedno tfidcátý, a jiné šedesátý, a jiné 
stý. 

21 Dále pravil jim: Zdali rozsvícena 
býva svíce, aby postavená byla pod 
nádobu nebo pod postel? Však aby na 
svícen vstavena byla. 

22 Nebo nie není skrytého, co by 
nebylo zjeveno; aniž jest co tak 
ukrytého, aby najevo nevyšlo. 

23 Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš. 

24 I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. 
Kterou mérou budete méŕiti, [touť] 
vám bude odméfeno, a pridano bude 
vám poslouchajícím. 

25 Nebo kdožť má, tomu bude dano; 
a kdo nemá, i to, což má, bude od 
neho odjato. 

26 I pravil [jim]: Tak jest království 
Boží, j ako kdyby človek uvrhl símé 
v zemi. 

27 A spal by, a vstával by ve dne 
i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, 
jakž on nevi. 

28 Nebo sama od sebe zeme plodí, 
nejprv bylinu, potom klas, potom plné 
obilé v klasu. 

29 A když sezrá úroda, ihned pričiní 
srp; neboť jest nastala žeň. 

30 Ifekl [opét]: Kčemu 
pripodobníme království Boží? Aneb 
kterému podobenství je pf irovnáme? 



20 kou oúxoí eíaiv ov exri xŕjv yŕjv T1 l v 
KaXnv oxrapévxec oľxívec ctKoúouaiv 
xôv Xóyov Kal xrapaSé)(ovxai Kcti 
KapTTOipopoúaiv ev xpiaKovxa kcu ev 
é^nKovxa kcu ev Ékcxtov 

21 Kai eXeyev carroíc Mnxv ô A.úv_voc 
epv_exai ľva úxxô xôv póSiov xeBíj fj úxcô 
xŕjv KXívnv od\ ľva éxxi xŕjv Xvyyíav 
exxixeBŕi 

22 oú yáp eoriv xí Kpuxxxôv ô éav pŕ| 
<j>avep&)9íj oúôé eyévexo äxxÔKpuipov 
aXX' ľva eic ipavepôv ek&r\ 

23 eí xic é'v_ei wxa aKoúeiv aKouéxco 

24 Kal é'Xeyev aúxoíc. BAixxexe xí 
aKoúexe ev á> péxpco p.expeíxe 
pexpr|9naexai úp.ľv Kai xcpoaxeBnaexai 
úpív xoíc aKoúouaiv 

25 ôc yáp av e^rj, SoBnaexai aúxw- 
Kai ôc oÚk e^ei Kai ô e^ei äpOnaexai 
axť aúxou 

26 Kai é'Xeyev Ouxooc eaxiv ŕj 
paoiXeía xou 9eou obe éáv avGpcoxxoc 
|3áA.r] xôv axxópov éxxi xŕjc yŕjc 

27 Kai KaGeúSri Kai éyeípr|xai vúkxo 
Kai ŕjpépav kov ó axxópoc pXaaxávT] 
Kai pr|KÚvr|xai cog ouk oiôev aúxóg 

28 aúxo|aáxr| yap ŕj yŕj Kapxxoipopeí 
xxpwxov )(ôpxov eixa axáyjjv eixa 
xxXŕ|pr| avxov ev xa> oráv_ui 

29 ôxav Sé xxapaSw ó Kapxxóc 
eúGéooc äxxoaxéXXei xô Spéxxavov ôxv 
xxapéaxr|Kev ó Gepiapôc 

30 Kai é'Xeyev xívi ó(aoicóaoopev xŕjv 
paaiXeíav xou Beoú ŕj ev xxoia 
xxapa(3oXŕi xxapa(3á\wpev aúxíjv 



128 



MAREK 4:40 



fciHe. %rpUickií 

31 [Jest] jako zrno horčičné, kteréžto, 
když vsáto býva v zemi, menší jest ze 
všech semen, kteráž jsou na zemi. 

32 Ale když vsáto býva, roste, 
a býva vétší než všecky byliny, a činiť 
ratolesti veliké, takže pod stínem jeho 
mohou sobé ptáci nebeští hnízda 
délati. 

33 A takovými mnohými 
podobenstvími mluvil jim slovo, jakž 
mohli slyšeti. 

34 A bez podobenství nemluvil jim, 
učedlníkúm pak svým soukromí 
vykladal všecko. 

35 1 ŕekl jim v ten den, když již bylo 
večer: Plavme se na druhou stranu. 

36 A nechavše zástupu, pojali jej, tak 
jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky 
byly s ním. 

37 Tedy stala se boufe veliká od 
vetru, až se vlny na lodí valily, takže 
se již naplňovala lodí. 

38 A on zzadu na lodí spal na 
podušce. I zbudili jej, a fekli jemu: 
Mistfe, [což pak nie] nedbáš, že 
hyneme? 

39 I probudiv se, pfimluvil vetru 
a ŕekl mori: Umlkni a upokoj se. 
I prestal vítr, a stalo se utíšení veliké. 

40 I ŕekl jim: Proč se tak bojíte? Což 
ješté nemáte víry? 



Ttxtus fece-ytus 

31 côg kókkw aivcmeodg ôg ôxav 
CTTcapfi éxcl xf)g yf)g p.iKpóxepog TcávTOOV 
tcôv aTxeppáxodv éaxlv xoov excl xŕjg yŕjg 

32 xai ôxav axcapfi äva(3aívev Kal 
yívexai xcávxoov xoov Ä.aváva>v peí^oov 
Kal xroieí kXóSouc; peyáAmig woxe 
SúvaaGai úxcô xnv aiaav aúxou xá 
xrexeivá xou oúpavou KaxaaKnyoúv 

33 Kal xoiaúxaig xcapa(3o\avg 
xcoXXaíg e\á\ei aúxoíg xôv Xôyov 
Ka9wg r)8úvavxo aKoúeiv 

34 xwplg Se xcapa[3oXf)g oÚk eA.aA.ei 
aúxoíg Kax' íSíav Se xoíg paBnxaíc; 
aúxou exréAuev xrávxa 

35 Kal Aéyei aúxoíg ev eKeívrj xfj 
ŕ)pépa ôvj/íag yevopévríg AvéX9oo|aev eíg 
xô xcépav 

36 xai äipévxec; xôv ôvAov 
xcapaXap(3ávouaiv aúxôv côg nv ev xw 
xrAoíw Kal aAAa Se xrAoiápia n v pex' 
aúxou 

37 Kal yívexai AaíAa^ ävép.ou 
peyáAn, xá Se KÚpaxa excé[3aAAev ei<; xô 
xrAoíov waxe aúxó fjSn. yepí£ea9ai 

38 Kal nv aúxôg éxcl x^ xcpú|avrj éxcl xô 
xrpoaKeipáAaiov KaGeúSwv Kal 
Sieyeípouaw aúxôv Kal Aéyouaw aúxw 
AvSáoKaXe oú péAei aov ôxi 
an;oAAúp.e9a 

39 Kal SieyepGelg excexípr|aev rä 
ävépw Kal elxcev rf\ GaXáaarj Eicóxca 
Txeipĺpcoao Kal eKÓxcaaev ó avepog Kal 
eyévexo yaXnvr) peyáXr) 

40 Kal elxcev aúxoig Tí SeiAoí eaxe 
otixwg xcóäg oÚk e^exe xcíoxiv 



MAREK 4:41 



129 



fciHe. %mlickÁ 

41 I báli se bázní velikou, a pravili 
jeden k druhému: Hle kdo jest tento, 
že i vítr i more poslouchají jeho? 



Textvts fece-ytus 

41 Kal eipo[3ŕ|9r|aav <j>ó|3ov péyav Kal 
eX.eyov Tipôg äA.A.ŕ)Ä.ou£ T'v; äpa oúxóg 
eaxiv cm Kal ó avepoc. Kal ŕj GáXaaaa 
ÚTcaKoúouaiv aÚTca 



5Tedy preplavili se pfes more do 
krajiny Gadarenských. 

2 A jakž vyšel z lodí, hned se s ním 
potkal človek z hrobu, máje ducha 
nečistého. 

3 Kterýž bydlil v hrobích, a aniž ho 
kdo [již] mohl fetézy svázati, 

4 Nebo často jsa pouty a ŕetézy 
okován, polámal fetézy a pouta 
roztrhal, a žádný nemohl ho zkrotiti. 



5 A vždycky ve dne i v noci na 
horách a v hrobích byl, kfiče a tepa se 
kamením. 

6 Uzŕev pak Ježíše zdaleka, béžel 
a poklonil se jemu, 

7 A kŕiče hlasem velikým, fekl: Co 
jest tobé do mne, Ježíši, Synu Boha 
nejvyššího? Zaklínam té skrze Boha, 
abys mne netrápil. 

8 (Nebo pravil jemu: Vyjdiž, duchu 
nečistý, z človeka tohoto.) 

9 I otázal se ho: Jakť fíkají? A [on] 
odpovídaje, fekl: Množství jméno mé 
jest, neb jest nás mnoho. 

10 I prosil ho velmi, aby jich 
nevyhánél z té krajiny. 



5 Kal f)X9ov eic to Ttépav xŕjc 
9aA.áaar|c eic xr|v y_cópav tcov 
TaSaprivcov 

2 Kal e|eX9óvxi aúxw ek tou ttAxhou 
eú9ewc; an;ŕ|VTr|aev aÚTCú ek tcov 
pvripeícov ävGpooírog év TrveúpaTi 
ôiKaBápTW 

3 oc. Trjv KaTOÍKľ|aiv elv_ev ev Toíg 
pvŕ|peíoig- Kal ovrre áA.úaeaiv oúSelc. 
ŕjSúvaTO aÚTÔv Sŕjaai 

4 Siá to aúrav TroXXaKig iréSaig Kal 
áXúaeovv SeSéaGai Kal Siea-rráaGai 
Útt' oÚtou rag áXúoei^ Kal tcxc; Tré5ag 
auvreTpupBai Kal oúSelc; aÚTÔv ľavuev 
Sapáaai- 

5 Kal SiaTcavTÓg vuktoc; Kal ŕipépac. 
ev Toíg ôpeaiv Kal ev toíc. pvŕ|paaiv ŕ|v 
Kpá^wv Kal KaTaKÓTTTWv éauTÔv 
AAGoic 

6 íScov 8e tov 'Iľ|ao{/v ônró paKpóGev 
é'Spapev Kal TrpoaeKÚvriaev aÚTCú 

7 Kal Kpá^ag cpcovfi peyáArj enrev Tí 
epol Kal aoí 'lr\ao\i uíé tou Oeou tou 
ú^votou ôpKÍ^GD ae tov 9eóv pŕ) pe 
(Baaavíarjg 

8 é'Xeyev yáp aÚTcp "E|eX9e to 
Tcveupa to cxKÓBapTOv eK tou 
ävBpcÓTTOU 

9 Kal eTcripcÓTa aÚTÓv Tí aoi ôvopá 
Kal aTTeKpí9r| Aiywv, Aeyecov ôvopá 
poi oti ttoXXoí eapev 

10 Kal TrapeKaXei aúrov ttoXXô: ľva 
pr| auToug arroaTeíA.rj e|oo tt\<; v_cópac; 



230 



MAREK 5:19 



fciHe. %mlickÁ 

11 Bylo pak tu pri horách stádo 
vepfú veliké pasoucích se. 

12 I prosili ho všickni ti ďáblové, 
ŕkouce: Pusť nás do vepfú, ať do nich 
vejdeme. 

13 I povolil jim hned Ježíš. 
A vyšedše duchové nečistí, vešli do 
vepfú. I béželo to stádo s vrchu dolu 
do more, (a bylo jich ke dvéma 
tisícúm,) i ztonuli v mori. 



14 Ti pak, kteŕíž ty vepŕe pásli, 
utekli a oznámili to v mésté i ve vsech. 
I vyšli [lidé], aby videli, co je se to 
stalo. 

15 I prišli k Ježišovi, a uzreli toho, 
kterýž byl trápen od ďábelství, an 
sedí, odín jsa a máje zdravý rozum, 
toho [totiž], kterýž mél tmu [ďáblú]. 
I báli se. 

16 A ktefíž [to] videli, vypravovali 
jim, kterak se stalo tomu, kterýž mél 
ďábelství, i o vepŕích. 

17 Tedy počali ho prositi, aby odšel 
z krajín jejich. 

18 A když vstoupil na lodí, prosil ho 
ten, kterýž trápen byl od ďábelství, 
aby byl s ním. 

19 Ježíš pak nedopustil mu, ale fekl 
jemu: Jdi k svým do domu svého, 
a zvestuj jim, kterak jest veliké veci 
učinil tobé Hospodin, a slitoval se nad 
tebou. 



11 'Hv 5e £Keí Trpôc xčt ôpr) äyéA.r| 
v_oípcov peyáA.r| (žoaKopévr)- 

12 xai TcapeKáXeaav aúxôv xxávxec. 
oí Saípovec Aiyovxeg nép^ov ŕ]pac eic 
xouc y_oípouc vva evc ca/xouc 
evaeA.9odp.gv 

13 Kal éxxéxpei)/ev ca/xoíc eúGéooc ó 
'Ir)aoOg Kal e^eXGóvxa xá xxveúpaxa xa 
ctKáBapxa eiaŕ)A.9ov evc xoug y^ovpoug 
kou wppriaev ŕ) äyéA.r| Kaxa xoíi 
Kpvipvou evg xŕ|v BaXaaaav r\aav Se côg 
Sva)(vXvov Kal exxvvyovxo ev xrj 
Qa\áaar\ 

14 ov Se (BóaKovxeg xoúc. ypipo\i<; 
eipuyov Kav ävŕ|yyevA.áv evc. xŕ|v xxóXvv 
kov evg xoug äypoúg- kov e^fjXGov vSevv 
xv eaxvv xô yeyovó^ 

15 Kav epv_ovxav xcpôg xôv 'Iriaouv Kav 
Geoopoúavv xóv Savpovv^ópevov 
Ka9ŕ|pevov Kav vpaxvapévov Kav 
awippovoúvxa xôv éavj|KÔxa xôv 
Xeyewva- Kav etpo(3ŕ|9r|aav 

16 Kav Svr|yŕ|aavxo aúxovg ov vSóvxeg 
xcwg eyévexo tq Savpovv^opévcp Kav 
xcepv xoav ypĺpcúv 

17 Kav fjp^avxo xxapaKaXevv aúxôv 
äxxeXBevv äxxô räv ópvwv aúxwv 

18 kov ep(3ávxog aúxoú evg xô xxXovov 
xxapeKÓXev aúxôv ó SavpovvaGelg íva ŕ] 
pex' aúxoú 

19 ó Se 'Iriaoúc. oúk äipŕJKev aúxóv 
äXXa Aiyev aúxw "Yxcaye evc. xôv ovkov 
aou xcpôg xoúg aoúg Kav äváyyevXov 
aúxovg oaa aov ó KÚpvóg exxovr|aev Kav 
x]\ér\oév ae 



MAREK 5:20 



131 



fciHe. TCrttiiÚLií 

20 I odšel, a počal ohlašovati 
v krajine Desíti mést, kterak veliké 
veci učinil mu Ježíš. I divili se všickni. 

21 A když se preplavil Ježíš na lodí 
zase na druhou stranu, sšel se k nemu 
zástup mnohý. A [on] byl u more. 

22 A aj, pfišel jeden z knížat školy 
[Židovské], jménem Jairus, a uzfev jej, 
padl k nohám jeho, 

23 A velmi ho prosil, ŕka: Dcérka má 
skonává. [Prosím], pojď, vlož na ni 
ruce, aby uzdravená byla, a budeť 
živa. 

24 1 šel s ním, a zástup mnohý šel za 
ním, i tiskli jej. 

25 (Tedy žena jedna, kteráž tok krve 
méla dvanácte let, 

26 A mnoho byla trápena od 
mnohých lékaŕú, a vynaložila všecken 
statek svúj, a nie jí bylo neprospelo, 
ale vždy se húfe méla, 

27 Uslyšavší o Ježišovi, prišla 
v zástupu pozadu, a dotkla se roucha 
jeho. 

28 Neb ŕekla byla: Dotknu-li se jen 
roucha jeho, uzdravená budú. 

29 A hned prestal jest krvotok její, 
a pocítila na tele, že by uzdravená 
byla od neduhu svého. 

30 A hned Ježíš poznav sám v sobé, 
že jest moc vyšla z neho [k uzdravení], 
obrátiv se v zástupu, fekl: Kdo se 
dotekl roucha mého? 



Te-xtus fete-ytus 

20 Kal ônrŕjABgv Kal fjp^axo 
KTipúaaeiv e v xrj AgKairóXei oaa 
eTcoír|CT£v aÚTW ô 'Iriaoúc; Kal Tcávxeg 
eBaúpa^ov 

21 Kal SiairepáaavTog tou 'Iriaou ev 
tq ttXoíco TráA.iv elc to Tcépav auvŕjvGr] 
ôyA.oc TcoXug ett' aÚTÓv Kal f)v Trapa 
tt|v QáXaaaav 

22 Kal íSou, epv_erai eic räv 
äpxiauvaycóywv ôvópaTi 'Iáeipog Kal 
í5cov aÚTÔv ttÍtctei Tcpôg touc. iróSag 
oÚtou 

23 Kal TrapeKaXei oÚtov TcoXXa 
Aiywv Ôti To Guyárpióv pou ea^ÓToag 
é'v_£i ľva éABwv 6Trt9r|g a\nf\ rac xeípac 
Ôttooc o(x>Qf\ Kal t,ŕ\oeim 

24 Kal arrŕjXGgv peť aÚTOu Kal 
r)KoA.ou9a aÚTW ôvA.oc ttoA.uc Kal 
auvé9Xv(3ov aÚTÓv 

25 Kal yuvrj Tl S oúaa ev púaei 
aiparog eir\ ScoSeKa 

26 Kal TcoXXa TraBouaa Útto ttoXXcôv 
íarpcov Kal 5aTcavŕ)aaaa to Trap' 
éauTŕjc TcávTa Kal priSev obipeA.r|9eíaa 
aXXa paWov eíc to vtipov eABouaa 

27 aKoúaaaa irepl tou 'Iriaou 
eABoúaa ev tco ô^Xw ÔTuaGev fjvpaTO 
tou íparíou aúrou- 

28 eXeyev yáp Ôti koiv tcôv ípaTÍoov 
aÚTOu mywpai aco9ŕ)aopav 

29 Kal eúGéooc é|r|páv9r| ŕ] TTriyri tou 
aiparog aÚTrjg Kal eyvw tk> acópaTi otv 
tarai aTcô Tf)g páonyog 

30 Kal eúOecoc; ô 'Itiaoúc; é-myvouc ev 
éauTW Tŕjv (E, aÚTOu Súvapív 
é!;e\9oúaav é-rriaTpaipelc ev tq ôvAxp 
eX.eyev Tíc. pou fji|/aTO tcov ípaTÍcov 



232 



MAREK 5:40 



fciHe. %mlickÁ 

31 I ŕekli mu učedlníci jeho: Vidíš, 
že té zástup tiskne, a pravíš: Kdo se 
mne dotekl? 

32 I hledél vúkol, aby ji uzrel, která 
jest to učinila. 

33 Ta pak žena s bázní a s tŕesením, 
vedúci, co se stalo pri ní, pfistoupila 
a padla pred ním, a povédéla mu 
všecku pravdu. 

34 On pak fekl jí: Dcero, víra tvá té 
uzdravila, jdiž u pokoji, a buď 
zprošténa od trápení svého.) 

35 A když on ješté mluvil, prišli 
néktefí z domu knížete školy, fkouce: 
Dcéra tvá umrela, proč již 
zaméstknáváš Mistra? 

36 Ježíš pak, hned jakž uslyšel to, 
což oni mluvili, fekl knížeti školy: 
Neboj se, toliko véŕ. 

37 I nedal zadnému za sebou jíti, 
jediné Petrovi, Jakubovi a Janovi, 
bratru Jakubovu. 

38 I pf išel do domu knížete školy, 
a videl tam hluk, ano plači a kvílí 
velmi. 

39 1 všed tam, fekl jim: Co se bouŕíte 
a plačete? Neumŕelať jest dévečka, ale 
spí. 

40 I posmívali se jemu. On pak 
vyhnav všecky, pojal toliko otce 
a matku dévečky, a ty, kteŕíž s ním 
byli, i všel tam, kdež dévečka ležela. 



Te-xtus fete-ytus 

31 Kal é'Xeyov aúxw oi pa9r|xal 
aúxou BAixxeic xôv ôvXov auv9Ai[3ovxá 
ae Kal Xiyeic. Tíc. pou ŕj\iiaxo 

32 Kal Tcepie(3Xé"n:eTO íSeív xŕjv xoúxo 
TTOiŕ)aaaav 

33 ŕj Se yuvíj <J>o|3r|9£Íaa Kal 
xpépouaa eiSuía ô yéyovev etc' aúxŕj 
f)X9ev Kal xxpoaéxxeaev aúxw Kal enxev 
aúxw xraaav xŕjv akŕ]Qeiav 

34 ó Sé eiTcev aúxŕj 9úyaxep ŕ| xxíaxic 
aou aéaooKÉv ae- úxxaye el<; eípŕjvr|v Kal 
ľa9i úyiŕ|c äxxô T ní páaxiyóg aou 

35 "Exi aúxou AaA.oúvxoc. epvovxai 
ónxô xou ap)(iauvayGĹ>you Aiyovxec. ôxi 
'H 9uyáxr|p aou arxé9avev xí exv 
aKÚXXeig xôv SvSáaKaXov 

36 ó Se 'Iľ|aoug eú9éooc aKoúaag xôv 
Xóyov XaXoúpevov Xéyei xa> 
ápv_iauvayoóyw Mŕ| ipo|3oú pávov 
xxíaxeue 

37 Kal oÚk aipŕJKev oúSéva aúxw 
auvaKoXou9fjaai eí pŕ| lTéxpov Kal 
'IaKco(3ov Kal 'Iwávvr|v xôv aSeXipôv 
'IaKcópou 

38 Kal epy_exav eic xôv ovkov xou 
apv_iauvaycóyou Kal 9ewpeí 9ôpu(3ov 
KXaíovxag Kal a\aAá£ovxac xxoXXá 

39 Kal eiaeA.9wv Aiyei aúxoíg Tí 
9opu(3eva9e Kal KXaíexe xô xraiSíov oÚk 
axxé9avev aXXa Ka9eúSei 

40 Kal KaxeyéXoov aúxou ó Se 
6K(3a\wv äxxavxac, xcapa\ap|3ávei xôv 
xxaxépa xou xxavSíou Kal xŕjv pr|xépa 
Kal xouc. pex' aúxou Kal eíaxxopeúexai 
ôxxou ŕ|v xô xcaiSíov avaKeípevov 



MAREK 5:41 



133 



fciHe. %mlickÁ 

41 A vzav ruku dévečky, fekl jí: 
Talitha kumi, jenž se vykladá: 
Dévečko, (tobéť pravím,) vstaň. 

42 A hned vstala dévečka, a chodila; 
nebo byla ve dvanácti letech. I zdesili 
se drvením prevelikým. 

43 A prikázal jim pilné, aby žádný 
o tom nezvédél. I rozkázal jí dáti jísti. 



61 vyšel odtud a pŕišel do vlasti své, 
a šli za ním učedlníci jeho. 
2 A když bylo v sobotu, počal učiti 
v škole, a množí slyšíce, divili se, 
ŕkouce: Odkud tento má tyto veci? 
A jaká jest to moudrost, kteráž jest 
jemu dana, že i takové moci deji se 
skrze ruce jeho? 



3 Zdaliž tento není tesaf, syn Márie, 
bratr Jakubúv a Jozesúv a Judúv 
a Simonúv? A zdaliž nejsou i sestry 
jeho zde u nás? I zhoršili se na nem. 

4 I ŕekl jim Ježíš: Není prorok beze 
cti, jediné v vlasti své a v rodine své 
a v domu svém. 

5 I nemohl tu znamení zadného 
učiniti, jediné málo nemocných, 
vzkládaje na né ruce, uzdravil. 

6 I podivil se jejich nevere, 
a obcházel vúkol po mestečkách, uče. 



41 Kal Kpaxnaag xŕjc x ev P°5 T0 ^ 
xxavSvou Aiyev aúxrj TaXvGa koúlu- ô 
eaxvv |ae9gp|jr|veuó|aevov To Kopáoiov 
aoi Aiycd eyevpav 

42 Kal eúGecog avéaxr) xô Kopáoiov 
Kai xxepvexxáxev nv yáp exwv ScóSeKa 
Kai e|éaxr)aav eKaxáaev peyáXrj 

43 Kal 5veaxev\axo aúxovg xxoWa ľva 
pr|Selg yva> xouxo Kai enxev SoGŕjvav 
aúxí) ipayevv 

6 Kal é!;ŕjA.9ev eKeíQev Kal n\0ev eíc; 
xr|v xraxpvSa aúxoú Kal 
aKoXouBouaiv aúxw oí pa9r|xal aúxou 

2 Kal yevopévou aa(3(3áxou fjp|axo 
ev xrj auvayooyfi 8v5áaKevv Kal xcoWol 
cxKoúovxec e^exxXnaaovxo Xéyovxe^ 
nó9ev xoúxco xauxa Kal xíc. ŕj aoipva ŕj 
SoGevaa aúxw, ôxv Kal ôuvápevc. 
xovauxav Sva räv ^evpwv aúxoú 
yvvóvxav 

3 ouk oúxóg éoriv ó xÉkxoov ó uíôg 
Mapvac äSeXipôc Se 'IaKcó[3ou Kal 
'Iwaf) Kal 'IoúSa Kal Eípwvog Kal o\jk 
eíalv av äSeAxpal aúxou á>5e xxpôc ŕ|pac 
Kal eaKavSaXí^ovxo ev aúxw 

4 é'Xeyev Se aúxovc ô 'Ir|aouc ôxv Ouk 
eaxvv xxpotpnxríg arvpoc ev pŕ| ev xtj 
xxaxpíSi aúxou Kal év xoíc. auyyevéavv 
Kal ev xfj oiKva aúxoú 

5 Kal ouk r)Súvaxo eKeí oúSepvav 
Súvapvv xxovŕjaav ev pŕ| ôXvyovg 
äppcóaxovc exxvBelc xac xelpctc 
eBepáxceuaev 

6 Kal é9aupa£ev 8vá xŕ|v äxxvaxvav 
aúxwv Kal xxepvviyev xác Kcópac kvjkXco 
SvSáaKwv 



234 



MAREK 6:16 



fciHe. %rpUickií 

7 A svolav dvanácte, počal je 
posílati po dvou a dvou, a dal jim moc 
nad duchy nečistými. 

8 A prikázal jim, aby ničehož nebrali 
na cestu, jediné toliko húl, ani mošny, 
ani chleba, ani na pase penéz, 

9 Ale [jen] obuté míti nohy 
v stfevíce, a aby neobláčeli dvou 
sukní. 

10 A pravil jim: Kdežkoli vešli byste 
do domu, tu ostaňte, dokudž nevyšli 
byste odtud. 

11 A kdož by koli vás neprijali, ani 
vás slyšeli, vyjdouce odtud, vyrazte 
prach z noh vašich na svédectví jim. 
Amen pravím vám: Lehčeji bude 
Sodomským a Gomorským v den 
soudný nežli mestu tomu. 



12 Tedy [oni] vyšedše, kázali, aby 
pokání činili. 

13 A ďábelství mnohá vymítali, 
a mazali olejem mnohé nemocné, 
a uzdravovali [je]. 

14 A uslyšev [o tom] Herodes král, 
(neb zjevné učinéno bylo jméno jeho,) 
i pravil, že Jan Kŕtitel vstal z mŕtvych, 
a protož se déjí divové skrze neho. 

15 Jiní pak pravili, že jest Eliáš; a jiní 
pravili, že jest prorok, aneb jako jeden 
z prorokú. 

16 [To] uslyšev Herodes, fekl: 
Kteréhož jsem já sťal, Jana, tenť jest. 
Onté z mŕtvych vstal. 



Te-xtus fete-ytus 

7 Kal xrpooKaXeíxai xoug ScóSexa kou 
fjp|axo auTOuc äxi-ooxéA.A.eiv 5úo 5úo 
Kal eSíôou aúxoíc. g^ouaíav tbv 
TTveuuáxoov xcov óiKaQápxcdv 

8 Kai TxapnyyeiA.ev aúxoíc. ľva ur|Sev 
aľptoaiv eic ó5ôv eí \ir\ pá[35ov uóvov 
uŕj xcnpav uf) äpxov pŕ) äc xŕjv £cóvr|v 
vaAxóv 

9 ä\X' úxroSeSeuévouc aavSáXia Kal 
píj ev8úar|a9e Súo v_ixóävag 

10 Kal eXeyev aúxoíg "Oxrou eav 
eíaéA.9rrre eic ovkíov ekev pévexe ecog äv 
e|éX9r)xe éKeíGev 

11 Kal ôaoi äv uŕj Sé^wvxaí úuäg 
pr|Se aKoúacoaiv úpoov eKxropeuópevoi 
EKeíGev 6Kxvvá|axe xov v_oúv xov 
úxcoKáxoo xcov xroSwv úpcov eíg 
papxúpiov aúxoíc. äpŕjv AiycD úpív, 
aveKxoxepov eaxai EoSópoig fj 
ľopóppoig ev ŕ)uépa Kpíaeoog, fj x^ 
xcóXev eKeívr) 

12 Kal e|eX9óvxeg éKŕjpuaaov íva 
pexavonacoaiv 

13 Kal Saipóvia xcoXXä e|é(3a\Xov 
Kal fjXeitpov eXaícp xcoXXoug 
äppcóoxouc; Kal eBepáxceuov 

14 Kal fJKouaev ó [SaaiXeug 'HpwSrig 
tpavepôv yäp eyévexo xô ôvoua aúxoú 
Kal eXeyev ôxv 'Iooávvríg ô (Baxcxí^cov Ik 
veKpwv riyépBľ), Kal Siä xouxo 
evepyoúaiv al Suvápeig e v aúxcp 

15 äXXoi é'Xeyov ôxv 'HAiag eoxív 
aXXoi Se é'Xeyov ôxi xrpotpnxríg eoxív fj 
wg eig xcôv Txpotpm-wv 

16 aKoúaag Se ó 'HpcóSrig evxcev, ôxi 
"O v eyco äxceKetpáXiaa 'Icoá vvr)v oúxog 
eaxiv aúxôg r)yép9r) eK veKpcov 



MAREK 6:17 



135 



fciHe. %mlickÁ 

17 Ten zajisté Herodes byl poslal 
a jal Jana a vsadil jej do žaláre pro 
Herodiadu manželku Filipa bratra 
svého, že ji byl za manželku pojal. 

18 Nebo pravil Jan Herodesovi: 
Neslušíť tobé míti manželky bratra 
svého. 

19 Herodias pak lest skladala proti 
nemu, a chtéla jej o hrdlo pŕipraviti, 
ale nemohla. 

20 Nebo Herodes ostýchal se Jana, 
veda jej býti muže spravedlivého 
a svätého. I šetril ho, a slýchaje jej, 
mnoho i činil, a rád ho poslouchal. 

21 A když pfišel den príhodný, že 
Herodes, pamatuje den svého 
narození, učinil večeri knížatúm svým 
a hejtmanúm a pfedním mužúm 
z Galilee, 

22 A dcéra té Herodiady tam vešia 
a tancovala, zalíbilo se Herodesovi 
i spoluhodovníkúm, i fekl král 
dévečce: Pros mne, zač chceš, a dámť. 



23 I pfisáhl jí: Že začkoli prositi 
budeš, dám tobé, by pak bylo až do 
polovice království mého. 

24 Ona pak vyšedši, fekla materi 
své: Zač budú prositi? A ona ŕekla: Za 
hlavu Jana Kŕtitele. 

25 A všedši hned s chvátáním 
k králi, prosila ho, f kuci: Chci, abys mi 
dal hned na mise hlavu Jana Kŕtitele. 



17 Aúxôc yáp ô 'HpcóSr|c áxcooxeíXac 
6Kpáxr|aev xôv 'Iooávvr|v kcu eSnaev 
aúxôv ev xrj ipuXaKrj Siá 'HpcpSiáSa 
xŕjv yuvaiKa 4>iA.íttttou tou áSeXipoú 
aúxou ôxi aúxrjv éyápr|aev 

18 eXeyev yáp ólwávvricxw'HpcóSrj 
ôxi OÚk e^earív aov é'v_eiv xíjv yuvaiKa 
tou áSeAxpoú aou 

19 ŕj Se 'HpcpSiác evelyev aúxco Kal 
ŕjGeXev aúxôv áxcoKxeívaí Kal o\jk 
ŕjSúvaxo- 

20 ó yáp 'Hpcó5r)c éipo[3eíxo xôv 
'Iooávvr|v eíSwg aúxôv ávSpa SÍKaiov 
Kal áyiov Kal auvexŕipei aúxóv Kal 
aKoúaag aúxou xcoXXá exroíei, Kal 
ŕ)Séoog aúxou ŕJKouev 

21 Kal yevopévr|c ŕ|pépac eÚKaípou 
ôxe 'HpcóSr|c xoíc yeveaíoic aúxou 
Seíxrvov éxroíei xoíc. peyiaxáaw aúxou 
Kal xoíc )(v\váp)(oig Kal xoíc xrpcóxoig 
xŕjg raAAaíac; 

22 Kal eíae\Goúar|c. xfjg Guyaxpôc. 
aúxŕjg xŕj^ 'HpcpSiáSog Kal 
ôpv_r)aapévr|g Kal apeaaar|c, to 
'HpcóSrj Kal xoíc. auvavaKeipévoig 
elxrev ó [3aaiA.eúg tq Kopaaíw Aľxr|CTÓv 
pe o eáv GéXrjc Kal Scóaw aov 

23 Kal wpoaev aúxfj ôxi, "O eáv pe 
aíxŕjarjg Scóaoo aoi eoog ŕjpíaouc. xŕjc; 
(BaaiXeíag pou 

24 ŕj Se e^eXBoúaa elxcev xfj pr]xpí 
aúxfjg Tí aíxŕjaopai ŕ) Se elxcev Trjv 
KeipaXŕjv 'Iwávvou xoú (Baxcxíaxou 

25 Kal eíaeXGoúaa eúGeoog pexá 
oxcouSfjg xcpôg xôv (BaaiXéa r)xŕjaaxo 
Aiyouaa GéX.co ľva poi Swc eE, aúxfjg 
excl xcívaKi xŕjv KeipaA.ŕjv 'Icoávvou xoú 
(3axrxiCTxoú 



236 



MAREK 6:34 



fciHe. %rpUickií 

26 Král pak zarmoutiv se velmi, pro 
prísahu a pro spoluhodovníky nechtél 
jí oslyšeti. 

27 I poslav hned kata, rozkázal 
pf inésti hlavu Janovu. 



28 A on odšed, sťal jej v žalári, 
a pŕinesl hlavu jeho na mise, a dal ji 
dévečce, a dévečka dala materi své. 

29 To uslyšavše učedmíci jeho, prišli 
a vzali telo jeho, a pochovali je 
v hrobe. 

30 Tedy sšedše se apoštolé 
k Ježišovi, zvestovali jemu všecko, i to, 
co činili, i co učili. 

31 I fekl jim: Pojďte vy sami 
obzvláštné na pusté místo, 
a odpočiňte maličko. Nebo bylo 
množství téch, ktefíž pficházeli 
a odcházeli, takže jsou ani k jídlu 
chvíle neméli. 

32 I plavili se [až] na pusté místo 
soukromí. 

33 A vidouce je zástupové, že jdou 
pryč, poznali jej množí. I sbéhli se tam 
ze všech mést pešky, a pfedešli je, 
a shromáždili se k nemu. 

34 Tedy vyšed Ježíš, uzrel zástup 
mnohý, a slitovalo mu se jich, že byli 
jako ovce, nemající pastýŕe. I počal je 
učiti mnohým vécem. 



Ttxtus fectytus 

26 Kal TxepíAuxroc. yevóp.evoc. ó 
PaaiXeuc 5iá xouc; opKouc; Kal xouc 
auvavaKei|aévoug ouk r\Qé\r\aev aúxŕjv 
äGexnaai 

27 Kal eúGéooc äxroaxeíXac ó 
(3aoi\eug axceKouXáxcopa exréxa|ev 
evevGŕjvaí xnv KeipaXnv aúxou ô Se 
äxceXGwv äxceKetpáXvaev aúxôv év xf] 

28 Kal nyeyKev xŕ|v Ke<j>aA.ŕ|v aúxou 
excl xtívaKi Kal eScoKev a\jxŕ|v to 
Kopaaíco Kal xo Kopáaiov e5a>Kev 
aúxrjv xrj p.r|xpl aúxnc 

29 Kal aKoúaavxeg ov p.a9r|xal aúxoú 
f)X9ov Kal npav xô Txxwp.a aúxoú Kal 
é'9r|Kav aúxô év to pvr||aeíco 

30 Kal auváyovxai oí äxcóaxoXoi 
xrpôg xôv 'Iriaouv Kal an;nyyeiA.av 
aúxw xcávxa Kal ôaa éxroír|aav Kal 
ôaa éSí5a!;av 

31 Kal elxrev aúxoíc Aeúxe úpetg aúxol 
Kax' íSíav eíc epripov xóxcov Kal 
ävaxraúeaBe ôAíyov ŕ|aav yáp °í 
epyó\ievoi Kal oí úxráyovxec. xcoXXoí 
Kal oúSé ipayeív r|ÚKaípouv 

32 Kal äxcnXGov eíc epripov xóxcov to 
txXoíw Kax' íSíav 

33 Kal el5ov aúxoúc úxcáyovxag ol 
ôvA.oi, Kal exréyvcoaav aúxôv xcoXXoí 
Kal xce^fí äxcô xcaaóäv xóäv xcóXeoov 
auvéSpapov eKeí Kal xcponXGov aúxoúg 
Kal auvfjX.0ov xrpóc. aúxóv 

34 Kal e^eXGwv evSev ó 'Ir|aoúc. 
txoXúv ôvA.ov Kal eaxcXayv_vía9r| éxť 
aúxoíc, oxv naav obe xcpó[3axa p.ŕ| 
ev_ovxa xroipiva Kal fjp^axo SiSáaKeiv 
aúxoúc xcoXXá 



MAREK 6:35 



137 



fciHe. %mlickÁ 

35 A když se již prodlilo, 
pŕistoupivše k nemu učedlníci jeho, 
ŕekli: Pustéť jest toto místo, a již se 
prodlilo, 

36 Rozpusť je, ať jdouce do okolních 
vesnic a mésteček, nakoupí sobé 
chleba; nebo nemají, co by jedli. 

37 On pak odpovédév, f ekl jim: 
Dejte vy jim jísti. I ŕkou jemu: Co 
[tedy], jdouce koupíme za dve sté 
grošu chleba, a dáme jim jísti? 

38 1 dí jim: Kolik chlebu máte? Jdéte 
a zvézte. A když zvédéli, ŕekli: Pét, 
a dve rybe. 

39 I rozkázal jim, aby se kázali 
posaditi všechném po houfích na 
zelené tráve. 

40 I usadili se rozdílné, [místy] po 
stu a [místy] po padesáti. 

41 A vzav téch pét chlebu a ty dvé 
rybe, popatfiv do nebe, dobrofečil, 
i lámal chleby, a dal učedlníkúm 
svým, aby kládli pred né. A dvé rybe 
rozdelil [též] mezi všecky. 

42 I jedli všickni, a nasyceni jsou. 

43 Potom sebrali drobtú dvanácte 
košu plných, i z ryb. 

44 A bylo téch, kteŕíž jedli ty chleby, 
okolo pét tisícu mužú. 

45 A hned prinútil učedlníky své 
vstoupiti na lodí, aby jej pŕedešli pf es 
more do Betsaidy, až by on rozpustil 
zástup. 



35 Kal fj8r| wpac TroA.A.ŕ)c yevopivnc 
Tcpoae\9óvT£g aúxw oí pa9r|xai aúxou 
Aiyouaiv ôxi "Epnp.óc. éaxiv ô xóxroc 
kou fj8r| wpa TcoXXŕ)- 

36 äxróA.uaov aúxoúc ľva äxreMtóvxec 
äc touc kúkXco äypouc Kal Kcópac 
äyopáacoaiv éauxoíc apxouc xí yáp 
ipáyodaiv o\jk eypxioiv 

37 ó Sé aTTOKpvBglc enxev ca/xovc Aóxe 
aúxoíc úp.eíc ipayeív Kcti Aiyouaiv 
ca/xw ÄTxeABôvxec äyopáawpev 
SiaKoaíwv Snvapícov apxouc Kal 
8oó|jev aúxoíc ipayeív 

38 ó 5e Áiyei aúxoíc. nóaouc. apxoug 
é')(exe úxcáyexe Kal l'Sexe Kal yvóvxeg 
Äiyouaiv névxe Kal 8úo ivj3úa£ 

39 Kal £Txéxa|ev aúxoíc ävaKXívaí 
xcávxag aupxcóava aupxcóaia exrl xco 
xXcopcp xópwp 

40 Kal ävéxceaov xcpaaval xcpaaial 
äva ÉKaxov Kal ävá xcevxŕ)Kovxa 

41 Kal Xa(3wv xoúc xrévxe apxouc Kal 
xoúc 5úo ív_9úac äva[3Aiv)Kxc eíc xôv 
oú pávov eúXóynagv Kal KaxÉKXaaev 
xoúc apxouc Kal éSíSou xoíc pa9r|xaíc 
aúxoú ľva xrapaBcoaiv aúxoíc. Kal xoúg 
Súo ív_9úac epépiaev xraaiv 

42 Kal eipayov xrávxec Kal 
ev_opxáa9naav 

43 Kal f|pav KÄ.aapáxwv ScóSeko 
Koipívouc xrXnpeic, Kal äxco räv iyGúoov 

44 Kal f|aav oí ipayóvxec xoúc apxouc 
coael TxevxaKio)(íXioi avSpeg 

45 Kal eú9ewc r)váyKaa£v xoúc 
pa9r|xág aúxoú ep[3f)vai eic xô xcXoíov 
Kal xcpoáyevv evg xô xcépav xcpog 
Bn9aa'í5áv ewc aúxôc äxcoXúarj xôv 
ôv\ov 



138 



MAREK 6:55 



fciHe. %rpUickií 

46 A rozpustiv je, šel na horu, aby se 
modlil. 

47 A když bylo večer, byla lodí 
uprostred more, a on sám na zemi. 

48 A videl je, a oni se s téžkostí 
plavili; (nebo byl vítr odporný jim.) 
A pri čtvrtém bdení nočním pfišel 
k nim, chode po mori, a chtél je 
pominouti. 



49 Oni pak uzŕevše jej, an chodí po 
mori, domnívali se, že by obluda byla, 
i zkŕikli. 

50 (Nebo jej všickni videli, a zstrašili 
se.) A hned promluvil k nim a ŕekl 
jim: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se. 

511 vstoupil k nim na lodí, a utišil se 
vítr; a oni náramné sami v sobé se 
desili a divili. 

52 Nebo nerozumeli byli, co se stalo 
pri chlebích; bylo zajisté srdce jejich 
zhrublo. 

53 A když se preplavili, prišli do 
zeme Genezaretské, a tu lodí 
pristavili. 

54 A když vyšli z lodí, hned jej 
poznali. 

55 A béhajíce po vší krajine té, 
počali na ložcích k nemu nositi 
nemocné, kdežkoli zvédéli o ném, že 
by byl. 



Te-xtus fete-ytus 

46 Kal äxcoxa^ápevoc. ca/xoíc 
äxcŕjABev eíc to ôpoc xcpoaeúI;aa9ai 

47 Kal ôvpíac yevopévric. ŕ]v xô xcAoíov 
ev péaw xfjc 9aA.áaar|c Kal aúxóc 
póvoc excl xfjc yŕjc; 

48 Kal el5ev aúxoug (Baaavi^opévoug 
ev rä eXaúveiv f]v yap ó avepog 
évavxíoc. aúxoíg Kal xcepl xexápxr|v 
ipiAaKrjv xŕjg vuKxôg ep^exai xcpôg 
aúxoug xcepixcaxwv excl xŕjg 9aA.áaar|g- 
Kal fjGeXev xcape\9eív aúxoúg 

49 oí 8e íSóvxeg aúxôv xcepixcaxouvxa 
éxrl xŕjg 9aXáaar)g é'8o|av ipávxaapá 
evvav, Kal ävéKpa^av 

50 xcávxeg yap aúxôv elSov Kal 
exapáv_9r)aav Kal eúGéoog eXáXr)aev 
pex' aúxwv Kal Aiyei aúxoíg Gapaeíxe 
éycó eípi- prj ipo|3eía9e 

51 Kal avé(3r) xcpôg aúxoúg elg xo 
xcXoíov Kal eKÓxcaaev ó avepog Kal 
Xíav eK xcepiaaoú ev éauxoíg e|íaxavxo- 
Kal é9aúpa£ov 

52 oú yáp auvŕJKav excl xoíg apxoic 
f|v yáp ŕj KapSía aúxwv xcexccopcopévr] 

53 Kal Siaxcepáaavxeg ŕ]A.9ov excl xrjv 
yŕjv ľevriaapéx Kal xcpoaooppía9r)aav 

54 Kal el;eÄ.9óvxcdv aúxwv eK xoú 
xcXoíou eúBécog excvyvóvxeg aúxôv 

55 xcepiSpapóvxeg ô\r]v xrjv 
xcepí)(Ciopov eKeívr)v fjp|avxo excl xoíg 
Kpa(3(3áxoig xoúg KOKÓäg ey^ovxag 
xcepupépeiv ôxcou fJKouov ôxi eKeí eaxiv 



MAREK 6:56 



139 



fciHe. %mlickÁ 

56 A kamžkoli vcházel do mésteček 
neb do mést nebo do vsí, na ulicech 
kládli neduživé, a prosili ho, aby se 
aspoň podolka roucha jeho dotkli. 
A kolikož jich koli se jeho dotkli, 
uzdraveni byli. 



71 sešli se k nemu farizeové 
a néktef í z zákoníkú, ktef íž byli 
prišli z Jeruzalema. 

2 A uzfevše nékteré z učedlníkú 
jeho obecnýma rukama (to jest 
neumytýma) jísti chleby, reptali o to. 

3 Nebo farizeové i všickni Židé 
nejedí, leč by ruce umyli, držíce 
ustanovení starších. 

4 A z trhu [pfijdouce] nejedí, leč se 
umyjí. A jiné mnohé veci jsou, kteréž 
prijali, aby zachovávali, [jako] 
umývaní koflíkú, žejdlíkú a medenic 
i stolu. 

5 Potom otázali se ho farizeové 
a zákoníci: Proč učedlníci tvoji 
nezachovávaj! ustanovení starších, ale 
neumytýma rukama jedí chléb? 



6 On pak odpovédév, fekl jim: 
Dobre o vás pokrytcích prorokoval 
Izaiáš, jakož psáno jest: Lid tento rty 
mne ctí, srdce pak jejich daleko jest 
ode mne. 

7 Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení, 
[kterážto nejsou než] ustanovení 
lidská. 



56 Kal ôxxou av eiaexxopeúexo eíc. 
Kcópac rj TTÓXeic fj äypouc ev xaíc 
äyopaíc exíGouv xouc äaGevouvxag kou 
xxapeKaXouv aúxôv ľva kov xou 
KpaaxxéSou xou ípaxíou aúxoú 
avpoovxaľ kcu ôaoi äv fjxcxovxo aúxoú 
eacó^ovxo 

7 Kal auváyovxav xxpóc aúxóv oí 
$apiaaíoi xaí xivec xcov 
Ypappaxécov eABóvxeg äxxó 
'IepoaoXúpcov 

2 Kal iSóvxec xivác räv pa9rrrcúv 
aúxoú Koivaíc. yepaiv xoúx' eaxiv 
ävíxxxoic. eaBíovxac. apxouc. épép^avxo 

3 oí yap 3>apiaaíoi Kal xxávxec. oi 
'IouSaíoi éáv pŕ| xxuYpíi vúycovxai xác. 
Xeípac oÚk eaGíouaiv Kpaxoúvxec. xnv 
xxapáSoaiv xcôv xrpea|3uxépwv 

4 Kal axxó äyopäg eáv plj 
(Baxxxíaoovxai oÚk eaGíouaiv Kal a\\a 
xxoXXá éaxiv a xxapé\a(3ov Kpaxeív 
paxrxiapoúc xcoxripíoov Kal |eorcôv Kal 
XaAxícov Kal kAivcov 

5 exxeixa exxepwxwaiv aúxóv oí 
$apiaaíoi Kal oí Ypappaxeíc. Aiáxi ol 
pa9r|xaí aou oú xxepixxaxoúaiv Kaxá 
xŕjv xxapáSoaiv räv xxpea(3uxépoov 
a\Xa ävíxxxoic. YEpoiv éaBíouaiv xóv 
apxov 

6 ô Se äxxoKpiGelg elxxev aúxoíc ôxi 
KaXwg xxpoetpnxeuaev 'Haa'íac xxepl 
úpwv xcôv úxcoKpvxcov obe. Y£YP aTi:Tav 
Oúxoc ó A.aôc xoíc yeiXeaív pe xipa ŕ) Se 
KapSía aúxcov xcóppco äxxéya äxc' époú- 

7 páxr)v Se aé(3ovxaí pe SiSáaKovxec 
SiSaaKaAíac evxáXpaxa ävGpcóxxcov 



240 



MAREK 7:17 



fciHe. %mlickÁ 

8 Nebo opustivše prikázaní Boží, 
držíte ustanovení lidská, [totiž] 
umývaní žejdlíkú a koflíkú; ajiné 
mnohé veci tém podobné činíte. 

9 I pravil jim: Čisté vy rušíte 
prikázaní Boží, abyste ustanovení své 
zachovali. 

10 Nebo Mojžiš povédél: Cti otce 
svého i matku svou, a kdož by zlorečil 
otci nebo materi, ať smrtí umfe. 

11 Ale vy pravíte: Rekl-li by človek 
otci neb materi: Korban, to jest, dar, 
kterýžkoli jest ode mne, tobéť 
prospeje, 

12 A nedopustíte mu nie více učiniti 
otci svému nebo materi své, 

13 Rušíce prikázaní Boží 
ustanovení mi vašimi, kteráž j ste 
ustanovili. A mnohé tém podobné 
veci činíte. 

14 I svolav všecken zástup, pravil 
jim: Slyšte mne všiekni a rozumejte. 

15 Nie není z zevnitfku vcházejícího 
do človeka, což by jej poskvrniti 
mohlo; ale to, což pochází z neho, toť 
jest, což poskvrňuje človeka. 

16 Má-li kdo uši k slyšení, slyš. 

17 A když všel do domu od 
zástupu, tázali se ho učedlníci jeho 
o tom podobenství. 



Textvts fece-ytus 

8 cupévxec yap xfjv evxo\ŕ|v tou Beoú 
Kpaxeíxe xrjv xrapáSoaiv xwv 
ävBpcóxcoov [Saxmapoúc |eaxó5v Kcti 
Txoxripíoov xai aWa xrapôpoia xoiaúxa 
xcoXXa xcoieíxe 

9 Kal é'Xeyev aúxoíc KaAxôc äBexevxe 
xr|v evxoXrjv xou 9eoú vva xŕjv 
xcapáSoaiv úpwv xripŕjam-e 

10 Mwafjc yap eiTOv Típa xôv 
xraxépa aou Kal xŕjv pm-épa aou xaí 'O 
KaKoXoywv xraxépa fj pr|xépa Baváxco 
xeXeuxaxw 

11 úpeíc. Sé Aiyexe 'Eáv elxrrj 
avBpcoTxog to xcaxpl fj xrj pr|xpí 
Kop(3av ô eaxiv Awpov o éav eE, époú 
ob<j>e\r|9fíc 

12 Kal oÚkÉxi acpíexe aúxôv oúSev 
Txoifjaai xco xcaxpl aúxoú fj xrj pr)xpí 
aúxoú, 

13 aKupoúvxec xôv Xóyov xou 9eou xrj 
xcapaSóaei úpcov fj xrapeSwKaxg- Kal 
xrapôpoia xoiaúxa xcoXXá xroigíxe 

14 Kal xcpoaKaXeaápevog xcávxa xôv 
ôv\ov é'Xeyev aúxoíg ÄKoúexé pou 
xcávxeg Kal auvíexe 

15 oúSév eaxvv e|w9ev xou 
avBpoÓTxou giaxropeuôpgvov elg aúxôv ô 
Súvaxai aúxôv Koivwaai aXXa xa 
EKxtopguópevá cnť aúxoú, eKeívá eoxiv 
xa Koivouvxa xôv ävQpcoxrov 

16 Eľxic é'v_£v wxa aKoúeiv, aKouéxoo 

17 Kal ôxe eíaŕjÄ.9ev eíc. oikov axeô 
xou ô^Xou excripcóxoov aúxôv ov pa9r|xal 
aúxoú xcepl xŕ|c xrapa|3oA.ŕ|c 



MAREK 7:1 



141 



fciHe. %mlickÁ 

18 I fekl jim: Tak jste i vy 
nerozumní? Což nerozumíte, že 
všecko, což z zevnitŕku do človeka 
vchází, nemúže ho poskvrniti? 

19 Nebo nevchází v srdce jeho, ale 
v bŕicho, a potom ven vychází, čistéci 
všeliké pokrmy. 

20 Ale pravil, že to, což pochází 
z človeka, to poskvrňuje človeka. 

21 Nebo z vnitfku z srdce lidského 
zlá myslení pocházejí, cizoložstva, 
smilstva, vraždy, 

22 Krádeže, lakomství, 
nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko 
zlé, rouhání, pýcha, bláznovství. 

23 Všecky tyto zlé veci pocházejí 
z vnitfku a poskvrňují človeka. 

24 A vstav odtud, odšel do končin 
Týru a Sidonu, a všed do domu, 
nechtél, aby kdo [o ném] védél, ale 
nemohl se tajiti. 

25 Nebo uslyševši o ném žena, 
jejížto dcérka méla ducha nečistého, 
prišla a padla k nohám jeho. 

26 (Byla pak ta žena pohanka, 
Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby 
ďábelství vyvrhl z její dcéry. 

27 Ale Ježíš fekl jí: Nechať se prvé 
nasýti synove; nebť není slušné vzíti 
chléb synú a vrci štéňatúm. 



Textvts fece-ytus 

18 xai Aiyei aúxoíc. Ouxoog Kal úpeíg 
äaúvexoí eaxe ov voeíxe ôxi xrav xô 
e^wSev eíaTxopeuo|jevov eíg xôv 
avBpooxrov oú Súvaxai ca/xôv Koivooaai 

19 ôxv o\jk eíaxcopeúexai ca/xoú eíg 
xŕjv Kapôíav aXX' eíc; xrjv KovXíav Kal 
eíg xôv ä<j>e5po5va eKxcopeúexai 
KaBapí^ov xcávxa xá (Bpcópaxa 

20 eXgyev Se ôxi To ex xou 
ävBpcóxcou 6Kxcopeuó|aevov eksívo 
koivoí xôv avBpooTxov 

21 eacoOev yap sk xfjg KapSíac xcov 
ävGpcóxcwv oí Sia\oyiap.ol oí kokoI 
EKxcopeúovxai \ioiyeiai, xropveíai ipóvoi 

22 KXoxcaí xcXeove^íai xrovripíai 
SáXoc äaéXyeva ôipGaAuôc xrovripóc 
|3\aa<j>r|p.ía úxceprupavía äippoaúvr)- 

23 xrávxa xaúxa xa xrovripá eacoGev 
eKxcopeúexai Kal koivoí xôv ävGpooxrov 

24 Kal 'Ek£v9ev ävaaxac äxcfjXGev eíg 
xa (aeOópia Tupou Kal EiSwvoc. Kal 
eíaeXGčov äc xrjv oiKÍav oúSéva fjGeXev 
yvcôvaí Kal o\jk r)Suvŕj9r| XaBeív 

25 aKoíiaaaa yap yuvr) xcepl aúxou 
ŕ|C elv_gv xô Guyáxpiov aúxŕjc Txveup.a 
aKaBapxov eXGouaa xcpoaéxceaev xrpôc 
xouc xcóSag aúxoíi- 

26 f)v Se ŕ) yuvr) 'EA.\r|víc 
Eupoipoivíaaa xa> yévev Kal ipcóxa 
aúxôv ľva xô Saipóviov eK(3áX\rj ek xfjc 
Buyaxpôc aúxfjc 

27 ó 5e 'Ir)ao0g elxcev aúxí) 'Äipec 
xcpwxov v_opxaa9fjvai xa xÉkvo oú yáp 
KaXôv eaxiv Xa(3eív xôv apxov xwv 
xÉkvoov Kal (BaXeív xoíc Kuvapíoic 



242 



MAREK 7:37 



fciHe. %rpUickií 

28 A ona odpovédéla a ŕekla mu: 
Ovšem, Pane, nebo štéňátka jedí pod 
stolem drobty synú. 

29 I f ekl jí: Pro tu reč jdi, vyšloť jest 
ďábelství z tvé dcéry. 

30 1 odšedši do domu svého, nalezla 
dévečku, ana leží na lóži, a ďábelství 
z í vyšlo. 



31 Tedy odšed zase z končín 
Tyrských a Sidonských, pŕišel k mori 
Galilejskému, prostfedkem krajin 
Desíti mést. 

32 I pfivedli jemu hluchého 
a nemého, a prosili ho, aby na nej 
ruku vzložil. 

33 A pojav jej soukromí ven 
z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, 
a plinuv, dotekl se jazyka jeho. 

34 A vzezfev k nebi, vzdechl, a f ekl 
jemu: Effeta, to jest, otevfi se. 

35 A hned otevŕíny jsou uši jeho, 
a rozvázán jest svazek jazyka jeho, 
i mluvil pravé. 

36 I prikázal jim, aby zadnému 
nepravili. Ale jakžkoli on jim 
prikazoval, [pf edce] oni mnohem více 
ohlasovali. 

37 A pfevelmi se divili, fkouce: 
Dobre všecky veci učinil. I hluchým 
rozkázal slyšeti, i nemým mluviti. 



Te-xtus fete-ytus 

28 i] Se ônreKpíGri Kal Áiyei aúxw 
Nai, Kúpie Kal yap ta Kuvápia 
úxroKáxw xfjg xpaxré^nc; éaGíei äxcô xoov 
viničov tcov xraiSíwv 

29 Kal elxrev aúxrj Aia xoúxov xôv 
Xóyov úxraye e|e\ŕ)Xii9£v xô Saipóviov 
SK xf)g Guyaxpóg aou 

30 Kal äxceXBoOaa eig xôv ovkov 
aúxŕjg eúpev xô Savpóviov e|eXnXu9óg 
Kal xrjv Guyaxepa (3epX.r|pévr|v exrl xŕjc. 
KXívng 

31 Kal xcáXvv e|e\9wv ek xwv ôpícov 
Tupou Kal EiScôvoc; ŕ)\9ev xrpô$ xŕjv 
BáXaaoav xŕjg raA.iA.aiac; avá p.éaov 
xcôv ópíwv AeKaxcóXewg 

32 Kal ipépouaiv aúxw Kwtpôv 
poyvXáXov Kal xcapaKaXouavv aúxov 
ľva exnGŕj aúxw xŕ|v \elpa 

33 Kal äxcoXajBópevog aúxov äxcô xou 
ôv\ou Kax' vSíav ejžaXev xoúg 
SaKxúXoug aúxou eíc xá wxa aúxou Kal 
xrxúaac fjvpaxo xf)g yXcóaang aúxou 

34 Kal áva|3Ai^ac evg xôv oúpavôv 
eaxéva^ev Kal Aiyei aúxw EipipaGa ô 
éaxtv Aiavoív_9r|xi 

35 Kal eúOécoc. 5invoí)(9r|aav aúxou 
aí aKoaí Kal eX.ú9r| ó Seapôg xŕjc. 
yAxóaang aúxou Kal eA.aA.ei ôpBcog 

36 Kal SieaxeíXaxo aúxovg vva pnSevl 
eľxrcoaiv ôoov 5e aúxôg aúxovg 
SieaxéXXexo paXXov xrepiaaôxepov 
eKŕjpuaaov 

37 Kal úxcepTxepiaacôg e^eTxXŕjaaovxo 
Xéyovxeg KaXwg xcávxa xcextoínKev Kal 
xoúg Kocupoúg xcoieí aKoúeiv Kal xoúc 
äXáXoug XaXeív 



MAREK 8:1 



143 



fciHe. %mlickÁ 

8 V téch dnech když [opét] velmi 
veliký zástup byl [s ním], a neméli, 
co by jedli, svolav Ježíš učedlníky své, 
fekl jim: 

2 Lítost mám nad zástupy; nebo již 
tri dni trvají se mnou a nemají, co by 
jedli. 

3 A rozpustím-li je lačné do domú 
jejich, zhynou na ceste; nebo néktefí 
z nich zdaleka prišli. 

4 Odpovédéli mu učedlníci jeho: 
I odkud bude moci kdo tyto nakrmiti 
chleby zde na poušti? 

5 1 otázal se jich: Kolik chlebu máte? 
A oni ŕekli: Sedm. 

6 I kázal zástupu posaditi se na 
zemi. A vzav sedm chlebu, díky 
učiniv, lámal a dával učedlníkúm 
svým, aby predkladali. I kládli pred 
zástup. 

7 A méli také rybiček maličko. Jichž 
požehnav, kázal i ty pred né klásti. 

8 I jedli a nasyceni jsou; a sebrali, 
což pozústalo drobtú, sedm košu. 

9 Téch pak, ktefíž jedli, bylo okolo 
čtyf tisícu. I rozpustil je. 

10 Potom hned vstoupiv na lodí 
s učedlníky svými, preplavil se do 
krajín Dalmanutských. 



Te-xtvts fece-ytus 

8'Ev eKeívcuc xcuc ŕipépaic 
Txap.TxoA.XoG ôvA.ou ôvxoc Kcti \ir\ 
eyóvTMv xí ipáycooiv 

TcpoaKaXeaá|aevog ó 'Inaoúc xouc 
paBrixac aúxou Aiyei aúxoíc 

2 T.jiXaYX v K°[ iai s 7 ™ T ov ôvXov ôxi 
fjSr| ŕjpépac. xpeíc. xxpoapévouaív poi 
Kai o\jk eypvoiv xí ipáywaiv 

3 Kai eáv áxxoXúaoo aúxoug vŕ)axeig 
eic ovkov aúxwv 6KXu9ŕ)aovxai ev xrj 
óScp- xivec yap carrcôv paKpóGev 
fJKaaiv 

4 Kai äxceKpíGnaav aúxco oí paBnxai 
auxou nó9ev xoúxoug Suvŕ|aexaí xic. 
wSe v_opxáaai apxwv exť épnpíac 

5 Kai exxnpoóxa aúxoúg nóaouc. eyeTe 
äpxouc. oí 5e eixxov, 'Excxá 

6 Kai xxapŕjyygvXev tq ovA.cú 
ävaxceaeív exci rr\<; yŕ)c/ Kai X.a(3čov 
xouc éxcxá apxoug £Úv_apvaxŕ)aag 
eKXaaev Kai eSíSou xoíg paBnxaíc 
aúxou vva xxapaGwaiv Kai xxapéBnKav 

TÍ) ÔvA.CO 

7 Kai eiv_ov iv_9uSia ôXíya- Kai 
eú\oyŕ| aag eixcev xrapaBeívaí Kai aúxá 

8 eipayov 8é, Kai e^opxáaGnaav Kai 
f|pav xrepiaaeúpaxa KXaapáxcov éxrxa 
axcupíSag 

9 ŕ|aav Se oí ipayóvxeg cóg 
xexpaKiCTv_íAioi Kai äxréX.uaev auxoúg 

10 Kai eúBecoc ep|3ág eíg xô xcX.oľov 
pexa xoov paGnxcôv aúxou f)X9ev ei<; xa 
pépr) AaXpavouGá 



244 



MAREK 



■2 1 



fciHe. %rpUickií 

111 vyšli farizeové a počali se s ním 
hádati, hledajíce od neho znamení 
s nebe, pokoušejíce ho. 

12 A on vzdech duchem svým, dí: 
Co pokolení toto znamení hledá? 
Amen pravím vám: Nebude dano 
znamení pokolení tomuto. 

13 A opustiv je, vstoupil zase na 
lodí, i plavil se pfes [more]. 

14 I zapomenuli s sebou vzíti 
chlebu, a neméli než jeden chléb 
s sebou na lodí. 

15 Tedy prikazoval jim, ŕka: Vizte 
a pilné se šetŕte kvasu farizejského 
a kvasu Herodesova. 

16 I pfemyšlovali, fkouce jeden 
k druhému: Chleba nemáme. 

17 A znaje to Ježíš, ŕekl jim: Co 
pf emyšlujete o tom, že chleba nemáte? 
Ješté neznáte, ani rozumíte? Ješté máte 
oslepené srdce vaše? 

18 Oči majíce, nevidíte? A uši 
majíce, neslyšíte? A nepomníte, 

19 Že jsem pét chlebu lámal mezi 
pét tisícu? [A] kolik jste plných košu 
drobtú sebrali? Rekli jemu: Dvanácte. 

20 A když také sedm chlebu [lámal 
jsem] mezi čtyfi tisíce, kolik jste 
plných košu drobtú vzali? I f kou 
jemu: Sedm. 

21 I ŕekl jim: Kterakž [tedy ješté] 
nerozumíte? 



Ttxtus fectytus 

11 Kal Éi;fjA.9ov oí $apiaaíoi Kal 
f)p|avxo au^rrrevv oojtw ^rrroGvTEC Trap' 
oGtoG aripevov ônrô tou oGpavoG 
ireipá^ovTeg aGrav 

12 Kal ävaaT£vá!;ac tq Trveupcm 
ca/ToG Aiyei Tí ŕ] yeveá auTľ) aripeíov 
eTTi£r|Teí äpnv Aiyw Gpív ei 5o9ŕ)aeTCU 
TÍ) yevea Taúrrj aripeíov 

13 kou cupeic; oGtoGc ep[3ác ttóXiv eíg 
to ttXovov ä"n:fjX9ev eíc. to irépav 

14 Kal etteXóGovto Xa(3eív apTOug 
Kai eí pr| eva aprav oGk eiv_ov peO' 
éauTÔv ev tó5 ttXoíoo 

15 xai SieotéWeto auTovg Aiyodv, 

'OpÔlTE [3AÍTTETE aTTO TÍ)C C^KIÍ T( ^ v 

í'apiaaíoov Kai rr\<; CGpr|c 'HpcóSou 

16 Kai 5ieA.oyí£ovTO Trpôg äXXŕjXoug 
X.éyovT£5, oti 'ÄpTOU<; oGk ey^opev 

17 Kai yvoGc ó 'Ir|aoGc Xéyei oGtoíc 
Tí SiaXoyí^gaGe Ôti äpTOug oGk I^ete 
oGttgd voeíte oGSe ouvÍete eti 
TT£TTCopwpévr|v e^ete Tľ|v KapSíav Gpwv 

18 ôipBaXpoGc evovtec oG PAíttete 
Kai ô)Ta evovtec. oGk okoGete Kai ou 

pVľ|pOVEGET£ 

19 ote ToGg ttÉvte äpToug EKXaaa Eig 
toGc TCEVTaKiayiXíoug Tcóaoug 
Koipívouc TcXŕ)pEvg KXaapaTcov fjpaTE 
Aiyouaiv oGtw AcóSeko 

20 "Ote Se toGc Étttcx eic toGc 
TETpaKvayiXíoug Tróaoov a-rcupíScov 
TcXripcópaTa KXaopáToov fjpaTE Oí Se 
eittov, 'EtttÓ 

21 Kai £X.£y£v aGroíc. Ilcôg oG ouvíete 



MAREK 8:22 



145 



fciHe. %rpUickií 

22 I pfišel do Betsaidy, a pŕivedli 
k nemu slepého, prosí ce ho, aby se ho 
dotekl. 



23 I ujav slepého za ruku, vyvedl jej 
ven z mestečka, a plinuv na oči jeho 
a vloživ na néj ruce, otázal se ho, 
vidél-li by co. 

24 A on pohledév, f ekl: Znamenám 
lidi; nebo vidím, že chodí jako 
stromové. 

25 Potom opét vložil ruce na oči 
jeho, a kázal mu hledéti. I uzdraven 
jest, takže i zdaleka jasné videl všecky. 



26 I odeslal jej do domu jeho, ŕka: 
Aniž do toho mestečka choď, aniž 
komu z mestečka [co o tom] práv. 

27 Tedy vyšel Ježíš a učedlníci jeho 
do mésteček Cesaree Filipovy. A na 
ceste tázal se učedlníkú svých, ŕka jim: 
Kým mne praví býti lidé? 



28 Kteŕížto odpovédéli: Janem 
Kŕtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak 
jedním z prorokú. 

29 Tedy on fekl jim: Vy pak kým 
mne býti pravíte? Odpovédév Petr, 
fekl jemu: Ty jsi Kristus. 

30 I prikázal jim, aby [toho] o ném 
zadnému nepravili. 



Ttxtus fectytus 

22 Kal epyerai eig Br|9aa'íSáv Kal 
ipépouaiv ca/xw xucpXôv kou 
xxapaKaXouaiv autov ľva aúxou 
a\iir|xai 

23 Kal exxi\a|3ôpevoc xŕjc xeipôg tou 
tu<j>A.ou e|ŕ) yayev aúxôv e|oo xŕ)c Kcópr|c 
Kal xxxúaac eic xa ôppaxa aúxoú 
éxxiGelc xác x e *P a £ aúxcp éxxriptóxa 
aúxôv E'í xv (BXéxxei 

24 Kal äva[3Ai\iiac eX.eyev BAixxcd 
xoúc ävBpcóxxouc ôxi obe ôévôpa ópco 
xxepixxaxoúvxac. 

25 elxa xxaA.iv éxxé9r|Kev xac xeípac 
éxxl xoúg ôtp9aA.poúc. aúxoú Kal 
exxoíľ|aev aúxôv avapXévpai Kal 
äxxoKaxeaxáBri Kal evé(3Xe^ev 
xr)\auywc axxavxac 

26 Kal äxxéaxevXev aúxôv eic xôv 
ovkov aúxoú Aiycov, Mr|8e eic. xŕ|v 
Koóur|v elaéXGrjg Mľ|Se e'íxxr|g xivl ev xfj 

KCÓptl 

27 Kal e|fjX9ev ô 'Ir|aoúg Kal oí 
paBtixal aúxoú elg xag Kcópac 
Kaiaapeíag xf)g $iAíxxxxou- Kal ev xf] 
Ó5a> exxripcóxa xoúg pa9r|xac aúxoú 
Aiycov aúxoíg, Tíva pe Aiyouaiv oí 
avBpcoxxoi elvaí 

28 oi Sé äxxeKpí9r|aav, 'Icoávvr|v xôv 
(3axxxiorŕ|v Kal aXXoi 'HXíav aXXoi 5é 
eva xcov xxpocprixwv 

29 Kal aúxôc. Aiyei aúxoíc. 'Ypeíc. Se 
xíva pe Áiyexe elvaí axxoKpiGelg Se ó 
néxpog Aiyei aúxco £ú ev ó Xpiaxôg 

30 Kal exxexípr|aev aúxoíc. ľva pr|8evl 
Aiywaiv xxepl aúxoú 



246 



MAREK 



fciHe. %mlickÁ 

31 I počal učiti je, že Syn človeka 
musí mnoho trpéti, a potupen býti od 
starších a pf edních knéží a zákoníkú, 
a zabit býti, a ve tfech dnech 
z mŕtvych vstáti. 

32 Zjevné to slovo mluvil. A chytiv 
jej Petr, počal mu domlouvati. 

33 Kterýžto obrátiv se a pohledév na 
učedlníky své, pŕimluvil Petrovi, ŕka: 
Jdiž za mnou, satane; nebo nechápáš, 
co jest Božího, ale co lidského. 

34 A svolav zástup s učedlníky 
svými, fekl jim: Chce-li kdo za mnou 
pfijíti, zapri sebe sám, a vezmi kríž 
svúj, a následujž mne. 

35 Nebo chtél-li by kdo duši svou 
zachovati, ztratíť ji; pakli by kdo 
ztratil duši svou pro mne a pro 
evangelium, tenť ji zachová. 

36 Nebo co prospeje človeku, by 
všecken svet získal, a své duši škodu 
učinil? 

37 Aneb jakou dá človek odmenu za 
duši svou? 

38 Nebo kdož by se koli za mne 
stydél a za má slova v tomto pokolení 
cizoložném a hfíšném, i Syn človeka 
stydéti se bude za néj, když pŕijde 
v sláve Otce svého s andély svätými. 



31 Kal fjp|axo SiSáaxav aúxoúg oti 
Seí xôv uíôv xou ävBpwxxou xroWa 
xraBeív Kal arxoSoKipaaGŕjvaí äxxó xwv 
xxpea(3uxépoov Kal äpv^vgpéwv Kal 
ypappaxéoov Kal äxxoKxavBfjvaí Kal 
pexa xpevc ŕ]pépac ävaaxfjvaľ 

32 Kal xxappnaía xôv A.óyov eXáXei 
Kal xxpoa\a(3ópevog aúxôv ó néxpoc 
fjp^axo exxmpav aúxw 

33 ó 5e éxxiaxpaipelc Kal íSčov xoúg 
paBtixac. aúxoú exxexípnaev rä néxpw 
Aiyodv, "Yxraye Ôttíctcd pou aaravá ôxv 
oú ippoveíg xa xou 9eoú äX\a xa tcôv 
ävBpcóxxwv 

34 Kal xxpoaKaXeaápevog xôv ôv\ov 
aúv xovg pa9r)xaTc. aúxoú elxcev aúxoíc 
"Oaxig 9éXev ôxcíaoo pou eXBeív, 
äxrapvnaáaBw éauxôv Kal äpáxco xôv 
axaupôv aúxoú Kal aKoXouGeíxoo poi 

35 ôc yap av GéXrj xŕ|v vfuy_r)v aúxoú 
aoäaai äxxoAiaei aúxŕjv ôg 5' äv 
äxxoAiarj xŕ|v ifuxŕ|v aúxoú Ivekev epoú 
Kal xoú eúayyeXíou oúxôg acóaei aúxŕj v 

36 xí yap á>ye\ŕ\oei ävOpcoxxov eav 
Kepôŕjarj xôv KÓapov ôXov Kal £npiw9rj 
xŕjv \iiu)(rjv aúxoú 

37 fj xí Scóaei avGpooxcog 
ävxáXXaypa xf)g ifuvjjc. aúxou 

38 ôc yap av exraiavuvGf] pe Kal xoúg 
époúg X.óyoug ev xrj yevea xaúxrj xrj 
poivaAASi Kal apapxooXcp Kal ó uíôg 
xou ävBpcóxcou excaiav_uv9ŕ)CTexai 
aúxôv ôxav e\.9rj ev xrj 8ô|rj xou 
xxaxpôg aúxou pexa xcôv äyyéXoov xwv 
áyíoov 



MAREK 9:1 



147 



fciHe. %mlickÁ 

91 pravil jim: Amen pravím vám, žeť 
jsou néktefí z stojících tuto, ktefíž 
neokúsi smrti, až i uzri království Boží 
pficházející v moci. 

2 A po šesti dnech pojal Ježíš Petra 
a Jakuba a Jana, i uvedl je na horu 
vysokou soukromí samy, a proménil 
se pred nimi. 

3 A učinéno jest roucho jeho 
stkvoucí a bílé velmi jako sníh, ješto 
tak bílého [žádný] bélič na zemi 
učiniti nemúže. 

4 I uzreli Eliáše s Mojžíšem, ani 
s Ježíšem mluví. 

5 A odpovédév Petr, fekl k Ježišovi: 
Mistfe, dobréť jest nám tuto býti. 
Protož udélejme tri stánky, tobé jeden, 
Mojžišovi jeden a Eliášovi jeden. 

6 Nebo nevedel, co mluví; byli 
zajisté prestrašení. 

7 I stal se oblak zastéňující je, 
a pŕišel hlas z oblaku, f koucí: Tentoť 
jest ten Syn múj milý, jeho 
poslouchejte. 

8 A hned obezŕevše se, zadného víc 
nevideli než samého Ježíše s sebou. 

9 A když sstupovali s hory, prikázal 
jim, aby toho zadnému nevypravovali, 
co videli, než až Syn človeka 
z mŕtvych vstane. 



Te-xtus fete-ytus 

9 Kal eXeyev ca/xoíc Äprjv Äiyco v/pív 
ôxi eíaív ti vec xwv á>Se éoxnKÓxcov 
oravec. oú pŕj yeúawvxai Baváxou ecoc. 
äv ľocoaiv xr|v [3aaiX.eíav xoú QeoO 
eXnXuGuíav év Suvápei 

2 Kal pe9" ŕipépag e| xcapaA.ap|3ávei 
ó 'Inaoúg xôv ľléxpov Kal xôv 'IÓkw(3ov 
Kal xôv 'Iooávvnv Kal ävaipépei aúxoug 
elg ôpog ú\ynA.ôv Kax' í5íav póvoug Kal 
pexepopipw9r| epxrpoaGev aúxwv 

3 Kal xá ípáxia auxou eyévexo 
oxíX(3ovxa XeuKa Aíav obg x i< ^ v ' ova 
yvaipeug excl Tfjc; yŕjc; oú Súvaxai 
XeuKavaí 

4 Kal co<j>9r| aúxoíg 'H\íag auv 
Mcoaeí, Kal f|aav auX.X.aXoOvxeg tw 
'InaoO 

5 Kal äxcoKpvGelg ó ľléxpog Aiyei xw 
'Inooú 'Pa(3[3í KaXóv eaxvv ŕ|pag á>5e 
elvaí Kal Txoiŕjawpev aKnvág xpeíg aol 
píav Kal Mooaeí plav Kal 'H\ía píav 

6 oú yap fj8ei xí \a\r\or\- ŕ|aav yáp 
eKtpo(3oi 

7 Kal eyévexo veipéXr) éxciaKiá^ouaa 
aúxoíg Kal f)X9ev ipcovrj eK Tfjc; vetpéXng 
Aiyouaa, Oúxóc. eoxiv ó uíóg pou ô 
äyaxcr|xóg aúxoú aKoúexe 

8 Kal é^áxnva TxepvjBXe^ápevoi 
oÚKexi oúSéva elSov aXXa xôv 'Inaoúv 
pávov pe9' éauxwv 

9 Kaxa(3aivóvxoov Se aúxwv äxrô xoú 
ôpoug SieaxeíXaxo aúxoíg íva pnSevl 
Srqyŕjawvxai a el5ov eí pŕj ôxav ó uíôg 
xoú ävOpcóxrou eK veKpwv ävaaxfj 



148 



MAREK 9:19 



fciHe. %rpUickií 

10 I zachovali tu vec u sebe, tížíce 
mezi sebou, co by to bylo z mŕtvych 
vstáti? 

11 I otázali se ho, fkouce: Což pak 
zákoníci praví, že Eliáš musí pfijíti 
prvé? 

12 On pak odpovédév, fekl jim: 
Eliáš pfijda nejprve, napraví všecky 
veci, a jakož psáno jest o Synu 
človeka, že má mnoho trpéti a za nie 
položen býti. 

13 Ale pravím vám, že Eliáš [již] 
pfišel, a učinili mu, což jsou chtéli, 
jakož psáno jest o nem. 

14 Tedy pfišed k učedlníkúm, uzrel 
zástup veliký okolo nich a zákoníky, 
an se hádají s nimi. 

15 A hned všecken zástup uzfev jej, 
ulekli se; a sbéhše se, privítali ho. 

16 1 otázal se zákoníkú: Co se hádate 
spolu? 

17 A odpovídaje jeden z zástupu, 
fekl: Mistfe, pfivedl jsem syna svého 
k tobé, kterýž má ducha nemého. 

18 Ten kdyžkoli jej pochopí, lomcuje 
jím, a on se sliní, a škfipí zubami, 
a svadne. I ŕekl jsem učedlníkúm 
tvým, aby jej vyvrhli, a nemohli. 

19 A on odpovídaje jemu, fekl: 
Ó národe neverný! Ale dokudž s vami 
budú? A dokudž vás trpéti budú? 
Priveďte jej ke mné. 



Ttxtus fectytus 

10 xai xôv Xóyov eKpáxnaav xxpôc 
éauxoúc. au^nxoúvxec. xí eaxw xô ex 
vexpcôv avaaxŕjvaí 

11 Kal exxnpcóxwv aúxôv Aiyovxec 
"Oxv Aiyouaiv oí ypappaxeíc ôxi 
'HAíav Seí é\9eív xxpódxov 

12 ó 5é axxoKpiGelc elxxev aúxoíc 
'HAíac pev e\9wv xxpwxov axxoKaBioxa 
xxávxa- Kal xxcoc. yéypaxxxai ^ TTl T ° v 
ulov xou ävBpcóxxou ľva xxoXXa xxáBrj 
Kal e|ouSevcó9r| 

13 äXXa Aiyco úpív ôxi Kal 'HXíag 
e\ŕ|Xu9ev Kal exxoínaav aúxw oaa 
fjGeXnaav, Ka9wc yéypaxxxai exx' aúxóv 

14 Kal eABwv xxpôc xouc pa9r|xág 
elSev ôvXov xxoXúv xcepl aúxoúg Kal 
ypappaxeíg au^nxoúvxac. aúxoíg- 

15 Kal eúBewg xxag ô ô^Xog ISwv 
aúxôv e|e9ap(3ŕ)9r|, Kal xxpoaxpévovxec 
r)axcá^ovxo aúxóv 

16 Kal éxxnpcóxnaev xoúg ypappaxeíg, 
Tí au£m-eíxe xxpôg aúxoúg 

17 Kal äxxoKpiGelc elg ek xou ôv\ou 
elxxev AiSáaKaXe fjveyKa xôv ulov pou 
xxpôg aé é'v_ovxa xxveúpa aXaXov 

18 Kal ôxxou av aúxôv KaxaXá(3rj 
pŕjaaei aúxóv Kal cuppí^ei Kal xpí^ei 
xoúg ôóóvxag aúxoú, Kal |npaívexar 
Kal elxxov xoíc pa9r)xaíc. aou ľva aúxô 
eK(3á\ooaiv Kal oÚk io\\joclv 

19 ó 5e axxoKpiGelg aúxw Aiyei 'Q 
yevea äxxiaxog eoog xxóxe xxpôc úpag 
eaopai eoog xxóxe avé^opav úpwv ipépexe 
aúxôv xxpóc. pe 



MAREK 9:20 



149 



fciHe. %rpUickií 

20 I pŕivedli ho k nemu. A jakž jej 
uzrel, hned jím duch lomcoval; 
a pádna na zemi, válel se a slinil. 

21 I otázal se otce jeho: Dávno-li se 
jemu to stalo? A on ŕekl: [Hned] od 
détinství. 

22 A často jím metal i na oheň i do 
vody, aby jej zahubil. Ale múžeš-li co, 
spomoz nám, slituje se nad nami. 

23 A Ježíš ŕekl jemu: Múžeš-li tomu 
véf iti; všeckoť jest možné véfícímu. 

24 A ihned zvolav otec mládence 
toho s slzami, ŕekl: Verím, Pane, 
spomoz nedôvere mé. 

25 Uzŕev pak Ježíš, že se zástup 
sbíhá, pfimluvil duchu tomu 
nečistému, f ka jemu: Hluchý a nemý 
duše, j á tobé pfikazuji, vyjdi z neho, 
a nevcházej více do neho. 

26 Tedy kfiče a velmi jím lomcuje, 
vyšel [z neho]. I učinén jest [človek 
ten] jako mrtvý, takže množí pravili, 
že umrel. 

27 Ale Ježíš ujav jej za ruku, 
pozdvihl ho, a [on] vstal. 

28 A když všel do domu, učedlníci 
jeho otázali ho soukromí: Pročež jsme 
my ho nemohli vyvrci? 

29 I ŕekl jim: Toto pokolení nijakž 
nemúž vyhnáno býti, jediné 
modlitbou a postem. 



Te-xtus fete-ytus 

20 Kal nyeyKav aúxôv xcpôc aúxôv 
Kal í5čov ca/xôv eúGéwc xô xcveúpa 
eaxcápa^ev aúxôv Kal xceawv éxcl xf]c 
yŕ|c eKiAíexo äippí^cov 

21 Kal excripcóxriaev xôv xcaxépa 
aúxoú nóaoc v_póvoc éaxlv obe xouxo 
yéyovev aúxw ó 8é elxcev xcaiSiôGev 

22 Kal xcoXXÓKig aúxôv Kal eíc. xcúp 
éj3aA.ev Kal eíg Ú5axa íva äxcoAiarj 
aúxôv áXX' eí xi Súvaaai, [3on9r|aov 
ŕjpív axcXay)(via9elg écp' ŕ|pac 

23 ó Se 'Iriaoug elxcev aúxw To Eí 
Súvaaai xciaxeúaai, xcávxa Suvaxá xw 
xciaxeúovxi 

24 Kal eúOecoc Kpá^ag ô xcaxrjp xou 
xcaiSíou pexa SaKpúoov eX.eyev 
IlvCTxeúw KÚpve (3on9ei pou xr| äxcioxía 

25 íSčov Sé ó 'Ir)ao0g ôxi éxciauvxpé)(ei 
ôyA.oc excexípr]aev tw xcveúpaxi tu 
aKaBápxcp Aiyoov aúxw, To xcveúpa xô 
aXaXov Kal Kooipôv eyw aoi excvxáaaw 
e|e\9e eE, aúxoú Kal pr)Kexi eiaéA.9rjc eíc 
aúxôv 

26 Kal Kpa^av, Kal xcoXXa 
oxeapa^av aúxôv, e|nX.0ev Kal eyévexo 
coael veKpóg waxe xcoXXoúg Aiyeiv ôxi 
äxcéGavev 

27 ó 5é 'Ir]aoúc Kpaxnaac aúxôv xŕ|c 
Xeipôc fjyeipev aúxôv Kal ävéaxr) 

28 Kal eíaeXGóvxa aúxôv eíc oIkov ol 
pa9r)xal aúxoú excripcóxoov aúxôv kot' 
ISíav "Oxi rjpevg oÚk r|Suvŕ|9r|pev 
eK(3a\evv aúxó 

29 Kal elxcev aúxoíc Toúxo xô yévoc 
ev oúSevl Súvaxai e|e\9eív eí prj ev 
xcpooeuvji Kal vr)axeía 



250 



MAREK 9:39 



fciHe. %mlickÁ 

30 A jdouce odtud, šli skrze Galilei, 
a nechtél, aby kdo [o tom] vedel. 

31 Nebo učil učedlníky své a pravil 
jim: Že Syn človeka dán bude v ruce 
lidské, a zamordujíť jej, ale 
zamordován jsa, tretí den z mŕtvych 
vstane. 



32 Oni pak nesrozuméli tomu 
povedení, a ostýchali se ho otázati. 

33 I pŕišel do Kafarnaum, a v domé 
byv, otázal se jich: Co jste na ceste 
mezi sebou rozjímali? 

34 A oni mlčeli. Nebo hádali se byli 
na ceste mezi sebou, kdo by z nich byl 
vétší. 

35 A posadiv se, zavolal dvanácti, 
a dí jim: Chce-li kdo první býti, budeť 
všech nejposlednéjší a všech 
služebník. 

36 A vzav pacholátko, postavil je 
uprostred nich, a vzav je na lokty své, 
ŕekl jim: 

37 Kdož by koli jedno z takových 
dítek prijal ve jménu mém, mneť 
prijíma; a kdož by mne koli prijal, ne 
mneť prijíma, ale toho, kterýž mne 
poslal. 

38 I odpovédél mu Jan, fka: Mistŕe, 
videli jsme [tam] jednoho, an ve 
jménu tvém ďábly vymítá, kterýž 
nechodí s nami; i bránili jsme mu, 
protože s nami nechodí. 

39 Ježíš pak ŕekl: Nebraňtež mu. 
Nebť není zadného, kterýž by divy 
činil ve jménu mém, ať by mohl 
snadné zle mluviti o mné. 



Textvts fece-ytus 

30 xai éxeíGev e^eX-Góvteg 
xrapexropeúovxo 8vá xŕ)c TaXActíac Kal 
o\jk fj0eX.ev ľva xic yvód- 

31 eSíSaaxev yáp TOU £ paGrrrác. 
ca/xoú Kal é'Xeyev cujtoíc Ôti 'O uíôg 
tou ävGpcÓTcou xrapaSíSoxai eic xeípac 
ävBpcóiTODv Kal äxtoKxevoGaiv aúxóv 
Kal äxroKxavGelc. xf\ xpíxrj ŕ|pépa 
ävaaxŕ|aexai 

32 ol 8e riyvóouv xô pŕjpa Kal 
éipo|3oCvxo aúxôv exrepwxŕiaai 

33 Kal f)X9ev eíg Kaxrepvaoúp- Kal év 
xrj oiKÍa yevópevog excripcóxa aúxoúg Tí 
ev xrj óSw xcpôg éauxoug Sie\oyí£ea9e 

34 ol Se eaicóxcwv xrpóg äXXŕjXoug 
yap SveXév_9r|aav év xrj óSw xíg peí^oov 

35 Kal KaBíaac eipcóvr|aev xoug 
ScóSeKa Kal Aiyei aúxoíg Eľ xic 9éXev 
xrpcoxoc elvaí eoxav xrávxcov ea^axog 
Kal xcávxoov Skxkovoc; 

36 Kal Xa(3wv xcaiSíov eoxr)aev aúxó 
ev péacp aúxcôv Kal evayKaAiaápevog 
aúxô elxrev aúxoíg 

37 "Og eav ev xcôv xoioúxcov xraiSíwv 
Sé|r|xai excl rä ôvópaxí pou epé 
8év_exai- Kal og eav épe Sé!;r|xai o\jk epe 
8év_exai aXXa xôv äxrooxeíXavxá pe 

38 äxceKpí9r| Se aúxw ô 'Iooávvríg 
Aiyoov, AvSáoKaXe el'5opév xiva rä 
ôvópaxí aou eKJžáXXovxa Saipóvia 8c. 
oÚk aKoXou9ev ŕjpív Kal eKooXúaapev 
aúxóv ôxi oÚk cxKoXouGeí ŕ|pív 

39 ó Se 'Iriaoug elxrev Mŕj KwXúexe 
aúxóv oúSelg yáp eaxiv og xcoiŕ)aev 
Súvapív excl rä ôvópaxí potí Kal 
Suvŕ)aexai tayii KaKoXoyfjaaí pe- 



MAREK 9:40 



151 



fciHe. %rpUickií 

40 Nebo kdož není proti nám, 
s námiť jest. 

41 Kdož by koli zajisté dal vám píti 
čísi vody ve jménu mém, protože jste 
Kristovi, amen pravím vám, neztratíť 
nikoli odplaty své. 

42 A kdožť by koli pohoršil jednoho 
z téchto maličkých, véfících ve mne, 
mnohem by lépe mu bylo, aby byl 
zavéšen na hrdlo jeho žernov mlynský 
a vržen byl do more. 

43 A horšila-li by té ruka tvá, utni ji. 
Lépeť jest tobé bezrukému vjíti do 
života, [radéji] nežli obe ruce 
majícímu jíti do pekla, v oheň 
neuhasitelný, 

44 Kdež červ jejich neumírá a oheň 
nehasne. 

45 A pakli noha tvá horšila by té, 
utniž ji. Lépeť jest tobé kulhavému 
vjíti do života, nežli obé nože 
majícímu uvrženu býti do pekla, 
v oheň neuhasitelný, 

46 Kdežto červ jejich neumírá a oheň 
nehasne. 

47 Pakli by té oko tvé horšilo, vylúp 
je. Lépeť jest tobé jednookému vjíti do 
království Božího, nežli obé oči 
majícímu uvrženu býti do ohne 
pekelného, 

48 Kdežto červ jejich neumírá a oheň 
nehasne. 

49 Nebo každý [človek] ohnem bude 
solen, a všeliká obét solí bude osolená. 



Ttxtus fectytus 

40 oc yap oÚk eaxiv kcx9' úpwv, úxcep 

ÚpODV éaxlV 

41 "Oc yap & v TTOxvarj úpag 
xcoxŕjpiov úSaxoc. év xco óvópaxi pou, 
ôxi Xpiaxoú éaxe äpfjv Äeyco úp.ív oú 
pf| äxcoAiarj xôv piaGôv aúxoú 

42 Kal ôg äv aKavSaXAarj eva xóäv 
piKpóäv xcov xcioxeuóvxoDv eic. epé KaXóv 
éaxiv aúxw päXXov eí xcepÍKeixai \i9og 
púAiKÔg xcepl xôv xpá)(r|\ov aúxoú Kal 
(3é[3Xr|xai eic. xíjv GáAaaaav 

43 Kal éav aKavSaAí^rj ae ŕ) v_gíp aou 
äxcÓKo^ov aúxŕjv KaXóv aoi éaxív 
kuWov eic. xnv £wŕ|v eíaeA.9eív fj xag 
5úo \eipo.<; é'vovxa äxreXOeív eic; xfjv 
yéevvav eíg xô xcúp xo aa(3eaxov 

44 ôxcou ô aKoóXn^ aúxwv oú 
xeAeuxa, Kal xô xcup oú a(3évvuxai 

45 Kal eav ô xroúc. aou aKavSaXi^rj 
ae cxtxÓko^ov aúxóv KaXôv éaxív aoi 
evaeXOeív eíg xnv £conv y_w\ôv fj xoug 
Súo xcóSac. ey_ovxa [3\r|9nvai eic. xrjv 
yéevvav eic. xô xcup xô aa(3eoxov, 

46 ôxcou ó OKcóXn^ aúxwv oú 
xeAeuxa, Kal xô xcup oú afSévvuxai 

47 Kal éav ó ócpOaAuóg aou 
aKavSaXi^rj ae eK^aXe aúxóv KaXóv 
aov eaxvv povôipGaAuov eíaeXGeív eic; 
xrjv (BaaiXeíav xoú Beoú fj Súo 
ôipGaAuoúg é'vovxa (3Xn9nvai eic. xrjv 
yéevvav xoú xcupôg, 

48 ôxcou ó aKcóXn| aúxoov oú xeAeuxa 
Kal xô xcúp oú a(3évvuxai 

49 xcag yôip Trupl áXiaGŕjaexai Kal 
xcaaa 9uaía áXl áXiaGŕjaexai, 



252 



MAREK 10:10 



fciHe. %mlickÁ 

50 Dobráť jest súl. Pakli súl bude 
neslaná, čím ji osolíte? Méjte súl 
v sobé sami, a pokoj méjte mezi sebou. 



"I /^Avstavodtud, pŕišel do končín 
-L vyjudských skrze krajinu za 
Jordánem [ležící]. I sešli se k nemu 
zase zástupové, ajakž obyčej mél, 
opét je učil. 

2 Tedy pfistoupivše farizeové, 
otázali se ho: Sluší-li muži ženu 
propustiti? pokoušejíce ho. 

3 On pak odpovídaje, ŕekl jim: Co 
vám prikázal Mojžiš? 

4 Ktefížto fekli: Mojžiš dopustil 
lístek zapuzení napsati a propustiti. 

5 I odpovédév Ježíš, ŕekl jim: Pro 
tvrdost srdce vašeho napsal vám 
Mojžiš to prikázaní. 

6 Ale od počátku stvorení muže 
a ženu učinil je Búh. 

7 Protoť opustí človek otce svého 
i matku, a pfídržeti se bude ženy své. 



8 I búdou dva jedno telo. A tak již 
nejsou dva, ale jedno telo. 

9 Protož což Búh spojil, človek 
nerozlučuj. 

10 A v domu opét učedlníci jeho 
otázali se ho o též veci. 



Ttxtus fece-ytus 

50 KaXóv to aka<;- éáv 5é xô a\ac 
avaXov yévr]xai év xívi aúxó äpxúaexe 
ev_exe év éauxoíc aXac- Kal eipr]veúexe év 
äXXŕjXoig 

*t /"\KaKeí9ev ävaoxag épv_exai eíc 
J- v/xá ópia xŕ)c. 'IouSaíac. 5iá xou 
xcépav xou 'IopSávou Kal 
aupTxopeúovxai xcáXvv ô^X.oi xcpog 
aúxóv Kal obe eicóGei xcáXvv éSíSaaKev 
aúxoúc 

2 Kal xcpoogXGóvxeg ol $apiaaíoi 
éxcripcóxriaav aúxóv eí e^eaxiv ävSpl 
yuvaiKa ónxoXúaai xceipá^ovxeg aúxóv 

3 ó Sé äxroKpiGelc elxcev aúxoíc Tí 
úpív évexeíXaxo Mwaŕ)c 

4 oí 51 elxcov, Mcoaŕjc. 'Excéxpe^ev 
[3i(3Xíov äxcoaxaaíou ypóuyai Kal 
äxcoXOaai 

5 Kal äxcoKpiGelg ô 'Ir|aoúc elxcev 
aúxoíg. ľlpôgxŕjv OK\r|poKapSíav úpwv 
eypavpev úpív xrjv évxoX.r|v xaúxr)v 

6 äxcô 5é äpy_ŕ)c Kxíaewc äpaev Kal 
9f)Xu éxcoír)aev aúxoúc ó 9eóg 

7 eveKev xoúxou KaxaXeúyei 
avGpwxcog xôv xcaxépa aúxou Kal xrjv 
|jr)xépa Kal xcpoaKoXXr|9ŕjaexai xcpôg 
xrjv yuvaiKa aúxou 

8 Kal eaovxai ol 5úo eic; aápKa plav 
cóoxe oÚkéxi elalv 5úo äX.X.á pla oápE, 

9 o oúv 6 9eôc auvé£eu!;ev ävBpoDxcog 
pŕj yodpit,ÉT<jd 

10 Kal év xrj ovKia xcáXvv ol pa9r)xal 
aúxou xcepl xou aúxou éxcr)pcóxr)aav 
aúxóv 



MAREK 10:11 



153 



fciHe. %mlickÁ 

11 I dí jim: Kdož by koli propustil 
manželku svou a jinou pojal, cizoloží 
[a hreší] proti ní. 

12 A jestliže by žena propustila 
muže svého a za jiného se vdala, 
cizoloží. 

13 Tedy pfinášeli k nemu dítky, aby 
se jich dotýkal. Ale učedlníci 
pfimlouvali tém, ktefíž [je] nešli. 

14 To vidév Ježíš, nelibé to nesl, 
a ŕekl jim: Nechtež dítek jíti ke mne 
a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest 
království Boží. 

15 Amen pravím vám: Kdož by koli 
neprijal království Božího jako díté, 
nikoliť do neho nevej de. 

16 A bera je na lokty své a vzkládaje 
na ne ruce, požehnaní jim dával. 

17 Potom když vyšel na cestu, 
pŕibéhl jeden, a poklekna pred ním, 
otázal se ho, [ŕka:] Mistŕe dobrý, co 
učiním, abych života večného dedičné 
došel? 

18 I ŕekl mu Ježíš: Co mne nazývaš 
dobrým? Zadný není dobrý, než sám 
[toliko] Búh. 

19 Prikázaní umíš: Nezcizoložíš, 
nezabiješ, neukradneš, nevydáš 
falešného svédectví, neoklamáš, cti 
otce svého i matku. 

20 A on odpovédév, ŕekl jemu: 
Mistŕe, toho všeho jsem ostrihal od 
své mladosti. 



Te.xtus fete-ytus 

11 xal Aiyei aúxoíg. "Og eáv 
áxxoAxíarj xíjv yuvaiKa oa/xou «al 
yapŕjarj aXXr)v potvorou éxť aúxŕjv 

12 xai éáv yuvŕ) äxxoXúarj xôv ävSpa 
ca/xŕ)c kou yapr)9ŕj aXXcp, poiváxai 

13 Kai xxpoaéipepov carrcp xxcu5ía ľva 
a\yr\jai aúxoov oí 8é pa9r|xal exxexípwv 
xoíc. xxpoaipépouaw 

14 iSwv 5é ó 'Ir|ao0g r|yaváKxr|aev 
xai elxxev aúxoíc 'Äipexe xa xxaiSía 
epv_ea9ai xxpóc pe Kal pŕ| KcoAx/exe aúxá 
xcôv yáp xoioúxoov eaxlv ŕj fôaoiKsía 
xou 9eoú 

15 äpr|v Aiyw úpív ôg eáv pŕ| Sé!;r|xai 
xr|v (BaaiXeíav xou 9eoú obe xxaiSíov oú 
pr| elaéXGrj eic aúxŕjv 

16 Kal evayKaXiaápevoc aúxá xi9elc 
xác \evpag exť aúxá r)úA.óyei aúxá, 

17 Kal EKxxopeuopévou aúxoú eic. 
Ô5ôv xxpoaSpapwv eig Kal 
yovuxxexŕjaac aúxôv éxxripcóxa aúxóv 
AiSáaKaXe áya9é xí xxoiŕjaw ľva £wr|v 
aícóviov KXľipovopŕjaw 

18 ó Se 'IriaoOg elxxev aúxw Tí pe 
Aiyeig äyaBóv oúSelc áya9ôg el plj eic 
ô 9eóc 

19 xág evxoXág olSac- Mrj povv_eúarjg 
Mŕj ipoveúarjg Mŕj KAi^rjg Mŕj 
^euSopapxupŕjarjg Mŕ| äxxoaxepŕjarjc 
Típa xôv xxaxépa aou Kal xrjv pr)xépa 

20 ô Se äxxoKpiGelg elxxev aúxw 
AvSáaKaXe xaúxa xxávxa e<j>vAa!;ápr|v 
eK veóxr|xóg pou 



254 



MAREK 10:29 



fciHe. %rpUickií 

21 Tedy Ježíš pohledév na nej, 
zamiloval ho, a ŕekl mu: Jednohoť se 
nedostáva. Jdi, a cožkoli máš, prodej, 
a dej chudým, a budeš míti poklad 
v nebi; a pojď, nasleduj mne, vezma 
kríž [svúj]. 

22 On pak zarmoutiv se pro to 
slovo, odšel, truchliv jsa; nebo mél 
mnohá zboží. 

23 A pohledév vukol Ježíš, dí 
učedlníkúm svým: [Aj] jak nesnadné 
ti, jenž statky mají, vejdou do 
království Božího. 

24 Tedy učedlníci užasli se nad 
fečmi jeho. Ježíš pak zase odpovédév, 
dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné 
jest doufajícím v statek do království 
Božího vjíti. 

25 Snáze jest velbloudu skrze jehelní 
ucho projíti, nežli bohatému vjíti do 
království Božího. 

26 Oni pak více se desili, fkouce 
mezi sebou: I kdož múze spasen býti? 

27 A pohledév na né Ježíš, dí: U lidíť 
jest nemožné, ale ne u Boha; nebo 
u Boha všecko možné jest. 

28 I počal Petr mluviti k nemu: Aj, 
my opustili jsme všecko a šli jsme za 
tebou. 

29 Odpovédév pak Ježíš, ŕekl: Amen 
pravím vám, zadného není, ješto by 
opustil dúm, neb bratŕí, nebo sestry, 
neb otce, nebo matku, nebo manželku, 
nebo syny, nebo rolí pro mne a pro 
evangelium, 



Te-xtus fete-ytus 

21 ó Sé 'Iriaoúc. ép^Xiu/ac. aúxw 
riyáxrriaev aúxôv Kal enxev aúxw "Ev 
aoí úaxepeí- úxcaye oaa eyev; xccóXr|aov 
Kcti 5ôc. xoíc. txxcúv_oíc Kal e!;eic 
9r)aaupôv ev oúpavw Kal Seúpo 
aKo\oú9ei poi apac xôv axaupóv 

22 ó Se axtiyváaac éxrl xw Xóyco 
äxcfjXGev XuTxoúpevoc- f)v yáp é'v_oov 
Kxŕj paxa xcoXXá 

23 Kal Txepv(3Xeu/ápevog ô 'Iriaoúg 
Aiyei xoíc pa9r)xaíc. aúxoú Elcôg 
SuaKÓXwg oi xá y_pŕjpaxa é'v_ovxeg eíg 
xfjv fiaoikeíav xoú 9eoú eíaeA.eúaovxai 

24 ol Se pa9r|xal é9ap|3oúvxo éxrl 
xoíc. Xóyoig aúxoú ó Se 'Iriaoúc. xcáXiv 
äxcoKpi9elg Aiyei aúxoíc TeKva xrwc. 
SúokoXóv eaxiv xouc xcexcoi9óxag éxrl 
xoíg vjjŕjpaaiv, eíc xfjv |3aaiA.eíav xoú 
9eoú evae\9eív 

25 eÚKoxccóxepóv éaxiv Kapr|Xov Siá 
xŕjg xpupaXiäc xfjg paipíSoc eioeABeív fj 
xcXoúaiov elg xfjv fiaoikeiav xoú 9eoú 
eíae\9eív 

26 ol Sé Txepiaawc é|excXŕ)aaovxo 
Aiyovxeg xrpôc éauxoúg Kal xíg Súvaxai 
a&)9ŕjvai 

27 ép(3Xéu/ag Sé aúxoíg ô 'Iriaoúc 
Äiyei Etapa äv9poóxcovg äSúvaxov äW' 
oú xrapá tw 9ea>- xcávxa yáp Suvaxá 
éaxív xcapa rä 9ew 

28 Kal fjp|axo ô néxpog Aiyeiv aúxw 
'iSoú, fjpeíc. äipŕJKapev xcávxa Kal 
rJKoA.ou9ŕjaapév aoi 

29 äxcoKpi9elg Sé ó 'Iriaoúc. elxcev 
Äpfjv Aiyw úpív oúSeíg éoxvv ôg óxpŕJKev 
oiKÍav fj äSeXipoúc. fj äSeXipác. fj xraxépa 
fj pr)xépa fj yuvaiKa, fj xeKva fj äypoúc 
éveKev époú Kal xoú eúayyeAíou 



MAREK 10:3 



155 



fciHe. %rttiiÚLÍÍ 

30 Aby nevzal stokrát tolik nyní 
v času tomto domú a bratrú a sestr 
a matek a synú a rolí s protivenstvím, 
a v budoucím veku život večný. 

31 Množiť zajisté [byvše] první, 
búdou poslední, a poslední první. 

32 Byli pak na ceste, jdouce do 
Jeruzalema, a Ježíš šel napred. I byli 
pfedéšeni, a jdouce za ním, báli se. 
Tedy pojav Ježíš opét dvanácte, počal 
jim praviti, co se jemu má stati, 



33 [Ŕka]: Aj, vstupujeme do 
Jeruzalema, a Syn človeka vydán bude 
pfedním knéžím a zákoníkúm, 
i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej 
pohanúm. 

34 Ktefížto posmívati se búdou 
jemu, a ubičují ho, a uplijí a zabijí jej, 
ale tŕetího dne z mŕtvych vstane. 

35 Tedy pŕistoupili k nemu Jakub 
a Jan, synove Zebedeovi, fkouce: 
Mistfe, chceme, zač bychom koli 
prosili tebe, abys učinil nám. 

36 On pak ŕekl jim: Co chcete, abych 
vám učinil? 

37 I ŕekli jemu: Dej nám, abychom 
jeden na pravici tvé a druhý na levici 
tvé sedeli v sláve tvé. 



Ttxtus fece-ytus 

30 eav pŕ| X.á(3rj éKaxovxaxxA.aaíova 
vCv ev tô Kaipw xoúxw oÍKÍac Kal 
äSeXipoúc Kal äSeAxpác Kal pr|xépac. Kal 
xÉKva Kal äypouc pexá 5iodYpwv Kal ev 
xcp avwvi tô épv_opévcp £cor|v aícóviov 

31 tcoXXoI Se eaovxai xxpwxoi 
ea^axoi Kal oí eoyaxoi xxpcoxoi 

32 'Haav Sé ev xŕj óScp äva(3aívovxec 
eíc 'IepoaóXupa Kal f)v xxpoáywv 
aúxoúc ô 'IriaoOg Kal e9ap|3oGvxo Kal 
äKoXouBouvxeg écpo[3oCvxo Kal 
TrapaXa(3čov xxáAiv xoúc ScóSeKa 
ŕíp^axo aúxoíc Aiyeiv xá péAA.ovxa 
aúxw aup[3aíveiv 

33 ôxv 'iSoú, äva(3aívo|aev eic 
'IepoaóAupa Kal ó uíôc; xou ävGpoóxxou 
xxapaSoGŕjaexav xoíc äpv_iepeuaiv Kal 
xoíc ypappaxeúaiv Kai KaxaKpvvouaiv 
aúxôv Gaváxco Kal xxapaScóaouaiv 
aúxôv xoíc é'Gveaiv 

34 Kal epxcaí^ouoiv aúxw Kal 
paaxiycóaouaiv aúxôv Kal 
épxxxúaouaiv aúxw Kal arxoKxevoúaiv 
aúxôv, Kal xfj xpíxrj ŕ|pépa ävaaxŕjaexai 

35 Kal xxpooxxopeúovxai aúxw 
'IaKw(3og Kal 'Iwávvríg oí uíol 
Ze(3e8aíou Xéyovxec AiSáaKaAe 
BéXopev íva o eav aíxŕjawpév xcoiŕjarjg 
ŕ|pTv 

36 ó 5e elxxev aúxoíc Tí GéXexé 
xxoiŕ|aai pe úpív 

37 oí 5é elxcov aúxw Aôg ŕjpív ľva evg 
Ik 5e^iwv aou Kal eíc eE, eúoovúpóäv 
aou KaGíawpev ev xf] 5ó|rj aou 



256 



MAREK 10:46 



fciHe. %mlickÁ 

38 Ježíš pak f ekl jim: Nevite, zač 
prosíte. Múžete-li píti kalich, kterýž já 
piji, a kftíti se kftem, kterýmž j á se 
kftím? 

39 A oni fekli jemu: Múžeme. 
A Ježíš ŕekl jim: Kalich zajisté, kterýž 
já piji, píti budete, a kŕtem, kterýmž já 
se kftím, kŕténi budete, 

40 Ale sedéti na pravici mé, nebo na 
levici mé, neníť má vec dáti vám, ale 
[dánoť bude], kterýmž pripraveno jest. 

41 A uslyšavše [to jiných] deset, 
počali se hnévati na Jakuba a na Jana. 

42 Ale Ježíš povolav jich, ŕekl jim: 
Vite, že ti, ktefíž sobé zalibují 
vládnouti nad národy, panujíť nad 
nimi; a kteŕíž velicí u nich jsou, moc 
provozují nad nimi. 

43 Ne takt bude mezi vami. Ale 
kdožkoli chtél by mezi vami býti 
veliký, budiž váš služebník. 

44 A kdožkoli z vás chtél by býti 
prední, budiž služebník všech. 

45 Nebo i Syn človeka nepf išel, aby 
mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby 
dal duši svou na vykoupení za 
mnohé. 

46 Tedy prišli do Jericho, a když 
vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho 
a zástup mnohý, Timeúv syn, 
Bartimeus slepý, sedel podlé cesty, 
žebŕe. 



Te-xtus fete-ytus 

38 ô Se 'Itioouc; enxev co/toTc. Ouk 
ol'Saxe xí aíxeía9e 8úvaa9e xrieív to 
TTOixipiov ô eyw ixívoo kcÚtÔ [Sáxmapa 
ô eyw Paxrxí^opai (3aTTTia9fjvai 

39 oí Se evTcov aúxw Auvápe9a ó 5e 
'Iriaouc elxrev co/toíc To piv Txoxŕjpiov 
ô eyw ttÍvco xríea9e Kal xo páxcxiapa ô 
eyw (3aTTxí^o|aai |3aTxxia9ŕ|CTea9e 

40 xô 8é KaGíacu ex Se^icov pou Kal 
é!; eúcovúpcov pou ouk eaxiv épôv 
Souvaí aXX' oig ŕ|xoípaaxai 

41 Kal ctKoúaavTec oí Séxa fjp^avxo 
äyavaKteív xrepl 'IaKcó(3ou Kal 
'Iwávvou 

42 ó Se 'Itioouc; TrpoaKaA.eaap.evoc. 
aúxoug Aiyei aúxoíg Ol'Saxe ôxi oí 
SoKouvxeg apv_evv xwv eBvwv 
KaxaKupveúouaiv aúxwv Kal oí 
peyáXoi aúxwv Kaxe!;ouaiá£ouaiv 
aúxwv 

43 o\jy_ ouxoog 5é eaxai ev úpív aXX' 
og eáv BéXrj yevéaBav péyag év úpív 
éaxai SiÓKovog úpoov 

44 Kal ôg av 9éA.rj úpwv yevéaGai 
xcpwxog eaxai xcávxoov SouXog- 

45 Kal yap ô uíôg xoú ävBpcóxcou ouk 
ŕ]A.9ev 8vaKovr)9f)vai aXXa SiaKovfjaai 
Kal SoCvaí xrjv tpvj|v aúxoú Xúxpov 
ävxl txoXXóďv 

46 Kal epxovxai elg Tepi^có Kal 
eKxropeuopévou aúxoú äxcô 'Iepi^čo Kal 
xcôv pa9rrxGdv aúxou Kal by\o\j Íkovou 
uiôg Tipaíou Bapxipaíog ó xinpXôg 
eKa9r|xo xcapá xŕjv ôSóv xcpoaaixcov 



MAREK 10:47 



157 



fciHe. %rpUiútií 

47 A když uslyšel, že by [to] byl 
Ježíš Nazaretský, počal volati a fíci: 
Ježí ši, synu Davidúv, smiluj se nade 
mnou. 

48 I pfimlouvali mu množí, aby 
mlčel. Ale on mnohem více volal: 
Synu Davidúv, smiluj se nade mnou. 

49 Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho 
zavolati. I zavolali toho slepého, 
ŕkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, 
volá té. 

50 On pak povrh plášť svúj, 
a zchopiv se, šel k Ježišovi. 

51 I odpovédév Ježíš, dí jemu: Co 
chceš, ať učiním? A slepý fekl jemu: 
Mistf e, ať vidím. 

52 Tedy Ježíš fekl mu: Jdi, víra tvá té 
uzdravila. A on hned prohlédl, a šel 
cestou za Ježíšem. 



n A když se priblížili 
k Jeruzalemu a Betfagi i Betany 
pri hore Olivetské, poslal dva 
z učedlníkú svých, 

2 A ŕekl jim: Jdéte do hrádku, kterýž 
proti vám jest, a hned vejdouce tam, 
naleznete oslátko privážané, na 
kterémž [ješté] nižádný z lidí nesedel. 
Odvížíce, priveďte [ke mné]. 

3 A fekl-liť by vám kdo: Co to 
činíte? rcete: Že ho Pán potrebuje. 
A hned je propustí sem. 



Ttxtus fece-ytus 

47 Kal aKoúaac. cm 'Inaoúc; ó 
Na^copaíoc; éoriv ŕjpi;axo xpá^eiv kcu 
Aiyeiv ô úiôc Aa[3iS 'Ir)aou e\ér\aóv pe 

48 Kal éxxexípcdv aúxco tcoXXoi íva 
aicoTcnarj- ó 5é tcoXXco paWov expa^ev 
Yíe Aa[3í5, éAinaóv pe 

49 kcu orac ó 'Inaouc eíxxev aúxóv 
( ťcovr|9fjvaľ Kal tpcovoúaiv xôv xutpXôv 
Aiyovxec aúxco Gápaei eyeipai, tpcoveí 
ae 

50 ó 5e äxxo(3a\cov xô ípáxvov aúxou 
avaarai; n\9ev xcpôc xôv 'Inaoúv 

51 Kal äxxoKpiGeic. Aiyei aúxco ó 
'Iriaouc. Tí 9é\eig xxovŕ|aco aoi ó Se 
xutpA.ôc; eixcev aúxcp 'Pa(3(3oví ľva 
ava|3Ai\j/co 

52 ó 8é 'Iriaouc; eixcev aúxcp "Yxcaye ŕ) 
xxíaxic aou aéacoKev ae Kal eúGéwc 
ävé(3Xe^ev Kai nKoA.oú9ei xcp 'Inaoú ev 
xrj óScp 

n Kai ôxe eyyí^ouaiv eíg 
'IepouaaXnp eic Br)9tpayrj Kai 
Br)9avíav xxpog xô "Opoc xcov 'EXaicov 
axxoaxéXXei Súo xcov pa9r)xcov aúxou 

2 Kai Aiyei aúxoíc; 'Yxxáyexe eic; xŕjv 
Kcópnv xrjv Kaxévavxi úpcôv Kai eú9ecog 
eíaxxopeuópevoi eic; aúxrjv eúpnaexe 
xxcoXov SeSepévov etp' ôv oúSeic; 
av9pcóxxcov KeKÓ9iKev Xúaavxec aúxôv 
ayáyexe 

3 Kai eáv xvg ú pi v eľxxrj Tí xxoieíxe 
xoúxo eíxxaxe ôxi 'O KÚpiog aúxou 
v_peíav ev_ei Kai eú9ecog aúxôv 
axxoaxeXeí cbSe 



158 



MAREK 11:13 



fciHe. %mlickÁ 

4 1 odešli, a nalezli oslátko privážané 
vné u dverí na rozcestí. I odvážali je. 

5 Tedy néktefí z téch, ktefíž tu stáli, 
fekli jim: Co činíte, odvazujíce 
oslátko? 

6 Oni pak ŕekli jim, jakož byl 
prikázal Ježíš. I nechali jich. 

7 Protož pŕivedli oslátko k Ježišovi, 
a vložili na ne roucha svá. I vsedl na 
ne. 

8 Množí pak stlali roucha svá na 
ceste, a jiní ratolesti sekali z stromu, 
a metali na cestu. 

9 A ktefíž napred šli, i ti, ktefíž za 
ním šli, volali, fkouce: Spas nás. 
Požehnaný, jenž se béŕe ve jménu 
Páné. 

10 Požehnané, kteréž jest prišlo ve 
jménu Páné, království otce našeho 
Dávida! Spas nás na výsostech. 

11 I všel do Jeruzalema Ježíš, i do 
chrámu. A spatfiv tu všecko, když již 
byla večerní hodina, vyšel do Betany 
se dvanácti. 

12 A druhého dne, když vycházel 
z Betany, zlacnel. 

13 A uzfev zdaleka fík, an má listí, 
šel, zda by co nalezl na ném. A když 
pf išel k nemu, nie nenalezl kromé listí; 
nebo nebyl čas fíkú. 



Textvts fece-ytus 

4 äxrŕjABov Se Kai eúpov xôv ttcôXov 
SeSepévov xrpôc xŕ|v 9úpav e|oo éxri tou 
äpipôSou Kal Xúouaiv aúxôv 

5 KCÚ TlVeC TWV 6K£V éaXľ|KÓxCOV 

eX.eyov aúxoíc. Tí xroieixe A.úovxec. xôv 
ttcôXov 

6 ov Sé eixrov aúxoíc KctBwc 
évexeíXaxo ô 'Ir|aoúc kcu capŕ)Kav 
ca/xoúc 

7 Kal ŕjyayov xôv xcwXov xrpôc xôv 
'Ir)ao0v Kai excé(3aXov aúxw xa ípáxia 
aúxwv Kaí eKaBvaev exť aúxw 

8 txoA.A.o! Se xa ípáxia aúxoov 
eaxpooaav eig xrjv ôSóv aXXoi Se 
oxov(3áSag eKoxcxov eK xwv SévSpoov, 
Kai eaxpcóvvuov eic. xrjv ôSóv 

9 Kai oí xrpoáyovxec. kov oí 
aKo\oti9oúvxec eKpa^ov Äiyovxec, 
'Qaavvá EúXoynpévog ó epy_ópevoc ev 
ôvôpaxi Kupíou- 

10 EúXoynpévr) ŕ) epv_opévr) fiaoikeia 
ev óvópaxi Kupíou, xou xcaxpôg ŕ\\icbv 
Aa[3íS- 'Qaavvá év xoíc úvj/íoxoic 

11 Kai eíaŕ)A.9ev eíc 'IepoaóA.up.a ô 
'Iľ|ao{/g, Kai eic. xô vepóv Kai 
xrepi|3A.evyáp.evoc xrávxa ô^íac fjSr) 
ovianc xŕjc copac e^ŕ)X9ev eic Br]9avíav 
(aexá xcôv SoóSeKa 

12 Kai xí) excaúpiov é|eA.9óvxcov 
aúxwv äxcô Br]9avíac exceívaaev 

13 Kai iSwv auKrjv paKpó9ev 
ev_ouaav ipúWa f)X9ev ei äpa eúpŕ|aei xi 
ev aúx^ Kai eA.9wv exť aúxŕjv oúSev 
eúpev eí urj <j>uAA.a- oú yáp f]v Kaipôc 
aÚKoav 



MAREK 11:14 



159 



fciHe. %rttiiÚLÁ, 

14 Tedy odpovédév Ježíš, f ekl jemu: 
Již více na veky nižádný z tebe ovoce 
nejez. A slyšeli to učedlníci jeho. 

15 I prišli do Jeruzalema. A všed 
Ježíš do chrámu, počal vymítati ty, 
jenž prodávali a kupovali v chráme, 
a stoly penézoméncú a stolice 
prodávajících holuby pfevracel. 



16 A nedopustil, aby kdo [jakou] 
nádobu nesl skrze chrám. 

17 1 učil [je], ŕka jim: Zdaliž není 
psáno, že dúm múj dúm modlitby 
slouti bude u všech národu? Vy pak 
učinili jste jej peleší lotrú. 

18 Slyšeli [pak to] zákoníci i prední 
knéží, a hledali, kterak by jej zahubili; 
nebo se ho báli, protože všecken 
zástup divil se učení jeho. 

19 A když byl večer, vyšel [Ježíš] 
z mesta. 

20 A [učedlníci] ráno jdouce, uzreli 
fík, an usechl [hned] z korene. 

21 Tedy zpomenuv Petr, ŕekl jemu: 
Mistŕe, aj fík, kterémuž jsi zlorečil, 
usechl. 

22 1 odpovédév Ježíš, ŕekl jim: Méjte 
víru Boží. 



Te-xtus %tz.tytu$ 

14 Kal ctTTOKpiGac ó 'Iriaoug elxrev 
ca/TŤ] MriKÉti ex aou eíc xôv aiwva 
pr|Selc, Kapxróv ipáyoi Kal fJKouov oí 
pa9r|xal aúxou 

15 Kal epv_ovxai elc 'IepoaóA.upa Kal 
eíaeABwv ó 'Ir|aoGc evc xô vepôv fjp|axo 
£K(3áXXeiv xouc xcooXoOvxag Kal 
äyopá^ovxag ev xa> íepcp Kal xác 
xpaxré^ag xcôv Ko\X.u[3iaxcov Kal xa$ 
KaBéSpac xwv txcoA.oÚvxwv xác. 
xcepiaxepác Kaxéaxpevyev 

16 Kal oúk ŕjipiev ľva xig SievéyKrj 
aKeuog Siá xou lepou 

17 Kal eSíSaaKev Aiywv aúxovg, Oú 
yéypaxcxai oxi 'O oikoc. pou oikoc. 
xrpoaeuyjíc KXr)9ŕ) aexav xraoiv xovg 
é'Gveavv ú pevc Se gxcovŕ) aaxe aúxôv 
axcŕ)Xavov Xrjaxcôv 

18 Kal fJKouaav oí ypappaxdg Kal oí 
äpv_igpgig Kal é^ŕjxouv xrwg aúxóv 
äxcoAiaouaiv eipo|3oGvxo yáp aúxóv 
oxi xrac. ó ô)(\oc, £^excXŕ|aaexo exrl xŕ] 
SiSavji aúxou 

19 Kal ôxe ôvpé eyévexo e^excopeúexo 
e^co xŕ)g xcóXewg 

20 Kal xrpwí xcapaxcopeuópevoi 
eiSov xr|v auKfjv e|r)pappévr|v ek pi^wv 

21 Kal ävapvr)a9elg ó ľléxpog Aiyei 
aúxw 'Pa[3(3í Í5e x\ a\iKr\ fjv Kaxripáaco 
e|ŕ) pavxai 

22 Kal äxroKpiGelc. 'Ir|aoúc. Aiyei 
aúxoíg "Ex exe Tr í° Tlv ^eou 



260 



MAREK 11:3 



fciHe. %rpUickií 

23 Nebo amen pravím vám, že kdož 
by koli fekl hore této: Zdvihni se a vrz 
sebou do more, a nepochyboval by 
v srdci svém, ale veril by, že se stane, 
cožkoli dí, budeť jemu tak, což by koli 
fekl. 

24 Protož pravím vám: Začež byste 
koli, modléce se, prosili, verte, že 
vezmete, a staneť se vám. 

25 A když se postavíte k modlení, 
odpouštéjte, máte-li co proti komu, 
aby i Otec váš nebeský odpustil vám 
hŕíchy vaše. 

26 Nebo jestliže vy neodpustíte, ani 
Otec váš, kterýž v nebesích jest, 
odpustí vám hŕíchú vašich. 

27 I prišli zase do Jeruzalema. 
A když on chodil v chráme, 
pf istoupili k nemu prední knéží 
a zákoníci a starší. 



28 I fekli jemu: Jakou moci to činíš? 
A kdo jest tobé dal tu moc, abys tyto 
veci činil? 

29 Tedy odpovídaje Ježíš, fekl jim: 
Otížiť se ijá vás na jednu vec. 
Odpovézte mi, a povím vám, jakou 
moci to činím. 

30 Kŕest Janúv s nebe-li byl, čili 
z lidí? Odpovézte mi. 



Te-xtus fete-ytus 

23 äpŕ|v yäp Xiyw úpív ôri oc. äv 
eíxrrj iň ôpei xoúxw 'Äp9r|xi Kal 
p\ŕ)9r|Ti eíc xr|v QáXaooav Kcti pŕ| 
SictKpiGfi ev tŤ] xapSía aúxou aXXa 
xnaxeúarj ôxi ä Äiyeí yívexai éoiai 
aúxw o eäv elxrrj 

24 Siä touto Aiyco úpív xrávxa ôaa 
äv Tcpoaeúy^opevov aíxeía9e xcioxeúexe 
ôxi Ä.ap|3ávexé Kal eaxai úpív 

25 xai ôxav oxŕ)Kr|xe xrpoaeuv_ópevoi 
äipíexe eí xi ev_exe xaxá xivog ľva Kal ô 
xcaxríp úpwv ó ev xoíc oúpavoíc átprj 
úpív xä Txapaxcxoópaxa úpwv 

26 ei Se úpeíg oÚk äipíexe, oúSe ó 
xcaxŕjp úpwv ó ev xoíg oúpavoíg äipr|aeí 
xä Txapaxcxcópaxa úpcov 

27 Kal ep)(ovxai xcáX.iv eic 
'IepoaóXupa Kal ev xa> lepí) 
Txepixcaxoúvxoc aúxou epy^ovxai xcpôg 
aúxôv ol äpyjepeíc Kal ol ypappaxeíc 
Kal ol xcpea(3úxepoi 

28 Kal Aiyouaw aúxw 'Ev xcoía 
e^ouaía xauxa xcoieíc. Kal xíc. aoi xrjv 
e^ouaíav xaúxr|v eSwKev ľva xauxa 
xroific 

29 ó Se 'Iriaouc. äxcoKpiGelg elxcev 
aúxoíg 'Excepwxŕ|aciD úpäg Käyčo eva 
Xóyov Kal äxcoKpí9r|xé poi Kal epcô 
úpív év xroía e^ouaía xauxa xcoico- 

30 xô (Báxcxiapa 'Iooávvou e| 
oúpavou f)v fj eE, ävBpcóxcoov 
äxcoKpí9r|xé poi 



MAREK 11:31 



161 



fciHe. %mlickÁ 

31 I rozväzovali [to] sami mezi 
sebou, ŕkouce: Díme-li: S nebe, díť 
nám: Pročež jste tedy neuverili jemu? 

32 Pakli díme: Z lidí, bojíme se lidu. 
Nebo všickni o Janovi smyslili, že jest 
práve byl prorok. 

33 I odpovédévše, fekli Ježišovi: 
Nevime. A Ježíš odpovídaje, fekl jim: 
Aniž j á vám povím, jakou moci to 
činím. 



Textvts fece-ytus 

31 Kal eXoyí^ovxo xxpôg éauxoúg 
Aiyovxec 'Eáv eľxxwpev 'E| oúpavoú 
épeí Aiaxí oúv oÚk éxxiaxeúaaxe aúxw 

32 aXX' eáv enxodpev 'E| ävGpcóxxcov 
eipo|3oúvxo xóv Xaóv arxavxec yap 
eiypv xôv 'Iooávvr|v ôxi ôvxwg 
xxpoipŕ|xr|c f)v 

33 Kal äxxoKpiGévxec Xiyouaiv irä 
'Ir)aoO OÚk ol'Sapev Kal ô 'Ir|aoúc 
äiroKpvGelg Aiyei aúxoíg OúSe eyw 
Xéyoo úpív ev xxoía e|ouaía xavua 

TTOIW 



*| ^Tedy počal jim mluviti 
JL^laV podobenstvích: Vinici štípil 
[jeden] človek, a opletl ji plotem, 
a vkopal preš, a ustavél veži, a najal ji 
vinaŕúm, i odšel na cestu. 



2 A v čas [úžitku] poslal k vinaŕúm 
služebníka, aby od vinafú vzal ovoce 
z vinice. 

3 Oni pak javše jej, zmrskali ho 
a odeslali prázdneho. 

4 I poslal k nim zase jiného 
služebníka. I toho též kamenovavše, 
ranili v hlavu a odeslali zohaveného. 

5 I poslal opét jiného. I toho zabili, 
a mnoho jiných, [z nichž] nékteré 
zmrskali a jiné zmordovali. 

6 Ješté pak máje jediného syna 
nejmilejšího, i toho poslal k nim 
naposledy, ŕka: Ostýchati se búdou 
syna mého. 



"I ŕ^Kal f)p|axo aúxoíc e v 

I ^_,xrapa|3o\aíc Aiydv, ÄpxxeXwva 
eipúxeuaev ävGpodxxoc Kal 
xxepié9r|Kev ippaypôv Kal ôópu^ev 
úxxoAŕjviov Kal WKo8ópr|aev xxúpyov 
Kal e|é5oxo aúxôv yeoopyovg Kal 
äxxeoŕjpr|aev 

2 Kal äxxéaxeiXev xxpôg xoúg 
yeodpyoúc xa> Kaipw SoúXov ľva xxapá 
xcôv yeoopycôv Xá[3rj äxxô xoíi Kapxxoú 
xoú äpxxeXcôvog- 

3 oí 5e Xa(3óvxeg aúxôv é'Sevpav Kal 
äxcéaxeiXav Kevóv 

4 Kal xxáXiv äxxéaxgiXfiv xxpôg aúxoúg 
aXXov SoúXov KaKeívov 
Xv9o(3oXŕ)aavxeg eKgipaXaíooaav Kal 
äxxéaxevXav ŕjxípwpévov 

5 Kal xcáXvv aXXov äxcéaxeiX.ev 
KaKeívov äxcÉKxeivav Kal xcoXXoúg 
aXXoug xoug pev Sépovxeg xoúc. 5e 
äxxoKxeívovxeg 

6 exi oúv eva ulov e^cov, äyaxcr|xôv 
aúxoú- äxcéaxeiXev Kal aúxôv xxpôc 
aúxoúc eavaxov Äiywv ôxi 
'Evxpaxxŕ|CTOvxai xôv uíóv pou 



262 



MAREK 12:16 



fciHe. %mlickÁ 

7 Ale vinári fekli jedni k druhým: 
Tentoť jest dédic; pojďte, zabijme jej, 
a budeť naše dédictví. 

8 Tedy javše jej, zabili ho a vyvrhli 
ven z vinice. 

9 Což tedy učiní pán vinice? Pfijde, 
a zatratí vinafe ty, a dá vinici jiným. 



10 Zdaliž jste písma toho nečtli? 
Kámen, kterýž zavrhli délníci, ten 
učinén jest hlavou uhlovou. 

11 Ode Pána stalo se toto, a jest 
divné pred očima našima. 

12 I hledali ho jíti, ale báli se 
zástupu; nebo poznali, že podobenství 
to proti nim povédél. A nechavše ho, 
odešli pryč. 

13 Potom poslali k nemu nékteré 
z farizeú a herodiánú, aby jej polapili 
v reči. 

14 Kteŕížto pfišedše, ŕekli jemu: 
Mistfe, vime, že jsi pravdomluvný, 
a nedbáš na zadného; nebo nepatríš na 
osobu lidskou, ale v pravde ceste Boží 
učíš. Sluší-li daň dávati císaf i, čili nie? 
Dáme-liž, čili nedáme? 

15 On pak znaje pokrytství jejich, 
fekl jim: Co mne pokoušíte? Prineste 
mi peníz, ať pohledím. 

16 A oni podali mu. Tedy fekl jim: 
Cí jest tento obraz a nápis? A oni ŕekli 
mu: Císafúv. 



Te-xtus fete-ytus 

7 eKeívoi 5é oí Yeoopyoi enxov xrpôc. 
éauxouc ôxi Oúxóc eoxiv ô KXripovópoc- 
Seúxe äxroKxeívGopev aúxóv Kcti ŕipwv 
Éotcu ŕ) i<A.r|povop.ía 

8 Kal \a|3óvxec ca/xóv äxcéKxeivav 
Kal e|é(3a\ov e|oo xoíí äpxceXcôvoc 

9 xí ouv xroinaei ô Kupioc xou 
äpxceXcôvoc éÄ.eúaexai Kcti äxcoXéaev 
xouc Y e0D PY°"5 Kav Scóaev xôv 
äpxceXcova aXXoig 

10 oúSe xŤjv yP^nv xaúxr)v 
ävÉYvwxe AíGov ov axreSoKÍpaaav oi 
oÍKoSopouvxec oúxoc 6Y£vn9r| eic 
KeipaA.ŕ|v Y^víag- 

11 xrapa Kupíou ^évexo aijxr) Kal 
eaxiv Gaupaaxŕ) ev ôip9aA.poíc ŕipwv 

12 Kal e^nxouv aúxôv Kpaxnaai Kal 
etpo(3n9r)aav xôv ôv\ov é'Yvcoaav Y^p 
ôxi xrpôc aúxouc xrjv xrapa(3oXr|v elxcev 
Kal äipévxec aúxôv äxcnXGov 

13 Kal äxcoax£X.X.ouaiv xrpôc aúxôv 
xivac xwv $apiaaíwv Kal räv 
'HpcpSiavwv vva aúxôv aYpeúoooaiv 
Xóyw 

14 ol Se e\9ôvxec XeYouavv aúxw 
AiSáaKaXe ol'Sapev ôxi ä\r|9ŕjg el Kal 
oú péXei aoi xrepl oúSevôg- oú y^P 
(BXéxcevg eic. xcpóaooxcov ävGpoóxcoov 
ctXX' éxť ä\r]9eíac xrjv ó86v xou GeoG 
SiSáoKeic- e^eanv Knvaov Kaíaapi 
Soúvaí fj oíj 

15 Swpev fj pŕ] Swpev ó Sé eiSčog 
aúxóov xŕjv úxrÓKpiaiv elxcev aúxoíc. Tí 
pe xreipáč^exe ipépexé poi 8r)vápiov íva 
l'Sco 

16 oí Se fjveYKav Kal AiYei aúxoíc 
Tívoc ŕ) eiKČov a\nr\ Kal ŕ) exciYpaipŕ) oí 
Se elxcov aúxw Kaíaapoc 



MAREK 12:17 



163 



fciHe. %mlickÁ 

17 I odpovédév Ježíš, ŕekl jim: 
Dávejtež tedy, což jest cisárova, císaf i, 
a což jest Božího, Bohu. I podivili se 
tomu. 

18 Potom prišli k nemu saduceové, 
ktefíž praví, že není z mŕtvych vstání. 
I otázali se ho, fkouce: 

19 Mistfe, Mojžiš nám napsal: 
Kdyby čí bratr umrel, a ostavil po 
sobé manželku, a synú by nemél, aby 
bratr jeho pojal manželku jeho 
a vzbudil sírne bratru svému. 

20 1 bylo sedm bratru. A první pojav 
ženu, umrel, neostaviv semene. 

21 A druhý pojav ji, [také] umrel, 
a aniž ten ostavil semene. A tretí 
tolikéž. 

22 A tak ji pojalo všech sedm, 
a nezústavili [po sobé] semene. 
Nejposléze pak po všech umrela 
i žena. 

23 Protož pri vzkfíšení, když 
z mŕtvych vstanou, čí z téch bude 
manželka? Neb jich sedm mélo ji za 
manželku. 

24 A odpovídaje Ježíš, ŕekl jim: 
Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte 
Píšem ani moci Boží? 

25 Nebo když vstanou z mŕtvych, 
nebudou se ženiti ani vdávati, ale 
búdou jako andélé nebeští. 



17 Kal óiTTOKpiGric ó 'IriaoGc elxrev 
aúxoíc äxróôoxe Ta Kaíaapoc Kaíaapi 
Kal xá tou 9eoG tô 9ew Kal e9aúpaaav 
exť aúxoo 

18 Kal epy^ovxai EaSSouKaíoi xrpôc 
aúxóv oľxívec; Äiyouaiv äváoraaiv p.ŕj 
elvaí Kal exrr|pGdxr|aav aúxôv Aiyovxec; 

19 AiSáoKaXe Mwaŕjc eypavpev ŕ|pív 
oti eáv xwoc äSeXipôc äxco9ávrj Kal 
KaxaAixrrj yuvaiKa Kal xÉKva pŕj äiprj 
ľva Xá(3rj ô äSeAxpôc aúxou xrjv 
yuvavKa aúxou Kal é^avaaxŕjarj 
axcéppa xw äSeAxpcd aúxou 

20 éxcxa äSeXipol f|aav Kal ó xcpcoxog 
eX.a[3ev yuvaiKa Kal äxro9vŕ|aKcov oÚk 
ónpfJKgv axcéppa- 

21 Kal ô Seúxepoc e\.a(3ev aúxŕjv Kal 
äxcé9avev Kal oúSe aúxôc äipŕJKev 
CTxcéppa- Kal ô xpíxog cóaaúxoog- 

22 Kal é'Xa(3ov aúxr|v oí éxcxa Kal oúk 
äipfJKav axcéppa eavaxr) xtávxoov 
äxcé9avev Kal ŕj yuvŕj 

23 ev xfj oúv avaardoei ôxav 
ävaaxcoaiv xívoc. aúxcov eaxai yuvŕ| oí 
yap éxcxá eay_ov aúxŕ|v yuvaiKa 

24 Kal äxroKpi9elc ô 'Ir|aoúc elxrev 
aúxoíc Oú Svá xoCxo xrA.avaa9e prj 
eiSóxec xác ypaipác pr]5é xrjv Súvapvv 
xou 9eou 

25 ôxav yáp ek veKpoov ävaoxwaiv 
ouxe yapouaiv otixe yapíaKovxav, aXk! 
eíalv côg äyyeX.oi ol év xoíc oúpavoíc 



264 



MAREK 12:3 3 



fciHe. %rpUickií 

26 O mŕtvych pak, že mají vstáti, 
zdaliž jste nečtli v knihách 
Mojžišových, kterak ve kŕi promluvil 
k nemu Búh, ŕka: Já [jsem] Búh 
Abrahamúv a Búh Izákúv a Búh 
Jákobúv? 

27 Neníť Búh mŕtvych, ale Búh 
živých. Protož vy velmi bloudíte. 

28 Tedy pfistoupil k nemu jeden 
z zákoníkú, slyšev je hádající se, [a] 
vida, že jim dobre odpovédél, otázal 
se ho, které by bylo prikázaní první ze 
všech. 

29 A Ježíš odpovédél jemu, že první 
ze všech prikázaní jest: Slyš, Izraeli, 
Pán Búh náš Pán jeden jest. 

30 Protož milovati budeš Pána Boha 
svého ze všeho srdce svého, a ze vší 
duše své, a ze vší mysli své, i ze všech 
moci svých. To jest první prikázaní. 

31 Druhé pak jest podobné tomu: 
Milovati budeš bližního svého jako 
sebe samého. Vétšího prikázaní jiného 
nad tato není. 

32 I fekl jemu ten zákoník: Mistŕe, 
dobre jsi vpravdé povédél. Nebo jeden 
jest Búh, a není jiného kromé neho; 

33 A milovati ho ze všeho srdce, a ze 
vší mysli, a ze vší duše, i ze všech 
moci, a milovati bližního jako sebe 
samého, [toť jest] vétší nade všecky 
zápalné i vítézné obeti. 



Te-xtus fete-ytus 

26 xxepl Se xcôv vexpwv ôxi 
éyeípovxai ouk avéyvcoxe ev xrj [3í(3Xw 
Mcoaécog, exxl xŕ)c [3áxou obe eíxrev aúxcp 
ô Geóc Aiycov, 'Eyco ó 9eôc Ä|3paap. kou 
ó Beoc 'IaačtK Kal ô 9eôc 'IaKoó(3 

27 ouk eoriv ó 9eôc vexpcov aXXa 
Geôc ^cóvxcov úpeíc oúv xcoXu 
xxXavaaGe 

28 Kal xxpoaeABcov eíc xcôv 
ypappaxécov aKoúaag aúxcôv 
au^nxoúvxoov eíSčog ôxi KaXwg aúxoíg 
äxxeKpíGr) exxnpcóxnaev aúxóv ľloía 
gaxlv xxpcóxľ| xxaacôv evxoXŕj 

29 ó 8e 'Inaouc. äxcexplGri aúxco, ôxi 
npcóxr| xxaacôv xcov évxoXcôv, 'äkoue 
'IapaŕjXKÚpiog ó 9eôc ŕ|pcôv Kupioc; eic; 
eaxív 

30 Kal äyaxxŕ)aeic Kupiov xôv 9eóv 
aou eE, ôXng xfjg KapSíac aou Kal eE, 
ôX.ng xf)g vpjvjjg aou Kal eE, óXnc. xfíc; 
Siavoíag aou Kal eE, ôX.ng xf)g layýoi; 
aou auxr) xcpcóxri evxoXŕj 

31 Kal ôeuxépa ópoía, auxr) 
Äyaxxŕ|a£ig xôv xxXnaíov aou cóg 
aeauxóv peí^cov xoúxcov a\Xr| evxoXŕj 
ouk eaxvv 

32 Kal elxcev aúxco ô ypappaxeúc 
KaXcog SvSáaKaX.£ exť äX.n0£Íag srrxac, 
ôxi eíg eaxiv Geôc, Kal ouk eaxiv äXXog 
xxXŕjv aúxou- 

33 Kal xô äyaxcav aúxôv eE, ôXng xŕ)g 
KapSíag Kal eE, ôXng xf)g auvéaecoc; Kal 
eE, ôXng xf)g ^uvjjg, Kal eE, ô\nc; xfíc; 
iavúog Kal xô ayaxcav xôv xcXnaíov cbg 
eaxjjov xxXeiôv eaxiv xcávxoov xcôv 
óA.OKauxcop.áxcov Kal xcov Buaicôv 



MAREK 12:3 4 



165 



fciHe. %rpUickií 

34 A vidév Ježíš, že by moudŕe 
odpovédél, dí jemu: Nejsi daleko od 
království Božího. A žádný více 
neodvážil se ho [o nie] tázati. 

35 I odpovídaje Ježíš, fekl, uče 
v chráme: Kterak praví zákoníci, že 
Kristus jest syn Davidúv? 

36 Nebo Dávid praví v Duchu 
svatém: Rekl Pán Pánu mému: Seď na 
pravici mé, ažť i položím nepf átely tvé 
podnože noh tvých. 

37 Ponévadž sám Dávid nazýva jej 
Pánem, kterakž syn jeho jest? 
A mnohý zástup rád ho poslouchal. 

38 1 mluvil jim v učení svém: Varujte 
se zákoníkú, kteŕíž radi v krásném 
rouše chodí, a [chtéjí] pozdravováni 
býti na trhu, 

39 A na pfedních stolicích sedéti 
v školách, a prední místa [míti] na 
večefech, 

40 Kteŕížto zžírají domy vdovské 
pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť 
vezmou soud téžší. 

41 A posadiv se Ježíš proti 
pokladnici, díval se, kterak zástup 
metal peníze do pokladnice. A množí 
bohatí metali mnoho. 

42 A pŕišedši jedna chudá vdova, 
i vrhla dva šarty, jenž jest čtvrtá částka 
[peníze tehdejšího]. 



Ttxtus fectytus 

34 Kal ó 'Ir|ao0g iScov aúxôv cm 
vo\Jveyä><; äxreKpíBr] eixcev aúxcp OÚ 
paKpav ei äxcô xfjc PaaiXeíac tou Beoú 
Kcti oúSeic oÚkÉti exôXpa aúxôv 
excepcoxf]aai 

35 Kal äxcoKpiBeic ó 'Ir]aoúc eXeyev 
SiSáaKcov ev xcp iepcp EIcoc Aiyouaiv oí 
ypappaxeíc. ôxi ó Xpiaxôg uíôg éaxiv 
Aapí5 

36 aúxôc yap Aa[3iS eixcev ev xcp 
xcveúpaxi xco áyíco Eixcev ó KÚpioc. tq 
Kupícp pou- KáBou ex Se^vwv pou ecoc; 
av Bco xoúc év_Bpoúc oou úxcoxcôSiov 
xcov txoScov aou 

37 aúxôc oúv Aa(3iS Aiyei aúxôv 
KÚpiov Kai xcóBev uióc. aúxoú eaxiv Kai 
ó txoÄ.úc ôy_\og ŕJKouev aúxoú ŕ)5écog 

38 Kai eX.eyev aúxoíg ev xf] 5iSavji 
aúxoú BAixcexe äxcô xcov ypappaxécov 
xcov BeXôvxcov ev axoXavg xcepixcaxeív 
Kai äaxcaapoúc; ev xaíg äyopaíc 

39 xai TxpcoxoKaBeSpíag ev xaíg 
auvaycoyaíg Kai xcpcoxoKXvaíag év xoíc; 
Seíxcvoic. 

40 oi KaxeaBíovxeg xág orníac. xcov 
v_r)pcov Kai xcpotpáoei paKpa 
xcpoaeu)(ópevoi- oúxoi A.ŕ)\j/ovxai 
xcepiaaóxepov Kpípa 

41 Kai KaBíaac ó 'lr\ao\i<; Kaxévavxi 
xoú ya^otpuXaKÍou eBecápev xccog ó 
ôy^Xog (BáXXev vaAxôv eig xô 
ya^ocpuXÓKvov Kai xcoXXoi xcÄ.oúaioi 
e(3a\Xov xcoXXá- 

42 Kai éXBoúaa pía xŕjpa txxcovji 
e(3a\ev Xexcxá 5úo ô éaxiv KoSpávxríg 



266 



MAREK 13:7 



fciHe. %mlickÁ 

43 I svolav učedlníky své, dí jim: 
Amen pravím vám, že tato chudá 
vdova více uvrhla, než tito všickni, 
kteŕíž metali do pokladnice. 

44 Nebo všickni z toho, což jim 
zbývalo, metali, ale tato z své 
chudoby, všecko, což méla, uvrhla, 
všecku živnost svou. 

BA když vycházel z chrámu, dí 
jemu jeden z učedlníkú jeho: 
Mistŕe, pohleď, kteraké kameni a jaké 
[jest toto] stavení! 

2 Tedy Ježíš odpovídaje, fekl jemu: 
Vidíš toto tak veliké stavení? Nebudeť 
ostaven kámen na kameni, kterýž by 
nebyl zbofen. 

3 A když se posadil na hore 
Olivetské proti chrámu, otázali se jeho 
obzvláštné Petr, Jakub a Jan a Ondrej, 
[ŕkouce:] 

4 Povez nám, kdy to bude? A které 
znamení, když se toto všecko bude 
plniti? 

5 Ježíš pak odpovídaje jim, počal 
praviti: Vizte, aby vás nékdo nesvedl. 

6 Neboť množí pfijdou ve jménu 
mém, ŕkouce: Já jsem [Kristus], 
a mnohéť svedou. 

7 Když pak uslyšíte boje a povést 
o válkách, nestrachujte se; nebo musí 
to býti, ale ne ihned konec. 



43 kou TxpoaKaA.eaápevoc xoug 
pa9r|xac aúxou Aiya ca/xoíc Äprjv 
Aiyco úpív oxi ŕ) XHP 01 auxr) ŕ) txxcúvji 

TcXeíov TTČtVTOdV (3é(3Xr)K£V TWV 

(BaXóvTCOv eíc; to ya£oipuA.áKiov 

44 xrávxec yáp ^ K TOU xrepiaaeúovxoc 
aúxoíc e(3a\ov auxr) Se ex xŕ)g 
úaxepŕjaecúc aúxŕjc xrávxa baa ei)(ev 
e(3a\ev ôXov xôv (3íov aúxŕ|c 

*! O Kal gKxropeuopévou aúxou ex 
J-Vw/xoO íepou Aiya aúxw eic xwv 
paBm-wv aúxoú Ai5áaKaXe l'Sg 
xroxaxrol AABoi Kal xcoxaxcal oixoSopaí 

2 Kal ó 'Iriaoug ónxoKpiBelc. evxcev 
aúxw BAixceic xaúxac xác peyáXac 
oiKoSopác oú pŕ| äipsBfi AABoc éxri AíBcp, 
ôg oú pŕj KaxaXuBrj 

3 Kal Ka9r)pévou aúxou eíc xo "Opoc 
tqv 'EXavwv Kaxévavxv xoíi íepou 
excripcóxcov aúxôv Kax' iSíav néxpog Kal 
'IaKw(3og Kal 'Iwávvríg Kal ÄvSpéac 

4 Eíxce ŕ) pív xcóxe xaúxa eaxai Kal xí 
xč> aripeíov ôxav péXXrj xcávxa xauxa 
auvxeXeíaBai 

5 ó Se 'Iľ|aoOg ónxoKpiBelc. aúxoíg 
f)p|axo Aiyew BAixrexe pŕ| xic úpac 
TxXavŕjarj- 

6 xcoXXol yap éX.eúaovxai exrl tq 
ôvópaxí pou Aiyovxec ôxi 'Eycó elpi Kal 
txoWouc TxXavŕjaouaiv 

7 ôxav 5e aKoúam-e xroAipouc. Kal 
aKoac xcoXépoov pŕ| BpoeíaBe- 5eí yáp 
yevéaBai a\X' ouxcw xô xéXog 



MAREK 13 



167 



fciHe. %mlickÁ 

8 Povstaneť zajisté národ proti 
národu a království proti království, 
a bude zemétf esení po místech, 
a hladové i boufky. 

9 A toť búdou počátkové bolesti. Vy 
pak šetŕte se. Nebo vydávati vás 
búdou na snemy a do shromáždéní; 
budete biti, a pred vladári a králi 
stanete pro mne, na svédectví jim. 

10 Ale ve všech národech nejprv 
musí býti kázáno evangelium. 

11 Když pak vás povedou 
vyzrazujíce, nestarejte se, co byste 
mluvili, aniž o to pečlivé pŕemyšlujte, 
ale což vám bude dano v tu hodinu, to 
mluvte; nebo nejste vy, jenž mluvíte, 
ale Duch svätý. 

12 Vydať pak bratr bratra na smrt 
a otec syna, a povstanou deti proti 
rodičúm, a búdou je mordovati. 

13 A budete v nenávisti všechném 
pro jméno mé. Ale kdož setrvá až do 
konce, tenť spasen bude. 

14 Když pak uzrite ohavnosť 
zpušténí, o kteréž povédíno jest skrze 
Daniele proroka, ana stojí, kdež by 
[stati] neméla, (kdo čte, rozumej,) 
tehdáž ti, kdož jsou v Židovstvu, ať 
utekou na hory. 

15 A kdož na strese jest, nesstupuj 
do domu, ani vcházej, aby co vzal 
z domu svého. 



Textvts fece-ytus 

8 éyep9r]aexai yap é'Ovog éxrl e'Gvoc 
Kal (BaaiXeía éxcl fSaaiXeíav Kal 
eaovxai aeiopol Kata tottouc. Kal 
eaovxai Aipol Kal xapav_aí- äpval 
cibSívcov xauxa 

9 pXixrexe Sé úpeíg éauxoúc- 
xcapaScóaouaiv yôip úpäc eic auvéSpia 
Kal eic auvaywyac; SapŕjaeaGe Kal éxcl 
ŕiyepôvcov Kal (BaaiXéoov axaGŕjaeaBg 
evEKev épou eic. papxúpiov aúxoíg 

10 Kal eíg xrá vxa xá é'Bvr] 5eí xcpwxov 
Kr|puv_9ŕjvai xô eúayyéXvov 

11 ôxav Sé ayayooaiv úpag 
xrapaSiSôvxeg pŕj xcpopepipvaxe xí 
XaXŕ|ar|xe pr|Sé peXexaxe- aXK 1 o éav 
SoBfí úpív év eKEÍvrj xf| capa xouxo 
XaXeíxe- oú yáp éaxe úpeíg ol 
XaXouvxeg äXXá xo xcveupa xô ayiov 

12 xrapaScóaei Sé äSeXipôc. äSeAxpôv 
eic; Gávaxov Kal xraxrjp xÉkvov Kal 
excavaaxr)aovxai xÉKva excl yovevc. Kal 
Bavaxoóaouaiv aúxoúg- 

13 Kal é'aeaGe piaoúpevoi úxcô 
xcávxoov 8iá xo ôvopá pou ó Sé 
úxcopeívag eic. xéXoc. oúxog aoo9ŕ)aexai 

14 "Oxav Sé ľ5r)xe xô (35éA.uypa xŕjc. 
épnpcóaewc. xô pnGev v/xrô AavirjX xou 
xrpoipŕ)xou, éaxóc. ôxrou oú Seí ó 
ävayivcóaKcov voeíxco xôxe oí ev xfj 
'IouSaía ipeuyéxcoaav eíg xa ôpr) 

15 ó Sé éxcl xou Scópaxoc. pŕj 
Kaxa(3áxoo eic. xr)v oiKÍav, pnSé 
eíae\9éxw apaí xi éK xf)g oÍKÍag aúxou 



168 



MAREK 13:26 



fciHe. %rpUickií 

16 A kdo na poli, nevracuj se zase, 
aby vzal roucho své. 

17 Béda pak tehotným a tém, kteréž 
krmí v téch dnech. 



18 Protož modlte se, aby utíkání 
vaše nebylo v zime. 

19 Neboť búdou ti dnové [plní 
takového] soužení, jakéhož nebylo od 
počátku stvorení, kteréž Búh stvoril, 
až dosavad, aniž [potom] bude. 

20 A byť neukrátil Pán téch dnu, 
nebyl by spasen žádný človek. Ale pro 
vyvolené, kteréž vyvolil, ukrátil téch 
dnu. 

21 A tehdáž fekl-li by vám kdo: Aj 
teď jest Kristus, aneb, aj tamto, 
neverte. 

22 Neboť povstanou f alešní Kristove 
a falešní proroci, a búdou činiti divy 
a zázraky k svedení, by možné bylo, 
také i vyvolených. 

23 Vy pak šetfte se. Aj, pf edpovédél 
jsem vám všecko. 

24 V téch pak dnech, po soužení 
tom, slunce se zatmí a mésíc nedá 
svetla svého. 

25 A hvézdy nebeské búdou padati, 
a moci, které jsou na nebi, pohnou se. 

26 A tehdážť uzri Syna človeka, an 
se béŕe v oblacích s moci velikou 
a s slávou. 



Ttxtus fectytus 

16 Kal ó eíg xóv äypóv cov pŕj 
exi-iaxpevi<áx&) evg xá cnríaw äpai to 
ípáxiov aúxoú 

17 oúal 5e xaíg ev yaoxpl e)(oúaaic 
Kal xaíc 9r)Xa^oúaaig ev eKeívaic xaíc 
ŕ|pépaic 

18 Trpoaeu)(ea9e Se vva pŕ| yévm-ai r| 
tpuyŕ] v/poäv xeipcôvog- 

19 eaovxai yáp av iíp^P 011 £ K£ l vai 
BXí^ig oľa oú yéyovev xoiaúxri axť 
äpYjjc Kxíaeoog fjc éVriaev ô Beôg eax; 
xoú vúv Kai oú pŕ| yévrrrai 

20 Kal ev pŕj KÚpiog eKo\ó(3waev xág 
ŕipépag oÚk av eacóGr) xcaaa aáp!;- 
aXXa Sia xoúc éKXeKxoúc oúc e^eXé^axo 
eKoX6(3ooaev xác ŕ|pépac 

21 Kal xóxe éáv xig úpív eľxi-rj "iSoú 
caSe ó Xpiaxóc fj 'iSoú, eKeí prj 
xriaxeúar|xe 

22 eyepGŕjaovxai yap \^eu86)(pioxoi 
Kal viieuSoTxpoipŕjxai Kal Scóaouaiv 
oripeía Kal xépaxa xcpôc xô 
äxcoxcXavav eí Suvaxóv Kal xoúc 
eKXeKxoúg 

23 úpeíg Se (BXéxcexe- íSoú xcpoeípr|Ka 
ú pív xcávxa 

24 aXX' ev eKeívaig xaíg ŕ|pépaig pexá 
xŤjv 9\u|nv eKeívr)v ô fjAioc 
OKoxia9ŕ|aexai Kal ŕj aeÄŕjvri oú Sooaei 
xo ipéyyog aúxŕjg 

25 Kal ov äaxépeg xoú oúpavoú 
eaovxai eKxcíxcxovxeg, Kal al Suvápeic. 
al ev xoíg oúpavovc aaXeuBŕjaovxai 

26 Kal xóxe ôvLiovxai xôv ulov xoú 
ävBpcóxcou ep)(ópevov ev veipéXaic. pexá 
Suvápewc. xcoXXfjg Kal Só!;r|c. 



MAREK 13:27 



169 



fciHe. %mlickÁ 

27 I tehdyť pošle andély své, 
a shromáždí vyvolené své ode čtyŕ 
vetru, od končín zeme až do končín 
nebe. 

28 Od fíku pak učte se podobenství: 
Když již ratolest jeho odmladne 
a vypučí se listí, znáte, že blízko jest 
leto. 

29 Takž i vy, když uzrite, ano se tyto 
veci déjí, vezte, že blízko jest a ve 
dveŕích [království Boží]. 

30 Amen pravím vám, žeť nepomine 
pokolení toto, až se tyto všecky veci 
stanou. 

31 Nebe a zeme pominou, ale slova 
má nepominou. 

32 Ale o tom dni a hodine žádný 
nevi, ani andélé, jenž jsou v nebesích, 
ani Syn, jediné sám Otec. 

33 Vizte, bdéte a modlte se; nebo 
nevite, kdy bude ten čas. 

34 [Syn človeka zajisté jest] jako 
človek, kterýž daleko odšel, opustiv 
dúm svúj, a poručiv služebníkúm 
svým vladaŕství, a jednomu každému 
práci jeho, vratnému prikázal, aby 
bdel. 

35 Protož bdéte; nebo nevite, kdy 
Pán domu pfijde, u večer-li, čili 
o púlnoci, čili když kohouti zpívají, 
čili ráno; 

36 Aby snad pŕijda v nenadále, 
nenalezl vás, a vy spíte. 

37 A cožť vám pravím, všechnémť 
pravím: Bdéte. 



Textvts fece-ytus 

27 Kal TÓre äxcooxeXeí xoug äyyéA.ouc 
co/toú xai emauvá^ei xouc. eKXeKxoug 
aÚToG, ex tcôv xeaaápcov avépcov axť 
ctKpou yŕjg ecog aKpou oúpavou 

28 ättÔ 5e xŕjc. auKŕjc. páGexe xŕjv 
Txapa(3oXŕ)v ôxav aúxŕjc fj8r) ô kAoiSoc 
áxcaXôc. yévr|xai Kal eKipúrj xá ipúAA.a 
YivoÓokexe ôxi eyyuc T ° 9époc eaxív 

29 oííxwg Kal ú pele. ôxav xaúxa l'Sr|x£ 
yivópeva yivcóoKexe ôxi éyyúc éoxiv 
excl Gúpaig 

30 äpŕjv Aiyoo úpív ôxv oú pŕj 
xcapéXBrj ŕ) yevea auxr) péxpic oú 
xcávxa xaúxa yévrrrai 

31 ó oúpavôc Kal ŕj yŕj 
xcapeXeúaovxav ol Se Xóyoi pou od pŕj 
TxapéXBcooiv 

32 nepi Se xŕjg ŕjpépac £K£Ívr)c Kal xfjc 
wpac oúSelc olSev oúSe ol ayyeXoi ol 
ev oúpava> oúSe ô uíóg el pŕj ó Txaxŕjp 

33 pAixrExe äypuxrveíxe Kal 
xcpoaeúy_£a9e- oúk ol'Saxe yáp xcóxe ô 
Kaipóg éaxvv 

34 obe ävQpcoTxo^ axróSripoc äipelc 
xŕjv oiKvav aúxou Kal Soug xovg SoúXoig 
aúxoú xŕjv é|ouaíav Kal ÉKaaxcp xô 
é'pyov aúxou Kal rä Bupwpcp 
évexeíÄ.axo ľva ypriyopíj 

35 ypriyopelxe oúv oúk ol'Saxe yap 
xróxe ô KÚpioc xŕjc ovKÍag ep^exai ôvpé fj 
peaovuKxíou, fj äXeKxopotpwvíag fj 
Txpoot 

36 pŕj eXGwv e!;aúpvr|c. eupr| ú pac. 
KaGeúSovxag 

37 a Sé ú pív Aiycd xraoiv Aiyw 
ypriyopeíxe 



270 



MAREK 14:9 



fciHe. %mlickÁ 

M Po dvou pak dnech byl hod 
beránka a pŕesnic; i hledali 
prední knéží a zákoníci, kterak by jej 
lstivé jmouce, zamordovali. 

2 Ale pravili: Ne v svátek, aby snad 
nebyl rozbroj v lidu. 

3 A když byl v Betany, v domu 
Šimona malomocného, a sedel za 
stolem, prišla žena, mající nádobu 
alabastrovou masti velmi drahé, 
z nardového korení. A rozbivší 
nádobu, vylila ji na hlavu jeho. 

4 I hnevali se néktef í mezi sebou, 
ŕkouce: I proč ztráta masti této stala 
se? 

5 Nebo mohlo jest toto prodáno býti 
dráže než za tri sta penéz, a dano býti 
chudým. I škfipéli zubami na ni. 

6 Ale Ježíš fekl: Nechtež jí. Proč ji 
rmoutíte? Dobrýť jest skutek učinila 
nade mnou. 

7 Však chudé máte vždycky s sebou, 
a když budete chtíti, múžete jim dobre 
činiti, ale mne ne vždy míti budete. 

8 Ona což mohla, to učinila; 
pŕedešlať jest, aby tela mého pomazala 
ku pohrebu. 

9 Amen pravím vám: Kdežkoli bude 
kázáno toto evangelium po všem 
svété, také i to, což učinila tato, bude 
vypravováno na památku její. 



Textvts fece-ytus 

M'Hv 5e to iiáaya. Kal xá a^upa 
pexá oúo ŕ)|aépag kou é^ŕjxouv ov 
äpvigpeíg Kal oí ypappaxeíg tigm; 
aúxôv e v 8óXw Kpaxŕjaavxec 
äxcoKxeívooaiv 

2 g'Xeyov Se, Mr] ev xrj éopxfi uŕjxroxe 
9ópu|3oc eaxai xou \aou 

3 Kal ôvxoc. ca/xou ev Br]9avía ev xfj 
oiKia Zĺpcovoc. xou Xexcpou 
KaxaKevpévou aúxou f)X9gv yuvr] 
ev_ouaa ä\á(3aaxpov púpou vápSou 
xriaxiKfjg xroA.uxeA.ouc. Kal auvxpúyaaa 
xó ä\á(3aaxpov Kaxév_eev aúxoú Kaxa 
xŕ)g KEtpaXfjg 

4 f)aav Sé xi vec äyavaKxoúvxec. xrpôc 
éauxoúg Kal Aiyovxeg, Eíg xí ŕ) arxcóXeia 
auxr) xou púpou yéyovev 

5 r)8úvaxo yáp xouxo TxpaBfjvaí 
ETxávoo xpiaKoaícov Sr)vapícúv Kal 
So9f)vav xoíg Txxoov_ovg- Kal 
eve(3pvpóovxo aúxrj 

6 ô Sé 'Ir|aoCg enxev 'Äipexe aúxŕjv xí 
aúxrj kotxouc. xrapév_exe KaXôv épyov 
eípyáaaxo eig épé 

7 xcávxoxe yáp xoú$ xrxco^ou^ e^exe 
pe9' éauxwv Kal oxav 9éA.r]xe Súvaa9e 
aúxoúg eú xroifjaai épé 5é oú xcávxoxe 
é)(exe 

8 o elv_ev aúxr] éxroŕriaev xcpoé\a(3ev 
pupíaai pou xo awpá eig xov 
évxaipiaapóv 

9 äpŕjv Xéyw úpív otxou av Kľ|pu)(9fí 
xo eúayyéXiov xouxo eic; ôXov xov 
KÓapov Kal ô éxcoír|aev aúxr) 
XaXr)9rjaexai eig pvripóauvov aúxfjg 



MAREK 14:10 



171 



fciHe. %rpUickií 

10 Tedy Jidáš Iškariotský, jeden ze 
dvanácti, odšel k pf edním knéžím, 
aby ho jim zradil. 

11 Oni pak uslyševše [to], zradovali 
se, a slíbili mu peníze dáti. I hledal, 
kterak by ho príhodné zradil. 

12 Prvního pak dne pfesnic, když 
velikonoční beránek zabíjín býval, 
ŕkou jemu učedlníci jeho: Kde chceš, 
ať jdouce, pripravíme, abys jedl 
beránka? 

13 I poslal dva z učedlníkú svých, 
a ŕekl jim: Jdéte do mesta, a potkáť vás 
človek dčbán vody nesa. Jdétež za 
ním. 

14 A kamžkoli vejde, rcete 
k hospodári domu toho: Mistrť praví: 
Kde jest večer adlo, v némž bych jedl 
beránka s učedlníky svými? 

15 A on vám ukáže večer adlo veliké, 
podlážené a pripravené. Tu nám 
pripravte. 

16 I odešli učedlníci jeho, a prišli do 
mesta, a nalezli tak, jakož jim byl 
povédél. I pripravili beránka. 

17 Když pak byl večer, pfišel se 
dvanácti. 

18 A když sedeli za stolem a jedli, 
ŕekl Ježíš: Amen pravím vám, že jeden 
z vás mne zradí, kterýž jí se mnou. 

19 A oni počali se rmoutiti a praviti 
jemu jeden každý obzvláštné: Zdali já 
jsem? A jiný: Zdali já? 



Ttxtus fece-ytus 

10 Kal ó 'IoúSag ô 'IaKapicóxng, eíc 
xwv 8có5eKa arrŕ]\9ev xrpôc xoúc 
äpyjepeíc. ľva xrapaSw ca/xôv aúxoíc. 

11 oí Se ctKoúaavTeg éyápnaav Kal 
exrnyyeíXavxo caiTco äpyúpiov Souvaí 
Kai é^ŕjxei txwc eÚKaípooc aúxôv 
xrapaScp 

12 Kal xfj xcpcóxrj ŕ|pépa räv ä^úpoov 
ôxe to Tráava é'Guov Aiyouaiv aúxa> oí 
paBnTai aúxou riou GéXevg ónxeABóvxec. 
éxoipáaodpev ľva tpáync to xráava 

13 Kai äxrooxéWei Súo xwv paGrrródv 
aúxou Kai Aiyei aúxoíg 'Yxráyexe eíc; 
xŕjv ttóXiv Kai ónxavxŕ|aei úpív 
avBpooxroc Kepápiov úSaxoc 
(Baaxá^cov aKoA.ou9ŕ|aaxe aúxw 

14 Kai Ôttou éáv eíaéA.9rj e'ÍTcaxe xw 
oÍKoSeaxróxrj oxi 'O SvSáaKaXog Aiyei 
ľlou eaxiv xo KaxáXupá ôxcou xô 
xráava pexá xcôv pa9m-côv pou ipáyw 

15 Kai aúxôc úpív 8eí|ev ávwyeov 
péya éaxpwpévov exoipov eksí 
éxoi pá aaxe ŕ) pív 

16 Kai eS;ŕjA.9ov oi paGrrrai aúxoú, 
Kai f)X9ov eig xrjv xcóXiv Kai eúpov 
Ka9wg eixcev aúxoíg Kai ŕjxoípaaav xô 
xráava 

17 Kai ôvj/íac yevopévnc épv_exai pexá 
xwv ScóSeKa 

18 Kai ävaKeipévwv aúxwv Kai 
eaGvóvxoov Eixcev ó 'Inaoug Äpŕjv Aiyoo 
úpív ôxv elg (E, úpwv xrapaScóaei pe ó 
éaGíwv pex' epoú 

19 oľ Se fjp^avxo XuxceíaGai Kai 
Aiyeiv aúxw elc Ka9' eíc Mŕ)xi eycó Kai 
áWoc, pŕ|xi eycó 



272 



MAREK 14:3 



fciHe. %mlickÁ 

20 On pak odpovédév, fekl jim: 
Jeden ze dvanácti, kterýž omáčí se 
mnou v mise. 

21 Syn zajisté človeka jde, jakož jest 
psáno o nem, ale béda človeku tomu, 
skrze néhož Syn človeka bude zrazen. 
Dobré by bylo jemu, aby se byl 
nenarodil človek ten. 

22 A když oni jedli, vzav Ježíš chléb, 
a dobrofečiv, lámal a dával jim, ŕka: 
Vezmete, jezte, to jest telo mé. 

23 A vzav kalich, a díky učiniv, dal 
jim. A pili z neho všickni. 

24 1 ŕekl jim: To jest krev má nového 
Zákona, kteráž se za mnohé vylévá. 

25 Amen pravím vám, žeť již více 
nebudú píti z plodu vinného korene, 
až do onoho dne, když jej píti budú 
nový v království Božím. 

26 A sezpívavše písničku, vyšli na 
horu Olivetskou. 

27 Potom fekl jim Ježíš: Všickni vy 
zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo 
psáno jest: Bíti budú pastýfe, 
a rozprchnou se ovce. 

28 Ale když z mŕtvych vstanú, 
pŕedejduť vás do Galilee. 

29 Tedy Petr fekl jemu: Byť se pak 
všickni zhoršili, ale já nie. 

30 Ŕekl jemu Ježíš: Amen pravím 
tobé, že dnes této noci, prvé než 
kohout po dvakrát zazpívá, trikrát 
mne zapfíš. 



20 ó Se ôiTTOKpiGeic elxrev aúxoíg Eic 
ex räv ScóSexa ó epPaxrxôpevoc. pex' 
epoú eíg xô xpú[3A.iov 

21 ô pev uíôc xou ävGpodxrou úxcáyei 
koiBwc yéypaxrxai Ttepl ca/xoú oúal Se 
tô ävGpcÓTTCo eKeívco Si' oú ô uíôc. xou 
ävBpcÓTTOii TrapaSíSoTctľ KaXôv f)v 
aúxw ei ouk eyevvŕ|9r| ô av9pcdxro£ 
EKeívog 

22 Kal éaGióvxwv aúxwv Xa(3wv ô 
'Inaouc. apxov eú\oyŕ| aag eKXaaev Kal 
é'SwKev aúxoíg Kal elxrev Aá[3exe 
ipáyexe- xoúxó eaxiv xô awpá pou 

23 Kal A.a|3G)v xô xcoxŕ|piov 
e\jv_apiaxŕ)aag eSwKev aúxoíg Kal exciov 
(E, aúxoú xcávxeg 

24 Kal elxrev aúxoíg Toúxó éoxiv xô 
alpa pou xô xŕ)C Kaivf)g Sia9ŕ)Kng xô 
xcepl TxoAAxav eK^uvópevov 

25 äpŕjv Aiyoo úpív ôxi oÚKexi oú pŕj 
txÍco eK xou yevvŕ)paxog xŕ)g äpxcéXou 
eocx; xŕ)g ŕ|pépag eKeívng ôxav aúxô xrívco 
Kaivôv ev xf] (BaaiXeía xou Beoú 

26 Kal úpvŕjaavxec e|ŕjA.9ov eíg xô 
"Opoc xwv 'EXaiódv 

27 Kal Aiyei aúxoíc. ó 'In,aoúc. ôxi 
návxec aKavSaXiaBŕjaeaBe ev épol é v 
xrj vukxI xaúxn,, ôxv yéypaxcxai ľlaxa^co 
xôv xcoipéva Kal SiaaKopxi-ia9ŕ|aexai 
xa xcpó(3axa 

28 aXXa pexa xô eyepBŕjvaí pe 
xcpoá|oo úpäg evc xrjv TaXiXaíav 

29 ó Se néxpog ecpr) aúxw Kal El 
xcávxec aKavSaXiaGŕjaovxai ä\X' oÚk 
éycó 

30 Kal Aiyei aúxw ó 'Inaouc Äpŕ|v 
Aiyco aov ôxv aŕ)pepov ev xtj vukxI 
xaúxn xcplv fj Slg äXiKxopa ipwvŕjaai 
xpíg äxcapvŕ|an pe 



MAREK 14:3 1 



173 



fciHe. %mlickÁ 

31 On pak mnohem více mluvil: 
Bychť pak mél s tebou i umŕíti, 
nezapŕímť tebe. A takž také i všickni 
mluvili. 

32 1 prišli na místo, kterémuž jméno 
Getsemany. Tedy ŕekl učedlníkúm 
svým: Seďtež tuto, ažť se pomodlím. 

33 A pojav s sebou Petra a Jakuba 
a Jana, počal se lekati a velmi teskliv 
býti. 

34 I dí jim: Smutnáť jest duše má až 
k smrti. Počekejtež tuto a bdéte. 

35 A poodšed maličko, padl na zemi 
a modlil se, aby, bylo-li by možné, 
odešla od neho hodina ta. 

36 I ŕekl: Abba, Otče, všecko jest 
možné tobé. Prenes kalich tento ode 
mne, ale však ne, což já chci, ale co ty. 

37 1 pf išel [k učedlníkúm] a nalezl je, 
ani spí. I ŕekl Petrovi: Simone, spíš? 
Nemohl-lis jediné hodiny bdíti? 

38 Bdéte a modlte se, abyste nevešli 
v pokušení. Duchť zajisté hotov [jest], 
ale telo nemocno. 

39 A opét odšed, modlil se, táž slova 
mluvé. 

40 A navrátiv se, nalezl je, ani opét 
spí; nebo oči jejich byly obtíženy; aniž 
védéli, co by jemu odpovédéli. 



31 ó Se ex xrepioooú eA.eyev paWov, 
'Eav pe Sérj auvonroBaveív aoi oú \íŕ\ ae 
axrapvŕ|aopai cbaaúxooc Se Kal xrávxec 
e\.eyov 

32 Kal épv_ovxai eíc v_copíov oú xô 
ôvopa reGoripavfj- Kal Aiyei xoíg 
paBnxavc. aúxoú KaGíaaxe á>5e ecoc. 
xcpoaeú|copai 

33 Kal TxapaXapjžávev xôv Iléxpov 
Kal xôv 'IókooPov Kal 'Icoávvnv pe9" 
éauxoú Kal fjp^axo éK0ap|3eía9ai Kal 
aSnpoveív 

34 Kal Aiyei aúxoíg IlepíA.imóc éaxiv 
ŕ) yvyj) pou ecoc Gaváxou- peívaxe á>5e 
Kal ypnyopeíxe 

35 Kal xcpoeXBčov pixpôv exreaev excl 
xŕ)c yŕjc Kai xcpoanúy^exo ľva ä Suvaxóv 
eaxiv xrapéXGrj äxc' aúxou ŕ) wpa 

36 Kal eX.eyev A(3(3a ó xcaxŕip xcávxa 
Suvaxá aoi- xrapéveyKe xô Txoxŕjpiov 
axť epoú xoúxo- aXA.' oú xí eyw OéXoo 
aXXa xí aú 

37 Kal epy^exai Kal eúpíaKei aúxoúg 
KaBeúSovxac Kal Aiyei xw Iléxpcp 
Eípwv KaBeúSeic oÚk myvoac; píav 
cápav ypnyopfjaai 

38 ypnyopeíxe Kal xrpoaeúy^gaBe ľva 
pŕj eíaé\9nxe elg xreipaapôv xô pev 
xcveúpa xcpôGupov ŕ) Se oapE, aaBevŕjc 

39 Kal xcáX.iv arxeXGwv xcpoanú|axo 
xôv aúxôv X.óyov eíxrcóv 

40 Kal úxroaxpé^ac eúpev aúxoúc 
xráA.iv KaBeúSovxac ŕ|aav yap oí 
ôipGaXpol aúxôv |3e[3apŕ|pevoi, Kal oÚk 
rjSeiaav xí aúxw axcoKpiGcoaiv 



274 



MAREK 14:5 1 



fciHe. %rpUickií 

41 1 pŕišel po tretí, a fekl jim: Spétež 
již a odpočívejte; dostiť jest. Prišla 
hodina; aj, Syna človeka zrazují v ruce 
hfíšných. 



42 Vstaňte, pojďme. Aj, kterýž mne 
zrazuje, blízkoť jest. 

43 A hned, když on ješté mluvil, 
pŕišel Jidáš, jenž byl jeden ze dvanácti, 
a s ním zástup veliký s meči a s kyjmi, 
[poslaných] od pŕedních knéží a od 
zákoníkú a starších. 

44 Zrádce pak byl jim dal znamení, 
ŕka: Kteréhožkoli políbím, tenť jest, 
jmétež ho a veďte opatrné. 

45 A pŕišed, hned pŕistoupiv 
k nemu, fekl: Mistfe, Mistfe, a políbil 
ho. 

46 Tedy oni vztáhli naň ruce své 
ajalijej. 

47 Jeden pak z téch, ktef íž tu okolo 
stáli, vytrh meč, uderil služebníka 
nejvyššího knéze, a uťal jemu ucho. 

48 I odpovédév Ježíš, ŕekl jim: Jako 
na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi, 
aby ste mne jali? 

49 Na každý den býval jsem u vás, 
uče v chráme, a nejali jste mne. Ale 
[toť se deje], aby se naplnila písma. 

50 Tedy [učedlníci] opustivše jej, 
všickni utekli. 

51 Jeden pak mládenček šel za ním, 
odín jsa rouchem lnéným po nahém 
[tele]. I popadli jej mládenci. 



Te-xtus fete-ytus 

41 Kal ep^erai xô xpíxov Kal Aiyei 
aúxoíc. KaGeúSexe xô Axnxrôv Kal 
ävaxcaúeaBe- hnéy^v nABev ŕ| copa 
í5oú, xrapaSíSoxai ô uíôc xoú 
ävBpcóxroti eic xác X e ^P a £ T( ^ v 
ápapxooXóäv 

42 gyeípeaGe aycopev l5oú, ó 
xrapaSiSoúc \ie fJYY 1Kev 

43 Kal eúGecoc, exi aúxoú XaXouvxog 
xrapayívexai 'IoúSac eíc cov xwv 
ScóSeKa Kal pex' aúxoú ôv\oc txoAúc 
pexa pavaipwv Kal |ú\oov xcapá xcôv 
äpyjepéwv Kal räv ypappaxécov Kal 
xwv Txpea(3uxépwv 

44 SeScÓkei Se ó xrapaSiSoúc. aúxôv 
aúaaripov aúxoíc Aiycov, "O v av 
cpiXnCTco aúxóc eoxiv Kpaxnaaxe aúxôv 
Kal äxcayáyexe äacpaXcac 

45 Kal eX9wv eúGetoc xcpoaeXGcov 
aúxcp Aiyei 'Pa(3(3í 'Pa(3(3í Kal 
KaxetpíXriaev aúxôv 

46 oí 5é excé[3aXov éxť aúxôv xac 
v_£Ípac aúxcov, Kal eKpáxrioav aúxôv 

47 eig Sé xic xcov xrapeaxr|KÓxcov 
axcaaápevoc xnv pávaipav excaiaev 
xôv SoúXov xoú äpYjepéwc. Kal ätpeíXev 
aúxoú xô wxíov 

48 Kal äxroKpiGelc ó 'Ir|aoúc elxcev 
aúxoíc 'Q c; exrl \rjaxr)v e^nXGexe pexa 
pavaiptov Kal |úA.cov auXXa[3eív pe 

49 Ka9' ŕ|pépav fj|ar|v xrpôc úpac év 
to íepcp SiSáaKoov Kal oÚk 
eKpaxnaaxé pe- ä\X' íva xcXripcoGcoCTiv 
aí ypatpaí 

50 Kal äcpévxec aúxôv xrávxec ecpuyov 

51 Kal eíc. xic. veavíaKoc. ŕJKoXoúGei 
aúxcp Txepi(3e(3Xr|p£vog aivSôva excl 
yupvoú Kal Kpaxoúaiv aúxôv ol 
veavíoKov 



MAREK 14:5 2 



175 



fciHe. %rpUickií 

52 On pak opustiv roucho, nahý 
utekl od nich. 

53 I pŕivedli Ježíše k nejvyššímu 
knézi, a sešli se k nemu všickni prední 
knéží i starší i zákoníci. 

54 Petr pak šel za ním zdaleka až na 
dvúr nejvyššího knéze; i sedel 
s služebníky, zhfívaje se u ohne. 



55 Ale nej vyšší knéz i všecka ta rada 
hledali proti Ježišovi svédectví, aby jej 
na smrt vydali, avšak nenalezli. 

56 Nebo [ač] množí krivé svédectví 
mluvili proti nemu, ale svédectví 
jejich nebyla jednostejná. 

57 Tedy néktefí povstavše, krivé 
svédectví dávali proti nemu, fkouce: 

58 My jsme slyšeli tohoto, že fekl: J á 
zborím chrám tento rukou udélaný, 
a ve tŕech dnech jiný ne rukou 
udélaný postavím. 

59 Ale ani to jejich svédectví nebylo 
jednostejné. 

60 Tedy povstav nejvyšší knéz 
uprostred, otázal se Ježíše, ŕka: 
Neodpovídáš ničehož, což tito na tebe 
svedčí? 

61 Ale on mlčel, a nie neodpovédél. 
Opét nejvyšší knéz otázal se ho a fekl 
jemu: Jsi-liž ty Kristus, Syn [Boha] 
Požehnaného? 



Ttxtus fece-ytus 

52 ó 5e KaTaXiTcčov xŕ|v aivSóva 
yuuvôc eipuyev axť aúxwv 

53 Kal axcŕiyayov xôv 'Inaouv xrpôc 
xôv hpyíepka kou auvép)(ovxai aúxw 
TcávTEC oí äpvigpgíc Kal oí 
TrpeajBÚTepoi Kal oí ypaupaxeíc 

54 Kal ó néxpoc axeô paKpóGev 
r)KoA.oú9na£v aúxw ecoc. eaoo äc xŕ|v 
aúA.ŕ|v tou äpyíepéooc Kal f)v 
au yKoGŕ) uevog uexa xcôv úxrnpexcôv Kal 
BeppaivóuEvog xrpôc xô ipwg 

55 oí Se äpvigpgíc Kal ôXov xo 
auvéSpiov e£ŕ|xouv Kaxá xou 'Inaoú 
papxupíav eíc. xo Gavaxwaai aúxóv Kal 
oúy^ eupiaKov 

56 xroXXol yap e^euSopapxúpouv 
Kax' aúxou Kal ľaai aí papxupíai oÚk 
r\oav 

57 Kaí xiveg ävaaxávxeg 
e^euSopapxúpouv Kax' aúxou Aiyovxec. 

58 ôxv 'Hpeig r)Koúaapev aúxou 
Aiyovxog ôxi 'Eyčo KaxaXúaco xôv vaôv 
xoúxov xôv xeipoxroínxov Kal Sia xpicov 
ŕipgpwv aXXov äv^eipoTxoínxov 
oiKo8opŕ|aw 

59 Kal oúSé oúxooc ior\ f)v ŕ) papxupía 
aúxwv 

60 Kal avaaxag ô äpyíepeúc eic; xô 
péaov ETTnpcóxnaev xôv 'Inaouv Xéyoov, 
OÚk axcoKpívrj oúSév xí oúxoí aou 
Kaxapapxupoúaiv 

61 ó Se eavoóxca Kal oúSév 
axceKpívaxo xraA.iv ó apyíepeúg 
excripcóxa aúxôv Kal Aiyei aúxw Eú el ó 
Xpvoxôg ó uíôc xoú eúXoynxoú 



276 



MAREK 14:7 1 



fciHe. %mlickÁ 

62 A Ježíš fekl: Jáť jsem, a uzrite 
Syna človeka, an sedí na pravici moci 
[Boží], a pf ichází s oblaky nebeskými. 



63 Tedy nejvyšší knéz roztrh roucho 
své, fekl: I což ješté potrebujeme 
svédkú? 

64 Slyšeli jste rouhání. Co se vám 
zdá? Oni pak všickni odsoudili jej, že 
jest hoden smrti. 

65 I počali néktefí naň plvati, a tvár 
jeho zakrývati, a poličkovati, a f íkati 
jemu: Prorokuj [nám]. A služebníci 
kyji jej bili. 

66 A když byl Petr v síni dole, prišla 
jedna z déveček nejvyššího knéze. 

67 A uzfevši Petra, an se ohŕívá, 
a popatfivši naň, dí: I ty s Ježíšem 
Nazaretským byl jsi. 

68 Ale on zaprel, fka: Aniž vím, ani 
rozumím, co ty pravíš. I vyšel ven 
pred síň, a kohout zazpíval. 

69 Tedy dévečka, uzfevši jej opét, 
počala praviti tém, ktefíž tu okolo 
stáli, že tento z nich jest. 

70 A on opét zaprel. A po malé 
chvíli opét ti, ktefíž tu stáli, ŕekli 
Petrovi: Jisté z nich jsi, nebo 
i Galilejský jsi, i feč tvá podobná jest. 

71 On pak počal se proklínati 
a pfisahati, [pravé:] Neznám človeka 
toho, o némž vy praví te. 



62 ó Se 'Inaoúc. enxev 'Eycó eípt Kal 
ôvpeaGe xôv uíôv tou ävGpwTrou 
KaBnpevov ex Semico v xnc. Suvápewg 
Kal ep)(ôp.evov pexa räv vetpeXwv tou 
oú pávou 

63 ó Se äpv_i£peuc Svappn|ag xoúg 
yiTcbvaq, aúxou Aiyei Tí eti ypeíav 
'éyoyiev papxúpoov 

64 nKoúaaxe xnc (BXaatpnpíag- xí úpvv 
ipaívexai oi Se xcávxeg KaxgKpivav 
aúxôv eivaí evov_ov Baváxou 

65 Kal fjp^avxó xiveg ép.xrxúeiv aúxw 
Kal TxepiKaXúxcxeiv xô Txpóawxcov 
aúxou Kal KoXaipíí^eiv aúxôv Kal Aiyeiv 
aúxw ripoipŕ|xeuaov Kal ol úxrnpéxai 
paxcíapaavv aúxôv e(3a\Xov 

66 Kal ôvxo$ xoú ľléxpou ev xr| aúXf] 
kÓxco ép)(exai pia xcôv xraiSiaKGdv xoú 
äpv_igpéwg 

67 Kal íSoúaa xôv ľléxpov 
Beppaivôpevov ep|3Ai^aaa aúxw Aiyei 
Kal au pexa xoú Na^apnvoú 'Inaoú 
ŕ)a9a 

68 ó Se r)pvnaaxo Aiyodv, OÚk oíSa 
oúSé éxríaxapai xí aú Aiyeic. Kal 
e^fjXGev e^co eíg xô xrpoaúAiov Kal 
äXÉKxwp éipcóvnoev 

69 Kal ŕj xraiSÍCTKri íSoúaa aúxôv 
xráA.iv fjp^axo Äiyeiv xovg 
xcapeaxnKÓaiv, ôxi Oúxog eE, aúxwv 
eaxiv 

70 ó Se xraA.iv ŕjpveíxo Kal pexa 
pixpôv xcáXiv oí xrapeaxwxec. e\eyov 
xa> néxpw AXnGcôg eE, aúxôv ev Kal yap 
raAAaíoc el Kal n, XaXiá aou ópoiá^ei 

71 ô Se fíp^axo ävaBepaxí^eiv Kal 
ôpvúeiv ôxi OÚk ovSa xôv avBpcoxrov 
xouxov ôv Aiyexe 



MAREK 14:7 2 



177 



fciHe. %mlickÁ 

72 A hned po druhé kohout 
zazpíval. I rozpomenul se Petr na 
slovo, kteréž byl fekl jemu Ježíš: Že 
prvé než kohout dvakrát zazpívá, 
trikrát mne zapŕíš. A vyšed, plakal. 



Te-xtvts fece-ytus 

72 Kal ex Seuxépou äAiKxwp 
eipcóvnaev Kal ävepvŕjaBri ô néxpo$ tou 
pŕjpaxoc oii enxev aúxw ô 'Inaoúc; ôxi 
npiv äXÉKiopa tpoovfjaai Slc 
äxrapvŕ|arj pe xpíg- Kal 6Trv(3aXwv 
eKXaiev 



"1 P~ A hned ráno uradivše se prední 
_L \^/knéží s staršími a s zákoníky 
i se vším shromáždéním, svázavše 
Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi. 



2 I otázal se ho Pilát: Ty-liž jsi král 
Židovský? A on odpovédév, ŕekl 
jemu: Ty pravíš. 

3 I žalovali na nej prední knéží 
mnoho. On pak nie neodpovídal. 

4 Tedy Pilát otázal se ho opét, fka: 
Nie neodpovídáš? Hle, jak mnoho 
proti tobé svedčí. 

5 Ale Ježíš pf edce nie neodpovédél, 
takže se podivil Pilát. 

6 Ve svátek pak propouštíval jim 
jednoho z vézňú, za kteréhož by 
prosili. 

7 1 byl jeden, kterýž sloul Barabbáš, 
jenž s svárlivými byl v vézení, ktefíž 
v svadé vraždu byli spáchali. 

8 A zvolav zástup, počal prositi, 
[aby učinil], jakož jim vždycky činíval. 

9 Pilát pak odpovédél jim, fka: 
Chcete-li, propustím vám krále 
Židovského? 



'1 P" Kal eúGecoc etcI to Tcpooí 
_L\^/oup(3oúXvov Troiŕ)aavT£c oí 
äpyiepei<; pexá räv 

Txpea(3uxépwv Kal ypappaxéodv Kal 
ô\ov xô auvéSpiov 8ŕ| aavxeg xôv 
'InaoGv äxcŕ) veyKav Kal xrapé5wKav xco 
ľliXáxGD 

L 

2 Kal éTxnpwxnaev aúxôv ô IliXaxog 
£u gl ô (BaaiXeug xwv 'IouSaíoov ô Se 
axroKpiOelc enxev aúxcp Eu Aiyeic 

3 Kal Kaxnyópouv aúxou oí äpv_iepeíc 
xcoXXá 

4 ó 5e ľliXaxog xcáXiv eTxnpcóxnaev 
aúxôv Aiy ov, OÚk ónxoKpívrj oúSév Í5e 
xcóaa aou KaxapapxupoOaiv 

5 ó Sé 'Inaouc oÚkÉxv oúSev äxceKpíGri 
cóaxe ©aupá^eiv xôv ľlvXaxov 

6 Kaxá Se éopxŕ|v äxcéXuev aúxoíc 
eva Séapiov ôvxcep r)xouvxo 

7 f|v Sé ô A.eyópevoc Bapa(3(3ag pexa 
xóäv auaxaaiaaxoäv SeSepévoc o'íxwec 
ev xŕ] axáaei cpóvov Txexroiŕ|Keiaav 

8 Kal äva(3oŕ)aag ó ôyA.oc fjp^axo 
aíxeíoGai KaGwc. äeí éxroíei aúxovg 

9 ó Se ľlvXäxog ónxeKpí9r| aúxoíc. 
Aiywv, GéXexe aTxoXúaoo úpív xôv 
(BaaiXéa xcov 'IouSaíwv 



178 



MAREK 15:20 



fciHe. %rpUickií 

10 (Nebo vedel, že jsou jej z závisti 
vydali prední knéží.) 

11 Ale prední knéží ponúkli 
zástupu, aby jim radéji propustil 
Barabbáše. 

12 A Pilát odpovédév, ŕekl jim zase: 
Což pak chcete, ať učiním [tomu], 
kteréhož králem Židovským 
nazývate? 

13 A oni opét zvolali: Ukrižuj ho. 

14 A Pilát pravil jim: I což jest zlého 
učinil? Oni pak více volali: Ukrižuj ho. 



15 Tedy Pilát, chté lidu dosti učiniti, 
pustil jim Barabbáše, a dal jim Ježíše 
ubičovaného, aby byl ukfižován. 



16 Žoldnéfi pak uvedli jej vnitŕ do 
siné, do radného domu, a svolali 
všecku sbéŕ. 

17 I oblékli jej v šarlát, a korunu 
spletše z tŕní, vložili naň. 

18 I počali ho pozdravovati, 
[fkouce:] Zdrav buď, králi Židovský. 

19 A bili hlavu jeho tftinou, a plvali 
na néj, a sklánéjíce kolena, klanéli se 
jemu. 

20 A když se jemu naposmívali, 
svlékli s neho šarlát, a oblékli jej 
v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby 
ho ukrižovali. 



Te-xtus fete-ytus 

10 éyívcoaKev yap ôxi Sia ipOóvov 
xrapaSeScÓKeiaav aúxôv oí äpv_iepeíc 

11 oí Se äpv_igpeíc ävéaeiaav xôv 
ôvXov ľva päXXov xôv Bapa(3(3äv 
aTToXúarj aúxoíc 

12 ó Se rhXaxoc äxxoKpiGeic xxaA.iv 
eíxxev aúxoíc Tí oúv 9éA.exe xroinaco ov 
Aiyexe (BaaiXéa xcov 'IouSaíwv 

13 oí Se TcáXiv EKpa^av Exaúpcoaov 
aúxôv 

14 ó Sé ľliXaxog é'Xeyev aúxoíc. Tí 
yap KaKÓv exi-oínoev oi Se 
xxepiaaoxépcoc. expa^av Exaúpcoaov 
aúxôv 

15 ó Se i~hA.axoc |3ouA.ópevoc tw 
ôvA.cp xô ÍKavov xroiŕjaai äxxéXuaev 
aúxoíc xôv Bapa(3(3av Kai xxapéSooKev 
xôv 'In,aoúv tppayeA.A.cóaac ľva 
axau p co 9f] 

16 Ov Se axpcmcoxcu äxxŕ|Yayov 
aúxôv eaco xŕ|c aúA.ŕ)c ô eaxiv 
xxpaixcópiov Kai auyKaA.oúaiv ôA.nv 
xŕjv axceípav 

17 kcu evSuouaiv aúxôv xxoptpúpav 
xaí xxepmBéaaiv aúxcp xxAi!;avxec 
aKavGivov axétpavov 

18 Kal fjp^avxo äaxxá£ea9ai aúxôv 
Xaípe |3aaiA.eú xcôv 'IouSaícov 

19 xai exuxcxov aúxoú xŕ|v Ke<j>aA.rjv 
KaA.ap.CL> Kal evéxcxuov aúxcp Kal 
xiGévxec. xa yôvaxa xxpoaeKÚvouv aúxcp 

20 Kai ôxe evéxcai^av aúxcp e^éSuaav 
aúxôv xr|v xxoptpúpav Kai évéSuaav 
aúxôv xa ípáxia xa íSia Kai e^áyouaiv 
aúxôv ľva axaupcóacoaiv aúxôv 



MAREK 15:21 



179 



fciHe. %mlickÁ 

21 I prinútili nejakého Šimona 
Cyrenenského, pomíjejícího [je], 
(kterýž šel z pole, otce Alexandrova 
a Rufova,) aby vzal kríž jeho. 

22 I vedli jej až na místo Golgota, to 
jest, (vyložil-li by,) popravné místo. 

23 1 dávali mu píti víno s mirrou, ale 
on neprijal ho. 

24 A ukfižovavše jej, rozdelili 
roucha jeho, mecíce o ne los, kdo by co 
vzíti mél. 

25 A byla hodina tretí, když ho 
ukrižovali. 

26 A byl nápis viny jeho napsán 
[témi slovy:] Král Židovský. 

27 Ukrižovali také s ním dva lotry: 
jednoho na pravici a druhého na levici 
jeho. 

28 I naplnéno jest písmo, fkoucí: 
A s nepravými počten jest. 

29 A kteŕíž [tudy] chodili mimo néj, 
rouhali se jemu, potŕásajíce hlavami 
svými, a ŕíkajíce: Haha, kterýž rušíš 
chrám Boží, a ve tfech dnech [jej zase] 
vzdelávaš, 

30 Spomoz sobé samému, a sstup 
s kríže. 

31 Též i prední knéží posmívajíce se, 
jeden k druhému s zákoníky pravili: 
Jinýmť jest pomáhal, sám sobé pomoci 
nemúže. 



Textvts fece-ytus 

21 Kal äyyapeúouaiv xrapáyovxá 
xiva Eípwva Kupr)vaíov epv_óp.£vov cnť 
äypoO xôv xraxépa AXg^ávSpou Kal 
'Poúipou ľva aprj xôv axaupôv aúxoú 

22 Kal ipépouaiv aúxôv excl ľoXyoBä 
xóxcov ô eaxiv pe9eppr|veuóp£vov 
Kpavíou Tóxroc 

23 Kal éSíSouv aúxw xcieív 
éauupviap.évov olvov ô 5e o\jk £'Xa(3ev 

24 Kal axaupcóaavxeg aúxôv 
Siepepí^ov xa ípóxia aúxou [3áX\ovxeg 
KXfjpov exť aúxá xíg xí äprj 

25 f)v Se capa xpíxr) Kal eaxaúpooaav 
aúxóv 

26 Kal f)v ŕ) Exriypa<j>ŕ| xŕ)c aíxíac 
aúxou eTxiyeypappivri O (BaaiXeug xwv 
'IouSaíoov 

27 Kal auv aúxw axaupouaiv 5úo 
Xrjaxág eva ek Se^vcôv Kal eva eE, 
eúcovú(acov aúxou 

28 Kal excXr|poó9r| ŕ) ypaiprj *l 
Aiyouaa, Kal pexá ävópwv eXoyíaGľ) 

29 Kal oí xcapaxcopeuópevoi 
é|3A.aaipŕ|p.ouv aúxóv Kivouvxec xác 
KeipaXac aúxwv Kal Aiyovxec Oúá ô 
KaxaXúwv xóv vaôv Kal ev xpialv 
ŕ|pépaic oiKoSopcôv 

30 acôaov aeauxôv Kal Kaxá(3a äxcô 
xou axaupou 

31 ôpoíoog Se Kal ol äpv_iepeíc 
epxraí^ovxec xrpôc äXXŕjXoug pexá xwv 
ypappaxéoov e\.eyov "A\\o\j<; eacoaev 
éauxôv oú Súvaxai awaai- 



180 



MAREK 15:40 



fciHe. %mlickÁ 

32 Kristus král Izraelský, nechažť 
nyní sstoupí s kríže, ať uzrime 
a uveríme. A i ti, kteŕíž s ním 
ukrižovaní byli, útržku mu činili. 

33 A když byla hodina šestá, stala se 
tma po vší zemi až do hodiny deváté. 

34 A v hodinu devátou zvolal Ježíš 
hlasem velikým, ŕka: Elói, Elói, lama 
zabachtani? jenž se vykladá: Bože múj, 
Bože múj, pročs mne opustil? 

35 A néktefí z okolo stojících, 
slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá. 

36 A béžev jeden, naplnil houbu 
octem a vloživ na trest, dával jemu 
píti, ŕka: Ponechte, uzrime, pfijde-li 
Eliáš, aby jej složil. 

37 Ježíš pak zvolav hlasem velikým, 
pustil duši. 

38 A opona v chráme roztrhla se na 
dvé, od vrchu až dolu. 

39 Vidév pak to centurio, kterýž 
naproti stál, že tak volaje, vypustil 
duši, ŕekl: Jisté človek tento Syn Boží 
byl. 

40 Byly pak tu i ženy, zdaleka se 
dívajíce, mezi nimiž byla Maria 
Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, 
a Jozesova máte, a Salome. 



Textvts fece-ytus 

32 ó Xpiorôe ô [3aaiA.eúe tou 'IapanX 
KaTa(3áxoo vúv axrô xou oxaupoú ľva 
l'Swpev Kal xuaxeúaoopev Kal oí 
auveoraupoopévoi aúxw cibveíoi^ov 
aúxóv 

33 yevopévric 5é cápac £Kxr]c okoxoc 
eyévexo eip' óA.r]v xnv yfív Écoc capac 
evváxr|c 

34 Kai xí] cápa xí) evváxrj £(3óľ|oev ó 
'Ir]aoúc ipwvfi p£yáA.rj Aiyodv, EXooi 
eXcoi Ä.appa aa[3a)(9avi ô éaxiv 
peBeppriveuópevov 'O 9eóc pou ô Beóc 
pou eig xí pe eyKaxéXixcég 

35 xaí xiveg xcôv xrapeaxr|KÓxcov 
aKoúaavxec eX.eyov 'iSoú, 'HAíav ipodveí 

36 Spapčov 5é elc Kal yepíaac 
aTxóyyov ô!;ouc xrepiBglc xe KaXápcp 
excóxi^ev aúxóv Aiyoov, 'Äipexe l'Swpev 
eí epv_exav 'HAAac KaGeXsív aúxóv 

37 ô Se 'Iľ|ao0g ácpelg ipoDvnv peyáA.r|v 
eléxcveuaev 

38 Kal xô Kaxaxcéxaapa xou vaoú 
£av_ía9r| eic Súo äxcô avwGev ewc Kaxco 

39 'iSwv Se ô Kevxupíwv ô 
xcapeaxriKČog ei; évavxíac aúxoú ôxv 
oúxwc Kpá^ag é^éxcveuaev elxcev 
A\r|9&)c ô avGpooxroc oúxoc uíó$ ŕ|v 
Geoú 

40 'Haav Se Kal yuvaiKec äxcô 
paKpóGev Bewpoúaai ev ale. f)v Kal 
Mapía ŕ) MaySaA.r|vŕ| Kal Mapía ŕj xou 
'IaKoó(3ou xou piKpou Kal 'Iooarj pŕ|xr|p 
Kal EaXcópr) 



MAREK 15:41 



181 



fciHe. %mlickÁ 

41 Kteréž, když ješté byl v Galilei, 
chodily za ním a posluhovaly jemu, 
i jiné mnohé, kteréž byly s ním 
vstoupily do Jeruzalema. 

42 A když již byl večer, (že byl den 
pripravovaní, to jest pred sobotou,) 

43 Pf išed Jozef z Arimatie, počestná 
osoba úradná, kterýž také očekával 
království Božího, sméle všel ku 
Pilátovi a prosil za telo Ježišovo. 

44 Pilát pak podivil se, již-li by 
umrel. A povolav centuriona, otázal se 
ho, dávno-li je umrel. 

45 A zvédév od centuriona, dal telo 
Jozefovi. 

46 A [Jozef] koupiv plátna, a složiv 
ho [s kríže], obvinul v plátno, i položil 
do hrobu, kterýž byl vytesán z škály, 
a privalil kámen ke dvef um 
hrobovým. 

47 Ale Maria Magdaléna a Maria 
Jozesova dívaly se, kde by byl 
položen. 



41 ctí Kal ôxe f)v ev tt) ľaXiXaía 
r)KoXoú9ouv aúxw Kcti SinKÔvouv aúxw 
Kal, äXXai xxoWal aí auvava|3aaai 
aúxw eic 'IepoaôXupa 

42 Kal fjSr) cnyiac yevopévnc etceí f)v 
xxapaaKeuŕ) ô éaxiv xxpoaá|3|3axov 

43 ŕ]A.9ev 'Iooarup ó äxxô ÄpipaBaíac 
eúav_ŕ)pcov |3ouA£uxŕ|c oc Kal aúxôc f) v 
xxpoa8e)(ôpevoc xŕ|v (BaaiXeíav xou 
Beoú xoAuŕjaac eiaŕjA.8ev xxpôc IliXaxov 
Kal r\rŕ\aajo xô ačbyía xou 'Inaoú 

44 ó Se IliXäxog éBaúpaaev eí fjSr| 
xé9vr)K£v Kal xxpoaKaA.eaap.evoc xôv 
Kevxupvwva excnpcóxr|aev aúxôv eí 
xxáXai äxxéBavev 

45 Kal yvoúc äxcô xou Kevxupícovoc 
eScopŕ)aaxo xô aóäpa tq 'Iwaŕnp 

46 Kal äyopáaac aiv5óva Kal 
KaBeXwv aúxôv eveíXnaev xfj aivSóvi 
Kal KaxéOnKev aúxôv év pvnpeícp o ŕ|v 
XeXaxopnpévov eK xxéxpag Kal 
xxpoaeKÚAiaev AABov exxl xŕjv Búpav xou 
pvnpeíou 

47 ŕj 5e Mapía ŕ) May5aA.nvŕ| Kal 
Mapía 'Iwafj eBewpouv xxoú xíBexai 



'í /* A když pominula sobota, Maria 
J. U Magdaléna a Maria Jakubova 
a Salome nakoupily vonných vecí, aby 
pfijdouce, pomazaly Ježíše. 

2 A velmi ráno [vyšedše] první den 
po sobote, pfišly k hrobu, an již slunce 
vzešlo. 

3 I pravily vespolek: Kdo nám 
odvalí kámen ode dverí hrobových? 



'I /^Kal Siayevopévou xou 

-L Uaa(3(3áxou Mapía ŕ) MayoaXnvŕ) 
Kal Mapía ŕ) xou 'IaKcó(3ou Kal 
EaXcópr) n,yópaaav äpcópaxa vva 
eXBoúaai äXeúywaiv aúxôv 

2 Kal Xíav xxpooí xŕ|c piag aa[3(3áxcov 
epypvTai exxl xô pvnpeíov ävaxeíXavxog 
xou ŕ)AAou 

3 Kal eX.eyov xxpôc éauxác Tíc 
äxxoKuXíaei ŕ|pív xôv AABov eK xŕjc 
Búpac. xou pvnpeíou 



182 



MAREK 16:13 



fciHe. %rpUickií 

4 (A vzhlédše, uzfely odvalený 
kámen.) Byl zajisté veliký velmi. 

5 A všedše do hrobu, uzfely 
mládence, an sedí na pravici, odéného 
rouchem bílým. I ulekly se. 

6 Kterýžto fekl jim: Nebojte se. 
Ježíše hledáte Nazaretského 
ukrižovaného. Vstalť jest, neníť ho 
tuto; aj, místo, kdež jej byli položili. 

7 Ale jdéte, povézte učedlníkúm 
jeho i Petrovi, žeť vás pfedejde do 
Galilee. Tam jej uzrite, jakož jest 
povédél vám. 

8 A [ony] vyšedše rýchle, utekly od 
hrobu; nebo pŕišel na né strach 
a hrúza. A aniž komu co fekly, nebo 
se baly. 

9 Vstav pak Ježíš z mŕtvych ráno 
v nedeli, ukázal se nejprv Mariji 
Magdaléne, z nížto byl vyvrhl sedm 
ďáblú. 

10 Ona [pak] šedši, zvestovala tém, 
kteŕíž s ním bývali, lkajícím 
a plačícím. 

11 A oni slyšavše, že by živ byl 
a vidín od ní, neverili. 

12 Potom pak dvémaz nichjdoucím 
ukázal se v jiné zpúsobé, když šli pŕes 
pole. 

13 A ti šedše, povédéli jiným. Ani 
tém neverili. 



Te-xtus fete-ytus 

4 kou äva[3Aiv|/aacu Geoopouaiv ôri 
ónxoKeKÚAiaxai ó AAGoc/ ŕ|v yčtp péyoic. 
aipóSpa 

5 kou eiaeA.9ouaai eic to pvr|p.eíov 
elSov veavíaKov Ka9ŕ)pevov ev xoíc 
Se^ioíg TT£pi[3e[3Xr||aévov axoA.ŕ|v XeuKŕj v 
Kal e|e9ap(3ŕ)9r|aav 

6 ó Sé Aiyei ca/TCtíc Mrj 6K0ap(3eva9e- 
'Iriaouv £r|xeíxe xóv Na£apr|vôv xôv 
éaxaupodpévov r|yép9r| o\jk Iotiv á>Se- 
l'Se ó tÓttoc ottou é'9r|Kav aúxóv 

7 aXX' úxcáyexe e'íxraxe xoíg pa9r)Taíg 
ca/ToG Kal tw néxpw ôxi ľlpoáyei úpac 
eic; xŕ|v ľaXiXaíav éxeí aúxôv ôvpea9e 
Ka9wg enxev úpív 

8 Kal é|eA.9ouaai xavu eipuyov äxcô 
xou pvripeíou elv_ev Se aúxág xpópogKal 
EKaxaavg- Kal oúSevl oúSév elxrov, 
eipo|3oGvxo yap 

9 Ävaoxác Se xcpcoí xcpcóxrj 
aa(3(3áxou éipávr) xcpóäxov Mapía x^ 
MaySaXrivfi cup' ŕ|g eKf3e(3Xŕ)K£i éxrxa 
Saipóvia 

10 eKeívr) xropeu9eíaa äTxŕ)yyevXev 
xoíc pex' aúxoú yevopévoig Txev9ouaw 
Kal KX.aíouaiv 

11 KaKeívoi aKoúaavxeg oxi £rj Kal 
e9eá9r) úxť aúxŕjc r)xcíaxr|aav 

12 Mexá Se xavixa Sualv eE, aúxwv 
Txepixcaxouaiv ecpavepcó9r| ev éxépa 
popiprj xcopeuopévoig eic. äypóv 

13 KäKeívoiäTxeX9óvxegaTxŕ|yYeiXav 
xovg A.onxoíc/ oúSe eKeívoig excíaxeuaav 



MAREK 16:14 



183 



fciHe. %mlickÁ 

14 Nejposléze sedícím spolu 
jedenácti ukázal se, a trestal nedôveru 
jejich a tvrdost srdce, že tém, kteŕíž jej 
videli vzkfíšeného, neverili. 

15 A ŕekl jim: Jdouce po všem svete, 
kážte evangelium všemu stvorení. 

16 Kdož uverí a pokŕtí se, spasen 
bude; kdož pak neuverí, budeť 
zatracen. 

17 Znamení pak ti, ktefíž uverí, tato 
míti búdou: Ve jménu mém ďábly 
búdou vymítati, jazyky novými 
mluviti. 

18 Hady bráti; a jestliže by co 
jedovatého pili, neuškodíť jim; na 
nemocné ruce vzkládati búdou, 
a dobre se míti búdou. 

19 Když pak jim odmluvil Pán, 
vzhúru vzat jest do nebe, a sedí na 
pravici Boží. 

20 A oni šedše, kázali všudy, a Pán 
jim pomáhal, a slov jejich potvrzoval 
činením divú. 



Textvts fece-ytus 

14 "Yaxepov ävaKeipévoic aúxoíc 
xoíc evSexa eipavepcóBri Kal côveíSiaev 
xr|v äxriaxíav aúxwv Kal 
aK\r|poKap8íav ôxv xoíc Beaaapévoig 
ca/xôv gyriyeppévov °^ K ETxíaxeuaav 

15 xai eIttev aúxoíc riopetiBévxeg eíg 
xôv KÓapov axcavxa Kr)pú|axe xô 
eúayyéA.iov xcáarj xrj Kxíaei 

16 ó xciaxeúaac Kal (3axcxva9elg 
aoo9ŕ|aexai ó Se ónxiaxŕ|aac. 
KaxaKpi9ŕ|aexav 

17 aripgía Se xoíg xnaxeúaaaw xauxa 
TxapaKoXouBŕjaev ev tq ôvópaxí pou 
Saipóvia eKf3aXo0avv yXwaaaic. 
\a\ŕ\oo\joiv Kaivaíg 

18 ôcpeig äpouaiv Kav Baváaipóv xi 
xríooaiv oú pŕj aúxoúc. |3\ávpei, excl 
äppcóoxoug X e *P a S excv9ŕ)aouaiv Kal 
KaXwc e^ouaiv 

19 'O pev oúv KÚpioc pgxá xô 
XaXf)aai aúxoíc äveXŕnpGr) eic xôv 
oúpavôv Kal éKÓBiaev ek Se^iwv xou 
Beoú 

20 gKgívoi Se e^eXBóvxeg eKŕjpu^av 
xravxay_oíj xou Kupíou auvepyoúvxog 
Kal xôv Xóyov [3e(3aioOvxog Sia xwv 
éxraKoXouBoúvxwv odpadov Äpŕ|v 



Evanjelium podlé sepsání S. Lukáše 



IPonévadž množí usilovali sepsati 
poradné vypravovaní téch vecí, 
kteréž jsou u nás jisté, 

2 Jakž jsou nám vydali ti, ktefížto 
od počátku sami videli, a služebníci 
toho Slova byli, 

3 Videlo se i mne, kterýž jsem toho 
všeho pravé povédomosti došel, tobé 
z gruntu o tom poradné vypsati, 
výborný Theofile, 

4 Abys zvédél jistotu téch vecí, jimž 
jsi vyučován. 

5 Byl za dnu Herodesa krále 
Judského knéz nejaký, jménem 
Zachariáš, z tŕídy Abiášovy, 
a manželka jeho ze dcér Aronových, 
a jméno její Alžbeta. 

6 Byli pak oba spravedliví pred 
obličejem Božím, chodíce ve všech 
pfikázáních a spravedlnostech Páné 
bez úhony. 

7 A neméli plodu, protože Alžbeta 
byla neplodná, a oba se byli zstarali 
ve dnech svých. 

8 I stalo se, když on úrad knéžský 
konal v pofádku tŕídy své pred 
Bohém, 

9 Že vedie obyčeje úradu 
knéžského los naň pf išel, aby položil 
zápal, vejda do chrámu Páné. 



Tzxtus fece-vtus 

1'ExreiSŕ|Txep xroWoi éxre)(eípr|aav 
ävatct^aaGai Sinyr|aiv xrepl xwv 
Txexr\r|poipopr|p.évGOv év rjpvv 
Txpayp.áxodv 

2 KctBčoc xrapéSoaav ŕ|p.ív oí äxť 
äpvjjg aúxóxrxcu Kal úxrripéxai 
yevópevoi tou Xóyou 

3 eSo^ev Kapoi xrapr|KoA£>u9r|KÓxi 
cívwBev xraaiv aKpv(3ó5g Ka9e!;nc aov 
Ypóuycu xpáxiaxe GeóipiXe 

4 ľva éxnyvcoc; xrepi wv Kaxr|vj|9r|c 
Xóywv xr|v äaipáA.eiav 

5 'Eyévexo ev xaíc ŕ|pépaic 'HpcóSou 
xou (3aai\éoog xnc 'IouSaíac íepeú$ xi$ 
ôvópcm Zctvapíac eE, écpripepíag Ä(3iá 
Kal ŕj yuvr| aúxoú éx xwv Buyaxépodv 
Äapcóv Kal xô ôvopa aúxnc 'EA.iaá[3ex 

6 f|aav Se Síkouoi äpipóxepoi 
evcóxciov xou 9eou xcopeuópevoi ev 
Txáacuc xaíc evxoXaíg Kcti 
SiKcucópaaiv xou Kupíou apepxcxoi 

7 xai oÚk ŕ|v aúxoíc. xéxvov KaGóxi ŕj 
'E\iaa(3ex f|v axeípa xai äp.ipóxepoi 
xcpo(3e(3r|KÓxeg ev xaíc ŕ|p.épcuc aúxwv 
naav 

8 'Eyévexo Sé év xa> vepaxeúeiv aúxôv 
év xí] xá^ev xŕjc éipripepíac aúxoú evavxi 
xou 9eou 

9 Kaxá xô é'9oc xŕjc iepaxeíag eXayev 
xou Gupväaai eíoeXOčov eíg xôv vaôv 
xou Kupíou 



L U K A S 1:10 



185 



fciHe. %rpUickií 

10 A všecko množství lidu bylo vné, 
modlíce se v hodinu zápalu. 

11 Tedy ukázal se jemu andél Páné, 
stoje na pravé strane oltáre zápalu. 

12 A uzŕev [jej] Zachariáš, zstrašil 
se, a bázeň pripadla na nej. 

13 I ŕekl jemu andél: Neboj se, 
Zachariáši, neboť jest uslyšaná 
modlitba tvá, a Alžbeta manželka tvá 
porodí tobé syna, a nazúveš jméno 
jeho Jan. 

14 Z čehož budeš míti radost 
a veselé, a množí z jeho narození 
búdou se radovati. 

15 Bude zajisté veliký pred 
obličejem Páné, a vína i nápoje 
opojného nebudeť píti, a Duchem 
svätým bude naplnén hned od života 
matky své. 

16 A mnohé z synú Izraelských 
obráti ku Pánu Bohu jejich. 

17 Neboť, on pfedejde pred 
obličejem jeho v duchu a v moci 
Eliášove, aby obrátil srdce otcú 
k synúm, a nevéf ící k opatrnosti 
spravedlivých, aby [tak] pripravil 
Pánu lid hotový. 

18 I ŕekl Zachariáš k andélu: Po 
čemž to poznám? Nebo j á starý j sem, 
a manželka má zstarala se ve dnech 
svých. 

19 Odpovédév andél, ŕekl jemu: Jáť 
jsem Gabriel, kterýž stojím pred 
obličejem Božím, a poslán jsem, abych 
mluvil s tebou, a tyto veci veselé tobé 
zvestoval. 



Te-xtus %tz.tytu$ 

10 xai xcav xô xc\ŕ)9oc. xou A.aoú ŕ|v 
xcpoaeuv_ópevov e^co xrj capa xou 
GupiápaTog 

11 coipBr] 5e aúxcp ayyeA.oc Kupíou 
éaxcoc ex Sebcov xou 9uaiaaxr|píou xoú 
BtipiápctToc 

12 xai exapáv_9r] Zavapíac iScóv Kal 
ipó|3oc. excéxceaev éxc' aúxóv 

13 elxcev 8é xcpôc aúxôv ô ayyeA.oc 
Mrj ipo|3oú Zayapía Sióxi eíar]Koúa9r| 
i] 8ér|aíg aou xai ŕj yuvŕ) aou 'E\vaá(3ex 
yevvnaei uíóv aov Kal KaAiaeic xô 
ôvopa aúxou 'Icoávvr)v 

14 Kal eaxai xctpá aoi Kal 
äyaXAíaaic Kal xcoXXol excl xf] 
yevvnaei aúxou v_apnaovxai 

15 eaxai yap péyac evcóxciov xou 
Kupíou Kal olvov Kal akepa oú pij xcírj 
Kal xcveúpaxoc áyíou xcA.r]a9naexai exi 
Ik KoiXíag pr|xpog aúxou 

16 Kal xcoWoúc xčóv uíčóv 'IapanX 
éxrioxpévpei excl KÚpiov xôv 9eôv aúxčóv 

17 Kal aúxôg xcpoeXeúaexai evcóxciov 
aúxou ev xcveúpaxi Kal Suvápei 'HAíou 
éxcioxpévyai KapSíac. xcaxépcov excl 
xeKva Kal äxcei9eíc ev ippovnaei 
SiKaícov éxoipáaai Kupíco Xaôv 
KaxeaKeuaapévov 

18 Kal elxcev Zavapíac xcpôc xôv 
ayyeXov Kaxa xí y vcóaopai xoúxo eyco 
yáp eípi xcpea(3úxr)g Kal ŕ) yuvŕ) pou 
xcpo(3e(3r)Kuva ev xaíg ŕ)pépaig aúxfjc 

19 Kal äxcoKpi9elg ó ayyeXog elxcev 
aúxcp 'Eycó eípi rajžpirjX ô 
xcapeoxr)Kcog evcóxciov xou 9eoú Kal 
äxceaxáXr)v XaAŕjaai xcpôc. ae Kal 
eúayyeA.íaaa9aí aoi raviTa- 



186 



LUK A S 1:29 



fciHe. %rpUickií 

20 A aj, budeš nemý, a nebudeš 
moci mluviti až do [toho] dne, 
v kterémž se tyto veci stanou, protože 
jsi neuveril fečem mým, kteréž se 
naplní časem svým. 

21 Lid pak očekával Zachariáše, 
a divili se, že on tak prodléval 
v chráme. 

22 Vyšed pak, nemohl mluviti 
k nim. I srozuméli, že videní videl 
v chráme. Nebo on návéští jim dával, 
a zústal nemý. 

23 I stalo se, když se vyplnili dnové 
konaní úradu jeho, odšel do domu 
svého. 

24 A po téch dnech počala Alžbeta 
manželka jeho, a tajila se za pét 
mésícú, fkuci: 

25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, 
v nichžto vzezfel, aby odjal mé 
pohanéní mezi lidmi. 

26 V mésíci pak šestém poslán jest 
andél Gabriel od Boha do mesta 
Galilejského, kterémuž jméno 
Nazarét, 

27 Ku panne zasnoubené muži, 
kterémuž jméno bylo Jozef, z domu 
Dávidova, a jméno panny Maria. 

28 I všed k ní andél, dí: Zdráva 
milosti došlá, Pán [Búh] s tebou, 
požehnaná ty mezi ženami. 

29 Ona pak uzŕevši ho, zarmoutila 
se nad rečí jeho, a myslila, jaké by to 
bylo pozdravení. 



Ttxtus fece-ytus 

20 Kal íSoú, earj aiWTxwv Kal pŕj 
Suvápevoc XaXfjaai äy_pi ŕ)g ŕ|pépac 
yévm-ai Tauxa äv9 oov o\jk éxríoxeuaac 
xoíg Xóyovg uou oľxívec. 
TcXr|pco9ŕ|aovTai eíc xôv Kaipôv aúxoäv 

21 Kal ŕ|v ó Xaôg xrpoaSoKcov xôv 
Zavapíav Kal e9aúpa£ov ev xw 
)(poví^eiv aúxov ev xa> vaw 

22 e^eXGčov Se oÚk r)8uvaxo XaXfjaai 
aúxoíc Kal exréyvcoaav ôxi ôxrxaaíav 
écópaKev ev to vaw- Kal aúxôc f)v 
Siaveúcov aúxoíg Kal Siépevev Kwipóc 

23 Kal éyévexo obe excXŕ)a9r|aav ai 
ŕjpépai xfjg Xeixoupyíac. aOxou äxcfjXGev 
eic. xôv oikov aúxoG 

24 Mexa Se xaúxac xac ŕ|pépac 
auvé\a(3ev 'E\iaá(3ex ŕ) yuvŕ) aúxou Kal 
xcepieKpu(3ev éatixŕ|v pfjvac xcévxe 
Áiyouaa 

25 ôxv Ouxwc. poi Txexcoír|Kev ó 
Kupioc ev ŕ]pépaic aíc exceíSev óupeXeív 
xô ôveiSóc (aou ev avGpoóxcoig 

26 'Ev Sé tô pr)vl rä eKxco äxceaxáXri 
ô ayyeXoc ľa|3piŕ|A. úxrô xou 9eoú eíc 
xcóXiv xŕjc raA.iA.aiac ŕ) ôvopa Na^apéx 

27 xrpôc. xcapBévov pepvr|axeupévr|v 
ävSpl cú ôvopa 'Iooarup eE, o'vkou Aa(3í8- 
Kal xô ôvopa xfjg xcapGévou Mapiáp 

28 Kal eíaeA.9a>v ó ayyeXog xrpôc 
aúxr|v elxcev Xaípe Keyapixoopévri ó 
KÚpvog pexa aou eú\oyr|pévr| au e v 
yuvav^ív 

29 ŕ| Se íSoúaa Siexapáv_9r| exrl tb 
Xôyco aúxoO, Kal SieXoyí^exo xroxaxrôc. 
eľr| ó äaxcaapôg oúxoc. 



L U K A S 1:30 



187 



fciHe. %mlickÁ 

30 I fekl jí andél: Neboj se, Maria, 
nebo jsi nalezla milost u Boha. 

31 A počneš v živote a porodíš syna, 
a nazúveš jméno jeho Ježíš. 

32 Tenť bude veliký, a Syn 
Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu 
Pán Búh stolici Dávida otce jeho. 

33 A kralovati bude v domé 
Jákobové na veky, a království jeho 
nebude konce. 

34 I fekla Maria k andélu: Kterak se 
to stane, ponévadž já muže 
nepoznávam? 

35 A odpovédév andél, fekl jí: Duch 
svätý sstoupí v té, a moc Nejvyššího 
zastíní tobé; a protož, což se z tebe 
svätého narodí, slouti bude Syn Boží. 

36 A aj, Alžbeta, príbuzná tvá, i ona 
počala syna v starosti své, a tento jest 
jí šestý mésíc, kteráž sloula neplodná. 

37 Neboť nebude nemožné u Boha 
všeliké slovo. 

38 1 fekla Maria: Aj, služebnice Páné, 
staniž mi se podlé slova tvého. I odšel 
od ní andél. 

39 Tedy povstavší Maria v téch 
dnech, odešla na hory s chvátáním do 
mesta Judova. 



Textvts fece-ytviS 

30 xai eixxev ô ayyeXog o.\nf\ Mrj 
<j>o|3ou Mapiáp eúpeg yap X^pw xxapa 
tóď 9ew 

L L 

31 Kai iSoú, au A.Ax]\j/rj g v yaaxpi kou 
xé^rj uíóv xai KaÄiaeic. xô ôvopa aúxou 

'Iľ|CT0{/V 

32 oúxoc eaxai péyag Kai uiôg 
úvyíaxou K\r|9ŕ| aexai Kai Scóaei aúxw 
Kupioc ó 9eôc xôv Gpôvov Aa(3i5 xoú 
xxaxpôg aúxou 

33 Kai |3aaiA.eúaei éxxi xôv oikov 
'IaKwf3 eic xoúg aicôvac; Kai xfjg 
(BaoiXgíag aúxou oÚk eaxai xéXog 

34 eixxev Se Mapvap xxpôg xôv 
ayyeXov Ilcôg eaxai xoúxo éxxei ävSpa 
oú yivcóaKoo 

35 Kai äxxoKpiGric ó ayyeXog eixxev 
aúxí) ílveOpa ayiov éxxeXeúaexai exxi aé 
Kai Súvapig ú^íaxou éxxiaKiáaei aoi- 
Siô kov xô yevvoópevov äyvov 
KXľ|9ŕ) aexav uiôg Beoú 

36 Kai iSoú, 'E\iaá(3ex ŕj auyyevŕjg 
aou Kai aúxŕj auveíAx]ipuía uíôv ev 
yŕjpa aúxf)g Kai oúxog ur]v eKxog éaxiv 
aúxrj xrj KaXoupévrj axeípor 

37 ôxv oÚk ä8uvaxŕ|aei xxapa xa> 9ew 
xxav pŕ)pa 

38 eixxev Se Mapiáp 'ISoú, ŕ) SoúAx] 
Kupíou- yévoixó poi Kaxa xô prípá aou 
Kai äxxf)X0ev axx' aúxf)g ó ay yeXog 

39 'AvaoTáoa Se Mapvap ev xaíg 
ŕ)pépaig xaúxaig exxopeúBr) eic xijv 
ôpeivŕjv pexa axxouSŕjg eic. xxôXvv 'IoúSa 



188 



LUK A S 1:51 



fciHe. %rpUickií 

40 I vešia do domu Zachariášova, 
a pozdravila Alžbety. 

41 I stalo se, jakž uslyšela 
pozdravení Márie Alžbeta, zplésalo 
nemluvňátko v živote jejím, 
a naplnená jest Duchem svätým 
Alžbeta. 

42 I zvolala hlasem velikým a f ekla: 
Požehnaná ty mezi ženami, 
a požehnaný plod života tvého. 

43 A odkud mi to, aby prišla matka 
Pána mého ke mne? 

44 Nebo aj, jakž se stal hlas 
pozdravení tvého v uších mých, 
zplésalo radostné nemluvňátko 
v živote mém. 

45 A blahoslavená, kteráž uverila, 
neboť dokonaný búdou ty veci, kteréž 
jsou povédíny jí ode Pána. 

46 Tedy ŕekla Maria: Velebí duše má 
Hospodina, 

47 A veselí se duch múj v Bohu, 
Spasiteli mém, 

48 Že jest vzezŕel na ponížení 
služebnice své; neb aj, od této chvíle 
blahoslaviti mne búdou všickni 
národové. 

49 Neboť mi učinil veliké veci ten, 
jenž mocný jest, a sväté jméno jeho, 

50 A jehož milosrdenství od 
pokolení až do pokolení bojícím se 
jeho. 

51 Dokázal moci ramenem svým, 
rozptýlil pyšné myslením srdce jejich. 



Te-xtus fete-ytus 

40 Kal eíaŕjABev eíg xôv ovkov 
Zayapiov Kal ŕjaTxáaaxo xŕjv 
'EAiaá[3ex 

41 Kal éyévexo obe fJKouaev ŕ) 
'E\iaá|3ex xôv äaxraapôv xnc Mapíac 
eoKÍpxriagv xô Ppéipoc ev xf\ KovXía 
aúxfjc Kal exxXnaGr) xrveúpaxoc áyíou ŕ) 
'E\iaá(3ex 

42 Kal äveipcóvriaev ipoovfi peyáArj 
Kal enxev EúA.oyr|pévr| au ev yuvai!;ív 
Kal eúXoyripévoc ô Kapxrôc xfjc KoiAíac 
aou 

43 Kal xróGev poi xoúxo íva é'XBrj ŕ) 
pŕ|xr|p xou Kupíou pou xepôc. pé 

44 í5oú, yap wc eyévexo ŕ) ipwvrj xou 
äaxraapoú aou elg xa wxá pou 
eoKÍpxriaev ev äyaXXváaei xo |3pé<j>oc 
év xf| KoiXía pou 

45 Kal paKapía ŕj xrioreúaaaa ôxi 
eaxai xeX.eícoaig xoíc X.eX.aX.r|pévoig 
aúxfj xcapa Kupíou 

46 Kal elxxev Mapiáp MeyaXúvei r\ 
\pu)(ŕ| pou xóv KÚpióv 

47 Kal riyaXXíaaev xô xxveupá pou 
exxl tô 9ew in aooxfjpí pou 

48 oxv excé(3Xev);ev excl xŕjv xaxceívooaiv 
xnc 8oúXľ|g aúxou íSoú, yáp äxcô xou 
vuv paKapiouaív pe xraaai al yeveaí 

49 ôxv extoínaév poi peyáXeía ô 
Suvaxóc Kal äyvov xô ôvopa aúxou 

50 Kal xô é'Xeog aúxou elc. yeveac. 
yevecov xovg ipo|3oupévoic. aúxôv 

51 'Excoír|aev Kpáxog e v (3 pašioví 
aúxou 5veaKÓpxciaev úxceprupávouc 
Siavoía KapSíag aúxwv 



L U K A S 1:52 



189 



fciHe. %rpUickií 

52 Sházel mocné s stolíc, a povýšil 
ponížených. 

53 Lačné nakŕmil dobrými vécmi, 
a bohaté pustil prázdne. 

54 Prijal Izraele, služebníka svého, 
pamétliv jsa na milosrdenství [své] 

55 (Jakož mluvil k otcúm našim, 
k Abrahámovi a semeni jeho) na veky. 

56 I zústala Maria s ní asi za tri 
mésíce, a [potom] navrátila se do 
domu svého. 

57 Alžbete pak naplnil se čas, aby 
porodila; i porodila syna. 

58 A uslyšeli sousedé a pf átelé její, 
že Hospodin veliké učinil s ní 
milosrdenství své, i radovali se spolu 
s ní. 

59 Stalo se pak v den osmy, prišli 
obfezovati dítéte, a nazývali jej 
jménem otce jeho Zachariášem. 

60 Ale odpovédévši matka jeho, 
ŕekla: Nikoli, ale slouti bude Jan. 

61 1 fekli k ní: Však nižádného není 
v rodu tvém, kterýž by sloul jménem 
tím. 

62 I dávali návéští otci jeho, jak by 
ho chtél nazývati. 

63 A on požádav deštičky, napsal 
ŕka: Jan jest jméno jeho. I divili se 
všickni. 

64 A ihned otevf ela se ústa jeho 
a jazyk jeho, i mluvil, velebé Boha. 



Ttxtus fectytus 

52 KaQeíXev Suváaxac äxrô Opóvcov 
Kal úv|/waev xaxreivoúc. 

53 xreivódvxac evéxtA-naev äyaGwv 
Kai xrA.ouxoúvxac é|aTxéaxeiÄ.ev Kevoúc. 

54 ävxe\á|3exo'Iapaŕ|A.TxaiSôc aúxou 
pvnaBŕjvaí eAiouc 

55 KaGwc éA.áA.naev xrpôc xoúc 
xraxépac ŕ)pwv xa> Ä(3paáp Kal xw 
axcéppaxv aúxou eíg xôv avcova 

56 "Epeivev Se Mapiáp aúv aúxfj 
cóael pfjvag xpeíc Kal úxréaxpe^ev eic 
xôv oikov aúxŕ|c 

57 Tfj 5é 'E\iaá[3ex excXŕ)a9r| ô 
Xpóvog xou xeKeív aúxŕj v Kal eyévvnaev 
ulov 

58 Kal fJKouaav ol xcepíoiKoi Kal ol 
auyyeveíc aúxfjc ôxi epeyáXuvev 
Kupvog xo eXeog aúxou pex' aúxŕ)c. Kal 
auvévaipov aúxf] 

59 Kal eyévexo ev xf| óySón ŕ|pépa 
f|X9ov xcepixepeív xo xcaiSíov Kal 
eKaXouv aúxô excl tw ôvópaxi xou 
xcaxpôg aúxou Zavapíav 

60 Kal äxcoKpiGeiaa ŕ) pŕjxnp aúxou 
elxrev Oxiyí aXXa KXn9ŕ)aexai 'Icoávvng 

61 Kal elxcov xrpôc. aúxŕjv ôxi OúSeíc; 
eaxiv ev xf] auyyeveía aoxj Q£ KaX.eíxav 
tq ôvôpaxi xoúxw 

62 evéveuov 8é xw xcaxpl aúxou xô xí 
av 9éXov KaXeíaGai aúxóv 

63 Kal aixŕjaag xcivokíSiov eypavpev 
Aiyodv, 'Iooávvng eaxlv xô ôvopa aúxou 
Kal eQaíi[iaaa\/ xcávxeg 

64 avecó^On 5e xo aró^a aúxou 
Txapav_pfjpa Kal ŕ) yXwaaa aúxou Kal 
eXaXei eúXoywv xôv Beóv 



290 



LUK A S 1:7 6 



fciHe. %mlickÁ 

65 Tedy prišla bázeň na všecky 
sousedy jejich, a po všech horách 
Judských rozhlásána jsou všecka ta 
slova. 

66 A všickni, ktefíž o tom slyšeli, 
skladali to v srdci svém, fkouce: 
I kteraké díté toto bude? A ruka Pane 
byla s ním. 

67 Zachariáš pak otec jeho naplnén 
jest Duchem svätým, a prorokoval f ka: 

68 Požehnaný Pán Búh Izraelský, že 
jest navštívil, a učinil vykoupení lidu 
svému, 

69 A vyzdvihl nám roh spasení 
v domu Dávida, služebníka svého, 

70 Jakož mluvil skrze ústa prorokú 
svých svätých, ktefíž byli od veku, 

71 O vysvobození z nepf átel našich, 
a z ruky všech, ktefíž nás nenávideli, 

72 Aby učinil milosrdenství s otci 
našimi, a rozpomenul se na smlouvu 
svou svätou, 

73 Na prísahu, kterouž jest pfisáhl 
Abrahámovi, otci našemu, že [jisté] 
nám to dá, 

74 Abychom bez strachu, z ruky 
nepfátel našich jsouce vysvobozeni, 
sloužili jemu, 

75 V svätosti a v spravedlnosti pf ed 
obličejem jeho, po všecky dny života 
našeho. 

76 Ty pak, díté, prorokem 
Nejvyššího slouti budeš, nebo 
pfedejdeš pred tvárí Páné 
pŕipravovati cesty jeho, 



65 Kal eyévexo Étti xrávxac ipó[3oc 
xoúc; TTepioiKoOvxag aúxoúg Kal ev ôXrj 
xrj ôpeivrj xŕjc. 'Iou5aíac. SieXaXeíxo 
xcávxa xá pn paxa xauxa 

66 Kal é'Gevxo xrávxec; oí ctKoúaavxec 
ev xŤ] Kap5ía aúxcôv Aiyovxec Tí apa 
xô xcav5íov xoúxo eaxai Kal ^etp Kupíou 
ŕ|v pex' aúxou 

67 Kal Zavapíac ó xcaxríp aúxou 
excXŕ|a9r| xcveúpaxog áyíou Kal 
ripoetpnxeuaev Aiywv 

68 EúA.oyr|xóc KÚpioc ô 9eóc xoú 
'Iapaŕ|X oxv exceaKÉvpaxo Kal éxroír|aev 
Xúxpcoavv rä Xacô aúxou 

69 Kal fjyeipev KÉpag acoxripíac ŕ|pív 
ev tq o'íkcd Aa[3l5 xoú xraiSôc. aúxou 

70 KaOčog éX.á\r|aev 5vá axópaxoc 
xcôv áyíoov xcôv äxc' aicôvoc xrpotprixcôv 
aúxou 

71 acoxripíav eE, év_9pcôv npcôv Kal sk 
Xeipôc xcávxcov xcôv (iiaoúvxwv ŕ|päc 

72 xroinaai é'Xeog pexá xcôv xcaxépcov 
npcôv Kal pvr)a9nvav Sia9nKr|c áyíac 
aúxou 

73 ôpKov ôv copoaev xrpóc Ä(3paap 
xôv xcaxépa ŕjpcôv 

74 xou Souvaí ŕ)pvv äcpó(3cog ek v_eipóc 
xcôv ey_9pcôv npcôv pua9évxac Xaxpeúeiv 
aúxco 

75 ev óaióxr|xv Kal SiKaioaúvrj 
evcóxciov aúxou xráaac; xác npépac; xŕjc; 
^cong npcôv 

76 Kal au xraiSíov xcpocpnxríg 
ú^íaxou KXľ|9narj- TxpoTxopeúarj yáp 
xcpô TxpoacÓTxou Kupíou éxovpáaai 
óSoúg aúxou 



L U K A S 1:77 



191 



fciHe. %rttiickií 

77 Aby bylo dano umení spasitelné 
lidu jeho na odpustení hr íchú jejich, 

78 Skrze srdečné milosrdenství Boha 
našeho, v némžto navštívil nás, vyšed 
z výsosti, 

79 Aby se ukázal sedícím 
v temnostech a v stínu smrti, 
k spravení noh našich na cestu pokoje. 

80 Díté pak rostlo a posilovalo se 
v duchu, a bylo na poušti až do dne 
zjevení svého lidu Izraelskému. 



21 stalo se v téch dnech, vyšlo jest 
vyrčení od císaf e Augusta, aby byl 
popsán všecken svet. 

2 (To popsání nejprve stalo se, když 
vladafem Sýrskym byl Cyrenius.) 

3 I šli všickni, aby zapsáni byli, 
jeden každý do svého mesta. 

4 Vstoupil pak i Jozef od Galilee 
z mesta Nazarétu do Judstva, do 
mesta Dávidova, kteréž slove Betlém, 
(protože byl z domu a z čeledi 
Davidovy,) 

5 Aby zapsán byl s Marijí, 
zasnoubenou sobé manželkou, 
tehotnou. 

6 I stalo se, když tam byli, naplnili 
se dnové Márie, aby porodila. 



Te-xtus fete-ytus 

77 tou SoGvcu yvcoaiv aooxripíag tw 
Xaw aúxoG ev capéaei ápapxiwv ca/xwv 

78 Sia aTcXáyxva eAiouc 6eoG ŕ)|jc5v 
ev oíc exreaKé^axo ŕjpac. ävaxoA.ŕ| eE, 
u\youc 

79 exriipavcu xoíc ev axóxei Kal axia 
Gaváxou Ka9r|p.£voic xoG KctxeuGGvcu 
xouc. TxóSac ŕ)|aóäv eic ó5ôv eipŕjvric 

80 To Se xcaiSíov ľ|G^avev Kal 
EKpaxaioGxo xrveGpaxi Kal ŕ|v ev xaíc. 
epŕjpoic eoog ŕ]pépac äva5eí|eoog aúxoG 
xcpôg xôv 'Iapaŕ|\ 

2'Eyévexo 5é ev xaíg ŕ]pépcuc exeívaig 
e^fjXGev SÓYpct xrapá Kaíaapoc 
AuyoGCTxou äTxoypónpeaGav xcaaav xijv 
oiKoupévr|v 

2 auxr) ŕ) cnxoYpoi<j>ŕ| xcpoóxr| éyévexo 
ŕiyepoveúovxog xf)g Eupíag Kupr)víou 

3 Kal éxropeúovxo xrávxec. 
äxroYpáipeaGcu exacrrog eíg xŕ|v iSíav 
xcóXiv 

4 Ävé[3r| Se Kcti 'Iwarup äxró xf)g 
TaXiXaíag ex xcóXewg Na^apex eíg xijv 
'IouSaíav eic xcóXvv Aa(3i8, fjxic. 
KaXeíxai Br|9Aiep Sia xo eivav aúxóv eE, 
o'íkovj Kal xcaxpiäg Aa(3í8, 

5 äxcoYpá^aaGai aGv Mapváp. xŕ] 
pepvriaxeupévrj auxw Y uvavKV > ouarj 
eYKÚco 

6 ^évexo 5e év tq elvaí ca/xoGg éxei 
excXŕ)a9r|CTav ctí ŕ)pépai xoG xexeív 
auxŕjv 



292 



LUK A S 2:16 



fciHe. TCrttiiÚLií 

7 I porodila Syna svého 
prvorozeného, a plánkami ho 
obvinula, a položila jej v jeslech, neb 
neméli [jinde] místa v hospodé. 

8 A pastýŕi byli v krajine té, 
ponocujíce a stráž noční držíce nad 
svým stádem. 

9 A aj, andél Páné postavil se podlé 
nich, a sláva Páné osvítila je. I báli se 
bázní velikou. 

10 Tedy fekl jim andél: Nebojtež se; 
nebo aj, zvéstuji vám radost velikou, 
kteráž bude všemu lidu. 

11 Nebo narodil se vám dnes 
Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v mésté 
Dávidove. 

12 A toto vám [bude] za znamení: 
Naleznete nemluvňátko plénkami 
obvinuté, a ležící v jeslech. 

13 A hned s andélem zjevilo se 
množství rytíŕstva nebeského, 
chváli cí ch Boha a fkoucích: 

14 Sláva na výsostech Bohu, a na 
zemi pokoj, lidem dobrá vúle. 

15 I stalo se, jakž odešli od nich 
andélé do nebe, že ti lidé, [totiž] 
pastýŕi, ŕekli vespolek: Pojďme až do 
Betléma a vizme tu véc, jenž se stala, 
o níž Pán oznámil nám. 

16 1 prišli, chvátajíce, a nalezli Mariji 
a Jozefa, a nemluvňátko ležící 
v jeslech. 



Ttxtus fectytus 

7 Kal 6T6K6V xóv uvôv aúxŕjc. xôv 
TcpooTOTOKov Kal éaxrapyávcoaev 
aúxôv Kal ävÉK\ivev aúxôv év xrj ipaxvrj 
Sióxi oÚk nv aúxovc xóxroc ev rä 
KaxaAúpaxi 

8 Kal xroipévec naav ev x^ x<ápa xr| 
aúxf] äypauAouvxec Kal ipuAáaaovxec 
ipuAaKac rr\<; vukxoc exrl xnv Txoípvnv 
aúxwv 

9 Kal í5oú, ayyeAoc Ktipíou éxréaxri 
aúxoíc Kal 8óE,a Kupíou xrepiéAau^ev 
aúxoúc Kal éipo[3ŕ|9n,aav ipó[3ov péyav 

10 Kal elxcev aúxoíg ó ayyeAoc. M-ŕj 
ipo[3eía9e iSoú, yap eúayyeXí^opai 
úpív yapav peyáAn,v fjxig eaxai xravxl 
xóo Aaw 

L L 

11 ôxi exév_9r| úpív anpepov acoxrjp ôc 
eaxiv Xpiaxôc KÚpioc év xróAei Aa(3íS 

12 Kal xouxo úpív xô an,peíov 
eúpnaexe |3pé<j>oc eaxcapyavoopévov 
Keípevov ev xí) ipáxvn, 

13 Kal eS;aúpvr|c eyévexo auv to 
äyyéAw xrAŕj9oc axpaxiac oúpavíou 
aívoúvxoov xôv 9eôv Kal Aeyóvxcov 

14 AóE,a ev úv|naxoig 9ew Kal exrl yfjg 
eípr)vr) ev äv9pwxcoig eúSoKÍa 

15 Kal eyévexo cóc äxrŕjA9ov äxť 
aúxoov eic xôv oúpavôv ol ayyeAoi Kal 
ov äv9pcoxcov oí xroipévec elxrov xrpôc 
aA.XnA.ouc AiéA9copev 8ŕ| éooc Bn9Aéep 
Kal l'Scopev xo pfjpa xouxo xô yeyovôg 
o ó KÚpiog éyvoópvaev ŕjpvv 

16 Kal f|A9ov axreúaavxeg Kal 
äveupov, xnv xe Mapiap Kal xôv 
'Iooarup Kal xô |3pé<j>oc Keípevov év jf\ 
ipáxvn,- 



L U K A S 2:17 



193 



fciHe. %mlickÁ 

17 A vidévše, rozhlasovali [to], což 
jim povédíno bylo o tom dítéti. 

18 I divili se všickni, ktefíž slyšeli 
o tom, což bylo mluveno od pastýfú 
k nim. 

19 Ale Maria zachovávala všecka 
slova tato, skládajici [je] v srdci svém. 

20 I navrátili se pastýŕi, velebíce 
a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli 
a videli, tak jakž bylo povédíno jim. 

21 A když se naplnilo dní osm, aby 
obfezáno bylo díté, nazváno jest 
jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo 
nazváno od andéla, prvé než se 
v živote počalo. 

22 A když se naplnili dnové 
očisťovaní Márie podlé Zákona 
Mojžišova, pfinesli jej do Jeruzalema, 
aby ho postavili pfede Pánem, 

23 (Jakož psáno jest v Zákone Páné, 
že každý pacholík, otvíraje život, 
svätý Pánu slouti bude,) 

24 A aby dali obét, jakož povédíno 
jest v Zákone Páné, dvé hrdličky 
anebo dvé holoubátek. 

25 A aj, človek [jeden] byl 
v Jeruzaleme, jemuž jméno Simeon. 
A človek ten [byl] spravedlivý 
a nábožný, očekávající potešení 
Izraelského, a Duch svätý byl v ném. 



Textvts fece-ytus 

17 íSóvxec. Se Sveyvoópiaav xrepi xou 
pŕjp.axoc tou A.a\n9évxoc aúxoíg Trepi 
tou xcaiôíou xoúxou 

18 Kai xrávxec ov aKoúaavxec 
eBaúpaaav Trepi xwv A.aA.nOévxcov úxrô 
xcôv xroipévoov xcpôg aúxoúg- 

19 ŕj Se Mapiap xcávxa au vexrípei xa 
pŕjpaxa xauxa aup|3áA.A.ouaa év xrj 
KapSía aúxfjc 

20 Kai exréaxpayav oí xcovpéveg 
So^á^ovxeg Kai aívoúvxeg xôv Qeôv exri 
xraaiv oic; fJKouaav Kai eiSov KaBwc 
eXa\ŕ)9r| xrpôc aúxoúc 

21 Kai ôxe £Ti\ŕ\oQr\oav ŕjpépai okxw 
xou xrepixepeív xô xraiSíov, Kai 6K\ŕ|9r| 
xô ôvopa aúxou 'Inaoug xo K\n9év úxrô 
xou ayYÉ^-ou xcpo xou auA.A.n<j>9ŕ|vai 
aúxóv ev xr| koiAíoi 

22 Kai ôxe éxrAr|a9r|aav av ŕ)pépai 
xou KaBapvapou aúxóäv Kaxa xôv 
vôpov Mwaéwc, avŕJYaYov aúxôv eíc; 
'IepoaôXupa xrapaaxŕjaai xw Kupíco 

23 KaQčog Y^YP aTCTai ^ v vó\icô Kupíou 
ôxi nôv äpaev 5iavoiY°v pŕjxpav 
ayiov tm Kupícp K\n9ŕ|aexai 

24 Kai xou Soúvaí Guaíav Kaxa xô 
eípn|jévov ev vópco Kupíou ^eGyog 
xpuYÓvoov fj Súo veoaaoúc xrepiaxepwv 

25 Kai íSoú, f|v avGpwxcoc ev 
'IepouaaA.rjp. w ôvopa Eupecóv Kai ó 
avBpwTTOc oúxog SÍKaiog Kai eú\a(3ŕ)g 
TxpoaSev_ôp.evoc xcapáKXnavv xou 
'IapaŕjX Kai xcveupa oyvov f|v exť 
aúxôv 



294 



LUK A S 2:36 



fciHe. %rpUickií 

26 A bylo jemu zjeveno od Ducha 
svätého, že neuzri smrti, až by prvé 
uzrel Krista Pane. 

27 [Ten] pfišel, ponuknut jsa od 
Ducha [Pane], do chrámu. A když 
uvodili díté Ježíše rodičové, aby 
učinili podlé obyčeje Zákona za nej, 

28 Tedy on vzal jej na lokty své, 
i chválil Boha a ŕekl: 

29 Nyní propouštíš služebníka 
svého, Pane, podlé slova svého 
v pokoji. 

30 Neboť jsou vidély oči mé spasení 
tvé, 

31 Kteréž jsi pripravil pred 
obličejem všech lidí, 

32 Svetlo k zjevení národúm a slávu 
lidu tvého Izraelského. 

33 Otec pak a matka jeho divili se 
tém vécem, kteréž praveny byly 
o ném. 

34 I požehnal jim Simeon, a ŕekl 
k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest 
tento ku pádu a ku povstaní mnohým 
v Izraeli, a na znamení, kterémužto 
bude odpíráno, 

35 (A tvou vlastní duši pronikne 
meč,) aby zjevena byla z mnohých 
srdci myslení. 

36 Byla také Anna prorokyné, dcéra 
Fanuelova z pokolení Aser. Ta se byla 
zstarala ve dnech mnohých, a živa 
byla s mužem svým sedm let od 
panenství svého. 



Te-xtus %tz.tytu$ 

26 Kal f)v aúxcp Kev_pnpaxiapévov 
úxrô xou xrveúpaxoc. xou áyíou pŕj íSeív 
Bávaxov xrplv fj íSrj xôv Xpiaxôv 
Ktipíou 

27 Kal f)X9ev e v tq xrveúpaxi eíc xč> 
íepóv Kal ev tw eiaayayeív xoúc 
yoveíc xô xrcuSíov 'Inaoúv xou xroiŕjaai 
aúxoúg xaxá xô eíBiapévov xou vôpou 
xcepl aúxou 

28 Kal aúxôc eSé^axo aúxô eíc; xac. 
äyKÓXac aúxou, Kal eúXóynaev TC, v 
9eôv Kal elxrev 

29 Núv äxcoXúeig xôv SoúA.ôv aou 
Séaxcoxa Kaxa xô pfjpá aou ev eípŕ|vrj- 

30 ôxv elSov oí ôip8aA.poí pou xô 
acoxŕ)pvóv aou 

31 o ŕrroípaaac Kaxa Txpóacoxrov 
xcávxoov xwv Xawv 

32 ipwc eic äxcoKáXu^iv é9vwv Kal 
8ó|av Äaoú aou 'IapaŕjX 

33 Kal f)v 'Iwarup Kal ŕ) pŕjxnp aúxou 
Baupá^ovxec excl xoíc AaA.oupévoic 
xcepl aúxou 

34 Kal eúA.óynaev aúxoúc Eupewv 
Kal elxrev xrpôc Mapiap xŕ|v pr|xépa 
aúxou 'iSoú, oúxoc. Keíxai eíc. xcxwaiv 
Kal äváaxaaiv xroX.Xó5v e v xw 'Iapaŕ|\ 
Kal eíc anpeíov ävxiA.eyópevov 

35 Kal aou Se aúxŕjc xŕ|v ^uv^rjv 
SieXeúaexai popipaía otxgdc av 
ónxoKaXuipBwaiv ek txoXXcov KapSiwv 
SvaXoyvapoí 

36 Kal f)v 'Ävva xrpoipŕjxic Buyáxnp 
í'avouŕjX ek ipuAŕjc Äaŕjp- aúxr| 
xcpo(3e[3r|Kuía ev ŕ|pépaic xroWaíc 
t,ŕ\oaoa ext] pexa ävSpôc éxcxa äxcô xŕ)g 
xrapBevíac. aúx% 



LUKAS 2:37 



195 



fciHe. %mlickÁ 

37 A ta vdova [byla, mající] let okolo 
osmdesáti a čtyŕ, kteráž nevycházela 
z chrámu, posty a modlitbami sloužeci 
[Bohu] dnem i nocí. 

38 A ta v touž hodinu pŕišedši, 
chválila Pána, a mluvila o nem 
všechném, ktefíž čekali vykoupení 
v Jeruzaleme. 

39 [Oni] pak, jakž vykonali všecko 
podlé Zákona Páné, vrátili se do 
Galilee, do mesta svého Nazaréta. 

40 Díté pak rostlo a posilovalo se 
v duchu, plné moudrosti, a milost 
Boží byla v nem. 

411 chodívali rodičové jeho každého 
roku do Jeruzalema na den slavný 
velikonoční. 

42 A když byl ve dvanácti letech, 
a oni vstupovali do Jeruzalema, podlé 
obyčeje toho dne svátečního, 

43 A když vykonali dni, a již se 
navracovali, zústalo díté Ježíš 
v Jeruzaleme, a nevedeli [o tom] Jozef 
a matka jeho. 

44 Domnívajíce se pak o ném, že by 
byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali 
ho mezi príbuznými a známymi. 

45 A nenalezše jeho, navrátili se do 
Jeruzalema, hledajíce ho. 

46 I stalo se po tŕech dnech, že 
nalezli jej v chráme, an sedí mezi 
doktory, poslouchaje jich a otazuje se 
jich. 



37 Kal aúxŕ) X^P 01 &S éxwv 
ôySoriKOVTcrreaaápGDv, ŕj ouk äipíaxaxo 
äxrô tou íepou vnaxeíaic. Kal Seŕjaeaiv 
Xaxpeúouaa vÚKxa Kal ŕ|pépav 

38 Kal aÚTÍ] a\nr\ tt) wpa éxnaxäaa 
ävGoopoXoYeíxo la Kupíco, Kal ekáXei 
xrepl aúxou xräaiv xovg 
xrpoa8e)(op.£voic. Xúxpwaiv év 
'IepouaaXŕjp 

39 Kal obe. ereKscjav axcavxa xá Kaxa 
xôv vópov Kupíou vméaxpe^av eic. xŕjv 
TaXiXaíav eic xŕ|v xcóXvv aúxwv 
Na^apéx 

40 To Sé xraiSíov nu^avev Kal 
EKpaxaiouxo xcveúpaxi, TxA.npoup.evov 
aoipíag- Kal \apig 9eoú ŕ|v éxť aúxó 

41 Kal Excopeúovxo oí yoveíc aúxou 
Kax' exog eíg 'IepouaaXrjp xf\ éopxf] tou 
Jiáaya 

42 Kal ôxe eyévexo exóäv ScóSeKa 
äva(3ávxcov aúxóäv eic. 'IepoaóA.upa, 
Kaxá xo é'Bog xfjg éopxfjg 

43 Kal xeXeiooaávxoov xág ŕ|pépag év 
to úxcoaxpétpevv aÚToúc. ÚTrépeivev 
'Inaouc. ó xcaíg ev 'IepouaaXrip. Kal ouk 
eyvoo 'Iooarup Kal ŕ) |aŕjxr|p aÚTOu 

44 vopíaavxeg Sé aúxov ev xrj 
auvoSía elvaí f)X.9ov ŕ)pépag ô8ôv Kal 
äve^ŕjxouv aúxôv ev xoíg auyY ev éo"iv 
Kal ev xoíg Y VWOT oí(; 

45 Kal plj eúpóvxeg aúxóv 
úxcéaxpe^av eic 'IepouaaA.ŕ|p £m-o0 vxec. 
aúxôv, 

46 Kal eyévexo pe9' ŕipipag xpeíg 
eúpov aúxôv ev tq íepco Ka9e£ópevov 
év péaw räv SvSaaKÓXcov Kal 
aKoúovxa aúxcôv Kal éxcepooxcôvxa 
aúxoúc- 



296 



L U K A S 3:3 



fciHe. %mlickÁ 

47 A desili se všickni, ktefíž jej 
slyšeli, nad rozumností a odpovédmi 
jeho. 

48 A uzŕevše ho, ulekli se. I fekla 
matka jeho k nemu: Synu, pročjsinám 
tak učinil? Aj, otec tvúj a já s bolestí 
hledali jsme tebe. 

49 I ŕekl k nim: Co jest, že jste mne 
hledali? Zdaliž jste nevedeli, že v téch 
vécech, kteréž jsou Otce mého, musím 
já býti? 

50 Ale oni nesrozuméli tém slovúm, 
kteráž k nim mluvil. 

51 1 šel s nimi, a pfišel do Nazarétu, 
abyl poddán jim. Matka pak jeho 
zachovávala všecka slova ta v srdci 
svém. 

52 A Ježíš prospíval moudrostí, 
a vékem, a milostí, u Boha i u lidí. 



3 Leta pak patnáctého císaŕství 
Tiberia císafe, když Pontský Pilát 
spravoval Judstvo, a Herodes byl 
čtvrtákem v Galilei, Filip pak bratr 
jeho byl čtvrtákem Iturejské 
a Trachonitidské krajiny, a Lyzaniáš 
čtvrtákem Abilinským, 



2 Za nejvyššího knéze Annáše 
a Kaif áše, stalo se slovo Páné nad 
Janem synem Zachariášovým na 
poušti. 

3 I chodil po vší krajine ležící pri 
Jordánu a kázal kfest pokání na 
odpustení hfíchú, 



Textvts fece-ytus 

47 e!;íaxavxo Se xrávxec. oí aKoúovxec. 
ca/ToG éxri xrj auvéaei Kal xaíc. 
ónxoKpíaeaiv aúxoú 

48 Kai íSóvxec aúxóv élexrXáyriaav 
Kal xrpôg ca/xôv ŕ) pŕjxr|p aúxoú elxrev 
Tékvov xí excoír|aac ŕ|pív oúxcog íSoú, ô 
Txaxŕjp aou Kayw SSuvcópevoi 
eC,r\TO\J\iév ae 

49 Kai eixcev xrpôc aúxoúc Tí ôxi 
e^r|x£vxé |ae oÚk fjSeixe ôxi ev xoíc. xoú 
xtaxpóg pou Seí eivaí pe 

50 Kai aúxoi oú auvfÍKav xô pŕjpa o 
eXáXr|aev aúxoíc 

51 Kai Kaxé(3r| pex' aúxwv Kai ŕ|A.9ev 
eíc; Na^apéx Kai f)v úxroxaaaópevoc. 
aúxoíc Kai ŕ) pŕjxríp aúxoú Siexŕjpei 
xrávxa xá pŕjpaxa xauxa ev xf\ KapSía 
aúxŕjc 

52 Kai 'Ir|ao0g xrpoéKoxcxev aoipía 
Kai ŕ)XvKva Kai )(ápixi xcapa 9ea> Kai 
ävGpcóxroic 

3'Ev exei Se xcevxeKaiSeKáxcp xfjc 
ŕ|yepovíac Tv(3epíou Kaíaapoc 
ŕjyepoveúovxoc. ľlovxíou ľliXáxou Tfjc; 
'IouSaíac Kai xexpapv_oúvxoc xfjc 
TaXiXaíag 'HpcóSou Í'iAítxtxou Se xoú 
äSeXipoú aúxoú xexpapv_oúvxoc, xfjc 
'Ixoupaíac Kai Tpav_covíxiSoc x&jpac 
Kai Auaavíou xŕjc Äf3iXr)vf)g 
xexpapxoúvxog 

2 éxť äpv_vepéwv Avva Kai Ka'iáipa 
éyévexo pŕ)pa 9eoú exci 'Iwávvr)v xôv 
xoú Zayapíov ulov ev xrj epŕjpw 

3 Kai f)X9ev eíc xcaaav xijv 
xcepí)(wpov xou 'IopSávou Kripúaaoov 
(Báxcxiapa pexavoíag eic oupeaiv 
ápapxiwv 



L U K A S 3:4 



197 



fciHe. %rttiiÚLÍÍ 

4 4 Jakož psáno jest v knihách 
proroctví Izaiáše proroka, ŕkoucího: 
Hlas volajícího na poušti: Pripravujte 
cestu Pane, pŕímé čiňte stezky jeho. 

5 Každé údolí bude vyplnéno, 
a každá hora a pahrbek bude ponížen; 
i búdou krivé veci spravený a ostré 
cesty búdou hladké. 

6 A uzfíť všeliké telo spasení Boží. 

7 Pravil pak k zástupúm 
vycházejícím, aby se kŕtili od neho: 
Plemeno ještérčí, kdo je vám ukázal, 
abyste utekli pred budoucím hnévem? 

8 Protož čiňte ovoce hodné pokání, 
a nef íkejtež u sebe: Otce máme 
Abraháma. Neboť pravím vám, žeť 
jest mocen Búh z kameni tohoto 
vzbuditi syny Abrahámovi. 

9 A jižťjest i sekera k koreňu stromu 
priložená. Protož každý strom, jenž 
nenese ovoce dobrého, vyťat a na 
oheň uvržen bude. 

10 I tázali se ho zástupové, fkouce: 
Což tedy činiti budeme? 

11 A [on] odpovídaje, pravil jim: 
Kdo má dvé sukne, dej [jednu] 
nemajícímu, a kdo má pokrmy, tolikéž 
učiň. 

12 Prišli pak i čelní kftíti se, i fekli 
jemu: Mistfe, co budeme činiti? 



Te-xtus %tz.tytu$ 

4 obe yéypaTxxai év Píf3A.w Ä.óyodv 
'Haa'íou tou Txpoipnjoti Aiyovxog, 
$wvrj [3oó5vtoc ev ttj epnp.w- 
'Exoip.áaaxe xrjv Ó5č>v Kupíou eúGeíac 
xroieíxe xäg xpíjžoug aúxou- 

5 xräaa ipápay!; xr\r|p&)9naexai Kal 
xcäv ôpoc Kal [3ouvôg xaxceivooGnaexai 
Kai eaxai xá OKoXiá eíc eúGeíav Kal aí 
xpav_gíai eíc ôSouc A.eíac- 

6 Kal ô\yexai xcaaa oäp!; xó 
awxŕ|piov xou 9eoG 

7 "EXeyev ouv xoíc eKTxopeuo|aévoig 
ô)(\oic. (3axcxva9fjvav úxť aúxoG 
ľevvŕ|p.axa eyiSvwv xíg úxréSeii;ev úpív 
ipuyeív äxcô xŕ)c p.eA.A.oúar|c ôpyŕjc 

8 xrovnaaxe oúv Kapxcouc ä|íoug xnc 
p.exavoíac Kal p.ŕ| ap|r|a9e Aiyeiv ev 
éauxoíc Elaxépa é'v_op.ev xôv Ä(3paá|a 
Xéyco yáp úp.ív ôxi Súvaxai ô Oeôg Ik 
xcôv XíGcov xoúxcov eyeípai xÉKva tq 
APpaáp 

9 fj8r| 5e Kal ŕ| a^ívr| xrpôc xnv pí^av 
xwv SévSpwv Kgíxai- xcäv ouv SévSpov 
p.rj xroioOv Kapxcôv KaXôv eKKÓxrxexai 
Kal eic xcOp páXXexai 

10 Kal excripcóxwv aúxóv oí ô^Xm 
Aiyovxec Tí ouv Txoinaop.ev 

11 äxcoKpiGelc Se Aiyei aúxoíc 'O 
e'xcov 5úo ^ixwvac p.exa5óxw xco uŕj 
ey_ovxi Kal ó é'pv (3pcó|aaxa ôp.oíodc 
xcoveíxoo 

12 f|\0ov Se Kal xeXcovaí 
paxmaGŕjvaí Kal elxcov xrpóc. aúxóv 
AiSáaKaXe xí Txoiŕ)aop.ev 



LUK A S 3:21 



fciHe. %rttiiÚLÍÍ 

13 A on ŕekl k nim: Nie více 
nevybírejte než to, což jest ustaveno. 

14 I tázali se ho také i žoldnéŕi, 
ŕkouce: A my což činiti budeme? I ŕekl 
jim: Nižádného neutiskujte, ani 
podvodné čiňte, a dosti méjte na 
svých žoldích. 

15 A když pak lid očekával, a myslili 
všiekni v srdcích svých o Janovi, 
nebyl-li by snad on Kristus, 

16 Odpovédél Jan všechném, a ŕka: 
Jáť zajisté kŕtím vás vodou, ale jdeť 
silnejší nežli j á, kteréhožto nej sem 
hoden rozvázati feménka u obuvi 
jeho. Tenť vás kftíti bude Duchem 
svätým a ohnem. 

lľjehožto véječka vrúce jeho, 
a vyčistiť humno své, a shromáždí 
pšenici do obilnice své, ale plevy páliti 
bude ohnem neuhasitelným. 

18 A tak mnohé jiné veci, 
napomínaje, zvestoval lidu. 

19 Herodes pak čtvrták, když od 
neho byl trestán pro Herodiadu 
manželku Filipa bratra svého, i ze 
všech zlých vecí, kteréž činil Herodes, 

20 Pridal i toto nade všecko, že jest 
vsadil Jana do žaláre. 

21 I stalo se, když se kftil všecken 
lid, a když se pokftil i Ježíš, a modlil 
se, že otevŕelo se nebe, 



Te-xtus %tz.tytu$ 

13 ó Sé elxrev xrpôc. ca/xoúc Mr|Sév 
ttAíov xrapá xô Siaxexaypévov úpív 
tt pá aaexe 

14 ETcripcÓTcov Sé aúxôv Kai 
axpaxeuópevoi Aiyovxec Kal ŕ|peíc. Tí 
xroiŕ|aopev Kal elxrev xrpôc. aúxoúg 
Mr)Séva Siaaeíarrre pr]Sé 
auKoipavxŕjar|x£ Kal äpKeíaGe xovc 
ôvpoovíoig úpwv 

15 ripoaSoKcovxoc. Sé xou XaoO Kal 
SiaXoyi^opévodv xrávxwv év xaíg 
KapSíaic aúxwv xrepl xoíi 'Iwávvou 
pŕjxroxe aúxôg iíx\ ó Xpiaxôc 

16 äxceKpívaxo ó 'Icoavvríg axraaiv 
Aiywv, 'Eyčo pév ííSaxi (Baxcxí^w úpag- 
epv_gxai Se ô vavupóxepóc pou oú oÚk 
eípl vKavôc. A.uaai xov Ipávxa räv 
úxcoSripáxoov aúxou- aúxôg úpäg 
(Baxcxíaei év xrveúpaxi áyícp Kal xrupí- 

17 oú xô xcxúov é v xrj \eipl aúxou Kal 
SiaKaBäpieí xrjv äXwva aúxou Kal 
o\ivaE,£Í xov aixov eíc xrjv äxro9ŕ]Kr|v 
aúxou xô Se avupov KaxaKaúaei xxupl 
äa(3éorcp 

18 ľloXXá pév oúv Kal exepa 
xcapaKaXwv eúr]yyeA.í£exo xôv Xaóv 

19 ó Se 'HpcóSrig ô xexpápvjíc, 
e\ey)(ópevog úxť aúxou xrepl 
'HpcpSiáSoc xŕjg yuvaiKÔg ipiAAxrxrou 
xoú aSeXipoú aúxou Kal xrepl xrávxoov 
wv exroíriaev xrovripwv ô 'HpcóSrig 

20 xcpoaé9r|Kev Kal xoúxo éxrl xraaw 
Kal KaxeKXevaev xov 'Iwávvr]v ev xfj 

21 'Eyévexo Sé év irä [3axrxia9ŕjvai 
axravxa xov Xaôv Kal 'Ir]aoú 
PaxcxiaGévxog Kal xrpoaeuv_opévou 
ävecpy_9f)vai xov oúpavôv 



LUKAS 3:22 



199 



fciHe. %rpUickií 

22 A sstoupil Duch svätý v telesné 
zpúsobé j ako holubice na nej, a stal se 
hlas s nebe, ŕkoucí: Ty jsi Syn múj 
milý, v tobéť mi se zalíbilo. 

23 Ježíš pak počínal býti jako ve 
tfidcíti letech, jakž domnín byl syn 
Jozefúv, kterýž byl [syn] Heli, 

24 Kterýž byl Matatúv, kterýž byl 
Leví, kterýž byl Melchúv, kterýž byl 
Jannúv, kterýž byl Jozefúv, 

25 Kterýž byl Matatiášúv, kterýž byl 
Amosúv, kterýž byl Naum, kterýž byl 
Esli, kterýž byl Nagge, 

26 Kterýž byl Mahatúv, kterýž byl 
Matatiášúv, kterýž byl Semei, kterýž 
byl Jozefúv, kterýž byl Judúv, 

27 Kterýž byl Johannúv, kterýž byl 
Resúv, kterýž byl Zorobábelúv, kterýž 
byl Salatielúv, kterýž byl Neriúv, 

28 Kterýž byl Melchiúv, kterýž byl 
Addiúv, kterýž byl Kozamúv, kterýž 
byl Elmódamúv, kterýž byl Erúv, 

29 Kterýž byl Józúv, kterýž byl 
Eliezerúv, kterýž byl Jórimúv, kterýž 
byl Matatúv, kterýž byl Leví, 

30 Kterýž byl Simeonúv, kterýž byl 
Judúv, kterýž byl Jozefúv, kterýž byl 
Jónamúv, kterýž byl Eliachimúv, 



Ttxtus fectytus 

22 Kal Kaxa[3fjvav xo xrveúpa xo 
ayiov ooopaxiKcú el'Sei waei 
xrepiaxgpáv exť aúxóv Kal cpcovŕjv eE, 
oúpavoú yevéaGai Aiyouaav, £u el ô 
uíóc pou ô äyaxrr|xóc ev aol r|uSÓKr|aa 

23 Kal aúxôc ŕ|v ó 'Ir|aouc obael exwv 
xpvaKovxa äpy_ópevog cov obe évopi^exo 
inoc. 'Iwaŕjip xou 'HA.I 

24 xou MaxGáx, xoíi Aeul xou MeX^l 
xou 'Iavvá, xou 'Iooorup 

25 xou MaxxaBíou xou Äpcog xou 
Naoup xou 'EoXl xou Nayyal 

26 xou MáaB xou MaxxaBíou xou 
Egpg'í, xou 'Iwarup, xou 'IouSa, 

27 xou 'Icoavva xou 'Pľ)oá xou 
Zopo(3a(3éX xou EaXa9vr|X xou Nnpl 

28 xou MeX^l xou ASSl xou Koooap 
xou 'E\poo8ap, xou "Hp 

29 xou 'Iwor|, xou 'EXié^ep xou 
'Ioopelp, xou MaxGáx, xou Aeul 

30 xou Eupewv xou 'Ioú5a xou 'Iooorup 
xou 'Ioováv, xou 'EXvaKelp, 



200 



LUK A S 4:1 



fciHe. %rpUickií 

31 Kterýž byl Meleúv, kterýž byl 
Ménamúv, kterýž byl Matatanúv, 
kterýž byl Nátanúv, kterýž byl 
Davidúv, 

32 Kterýž byl Jesse, kterýž byl 
Obédúv, kterýž byl Bózúv, kterýž byl 
Salmonúv, kterýž byl Názonúv, 

33 Kterýž byl Aminadabúv, kterýž 
byl Aramúv, kterýž byl Ezromúv, 
kterýž byl Fáresúv, kterýž byl Judúv, 
kterýž byl Jákobúv, 

34 Kterýž byl Izákúv, kterýž byl 
Abrahamúv, kterýž byl Táre, kterýž 
byl Náchorúv, 

35 Kterýž byl Sáruchúv, kterýž byl 
Ragaúv, kterýž byl Fálekúv, kterýž byl 
Heberúv, kterýž byl Sále, 

36 Kterýž byl Kainanúv, kterýž byl 
Arfaxadúv, kterýž byl Semúv, kterýž 
byl Noé, kterýž byl Lámechúv, 

37 Kterýž byl Matuzalémúv, kterýž 
byl Enochúv, kterýž byl Járedúv, 
kterýž byl Malalehelúv, kterýž byl 
Kainanúv, 

38 Kterýž byl Enosúv, kterýž byl 
Setúv, kterýž byl Adamúv, kterýž byl 
Boží. 



31 tou MeXeá tou Ma'íváv tou 
Mom:a9a tou Na9áv, tou Aa(3v8, 



32 tou 'Ieooal tou 'Q(3ŕ|S, tou Bóo£, 
tou EaX|aoóv, tou Naaoočov 

33 tou Ä|aivaSá(3 tou Äpáp, tou 
'Eopwp tou <ťápec. tou 'IoúSa 



34 tou 'IaKwf3 tou 'Ioaáx tou 
Ä(3paá|a tou Gápa tou Nay_wp 

35 tou £apoú)(, tou 'Payau tou 
$á\eK tou "E(3ep tou EaXá 

36 tou Kaíváv, tou Äpipa!;aS tou 
Er|p tou Ncôe tou Aápev_ 

37 tou MaBouoaXa tou 'Evw)( tou 
'IapéS, tou MaXeXeŕjX tou Ka'ívav, 



38 tou 'Evwc. tou Eŕj9 tou A5á(a tou 
3eou 



4 Ježíš pak, pln jsa Ducha svätého, 
vrátil se od Jordánu, a puzen jest 
v Duchu na poušť. 



4'Ir)ooug 5é TrveúpaTOC áyíou TrA.ŕ|pr|c 
ÚTréoTpevpev cxttÔ tou 'Iop5ávou Kal 
fjyeTO ev tô Trveúpcm eíc. tt|v epŕ|pov 



L U K A S 4:2 



201 



fciHe. %rpUiútií 

2 A za čtyfidceti dní pokoušín byl 
od ďábla, a nie nejedl v téch dnech. 
A když se skonali [dnové ti], potom 
zlacnel. 

3 I fekl jemu ďábel: Jestliže jsi Syn 
Boží, rci kameňu tomuto, ať jest chléb. 

4 I odpovédél jemu Ježíš: Psánoť 
jest: Že ne samým chlebem živ bude 
človek, ale každým slovem Božím. 

5 I vedl jej ďábel na horu vysokou, 
a ukázal mu všecka království okršlku 
zeme pojednou. 

6 A fekl jemu ďábel: Tobéť dám tuto 
všecku moc i slávu téchto [království], 
nebo mne dana jest, a komuž bych 
koli chtél, dám ji. 

7 Protož ty pokloníš-li se pf ede 
mnou, budeť všecko tvé. 

8 I odpovédév Ježíš, fekl jemu: Jdi 
pryč ode mne, satanáši; neboť psáno 
jest: Pánu Bohu svému budeš se 
klanéti a jemu samému sloužiti. 

9 Tedy vedl jej do Jeruzalema, 
a postavil ho na vrchu chrámu, a fekl 
mu: Jsi-li Syn Boží, pusť se odtud 
dolu. 

10 Nebo psáno jest: Že andélúm 
svým prikáže o tobé, aby té ostrihali, 

11 A že té na ruce uchopí, abys 
neurazil o kámen nohy své. 



Ttxtus fece-ytus 

2 ŕ|pépac xeaaapÓKovxa 
xceipai^ópevoc. úxcô tou 8ia(36Xou Kal 
ouk eipayev oúSev év xaíc ŕ|pépaic 
EKeívaig Kal auvxeA.eaGeiawv aúxwv 
tiaxepov éxceívaaev 

3 Kal Elxcev aúxw ó 8vá(3oXoc Eí uíôc 
el xoú Geou eíxcé to AIGgd xoúxw ľva 

L L L 

yévr|xav ápxoc 

4 Kal áxceKpíGr] 'Ir)aouc xcpôc aúxôv 
AiyGdv, ľéypaxcxai oxv Ouk exť ápxw 
póvcp £ŕjaexai ó ávGpwxcoc aXK' éxrl 
xcavxl pŕjpaxi @eou 

5 Kal ävayaywv aúxôv ô 8vá(3oXog 
eic ôpoc ú^r)Xôv e8ev|ev aúxw xcáaac 
xac. (3aaiXeíag xŕjc oiKoupévr|c ev 
axiypfj apovou 

6 Kal elxcev aúxcp ô SvájžoXog Eol 
Scóaoo xrjv e^ouaíav xaúxr]v äxcaaav 
Kal xrjv Só|av aúxwv ôxi épol 
xcapaSéSoxai Kal á> éáv GéA.w SíSwpi 
aúrŕjv 

7 au ouv eáv xcpoaKuvŕjarjc. évwxciov 
poú, eaxai aou xcávxa 

8 Kal áxcoKpiGelc aúxcp elxrev ó 
'Ir)aoug 'Yxcaye ôxcíaco pou, Eaxavá- 
ľéypaxcxai yáp xrpoaKuvŕjaeic Kúpiov 
xôv Geóv aou Kal aúxcp póvcp 
Aaxpeúaeic 

9 Kal "Hyayev aúxôv eic 'IepouaaA.rjp 
Kal eaxr)aev aúxôv éxel xô xcxepúyiov 
xou íepou Kal elxcev aúxcp El ó uiôc. el 
xou Geou (3áXe aeauxôv evxeúGev kÓxw 

10 yéypaxcxai yáp ôxv Toíc áyyéXoic 
aúxou evxeXeíxai xcepl aou xou 
Siaipu\á!;ai ae 

11 Kal ôxi 'Excl y^eipcôv ápouaív ae 
pŕjxcoxe xcpoaKÓ\|;rjg xcpôc. AAGov xôv 
xcó5a aou 



202 



LUK A S 4:21 



fciHe. %mlickÁ 

12 A odpovídaje, dí mu Ježíš: 
Povédínoť jest: Nebudeš pokoušeti 
Pána Boha svého. 

13 A dokonav všecka pokušení 
ďábel, odšel od neho až do času. 

14 I navrátil se Ježíš v moci Ducha 
do Galilee, a vyšla povést o nem po 
vší té okolní krajine. 

15 A on učil v školách jejich, 
a slaven byl ode všech. 

16 I pfišel do Nazaréta, kdež byl 
vychován, a všel podlé obyčeje svého 
v den sobotní do školy. I vstal, aby 
četl. 

17 I dana jemu kniha Izaiáše 
proroka. A otevfev knihu, nalezl 
místo, kdež bylo napsáno: 

18 Duch Páné nade mnou, protože 
pomazal mne, kázati evangelium 
chudým poslal mne, a uzdravovati 
zkroušené srdcem, zvéstovati jatým 
propušténí a slepým videní, 
a propustiti soužené v svobodu, 

19 A zvéstovati leto Páné vzácne. 

20 A zavŕev knihu [a] vrátiv 
služebníku, posadil se. A všech 
v škole oči byly obráceny naň. 

21 I počal mluviti k nim: Že dnes 
naplnilo se písmo toto v uších vašich. 



Textvts fece-ytus 

12 xai äxroKpiGelc elxrev aúxw ó 
'Inaouc. oxi Eľpnxai Ouk eKTxeipáaeic. 
KÚpiov xôv Geóv aov 

13 Kal ativTeXioac. Trávia 
xreipaapôv ó Siá(3oXog äxréoxri cm' 
ca/xoú ay_pi xaipou 

14 Kai úxréaxpe^ev ô 'Inaoú<; ev xŕ] 
Suvápei tou xrveúpaxoc. eic. xŕjv 
TaXiXaíav Kal ipnpn, e|nA.Gev Ka9' ôX.r|g 
xŕjc. Tcepi)(oópou xrepl aúxou 

15 xai aúxôg éSíoaaKev e v xaíc 
auvaywY 01 ^ ™™v So!;a£ópevoc. úxrô 
xcávxwv 

16 Kal f|X.6ev eíc. xŕjv Na^apéx oú ŕ|v 
xeGpappévoc. Kal eíanXGev Kaxá xo 
eiooGôc aúxw ev xfj npépa xóäv 
aa(3(3áxoov eic. xnv auvaYOOYnv Kal 
ävéaxn, ävayvcôvaí 

17 Kal exceSáGr) aúxw (3v(3Xíov 
'Haa'íou xou xrpoipnxoti Kal ävaxrxú^ac; 
xo (3v(3Xíov eúpev xôv xóxcov oú ŕ|v 
yeypappévov 

18 IlveOpa Kupíou exť épé oú eveKev 
ev_pia£v pe eúayyeAí^eaGai xcxcov_oíg 
äxcéaxaXKév pe íáaaaGai xoúc. 
auvxexpippévouc. xnv KapSíav, Kn,pú!;ai 
aív_pa\cóxoic oupeaiv Kal xuipXoíc; 
ävá(3Xe^iv äxcooxeíXai xeGpauapévoug 
ev äipéaei 

19 Kripú^ai éviauxôv Kupíou Sekxov 

20 Kal xcxú^ag xo (3i(3Xíov äxcoSoúg 
xcí) úxtripéxrj eKÓGiaev Kal xcávxcov ev 
irj auvayooyfi oi ôipGaXpol ŕ|aav 
äxeví^ovxeg aúxcp 

21 np^axo Se Aiyeiv xcpôg aúxoúg ôxi 
Enpepov xceTiXn pcoxai n, ypaipŕ| aúxn, ev 
xoíc. walv úpwv 



LUKAS 4:22 



203 



fciHe. %mlickÁ 

22 A všickni jemu posvédčovali, 
a divili se libým slovúm, pocházejícím 
z úst jeho, a pravili: Zdaliž tento není 
syn Jozefúv? 

23 I dí k nim: Zajisté díte mi toto 
podobenství: Lékaŕi, uzdrav se sám. 
Které veci slyšeli jsme, žes činil 
v Kaf arnaum, učiň [také] i zde v své 
vlasti. 

24 I fekl [jim]: Amen pravím vám, 
žeť žádný prorok není vzácen v vlasti 
své. 

25 Ale v pravde pravím vám, že 
mnoho vdov bylo za dnu Eliáše v lidu 
Izraelském, kdyžto zavf íno bylo nebe 
za tri leta a za šest mésícú, takže byl 
hlad veliký po vší zemi, 

26 Však Eliáš k nižádné z nich není 
poslán, než toliko do Sarepty Sidonské 
k žene vdove. 

27 A mnoho malomocných bylo 
v lidu Izraelském za Elizea proroka, 
a žádný z nich není očištén, než 
Náman Syrský. 

28 I naplnení jsou všickni v škole 
hnévem, slyšíce to. 

29 A povstavše, vyvedli jej ven 
z mesta, a vedli ho až na vrch hory, na 
nížto mesto jejich bylo vzdéláno, aby 
jej dolu sstrčili. 

30 Ale on bera se prostfedkem jich, 
ušel. 

31 I sstoupil do Kafarnaum, mesta 
Galilejského, a tu učil je ve dny 
sobotní. 



22 Kal xcávxec épapxúpouv aúxw Kal 
eBaúpa^ov éxcl xoíc A.óyoic xŕjc vápixoc 
toíc. eKTcopeuo|aévovg ex xou axópaxoc. 
aúxoú xal eX.eyov Ov\ oúxo$ éaxiv ô 
uíóc 'Iooanip 

23 Kal enxev xcpôc aúxoúc návxooc 
épeíxé poi xrjv xcapa(3oXnv xaúxr]v 
'Iaxpé Bepáxreuaov aeauxóv oaa 
ŕ|Koúaapev yevópeva év ttj 
Kaxrepvaoúp, xcoír|aov Kal á>5e ev ttj 
xraxpíSi aou 

24 enxev 5é Äpŕ|v Aiyw úpív ôxi 
oúSelc xcpotpnxríg SeKxóc eoxiv ev ttj 
xcaxpíSi aúxoú 

25 exť ä\r|9eíag Se Xéyoo úpív xcoXXal 
Xnpai f|aav ev xaíg ŕ|pépaic 'HAtou év 
tq 'Iapan A. ôxe eKXeíaGr) ó oúpavóc excl 
exr) xpía Kal pnvag e!; obe eyévexo Xipog 
péyac excl xraaav xrjv ynv 

26 Kal xrpôc oúSepíav aúxoäv 
excép<|)9r| 'HAŕag el pŕ| eíc Eápexrxa xnc 
EiSwvog xrpôg yuvaiKa xnpav 

27 Kal ttoWoI Xexcpol f|aav exrl 
éA.iaaaíou xou xcpotpnxou ev tq 'IaparjX 
Kal oúôelc. aúxcov eKaBapíaBr) eí pŕj 
Neepav ô Eúpoc 

28 Kal excXŕjaBriaav xcávxeg Bupoú ev 
xfj auvayooyfi aKoúovxe^ touto 

29 Kal ävaaxávxeg e|é(3a\ov aúxôv 
e|oo xng xcóXeoog Kal fjyayov aúxôv eocx; 
xng ôippúoc xou ôpouc écp' oú ŕ) ttóAtc 
aúxóäv wKo8ópr)xo eic xô 
KaxaKpripvíaai aúxóv 

30 aúxôg 5é 5ieX9wv Sia péaou 
aúxwv excopeúexo 

31 Kal KaxŕjXGev eic. Kaxcepvaoup 
ttoAtv xng TaXiXaíag Kal nv SiSáaKcov 
aúxoug ev xoíg aá[3(3aaiv 



204 



LUKAS 4:40 



fciHe. %rpUickií 

32 I divili se velmi učení jeho, nebo 
mocná byla reč jeho. 

33 Byl pak [tu] v škole človek 
[jeden], mající ducha ďábelství 
nečistého. I zvolal hlasem velikým, 

34 Rka: Ach, což jest tobé do nás, 
Ježíši Nazaretský? Pfišel jsi zatratiti 
nás? Znám té, kdo jsi, [že jsi] ten svätý 
Boží. 

35 I pf imluvil jemu Ježíš, ŕka: 
Umlkniž a vyjdi od neho. A povrha jej 
ďábel mezi ne, vyšel od neho, a nie 
mu neuškodil. 

36 I pfišel strach na všecky, 
a rozmlouvali vespolek, fkouce: Jaké 
jest toto slovo, že v moci a sile 
prikazuje nečistým duchúm, 
a vycházejí? 

37 I rozcházela se o ném povést po 
všem okolí té krajiny. 

38 Vstav pak Ježíš ze školy, všel do 
domu Simonova. Svegruše pak 
Simonova trápena byla téžkou 
zimnici. I prosili ho za ni. 

39 Tedy stoje nad ní, pfimluvil 
zimnici, i prestala jí. A ona hned 
vstavši, posluhovala jim. 

40 Pri západu pak slunce všiekni, 
ktefíž méli nemocné rozličnými 
neduhy, vodili je k nemu, a on na 
jednoho každého z nich ruce 
vzkládav, uzdravoval je. 



Te-xtus fete-ytus 

32 Kal e^eirXŕiaaovTO éxrl xrj SiSa^fj 
ca/xoO ôxi ev e|ouaía f)v ô A.óyoc aúxou 

33 Kal ev Trj auvaywyfi f|v 
avGpwTTOC ey_wv xrveupa Saipovíou 
aKaBápiou Kal ävÉKpa|ev ipodvf] 
peyáXfl 

34 Aiycov, "Ea xí ŕjpív Kal aoí 'InaoO 
Na^apnvé ŕ]A.9ec arxoAiaai ŕ|pac ovSá 
ae xíc. el ó ayioc. xou Geou 

35 Kal éxrexípnaev aúxcp ô 'Inaouc 
Aiyodv, ÍHpodGnxi Kal e^e\0e eE, aúxoú 
Kal puyav aúxóv xo óaipóviov eíg xô 
péaov e|f)X9ev äxť aúxoú pnSev 
(BXá^av aúxóv 

36 Kal eyévexo 9áp(3og éxrl xrávxac 
Kal CTtiveA.aA.ouv xrpóc äAAŕjAouc 
Aéyovxec Tíc ô Aóyoc oúxoc ôxi ev 
e|ouaía Kal Suvápei excixáaaev xoíc 
óiKaBápxoic xrveúpaoiv Kal e!;épyovxai 

37 Kal élexropeúexo ŕ|v_oc xcepl aúxoú 
eíc. xcávxa xóxcov xfjg xrepv)(cópou 

38 Ävaorác 5e eK xŕ|c auvayooyf)g 
eíorjABev eic xŕ|v oiKÍav Eípwvoc ŕ) 
xrevBepa 5é xoú Eípwvoc f)v 
auvev_opévr| xcupexw peyáAw Kal 
rjpcóxnaav aúxóv xrepl aúxŕjc 

39 Kal éxrioxac excávoo aúxŕ|c 
excexípnaev tw xrupexw Kal äipŕJKev 
aúxŕjv Txapav_pfjpa Se avaaracra 
SinKÓvei aúxoíc. 

40 Aúvovxoc 5é xoú ŕ]Aíou xrávxec 
óaoi £vv_ov äoGevoúvxac vóooig 
xroiKÍAaic fjyayov aúxoúg xrpóc aúxóv 
ó 8é évl ÉKáaxcp aúxwv xág xeípac 
éxciBelg, eGepáxceuaev aúxoúg 



L U K A S 4:41 



205 



fciHe. %mlickÁ 

41 Od mnohých také ďábelství 
vycházela, kfičící a fíkající: Ty jsi 
Kristus, Syn Boží. Ale on pŕimlouvaje, 
nedopouštél jim mluviti; nebo vedeli, 
že jest on Kristus. 

42 A jakž byl den, vyšed, bral se na 
pusté místo. I hledali ho zástupové, 
a prišli až k nemu, a zdržovali ho, aby 
neodcházel od nich. 

43 On pak ŕekl jim: I jinýmť méstúm 
musím zvéstovati království Boží; 
nebo na to poslán jsem. 

44 I kázal v školách Galilejských. 



5 Stalo se pak, když se zástup na néj 
valil, aby slyšeli slovo Boží, že on 
stál podlé jezera Genezaretského. 

2 I uzrel dvé lodí, any stojí u jezera, 
rybári pak sstoupivše z nich, vypírali 
si ti. 

3 I vstoupiv na jednu z téch lodí, 
kteráž byla Simonova, prosil ho, aby 
od zeme odvezl maličko. A posadiv 
se, učil z lodí zástupy. 

4 A když prestal mluviti, dí 
k Šimonovi: Vez na hlubinu, 
a rozestfete síti své k lovení [ryb]. 

5 I odpovédév Šimon, ŕekl jemu: 
Mistf e, pf es celou noc pracovavše, nie 
jsme nepopadli, ale k slovu tvému 
rozestru sít. 



Te.xtus fete-ytus 

41 e|ŕ)pv_eTO Se Kal Saipôvia äxcô 
xcoWwv Kpá^ovxa xai Äiyovxa ôxi £u 
el ô Xpiaxôc ô uíôc tou 9eou Kcti 
excmpcôv ouk eía ctúxa XaXevv ôxi 
rjSeiaav xôv Xpioxôv aúxôv elvaí 

42 ľevopévric. 8é ŕ|pépac e|eX9čov 
excopeú9r] eic epr]pov xóxcov Kal oí 
ôvAxn e£ŕ|xouv aúxôv Kal ŕ]\9ov ewc 
aúxou Kal Kaxevv_ov aúxôv xou pŕ| 
xcopeúea9ai äxť aúxwv 

43 ó 5e elxcev xcpôg aúxoúc ôxi Kal 
xaíc éxépaic xcóA.eaiv eúayyeAAaaa9aí 
pe Seí xŕjv PaaiXeíav xou 9eoú ôxi eíc. 
xoúxo äxceaxáXpav 

44 Kal f)v Kľipúaawv ev xaíc 
auvaycdyaíg xfjc ľaXiXaíag 

5'Eyévexo 8é ev to xôv ôv\ov 
exriKeía9ai aúxw xou cxkousiv xôv 
Xóyov xou 9eoú Kal aúxôg ŕ|v éaxwg 
xcapa xrjv Xípvr)v ľevvriaapéx 

2 Kal elSev 5úo xcXoía éaxcôxa xcapa 
xrjv Xípvr)v oí 8e aAieíc äxco[3ávxec äxť 
aúxwv äxcéxcXuvav xa Síkxuo 

3 ep[3ac 5e eic ev xwv txXovwv ô f)v 
xou Eípoovog r|pcóxr|aev aúxôv äxcô xfjg 
yŕjc; éxcavayayeív ôAAyov Kal Ka9íaag 
eSíSaaKev ek xou xcXoíou xoug ôvA.ouc. 

4 obe 5é éxcaúaaxo \a\ó5v elxcev xcpôc 
xôv Eĺpcova 'Excaváyaye eíg xô (3á9og 
Kal yaXáaare xa Skxua úpwv eic. 
aypav 

5 Kal äxcoKpi9elc ó Eípwv elxcev 
aúxw, 'Exnaxáxa 5i' ôAr|g xfjg vuKxôg 
Koxciáaavxeg oúSev e\á(3opev éxcl 51 
xcp pŕjpaxí aou yaXáacň xô Síkxuov 



206 



LUK A S 5:14 



fciHe. %mlickÁ 

6 A když to učinili, zahrnuli 
množství veliké ryb, takže se trhala sít 
jejich. 

7 I ponúkli tovaryšú, ktefíž byli na 
druhé lodí, aby prišli a pomohli jim. 
I prišli a naplnili obé lodí, takže se 
[téméf ] pohfižovaly. 

8 To uzŕev Šimon Petr, padl 
k nohám Ježišovým, ŕka: Odejdi ode 
mne, Pane, neboť jsem človek hŕíšný. 

9 Hrúza zajisté byla jej obklíčila, 
i všecky, ktefíž s ním byli, nad tím 
lovením ryb, kteréž byli popadli, 

10 A též Jakuba a Jana, syny 
Zebedeovy, kteŕíž byli tovaryši 
Šimonovi. I dí Šimonovi Ježíš: Nebojž 
se. Již od tohoto času lidi živé budeš 
loviti. 

11 A pfivezše k brehu lodí, a všecko 
opustivše, šli za ním. 

12 I stalo se, když byl v jednom 
mésté, a aj, [byl tam] muž plný 
malomocenství. A uzŕev Ježíše, padl 
na tvár, [a] prosil ho, ŕka: Pane, 
kdybys chtél, múžeš mne očistiti. 

13 1 vztáh [Ježíš] ruku, dotekl se ho, 
ŕka: Chci, buď čist. A hned odešlo od 
neho malomocenství. 

14 I prikázal jemu, aby zadnému 
nepravil, ale [ŕekl mu]: Odejda, ukáž 
se knézi, a obetuj za očistení své, jakož 
prikázal Mojžiš, na svédectví jim. 



Te-xtvts fece-ytus 

6 kcu touto TTOiŕ| aa vTeg auvéKXeiaav 
iv_9úcov TcXfjGog ttoAaj SieppŕjyvuTO 5e 
to Síktuov aÚTCÔv 

7 xai KaTÉveuaav Toíg \iSTÓypi<; toíc; 
ev rä ÉTÉpco ttXovw tou éXBóvTOic 
au\Xa(3éa9ai aÚToíc- Kal f)X9ov Kal 
é'"n:Xr|aav äptpÓTepa ra TcXoía coore 
(3u9í^eo9ai oÚtó 

8 iScov Se Eĺpcov nérpoc Trpoaé-rreaev 
toíc yóvaaiv tou 'Ir|aou Aiycov, 
"E!;eA.9e cnť epou cm ävŕjp ápapTcoXóc. 
eípi KÚpie 

9 9áp[3og yáp Tcepiéov^ev aÚTÔv Kal 
TrávTac Toug auv aÚTcp etcI jf\ aypa 
tcov ly_9úcov fj auvé\a(3ov 

10 ópoícoc. 8é Kal 'IaKco|3ov Kal 
'Icoávvr|v uíoug Ze(3eSaíou oí ŕ|aav 
Koivoovol tco Eĺpcovi Kal elirev Trpóc. 
tov Eĺpcova ó 'Iľ|aoug Mŕ| tpo|3oú- ccrrô 
tou vuv av9pcÓTcoug earj £coypcov 

11 Kal KaTayayóvTeg ra TrXova eirl 
Tľ|v yf)v ätpévTeg arravTa r)Ko\oú9r|aav 
auTco 

12 Kal eyéveTO ev tco elvaí aÚTÔv ev 
pia tcov TróXecov Kal ISoú, ävnp 
TrXŕ|pr|g Xéirpag- Kal íScov tov 'Iľ|aouv 
ireacov éirl TrpéacoTcov eSeŕ|0r| aÚTOu 
Aiycov, Kúpie eáv 9éX.rjg Súvaaaí pe 
Ka9apíaai 

13 Kal eKTeívag rr|v \eípa fj^aTO 
auTou evTccov, GéXco Ka9apía9r)Tľ Kal 
eú9écog ŕ\ Aiirpa ónrfjXBev ónr' aúrou 

14 Kal aÚTÔc TrapŕiyyeiXev aÚTcp 
pr)Sevl eiTteív aXXa arreABcov 5eí^ov 
aeauTov tco lepev Kal TcpoaéveyKe irepl 
tou Ka9apiapou aou Ka9cog 
Trpoaéra!;ev Mcoaf)g, evc paprúpiov 
aÚTOig 



L U K A S 5:15 



207 



fciHe. %rpUickií 

15 Tedy rozhlasovala se více reč 
o nem, a scházeli se zástupové množí, 
aby jej slyšeli, a uzdravovaní byli od 
neho v svých nemocech. 

16 On pak odcházel na poušté, 
a modlil se. 

171 stalo se v jeden den, že on sedel 
uče, a sedeli také [tu] i farizeové 
a Zákona učitelé, kteŕíž se byli sešli 
z každého mestečka Galilejského 
a Judského i z Jeruzalema, a moc Páné 
[prítomná] byla k uzdravovaní jich. 

18 A aj, muži nešli na lóži človeka, 
kterýž byl šlakem porazený, i hledali 
vnésti ho a položiti pred néj. 

19 A nenalezše, kteroubyjej stranou 
vnesli pro zástup, vstoupili na dúm, 
a skrze podlahu spustili jej s ložem 
uprostred pred Ježíše. 



20 Kterýžto vidév víru jejich, ŕekl 
mu: Človeče, odpušténiť jsou tobé 
hŕíchové tvoji. 

21 Tedy počali pŕemyšlovati 
zákoníci a farizeové, fkouce: Kdo jest 
tento, jenž mluví rouhání? Kdo múze 
odpustiti hfíchy, jediné sám Búh? 

22 Poznav pak Ježíš myslení jejich, 
odpovídaje, ŕekl k nim: Co [tak 
utrhavé] pŕemyšlujete v srdcích 
vašich? 

23 Co jest snáze fíci: Odpouštéjí se 
tobé hfíchové tvoji, čili fíci: Vstaň 
a choď? 



Ttxtus fectytus 

15 8inpy_eT0 Se paWov ô X.óyoc irepi 
aúxou Kal auvnpv_ovxo ôvAxn ttoXXoi 
aKoúeiv Kal GepaxceúeaGai úxť aúxou- 
äxcô twv äaOeveioov aúxwv 

16 aúxôc 5e nv úxcov_GDpo5v ev xaíc 
epnpoig Kal xcpoaeuv_ó|jevoc. 

17 Kal eyévexo ev pva tqv ŕipepcov 
Kal aúxôg ŕ|v SiSáaKoov Kal f|aav 
Ka9ŕ|pevoi "ŕapvaaíov Kal 
vopoSiSáaKaXoi ov f|aav éA.n,A.u9ôxec. 
6K xcáan,c Koópríg xnc TaXiXaíag Kal 
'IouSaíac Kal 'IepouaaXnp- Kal 5úvap.ic 
Kupíou nv eíg xô íaaGai aúxoúc 

18 Kal íSoú, avSpeg ipépovxec. éxcl 
KAAvr|c avGpwxcov 8c nv 
xcapaXeXupévoc. Kal e^nxouv aúxôv 
eíaeveyKeív Kal Oeívaí évcóxciov aúxou 

19 Kal prj eúpóvxeg Sia xcoíag 
eíaevéyKooaiv aúxov Sia xôv ôv\ov 
äva(3ávxeg excl xô Sóäpa 5iá tuv 
Kepápcov KaGfJKav aúxôv au v to 
kAiviSíw eig xô péaov epxcpoaBev xoú 
'Inaoú 

20 Kal iSwv xrjv xcíaxiv aúxcôv elxcev 
aúxw, 'ÄvGpwxce äipéwvxaí aoi al 
apapxíai aou 

21 Kal fjp^avxo SiaXoyí^eaGai oí 
Ypappaxeíg Kal ol 3>apiaaíoi Aiyovxeg 
Tíg eaxiv oúxog ôg AaXeí |3A.aaipr|Liíac 
xíg Súvaxai äipiévaí ápapxíac eí prj 
(aóvog ó Beóc 

22 exciyvoúc. Se ó 'In,aoúc. xoúc. 
SiaA.oyiap.ouc. aúxwv äxcoKpiGelc; elxcev 
xcpôc. aúxoúg Tí SiaXoyí^eaGe ev xaíg 
KapSíavg úpwv 

23 xí eaxvv eÚKoxccóxepov eíxceív 
Äipéwvxaí aoi aí ápapxíai aou fj eíxceív 
"Eyeipai Kal xcepixcáxei 



208 



LUK A S 5:33 



fciHe. %rpUickií 

24 Ale abyste vedeli, že Syn človeka 
má moc na zemi odpouštéti hŕíchy, 
(fekl dnou zlámanému:) Tobéť 
pravím: Vstaň, a vezma lóže své, jdi 
do domu svého. 

25 A on hned vstav pred nimi, vzal 
[lóže], na némž ležel, i odšel do domu 
svého, velebé Boha. 

26 1 užasli se všickni, i velebili Boha, 
a naplnéni jsou bázní, f kouce: Že j sme 
videli dnes divné veci. 

27 A potom vyšel [Ježíš] a uzrel 
čelného, jménem Leví, sedícího na cle. 
I fekl jemu: Pojď za mnou. 

28 A on opustiv všecko, vstav, šel za 
ním. 

29 I učinil jemu hody veliké Leví 
v domu svém, a byl [tu] zástup veliký 
publikánú i jiných, ktef íž s ním stolili. 

30 Tedy reptali zákoníci a farizeové, 
ŕkouce učedlníkúm jeho: Proč 
s publikány a hfíšníky jíte a pijete? 



31 I odpovédév Ježíš, ŕekl k nim: 
Nepotŕebujíť zdraví lékafe, ale 
nemocní. 



j sem volati 

ale hfíšných ku 



32 Nepf išelť 
spravedlivých, 
pokání. 

33 A oni fekli jemu: Proč učedlníci 
Janovi postí se často a modlí se, [též] 
podobné i farizejští, tvoji pak jedí 
a pijí? 



Ttxtus fece-ytus 

24 ľva Se eiSfjxe ôxi e^ouaíav eyei ó 
uíôc. tou ävGpcóirou éixi ty\<; yfjc. 
capiévaí ápapxíac. elxxev xcp 
TTapaXeXu|aévw Zo! Aiyco eyeipai, Kal 
apag xô kXvvíSvov aou xxopeúou eic. xôv 
ovkóv aou 

25 xai xxapav_pnpa ävaaxác évcóxxiov 
aúxcov apac écp' ca KaxÉKeixo äxxnXGev 
eíc xôv oikov aúxoú So^á^wv xôv Beóv 

26 xai eKaxaaic eX.a[3ev arxavxag Kal 
eSô^a^ov xôv 9eôv Kal exxXna9r|aav 
<j>ó[3ou Aiyovxeg ôxi Eľôopev xxapáSo^a 
aŕ|pepov 

27 Kal pexa xauxa e!;n\9ev Kal 
eBeáaaxo xeXcóvr|v ôvópaxi Aeulv 
Ka9ŕ|p£vov exxI xô xeXcóviov Kal elxxev 
aúxcp ÄKoXoúGei p.ov 

28 Kal KaxaXixxwv äxcavxa, avaarai; 
r)Ko\oú9ľ|a£v aúxco 

29 Kal exxoíľ|aev Sov_nv peyá\r|v ó 
Aeulg aúxco év xfj oiKÍa aúxoú Kal nv 
ôv\og xeX.covcôv xcoXug Kal aXXcov ov 
f|aav pex' aúxcov KaxaKeípevoi 

30 Kal eyóyyu^ov oí ypappaxeíc. 
aúxcov Kal oí $apiaaíoi xxpôg xoúg 
pa9r|xag aúxoú Aiyovxeg Avaxí pexa 
xeXcovcov Kal ápapxcoXcov éaGíexe Kal 
xxívexe 

31 Kal axxoKpiGelg ó 'Iriaoúcj elxxev 
xxpôg aúxoúg Oú v_peíav é'v_ouaiv oí 
úyiaívovxeg íaxpoú aXX' ov KaKcog 
é'vovxeg- 

32 oÚk e\ŕ|Xu9a KaAiaai SiKaíoug 
aXXa ap.apxwA.ouc. eíg pexávoiav 

33 Oí 5é elxxov xcpôg aúxóv Aiaxí Oí 
pa9r|xal 'Icoávvou vr|axeúouaiv xxukvcx 
Kal 8eŕ|aeig xxoioúvxai ópoícoc. Kal oí 
xcov "ŕapioalcov oí Se aol éaGíouaiv 
Kal xxívouaiv 



LUKAS 5:34 



209 



fciHe. %rpUickií 

34 On pak fekl k nim: Zdali múžete 
synúm ženicha, dokudž s nimi jest 
ženich, kázati se postiti? 

35 Ale pŕijdouť dnové, a když odjat 
bude od nich ženich, tehdážť se búdou 
postiti v téch dnech. 

36 Pravil pak i podobenství k nim: 
Že žádný záplaty roucha nového 
nepfišívá k rouchu vetchému; sic jinak 
i nové roztrhuje, a vetchému 
nepfísluší záplata z nového. 

37 A žádný nevlévá vína nového do 
nádob starých; sic jinak víno nové 
rozpučí nádoby, a samo vyteče, 
a nádoby se pokazí. 

38 Ale víno nové v nádoby nové má 
lito býti, a obé bude zachováno. 

39 A aniž kdo, když pije staré, hned 
chce nového, ale díť: Staré lepší jest. 



61 stalo se v druhou sobotu, že šel 
Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci 
jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli. 



2 Tehdy néktefí z farizeú fekli jim: 
Proč to činíte, čehož nesluší činiti 
v svatky? 

3 I odpovédév Ježíš, fekl jim: Což 
jste ani toho nečtli, co jest učinil 
Dávid, když lačnél, on i ti, kteŕíž s ním 
byli? 



Ttxtus fectytus 

34 ó 5é eiTcev xrpôc aúxoúc Mrj 
SúvaaGe xoúg uíoúc. tou vupipwvoc. év á> 
ó vupcpíoc. pex' aúxwv éaxiv xroiŕjaai 
vr)axeúeiv 

35 eXeúaovxai 8é ŕ|pépai Kcti oxav 
äxcapGfi äxť aúxwv ô vupipíoc xóxe 
vriaxeúaouavv év ekeívcuc xcuc ŕ|pépaic 

36 "EXeyev 8é Kal xcapa(3oXr)v xrpôc 
aúxoúg ôxi OúSelg 6Txí(3Xr|pa í pernou 
Kouvou 6Txv(3áXXei éxrl ípáxiov 
xcaXaióv £i 5é ptíye, Kal xô Kavvôv 
oyi£,ei Kal tô xcaXavcp oú aupipoovei 
excí(3Xr|pa xô axrô xou Kaivou 

37 Kal oúSelc. (BáXXev olvov véov eíc. 
äaKoug xcaX.aioúg- eí Se pŕjye, pľ)i ei ô 
véog olvoc xoúg äaKoúg Kal aúxôg 
eKvuBŕjaexai Kal oí äaKol äxcoXouvxai- 

38 aXXa olvov véov elg äaKouc 
Kaivoug (3Xr|xéov Kal apipôxepoi 
auvxripouvxav 

39 Kal oúSelc. xcičov xcaXaiôv eúGéwc. 
QéXei véov Aiya yáp 'O xraXaiôc 
v_pr)axóxepóg éoxiv 

6'Eyévexo 5é év aa[3páxcp 
SguxepoTxpcóxw SiaxtopeúeaGai 
aúxôv Svá TÔv axcopípwv Kal é'xiWov 
ol paOľ|xal aúxou xou g axáyuac Kal 
fjaGiov ^có)(ovxeg xavc v_gpaív 

2 xivég 8é tbv $apiaaícov elxcov 
aúxovg, Tí xroieíxe ô oÚk e'^eotiv xcoieív 
év xoíg aá|3|3aaiv 

3 Kal äxroKpiGelc xrpôc. aúxoúc; elxcev 
ó 'Ir|aoug Oú5é xoúxo ävéyvwxe o 
éxcoír|aev Aa(3l5, ôxroxe éxceívaaev 
aúxôc. Kal oí pex' aúxou ôvxec. 



220 



LUK A S 6:12 



fciHe. %rpUickií 

4 Kterak všel do domu Božího, 
a chleby posvätné vzal a jedl, a dal 
i tém, ktefíž s ním byli, jichžto 
nenáleží jísti než toliko samým 
knéžím? 

5 I ŕekl jim: Že jest Syn človeka 
pane m také i dne svátečního. 

6 Stalo se pak i v jiný den sváteční, 
že všel do školy [Ježíš], a učil. A byl tu 
človek, jehož pravá ruka byla uschla. 

7 I šetrili ho zákoníci a f arizeové, 
bude-li v sobotu uzdravovati, aby 
nalezli, čím by jej obžalovali. 

8 Ale on znal pŕemyšlování jich. I dí 
človeku, kterýž mél ruku uschlou: 
Vstaň, a stúj v prostí edku. A on vstav, 
[i] stál. 

9 Tedy ŕekl k nim Ježíš: Otíži se vás 
na jednu véc: Sluší-li v sobotu dobre 
činiti? duši zachovati, čili zatratiti? 



10 A pohledév na né na všecky 
vúkol, dí človeku: Vztáhni ruku svou. 
A on učinil tak. I navrácena jest 
k zdraví ruka jeho [a byla] jako druhá. 

11 Oni pak naplnení jsou hnévivou 
nemoudrostí, a rozmlouvali mezi 
sebou, co by učiniti méli Ježišovi. 

12 I stalo se v téch dnech, vyšel 
[Ježíš] na horu k modlení. I byl tam 
pŕes noc na modlitbe Boží. 



Ttxtus fectytus 

4 obe. evanXGev eic xôv olxov xou Geou 
xai xouc apxouc xŕ)c xcpo9éaewc eX.a[3ev 
xai é'ipayev kou é'SwKev kou toíc pex' 
aúxoú ouc. ouk é'leaxiv ipayeív eí |aŕj 
póvouc. xouc. íepeíg 

5 xai eX.£Y£v aúxoíc ôxi Kúpióc éaxiv 
ó uíôg xou ävGpcóxcou Kal xou 
aa(3(3áxou 

6 'Eyévexo Sé Kal év éxépw aa(3(3áxco 
eiaeAGeív aúxôv eic xrjv auvaywyŕ|v 
Kal SiSáaKeiv Kal f|v eksí avGpwxcog 
Kal ŕj \úp aúxoú ŕj 5e|iá nv !;npá 

7 xcapexŕ| pouv Sé aúxôv oí 
Ypappaxeíg Kal ol $apiaaíoi eí év rä 
aa(3[3áxw Gepaxceúaei ľva eúpcoaiv 
Kaxnyopíav aúxoú 

8 aúxôc Sé fjSei xoúc SiaAoyiapoúc 
aúxwv Kal elxcev rä ävBpoóxcco tq 
E,r\pav é'v_ovxi xnv \eipa 'Eyeipai Koa 
axŕjGi eic xô péaov ô Sé ävaaxág éVcn, 

9 elxcev oúv ó 'Inaouc xcpôg aúxoúg 
'Excepwxŕ)aw úpag xí e^eaxiv xoíg 
aá[3(3aaiv, ayaBoxcoiŕjaai fj 
KaKoxcoifjaai ^u)(rjv awaai fj 
äxcoAéaai 

10 Kal xcepi(3Xe^ápevog xcávxac 
aúxoúg elxcev to ävGpoóxcco, "EKxeivov 
xnv xevpá aou ô Se excoínaev oúxco$ Kal 
äxcoKaxeaxáBr) rj y^elp aúxoú úyiŕ|c, wg 
ŕ) aAAn, 

11 aúxol Se exc\na9naav ävoíag Kal 
SieAáAouv xcpôg aAA.nA.ouc xí av 
xcoir)aeiav xa> 'In,aoú 

12 'Eyévexo Sé év xaíc ŕ|(aépaig 
xaúxaig é^n.A9ev eíg xô ôpoc 
xcpoaeú!;aa9ai Kal ŕ|v SiavuKxepeúwv 
év xí] xcpoaeuvji xou 9eou 



LUKAS 6:13 



211 



fciHe. %mlickÁ 

13 A když byl den, povolal 
učedlníkú svých, a vyvolil z nich 
dvanácte, kteréž i apoštoly nazval. 

14 (Šimona, kterémuž také dal 
jméno Petr, a Ondfeje bratra jeho, 
Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloméje, 

15 Matouše a Tomáše, Jakuba [syna] 
Alfeova, a Šimona, kterýž slove 
Zelótes, 

lójudu [bratra] Jakubova, ajidáše 
Iškariotského, kterýž pak byl zrádce.) 

171 sstoupiv s nimi [s hory], stál na 
místé polním, a zástup učedlníkú jeho, 
a množství veliké lidu ze všeho 
Judstva i z Jeruzalema, i z Týru 
i z Sidonu, jenž pri mori jsou, ktefíž 
byli prišli, aby jej slyšeli a uzdraveni 
byli od neduhu svých, 

18 I ktefíž trápení byli od duchú 
nečistých. A byli uzdravovaní. 

19 A všecken zástup hledal se ho 
dotknouti; nebo moc z neho 
vycházela, a uzdravovala všecky. 

20 A on pozdvih očí svých na 
učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, 
nebo vaše jest království Boží. 

21 Blahoslavení, ktefíž nyní lačníte, 
nebo nasyceni budete. Blahoslavení, 
ktefíž nyní plačete, nebo smáti se 
budete. 

22 Blahoslavení budete, když vás 
nenávidéti búdou lidé, a když vás 
vyobcují, a hanéti búdou, a vyvrhou 
jméno vaše jakožto zlé, pro Syna 
človeka. 



Te-xtus fete-ytus 

13 Kal ôxe ey^vexo ŕ|pépa 
Tcpoaetpoóvr|aev xoúc pa9r]xac aúxoú 
Kal eK^e^ápevog äxť aúxcôv ScóSexa 
ouc xai äxi-oaxóA.ouc côvôpaaev 

14 Eĺpcova ôv Kal côvôpaaev ľléxpov 
Kai ÄvSpéav xôv äSeAxpôv aúxoú 
'IaKoo(3ov Kal 'Iooávvr|v $í\vtxtxov Kal 
Bap9oA.op.avov 

15 MaxGaíov Kal ©oopav 'IaKwf3ov 
xôv xoú ÄAxpaíou Kal Eĺpcova xôv 
KaA.oup.evov Zr)A.wxr|v 

16 'Ioúôav 'IaKcó[3ou Kal 'Ioúôav 
'IaKapicóxr|v, ôg Kal eyévexo xrpoSóxr|c 

17 Kal Kaxa(3ag pex' aúxcôv eaxr] gxcl 
xóxrou xreôwoú Kal ô^Aoc; pa9r|xcôv 
aúxou Kal xrA.ŕ)9oc xcoAú xoú Aaoú äxcô 
xcáaríg xŕjc 'IouSaíag Kal 'IepouaaA.ŕ|p 
Kal xf)c xcapaAíou Tupou Kal EiScôvoc 
oľ f|A9ov aKoúaaí aúxoú, Kal ia9fjvai 
äxcô xcôv vôaoov aúxcôv, 

18 Kal oľ ôvA.oúpevoi úxcô 
xcveupáxcov aKa9ápxcov Kal 
e9epaxceúovxo 

19 Kal xrac. ó ô^Aog eč^ŕjxgi äxcxea9ai 
aúxoú ôxi Súvapic. xrap' aúxoú 
e^ŕjpv^gxo Kal íäxo xrávxac 

20 Kal aúxôc éxrápac xoúg 
ôtp9aA.poúc aúxoú eic xoúc pa9r)xag 
aúxoú eA.eY£v MaKapioi oí xcxoo^oí ôxi 
úpexépa eoxlv ŕ) |3aaiA£Ía xoú 9eoú 

21 paKapioi oí xcevvcôvxeg vúv ôxv 
^opxaa9ŕ)CTea9e paKapioi ol KXaíovxec. 
vúv ôxi yeXáaeje 

22 paKapioí eoxe ôxav piaŕjacooiv 
úpäg oí av9pcoxcoi Kal ôxav 
äcpopíaooaiv úpac. Kal ôveiôíaooaiv Kal 
6K(3a\coaiv xô ôvopa úpcôv côg 
Txovr)pôv eveKa xoú uíoú xoú 
äv9pcôxcou- 



222 



LUK A S 6:33 



fciHe. TCrttiiÚLií 

23 Radujte se v ten den a veselte se, 
nebo aj, odplata vaše mnohá jest 
v nebesích. Takt jsou zajisté činívali 
prorokúm otcove jejich. 

24 Ale béda vám bohatým, nebo vy 
[již] máte potešení své. 

25 Béda vám, ktefíž jste nasyceni, 
nebo lačnéti budete. Béda vám, kteŕíž 
se nyní smejete, nebo kvíliti a plakati 
budete. 

26 Béda vám, když by dobre o vás 
mluvili všickni lidé; nebo tak jsou 
činívali falešným prorokúm otcove 
jejich. 

27 Ale vámť pravím, kteŕíž slyšíte: 
Milujte nepŕátely vaše, dobre čiňte 
tém, ktefíž vás nenávidí, 

28 Dobrofečte tém, kteŕíž vás 
proklínají, a modlte se za ty, kteŕíž 
vám bezpráví činí. 

29 A udefil-li by tebe kdo v líce 
jedno, nasaď mu i druhého, a tomu, 
kterýž tobé odjímá plášť, také i sukne 
nebraň. 

30 Každému pak prosícímu tebe dej, 
a od toho, jenž béŕe tvé veci, zase 
nežádej. 

31 A jakž chcete, aby vám lidé činili, 
i vy jim též podobné čiňte. 

32 Nebo jestliže milujete ty, ktefíž 
vás milují, jakou míti budete milost? 
Nebo i hfíšníci milují ty, od nichž 
milovaní bývají. 

33 A budete-li dobre činiti tém, 
ktefíž vám dobfe činí, jakou máte 
milost? Však i hfíšníci totéž činí. 



Ttxtus fectytus 

23 vaípexe ev eKeívrj tt] npépa Kcti 
aKipxnaaxe íSoú, yap ô p.ia9ôc úpwv 
ttoAajc ev to oúpavar Kaxá xauxa yap 
éxxoíouv xoíg xxpoipŕ|xaic. ol xxaxépeg 
aúxwv 

24 nXr|v oúal úp.ív xoíg xxA.ouaíoic 
ôxi äxcév^exe xrjv xrapái<A.r|aiv úpcov 

25 oúal úptv oí EpxxExx\r|ap.évoi ôxi 
xxeiváaexe oúal úp.ív, oí yeX.côvxeg vúv 
ôxi xxevOŕ|aexe Kal xXaúaere 

26 oúal úpív, ôxav KaXwg úpag 
eľxxcoaiv xxávxeg oí avBpwxxov Kaxä 
xauxa yap éxxoíouv xoíg 
vyeuSoxxpoipnxaic. ol xxaxépec. aúxwv 

27 aXX' úp.ív Xéyoo xoíg aKoúouaiv 
äyaxcaxe xouc év_9poúc. úpcov KaXwg 
xxoieíxe xoíg piaoúaiv úpac. 

28 eúXoyevxe xouc Kaxapwpévoug 
Ú(ívv Kal xxpoaeúy^eaGe úxxép xwv 
exxripea^óvxcov ú pac. 

29 ra xúxxxovxí ae exxl xŕjv aiayóva 
Tiápeye Kal xnv aXXr|v Kal äxxó xoú 
aípovxóg aou xô Ipáxiov Kal xôv 
vjroova \\r\ KooX.úarjg 

30 xxavxl Sé xco aíxoúvxí ae Sí8ou Kal 
äxxó xoú aľpovxog xä aä pŕj äxxaíxei 

31 Kal KaGčog 9éX.exe íva xxoiwaiv 
úpív oí ävOpooxxoi Kal úpeíc. xxoieíxe 
aúxovc ôpoíoog 

32 Kal el äyaxxäxe xouc äyaxxóävxag 
úpäg xxoía úpív \apig éaxív Kal yap ol 
ápapx&Aoí xoug äyaxxoovxag aúxoúg 
äyaxxwaiv 

33 Kal éäv äyaBoxxoinxe xoúg 
äyaBoxxoioúvxag úpag xxoía úpív vápic 
éaxív Kal yäp ol ápapxcoXol xô aúxô 
xxoioúaiv 



LUKAS 6:34 



213 



fciHe. %mlickÁ 

34 A budete-li pújčovati tém, od 
kterýchž se nadéjete zase vzíti, jakou 
máte milost? Však i hr íšníci hr íšníkúm 
pújčují, aby tolikéž zase vzali. 

35 Protož milujte nepfátely vaše, 
a dobre čiňte, a pújčujte, nie se odtud 
nenadéjíce, a budeť odplata vaše 
mnohá, a budete synove Nejvyššího. 
Nebo on dobrotivý jest [i] 
k nevdéčným a zlým. 

36 Protož buďte milosrdní, jako 
i Otec váš milosrdný jest. 

37 Nesúďte, a nebudete souzeni. 
Nepotupujte, a nebudete potupeni. 
Odpouštéjte, a budeť vám odpušténo. 

38 Dávejte, a budeť vám dano. Míru 
dobrou, natlačenou, a natŕesenou, 
a osutou dadíť v lúno vaše; touž 
zajisté mérou, kterouž méfíte, bude 
vám odméfeno. 

39 Povédél jim také i podobenství: 
Zdali múze slepý slepého vésti? Zdaž 
oba do jamy neupadnou? 

40 Neníť učedlník nad mistra svého, 
ale dokonalý bude každý, [bude-li] 
jako mistr jeho. 

41 Což pak vidíš mrvu v oku bratra 
svého, a bŕevna, kteréž jest v tvém 
vlastním oku, neznamenáš? 



34 Kal eav Saveí£r|xe Trap' wv 
éXxrí^exe ónxo\a|3eív, xroía úpív \apig 
éaxív Kal yap 0l ápapxwXol 
ápapxwA.oíc Saveí^ouaiv vva 
arxoA.á|3waiv xá 1'aa 

35 TrA.rjv äyaTxare xoúc e)(9pouc úpwv 
Kal äya9oTxoieíxe Kal Saveí^exe ur)Sev 
äTxeAxxí^ovxec- Kal eaxai ô piaGóc 
úpwv txoAajc Kal eaeaQe uíol xoú 
ú\|úaxou ôxi aúxôg ypr\ojó<; eaxvv excl 
xoúg äyapioTO\j<; Kal xcovripoúg 

36 ríveaBe oúv oiKxíppovec Ka9wc 
Kal ô xcaxŕjp úpwv oiKxíppwv eaxív 

37 Kal pŕj Kpívexe Kal oú pŕj KpiGfjxg- 
pŕj KaxaSiKa^exe Kal oú pŕj 
Kaxa8vKaa9fjxe äxcoXúexe Kal 
äxcoXu9ŕ)aea9e- 

38 SíSoxe Kal So9ŕ)oexai úpív péxpov 
KaXov xcexcieapévov Kal agaaXeupévov 
Kal úxtEpeK^uvópevov Swaouaiv eic 
xôv KÓX.TXOV úpwv xw yôip aúxw péxpw 
w pexpeíxE ävxvpexpr|9ŕ|aexai úpív 

39 Elxcev Se xcapa(3oXr|v aúxoíg- 
Mnxi Súvaxai xuipXóc xuipXóv óSriyeív 
oxiyl äpipóxepoi eíc (3ó9uvov xreaoúvxai 

40 oÚk eaxiv pa9ľ|xŕjg úxrep xóv 
SiSáoKaXov aúxoú Kaxripxiapévoc. 5é 
xcäg eaxai wc. ó SioaaKaXoc. aúxoú- 

41 Tí Se pAixreic xo Kapipoc xo év xw 
ôip9aAuw xoú äSeAxpoú oou xr|v Se 
Sokov xŕ|v ev xw iSíw ô<j>9aA.pw oú 
Kaxavoeíc 



224 



LUK A S 6:4, 



fciHe. %mlickÁ 

42 Aneb kterak múžeš fíci bratru 
svému: Bratŕe, nechať vyvrhu mrvu 
z oka tvého, sám v oku svém bfevna 
nevida? Pokrytče, vyvrz prvé bfevno 
z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys 
vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra 
tvého. 

43 Neboť není ten strom dobrý, 
kterýž nese ovoce zlé, aniž [jest] strom 
zlý, kterýž nese ovoce dobré. 

44 Každý zajisté strom po svém 
vlastním ovoci býva poznán; nebo 
nesbírají s tŕní fíkú, ani s hloží sbírají 
hroznú. 

45 Dobrý človek z dobrého pokladu 
srdce svého vynáší dobré, a zlý človek 
ze zlého pokladu srdce svého vynáší 
zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa 
jeho. 



46 Co pak mi ŕíkáte: Pane, Pane, 
a nečiníte, což pravím? 

47 Každý kdož pŕichází ke mné, 
a slyší slovo mé, a zachováva je, ukáži 
vám, komu by podoben byl. 

48 Podoben jest človeku stavéjícímu 
dúm, kterýž kopal hluboko, a založil 
grunty v škále. A když se stala 
povodeň, oborila se ŕeka na dúm ten, 
ale nemohla jím pohnouti, nebo byl 
založen na škále. 



Te-xtvts fece-ytus 

42 f) ttwc Súvaaai Aiyeiv rä äSeXipw 
aou ÄSeXipé cupec 6K[3áXoo xô xápipoc 
xô év rä ôipGaAuw aou aúxôc xrjv év xw 
ôipGaAuco aou Sokov oú (BXéTcoov 
úxcoKpixá £K(3a\£ xcpwxov xrjv Sokov ek 
xou ócp9aÄ.poú aou Kal xóxe 8ia|3A.é^eic 
£K(3aXeív xô Kapipog xô e v xa> ôipGaAuco 
xou äSeAxpoú aou 

43 Oú yap éaxiv SévSpov KaXôv 
xroiouv Kapxrôv aaxcpóv oúSé SévSpov 
aaxcpôv xcoiouv Kapxcôv KaXóv 

44 'ÉKaaxov yap SévSpov ek xou vSíou 
Kapxcou yivcóaKExaľ ou Y^P ^ 
aKav9cov auAAiyouaiv aÚKa oúSé ek 
(3áxou xpuywaiv axaipuArjv 

45 ó äyaGôc avGpooxcog sk xou 
äyaBoú 9r]aaupoú xnc KapSíac aúxou 
xrpoipépei xô äyaGóv Kal ó xcovripôc 
avOpamoc ek xou xcovripou 9r]aaupoú 
xnc KapSíac; aúxou xcpoipépei xô 
xcovripóv ek yap xou xrepiaaeúpaxoc. 
xnc; KapSíac; XaXeí xô ojó\\a aúxou 

46 Tí Sé pe KaXeíxe Kúpie KÚpie Kal 
oú xcoiEÍxe ä Aiyw 

47 xräc. ó ép^ópevog xcpôg pe Kal 
ÔikoÚcúv pou xwv Xôywv Kal txokbv 
aúxoúc; úxroSeí^w ú pív xívi éaxlv 
ôpoiog- 

48 ôpoióc; éaxiv ävBpcÓTxco 
oiKoSopoúvxi oiKÍav oc; eaKa^ev Kal 
é(3á9uvev Kal é'BnKgv GepéXiov éxrl xrjv 
xcéxpav xcXrippúpag Sé yevopévn,c; 
xrpoaéppr||£v ó xcoxapôg xr| oiKÍa 
eKgívrj Kal oÚk 'ioyyoev aaXeúaai 
aúxr) v xeGepeAiwxo yap éxrl xrjv xcéxpav 



LUKAS 6:49 



215 



fciHe. %mlickÁ 

49 Ale kdož slyší a nečiní, podoben 
jest človeku, kterýž staví dúm svúj na 
zemi bez gruntu. Na kterýžto oborila 
se ŕeka, a on hned padl, i stal se pád 
domu toho veliký. 



7 A když vykonal všecka slova svá 
pri prítomnosti lidu, všel do 
Kafarnaum. 

2 Setníka pak jednoho služebník 
nemocen jsa, k smrti se približoval, 
kteréhož on sobé mnoho vážil. 

3 1 uslyšav o Ježišovi, poslal k nemu 
starší z Židú, prose ho, aby pfišel [a] 
uzdravil služebníka jeho. 

4 A oni pfišedše k Ježišovi, prosili 
ho snažné, fkouce: Hoden jest, abys 
jemu to učinil. 

5 Nebo miluje národ náš, a školu on 
nám vystavél. 

6 Tedy Ježíš šel s nimi. A když již 
nedaleko byl od domu, poslal k nemu 
setník pŕátely, ŕka jemu: Pane, 
nepŕidávej sobé práce. (Nejsem zajisté 
hoden, abys všel pod strechu mou. 

7 A protožť jsem i sebe samého za 
nehodného položil, abych pfišel 
k tobé.) Ale rci slovem, a budeť 
uzdraven služebník múj. 

8 Nebo i já jsem človek pod moci 
postavený, máje pod sebou žoldnéfe, 
a dím tomuto: Jdi, a jde, a jinému: 
Pfijď, a pfijde, a služebníku svému: 
Učiň toto, a učiní. 



49 ó Sé aKoúaac. Kai pŕj xcoiŕ|aag 
ôpoióg éaxiv avGpcÓTxw oiKoSopnoavxi 
oiKÍav éxri xŕjv yfiv X^pk 8ep.eA.iou ŕ] 
Tcpoaéppr||ev ó xroxapóc; Kal eúGéooc 
é'xreaev Kal éyévexo xó pnypa xnc omíctc 
exeívríg péya 

7'Excei Se exc\ŕ|pciDaev xcávxa xá 
pnpaxa aúxoú evc xac aKoác xoú 
Xaoú eíanXGev evc. Kaxrepvaoúp 

2'EKaxovxápv_ou Sé xivog SoúXog 
KaKÓäg ey_oov fjpeXXev xeXeuxäv ôg n v 
aúxw é'vxipog 

3 aKoúaag Se xcepi xoú 'Ir|aoú 
äxcéaxevXev xrpôg aúxôv xcpea(3uxépoug 
xwv 'IouSaícov epwxwv aúxôv oxcoog 
eXBwv Siaacóarj xôv SoúXov aúxoú 

4 oí Se xrapayevôpevoi xcpôg xôv 
'IriaoOv xcapeKaXouv aúxôv axrouSaícog 
Aiyovxeg oxi "AE,ió<; eaxvv á> xcapé^ei 
xoúxo- 

5 ayaxra yap xô é'9vog npoov Kal xrjv 
auvayooyriv aúxôg &>KoSôpr|aev npív 

6 ó Sé 'Iriaoug éxropeúexo aúv aúxoíc 
nSti Se aúxoú oú paxpáv axrévovxog 
axrô xfjg ovKÍag é'xrepvLiev xrpôg aúxôv ó 
éKaxóvxapy_og <j>íA.oug Aiywv aúxw, 
Kúpve pŕ| aKÚX.\ou oú yap eípi ÍKavóg 
ľva úxrô xnv axéyr)v pou evaéXGrjg- 

7 Svô oúSé épauxôv rj|íooaa xcpôg ae 
éXBevv aXXa eixré Xôycp Kai íaBnaexai 
ó xcaíg pou 

8 Kai yap eya> ävOpcoxróg eípi úxrô 
é^ouaíav xaaaôpevog éy_oov úxc' 
épauxôv axpaxicóxag Kai Aiyw xoúxcp 
riopeú9r|xi Kai xropeúexai Kai aXXcp 
"Epv_ou Kai épv_exav Kai xa> SoúA.cp pou 
noíY|aov xoúxo Kai xcoieí 



226 



LUK A S 7:1 



fciHe. %mlickÁ 

9 Tedy uslyšav to Ježíš, podivil se 
jemu, a obrátiv se k zástupu, kterýž za 
ním šel, ŕekl: Pravím vám, že ani 
v Izraeli nenalezl jsem tak veliké víry. 

10 Vrátivše se pak do domu ti, ktefíž 
posláni byli, nalezli služebníka, kterýž 
nemocen byl, zdravého. 

11 I stalo se potom, šel [Ježíš] do 
mesta, kteréž slove Naim, a šli s ním 
učedlníci jeho množí a zástup veliký. 

12 A když se priblížil k brané mesta, 
aj, mrtvý byl nesen ven, syn jediný 
matky své, a ta vdova byla, a zástup 
mesta mnohý s ní. 

13 Kteroužto uzfev Pán, 
milosrdenstvím hnut jsa nad ní, ŕekl jí: 
Neplačiž. 

14 A pfistoupiv, dotekl se már. (Ti 
pak, ktefíž nešli, zastavili se.) I ŕekl: 
Mládenče, tobéť pravím, vstaň. 

15 1 [pozdvih se] mrtvý, sedí, a počal 
mluviti. I dal jej materi jeho. 

16 Tedy podjala všecky bázeň, 
i velebili Boha, fkouce: Že prorok 
veliký povstal mezi nami, a že Búh 
navštívil lid svúj. 

17 1 vyšla reč ta o ném po všem 
Judstvu i po vší okolní krajine. 

18 I zvestovali Janovi učedlníci jeho 
o všech téchto vécech. A zavolav 
kterýchs dvou z učedlníkú svých Jan, 



9 aKoúaac. Se lauxa ó 'Iriaoúc, 
eBaúpaaev ca/xóv Kal axpaipelg rä 
ÓikoA.ou9oGvxi caiTW ô)(Xco elxcev Aéyw 
Úluv oúSe év rä 'IaparjA. xoaaúxr]v 
tcÍotiv eúpov 

10 Kai ÚTTOorpé\|/avTec. oí TrepipGév-rec 
äc xôv oikov eúpov xôv äaGevoúvxa 
SouA.ov úyiaívovxa 

11 Kal eyévexo ev ttj é|ng e-rxopeúexo 
äc TxoA.iv KaXoupévr)v Na'í'v Kal 
auvexropeúovxo aúxw oí pa9r]xal aúxoú 
ÍKavol, Kal ôvXog ttoAajc. 

12 obg Se fjyyiaev T íí TxúXrj xfic. 
xcóXewg Kal iSoú, e|eKopí^£xo 
xe9vr|KG)c, inôc, povoyevŕjc, xrj pr|xpl 
aúxou Kal aúxr| nv yŕ\ pa Kal ôvA.og xnc. 
xcóXeoog mavôg auv aúxfj 

13 Kal íSwv aúxrjv ô Kupiog 
eaTxXayxvíaGri exť aúxíj Kal eIttev aúxf] 
Mŕj KXaíe 

14 Kal TrpoaeA.9wv fj^axo xng aopou 
oí Se [Saaxá^ovxeg eaxr]aav Kal elxcev 
NeavíaKe aol Aiy w éyép9r|xi 

15 Kal äveKaBiaev ó veKpôc, Kal 
fjp^axo XaXeív Kal é'SooKev aúxôv xrj 
pr)xpl aúxoú 

16 eX.a(3ev Se <j>ó|3oc. äxcavxag, Kal 
e8ó|a^ov xôv 9eôv Aiyovxeg ôxi 
ripo<|)ŕjxr|g péyag eyŕjyepxav ev ŕ)pív Kal 
ôxv 'ExreaKevyaxo ó 9eôg xôv Xaôv 
aúxoú 

17 Kal é|n\9ev ó Xóyog oúxog év ôXrj 
ttj 'IouSaía Txepl aúxoú Kal ev Tráarj xrj 
xcepiv^cópco 

18 Kal aTrnyyevXav 'Iwávvrj oí 
pa9r|Tal aúroú irepl ttcxvtwv toÚtgjv 



L U K A S 7:19 



217 



fciHe. %mlickÁ 

19 Poslal k Ježišovi, fka: Ty-li jsi ten, 
kterýž pfijíti má, čili jiného čekati 



20 Pf išedše pak k nemu muži ti, 
fekli: Jan Kŕtitel poslal nás k tobé, fka: 
Ty-li jsi ten, kterýž pfijíti má, čili 
jiného čekati máme? 

21 A v touž hodinu mnohé uzdravil 
od neduhu, od nemocí a duchú zlých, 
a slepým mnohým zrak dal. 

22 Odpovédév pak Ježíš, fekl jim: 
Jdouce, povézte Janovi, co jste videli 
a slyšeli, že slepí vidí, kulhaví chodí, 
malomocní očistení pŕijímají, hluší 
slyší, mrtví z mŕtvych vstávají, 
chudým se zvestuje evangelium. 

23 A blahoslavený jest, kdož by se 
na mné nezhoršil. 

24 A když odešli poslove Janovi, 
počal praviti k zástupúm o Janovi: Co 
jste vyšli na poušť spatfovati? Tŕtinu- 
li, kteráž se vétrem kláti? 

25 Anebo nač jste hledéti vyšli? Na 
človéka-li mékkým rouchem 
odéného? Aj, ktefíž v rouše slavném 
a v rozkoši jsou, v domích 
královských jsou. 

26 Aneb co jste vyšli vidéti? 
Proroka-li? Ovšem pravím vám, i více 
nežli proroka. 

27 Tentoť jest, o kterémž jest psáno: 
Aj, já posilám andéla svého pred tvárí 
tvou, jenž pripraví cestu tvou pred 
tebou. 



Textvts fece-ytus 

19 koií xcpoaKaXeaápevoc. Súo xivác. 
twv paBrixwv aúxou ô 'Iooávvríg 
é'xcep^ev xtpôc. xôv 'Ir|aouv, Aiycov, £u 
ei ô épvópevog fj äX.X.ov xrpoaSoKwpev 

20 xrapayevópevoi 5e xrpôg aúxôv oí 
avSpec eixrov, 'Iooávvr|c ó PaTxxiaxrjc 
äxréaxaA.Kev ŕ|päc xrpôc aé Aiycov, Eu 
ei ô épvópevog fj äX.X.ov xrpoaSoKwpev 

21 év aúxT] 8é xij cápa éGepáxceuaev 
txoWouc äxrô vóacov Kai paaxíycov Kal 
xrveupáxwv xcovripcov Kai xutpXoíc. 
xcoXXoíg eyapíoaTO xó (BXixceiv 

22 Kai äxcoKpiGeig ó 'lr\aov<; eixrev 
aúxoíc. IlopeuGévxec. äxrayyeíXaxe 
'Iwávvrj ä eľSexe Kai ŕ|Koúaaxe- ôxi 
xutpXoi äva(3Xéxcouavv )(coXoi 
TxepixcaxoOaiv Xexrpoi Ka9apí£ovxai 
Kootpoi aKoúouaiv vsKpov eyeípovxai 
xcxcov_oi eúayyeAA^ovxaľ 

23 Kai LiaKapióc. eaxiv ôc eáv pŕ| 
aKavSaXvaGf] ev époí 

24 ÄxceXGóvxcov Se xcov äyyéXcov 
'Icoávvou fjp^axo Aiyeiv xrpôc xoug 
ôvXouc; xcepi 'Icoávvou Tí e|eXr|X\j9axe 
eig xŕ|V épripov 9eáaaa9ai KaXapov 
úxrô ävépou aaA.euópevov 

25 aXXa xí e^eXriXúGaxe íSeív 
avGpcoxcov ev LiaXaKovg ipaxíoic 
ŕ|ptpieapévov iSoú, oí ev ipaxiapcp 
evSó^co Kai xputpfi úxcápv_ovxeg ev xovc; 
(BaaiXeíoig eiaív 

26 aXXa xí e|eAr|A.ú9axe iSeív 
Txpotpŕ]xr|v vaí Aiyco úpív Kai 
xtepiaoóxepov xrpotpŕ|xou 

27 oúxóc; éoxiv xrepi oú yéypaxcxai 
'ISoú, eycó axroaxéXXw xôv ayyeXóv 
pou xcpô Txpoacóxrou aou oc. 
KaxaaKeuáaei xŕjv óSóv aou 
epxcpoaGév aou 



218 



LUK A S 7:37 



fciHe. %mlickÁ 

28 Nebo pravím vám, vétšího 
proroka mezi syny ženskými nad Jana 
Kftitele není zadného, ale kdož jest 
menší v království Božím, vétšíť jest 
nežli on. 

29 Tedy všecken lid slyše [to] 
i publikáni, velebili Boha, byvše 
pokŕténi kŕtem Janovým. 

30 Ale farizeové a zákoníci pohrdli 
radou Boží sami proti sobé, nebyvše 
pokŕténi od neho. 

31 1 ŕekl Pán: Komu tedy pŕirovnám 
lidi pokolení tohoto a čemu podobní 
jsou? 

32 Podobní jsou détem, jenž na 
rynku sedí a jedni na druhé volají, 
fíkajíce: Pískali jsme vám, a neskákali 
jste; žalostné jsme naŕíkali vám, 
a neplakali jste. 

33 Nebo pfišel Jan Kŕtitel, nejeda 
chleba, ani pije vína, a pravíte: 
Dábelství má. 

34 Pfišel Syn človeka, jeda a pije, 
a pravíte: Aj, človek žráč a pijan vína, 
pfítel publikánú a hfíšníkú. 

35 Ale ospravedlnená jest moudrost 
ode všech synú svých. 

36 Prosil ho pak jeden z f arizeú, aby 
jedl s ním. Pročež všed do domu toho 
farizea, posadil se za stúl. 

37 A aj, žena [jedna] v mésté, kteráž 
byla hŕíšnice, zvédévši, že by sedel za 
stolem v domé farizea, pŕinesla 
nádobu alabastrovou masti. 



Te-xtvts fece-ytus 

28 Aiyw yáp U P* V peíC wv £ v 
yevvnxoíc yuvaiKGov Txpoipŕjxric 
'Iwávvou xou (BaTCTiaxou oúSeíc. éaxiv 
ô Se piKpóxepoc ev tt] (BaaiXeía tou 
Beou peí^cov aúxou eaxvv 

29 Kal xrac ó Xaóc äKoúaac; Kal oí 
xeXóävaí éSiKaíwaav xôv 9eóv 
(3axrxia9évxec xô páxrxiapa 'Iwávvou- 

30 oí Se $apiaaíoi Kal oí vopmol xŕ|v 
[3ou\ŕ|v xou Geou r)9éxnaav eic éauxoúc 
[ii] PaxcxiaBévxec úxť aúxoú 

31 eixcev Se ô Kúpioc, Tívi oúv 
ópoicóaoo xoúc ävOpoĹmouc xŕ|c yeveac 
xaúxnc. Kal xívi eíalv opoioi 

32 opoioí eíaiv xcaiSíoig xoíc. ev 
äyopä KaGnpévoic Kal Txpoaipoovouaiv 
äXXŕjXoig Kal Aiyouaiv, HúXŕjaapev 
úpív Kal oÚk côpv_ŕ)aaa9e e9pnvŕ)aapev 
úpív, Kal oÚk eKXaúaaxe 

33 eXŕjXuGev yáp 'Iooávvnc ó 
(Baxcxiaxŕjg pŕ|xe äpxov éaGíwv pŕjxe 
olvov xcívoov Kal Aiyexe Aaipóviov eyei 

34 eXŕjXuOev ó uío$ xou avOpcóxrou 
eaGÍGDv Kal txÍvcov Kal Aiyexe 'iSoú, 
avBpwTxoc ipáyoc Kal oivoxi-óxnc 
xeXwvcôv ipíXoc Kal ápapxcoXcôv 

35 Kal eSiKaicó9r| ŕj aoipía ónxô xwv 
xeKvoov aúxŕ|c xrávxcov 

36 'Hpcóxa Sé xic aúxóv xóäv 
$apioaícov ľva tpáyrj pex' aúxou Kal 
elaeXGčov eíc xŕ|v oikIov xou $apiaaíou 
äveKXíGr) 

37 Kal íSoú, yuvŕj ev xfj xcóXev fjxic f)v 
ápapxwXóg exciyvouaa oxi ävaKeixai 
év xij oiKÍa xou $apiaaíou Kopíaaaa 
ä\á(3aaxpov púpou 



L U K A S 7:3 



219 



fciHe. %rpUickií 

38 A stojeci zzadu u noh jeho, 
s plačem počala slzami smáčeti nohy 
jeho, a vlasy hlavy své vytírala, 
a líbala nohy jeho, a mastí mazala. 



39 Uzfev pak to farizeus, kterýž ho 
byl pozval, fekl sám v sobé: Byť tento 
byl prorok, védélť by, která a jaká jest 
to žena, kteráž se ho dotyká; nebo 
hŕíšnice jest. 

40 I odpovédév Ježíš, dí k nemu: 
Simone, mámť néco povédíti. A on 
fekl: Mistfe, povez. 

41 [I fekl Ježíš]: Dva dlužníky mél 
jeden véfitel. Jeden dlužen byl pét set 
penéz, a druhý padesát. 

42 A když neméli, odkud by 
zaplatili, odpustil obéma. Povéziž 
tedy, který z nich více jej bude 
milovati? 

43 1 odpovédév Šimon, fekl: Mám za 
to, že ten, kterémuž více odpustil. 
A on fekl jemu: Pravé jsi rozsoudil. 

44 A obrátiv se k žene, fekl 
Šimonovi: Vidíš tuto ženu? Všel jsem 
do domu tvého, vody nohám mým 
nepodal jsi, ale tato slzami smáčela 
nohy mé, a vlasy hlavy své vytrela. 



45 Nepolíbil jsi mne, ale tato, jakž 
jsem všel, neprestala líbati noh mých. 



Te-xtus %tz.tytu$ 

38 Kal oraaa xcapá xoúg xcóSac. 
aúxou ôttÍogd KXaíouaa fjp^axo 
Ppév_£iv xouc ttóSoic aúxou xoíc 
SaKpuaiv Kal xaíc Bpv^lv xŕjc KgipaAŕjc 
aúxfjc é|épaaaev Kal KaxeipíA.ei xouc 
xcóSag aúxou Kal fjXeiipev xa> púpcp 

39 íSwv Sé ó $apiaaíog ó KaAiaag 
aúxôv elxcev év éauxw Aiyoov, Oúxoc. eí 
rjv xxpoipŕjxric. éyívwaKev av xíg Kal 
xxoxaxxŕj ŕ) yuvŕj fjxic. anTexai aúxou cm 
ápapxwXóc. éaxiv 

40 Kal äxxoKpiGelg ó 'Iriaoúg elxcev 
xcpôc, aúxóv Eípwv eyw aoí xi elxxeív ô 
Sé ipr]aív AvSáoKaXe elxcé 

41 Súo v_pew<j>eiAixai f)aav Saveiaxfj 
xi vi ó eíg wipeiXev Sr)vápia xcevxaKÓaia 
ó Sé exepog xcevxŕJKovxa 

42 urj ey^óvxcov Sé aúxwv äxcoSoúvaí 
äpipoxépoic, eyapíaaio xíc, oúv aúxwv 
elxcé, xcÄ.eíov aúxóv äyaxcŕjaei 

43 äxxoKpiGelg Sé ó Eípwv elxcev 
'YxcoXapPávoo ôxi á> xô xcXeíov 
évapíoaxo ô Se elxcev aúxw 'OpBcog 
eKpivag 

44 Kal orpaipelg xcpóg xrjv yuvaÍKa 
rä Eĺpcovi ecpr| BAixceig xaúxr)v xrjv 
yuvavKa elafjXBóv aou eíg xrjv ovkíov 
úSwp excl xoúg xcóSag pou oÚk é'SwKag- 
auxr| Sé xoíg SaKpuaiv e(3pe|év pou 
xoúg xróSag Kal xaíg Bpi^lv xrjg 
KetpaXfjg aúxŕjg e^épa^ev 

45 ipíA.r|pá poi oÚk é'SooKag- aúxr| Sé 
äip' ŕ)g eíafjXGov oú SiéXixcev 
KaxaipiA.ouaá pou xoúc, xcóSac, 



220 



LUK A S 8:5 



fciHe. %mlickÁ 

46 Olejem hlavy mé nepomazal jsi, 
ale tato mastí mazala nohy mé. 

47 Protož pravím tobé: Odpušténiť 
jsou jí hfíchové množí, neboť jest 
milovala mnoho. Komuť se pak málo 
odpouští, málo miluje. 

48 I fekl k ní: Odpušténiť jsou tobé 
hfíchové. 

49 Tedy počali, ktefíž tu spolu sedeli 
za stolem, fíci sami mezi sebou: Kdo 
jest tento, kterýž i hŕíchy odpouští? 

50 I fekl k žene: Víra tvá tebe 
k spasení pfivedla. Jdiž u pokoji. 



81 stalo se potom, že on chodil po 
méstech a po mestečkách, káže 
a zvestuje království Boží, a dvanácte 
s ním, 

2 I ženy nékteré, kteréž byly 
uzdravený od duchú zlých a od 
nemocí: Maria, jenž slove Magdaléna, 
z nížto bylo sedm ďáblú vyšlo, 

3 A Johanna manželka Chuzova, 
úfedníka Herodesova, a Zuzanna, 
a jiné mnohé, kteréž posluho valy jemu 
z statku svých. 

4 Když se pak scházel zástup 
mnohý, a z [okolních] mést hrnuli se 
k nemu, mluvil [jim] v podobenství: 

5 Vyšel rozsevač, aby rozsíval símé 
své. A když on rozsíval, jedno padlo 
podlé cesty, i pošlapáno jest, a ptáci 
nebeští szobali je. 



46 e\aícp xíjv KetpaXŕjv p.ou o\jk 
fjXeuyac- auxr) Se p.úpw ŕ]\eiv[/ev pou 

XOUC; TTOOCtC 

47 oú X° l P lv ^yco CTCn ätpécovxai aí 
ápapxíai aúxfjc aí JioXXaí ôxi 
riyáxrriaev xroX.ú- cú 5e óXíyov acpíexai 
ôAAyov äyaxra 

48 enxev Sé a\nf\ Äcpécovxaí oou aí 
ápapxíai 

49 Kal fjp|avxo oí auvavaKeípevoi 
Aiyeiv év éauxolc Tíc oúxóc éaxiv oc 
Kal ápapxíac ätpír|aiv 

50 enxev Se xrpóc xŕ]v yuvaiKa 'H 
xríaxic. aou aéawKev ae- xropeúou eíc. 
eípŕ)vr)v 

8 Kal eyévexo ev xcp Ka9e!;ŕ)c Kal 
aúxóc SicóSeuev Kaxa xroA.iv Kal 
Koópr)v Knpúaawv Kal 

eúayyeXv^ó|aevog xrjv (BaaiXeíav xou 
Geou Kal ol SwSeKa auv aúxw 

2 Kal yuvaiKec xivec aí ŕ|aav 
xeBepaxreupévaí äxcô xrveupáxwv 
xrovripcov Kal äaGeveiwv Mapía ŕ) 
KaXoupévr) MaySaXľ|vŕ) äcp' ŕ) c 
Saipóvia éxcxá é!;e\r|\ú9ei 

3 Kal 'Iwávva yuvŕ] Xou^a 
excixpóxcoii 'HpwSou Kal Eouaávva 
Kal exepav xcoXXaí aľxwec Sir|KÓvouv 
aúxcp äxrô xcôv úxrapvóvxcov aúxaic 

4 Euvióvxoc. Se ô)(A.ou txoWoú Kal 
xwv Kaxá xcóXvv exrrrropeuopévcúv xrpóc. 
aúxôv enxev 5iá Txapa(3oXfjg- 

5 'E|fjX9ev ó axceípoov xou axceípai 
xôv axcópov aúxoú Kal ev xco axceípevv 
aúxôv ô pev exreaev xcapá xrjv óSóv Kal 
Kaxexcaxŕ)9r| Kal xá xcexeivá xou 
oú pávou Kaxétpayev aúxó 



L UKAS 



221 



fciHe. %rpUickií 

6 A jiné padlo na škálu, a vzešlé 
uvädlo, nebo nemélo vlahy. 

7 Jiné pak padlo mezi tŕní, a spolu 
vzrostlé tŕní udusilo je. 

8 A jiné padlo v zemi dobrou, 
a když vzešlo, učinilo užitek stý. To 
povédév, volal: Kdo má uši k slyšení, 
slyš. 

9 I otázali se ho učedlníci jeho, 
ŕkouce: Jaké jest to podobenství? 

10 A on fekl: Vám dano jest znáti 
tajemství království Božího, ale jiným 
v podobenství, aby hledíce, nevideli, 
a slyší ce, nerozumeli. 

11 Jestiť pak podobenství toto: Símé 
jest slovo Boží. 

12 A kteréž padlo podlé cesty, jsou 
ti, ktefíž slyší, a potom pŕichází ďábel, 
a vyníma slovo z srdce jejich, aby 
nevéŕíce, spasení nebyli. 

13 Ale kteŕíž na škálu, ti když slyší, 
s radostí pf íjímají slovo, a tiť koŕenú 
nemají; ti na čas véŕí, a v čas pokušení 
odstupují. 

14 Kteréž pak mezi tŕní padlo, tiť 
jsou, kteŕíž slyšíce, a po pečování 
a zboží a rozkošech života jdouce, 
bývají udušeni, a nepf inášejí úžitku. 

15 Ale kteréž [padlo] v zemi dobrou, 
ti jsou, kteŕížto v srdci ctném 
a dobrém, slyšíce slovo, zachovávaj! 
[je], a užitek pfinášejí v trpélivosti. 



Ttxtus fectytus 

6 Kal exepov é'xreaev éxri xrjv xréxpav 
Kal cpuév e|npáv9r| 8ia xô píj ev_eiv 
ÍKpáSa 

7 xai exepov éxreaev év péaco xcov 
ctKavOcôv Kal aupipueíacu aí ctKav9av 
äxcéxcvilav ca/xo 

8 xai exepov exceaev éxri xrjv yŕjv xr)v 
ayaBŕjv kou ipuev éxroínaev Kapxcóv 
éKaxovxaxcXaaíova xauxa Aiyoov 
éipcóvei, 'O é'v_G)v wxa aKoúeiv ctKouéxod 

9 'Excnpoóxwv Se aúxôv oí paBnxal 
aúxou Aiyovxec, xíc eír\ ŕ) xrapa|3oA.ŕj 
avixr| 

10 ó 5e elxrev 'Ypív SéSoxai yvwvaí 
xá puoxŕjpia xfjg PaaiXeíac. xou 9eoíi 
xoí$ 5e Xoixroíg év xcapa(3o\avg ľva 
PAixcovxec píj (3Xéxcoaaiv xai aKoúovxec 
pŕj auviwaiv 

11 "Eoxiv Sé aííxr| ŕj xcapa(3o\ŕj- 'O 
axcópog éoxlv ô Ä.óyoc xou 9eou 

12 oí 5e xcapá xrjv Ó8óv evavv oí 
aKoúovxec eixa ep)(exai ó 5vá[3oA.oc Kal 
aľpei xóv Xóyov äxcô xŕjc KapSíac 
ca/xóäv ľva pŕ| xrioxeúaavxec aooGóäaiv 

13 oí 5e éxri Tfjc; xréxpac oí ôxav 
aKoúacoaiv pexa \apag 8éy_ovxai xôv 
Xóyov xai oúxoi pí£av oÚk e^ouaiv oľ 
xcpôg xaipôv xciaxeúouaiv Kal év xaipco 
xceipaapoO ónpíaxavxav 

14 xô Sé eic xac aKÓvBac xceaóv 
oúxoí eíaiv ov aKoúaavxec xai úxcô 
pepipvcov Kal xcXoúxou Kal ŕjSovwv xou 
(3íou xcopeuópevoi aupxcvíyovxai Kal 
oú xeA.eaipopouaiv 

15 xô 5é év xŕj KaX.fi YÍÍ 0UT °í eiaiv 
oľxívec év KapSía KaXfj Kal ayaBfj 
cxKoúaavxeg xôv X.óyov Kaxé)(ouaiv Kal 
KapxroipopoíJaiv év {mopovrj 



222 



LUK A S 8:23 



fciHe. %rttiiÚLÍÍ 

16 Nižádný pak rozsvíté svíci, 
nepŕikrývá jí nádobou, ani staví pod 
postel, ale na svícen staví, aby ti, 
kteŕíž vcházejí, svetlo videli. 

17 Nebo nie není tajného, což by 
nemélo býti zjeveno, ani co ukrytého, 
což by nemélo poznáno býti a na 
svetlo vyjíti. 

18 Protož vizte, jak slyšíte. Nebo 
kdož má, tomu bude dano, a kdo 
nemá, i to, což domnívá se míti, bude 
odjato od neho. 

19 Tedy prišli k nemu matka a bratfí 
jeho, ale nemohli ho dojíti pro zástup. 



20 1 povédéli mu, f kouce: Matka tvá 
a bratŕí tvoji stojí vné, chtíce tebe 
vidéti. 

21 A on odpovédév, fekl k nim: 
Matka má a bratfí moji jsou ti, ktefíž 
slovo Boží slyší a plní je. 

22 Stalo se pak v jeden den, že on 
vstoupil na lodí i učedlníci jeho. I ŕekl 
k nim: Preplavme se pŕes jezero. 
I odstrčili [lodí od brehu]. 

23 A když se plavili, usnul. Tedy 
prišla bouŕe [tuhého] vetru na jezero, 
a [vlny lodí] naplňovaly, takže 
v nebezpečenství byli. 



Te-xtus fete-ytus 

16 OúSelc Sé \úy_vov cupac KaAAjxrxei 
aúxôv OKeúei fj úxroKáxG) KAivríg 
xí9r|aiv äW exrl Au)(víac. éxnxí9r|CTiv, 
íva ov eiaxi-opeuÓLievoi (BXéTcooavv to 
tpwc 

17 oú yáp eoriv Kpimxôv ô oú 
ipavepôv yevŕ| aexav oúSe arrÓKpuipov o 
oú YvodaBŕjaeTCH, Kal eic ipavepôv é'XBrj 

18 pAixrexe ouv xrcôc óiKoúexe- 8c yap 
äv é'vrj 5o9ŕ|aexai aúxw Kal 8c av p.ŕ| 
é'vrj Kal ô 6ok6v ev_eiv äp9ŕ|aexai axť 
aúxou 

19 napeyévovxo Se xrpôc aúxôv ŕ) 
pŕ|xr|p Kal oí ä5e\ipol aúxoú Kal oÚk 
ŕjSúvavxo ovvTxjyeiv aúxw Sia xôv 
ôyXov 

20 Kal äxcr|YYé^r| aúxw AiyovxGdv, 'H 
pŕjxríp ctou Kal oí äSeAxpoí aou 
éaxŕJKaavv e|oo í5eív ae 9éA.ovxéc 

21 ô Se äxcoKpvGelg elxcev xrpôc 
aúxoúc. Mŕ|xr|p pou Kal äSeXipoí uou 
oúxoí eíaiv ov xôv Xóyov xoO 9eou 
aKoúovxeg Kal xroiouvxec. aúxôv 

22 Kal 'Eyévexo ev pva xwv ŕ)pepcôv 
Kal aúxôc. evé(3r| eic. xcXoíov Kal oí 
paBtixal aúxoú Kal elxcev xrpôc aúxoúc 
AieA.9wp.ev eic xo xcépav xŕ|c Aipvr|c Kal 
ävŕ)v_9r|aav 

23 xrX.eóvxoov Se aúxwv óupúxcvooaev 
Kal Kaxé(3r| A.aT\a\|/ ävépou eic xrjv 
Xí|jvr|v Kal auvexcXripoíjvxo Kal 
eKivSúveuov 



LUKAS 8:24 



223 



fciHe. %mlickÁ 

24 1 pŕistoupivše, zbudiliho, fkouce: 
Mistŕe, Mistf e, hyneme. A on procítiv, 
pŕimluvil vetru a zdutí vod. I prestala 
[bouŕe], a stalo se utíšení. 

25 I fekl jim: Kde je víra vaše? 
Kteŕížto bojíce se, podivili se, vespolek 
ŕkouce: I kdo jest tento, že vétrúm 
prikazuje i vodám, a poslouchají ho? 



26 I plavili se do krajiny 
Gadarenské, kteráž jest proti Galilei. 

27 A když [z lodí] vystoupil na 
zemi, potkal jej muž jeden z mesta, 
kterýž mél ďábelství od mnohá času, 
a rouchem se neodíval, ani v domu 
býval, ale v hrobích. 

28 [Ten] uzŕev Ježíše zkfikl a padl 
pred ním, a hlasem velikým fekl: Co je 
tobé do mne, Ježíši, Synu Boha 
nejvyššího? Prosím tebe, netráp mne. 

29 Nebo prikazoval duchu 
nečistému, aby vyšel z toho človeka. 
Po mnohé zajisté časy jím lomcoval, 
a býval ukován fetézy a v poutech 
ostŕíhán, ale on polámal okovy 
a býval od ďábelství puzen na poušť. 

30 I otázal se Ježíš, fka: Jakť ŕíkají? 
A on ŕekl: Tma. Neb bylo mnoho 
ďáblú veslo do neho. 



31 Tedy prosili ho, aby 
neprikazoval jíti do propasti. 



J 1 



Textvts fece-ytus 

24 xrpoaeABóvxec Se Svŕjyevpav aúxôv 
Aiyovxec. 'Exvvaxáxa exvvaxáxa 
ónxo\A.úpe9a ó Se eyepBelc. excexípr|aev 
to ävépw Kal tco kXúSoovi tou úSaxog- 
Kai éxraúaavxo Kal eyévexo yaXŕ)vr| 

25 enxev Se aúxovc lToú éaxvv ŕ| 
xríaxic úpwv ipo|3r|9évxec Se eGaúpaaav 
Aiyovxec xrpôc äXXŕjXoug Tvg apa 
oúxóg eaxvv ôxv Kai xovc. ävépovc. 
excvxáaaev Kal xw ôSaxv Kal 
úxcaKoúouavv aúxw 

26 Kal KaxéxcXeuaav evg xŕ|v y_cópav 
xcov TaSapTivcov, fjxvc. eaxív avxvxcépav 
xfjg TaXiXaíag 

27 e^eXBóvxi Se aúxw exvi xŕjv yfjv 
úxcŕ)vxr|aev aúxw ävŕ)p xvg eK xf)g 
xcóXeoog og ely_év Savpóvva eK y_póvoov 
vKavwv Kal vpáxvov oÚk éveSvSúaKexo, 
Kal ev oiKÍa oÚk epevev áXX' ev xoíc 
pvvípaavv 

28 vSwv Se xôv 'Iriaoúv Kal 
ävaKpá^ag Txpoaéxceaev aúxw Kal 
ipwvvi peyáAxj elxcev Tí épol Kal aoí 
'Itioou uve xou Geoú xou ú\|úaxou Séopav 
aou [iŕ\ pe Paaavíarjg 

29 napŕjyyeXXev yap xw xcveúpaxv 
to aKaBápxw e^eXBeív äxco xou 
ävGpcÓTTOu ttoAAovc. yáp v_póvoig 
auvTipTxáKei aúxôv Kal eSeapevxo 
akúoeow Kal xcéSaic ipuAaaaópevoc. 
Kal Siappŕjaaoov xá Seapa r)Xaúvexo 
úxcô xou Savpovoc. evc. xac. épvípouc. 

30 excr|pcóxr|aev Se aúxôv ó 'iTiaoug 
Aiywv, Tí aov eaxvv ôvopá ó Se elxcev 
Aeyecóv ôxv Savpóvva xco\X.á evafjABev 
evg aúxóv 

31 Kal xcapeKaXev aúxov vva pŕ| 
excvxálv] aúxovg evc. xŕ|v a(3uaaov 
äxceXBevv 



224 



LUKAS 8:39 



fciHe. %mlickÁ 

32 Bylo pak tu veliké stádo vepŕú, 
ktefíž se pásli na hore. I prosili ho 
[ďáblové], aby jim dopustil do nich 
vjíti. I dopustil jim. 

33 1 vyšedše ďáblové z človeka, vešli 
do vepŕú, a [hned] béželo stádo 
s chvátáním s vrchu do jezera, 
i ztonulo. 

34 A vidévše pastýfi, co se stalo, 
utekli pryč; a šedše, vypravovali [to] 
v mésté i po vsech. 

35 I vyšli [lidé], aby videli, co se 
stalo. I prišli k Ježišovi, a nalezli 
človeka toho, z kteréhož ďáblové 
vyšli, odéného a majícího rozum, an 
sedí u noh Ježišových. I báli se. 

36 A vypravovali jim také ti, ktefíž 
byli videli, kterak jest zdrav učinén 
ten, jenž mél ďábelství. 

37 1 prosilo ho to všecko množství té 
okolní krajiny Gadarenských, aby 
odšel od nich; nebo bázní velikou 
naplnení byli. A on vstoupiv na lodí, 
navrátil se. 

38 Prosil ho pak muž ten, z kteréhož 
ďáblové vyšli, aby s ním byl. Ale Ježíš 
propustil ho, fka: 

39 Návrat se do domu svého, 
a vypravuj, kterak veliké veci učinil 
tobé Búh. I odšel, po všem mésté 
vypravuje, jak veliké veci učinil jemu 
Ježíš. 



32 'Hv 5e 6K6v äyéXri v_oípwv vkcxvcôv 
(3oaKO|aévoov ev to oper Kal 
xrapeKáXouv aúxov íva gTxixpé^rj 
aúxoíc evc exeivouc eíaeXBeív Kal 
exréxpg^gv aúxoíc 

33 e|eX9óvxa Se xá 5aipóvia äxcô 
tou ävGpoóiTou elafjXGev eíg xoúg 
v_oípouc Kal cappr)aev ŕ) äyéXr| Kaxá xoú 
Kpripvou eíc xŕjv \íp.vr|v Kal äTxeTxvíyri 

34 íSóvxec Se ov (BóaKovxeg xô 
Y£Y evr l| J Évov é'ipuyov Kai äxceABóvxec 
äxcŕ)YY ei ^ av £ k T1 l v txoX.iv Kal eíc xoúc 
äypoúg 

35 eE,r\\Bov Se íSeív xô Y£Y 0V °£ Kai 
f)X9ov xrpôc xôv 'Itiooúv Kal eúpov 
Ka9ŕ)pevov xôv avGpwxcov äip' oú xa 
Saipôvia e|e\r|A.ú9ei, ípaxiapévov Kal 
aooippovoOvxa xcapá xoúc xcóSac xoú 
'Itictoú Kal e<|)o(3ŕ|9r|aav 

36 aTxŕ)YY ev ^ av 5e aúxoíc Kal oí 
íSóvxeg Txcôg eaoó9r| ó Saipovia9eíc 

37 Kal r|poóxr|aav aúxov axrav xô 
Tx\ŕ)9oc xf)g Txepiv_cópou räv 
ľaSaprivwv arxeABeív cnť aúxwv ôxv 
<j>ó|3w |aeYaXco auveív_ovxo- aúxôc Se 
ép.[3ac. eig xô xcXoíov ÚTxéaxpev|/ev 

38 eSéexo Se aúxoú ó ävŕ|p äip' oú 
e5eXr|Xú9£v xa Saipôvia elvaí aúv 
aúxw- äxcéXuaev Se aúxov ó 'Itictoúc, 
Xéyoov 

39 'Yxcóaxpeipe eig xôv ovkov aou Kal 
SvriYoú ôaa éxcoír|aev aoi ó 9eóg Kal 
äxcf)X9ev Ka9' ôA.r|v xŕ|v xcôXiv 
Kľ|púaawv ooa éxcoír|aev aúxw ó 
'Itiooúc 



LUKAS 8:40 



225 



fciHe. %mlickÁ 

40 Stalo se pak, když se navrátil 
Ježíš, že prijal jej zástup; nebo všickni 
očekávali ho. 

41 A aj, pf išel muž, kterémuž jméno 
bylo Jairus, a ten byl kníže školy 
[Židovské]. I pádna k nohám 
Ježišovým, prosil ho, aby všel do 
domu jeho. 

42 Nebo mél dcéru tu jedinou, 
[kteréž bylo] okolo dvanácti let, a ta 
umírala. A když šel, tiskí jej zástup. 

43 Tedy žena jedna, jenž nemoc 
svou trpela od let dvanácti, (kterážto 
byla na lékaŕe vynaložila všecken 
statek, a od zadného nemohla 
uzdravená býti,) 

44 Pfistoupivši pozadu, dotkla se 
podolka roucha jeho, a hned prestala 
nemoc její. 

45 I fekl Ježíš: Kdo jest, jenž se mne 
dotekl? A když všickni zapírali, ŕekl 
Petr, a ktefíž s ním byli: Mistŕe, 
zástupové tebe tisknou a tlačí, a [ty] 
pravíš: Kdo se mne dotekl? 

46 1 ŕekl Ježíš: Dotekl se mne nékdo, 
nebo poznal jsem já, že jest moc ode 
mne vyšla. 

47 A viduci žena, že by tajno nebylo, 
tfesuci se, pfistoupila a padla pred 
ním, a pro kterou príčinu dotkla se ho, 
povédéla pfede vším lidem, a kterak 
jest hned uzdravená. 

48 A on fekl jí: Dobré mysli buď, 
dcero, víra tvá tebe uzdravila. Jdiž 
u pokoji. 



Textvts fece-ytus 

40 'Eyévexo Se 'Ev rä úxroaxpévyai 
xôv 'Inaoúv axreSéi;axo aúxôv ô ôvA.oc 
ŕ|aav yap Trávxec xrpoaSoKwvxec 
aúxôv 

41 Kai íSoú, f)X0£v ävrjp w ôvoua 
'Iáeipoc, Kai aúxôc apy_a>v xŕ)c 
auvayGdyŕic \mr\pyev Kai xreawv xrapa 
xoúg xtôSac. tou 'Inaoú xrapeKaXei 
aúxôv eiaeA.9eiv eic xôv oikov aúxoú 

42 ôxv 9uyáxnp povoyevr|c f)v aúxw 
obe. éxwv ScóSgKa Kai aúxŕj äxcéGvrjaKev 
'Ev Se tw úxráyeiv aúxôv oí ô)(\oi 
auvéxcviyov aúxôv 

43 Kai yuvŕj oúaa év púaei aľpaxog 
ónxô exwv ScoSeKa fjxig eic. íaxpoúg 
TxpoaavaX.cóaaaa ôXov xôv (3íov oÚk 
Xoyyoev úxť oúSevôc 9epaTxeu9ŕjvai 

44 xrpoaeABoúaa ôxua9ev fj^axo xoú 
Kpaaxcéôou xoú vpaxíou aúxoú Kai 
Txapav_pfjpa eorr| ŕ) púaic xoú aľpaxog 
aúxf)g 

45 Kai eixcev ó 'Inaoúg Tíg ó 
avpápevóc p.ou äpvoup.évodv Sé xcávxoov 
eixcev ó néxpog Kai oí pex' aúxoú, 
'Excvoxáxa oi ô)(A.oi avvéypvaív ae Kai 
äxco9Xí(3ouaiv Kai Aiyac, Tíg ó 
ávpá|aevóg (íou 

46 ó Se 'Inaoúg eixcev "H\j/axó p.oú xi$ 
eyw yap eyvwv Súvapw e|e\9oúaav 
äxc' epoú 

47 íSoúaa Se ŕj yuvŕj ôxi oÚk eX.a9ev 
xpépouaa f)X9ev Kai xcpoaxceaoúaa 
aúxw 5ť fjv aixíav fj\j/axo aúxoú 
äTxŕ)yyeiXev aúxw, évcóxciov xcavxôg 
xoú Xaoú Kai obe íá9r) xcapa)(pf)pa 

48 ó Se eixcev aúxfj Gápaei, 9úyaxep 
ŕ| xcíaxig aou aéaooKev ae- xcopeúou eíg 
eípŕ)vnv 



226 



LUK A S 9:3 



fciHe. %mlickÁ 

49 A když on ješté mluvil, pfišel 
jeden od knížete školy, ŕka jemu: [Již] 
umrela dcéra tvá, nezaméstnávej 
Mistra. 

50 Ale Ježíš uslyšav to, odpovédél 
jemu: Nebojž se, véŕ toliko, a zdrávať 
bude. 

51 A všed do domu, nedopustil 
s sebou vjíti zadnému než Petrovi 
a Jakubovi a Janovi, a otci a materi té 
dévečky. 

52 Plakali jí pak všickni a kvílili. 
A on fekl: Neplačtež. Neumŕelať, ale 
spiť. 

53 I posmívali se jemu, védouce, že 
jest umrela. 

54 On pak vyhnav ven všecky, 
a ujav ruku její, zavolal, ŕka: Dévečko, 
vstaň! 

55 I navrátil se duch její, a vstala 
hned. I kázal jí dáti jísti. 

56 I divili se náramné rodičové její. 
A on jim kázal, aby zadnému 
nepravili o tom, co se bylo stalo. 



Te-xtvts fece-ytus 

49 "Exi aúxou XaXoúvxog epv_exaí xic 
Trapa tou äpv_iauvaycóyou ^éycov 
aúxw on Té9vr|K£v ŕ) 9uyáxr|p aou- pŕ| 
aKÚXXe to v SiSáaKaXov 

50 ó Se 'Inaoúg ctKoúaac äxreKpí9r| 
aúxw Aiyodv, Mfj <j>o|3oú pávov 
xríaxeue, Kal aoo9ŕ|aexav 

51 eíaeXGčov 5é elg xŕjv oiKÍav oÚk 
óupnKEv evaeXGeív oúSéva eí pŕ| Iléxpov 
Kal 'IáK0d[3ov Kai 'Iooávvr|v Kal xôv 
xraxépa xng xraiSôc. Kal xnv pnxépa 

52 ex^aiov 5é xrávxec. Kal ekótxxovxo 
aúxŕ|v ó 8e elxcev Mŕj KXaíexe ouk 
äxcéBavev aWa Ka9eúSei 

53 Kal KaxeyéXoov aúxou eíSóxec; ôxi 
äxcé9avev 

54 aúxôc 5e £K(3aX.čov e^co xcávxag, 
Kal Kpaxnaac xf)g xevpôc aúxng 
eipcóvnaev Aiyoov, 'H xcaíg eyeipou 

55 Kal excéaxpe^ev xô xrveúpa aúxnc 
Kal ävéoxr) xcapav_pnpa Kal 5véxa|ev 
aúxfj So9nvai ipayeív 

56 Kal e|éaxr)oav oí yoveíc aúxnc- ô 
5e xrapŕiyygiXev aúxoíg pr|Sevl eíxceív 
xô yeyovóg 



91 svolav [Ježíš] dvanácte učedlníkú 
svých, dal jim silu a moc nad 
všelikým ďábelstvím, a aby neduhy 
uzdravovali. 

2 I poslal je, aby kázali království 
Boží, a uzdravovali nemocné. 

3 A fekl jim: Nie neberte na cestu, 
ani húlky, ani mošny, ani chleba, ani 
penéz, ani po dvou sukních mívejte. 



9ZuyKaXeaápevog 5e xoúg ScÓSeko 
(iaOnxág aúxou, é'SooKev aúxoíg 
Súvapív Kal e|ouaíav éxrl xrávxa xa 
Saipóvia Kal vóaoug Gepaxceúeiv 

2 Kal äxcéaxeiXev aúxoúg Kn,púaaav 
xr|v (BaaiXeíav xoú 9eoú Kal iáoQai 
xoúg äaGevoúvxag 

3 Kal elxcev xcpôg aúxoúg MnSev 
a'ípExe eíg xŕ|v ó8óv pnxe pá(35oug, pnxe 
xcnpav pnxg apxov p.nxe apyúpiov pnxg 
ävá 5úo y^ixóävag é'v_eiv 



L U K A S 9:4 



227 



fciHe. %mlickÁ 

4 A do kteréhožkoli domu vešli 
byste, tu zústaňte, a odtud vyjdéte. 

5 A ktefíž by vás koli neprijali, 
vyjdouce z mesta toho, také i ten 
prach z noh vašich vyrazte na 
svédectví proti nim. 

6 I vyšedše, chodili po mestečkách 
vúkol, zvéstujíce evangelium, 
a uzdravujíce všudy. 

7 Uslyšel pak Herodes čtvrták 
o všech vécech, kteréž se dály od 
neho. I rozjímal to v mysli své, 
protože bylo praveno od nékterých, že 
by Jan vstal z mŕtvych, 

8 A od jiných, že by se Eliáš zjevil, 
od nékterých pak, že by jeden 
z prorokú starých vstal. 

9 I ŕekl Herodes: Jana jsem já sťal. 
Kdož pak jest tento, o kterémž já 
slyším takové veci? I žádostiv byl ho 
vidéti. 

10 Vrátivše se pak apoštolé, 
vypravovali jemu, cožkoli činili. 
A pojav je, odšel soukromí na místo 
pusté mesta ŕečeného Betsaida. 

11 To když zvédéli zástupové, šli za 
ním; i prijal je, a mluvil jim 

království Božím, a ty, ktefíž 
uzdravení potrebovali, uzdravoval. 

12 Den pak počal se nachylovati. 

1 pf istoupivše dvanácte [učedlníkú], 
ŕekli jemu: Rozpusť zástupy, ať 
rozejdouce se do mésteček okolních 
a do vesnic, jdou a hledají pokrmu, 
nebo jsme tuto na místé pustém. 



Te-xtvts fece-ytus 

4 Kal evc fjv av oiKÍav eiaéA.9rrre ekeí 
pévexe Kal eKeíGev eE,épyeaQe 

5 Kal ôaoi av p ŕ] Sé^wvxaí ú pac 
é!;ep)(ópevoi äxrô xŕ)c. TxóA.eooc. exeivríg 
Kal xôv Koviopxôv äxcô xwv xroScov 
úpwv äxcoxivá|axe eíc. papxúpiov exť 
aúxoúg 

6 e|epy_ópevov Sé Siŕjpy^ovxo xaxá xag 
Koópag eúayyeXi^ôpevoi Kal 
Bepaxreúovxec. xravxav_oG 

7 "Hxouaev Sé 'HpcóSrig ô xexpápvr|c 
xa yivópeva úxť aúxou xcávxa Kal 
Six|Txopei Sia xô AiyeaGai úxrô xivcov 
ôxi 'Icoávvríg éyŕ|Yepxai ex vexpcov 

8 úxrô xvvoov Sé ôxi 'HAAag éipávr) 
aXXcov Se ôxi xrpoipŕjxric. elg räv 
äpvaíoov ävéaxr) 

9 xal elxcev ô 'HpcóSrig 'Icoávvr|v éyčo 
äxceKetpáXiaa- xíc. Sé eaxvv oúxoc. xrepl 
oú eyw aKoúoo xoiauxa Kal e£ŕ|XEi íSeív 
aúxôv 

10 Kal úxcooxpé^avxeg ol äxcóaxoXoi 
Sir)Yŕ)CTavxo aúxw oaa excoír|aav Kal 
xcapaXa(3čov aúxoug ÚTxev_oĹ>pr|aev Kax' 
ISíav eíc. xóxrov épripov xcóXewg 
KaXoupévr|g Br|9aaíSá 

11 oí Sé ôv\oi y vóvxe^ r|KoXoú9r|aav 
aúxw- Kal Se^ápevog aúxoug eA.aA.ei 
aúxoíg xcepl xf)g PaaiAeíag xou 9eo0 Kal 
xoug y_peíav éy_ovxag Bepaxceíag växo 

12 'H Se ŕ|pépa fjp^axo KAíveiv 
xrpoaeABôvxec. Se oí ScóSeKa elxcov 
aúxw ÄxcóAuaov xôv ôvAov vva 
äxreABóvxec. elg xág kúkAw Kcópac; Kal 
xoug äypoug KaxaAúacoaiv Kal 
eupwaiv éxnamapóv oxi wSe év épŕ|pcp 
xóxcco éapév 



228 



LUK A S 9:21 



fciHe. %rttiiÚLÁ, 

13 I ŕekl jim: Dejte vy jim jísti. A oni 
fekli: Nemámeť víc než pét chlebu 
a dve rybe, leč bychom my snad šli 
a nakoupili na tento všecken lid 
pokrmu? 

14 Nebo bylo mužú okolo péti tisícu. 
I ŕekl učedlníkúm svým: Rozkážte se 
jim posaditi v každém radu po 
padesáti. 

15 1 učinili tak, a posadili se všickni. 

16 A vzav téch pét chlebu a dve 
rybe, vzhlédl v nebe a dobrofečil jim, 
i lámal, a rozdával učedlníkúm, aby 
kládli pred zástup. 

17 I jedli, anasyceni jsou všickni. 
A sebráno jest, což jim bylo ostalo 
drobtú, dvanácte košu. 

18 I stalo se, když se on modlil 
obzvláštné, že byli s ním učedlníci. 
I otázal se jich, f ka: Kým mne praví 
býti zástupové? 

19 A oni odpovédévše, fekli: Janem 
Kŕtitelem, ajiní Eliášem, jiní pak, že 
prorok jeden z starých vstal. 

20 I ŕekl jim: Vy pak kým mne býti 
pravíte? Odpovédév Petr, ŕekl: Krista 
toho Božího. 

21 A on pohroziv jim, rozkázal, aby 
toho zadnému nepravili, 



Ttxtus fectytus 

13 enxev Se xcpôc. aúxoúg. Aóxe aúxoíc. 
úpeíc. ipayeív oí Se elxtov, Oúk eíaiv 
ŕjpív irXevov fj Trévre apxoi Kal Súo 
ív_9uec eí pŕjxi xropeu9évxec ŕ)peíc 
äyopáaoopev eic Trávia xôv Xaôv 
xoGxov (3poópaxa 

14 ŕ|aav yap obael avSpec 
xrevxaKiav_í\ioi elxrev Se xrpôc xoúc 
pa9r|xac aúxoú KaxaKAAvaxe aúxoúc 
KAiaíac ävá xcevxŕ)Kovxa 

15 xai excoír|aav oííxwg Kal 
äveKXívav axravxac 

16 X.a(3čov Se xoúc xcévxe äpxoug xai 
xouc Súo ív_9úag äva(3Xé^ag eíc xôv 
oú pávov eúA.ôyr|aev aúxoúg Kal 
KaxéxXaCTev Kal eSíSou xoíg pa9r|xaíc. 
xcapaxiGévav tq ôvAxd 

17 Kai eipayov Kal év_opxáa9r|aav 
xcávxeg Kal fjp9r| xô xrepiaaeúaav 
aúxoíg KXaapáxoov KÔipivoi ScóSeKa 

18 Kal eyévexo ev to elvav aúxôv 
xcpoaevjy_ópevov Kaxapôvag, auvf)aav 
aúxw oí pa9r|xaí Kal exrripcóxriaev 
aúxoúg Xéycov, Tíva pe Xéyouaiv oí 
ôv\oi elvaí 

19 ov Se äxcoKpi9évxeg elxrov, 
'Icoávvr|v xôv Paxcxvaxŕ)v aXXoi Se 
'HAíav aXXov Sé ôxi xrpoipŕ)xr|g xi£ xcôv 
äpvaíwv ävéaxr) 

20 elxcev Se aúxoíg 'Ypeíg Se xíva pe 
Aiyexe elvaí äxcoKpi9elc Se ó ľléxpog 
elxrev Tôv Xpvaxôv xoú 9eoú 

21 'O Se exrmpŕ] aag aúxoíc. 
xcapŕ|yyeiXev pr|Sevl elxceív xoúxo 



LUKAS 9:22 



229 



fciHe. %rpUickií 

22 Pravé: Že Syn človeka musí 
mnoho trpéti, a potupen býti od 
starších a od pf edních knéží i od 
zákoníkú, a zamordován býti, 
a tŕetího dne z mŕtvych vstáti. 

23 1 pravil ke všechném: Chce-li kdo 
pfijíti za mnou, zapri sám sebe, a ber 
svúj kríž na každý den, a nasleduj 
mne. 

24 Nebo kdož bude chtíti duši svou 
zachovati, ztratíť ji; a kdož ztratí duši 
svou pro mne, zachovať ji. 

25 Nebo co jest plátno človeku, by 
všecken svet získal, kdyby sám sebe 
zatratil, nebo sám sebe zmrhal? 

26 Neb kdož by se za mne stydél 
a za mé reči, za tohoť se Syn človeka 
stydéti bude, když pfijde v sláve své 
a Otce svého i svätých andélú. 

27 Ale pravímť vám jisté: Jsouť 
nékteŕí z téch, jenž tuto stojí, ktefíž 
neokúsi smrti, až i uzri království 
Boží. 

28 I stalo se po téch ŕečech, jako po 
ôsmi dnech, že [Ježíš] vzav s sebou 
Petra a Jakuba a Jana, vstoupil na 
horu, aby se modlil. 

29 A když se modlil, učinená jest 
tvár jeho proménéná, a odev jeho bílý 
[a] stkvoucí. 

30 A aj, dva muži mluvili s ním, a ti 
byli Mojžiš a Eliáš. 



Ttxtus fectytus 

22 eixxwv ôxv Aeí xôv ulov xou 
ävGpwxxou TcoXXá xraBeív Kal 
äxxoSoKipaaGŕjvaí ônrô räv 
xxpea|3uxépGdv Kal äpv_iepéwv kou 
ypappaxéoov Kal äxxoKxav9ŕ|vai Kal xr| 
xpíxrj ŕ]uépa éyepBŕjvaí 

23 "EXeyev Sé xxpôc xxávxac. Eľ tic. 
9éA.ei óxxíaw pou éABeív, 
arxapvnaáaGco gatixôv Kal äpáxco xč>v 
axaupôv aúxou Ka9' ŕ|pépav Kal 
ôiKoXouBeíxco poi 

24 oc yäp av QéXrj xŕ]v vpxŕjv aúxou 
awaai äxxoAiaei aúxŕ|v og 5' äv 
äxxoAiarj xŕ]v vj/uvj|v aúxou eveKev époú 
oúxoc. acóaei aúxŕ|v 

25 xí yôip cibipeA.eíxai avBpwxxoc 
KepSŕjaac xôv KÓapov ôXov éauxôv Se 
äxxoAiaac fj ^npiwBeíc 

26 ôc yap av éxraiavuvGfi pe Kal xoúg 
époúc. Xôyouc. xoúxov ó uiôc. xou 
ävGpcóxxou éxxaia)(uv9ŕ|aexai ôxav 
eXBrj év xrj 5ó|rj aúxou Kal xou xraxpôc 
Kal xcôv áyícov äyyéXwv 

27 Aiyw Sé úpív äXnGwc eiaív xivec 
xwv á>Se éaxnKÓxcov oľ oú pŕ| 
yeúaovxai Gaváxou éooc. äv ľScoaiv xŕjv 
f3aai\eíav xou Beoú 

28 'Eyévexo Sé pexä xoúc A.ôyouc 
xoúxouc; côael ŕ|pépai okxw Kal 
xxapa\a(3wv xôv Eléxpov Kal 'Iooávvnv 
Kal 'IáKoo(3ov ävé(3r| eic xô ôpoc 
xxpooeú^aaGav 

29 Kal eyévexo év xa> xxpoaeú)(ea9ai 
aúxôv xô evSog xou xcpoacóxcou aúxou 
éxepov Kal ó ípaxiapôc. aúxou XeuKog 
é|aaxpáxcxcov 

30 Kal ISoú, ävSpec Súo auveXáXouv 
aúxw ovxíveg f|aav Mooafjg Kal 'HÄíag 



230 



LUKAS 9:40 



fciHe. %mlickÁ 

31 Kteŕíž okázavše se v sláve, 
vypravovali o smrti jeho, kterouž mél 
podstoupiti v Jeruzaleme. 

32 Petr pak a ti, ktef íž s ním byli, 
obtíženi byli snem, a procítivše, videli 
slávu jeho a dva muže, ani stojí s ním. 

33 I stalo se, když oni odešli od 
neho, ŕekl Petr k Ježišovi: Mistŕe, 
dobréť jest nám zde býti. Protož 
udélejme tuto tri stánky, tobé jeden, 
a Mojžišovi jeden, a Eliášovi jeden, 
nevéda, co mluví. 

34 A když on to mluvil, stal se 
oblak, i zastínil je. Báli se pak 
[učedlníci], když oni vcházeli do 
oblaku. 

35 I stal se hlas z oblaku ŕkoucí: 
Tentoť jest Syn múj milý, jeho 
poslouchejte. 

36 A když se ten hlas stal, nalezen 
jest Ježíš sám. A oni mlčeli, a nepravili 
zadnému v téch dnech ničehož z téch 
vecí, kteréž jsou videli. 

37 Stalo se pak druhého dne, když 
sstupovali s hory, potkal jej zástup 
mnohý. 

38 A aj, muž z zástupu zvolal, ŕka: 
Mistŕe, prosím tebe, vzhlédni na syna 
mého, nebť jediného toho mám. 

39 A aj, duch jej napadá, a on ihned 
kričí, a sliní se, a [ďábel] lomcuje jím 
slinícím se, a nesnadné odchází od 
neho, sápaje jím. 

40 1 prosil jsem učedlníkú tvých, aby 
jej vyvrhli, ale nemohli. 



31 oí ôipGévxec év 6ó|rj é^yov xíjv 
e^oSov aúxou fjv epeXXev xrXnpoOv e v 
'IepouaaXŕ)|a 

32 ó 8é néxpoc Kal oí auv aúxw ŕ|aav 
(3e(3apr||aévoi uttvco- 5iaypr|Yopŕ|aavTeg 
Sé elSov xr|v Só^av aúxou Kal xoúc Súo 
avSpac xoúc auveaxcôxag aúxw 

33 kcu eyévexo ev tô 5iav_oopí^ea9ai 
aúxoúg cnť aúxoú eixrev ó néxpog xrpôc. 
xôv 'IriaoOv 'Exriaxáxa KaXóv éoxiv 
ŕ)pag á>8e elvaí Kal xroiŕ|awp.ev aKnvág 
xpeíg p.íav aol Kal Mooaeí p.íav Kal 
(aíav 'HAAa p.ŕ| eiSwg o Aiyei 

34 xaúxa Sé aúxoú Aiyovxog eyévexo 
veipé\r| Kal éxreaKÍaaev aúxoúg- 
eipo|3ŕ|9r|CTav 5e ev tq éKeívoug 
evaeXGeív elg xrjv vetpéXnv 

35 Kal ipodvrj eyévexo eK xfjc veipé\r|c 
Aiyouaa Oúxóg éaxiv ó inóc p.ou ô 
äyaxcr|x6g, aúxoú aKoúexe 

36 Kal év to yevéaBai xíjv <j>wvr|v 
eúpéBr) ô 'Ir|aouc (ióvog Kal aúxol 
éaíynaav Kal oúôevl axcŕ)yyei\av ev 
eKeívaig xaíc ŕ)pépaig oúSév wv 
écópaKaaiv 

37 'Eyévexo 5é év xŕ] eE,r\<; ŕ|p.épa 
KaxeXGóvxcov aúxwv äxcô xoú ôpoug 
auvŕjvxnCTev aúxw ôv\og txoAajc 

38 Kal í5oú, ävŕ|p äxcô xoú ôv\ou 
äve(3ónoev Xéyoov, AvSáaKaXe Séopaí 
aou éxtv(3Xé^ov éxcl xôv uíóv p.ou ôxi 
povoyevŕ|g éoxiv uoí 

39 Kal íSoú, xcveúpa Xap(3ávei aúxôv 
Kal é!;aúpvr|c. Kpá^ei Kal axrapáaaei 
aúxôv pexa äippoú Kal |aóyvg äxrovwpeí 
äxť aúxoú auvxpí[3ov aúxóv 

40 Kal éSeŕjGnv xwv paGm-wv aou ľva 
eK(3áXXwavv aúxô Kal oÚk ŕjSuvŕ|9r|aav 



L U K A S 9:41 



231 



fciHe. %mlickÁ 

41 I odpovédév Ježíš, fekl: Ó 
pokolení neverné a pŕevrácené, 
dokudž budú u vás a [dokud] vás 
snášeti budú? Priveď sem syna svého. 

42 A v tom, když on pficházel, 
porazil jej ďábel a lomcoval jím. 
I pŕimluvil duchu nečistému Ježíš, 
a uzdravil mládence, a navrátil jej otci 
jeho. 

43 I divili se náramné všickni 
velikomocnosti Božské. A když se 
všickni divili všem vécem, kteréž činil 
Ježíš, fekl učedlníkúm svým: 

44 Složte vy v uších vašich reči tyto, 
neboť Syn človeka bude vydán v ruce 
lidské. 

45 Ale oni nesrozuméli slovu tomu, 
a bylo pred nimi skryto, aby 
nevyrozuméli jemu. A báli se ho 
otázati o tom slovu. 

46 I vznikla mezi nimi hádka o to, 
kdo by z nich byl vétší. 

47 Ježíš pak vidév pŕemyšlování 
srdce jejich, vzav díté, postavil je 
podlé sebe, 

48 A fekl jim: Kdožkoli prijal by díté 
toto ve jménu mém, mneť prijíma; 
a kdož by koli mne prijal, prijíma 
toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť 
jest nejmenší mezi všemi vami, tenť 
bude veliký. 



Textvts fece-ytus 

41 arxoKpiGelc Se ó 'Iriaouc elxcev 'O 
yevea axnoxog Kal 5ieaxpappévr| ecog 
xróxe eaopai xrpôg úpag Kal avéi;opai 
úpwv xcpoaáyaye á>Se xôv ulov aou 

42 eti 5e xrpoaep)(opévou aúxou 
eppn^ev aúxôv xô Saipôviov Kal 
auveaxcápa!;ev excexípr|aev 8é ó 
'Iriaouc tô xrveúpaxi tq äKaGápxco Kal 
váaaxo xôv xraíSa Kal äxcéSooKev 
aúxôv xco xcaxpi aúxou 

43 e|eTxXŕ)aaovxo 8e xrávxec. éxcl x^ 
peya\eiôxr|xi xou Geoú návxcov Se 
Baupa^óvxwv éxcl xraaiv oíc. éxroír|aev 
ó 'Ir|aou£, elxrev xrpôc. xoúc. pa9r|xac. 
aúxou 

44 0éa9e úpeíg eig xa wxa úpcôv xoúg 
A.óyoug xoúxoug- ô yap u ío? T °ú 
ävBpcóxrou péWei xcapaSíSoa9ai eíc; 
v_gípag ävBpoóxrcov 

45 ov Se riyvóouv xô pŕ)pa xoúxo Kal 
f|v TxapaK6KaXuppévov äxc' aúxcôv íva 
pr| aľaOcovxai aúxô Kal é<j>o[3oúvxo 
épwxŕjaai aúxôv xrepl xou pŕipaxoc. 
xoúxou 

46 EíaŕjXGev Se SiaXoyiapôg ev 
aúxoíc. xo xíc. av eír\ peí^wv aúxwv 

47 ó Se 'Iriaouc íSwv xôv 
SiaXoyvapôv xfjg KapSíac aúxwv 
exciXa(3óp£vog xraiSíou, eaxr|aev aúxô 
xrap' éauxcp 

48 Kal enxev aúxoíg "Og eav 8é|r|xai 
xouxo xô xcaiSíov exci tq ôvôpaxí pou 
epe Sév_gxai- Kal ôc eav epe Sé^rrrai 
Sév_exai xôv äxroaxeíXavxá pe- ó yap 
piKpôxepog ev xraaiv úpív úxcáp)(cov 
oúxóg éaxai péyag 



232 



LUK A S 9:5, 



fciHe. %rpUickií 

49 I odpovédév Jan, fekl: Mistŕe, 
videli jsme jednoho, an ve jménu tvém 
ďábly vymítá; i bránili jsme mu, 
protože nechodí s nami. 

50 I dí jemu Ježíš: Nebraňtež. Nebo 
kdoť není proti nám, s námiť jest. 

51 1 stalo se, když se doplnili dnové 
vzetí jeho [vzhúru], a on se byl již na 
tom ustavil, aby šel do Jeruzalema, 

52 Že poslal posly pred sebou. A oni 
jdouce, vešli do mestečka 
Samaritánskeho, aby jemu zjednali 
[hospodu]. 

53 1 neprijali ho, protože obličej jeho 
byl obrácen k jití do Jeruzalema. 

54 A vidévše to učedlníci jeho, Jakub 
a Jan, ŕekli: Pane, chceš-li, ať díme, aby 
oheň sstoupil s nebe a spálil je, jako 
i Eliáš učinil? 

55 A obrátiv se [Ježíš], potrestal jich, 
ŕka: Nevite, čího jste vy duchu. 

56 Syn zajisté človeka nepŕišel 
zatracovati duší lidských, ale aby [je] 
spasil. I odešli do jiného mestečka. 

57 Stalo se pak, když šli cestou, fekl 
jemu jeden: Pane, pújdu za tebou, kam 
se koli obrátíš. 

58 I ŕekl jemu Ježíš: Lišky doupata 
mají a ptáci nebeští hnízda, ale Syn 
človeka nemá, kde by hlavu sklonil. 



Te-xtus %tz.tytu$ 

49 ÄTcoKpiGglg Se ô 'Iooávvric enrev 
'Exrioxáxa eľSopév xiva éxrl tw ôvôpaxí 
aou 6K[3áXXovTa xá Saipóvia Kcti 
£KGoA.úaapev aúxôv ôxi ouk ctKoXouBeí 
pe9' ŕ)|aóäv 

50 xai elxrev xcpôc aúxôv ó 'Ir|oouc 
Mŕj K&Aúexe- ôc. yap ouk eaxiv xaO' 
ŕjpcúv úxrep ŕjpóäv éaxiv 

51 'Eyévexo 5é évxw aupxrA.r|poua9ai 
xac ŕ|pépac xnc ävaXnvpewg aúxoú Kal 
aúxôc xô xcpóacoxrov aúxoú, éaxnpi^ev 
xou xropeúeaBai eíc 'IepouaaXnp 

52 Kal axcéoxevXev äyyéXouc xcpô 
xcpoacóxcou aúxoú Kal xropeuGévxec. 
eíanXGov eíc Kcópr|v Eapapeixcôv, côoxe 
éxoipáaai aúxw- 

53 Kal ouk eSé^avxo aúxôv ôxv xô 
xcpôacoTxov aúxoú nv xropeuópevov eíc; 
'IepouaaXnp 

54 íSôvxec 6é oi pa9r|xal aúxoú 
'IaKoo(3og Kal 'Iooávvríg enxov, Kúpie 
BéXeig eľxrcopev xrúp Kaxa[3nvav äxcô 
xou oúpavoú Kal avakwoai aúxoúc. côg 
Kal 'HAíac. éxroír|aev 

55 oxpaipelc Se éxrexípr|aev aúxoíc Kal 
elxrev, OÚk oíSaxe oíou Txveúpaxóc. éaxe 
úpevg- 

56 ó yap úiôc; xou ävGpoóxcou oÚk 
ŕ]\9ev vpu^ac. ävGpcóxcoov äxroAiaai, 
aXXa awaai Kal éxropeú9r|aav eíc 
éxépav Kcó(inv 

57 'Eyévexo 6é Txopeuopévwv aúxwv 
év xfj Ó8w elxrev xig xcpôg aúxôv 
ÄKoXouGnaw aoi ôxrou av äxrépvrj 
Kúpie 

58 Kal elxrev aúxw ó 'Ir]aoúc Aí 
äAxóxreKec tpwXeoúg é'vouaiv Kal xa 
xrexeiva xou oúpavoú KaxaaKr)voóaeig ó 
5é uíôg xou avQpcóxrou ouk e^ev xcoú 
xrjv KeipaA.rjv kAIvt] 



LUKAS 9:59 



233 



fciHe. %mlickÁ 

59 I fekl k jinému: Pojď za mnou. 
A on fekl: Pane, dopusť mi prvé jíti 
a pochovati otce mého. 

60 I dí jemu Ježíš: Nech, ať mrtví 
pochovávají mrtvé své, ale ty jda, 
zvestuj království Boží. 

61 I fekl opét jiný : Pújdu za tebou, 
Pane, ale prvé dopusť mi, ať se 
rozžehnám s témi, ktefíž jsou v domu 
mém. 

62 Rekl jemu Ježíš: Zadný, kdož 
vztáhna ruku svou k pluhu, ohlídal by 
se nazpét, není zpúsobný k království 
Božímu. 



59 Elxxev 8e xxpôc. exepov ÄKoXoúGei 
poi ó 8e elxxev Kúpie exxíxpev|/óv poi 
ónxeA.9óvxi xxpwxov 9ónj/ai xôv xxaxépa 
pou 

60 elxxev Se aúxw ô 'Inaouc, 'Äipec 
xoúc veKpoúc Qávpai xoúc éauxwv 
veKpoúc. aú 5é äxceABčov 8iáyyeAA.e T1 l v 
(BaaiXeíav tou 9eoú 

61 Elxxev 8e Kal exepog ÄKoA.ou9naoo 
aov KÚpie- xxpwxov Se exxíxpe^óv poi 
äxxoxá!;aa9ai xoíc. eig xôv oikov pou 

62 elxxev Se xxpôg aúxôv ô 'Inaoúg 
OúSelg exxv(3aXčov xŕjv \eípa aúxoú exť 
apoxpov Kal pAixxwv eíg xa ôxxíaw 
eú9exóg eaxiv eig xnv (BaaiXeíav xoú 
9eoú 



1 ^\ Potom pak vyvolil Pán i jiný ch 
-L V/sedmdesát, a poslal je po dvou 
pfed tváfí svou do každého mesta 
i místa, kamž mél sám pfijíti. 

2 A pravil jim: Žeň zajisté jest 
mnohá, ale délníkú málo. Protož 
proste Pána žni, ať vypudí délníky na 
žeň svou. 

3 Jdétež. Aj, já posilám vás jako 
berany mezi vlky. 

4 Nenostež [s sebou] pytlíka, ani 
mošny, ani obuvi, a zadného na ceste 
nepozdravujte. 

5 A do kteréhožkoli domu vejdete, 
nejprve rcete: Pokoj tomuto domu. 

6 A bude-liť tu [který] syn pokoje, 
odpočmeť na ném pokoj váš; pakli nie, 
k vámť se navráti. 



1 f~\Mexá Se xauxa ävéSev^ev ó 
-L v/KÚpiog Kal éxépoug é(35opnKovxa 
Kal äxxéaxeiXev aúxoúg ävá Súo xxpč> 
xxpoawxxou aúxoú eic. Ttaoav xxóXiv Kal 
xóxxov oú é'peWev aúxôg é'pv_ea9ai 

2 eXeyev oúv xxpôg aúxoúg 'O pev 
Gepiapôc xcoXúg ol Sé epyáxai ôAlyoi- 
Seŕj9nxe oúv xoú Kupíou xoú 9epiapoú 
ôxcoog 6Kf3á\Xrj epyáxag eíc xôv 
Bepiapôv aúxou 

3 úxxáyexe- iSoú, eyw äxcoaxéXXoo 
úpag obe äpvac év péacp Aajkgov 

4 prj Paorá^exe [3aXávxiov, prj 
xxnpav pnSe úxxoSnpaxa Kal pnSéva 
Kaxá xŕjv óSôv äaxcáar|a9e 

5 eíc fjv 5' äv oiKÍav eiaépvj|a9e, 
xxpcôxov Aiyexe Eípnvr) to o'ikw xoúxcp 

6 Kal eáv pév r\ eKeí ulôg eípŕ|vn.g 
éxxavaxxaúaexai exť aúxôv ŕ) eípnvr) 
úpwv eí Se pnye, écp' úpäc ävaKap^ei 



234 



LUKAS 10:16 



fciHe. %rpUickií 

7 A v témž domu ostaňte, jedouce 
a pijíce, což u nich jest. Nebo hoden 
jest délník mzdy své. Nechoďtež 
z domu do domu. 

8 Ale do kteréhožkoli mesta vešli 
byste a prijali by vás, jezte, což pred 
vás predloží. 

9 A uzdravujte nemocné, ktef íž by 
v nem byli, a rcete jim: Pfiblížiloť se 
k vám království Boží. 

10 A do kteréhožkoli mesta vešli 
byste, a neprijali by vás, vyjdouce na 
ulice jeho, rcetež: 

11 Také i ten prach, kterýž se 
prichytil nás z mesta vašeho, 
vyrazíme na vás. Ale však to vezte, 
žeť se jest priblížilo k vám království 
Boží. 

12 Pravím zajisté vám, že 
Sodomským v onen den lehčeji bude 
nežli tomu mestu. 

13 Béda tobé Korozaim, béda tobé 
Betsaido. Nebo kdyby v Týru 
a v Sidonu činéni byli divové ti, ktef íž 
v vás činéni jsou, dávno by v žíni 
a v popele sedíce, pokání činili. 

14 A protož Týru a Sidonu lehčeji 
bude na soudu nežli vám. 

15 A ty Kafarnaum, které j si až do 
nebe zvýšeno, až do pekla sníženo 
budeš. 

16 Kdož vás slyší, mne slyší; a kdo 
vami pohrdá, mnou pohrdá; kdož pak 
mnou pohrdá, pohŕdať tím, kdož mne 
poslal. 



Te-xtus fete-ytus 

7 év aúxfj 8e jf\ oÍKÍa pévexe éaGíovxec. 
Kal xxívovxeg xá xrap' ca/xcôv ä^vog yäp 
ó epyáxric. xoíi piaGoú ca/xoú éaxiv pŕj 
pexa|3aívexe eE, oiKÍag eíg oiKÍav 

8 Kal eic fjv S' av xxóXiv eiaépvj|a9e 
Kai Sév_wvxai úpäc eaBíexe xä 
xrapaxiGépeva úpív 

9 Kai Bepaxxeúexe xouc ev aúxŕj 
äaGeveíg Kai Áeyexe aúxoíc "HyyiKev 
éip' úpag ŕj |3aaiAeía xou GeoG 

10 eic; fjv 8' av xxóXiv eíaépvj|a9e, Kai 
pŕ| Sév_wvxai ú pac. e|e\9óvxeg eíg xác. 
xxXaxeíag aúxŕjg e'íxcaxe 

11 Kai xôv Koviopxôv xôv 
KoXXr|9évxa ŕjpív ek xfjg xxóXewg úpwv 
äxropaaaópeBa úpív xxXŕjv xouxo 
yivcóaKExe ôxi fjyyiKev écp' úpag ŕ) 
(BaaiXeía xou Geou 

12 Xéyoo Se úpív ôxi EoSópoig ev xr\ 
npépa eKeívrj äveKxóxepov eaxai ŕj xfj 
xxóAei eKeívrj 

13 Oúaí aoi Xcopa^ív oúaí aoi 
Bľ|9aa'i5á- ôxi eí ev Túpcp Kai EiSwvi 
eyévovxo, av Suvápeic. aí yevópevaí ev 
úpív xxáA.ai äv ev ookkco Kai axxoSw 
KaGŕjpevaí pexevÓTjaav 

14 xxXtjv Túpcp Kai EiSwvi 
äveKxóxepov eaxai ev xrj Kpíaei fj úpív 

15 Kai aú Kaxxepvaoúp, ŕj ecog xou 
oúpavoú ú\iito9eíaa, 'éwg aSou 
Kaxa(3v(3aa9ŕ)arj 

16 'O cxkoÚwv úpwv epoú aKoúei Kai 
ô äBexcov úpag épé äGexeí- ô Se epe 
äGexcov äBexeí xôv äxxooreíXavxá pe 



LUKAS 10:17 



235 



fciHe. %mlickÁ 

17 Potom na vrátilo se s radostí téch 
sedmdesáte, ŕkouce: Pane, také 
i ďáblové se nám poddávají ve jménu 
tvém. 

18 I fekl jim: Videl jsem satana jako 
blesk padajícího s nebe. 

19 Aj, dávámť vám moc šlapati na 
hady a na štíry i na všelikou moc 
nepŕítele, a nie vám neuškodí. 



20 Avšak z toho se neradujte, žeť se 
vám poddávají duchové, ale radéji se 
radujte, že jména vaše napsána jsou 
v nebesích. 

21 V tu hodinu rozveselil se v duchu 
Ježíš, a fekl: Chválim té, Otče, Pane 
nebe i zeme, že jsi tyto veci skryl pred 
moudrými a opatrnými, a zjevils je 
maličkým. Ovšem, Otče, neb tak se 
líbilo pred tebou. 



22 Všecky veci dány jsou mi od Otce 
mého, a žádný nevi, kdo by byl Syn, 
jediné Otec, a kdo by byl Otec, jediné 
Syn, a komuž by chtél Syn zjeviti. 



23 A obráti v se k učedlníkúm 
obzvláštné, fekl: Blahoslavené oči, 
kteréž vidí, co vy vidíte. 

24 Nebo pravím vám, že množí 
proroci i králové chtéli vidéti, což vy 
vidíte, a nevideli, a slyšeti, což vy 
slyšíte, a neslyšeli. 



Textvts fece-ytus 

17 'Yxréaxpev|Kxv 8e ov é[3Sopŕ|Kovxa 
pexa xapäc Aiyovxec Kúpte Kal xá 
Saipóvia úxroxáaaexai ŕjpív év to 
ôvópaxí aou 

18 enxev Se aúxoíc 'EGecópouv xôv 
Eaxavav obe äaxpaxrr|v ex xou oúpavou 
xreaóvxa 

19 íSoú, SíSoopi úpív xŕjv é|ouaíav 
xou xcaxeív éxrávco ôepecov Kal 
CTKopxrícúv Kal excl xcäoav xŕ|v Súvapív 
xou ev_9pou Kal oú5ev úpäc oú pŕ| 
äSiKŕjarj 

20 xcX.r|v ev xoúxcp pŕ| vaípexe ôxi xa 
xcveúpaxa úpív úxcoxáaaexai \aípexe Se 
päWov ôxi xa ôvópaxa úpoov éypáipri 
ev xoíc oúpavovc 

21 'Ev aúxfj xr| wpa r|yaA.)uáaaxo to 
xrveúpaxi ô 'Inaouc, Kal elxcev 
'E!;opoA.oyoupaí aoi xcáxep KÚpve xou 
oúpavou Kal xŕjc y^ ôxi äxceKpu^ag 
xauxa arró aoipwv Kal axivexav Kal 
äxceKÓXu^ag aúxá vnxcíoig- vaí ó 
xraxŕjp ôxi oúxwc eyévexo eúSoKÍa 
epxcpoaGév aou 

22 Kal axpacpeí^ xrpóc xoúg paBnxác 
elxrev návxa xcapeSó9r| poi úxrô xou 
xcaxpóc. pou Kal oúSelc. yivwaKei xíc. 
eaxvv ó uíôg el prj ó xraxŕjp Kal xíc eaxiv 
ô xraxŕ|p ev pŕ| ó uvôc Kal á> eáv 
(BoúXnxai ô ulôg äxroKaA.ú\Liai 

23 Kal axpaipelc xrpôc xoúc paGrrrác 
Kax' íSíav elxcev MaKapioi oí 
ô<j>9aA.pol ol pAixi-ovxec ä (BXéxcexe 

24 Aiyco yap úpív ôxv ttoWoi 
xrpoipŕjxai Kal (BaaiXeíg r)9éXnaav íSeív 
ä úpeíc (BXéxcexe Kal ouk elSov Kal 
aKouaav ä aKoúexe Kal ouk fJKouaav 



236 



LUKAS 10:3 4 



fciHe. %mlickÁ 

25 A aj, jeden zákoník vstal, 
pokoušeje ho, a fka: Mistŕe, co čine, 
život večný dedičné obdržím? 

26 A on ŕekl k nemu: V Zákone co 
jest psáno? Kterak čteš? 

27 A on odpovédév, ŕekl: Milovati 
budeš Pána Boha svého ze všeho srdce 
svého, a ze vší duše své, a ze vší sily 
své, i ze vší mysli své, a bližního 
svého jako sebe samého. 

28 I ŕekl mu [Ježíš]: Pravé jsi 
odpovédél. To čiň, a živ budeš. 

29 On pak chtéje se sám 
ospravedlniti, dí Ježišovi: A kdo jest 
múj blizni? 

30 I odpovédév Ježíš, ŕekl: Človek 
jeden šel z Jeruzalema do Jericho, 
i upadl mezi lotry. Ktefíž obloupivše 
jej a zranivše, odešli, odpolu živého 
nechavše. 

31 I prihodilo se, že knéz jeden šel 
touž cestou, a uzfev jej, pominul. 

32 Též i Levíta až k tomu místu 
pŕišed, a uzfev jej, pominul. 

33 Samaritán pak jeden, cestou se 
bera, pŕišel až k nemu, a uzfev jej, 
milosrdenstvím hnut jest. 

34 A pfistoupé, uvázal rany jeho, 
naliv oleje a vína, a vloživ jej na 
hovado své, vedl do hospody, a péči 
o néj mél. 



Te-xtvts fece-ytus 

25 Kal íSoú, vopixôg xig avéaxr] 
eKTceipá^cov aúxôv Kal Aiycov, 
AiSaaKaXe xí Troiŕjaac ^oorjv aícóviov 
K\r|povo|jŕ|aoo 

26 ó Sé elxcev xcpôg aúxôv 'Ev xcp 
vópcp xí YÉYP aTrrav "rcwg ävaYivcóaKeic 

27 ó Sé axcoKpiGelg elxcev ÄYaxrŕjaeic 
Kupiov xôv 9eóv aou eE, ô\r|c xŕ)c 
KapSíag aou Kal eE, ôA.r|c xŕjc ipvjjc aou 
Kal e!; ô\ľ|g xŕjc. íayjjog aou Kal eE, ôX.rig 
xŕjg Siavoíag aou Kal xôv xcA.r]aíov aou 
cbg aeauxóv 

28 elxcev Sé aúxw 'Op9wg axceKpí9r]g- 
xouxo xcoíei Kal £,ŕ\o\\ 

29 ó Sé 9é\wv SiKaioúv éauxôv elxcev 
xcpôg xôv 'Ir)aouv Kal xíg eaxív pou 
TxXr)aíov 

30 úxcoXa(3wv Sé ó 'Ir)aoug elxcev 
'ÄvBpcoxcóg xvg Kaxé(3aivev axcô 
'IepouaaXrjp elg 'Iepiv_oo Kal Xrjaxaíg 
xcepiéxceaev oí Kal eKSúaavxeg aúxôv 
Kal xcXriYag exciGévxeg axcf)X9ov 
óupévxeg ŕ|pi9avf) xuYxávovxa 

31 Kaxa auYKupíav Se íepeúg xig 
KaxéfSaivev ev xfj óSw eKeívrj Kal íSwv 
aúxôv avxixcapfjXGev 

32 ópoícog Sé Kal Aeuíxr)g Y ev ópevog 
Kaxa xôv xóxcov éA.9wv Kal íSwv 
avxixcapfjXGev 

33 Eapapeíxríg Sé xig óSeúwv ŕ]\9ev 
Kax' aúxôv Kal ISwv aúxôv, 
éaxcXaYXvíaGr) 

34 Kal xcpoaeXGwv KaxéSr)aev xa 
xpaúpaxa aúxoú éxcvv_éwv é'Xaiov Kal 
olvov éxcv[3v(3áaag Sé aúxôv éxcl xô 
l'Siov Kxf)vog fJYaYev aúxôv elg 
xcavSov_eíov Kal éxcepeXŕ)9r) aúxo 



LUKAS 10:3 5 



237 



fciHe. %mlickÁ 

35 Druhého pak dne odjíti máje, 
vyňav dva peníze, dal hospodári, 
a fekl: Méj o nej péči, a cožkoli nad to 
vynaložíš, já když se vrátim, zaplatím 
tobé. 

36 Kdo tedy z téch tfí zdá se tobé 
bližním býti tomu, kterýž upadl mezi 
lotry? 

37 A on fekl: Ten, kterýž učinil 
milosrdenství nad ním. I fekl jemu 
Ježíš: Jdi, i ty učiň též. 

38 I stalo se, když šli, že on všel do 
jednoho mestečka. Žena pak jedna, 
jménem Marta, prijala jej do domu 
svého. 

39 A ta méla sestru, jménem Mariji, 
kterážto sedéci u noh Ježišových, 
poslouchala slova jeho. 

40 Ale Marta pečliva byla pri mnohé 
službe [Pánu]. Kterážto pfistoupivši, 
fekla: Pane, nemáš-liž o to péče, že 
sestra má nechala mne samé sloužiti? 
Protož rci jí, ať mi pomúž. 

41 A odpovédév, fekl jí Ježíš: Marta, 
Marta, pečlivá jsi, a rmoutíš se pri 
mnohých vécech. 

42 Ale jednohoť jest potŕebí. Mariať 
dobrou stránku vyvolila, kterážto 
nebude odjata od ní. 



Te-xtvts fece-ytus 

35 Kal éxcl xrjv aúpiov e^eXGwv, 
6K(3aXwv Súo Sr)vápia eSwKev xa> 
TravSoy^gí Kal elxcev aúxw, 
'Excipe\n9r]xi aúxoú Kal ô xi av 
xcpoaSaxcavnarjc eyw ev to 
éxcavépv_ea9aí pe äxcoScóaw aoi 

36 xíg oúv xoúxoov xwv xpiwv SoKeí 
aov xxXr|aíov yeyovévaí xoú 
épxceaóvxoc eíc xoúc Xrjaxág 

37 ó Se elxcev 'O xcoinaac xô eXeoc 
pex' aúxou elxcev oúv aúxw ô 'Ir]aoúc 
Ilopeúou Kal aii xxoíei ópoícoc. 

38 'Eyévexo Sé 'Ev tq xcopeúeaGai 
aúxoúg Kal aúxôg evafjXGev elg KoĹ>pr]v 
xivá- yuvrj Sé xic ôvópaxi Máp9a 
úxceSé^axo aúxóv eíc; xôv oIkov aúxnc 

39 Kal xnSe nv äSe)upr] KaXoupévr] 
Mapiá, fj Kal xcapaKaBíaaaa xxapa 
xoúc xcóSag xoú 'Ir]aoú, nKouev xóv 
Ä.óyov aúxoú 

40 ŕj Sé MapBa xxepieaxxäxo xxepl 
xxoXXŕjv SiaKovíav éxciaxaaa Se elxcev 
Kúpte oú péXei aov cm rj äSeXipr] pou 
póvr)v pe KaxéXixcev SiaKoveív eíxce oúv 
aúxrj ľva poi auvavxi\á[3rrcai 

41 äxcoKpiGelc Se elxcev aúxtj ô 
'Iriaoúg, MapBa MápBa pepipvag Kal 
xup(3á^rj xcepl xcoXXá 

42 évôc Sé eaxiv )^peíoc- Mapiá Sé xrjv 
äyaBrjv pepíSa e|e\é|axo ŕjxic. oÚk 
óupaipeBnaexai äxc' aúxŕjg 



n I stalo se, když byl na jednom 
místé, modle se, [že] když 
pf estal, fekl k nemu jeden z učedlníkú 
jeho: Pane, nauč nás modliti se, j ako 
i Jan učil učedlníky své. 



n Kal eyévexo év tq elvaí aúxóv 
év xóxcw xi vi xcpoaeu)(ópevov obe. 
éxcaúaaxo elxcev xic xcôv pa8r)xcov 
aúxoú xcpôg aúxóv Kúpte SíSa^ov npäg 
xcpoaeúv_ea9ai KaBwc Kal 'Iooávvric 
éSíSa^ev xoúc. pa8r)xag aúxoú 



238 



LUKAS 11:10 



fciHe. %mlickÁ 

2 1 ŕekl jim: Když se modlíte; fíkejte: 
Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvéť se 
jméno tvé. Pfijď království tvé. Buď 
vúle tvá, j ako v nebi [tak] i na zemi. 



3 Chléb náš vezdejší dávej nám 
každého dne. 

4 I odpusť nám hfíchy naše, nebo 
i my odpouštíme všelikému vinníku 
našemu. A neuvoď nás v pokušení, ale 
zbav nás od zlého. 

5 I ŕekl k nim: Kdo z vás bude míti 
pŕítele, a pújde k nemu o púlnoci, a dí 
jemu: Pfíteli, pújč mi tfí chlebu. 

6 Nebo pfítel múj pfišel s cesty ke 
mné, a nemám, co bych predložil pred 
néj. 

7 A on vnitŕ jsa, odpovédél by, fka: 
Nečiň mi nevôle, [neb] jsou již dvere 
zavŕíny, a dítky mé se mnou jsou 
v pokoji. Nemohuť vstáti a dáti tobé. 

8 Pravím vám: Ačť nedá jemu, 
vstana, protože jest pfítel jeho, ale 
však pro nezbednost jeho vstana, dá 
jemu, kolikožkoli potrebuje. 

9 I jáť pravím vám: Proste, a budeť 
vám dano; hledejte, a naleznete; tlucte, 
a budeť vám otevfíno. 

10 Neb každý, kdož prosí, béŕe; 
a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož 
tluče, bude otevŕíno. 



2 elxrev Se aúxoíc "Oxav 
TrpoaeúyjiaBe Aiyexe Iláxep ŕ|pcôv ó év 
xovc oúpavoic, áyiaaBnxco xô ôvopá 
aou- eXGéxw ŕ) (BaavXeía oou- yevr|9nxw 
xô 9é\r|pá aou obe ev oúpavcp, Kal éxri 
"tne ync 

3 xôv äpxov ŕjpódv xôv excioúaiov 
SíSou ŕ|pív xô ko.9' ŕ||iépav 

4 Kal aipec ŕ|pív xac ápapxíac npwv 
Kal yap aúxol ätpíepev xravxi ôtpeíXovxi 
npív Kai \\r\ eíaevéyKrjc ŕ|pac eíc 
xceipaapôv aXXa puaai ŕ|päc äxcô xoíi 
xrovripoíj 

5 Kal evxcev xcpôg aúxoúg Tíg eE, úpwv 
e^ei tpíXov Kal xropeúaexai xrpôc. aúxôv 
peaovuKxíou Kal e'íxcrj aúxw <ťíA.e 
v_pfjaóv poi xpeíc apxouc 

6 éxraSŕ| ipíA.oc pou xcapeyévexo li; 
óSou xrpôc pe Kal ouk ev_w o 
xrapaBnaco aúxcp- 

7 KaKeívog eacoGev äxcoKpiGelg eíxrrj 
Mŕ| poi kotxouc. Trapéze- fj8r| ŕj Gúpa 
KÉKXevaxai Kal xa xraiSía pou pex' épou 
elg xŕjv Koíxr|v evaív oú Súvapai 
ävaaxag Souvaí aoi 

8 Aiyw ú pív el Kal oú Scóaev aúxco 
ävaaxac. Sia xô elvaí aúxou tpíXov 5iá 
ye xrjv ävaíSaav aúxoú eyepBric Scóaev 
aúxcp ôacov xpfi^ei 

9 Kayw úpív Aiyw avxeíxe Kal 
SoBnaexai ú pív £r|xeíxe Kal eúpnaexe 
Kpoúexg Kal ävovyŕ|a£xai úpív 

10 xrac yap ó alxcav Xap(3ávev Kal ó 
t^r|xcôv eúpíaKei Kal xco Kpoúovxi 
ävoiynaexai 



L U K A S 11:11 



239 



fciHe. %mlickÁ 

11 Kterého pak z vás otce prosil by 
syn za chléb, zdali kamene podá 
jemu? Aneb za rybu, zdali místo ryby 
dá jemu hada? 

12 Aneb prosil-li by za vejce, zdali 
podá jemu štíra? 

13 Ponévadž tedy vy, zlí jsouce, 
umíte dobré dary dávati détem svým, 
čím více Otec váš nebeský dá Ducha 
svätého tém, kteŕíž ho prosí? 

14 I vymítal [Ježíš] ďábelství, a to 
bylo nemé. Stalo se pak, když vyšlo 
ďábelství, [že] mluvil nemý. I divili se 
zástupové. 

15 Ale nékteŕí z nich pravili: 
V Belzebubu, knížeti ďábelském, 
vymítá ďábly. 

16 Ajiní pokoušejíce ho, znamení 
s nebe hledali od neho. 

17 Ale on znaje myslení jejich, fekl 
jim: Každé království samo v sobé 
rozdelené pustne, a dúm na dúm 
padá. 

18 Jestližeťjest pak i satan proti sobé 
rozdélen, kterakž stane království 
jeho? Nebo pravíte, že já v Belzebubu 
vymítám ďábly. 

19 Jestliže já v Belzebubu vymítám 
ďábly, synove vaši v kom vymítají? 
Protož oni soudcové vaši búdou. 

20 Pakliť prstem Božím vymítám 
ďábly, jistéť jest prišlo k vám 
království Boží. 

21 Když silný odénec ostrihá siné 
své, v pokoji jsou všecky veci, kteréž 



Textvts fece-ytus 

11 xíva 8e úpcôv xôv xraxépa aíxŕjaei 
ó uíôc ápxov, pŕ| XlGov éxriSodaei aúxco 
ei Kal ív_9uv pŕ| ávxl iv_9úoc ôcpív 
exciScóagi aúxw 

12 fj Kal éáv alxŕ|arj coóv pŕ| 
éxnScóagi aúxcp OKopxríov 

13 eí oúv úpeíc xrovripol úxcápv_ovxec 
ol'Saxe áya9á Sópaxa SiSóvaí xoíg 
xeKvoig úpwv xcóaco páWov ó xcaxŕjp ó 
eE, oúpavoú Scóaei xrveúpa áyiov xoíc 
aíxoúaiv aúxóv 

14 Kal f)v 6K[3áXXoov Saipóviov Kal 
aúxô f)v Kco(póv éyévexo Sé xoú 
Saipovíou e|£\9óvxog eXáXr|aev ó 
Kwipóc. Kal eQaú\Jíaoav oí ô^Am 

15 xivec Se eE, aúxco v elxcov 'Ev 
B££\^e(3ouX apv_ovxi xwv Saipovícov 
£K(3áXXei xá Saipóvia- 

16 exepoi 5é xrapá^ovxEC. aripeíov 
xcap' aúxoú é£j|xouv eE, oúpavou 

17 aúxôc 5é eiSčog aúxco v xa 
Siavoŕj paxa elxcev aúxoíg náaa 
paaiXeía écp' éauxŕ|v SiapepiaGeíaa 
épripoCxai Kal oikoc; éxrl oikov xcíxcxei 

18 ei 8e Kal ô Eaxavac écp' éauxôv 
SiepepíaGr) xrcoc axaGŕjaexai ŕ) 
paaiXeía aúxou ôxi Aiyexe év 
B££X^e(3oúX £K(3áXXevv pe xá Saipóvia 

19 ei Sé éyco év B£eX^e(3oúX éK(3áX\oo 
xá Saipóvia ol uvol úpwv év xívi 
éK(3á\Xouaiv Siá xoúxo Kpixal úpcov 
aúxol éaovxav 

20 ei 5é év SaKxúXco 9eoú éK(3á\Xoo 
xá Saipóvia apa é'ipGaaev éip' úpág ŕ) 
(BaaiXeía xoú Geoú 

21 ôxav ô ia^upóg KaGwTxA.iapévoc. 
<j>uA.áaarj xr|v éauxoú aúXŕjv év eipŕjvrj 
éaxlv xá úxcáp)(ovxa aúxoú- 



240 



LUKAS 11:3 



fciHe. %mlickÁ 

22 Pakli by silnejší než on pŕijda, 
pf emohl jej, všecka odéní jeho odejme, 
v než úfal, a loupeže jeho rozdelí. 

23 Kdožť není se mnou, proti mne 
jest; a kdož neshromažďuje se mnou, 
rozptylujeť. 

24 Když nečistý duch vyjde od 
človeka, chodí po místech suchých, 
hledaje odpočinutí. A nenalezna, dí: 
Vrátim se do domu svého, odkudž 
jsem vyšel. 

25 A pŕijda, nalezne jej vymetený 
a ozdobený. 

26 1 jde, a prijme k sobé jiných sedm 
duchú horších sebe, a vejdouce, 
pŕebývají tam. I jsou poslední veci 
človeka toho horší nežli první. 



27 I stalo se, když on to mluvil, 
pozdvihši hlasu jedna žena z zástupu, 
ŕeklajemu: Blahoslavený život, kterýž 
tebe nosil, a prsy, kterýchž jsi požíval. 

28 A on fekl: Ovšem pak 
blahoslavení, ktefíž slyší slovo Boží 
a ostfíhají jeho. 

29 A když se zástupové scházeli, 
počal praviti: Pokolení toto 
nešlechetné jest. Znamení vyhledává, 
a znamení jemu nebude dano, než 
znamení Jonáše proroka. 

30 Nebo jakož Jonáš učinén byl 
znamením Ninivitským, takt bude 
i Syn človeka pokolení tomuto. 



Te.xtus %tz.tytu$ 

22 éxrav Se ô íavupóxepoc aúxoú 
éxceABčov viKnarj aúxóv xnv TxavoxrAíav 
aúxou aľpei écp' f| éxcexi-oíGei Kal xa 
aKuXa aúxou SiaSí5ooaiv 

23 ó p.ŕj cov p.ex' éiioú koit' éiioú éaxiv 
Kal ó uŕj auváyoov p.ex' ép.oú aKopxcí^ev 

24 "Oxav xô ctKáBapxov Txveupa 
e|éX9rj äxcô xou ävBpcóxrou Siépv_exai 
5i' ävúSpwv xóxcwv £j|xouv äváxrauaiv 
Kal [ii] eúpíaKov Áiyei 'Yxcoaxpévpoo eíc 
xôv oikóv uou ô9ev e^fjXGov 

25 Kal éA.9ôv eúpíaKei aeaapcoiiévov 
Kal KeKoapripévov 

26 xóxe xcopeúexai Kal 
xcapaXap(3ávei éxrxá exepa xrveúpaxa 
xcovripóxepa éauxou Kal eloeXGóvxa 
KaxoiKeí £K6Í- Kal yívexai TC1 'éoyaxa 
xou avOpcóxrou eKeívou v^eípova xwv 
Txpcóxoov 

27 'Eyévexo 8é év xa> Aiyeiv aúxôv 
xauxa éxrápaaá xic yuvŕ) ipoovnv ek xou 
ôv\ou enxev aúxco MaKapía ŕ) KoiAía ŕ) 
fiaoráoaoá ae Kal paaxol oug 
éBŕjXaoac; 

28 aúxôg Se enxev pevouvye liaKapioi 
oí aKoúovxeg xôv X.óyov xou Geoú Kal 
ipuA.áaaovxec. aúxôv 

29 Tcôv 5é OvA.gov éxraBpoi^opévcov 
fíp^axo Äiyeiv 'H yevea auxr) xcovripá 
éaxiv aripeíov excv^r|xev, Kal aripeíov oú 
So9ŕ|aexai aúxrj ev p.ŕj xo aripevov 'Ioovä 
xou xtpoipŕ|xou- 

30 Ka9wc yáp eyévexo 'Iooväc 
oTipeíov xoíc Niveuíxaic ouxooc eaxai 
Kal ô uíôc xou ävGpcóxrou xtj yevea 
xaúxrj 



L U K A S 11:31 



241 



fciHe. %mlickÁ 

31 Královna od poledne stane na 
soudu s muži pokolení tohoto, 
a odsoudí je. Nebo pfijela od končin 
zeme, aby slyšela moudrost 
Salomounovu, a aj, více než Salomoun 
tuto! 

32 Muži Ninivitští povstanou na 
soudu s pokolením tímto, a odsoudí 
je. Nebo činili pokání k kázaní 
Jonášovu, a aj, více nežli Jonáš tuto! 

33 Zadný rozsvíté svíci, nepostaví jí 
do skrýše, ani pod kbelec, ale na 
svícen, aby ti, kteŕíž vcházejí, svetlo 
videli. 

34 Svíce tela tvého jest oko tvé. 
Když by tedy oko tvé sprostné bylo, 
i telo tvé všecko bude svetlé; a pakliť 
bude nešlechetné, [takéť] i telo tvé 
tmavé [bude]. 

35 Viziž tedy, aby svetlo, kteréž jest 
v tobé, nebylo tmou. 

36 Pakli celé telo tvé svetlé bude, 
nemaje žádné částky tmavé, budeť 
všecko tak svetlé, že té jako svíce 
bleskem osvítí. 

37 A [mezi tím] když on mluvil, 
prosil ho jeden farizeus, aby obédval 
u neho. A všed, posadil se za stúl. 

38 Farizeus pak vidév to, podivil se, 
že se neumyl pred obédem. 



31 fiaoiXvjoa vôxou éyepGŕjaexai ^ v 
xr| Kpíaei pexa xcôv avSpcôv xŕjc yeveac 
xaúxnc. Kal KcrraKpiveí aúxoúg cm 
ŕ]\9ev ex xcov Txepáxwv xŕjc yŕjc. 
ctKouaai xŕjv aocpíav EoX.opcôvxoc, Kal 
iSoú, TcXeíov EoXopcovxog á>5e 

32 av5pec Niveuí ävaaxŕ|aovxai ev 
xŕj xpíaev pexa xŕjc; yeveac; Tav/xnc; Kal 
KaxaKpivouaiv aúxŕ|V ôxi (aexevónaav 
eig xô xŕ|puypa 'Icovä Kal iSoú, xcXeíov 
'Icovä cbSe 

33 OúSelg Se \úv_vov a^ac eig 
Kpuxcxóv xíGnaiv oúSe úxrô xôv pôSiov 
aXK' exrl xŕjv Xvyyíav ľva oí 
eíaxropeuôp.evoi xô tpéyyoc. |3Aítxcoctiv 

34 ó Aajv_voc xou acápaxóg eaxiv ó 
CKpBaAuóc ôxav ouv ó ôtpGaAuóc; aou 
áxcXoug fj Kal oXov xô acopá aou 
cpcoxeivóv éoTiv éxrav Se xcovnpôg fj Kal 
xô acopá aou aKoxeivóv 

35 aKÓxrei ouv pŕj xô cpcac; xô év aol 
okÓxoc; éaxív 

36 ei ouv xô acopá aou ôXov 
tpcoxeivóv [ii] evov xi pépoc aKoxeivóv 
eaxai cpcoxeivôv ô\ov cóg ôxav ó \vyyot; 
xŕj äaxpaxrŕj cpcoxí^rj ae 

37 'Ev Se xcp XaXfjaav r)pcoxa aúxôv 
$apiaaíoc xig ôxcwg äpvaxŕjarj xrap' 
aúxco- evaeXBcov Se ävéxreaev 

38 ó Se $apiaaíog iScov eGaúpaaev 
ôxi oú xcpcoxov e(3aTxxío9r| xcpô xou 
äpíoxou 



242 



LUKAS 11:4. 



fciHe. %rttiiÚLÍÍ 

39 I fekl Pán k nemu: Nyní vy 
farizeové povrchu konvice a misy 
čistíte, ale to, což vnitf jest v vás, plno 
jest loupeže a nešlechetností. 

40 Blázni, zdaliž ten, kterýž učinil, 
což zevnitf jest, neučinil také i toho, 
což jest vnitf? 

41 Ale však i z toho, což máte, 
dávejte almužnu, a aj, všecky veci 
vaše čisté búdou. 

42 Ale béda vám farizeúm, ktefíž 
desátky dávate z maty a z routy a ze 
všeliké byliny, ale opouštíte soud 
a lásku Boží; [ješto] tyto veci méli jste 
činiti, a onéch neopouštéti. 

43 Béda vám farizeúm, nebo 
milujete první místa v školách 
a pozdravování na trzích. 

44 Béda vám, zákoníci a farizeové 
pokrytci, nebo jste j ako hrobové 
nepatrní, po nichž lidé chodí ce, nevédí 
o tom, co tam jest. 

45 I odpovédév jeden z zákoníkú, 
fekl jemu: Mistfe, tyto veci mluvé, 
i nám také lehkost činí š. 

46 A on fekl: I vám zákoníkúm 
béda, nebo obtéžujete lidi bŕemeny 
nesnesitelnými, a sami se téch bŕemen 
jedním prstem nedotykáte. 

47 Béda vám, jenž vzdelávate hroby 
prorocké, kteréž otcove vaši 
zmordovali. 

48 A tak osvedčujete a potvrzujete 
skutku otcú vašich. Nebo oni zajisté 
zmordovali jsou je, vy pak vzdelávate 
hroby jejich. 



Ttxtus fectytus 

39 eiTcev 5é ô KÚpioc xcpôg aúxóv Núv 
úpeíg oí $ctpiaaíoi xô e|w9ev xoú 
xxoxnpíou Kal xoú irívaKog KaBapí^exe 
to Sé é'awGev úpóäv yépei ápxrayŕ|g Kal 
Tcovripíac 

40 a<j>povecoúy_ÓTTOiŕ)aacTÔÉ1;cú9ev 
Kal xô eacoQev éxxoír|CT£v 

41 Tc\r|v xá évóvxa Sôxe éA.er|p.oaúvr|v 
Kal íSoú, xxávxa KaBapá úpív éoriv 

42 äAA.' oúal úpív xoíg $apiaaíoig 
ôxi äxxoSeKaxoOxe xô ŕjSúoapov Kal xô 
xi-ŕjyavov Kal xrav Xóvavov Kal 
xrapépv_ea9e xŕ|v Kpíaiv Kal xrjv 
äyáxxriv xoú 9eoú- xaúxa e'Sei xxoifjaai 
KaKevva pr| äipiévaí 

43 oúal úpív xovc $apiaaíoig ôxv 
äyaxraxg xŕ|v xxpwxoKaBeSpíav év xaíg 
auvayooyaíg Kal xoúg äaxxaapoúg év 
xaíg äyopaíg 

44 oúal úpív ypapLiaxeíc; Kal 
$apiaaíoi, úxtoKpixaí, ôxi éaxé áx; xa 
pvripela xa aSr|\a Kal ol avGpooxxoi oí 
xrepixxaxoúvxeg éxxávco oÚk ol'Saaiv 

45 ÄxxoKpiGelg Sé xvg xcov volíikwv 
Aiyei aúxw AiSáaKaXe Ta\na Aiywv 
Kal ŕ)pag ú(3pí^eig 

46 ó Sé elxxev Kal úpív xovg vopvKoíg 
oúaí ôxi ipopxí^exg xoúg ävBpcóxxoug 
ipopxía Sua(3áaxaKxa Kal aúxol é vi 
räv SaKxuA.Gov úpoav oú xxpoaiLiaúexe 
xoíg ipopxíoig 

47 oúal úpív ôxi oiKoSopeíxe xa 
pvripeía xoav xrpoipm-cúv ol Sé xraxépeg 
úpoav äxcÉKxeivav aúxoúc. 

48 apa pápxupeíxe Kal auveuSoKgíxe 
xoíg épyoig xoav xxaxépoov úpwv ôxv 
aúxol pév äxxÉKxeivav aúxoúc. úpeíc; Sé 
ovKoSopgíxe aúxcov xa pvripgía 



L U K A S 11:49 



243 



fciHe. %mlickÁ 

49 Protož i Moudrost Boží ŕekla: 
Pošliť k nim proroky a apoštoly, 
a z téch [nékteré] mordovati búdou, 
a [jiné] vyhánéti, 

50 Aby požádáno bylo od tohoto 
pokolení krve všech prorokú, kteráž 
vylita jest od ustanovení sveta, 

51 Od krve Abelovy až do krve 
Zachariášovy, kterýž zahynul mezi 
oltár em a chrámem. Jisté, pravím vám, 
požádáno bude od pokolení tohoto. 

52 Béda vám zákoníkúm, nebo jste 
vzali klíč umení; sami jste nevešli, 
a tém, kteŕíž vcházeli, zbránili jste. 

53 A když jim to mluvil, počali 
zákoníci a farizeové prísne jemu 
odpírati, a k mnohým f ečem príčiny 
jemu dávati, 

54 Ukládajíce o nem, a hledajíce 
popadnouti néco z úst jeho, aby jej 
obžalovali. 



Textvts fece-ytus 

49 8vá xoúxo Kal ŕj aocpía xou 9eoú 
eíxcev ÄxcoaxeA.a) eíg aúxoúg xcpoipŕjxag 
Kal äxcoaxôXoug Kal eE, aúxwv 
äxcoKxevoúaiv xai IkSioS^ouoiv 

50 ľva eK^r|Tr|9rj xô alpa xcávxcov xcôv 
xcpoipnxwv xô EKvuvópevov äxcô 
Kaxa(3oXf)g KÔapou äxcô xfjg ygveäg 
xaúxng 

51 äxcô xou aľpaxog 'Äf3eX. eoog xou 
aľpaxog Zav_apíou xou äxcoXopévou 
pexa!;ú xou Guaiaaxnpíou Kal xou 
o'ikou- vaí Aiyoo úpív eK^nxnGŕjaexai 
äxcô xf)g yeveäg xaúxng 

52 oúal úpív xoíg vopiKoíg ôxi fjpaxe 
xŕjv K\ev8a x% yvcóaeoog- aúxol oÚk 
evaŕjXGexe, Kal xoug eioepy^opévouc; 
eKcoXúaaxe 

53 Aiyovxog 5é aúxou xauxa xcpôg 
aúxoúg, fjplavxo oí ypappaxeíc; Kal oí 
$apiaaíoi Seivóäg evéy_evv Kal 
äxcoaxopaxí^eiv aúxôv xcepl xcXevôvoov 

54 éveSpeúovxe^ aúxôv Kal £rrcoúvxeg 
Bnpguaaí xv ek xou axôpaxog aúxou ľva 
Kaxnyopŕiacoaiv aúxou. 



"1 O A vtom, když množí zástupové 
J. £m scházeli se, takže jedni druhé 
velmi tlačili, počal mluviti 
k učedlníkúm svým: Nejpfednéji se 
varujte od kvasu farizeú, jenž jest 
pokrytství. 

2 Neboť nie není skrytého, což by 
nemélo býti zjeveno; ani jest co 
tajného, ješto by nemélo býti zvédíno. 



"I ť\'Ev oíg éxuauvav_9eiad)v xwv 
J_ ^.pupiáSwv xou ôy^Xou waxe 
Kaxaxcaxeív äXXŕjXoug fjp|axo 
Aiyeiv xcpôg xoúg paGnxäg aúxou 
xcpwxov Ilpoaéyexe éauxovg äxcô xf)g 
^úpng rôv í'apvaaíwv fjxig eaxiv 
úxcÓKpiaig 

2 oúSev Se auyKeKaXuppévov eaxlv ô 
oÚk äxcoKaXuipGŕjaexai Kal Kpuxcxôv o 
oú yvooaBrjaexai 



244 



LUKAS 12:11 



fciHe. %rpUiútií 

3 Protož to, co jste pravili ve tmách, 
bude na svetle slyšáno, a co jste sobé 
v uši šeptali v pokojích, hlásánoťbude 
na strechách. 

4 Pravím pak vám pf átelúm svým: 
Nestrachujte se téch, jenž telo zabíjejí, 
a potom nemají, co by více učinili. 

5 Ale ukážiť vám, koho se máte báti: 
Bojte se toho, kterýžto, když zabije, 
má moc uvrci do pekelného ohne. 
Jisté, pravím vám, toho se bojte. 

6 Zdaliž neprodávají pét vrabcú za 
dva haléŕe? [Avšak ani] jeden z nich 
není v zapomenutí pred Bohém. 

7 Nýbrž i vlasové hlavy vaši všickni 
zečteni jsou. Protož nebojtež se, 
mnohemť vy vrabce prevyšujete. 

8 Pravímť pak vám: Každý kdož by 
koli vyznal mne pred lidmi, i Syn 
človeka vyzná jej pred andély Božími. 



9 Kdož by mne pak zaprel pred 
lidmi, zapfínť bude pred andély 
Božími. 

10 A každý kdož dí slovo proti Synu 
človeka, bude mu odpušténo, ale 
tomu, kdož by se Duchu svätému 
rouhal, nebudeť odpušténo. 

11 Když pak vás voditi búdou do 
škôl a k vladafúm a k mocným, 
nepečujte, kterak aneb co byste 
odpovídali, aneb co byste mluvili. 



Te-xtus %tz.tytu$ 

3 äv9 úv oaa év xrj okotíck e'ÍTcaxe ev 
to tpcoxl aKouaGŕjaexai Kal ô xrpôc; to 
oúc eXaXŕjaaTe ev xoíc xapeíoic 
Kľ|pu)(9ŕ|aexai exrl xcôv ôcopáxcov 

4 Aéyco 5e úpív xoíg ipíXoic pou pŕ| 
tpo|3r|Gŕjxe äxcô xcôv axroKxeivóvxcov xô 
acôpa Kal pexa xauxa pŕ| evóvxcov 
xcepioaóxepóv xi xrovfjaai 

5 ÚtxoSev^oo 8é úpív xíva ipo|3r|0ŕjx£- 
tpo|3ŕ|Gm-e xôv pexa xo axroKxeívaí 
e^ouaíav é'v_ovxa ép|3aA.eív eíc xfjv 
yéevvav val Aiyco úpív xoúxov 
<|)o(3ŕ|9r|xe 

6 ovyi xrévxe axpouGía xrcoXeíxai 
aaaapícov 8úo Kal ev kE, aúxcôv ouk 
eaxiv £xciXeXr|apévov evcóxciov xou Geoú 

7 aXXa Kal av xpív_ec TTjg KecpaA.ŕjc 
úpcôv xcaaav r|píGpr|vxai pŕ| oúv 
tpo|3eíaGe- xcoXXwv axpouGícov 
Siatpépexe 

8 Aéyco 5e ú pív xrac oc av 
ópoXoyŕjarj ev époí epxrpoaGev xcôv 
avGpcôxrcov Kal ó ulôc xou avGpcóxrou 
ôpoXoyŕjaei ev aúxcô epxrpoaGev xcôv 
äyyéXoov xou Geoú- 

9 ó 5é apvr]aápevóc pe évcôxnov xcôv 
ävGpcóxrcúv äxcapvr|Gŕ|aexai évcôxnov 
xcôv ayyéXwv xou Geou 

10 Kal xrac og épeí Xóyov eíc; xôv ulov 
xou ävGpcóxcou atpeGŕjaexai aúxcô- xcô 
Se eic. xô ayiov xcveupa 
(3Xaacpr|pŕ|aavxi ouk atpeGŕjaexai 

11 ôxav 5e xrpoacpépcoavv úpäc. excl 
xag auvaycoyag Kal xag apv_ac. Kal xag 
e|ouaíag prj pepipväxe xrcôc fj xí 
axco\oyŕ|ar|aGe fj xí e'ÍTxrrre- 



L U K A S 12:12 



245 



fciHe. %mlickÁ 

12 Duch svätý zajisté naučí vás v tu 
hodinu, co byste méli mluviti. 

13 I ŕekl jemu jeden z zástupu: 
Mistŕe, rci bratru mému, ať rozdelí se 
mnou dédictví. 

14 A on ŕekl jemu: Človeče, kdo mne 
ustavil soudcí aneb déličem nad 
vami? 

15 I ŕekl k nim: Viztež a vystfíhejte 
se od lakomství; neboťne v rozhojnení 
statku néčího život jeho záleží. 

16 Povédéljim [také] i podobenství, 
ŕka: Človeka jednoho bohatého hojné 
úrody pole pŕineslo. 

171 pfemyšloval sám v sobé, ŕka: Co 
učiním, že nemám, kde bych 
shromáždil úrody své? 

18 I ŕekl: Toto učiním: Zborím 
stodoly své a vétších nadélám, a tu 
shromáždím všecky své úrody i zboží 
svá. 

19 A dím duši své: Duše, máš 
mnoho statku složeného za mnohá 
leta, odpočívej, jez, pij, méj dobrou 
vúli. 

20 I ŕekl jemu Búh: Ó blázne, této 
noci požádají duše tvé od tebe, a to, 
cožs pripravil, čí bude? 

21 Takt jest [každý], kdož sobé 
shromažďuje, a není v Bohu bohatý. 



Te.xtus fete-ytus 

12 xô yap ctyiov xcveupa 5i8á!;ei 
úpag év aÚTrj tt) capa ä Seí eíxceív 

13 Eixcev 5é xic. aúxw ek tou 6y\o\i 
AvSčtaKaXe eixcé tô ä8eA.ipcp pou 
pepíaaaGai pex' épou xrjv K\r]povopíav 

14 ó 5é eixcev aúxw 'ÄvGpcoxce xíc pe 
Kctxéaxriaev SiKaaxrjv fj pepiaxrjv écp' 
úpac ^ 

15 eixcev 5é xcpôg aúxoúc 'Opaxe Kal 
ipuXá aaeaGe äxcô xŕjc xc\eove!;íac ôxi 
ouk ev to xcepiaaeúeiv xívi ŕ) £wrj 
aúxou éaxiv Ik xwv úxcapvóvxodv aúxou 

16 Eixcev Se Txapa(3oXrjv xcpóc aúxoúc 
Aiywv, AvBpwxcou xivôc. xcXouaíou 
eúipópr]aev ŕ) x&jpa 

17 Kai SieA.oyí£exo e v éauxw Aiycov, 
Tí Txovŕjaoo ôxi oÚk eycú xcoú auvá^oo 
xoúg Kapxcoúc. pou 

18 Kai eixcev ToOxo xcoiŕ)aoa KaGeXw 
pou xác. áxcoGŕJKag Kai peí^ovag 
oiKoSopŕjaoo Kai auvá^co eKeí xcávxa 
xa yevŕjpaxá pou Kai xá äyaBá pou 

19 Kai epw xf\ v[/u)(fj pou Wxiyŕ] eyev; 
jioXXa äyaBa Keípeva eig exr) xcoXXá- 
ävaxcaúou cpáye xcíe eúcppaívou 

20 eixcev Se aúxw ó 9eóg 'Äippoov 
xaúxrj xrj vukxÍ xrjv ^uv_ŕjv oou 
äxcavxouaiv axcô aou- ä 5e r)xoípaoag 
xívi eoxai 

21 ouxcoc. ó 9r)aaupí^oov éauxw Kai 
prj eig 9eôv xcX.ouxó5v 



246 



LUKAS 12:3 1 



fciHe. %mlickÁ 

22 Rekl pak učedlníkúm svým: 
Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví 
o život svúj, co byste jedli, ani o telo, 
čím byste se odívali. 

23 Život vétší jestnežli pokrm, a telo 
[vétší] nežli odev. 

24 Patf te na havrany, žeť nesejí, ani 
žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, 
a Búh krmí je. I čím v vétší vážnosti 
jste vy než ptactvo? 

25 A kdož pak z vás pečlivé o to 
mysle, muž pfidati ku postave své 
loket jeden? 

26 Ponévadž tedy nemúžete s to 
býti, což nejmenšího jest, proč o jiné 
veci se staráte? 

27 Patŕte na kvítí polní, kterak 
rostou, nedélají, ani pŕedou, a pravímť 
vám, že ani Salomoun ve vší sláve své 
nebyl tak odín, jako jedno z téchto. 

28 A ponévadž trávu, kteráž dnes na 
poli jest, a zítra do peci uvržena býva, 
Búh tak odívá, čím více vás, ó malé 
víry? 

29 I vy nestarejte se o to, co byste 
jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak 
velmi pečujte. 

30 Nebo téch všech vecí národové 
sveta tohoto hledají. Viť pak Otec váš, 
že téch vecí potrebujete. 

31 Ale radéji hledejte království 
Božího, a tyto všecky veci búdou vám 
pŕidány. 



Te.xtus %tz.tytu$ 

22 Errrev Se Tcpôg touc. pa9r|Tác. 
aúrou Aia touto úpív Aiy&) pŕj 
pepipvare Trj ^vj^rj v/pcov, tí cpá yr|Te 
pr|5e tw acópaTi tí ev8úar|a9e 

23 ŕj vjwvji ttXeíov eorvv Tľig Tpoipŕjc 
Kal to acôpa tou évoúpaTOC 

24 KaTavoŕjoaTe touc. KÓpaxag oti oú 
CTTreípouaiv oúSe Gepí^ouaiv oig ouk 
eoTiv rapeíov oúSe an;o9ŕ|Kr| Kal ó 9eóc 
Tpéipei auToúg- ttooco päXXov úpeíg 
SiaipépeTe tgóv tt£T£ivcôv 

25 tic 5é eE, úpoov pepipvcôv Súvarai 
TcpoaGeívaí etci tt|v ŕjAiKÍav aÚTOu 
-rrŕjvuv eva 

26 ei ouv out6 ekdyiojov 8úvaa9e tí 
irepi tóďv Xoittcov pepipvare 

27 KaTavoŕjaaTE to: xpíva ttgoc 
aú^ávev oú kottio oúSe vŕjGeľ Äiyco 5é 
úpív oúSe £oA.opwv ev Tráorj jf\ 86|rj 
auTou Trepie(3áXeT0 obe. ev toutcov 

28 ei Se tov v^óprov ev irä äypw 
oŕjpepov Ôvto Kal aupiov eíc K\í(3avov 
(BaXXópevov ô Geôc outwc äpipiévvuaiv 
iróacp päXXov úpag ôAiyóiriaTOi 

29 Kal úpeíc pŕ| £m-eÍTE tí ipáym-e ŕj tí 
TTÍr|Te Kal pŕj peTewpí^eaGe- 

30 touto yáp ttÓvto to é'9vr| tou 
KÓopou eiTi^r|Teľ úpwv Se ó TcaTŕjp 
olSev Ôti v_pŕ|^eTe toutoov 

31 Tr\ŕ)v £r|TeÍTe tíjv (BaoiXeíav tou 
@eou, Kal touto Trávra 
TrpooTe9ŕ|aeTai úpív 



LUKAS 12:3 2 



247 



fciHe. %mlickÁ 

32 Neboj se, ó maličké stádce, neboť 
se zalíbilo Otci vašemu dáti vám 
království. 

33 Prodávejte statky vaše, a dávejte 
almužnu. Délejte sobé pytlíky, ktefíž 
nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, 
v nebesích, kdežto zlodej dojíti 
nemúž, [a kdež] mol nekazí. 

34 Nebo kdež jest poklad váš, tuť 
bude i srdce vaše. 

35 Buďtež bedra vaše pŕepásaná, 
a svíce hofící. 

36 A vy podobní [buďte] lidem 
očekávajícím Pána svého, až by se 
vrátil z svadby, aby hned, jakž by 
pf išel a potloukl, otevŕeli jemu. 

37 Blaze služebníkúm tém, kteréž 
pf ijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen 
pravím vám, že pŕepáše se, a káže jim 
sednouti za stúl, a chode, bude jim 
sloužiti. 

38 A pŕišel-liť by v druhé bdení, 
a pakliť by v tretí bdení pf išel, a tak je 
nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti. 

39 Toto pak vezte, že byť védél 
hospodár, v kterou by hodinu mél 
zlodej pŕijíti, bdel by zajisté, a nedal 
by podkopati domu svého. 

40 Protož i vy buďte hotoví, nebo 
v kterou hodinu nenadéjete se, Syn 
človeka pfijde. 

41 I ŕekl jemu Petr: Pane, nám-li 
pravíš toto podobenství, čili 
všechném? 



32 Mŕj ipo|3oíj to piKpôv xxoípviov ôri 
eúSÓKr|aev ó xxaxŕjp úpcov Souvaí úpív 
xr|v [SaaiXeíav 

33 nooXŕ)aaT6 xá úxxáp)(ovxa úpwv 
Kai Sóxe eXer||joaúvr|v xxoiŕj aaxe 
éauxoľc (BaXávxia pŕ| xraA.aioúpeva 
9ľ|aaupôv ävÉKXevxcxov ev xoíc 
oúpavoíc ôxcou i<Aixxxr|c oÚk eyyí^ei 
oúSe aŕ|c 5iatp9eípei- 

34 ôxxou yáp eaxiv ô 9r|aaupôc úpwv 
exeí xai ŕj xapSía úpwv é'axai 

35 "EoTOoaav úpwv aí ôaipúec. 
xxepie^wapévaí Kai oí Xúyyoi 
Kaiópevoi- 

36 xai úpeíc. opoioi ävBpwxxoic. 
xxpoa8e)(opévoic. xôv Kupiov éauxwv 
xxóxe ävaXúaei ek xóďv yápoov vva 
eA.9óvxoc Kai Kpoúaavxoc eúGéooc 
ävoí|ooaiv aúxw 

37 paKapioi oi 80GA.01 eKeívoi ouc. 
éA.9wv ô KÚpiog eúpŕ|aei 
ypriyopouvxac- äprjv Aiyw úpív ôxi 
xxepi^cóaexai Kai ävaKAiveí aúxoúc Kai 
xxapeXBwv SiaKovŕjaei aúxoíc 

38 Kai eav é'XBrj ev xrj Seuxépa 
ipvAaKfi Kai ev rr\ xpíxrj ipuA.aKri, eXBrj 
Kai eúprj oúxooc paKapioí eiavv oi 
5oG\oi eKeívoi 

39 xovixo 5e yivcóaKexe ôxi eí rjSei ô 
oiKoSeaxxóxríg xxoía cópa ó KAixxxr|c 
ép^exai eypr|yópr|aev av Kai oúk äv, 
äipŕJKev Siopuyŕjvaí xóv ovkov aúxou 

40 Kai úpeí$ ouv yíveaGe exoipoi ôxi 
ŕ) capa oú SoKeíxe ó uíôc xou äv9pcóxxou 
ép^exai 

41 Eixcev Se aúxw ó Iléxpog Kúpie 
xcpôg ŕjpac xŕ|v xxapa(3o\r|v xaúxr|v 
Aiyeig fj Kai xxpôc xxávxac 



248 



LUKAS 12:5 



fciHe. %rpUickií 

42 I dí Pán: Aj kdo jest verný šafár 
a opatrný, jehož by ustanovil pán nad 
čeledí svou, aby jim v čas dával 
vyméf ený pokrm, 

43 Blahoslavený služebník ten, 
kteréhož, když by pfišel pán jeho, 
nalezne, an tak činí. 

44 Vpravdé pravím vám, že nade 
vším statkem svým ustanoví jej. 

45 Pakli by ŕekl služebník ten v srdci 
svém: Prodlévá pŕijíti pán múj, i počal 
by bíti služebníky a služebnice, a jísti 
a píti i opíjeti se, 

46 Pfijdeť pán služebníka toho 
v den, v kterýž se nenadéje, 
a v hodinu, kteréž nevi. I oddeliť jej, 
a díl jeho položí s nevernými. 

47 Služebník pak ten, kterýž by znal 
vúli pána svého a nepripravoval se, 
a nečinil podlé vúle jeho, bit bude 
velmi. 

48 Ale kterýž neznal, a hodné veci 
trestaní činil, bit bude ne tak velmi. 
Každému pak, komuž jest mnoho 
dano, mnoho bude od neho požádáno; 
a komuť jsou mnoho poručili, víceť 
požádají od neho. 

49 Oheň pfišel jsem pustiti na zemi, 
a co chci, jestliže již horí? 

50 Ale kŕtem mám kŕtén býti, 
a kterak jsem soužen, dokudž se 
nevykoná! 



Ttxtus fectytus 

42 enxev 5e ó KÚpioc Tíc apa éaxlv ó 
TTiaxôc. oiKovópoc. xai ippóvipoc. ov 
Kaxaaxnaei ó KÚpioc éxrl xŕjc 9epaxreíac 
aúxou tou SiSóvcu ev Kctipw xô 
aixopéxpiov 

43 paKčipioc ô SoúXoc ekeívoc. ô v 
eXGčov ó KÚpvog aúxou eúpŕ|aei 
xroioúvxa oúxwc. 

44 äAriGcôc Aiyco ú pív ôxi éxri xcaaiv 
xoíc. úxrápxouaiv aúxou Kaxaaxŕ|aei 
aúxóv 

45 eav Se eľxcrj ô SoúXoc exeivog ev xf] 
KapSía aúxou Xpoví^ei ô KÚpióc. pou 
epyeaQai Kal ap^r|xai xúxcxevv xoúg 
xraíSac xai xac xraiSíaKac éa9íeiv xe 
Kal xríveiv Kai pe9úaKea9ai 

46 fj|ei ó KÚpioc xoú SoúXou éKeívou 
ev ŕipépa ŕ] oú xcpoaSoKa Kal ev capa r\ 
oú yivcóaKei Kal 8v)(oxopŕ|aei aúxôv 
Kal xô pépog aúxou pexá xcôv axríaxoov 
9ŕ|aev 

47 eKeívog 5é ô SoúXog ó yvoúc. xô 
9é\r|pa xoú Kupíou éauxoú, Kal pŕj 
éxoipáaac pr)8e xroinaac xrpôc xô 
BéXripa aúxou Sapnaexai xcoWác- 

48 ó 5e pirj yvoúc; xroinaac Se aE,ia 
TxXľiywv Sapnaexai ôAíyac xcavxl 5é á> 
eSô9r| xcoXú xroXú ^r|xr|9naexai xrap' 
aúxou Kal á> xcapé9evxo txoAaj 
xcepiaaóxepov aíxnaouaiv aúxóv 

49 núp f)X9ov (BaXevv eic xnv ynv Kal 
xí 9éXw eí fjSr) avŕnp9r| 

50 (Báxcxiapa Se ey_co [3aTxxia9nvai 
Kal xccôg auvévopai ecoc oú xe\ea9fi 



L U K A S 12:5 1 



249 



fciHe. %mlickÁ 

51 [A což] se domníváte, že by ch 
pfišel pokoj dáti na zemi? Nikoli, 
pravím vám, ale rozdelení. 

52 Nebo již od této chvíle bude jich 
pét v jednom domu rozdéleno, tri 
proti dvéma, a dva proti tŕem. 

53 Bude rozdélen otec proti synu, 
a syn proti otci, máte proti dceŕi, 
a dcéra proti materi, svegruše proti 
neveste své, a nevesta proti svegruši 
své. 

54 Pravil také i k zástupúm: Když 
vídate oblak, an vzchodí od západu, 
hned pravíte: Príval jde, a tak býva. 

55 A když od poledne vítr veje, 
fíkáte: Bude horko, a bývať. 

56 Pokrytci, zpúsob nebe a zeme 
umíte souditi, a kterakž pak tohoto 
času nepoznávate? 

57 Ano proč i sami od sebe 
nesoudíte, což spravedlivého jest? 

58 Když pak jdeš s protivníkem 
svým k vrchnosti, na ceste pfičiň se 
o to, abys byl zproštén od neho, aby 
snad netáhl tebe k soudci, a soudce 
dal by tebe biŕici, a bific vsadil by té 
do žaláre. 

59 Pravím tobé: Nevyjdeš odtud, 
dokudž bys i toho posledního haléfe 
nenavrátil. 



51 SoKeíxe ôxi eipŕ|vr|v xxapeyevóur|v 
SoOvcu ev xrj yf] oxiyi Aiyco úpív aXX' fj 
Siapepiapôv 

52 g'oovxai yap ônrô xou vuv xxévxe ev 
o'ikco évi Siapepepiapévoi xpeíc. Exxi 
Suaiv Kal 5úo exxi xpiaív 

53 SvapepiCTGŕjaexai xxaxŕip ecp' uíw 
kcu uíôc. exxi xxaxpí pŕ|xr|p exxi Buyaxpí, 
Kal 9vjyáxr|p exxi pr|xpŕ xxevGepa exxi 
xŕ|v vúpcpr|v aúxŕjc. Kal vúpcpri exxi xŕjv 
xxevBepáv aúxŕ)c, 

54 "EA.eyev 5é Kal xoíc ôvA.oig "Oxav 
Í5r)xe xr|v vetpéX.ľ|v ävaxéWouaav äxxô 
Suapwv eúGéooc Aiyexe "Op[3poc 
ép^exai Kal yívexai ouxoog- 

55 Kal ôxav vóxov xxvéovxa Xéyexe 
ôxi Kaúaoov eorai Kal yívexai 

56 úxxoKpixaí xô xxpóawxxov xŕ|c yŕ|c 
Kai xou oúpavou oíSaxe SoKvpá^eiv xôv 
Sé Kaipôv xoúxov xxwc oú 5oKipá£exe 

57 Tí 5e Kai äip' éauxwv oú Kpívexe 
xô SÍKaiov 

58 obe yáp úxxáyeic pexa xou 
ävxvSÍKou aou éxx' apvovxa év rr\ óSw 
Sôg epyaaíav äxxr|XXá)(9ai äxx' aúxou 
pŕ|xxoxe Kaxaaúprj ae xxpôc. xôv Kpixŕ|v 
Kai ó Kpixŕjg ae xxapaSw to xxpÓKxopi 
Kai ó xxpaKxcop ae (BáXXrj eíc ipuA.aKŕ|v 

59 Aiyw aov oú pŕ| e!;éA.9rjc eKeíBev 
eux; oú Kai xô ea^axov Ä.exxxôv äxxoowc 



250 



LUKAS 13:10 



fciHe. %rpUickií 

B Byli pak tu prítomní času toho 
nékteŕí, vypravujíce jemu 
o Galilejských, kterýchžto krev Pilát 
smísil s obétmi jejich. 

2 I odpovédév Ježíš, fekl jim: Co 
mníte, že jsou ti Galilejští byli vétší 
hŕíšníci nežli všickni [jiní] Galilejští, že 
takové veci trpeli? 

3 Nikoli, pravímť vám. Ale 
nebudete-li pokání činiti, všickni též 
zahynete. 

4 Anebo onéch osmnácte, na 
kteréžto upadla veže v Siloe, a zbila je, 
zdali se domníváte, že by oni vinni 
byli nad všecky lidi pfebývající 
v Jeruzaleme? 

5 Nikoli, pravím vám. Ale nebudete- 
li pokání činiti, všickni též zahynete. 

6 Povédél pak toto podobenství: 
[Človek] jeden mél strom fíkový 
štípený na vinici své. I pfišel, hledaje 
ovoce na nem, ale nenalezl. 

7 I ŕekl k vinári: Aj, po tri leta již 
pficházím, hledaje ovoce na tom fíku, 
a nenalézám. Vytniž jej! Proč i tu zemi 
darmo kazí? 

8 On pak odpovédév, fekl jemu: 
Pane, ponechejž ho i tohoto leta, ažť jej 
okopám a ohnojím, 

9 Zdali by nesl ovoce. Pakliť 
neponese, potom vytneš jej. 

10 Učil pak v jedné škole jejich v den 
sváteční. 



Te-xtus fete-ytus 

Briapfjaav Sé xivec ev aúxcp tq 
Kctipw äTxayyéA.A.ovxec; aúxcp 
xrepl xcov raXiXaíwv úv xo alpa 
rhAŕViľoc ejii^ev pera xcov Guaicov 
ca/xcov 

2 xai äxroKpiGelc; ó 'Ir|aoGc elxrev 
oojtoíc; AoKeíxe cm ov ľaXiXavoi oúxoi 
ápapxcoA.ol xrapa xrávxac; xoug 
TaXiXaíoug eyévovxo oxi xoiauxa 
TxexróvBaaiv 

3 oúv_í Aiyco úpív aXX' éáv pŕ| 
|aexavof)T£ xrávxec; cbaaúxcog äxroAeíaGe 

4 fj eKgívoi oí Sexa Kal okxco, écp' ov)g 
é'xteaev ó xtúpyoc. év xco EiXcoáp Kal 
äxrÉKxeivev aúxoúc; SoKelxe ôxv oúxol 
ôtpeiAixai eyévovxo xrapá xrávxac; 
ävBpcÓTxouc xoug KaxovKouvxag ev 
'IepouaaXŕ)|a 

5 oúv_í Aiycd úpív aXX' éáv pŕ| 
pexavoŕjxe xrávxec; ópoícoc; äxcoXeíaGe 

6 "EXeyev Se xaúxr)v xrjv xcapa(3oXŕ)v 
EuKf)v eiv_év xig ev xcp ápTxeA.covi aúxou 
xretpuxeupévr|v Kal ŕ|\9ev Kapxcôv £r)xcúv 
ev aúxr] Kal oúy_ eúpev 

7 elxrev 5é xcpog xôv ápxceXoupyóv 
'iSoú, xpía exr) épv_opai ^tôv Kapxróv 
ev x^ ouk^ xaúxrj Kal o\i\ eúpíaKco- 
eKKO\j;ov aúxŕjv vvaxí Kal xrjv yfjv 
Kaxapyeí 

8 ô 5é äxcoKpiGelc Aiyei aúxcp Kúpve 
átpeg aúxŕjv Kal xouxo xô exog ecog ôxou 
okó^co xcepl aúxŕjv Kal (3áXco KÓxcpiav, 

9 Kav pév xcovŕ)arj Kapxcôv eí Se pŕjye, 
elg xo péA.A.ov eKKcnyeic aúxŕjv 

10 'Hv Sé Si5áaKcov ev piá xcôv 
auvaycoycôv ev xolg aá(3(3aaiv 



L U K A S 13:11 



251 



fciHe. %mlickÁ 

11 A aj, byla [tu] žena, kteráž méla 
ducha nemoci osmnácte let, a byla 
sklíčena, a nijakž se nemohla zprostiti. 

12 A uzfev ji Ježíš, zavolal jí k sobé, 
a f ekl jí: Ženo, zprošténa jsi od nemoci 
své. 

13 I vložil na ni ruce, a ihned 
zdvihla se, a velebila Boha. 

14 Tedy kníže školní odpovédév, 
hnévaje se proto, že v den sváteční 
uzdravoval Ježíš, fekl k zástupu: Sest 
dní jest, v nichž náleží délati; protož 
v téch [dnech] pficházejíce, buďte 
uzdravovaní, a ne v den sobotní. 

15 I odpovédév jemu Pán, fekl: 
Pokrytče, zdali jeden každý z vás 
v den sváteční neodvažuje vola svého 
nebo osla od jeslí, a nevodí napájeti? 

16 Tato pak dcéra Abrahámova, 
kterouž byl svázal satan již osmnácte 
let, což neméla býti rozvážaná od 
svazku v den sváteční? 

17 A když on to povédél, zastydéli 
se všickni protivníci jeho, ale všecken 
lid radoval se ze všech téch slávnych 
skutku, kteŕíž se dali od neho. 

18 I fekl [Ježíš]: Cemu podobno jest 
království Boží a k čemu je 
pfirovnám? 



Ttxtus fectytus 

11 xai íSoú, yuvŕj ŕ|v xcveupa eyovoa 
äaGeveíac exr\ Séko Kal Ókxw, Kal f]v 
auyKÚxrxouaa K °u ["1 Suvapévr] 
ävaKuvj/ai eíg xô xravxeAic 

12 íSwv Se aúxr]v ó 'Ir]aouc 
xrpoaeipoóvriaev kou eixcev aúxf] ľúvaí 
äxroAiXuaai xfjc äaGeveíac aou 

13 Kal éxré9r|K£v aúxf] xác yapac- Kal 
Txapav_pŕ)ua ävwpGcóGri Kal eSóE,at,ev 
xôv Geôv 

14 äxroKpiGelc Se ô äpviauváywyoc 
äyavaKxcôv ôxi tq aa[3(3áxw 
éGepáxreuaev ô 'Ir|aoúc e\.eyev to ôvA.co 
"EE, ŕjpépai eíalv ev ale. Seí epyá^eaGai- 
év xaúxaig oúv ép)(ôpevoi GepaxceúeaGe 
Kal pŕ| xfj ŕipépa xou aa(3(3áxou 

15 äxceKpíGr| ouv aúxw ó KÚpiog Kal 
enxev úxcoKpixá eKaaxoc úpwv to 
aa(3(3áxco oú Xíiei xôv (3o0v aúxou fj 
xôv ôvov äxcô xŕjc ipáxvr|c Kal 
äTxayaywv xcoxí^ev 

16 xaúxr)v Se Guyaxépa Ä(3paap 
oúaav fjv eônaev ô Eaxavac íSoú, Séko 
Kal ôkxw ext] oÚk é'Sei \uGŕ)vai äxcô xou 
Seapoú xoúxou xfj ŕ|pépa xou aa[3(3áxou 

17 Kal xauxa Aiyovxog aúxou 
Kaxrja^úvovxo xcávxec; ov ävxiKeípevoi 
aúxw Kal xrac ó ôvXoc eyaipev excl 
xcäoiv xoíg evSô^oig xoíg yivopévoig 
úxc' aúxou 

18 "EXeyev Sé, Tívi ópoía eaxlv ŕ) 
(BaaiXeía xou Geoú Kal xívi ópoicóaco 
aúxŕjv 



252 



LUKAS 13:2 



fciHe. %rttiiÚLÍÍ 

19 Podobno jest zrnu horčičnému, 
kteréžto vzav človek, uvrhl do 
záhrady své. I rostlo, a učinéno jest 
v strom veliký, a ptactvo nebeské 
hnízda sobé délalina ratolestechjeho. 

20 A opét f ekl: K čemu pripodobním 
království Boží? 

21 Podobno jest kvasu, kterýžto 
vzavši žena, zadélala ve tfech 
méŕicích mouky, až zkysalo všecko. 

22 1 chodil po méstech a mestečkách 
uče, bera se do Jeruzalema. 

23 I ŕekl jemu jeden: Pane, tuším, že 
jest málo téch, kteŕíž spasení býti 
mají? On pak ŕekl k nim: 

24 Snažujte se vcházeti tesnou 
branou; neboť (pravím vám) množí 
hledati búdou vjíti, a nebudou moci, 

25 [Totiž] když vejde hospodár, 
a zavŕe dvere, a počnete vné stati 
a tlouci na dvere, fkouce: Pane, Pane, 
otevfi nám, a on odpovídaje, díť vám: 
Neznám vás, odkud jste: 

26 Tedy počnete fíci: Jídali jsme 
a píjeli pred tebou, a na ulicech našich 
jsi učil. 

27 I dí: Pravím vám, [žeť] vás 
neznám, odkud jste. Odejdétež ode 
mne všickni činitelé nepravosti. 

28 Tamť bude plač a škfipení zubu, 
když uzrite Abraháma a Izáka 
a Jákoba a všecky proroky v království 
Božím, sami pak sebe vyhnané ven. 



Ttxtus fece-ytus 

19 ópoía éaxlv kokkco aiváireoog ôv 
Xa[3wv avGpwTTOC e[3aAev eic Kŕjxrov 
éauxoú xai nú^naev Kal éyévexo eíc 
SévSpov piya, Kal xá xcexeiva xou 
oúpavou KaxeaKŕjvooaEv év xoíc 
kA.cx8oic aúxou 

20 Kal xcáXiv enxev Tívv ópoicóaw 
xŕjv |3aaiAeíav xoú Beou 

21 ôpoía éaxlv týyty fjv Xa(3ouaa 
yuvŕj évéKpuvj/ev eic. äAeúpou aáxa xpía 
ecoc oú e^upcóBr) ôXov 

22 Kal Siexcopeúexo Kaxá xróAeic. Kal 
Kcópag SiSaaKoov Kal xcopeíav 
xroioúpevoc. eic; 'Iepouaa\ŕ|p 

23 elxcev 8é xig aúxw Kúpie eí ôAAyoi 
ol aco^ópevov ó Se elxcev xcpôg aúxoúc. 

24 Äycoví^eaBe evaeXGeív 5iá x% 
axevŕjg xcúXng- ôxi xcoXXoí Xéyw úpív 
£j|xŕjaotiaiv eíaeXBeív Kal o\jk 
ioyýoovoiv 

25 cup' oú äv eyepBfi ô oiKoSeaxcóxng 
Kal äxroKAeíarj xŕ|v Búpav Kal ap^naBe 
e^co éoxávaí Kal Kpoúew xíjv Búpav 
Aiyovxec. Kúpie Kúpie, ävov^ov ŕ|pív 
Kal äxroKpiBelg épeí úpív Ouk ol5a 
úpac. xcóBev éaxé 

26 xóxe ap^eaBe Aiyeiv 'Eipáyopev 
evcóxcióv aou Kal éxcíopev Kal ev xaíc. 
xcXaxeíaig ŕ)póäv eSíSa^ag- 

27 Kal épeí Xéyoo úpív Ouk ol8a úpäg 
xcóBev eaxé- äxcóaxr)xe äxť époú xcávxec. 
oí épyáxai xŕ)g äSiKÍag 

28 eKeí é'oxai ó KXauBpôc. Kal ó 
(Bpuypog xwv Ô5óvxwv ôxav ô^naBe 
Ä(3paáp Kal 'IaaaK Kal 'IaKČo(3 Kal 
xcávxag xoúc. Txpotpŕjxag év xf] (BaaiXeía 
xoú Beoú úpag 51 éK(3a\Xopévoug e^co 



LUKAS 13:29 



253 



fciHe. %rpUickií 

29 I pfijdouť [množí] od východu, 
a od západu, a od púlnoci, i od 
poledne, a búdou stoliti v království 
Božím. 

30 A aj, jsouť poslední, kteŕíž búdou 
první, a j sou první, ktefíž búdou 
poslední. 

31 A v ten den pfistoupili néktefí 
z farizeú, f kouce jemu: Vyjdi, a odejdi 
odsud, nebo Herodes chce té 
zamordovati. 

32 1 ŕekl jim: Jdouce, povézte lišce té: 
Aj, vymítám ďábly, a uzdravuji dnes 
a zítra, a tŕetího dne dokonám. 



33 Ale však musím dnes a zítra 
i pozejtfí choditi; neboť jest nelze 
proroku zahynouti [jinde] kromé 
Jeruzalema. 

34 Jeruzaleme, Jeruzaleme, ješto 
morduješ proroky a kameňuješ ty, 
ktefíž k tobé bývají poslaní, kolikrát 
jsem chtél shromážditi syny tvé, jako 
slepice kufátka svá pod krídla? 
A nechtéli j ste. 

35 Aj, opuštén bude dúm váš [a 
zanechán] vám pustý. Ale jisté pravím 
vám, že nikoli mne neuzrite, ažť pf ijde 
[čas], když díte: Požehnaný, jenž se 
béfe ve jménu Páné. 



14i. 



stalo se, když všel Ježíš do 
ľ domu jednoho knížete 
farizejského v sobotu, aby jedl chléb, 
že oni šetrili ho. 



Ttxtus fece-ytus 

29 Kal fj|ouaiv arxó ävaxoXwv Kal 
Suapwv Kal arxô (3oppa Kal vóxou Kal 
ävaK\i9ŕ|aovTai e v xrj f3aai\eía xoú 
Geou 

30 Kal í5oú, eíalv eavaxoi oí eaovxai 
xxpwxoi Kal eíalv xxpcoxov oí eaovxai 
eavaxoi 

31 'Ev aúxf| xrj ŕ|pépa xxpoaŕ)\9óv 
xivec. $apiaaíoi Aiyovxec aúxw "E^eXBe 
Kal xxopeúou evxeOBev ôxv 'HpcóSr|c 
GéXei ae arxoKxeívaí 

32 Kal elxxev aúxolg IlopeuGévxec. 
eľxcaxe xrj äXcóxxeKí xaúxrj 'l8oú, 
6K(3áXXw Saipóvia Kal iáaeic. éxxixeXw 
aŕ|pepov Kal aupiov Kal xrj xpíxrj 
xeA.eioupai 

33 xxX.r|v Sev pe aŕjpepov Kal aíípiov 
Kal xf] ev_opévrj xxopeúeaGai ôxi oúk 
evSéyexai xrpoipŕ|xr|v arxoAiaGai e|w 
'IepouaaXŕjp 

34 'IepouaaA.ŕ|p 'IepouaaÄríp ŕ) 
axxoKxeívouaa xouc xrpoipŕ|xac Kal 
Xv9o(3oXouaa xouc arxeaxaA.pévouc 
xcpôg aúxŕ)v xxoaÓKíc r\Qé\r\aa 
£xciauvá|av xá xeKva aou ôv xpóxcov 
ôpvic xrjv éauxfíc voaaiáv úxrô xác 
xxxépuyac. Kal oúk r)Ge\ŕ| aaxe 

35 íSoú, äipíexai úpív ó oikoc úpwv 
epripoc- äpŕ|v 8e Aiyoo úptv ôxi oú pŕ| pe 
vSr|X£ ewc av fj^rj, ôxe eľxxr|xe 
EúXoyripévoc ó epv_ópevoc ev ôvópaxi 
Kupíou. 



14! 



Kal eyévexo ev to eA.6eív aúxóv 
ľeíc oikóv xivoc xwv äpyóvjwv 
xcôv $apioaícov aa[3[3áxw ipayeív 
apxov Kal aúxol f|aav xrapaxripoúpevoi 
aúxóv 



254 



LUKAS 14:11 



fciHe. %rpUickií 

2 A aj, človek jeden vodnotelný byl 
pred ním. 

3 I odpovédév Ježíš, dí zákoníkúm 
a farizeúm, ŕka: Sluší-li v sobotu 
uzdravovati? 

4 A oni mlčeli. Tedy on dosah jeho, 
uzdravil a propustil. 

5 A odpovédév k nim ŕekl: Čí z vás 
osel anebo vúl upadl by do studnice, 
a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní? 

6 I nemohli jemu na to odpovédíti. 

7 Povédél také i ku pozvaným 
podobenství, (spatŕiv to, kterak [sobé] 
prední místa vyvolovali,) ŕka k nim: 

8 Kdybys byl od nékoho pozván na 
svadbu, nesedej na pŕedním místé, ať 
by snad vzácnejší nežli ty nebyl 
pozván od neho. 

9 A pŕijda ten, kterýž tebe i onoho 
pozval, ŕekl by tobé: Dej tomuto 
místo. A tehdy počal bys s hanbou na 
posledním místé sedéti. 

10 Ale když bys byl pozván, jda, 
posaď se na posledním místé. 
A kdyby pf išel ten, kterýž tebe pozval, 
aby ŕekl tobé: Pŕíteli, posední vyše, 
tedy budeš míti chválu pred 
spolustolícími. 

11 Nebo každý, kdož se povyšuje, 
bude ponížen; a kdož se ponižuje, 
bude povýšen. 



Ttxtus fectytus 

2 KCti íSoú, avGpWTTÓC TIC f)V 

úSpcoTciKog ep.TTpoa9ev aúxoú 

3 Kal äiTOKpvGevg ó 'Ir|aoíjg evirev 
Tcpôg xouc vopiKoug kou $apiaaíoug 
Aiyoov, 'Ei "E^eaxiv tô aa|3[3áxw 
Beponrajeiv 

4 oí 5e ŕ\o\jyaoav kcu £TrvXa(3ópevog 
íáoaxo ca/xôv Kal äiréXuaev 

5 Kal an:oKpi9elc xrpóg aúxouc. enxev 
Tívog úpcôv ôvoc fj [3oGg elg ippéap 
euTceaeíxai, Kal o\jk eúGéoog ävaaxcáaei 
aúxôv ev xŕ| ŕ)pépa xou aa(3(3áxou 

6 Kal o\jk 'ioyyoav ävxaxcoKpiGfjvaí 
aúxw xcpôg xauxa 

7 "EA.£Y ev 5é xcpôg xou$ K£KÁ.r| pivový 
Txapa{3oA.ŕ)v excéy^oov xcwg xág 
TxpooxoKXvaíag e^eAiyovxo Xéyoov xcpôg 
aúxoúg 

8 "Oxav KXr)9fig úxró xivog elg 
yápoug ur| KaxaKXiGfjg eig xŕ|v 
xrpwxoKÄiaíav pŕjxroxe evxipóxepóg aou 
r\ K6KA.rip.evoc. úxť aúxou 

9 Kal éABwv ó aé Kal aúxôv KaXéaag 
épeí aoi Aôc. xoúxco xóxrov Kal xóxe 
ap^rj pgx' aíavúvríg xôv eavaxov xóxrov 
Kaxév_£iv 

10 äXA.' ôxav KXr)9fig xcopguGelg 
äváxceaov elg xôv ecrvaxov xóxrov ľva 
ôxav eX.9rj ó K£KX.r)Kcóg ae axrrj aov $íA.e 
xcpoaavá(3r|9i ävcóxepov xóxe eaxai 
aoi Só|a evoóxriov xwv 
auvavaKeipévoov aoi 

11 óxi xräg ó úvpcov éauxóv 
xaxr£ivw9ŕ|aexai Kal ó xaxreivwv 
éauxôv úvyw9ŕ| aexai 



L U K A S 14:12 



255 



fciHe. %rttiiÚLÍÍ 

12 Pravil také i tomu, kterýž ho byl 
pozval: Když činíš obed nebo večeri, 
nezov pŕátel svých, ani bratfí svých, 
ani sousedú bohatých, ať by snad i oni 
zase nezvali tebe, a mél bys odplatu. 



13 Ale když činíš hody, povolej 
chudých, chromých, kulhavých, 
slepých, 

14 A blahoslavený budeš. Neboť 
nemají, odkud by odplatili tobé, ale 
budeť odplaceno pri vzkfíšení 
spravedlivých. 

15 I uslyšav to jeden z pfísedících, 
fekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí 
chléb v království Božím. 

16 On pak fekl jemu: Človek jeden 
učinil večeri velikou, a pozval 
mnohých. 

17 I poslal služebníka svého 
v hodinu večere, aby ŕekl pozvaným: 
Pojďte, nebo již pripraveno jest 
všecko. 

18 I počali se všickni spolu 
vymlouvati. První fekl jemu: Vesjsem 
koupil, a musím vyjíti a ohledati jí; 
prosím tebe, vymluv mne. 

19 A druhý ŕekl: Patero spfežení 
volu koupil jsem, a jdu, abych jich 
zkusil; prosím tebe, vymluv mne. 

20 A jiný dí: Ženu jsem pojal, 
a protož nemohu pfijíti. 



Te-xtus fete-ytus 

12 "EXeyev Se Kal tw KeK\r]KÓxi 
ca/xóv "Oxav xcouic apiaxov fj Selxcvov 
prj ipcóvev xouc ipíA.ouc aou |_ir|5é xouc 
äSeAxpovic. aou pr]5é xouc auyyeveíc CT0U 
pr|5e yeíxovac TcXouaíouc pŕjxcoxe Kal 
aúxol ae ävxiKaAiacoaív Kal yévrrcai 
aoi avxaxcóSopá 

13 ciXX' ôxav xcovfig 8ovj|v KaXei 
xcxoovoúc ävaxcŕ) pouč, voAoúc xuipAaúc- 

14 Kal paKapioc earj oxv ouk é'v_ouaiv 
ävxaxcoSoúvaí aoi ävxaxcoSo9ŕ)aexai 
yáp aoi ev tv\ ävaoxáaei xcôv SiKaíwv 

15 ÄKoúaag 8é xvg räv 
auvavaKeipévoov xaCxa elxcev aúxw 
MaKapiog ôc ipáyexai äpxov é v xfl 
(BaaiXeía xou Geou 

16 ó 5e elxcev aúxw 'ÄvGpcoxcóc xic; 
excoír|aev Selxcvov péya Kal éKÓXeaev 
xcoWoúc 

17 Kal äxcéaxeiA.ev xôv SouXov aúxoú 
xŕ] wpa xoú Seíxcvou eíxceív xoíg 
K6K\r|pévovg "Epv_ea9e ôxi fjSr) exoipá 
éaxiv xrávxa 

18 Kal fjp^avxo äxrô piac 
xcapaixeíaGai xcávxec ô xcpódxoc elxcev 
aúxw Äypôv r)yópaaa Kal e^co 
äváyKr)v e|e\9eív Kal íSeív aúxóv 
epooxóä ae eye pe xcaprjxripévov 

19 Kal exepoc elxcev Zeúyr) (3owv 
riyópaaa xcévxe Kal xcopeúopai 
SoKipáaav aúxá- épooxoo ae eye pe 
xcaprjxripévov 

20 Kal exepoc elxcev ľuvaiKa eyr)pa 
Kal Svá xouxo oú Súvapai eXBeív 



256 



LUKAS 14:3 



fciHe. %mlickÁ 

21 1 navrátiv se služebník, zvestoval 
tyto veci pánu svému. Tedy 
rozhnévav se hospodár, ŕekl 
služebníku svému: Vyjdi rýchle na 
rynky a na ulice mesta, a chudé, 
i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem. 

22 I ŕekl služebník: Pane, stalo se, 
jakož jsi rozkázal, a ještéť místo jest. 

23 Tedy ŕekl pán služebníku: Vyjdiž 
na cesty a [mezi] ploty, a pfinuť vjíti, 
ať se naplní dúm múj. 

24 Nebo pravímť vám, že žádný 
z mužú téch, kteŕíž pozváni byli, 
neokúsi večere mé. 

25 Šli pak množí zástupové s ním. 
A [on] obrátiv se, ŕekl jim: 

26 Jde-li kdo ke mné, a nemá-li 
v nenávisti otce svého, i matere, 
i ženy, i detí, i bratfí, i sestr, ano i té 
duše své, nemúž býti mým 
učedlníkem. 

27 A kdožkoli nenese kríže svého, 
ajde za mnou, nemúž býti mým 
učedlníkem. 

28 Nebo kdo z vás jest, chtéje stavéti 
veži, aby prvé sedna, nepočetl 
nákladu, bude-li míti dosti k dokonaní 
[toho díla]? 

29 Aby snad, když by položil grunt, 
a nemohl dokonati, [neprišlo na to], že 
všickni to vidouce, počali by se jemu 
posmívati, 

30 Rkouce: Tento človek počal 
stavéti, a nemohl dokonati. 



Ttxtus fece-ytus 

21 Kal TTapayevóiJevog ó SoúXoc 
exeívog äxrŕ|YY ei ^ ev ^co Kupíco aúxou 
Tcujxa xóxe ôpyíoGgic. ó oÍKoSeaxróxnc. 
elxcev tq SoúXcp aúxou "E|eX9e xav_écúc 
evc xác TxA.axeíac Kal púp.ac xfjc TxóA.eooc 
Kal xoug TrTCO)(oug Kal ävaxrŕipouc. Kal 
X&Aouc Kal xuipÄ.oúc eíaáyaYe w5e 

22 Kal eiTcev ô 8oúA.oc Kúpie Y£Y ovev 
obe £xréxa!;ac Kal exi totto^ éaxív 

23 Kal eiTcev ô KÚpioc xrpóc xov 
SoúXov "E|eX9e eíc xác ôSoúg Kal 
9paY|-iouc Kal ávÓYKaaov eíaeXBeív 
ľva Y£(Jicr9r| ó oikoc (íou 

24 Xéyw yap úptv ôxv oúSelc. xwv 
ávSpcov EKeívwv xwv K6K\r||jévoov 
Yeúoexaí p.ou xou Seítxvou 

25 Euvexropeúovxo Se aúxco ô^Koi 
xcoXXoí Kal axpaipelc. elxcev xepôc. 
aúxoúg 

26 E'í xic ep^exai xcpóg |ae Kal oú 
(aiaeí xov xraxépa éauxou Kal xŕjv 
pr)xépa Kal xrjv Y^vaiKa Kal xá xÉKva 
Kal xouc á5eA.ipoúc. Kal xác. áSeXipág exi 
5é Kal xŕjv éauxou v|/u)(ŕ|v oú Súvaxai 
(íou (aa0r|xŕ|c elvaí 

27 Kal ôaxig oú |3aaxá£ei xov 
axaupôv aúxou Kal epyerai ôxcíaoo p.ou 
oú Súvaxai p.ou elvaí |aa9ľ|xŕ)g 

28 xíg y^P ^ úpcov 9éXwv xcúpYov 
oiKoSopfjaai oúv_í xcpcôxov KaBíaag 
vpntpí^ei xŤjv Saxcávr|v el é'v_ei xá xrpôg 
äxcapxiopóv 

29 ľva pŕ)xcoxe Gévxoc aúxou 9ep.eA.iov 
Kal pr| íayúovxog eKxeAiaai xrávxeg ol 
9ewpoúvxeg áp|wvxai épxraí^eiv aúxw 

30 XeYovxeg ôxi Oúxoc ô avGpooxcog 
fjp^axo oiKoSopeív Kal oÚk Xoyyoev 
eKxeAiaai 



L U K A S 14:3 1 



257 



fciHe. %mlickÁ 

31 Anebo který král bera se k boji 
proti jinému králi, zdaliž prvé 
nesedne, aby se poradil, mohl-li by 
s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž 
s dvadcíti tisíci táhne proti nemu? 

32 Sic jinak, když ješté podal od 
neho jest, pošle posly k nemu, žádaje 
toho, což by bylo ku pokoji. 

33 Tak zajisté každý z vás, kdož se 
neodŕekne všech vecí, kterýmiž 
vládne, nemúž býti mým učedlníkem. 

34 Dobráť jest súl. Pakli súl bude 
zmarená, čím bude napravená? 

35 Ani do zeme, ani do hnoje se 
nehodí; [ale] vyvržena bude ven. Kdo 
má uši k slyšení, slyš. 

'I ľ" Približovali se pak k nemu 
-L \^/všickni publikáni a hfíšníci, aby 
ho slyšeli. 

2 I reptali farizeové a zákoníci, 
ŕkouce: Tento hfíšníky prijíma a jí 
s nimi. 

3 I povédél jim podobenství toto, 
fka: 

4 Kdyby nékdo z vás mél sto ovec, 
a ztratil by jednu z nich, zdaliž by 
nenechal devadesáti devíti na poušti, 
a nešel k té, kteráž zahynula, až by 
i nalezl ji? 

5 A nalezna, [jisté by ji] vložil na 
ramena svá s radostí. 



31 fj xíc [3aaiA.eúc xropeuópevoc 
oup[3aA.eív éxépcp (3aai\eí eíg TroA.ep.ov 
o\)\\ KaGíoag Txpooxov (BouXeúexai eí 
Suvaroc eaxiv ev Séxa yikiáaiv 
äxravxŕ|aai tô pero e'ÍKoai v_iA.iáSwv 
epv_opévcp exť aúxóv 

32 eí 5e pŕiye, exi ca/xoú xróppoo ôvxoc 
Txpea(3eíav äxcooxeíXag epooxa xá xrpôc 
eípŕ)vr|v 

33 ouxooc ouv xra$ eE, úpóôv oc o\jk 
axroxáaaexai xraaiv xoíc éauxou 
úxráp)(ouaiv oú Súvaxai pou elvaí 
pa9r)xŕ)g 

34 KaXôv xo a\a<;- eáv 5é xô äXag 
poopavBrj ev xívi äpxu9ŕ|aexav 

35 ouxe eic yn v °^ xe e k Koxrpíav 
euBexóv eaxvv e^co (BáXXouaiv aúxó ô 
ev_wv wxa ctKoúeiv aKouéxco 

*1 £~'Hoav Se eYYÍC OVT£ ? aúxw 
-L\^/xcávxec oí xeA.a>vai Kal oí 
ápapxwXoi aKoúeiv aúxou 

2 Kai 5ieyÓyy u C ov °í í'apiaaíoi Kal 
oi ypappaTeíc. XeYovxeg oxi Oúxoc 
ápapxwXoug xrpoaSé)(exai Kal 
auveaOíei aúxoíg 

3 elxrev Se xcpôg aúxoug xŕjv 
xcapa(3oXr)v xaúxnv Aíywv 

4 Tíc ävGpodxroc eE, úpwv é'v_oov 
éKaxov xcpó[3axa Kal äxroAiaac. ev éi; 
ca/xóäv oú KaxaXeíxcev xá 
évvevŕ)Kovxa£W£a ev xí) epŕjpcp Kal 
xropeúexai éxrl xô axroA.ooA.oc. eoog eííprj 
aúxó 

5 Kal eúpwv exrixíGriaiv éxrl xoúg 
cópouc éauxoú vaípwv 



258 



LUKAS 15:15 



fciHe. %rpUickií 

6 A pfijda domú, svolal by pŕátely 
a sousedy, ŕka jim: Spolu radujte se se 
mnou, neb j sem nalezl ovci svou, 
kteráž byla zahynula. 

7 Pravímť vám, že tak jest radost 
v nebi nad jedním hfíšníkem pokání 
činícím [vétší], nežli nad devadesáti 
devíti spravedlivými, kteŕíž 
nepotfebují pokání. 

8 Aneb žena nékterá mající grošu 
deset, ztratila-li by jeden groš, zdaliž 
nezažže svíce, a nemete domu, 
a nehledá pilné, dokudž nenalezne? 

9 A když nalezne, svolá pfítelkyné 
a sousedy, fkuci: Spolu radujte se se 
mnou, neb jsem nalezla groš, kterýž 
jsem byla ztratila. 

10 Takt pravím vám, že jest radost 
pred andély Božími nad jedním 
hŕíšníkem pokání činícím. 

11 Rekl také [Ježíš]: Človek jeden 
mél dva syny. 

12 Z nichž mladší ŕekl otci: Otče, dej 
mi díl statku, kterýž mné náleží. 
I rozdelil jim statek. 

13 A po nemnohých dnech, 
shromáždiv [sobé] všecko mladší syn, 
odšel do daleké krajiny, a tam 
rozmrhal statek svúj, živ jsa 
prostopášné. 

14 A když všecko utratil, stal se hlad 
veliký v krajine té, a on počal nouzi 
trpéti. 

15 I všed, pfídržel se jednoho 
méšténína krajiny té; a on jej poslal do 
vsi své, aby pásl vepfe. 



Te-xtus fete-ytus 

6 Kal éA.9a>v eíc; xôv oikov auyKaXeí 
xoúc ipí\ouc Kal xou£ yeíxovac Aiywv 
aúxoíg, Euy)(ápr|xé poi ôxi eúpov xô 
xcpó(3axóv potí xô accoAioXôc. 

7 Aiyoo ú pív ôxi oúxoog xapá eaxai é v 
tq oúpavw éxcl é vi ápapxooXw 
pexavooúvxi fj éxcl evvevŕJKovxaevvéa 
SiKctíoic oľxívec oú xpáav é'vouaiv 
pexavoíac 

8 "H xíg yuvrj 5pav_pág é'v_ouaa Séxa 
éav äxcoAiarj Spav_prjv píav oúyl axcxei 
Xúyyov Kal aapoí xŕjv oiKÍav Kal £r]xeí 
éxcipeA-wc ewc ôxou eúprj 

9 Kal eúpoúaa auyKaXeíxai xac. 
ipíXac. Kal xac. yeíxovag Aiyouaa 
£uy)(áprrcé poi ôxv eúpov xrjv 8pay_pr|v 
fjv äxccóXeaa 

10 oúxcog ÄiyoD úpív xapa yívexai 
évcóxciov xóov äy yéXwv xoú 9eoú excl évl 
ápapxooXw pexavooúvxi 

11 Elxcev Sé 'ÄvGpooxcóg xig ely^ev Súo 
uíoúc. 

12 Kal elxcev ô vecóxepog aúxwv xcp 
xcaxpí náxep Sôg poi xô exci(3á\Xov 
pépog xŕjg oúaíag Kal SieíXev aúxoíc xôv 
(3íov 

13 Kal pex' oú xcoXXag ŕjpépac 
auvayaywv axcavxa ó vecóxepo^ uíô<; 
äxce8ŕjpr)aev evg yjápav paKpáv Kal 
éKeí SieoKÓpxciaev xŕjv oúaíav aúxou 
£côv äacóxoog 

14 Saxcavŕ) aavxog Se aúxou xcávxa 
eyévexo Xipôg íavjjpôc Kaxa xŕ|v yjápav 
eKeívr|v Kal aúxôc fjp|axo úaxepeíaGai 

15 Kal xcopeuGelc eKo\Xŕj9r| évl xcov 
xcoAixwv xŕjg X°^P a í eKeívr)g Kal 
excep^ev aúxôv elg xoúg äypoúg aúxou 
(BóoKeiv y^oípoug 



L U K A S 15:16 



259 



fciHe. %mlickÁ 

16 I žádal nasytiti bficho své 
mlátem, kteréž svine jedlý, a žádný 
nedával jemu. 

17 [On] pak pfišed sám k sobé, ŕekl: 
[Aj,] jak množí čeledínové u otce 
mého hojnost mají chleba, a já [tuto] 
hladem mm! 

18 Vstana, pújdu k otci svému, 
a dím jemu: Otče, zhrešil jsem proti 
nebi a pred tebou, 

19 A [již] více nejsem hoden slouti 
syn tvúj. [Ale] učiň mne jako jednoho 
z čeledínú svých. 

20 I vstav, šel k otci svému. A když 
ješté opodál byl, uzrel jej otec jeho, 
a milosrdenstvím hnut jsa, pŕibéh, 
padl na šiji jeho, a políbil ho. 



21 1 ŕekl jemu syn: Otče, zhrešil jsem 
proti nebi a pred tebou, a jižť nejsem 
hoden slouti syn tvúj. 

22 I ŕekl otec služebníkúm svým: 
Prineste roucho to první, a oblečte jej, 
a dejte prsteň na ruku jeho a obuv na 
nohy. 

23 A pŕivedouce tele tučné, zabijte, 
a hodujíce, buďme veseli. 

24 Nebo tento syn múj byl umrel, 
a zase ožil; byl zahynul, a nalezen jest. 
I počali veseli býti. 

25 Byl pak syn jeho starší na poli. 
A jda, když se približoval k domu, 
uslyšel zpívání a hluk veselí cích se. 



Te.xtus fete-ytus 

16 Kal éxreGúpei yepíaai xŕjv KoiAíav 
aúxou ctTcô xwv Kepaxíoov wv ŕjaGiov oí 
yplpoi Kal oúSelg eSíSou aúxw 

17 eíg éauxôv Se eAGwv elxrev nóaoi 
píaGioi tou xcaxpôc. pou xcepiaaeúouaiv 
apxwv eyw Se Aipw axcôAAupai 

18 ävaaxác xcopeúaopai xrpôc. xôv 
xraxépa pou Kal épw aúxw náxep 
ŕjpapxov eíg xôv oúpavôv Kal evwxnóv 
aou 

19 Kal oÚkÉxv eípl a!;ioc. KXnGfjvaí 
uíôc. aou- xcoínaóv pe wc. eva räv 
piaGíwv aou 

20 Kal ävaoxac nAGev xcpôg xôv 
xraxépa éauxoú exi Se aúxou paKpav 
äxrév_ovxoc evSev aúxôv ó xraxŕjp aúxou 
Kal eaTxXayxvíaGri Kal Spapwv 
éxréxreaev excl xôv xpávj|Aov aúxou Kal 
KaxeipíXnaev aúxôv 

21 elxrev Se aúxw ó uvôg náxep 
ŕjpapxov elg xôv oúpavôv Kal evcóxcióv 
aou Kal oÚKexi eípl ä|iog KXnGfjvaí 
ulóg aou 

22 elxcev Se ó xraxŕ|p xrpôc. xoúg 
SoúAoug aúxou e^evéyKaxe xŕjv axoXnv 
xŕjv xrpcóxr|v Kal évSúaaxe aúxôv Kal 
Sôxe SokxúXiov eíg xŕjv \eipa aúxou Kal 
úxroSŕjpaxa eíc xoúg xcóSag 

23 Kal évéyKavxec xôv póav_ov xôv 
aixeuxóv Gúaaxe Kal ipayóvxeg 
eúippavGwpev 

24 ôxv oúxog ó uíóc. pou veKpôg ŕ|v Kal 
avé£naev Kal an;oA.wA.wc nv Kal eúpéGri 
Kal ŕjp^avxo eúippaíveaGai 

25 'Hv Se ó ulôg aúxou ó 
xcpea(3úxepog ev ôypw- Kal wg 
ép^ôpevog ŕjyyvaev xfj oiKÍa ŕJKOuaev 
aupipwvíag Kal y^opwv 



260 



LUK A S 16:2 



fciHe. %mlickÁ 

26 I povolav jednoho z služebníkú 
svých, otázal se ho, co by to bylo. 

27 A on f ekl jemu: Bratr tvúj pf išel, 
i zabil otec tvúj tučné tele, že ho 
zdravého prijal. 

28 1 rozhneval se on, a nechtél [tam] 
vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho. 

29 A on odpovédév, fekl otci: Aj, 
tolik let sloužím tobé, a nikdy j sem 
prikázaní tvého nepfestoupil, avšak 
nikdy jsi mi nedal [ani] kozelce, aby ch 
[také] s pŕáteli svými vesel pobyl. 

30 Ale když syn tvúj tento, kterýž 
prožral statek tvúj s nevéstkami, 
pfišel, zabils jemu tele tučné. 

31 A on fekl mu: Synu, ty vždycky 
se mnou jsi, a všecky veci mé jsou tvé. 

32 Ale hodovati a radovati se 
náleželo. Nebo bratr tvúj tento byl 
umrel, a zase ožil; zahynul byl, 
a nalezen jest. 



Textvts fece-ytus 

26 Kal xcpoaKaXeaaLJevoc. eva twv 
xcaíScov aúxou éxcuvBávexo xí eír\ tauxa 

27 ó 5e elxcev aúxw ôxi 'O äSeAxpôc 
aou fJKei xav é'Guagv ô xcaxŕip aou xôv 
\ióoypv xôv aixeuxôv ôxv úyiaívovxa 
aúxôv äxcé\a(3ev 

28 obpyíaOri Se Kal oÚk fjGeXev 
eiae\9eív ô oúv xcaxrjp aúxou e|e\9čov 
xxapeKÓXev aúxôv 

29 ó Se äxcoKpiGelc. elxcev xw xxaxpl 
'iSoú, xoaaúxa exr) SouXeúw aoi Kal 
oúSéxcoxe evxo\ŕ|v aou xcapŕjABov Kal 
E|iol oúSéxcoxe é'ScoKac epiipov ľva p.exa 
xwv ipíA.&>v pou eúippavQcô- 

30 ôxe Sé ó uíóc. aou oúxoc. ó 
Kaxaipaywv crou xôv (3íov (aexá xcopvwv 
f)X9ev é'Buaac; aúxw xôv p.ôav_ov xôv 
aixeuxôv 

31 ó Sé elxcev aúxoo Tškvov oii 
xxávxoxe p.ex' ép.oú el Kal xxávxa xa ép.a 
aá éaxiv 

32 eúippavBŕjvaí Sé Kal vapŕjvaí é'Sei 
ôxi ô äSeXipôc; aou oúxoc veKpôg f|v Kal 
ävé£r]aev Kal äxxoXwXwg f)v, Kal 
eúpéBr) 



*| /^ Pravil pak i k učedlníkúm 
-L KJ svým: Človek jeden byl bohatý, 
kterýž mél šaf ár e; a ten obžalován jest 
pred ním, jako by mrhal statek jeho. 

2 I povolav ho, ŕekl jemu: Což to 
slyším o tobé? Vydej počet 
z vladár ství svého, neb již nebudeš 
moci dele vládnouti. 



*1 /^"EXeyev Se Kal xxpôc xouc 
-L \J\iaQr\já<; aúxou 'ÄvBpooxxôg xic 
ŕ|v xc\oúaio£ o$ el^ev oÍkovÓljov Kal 
oúxo$ Sve(3Xŕ)9r| aúxw cóg 
SiaaKopxcí^wv xa úxcápy_ovxa aúxou, 
2 Kal ipw vr) aag aúxôv elxcev aúxw Tí 
xoúxo cxkoÚco xcepl aou äxcôSoc. xôv 
Xôyov xfjg oi.Kovop.iac. aou oú yap 
Súvr)arj exv oiKovopeív 



L U K A S 16:3 



261 



fciHe. %rpUickií 

3 1 dí vladár sám v sobé: Co učiním? 
Teď pán múj odjímá ode mne 
vladár ství. Kopati nemohu, žebrati se 
stydím. 

4 Vím, co učiním, aby, když budú 
zbaven vladaŕství, prijali mne do 
svých domú. 

5 I zavolav jednoho každého 
dlužníka pána svého, ŕekl prvnímu: 
Jaks mnoho dlužen pánu mému? 

6 A on ŕekl: Sto tun oleje. I ŕekl mu: 
Vezmi rejistra svá, a sedna rýchle, 
napiš padesát. 

7 Potom druhému ŕekl: Ty pak jaks 
mnoho dlužen? Kterýž ŕekl: Sto korcú 
pšenice. I dí mu: Vezmi rejistra svá, 
a napiš osmdesát. 

8 1 pochválil pán vladár e nepravého, 
že [sobé] opatrné učinil. Nebo synove 
tohoto sveta opatrnejší jsou, nežli 
synove svetla v svých vécech. 



9 Ijáť pravím vám: Čiňte sobé 
pf átely z mamony nepravosti, aby, 
když by ste zhynuli, prijali vás do 
večných stanú. 

10 Kdožť jest verný v mále, i ve 
mnozeť verný bude. A kdož v mále 
jest nepravý, i ve mnozeť nepravý jest. 

11 Ponévadž tedy v mamone 
nepravé verní j ste nebyli, 
spravedlivého [zboží] kdo vám svéf í? 



Ttxtus fectytus 

3 eixxev Se év éauxw ó oiKovôpoc. Tí 
Tcoiŕ|aco ôxi ó KÚpióg pou äipaipeíxai 
xŕjv oixovopíav äxť epoú aKaxxxeiv o\jk 
ioyýw éxxaixeív aioyývo\iai 

4 eyvwv xí TTOiŕjaw vva ôxav 
|a£Taaxa9a) xfjg oiKovopíac 8é|oovTaí pe 
eic xouc o'íkouc aúxwv 

5 Kal xxpoaKaXeaápevoc eva eKaaxov 
xcov )(peoDtpeiXeTÓ5v xoíí Kupíou éauxoG 
eXeyev xw xxpcóxco nóaov ôipeíA.eic to 
Kupíco pou 

6 ó Se eixxev 'Ekoxov |3áxouc eXaíou 
xai eixxev aúxw Aé|av aou xô ypáppa, 
Kal KaBíaag xav_éwc ypáiyov 
xcevxŕ)Kovxa 

7 exxeixa éxépw eixxev £u Sé xcóaov 
ôipeíXeic ô Se eixxev 'Ekoxov KÓpouc 
aíxou xai Aiyei aúxw Aé^ai aou xô 
ypáppa, xai ypáij/ov ôySoŕ|Kovxa 

8 xai exxŕ|veaev ó KÚpioc xôv 
oiKovópov xŕ)g äSiKÍac ôxi ippovípcoc 
exxoír|aev ôxi oí uiol xoíi aíwvoc. 
xoúxou ippovipoóxepoi úxxep xoug uíouc. 
xoú cpooxôc eíc xŕ]v yeveáv xr|v éauxwv 
eiaiv 

9 Kay cú úpív Aiyw xxoiŕ|aaxe éauxoíc. 
ipíXouc. eK xoú papwva xfjg äSiKÍac. íva 
ôxav eK\íxxr|xe, Sé^covxai úpac eic xac 
aícovíoug OKľ|vág 

10 ó xxiaxôc ev e\av_íaxw Kal ev 
xxoXXw xxiaxôc eaxiv Kal ô év e\av_íaxw 
aSiKog Kal ev xxoXXw aSiKÓc. eaxiv 

11 eí oúv ev rä äSÍKco papoovoi 
xxioxol oúk éyéveaGe xô ä\r|9vvôv xíg 
úpív xxiaxeúaei 



262 



LUKAS 16:2 



fciHe. %rpUickií 

A když j ste v cizím verní nebyli, což 
vašeho jest, kdo vám dá? 

13 Nižádný služebník nemúž dvéma 
pánúm sloužiti. Nebť zajisté jednoho 
nenávidéti bude, a druhého milovati, 
aneb jednoho pfídržeti se bude, 
a druhým pohrdne. Nemúžte Bohu 
sloužiti a mamone. 

14 Slyšeli pak toto všecko 
i farizeové, kteŕíž byli lakomí, 
a posmívali se jemu. 

15 I dí jim: Vy jste, ješto se sami 
spravedliví činíte pred lidmi, ale Búhť 
zná srdce vaše; nebo což jest u lidí 
vysokého, ohavnost jest pred Bohém. 



16 Zákon a Proroci až do Jana, [a] od 
té chvíle království Boží zvestuje se, 
a každý [se] do neho násilné tiskne. 

17 Snázeť jest zajisté nebi a zemi 
pominouti, nežli v Zákone jednomu 
tytlíku zahynouti. 

18 Každý, kdož propustí manželku 
svou, a jinou pojímá, cizoloží; a kdož 
propušténou od muže pojímá, 
cizoloží. 

19 Byl pak človek jeden bohatý, 
a obláčel se v šarlát a v kment, 
a hodoval na každý den stkvostné. 

20 A byl [také] jeden žebrák, 
jménem Lazár, kterýžto ležel u vrat 
jeho vŕedovitý, 



Ttxtus fectytus 

12 Kal eí év tô äXXoxpíw ttiotoi o\jk 
éyéveaBe xô úpéxepov xíg Úljív Scóaei 

13 OúSelg ovKÉxng Súvaxai Sual 
Kupíoig SouA.eúeiv fj yap T ° v £ va 
piaŕjaei Kal xôv éxepov äyaxrŕ|aei fj 
évôg ävGé^exai Kcti xou éxépou 
Kaxaippovŕjaei oú SúvaaGe 9ea> 
SouA.eúeiv Kal paiicova 

14 "Hkouov Sé xaúxa xrávxa Kal ol 
$apiaaíoi ipiXápyupoi úxcáp)(ovxeg 
Kal éI;eLiUKxŕ| pi^ov aúxôv 

15 Kal elxrev aúxoíg 'Ypeíg éaxe ol 
Sixaiouvxeg éauxoúg evoóxciov xwv 
ävBpcÓTxwv ó Sé Beôg yivcóaKei xag 
KapSíag úp.o5v oxv xô év ävBpcóxcoig 
úiiinXôv |3SéA.uyp.a evoóxciov xou 9eou 
eaxiv 

16 'O vópog Kal ol xrpoipŕjxai écog 
'Icoávvou- äxcô xóxe fj |3aai\eía xou 
Qeou eúayyeAA^exai Kai "n^g elg aúxf|v 
(Biá^exai 

17 EÚKOxccóxepov Sé eaxiv xôv 
oúpavôv Kal xŕjv yfjv xrapeXBeív fj xou 
vôpou plav Kepaíav xreaeív 

18 riag ó äxcoXúwv xŕjv yuvaiKa 
aúxou Kal yap.a>v éxépav p.oiv_eúei Kal 
xrag ó äxcoXeXupévnv äxcô ävSpôg 
yapcov \jLOiye\jei 

19 'ÄvBpoDxcog Sé xvg ŕ|v xcAoúaiog Kal 
éveSiSúoKexo xcopipúpav Kal (Búaaov 
eúippaivôpevog Ka9' ŕ|p.épav Xapxcpwg 

20 Txxooy^ôg Sé xvg f)v ôvópaxi 
Aál^apog ôg é(3é(3Xr)xo xcpôg xôv 
xcuXôva aúxou ŕjXKwpévog 



L U K A S 16:2 1 



263 



fciHe. %mlickÁ 

21 Zádaje nasycen býti z drobtú, 
ktefíž padali z stolu bohatce. Ale i psi 
pŕicházejíce, lízali vredy jeho. 



22 I stalo se, že ten žebrák umrel, 
a nesen jest od andélú do luna 
Abrahámova. Umrel pak i bohatec, 
a pohŕben jest. 

23 Potom v pekle pozdvih očí svých, 
v mukách jsa, uzrel Abraháma 
zdaleka, a Lazára v lunu jeho. 



24 I zvolav bohatec, ŕekl: Otče 
Abrahame, smiluj se nade mnou, 
a pošli Lazára, ať omočí konec prstu 
svého v vode, a svlaží jazyk múj; nebo 
se mučím v tomto plameni. 

25 I ŕekl mu Abrahám: Synu, 
rozpomeň se, žes ty [již] vzal dobré 
veci své v živote svém, a Lazár též zlé. 
Nyní pak tento se [již] teší, ale ty se 
mučíš. 

26 A nadto nade všecko mezi nami 
a vami propast veliká utvrzena jest, 
aby ti, ktefíž chtí odsud k vám jíti, 
nemohli, ani odonud k nám pf ijíti. 

27 1 ŕekl: Ale prosím tebe, Otče, abys 
ho poslal do domu otce mého. 

28 Neboť mám pét bratrú. Ať jim 
svedčí, aby i oni neprišli do tohoto 
mi sta muk. 



Ttxtus fectytus 

21 Kal éxriGupcov v_opxaa9f]vai äxrô 

TWV l|/ť)(ÍCOV TCOV TXITXXÓVXGdV CXTXÔ T^C. 

xpaxré£j|c. xoú TcXouaíou- äXXá Kal oí 
KÚveg épv_ópevoi ctTcéXeiv^ov xa eX.Kľ| 
ca/xou 

22 éyévexo Se äxroBaveív xôv xrxoo)(6v 
kou äxceve)(9f)vav aúxôv úxcô xcov 
äyyéXoDv eic xôv kóAxxov xou Ä|3paáp- 
äxcéGavev Se Kal ô xcXoúavog Kal éxáipr) 

23 Kal év xw aSrj excápag xoug 
ôip9aA.poúc. aúxoG úxcáp)(wv é v 
[3aaávoig ópa xôv Ä(3paap äxrô 
paKpóBev Kal Aá^apov ev xoíg 
kôAxxoic. aúxoG 

24 Kal aúxôg ipa>vŕ]aac. elxcev Iláxep 
Äjžpaáp eAinaôv pe Kal xrépvyov 
Aá^apov íva |3ái|/rj xô cmpov xou 
SaKxúXou aúxoG ííSaxoc. Kal Kaxa^ú^rj 
xŕjv yA.odaaáv pou ôxi ôSuvcopai ev xfj 
ipXoyl xaúxrj 

25 elxcev Se Ä(3paáp- TeKvov 
pvŕjaOnxi ôxi äxcéXa[3eg aii xa äya9á 
aou ev xf] £,(x>r\ aou Kal Aá^apog 
ópoícoc. xa KaKa- vuv Se óSe 
xcapaKaXeíxav au Se ôSuvaaai 

26 Kal excl xcáaiv xoúxoic. pexa^u 
ŕ)pó5v Kal úpwv váapa péya 
eaxŕjpiKxai ôxcoog ol GéXovxeg Sva(3f)vav 
évxeuBev xcpôg úpag prj Súvwvxai pnSe 
oí eKeíBev xcpôg ŕipag Siaxcepwaiv 

27 elxcev Sé 'Epcoxcô oúv ae xcáxep ľva 
xcép^ng aúxôv eic. xôv oIkov xou xraxpôg 
pou 

28 é'v_oa yap xcévxe äSeAxpoúg ôxcoog 
Siapapxúpnxai aúxoíg ľva prj Kal aúxol 
eXBcoavv eic xôv xóxcov xoúxov xŕjg 
(Baaávou 



264 



LUK A S 17:7 



fciHe. %rpUickií 

29 I ŕekl jemu Abrahám: Majíť 
Mojžíše a Proroky, necht' jich 
poslouchají. 

30 A on ŕekl: Nie, otče Abrahame, 
ale kdyby kdo z mŕtvych šel k nim, 
búdou pokání činiti. 

31 I ŕekl mu: Ponévadž Mojžíše 
a Prorokú neposlouchají, aniž byť kdo 
z mŕtvych vstal, uverí jemu. 



*1 r"TTedy ŕekl učedlníkúm: Není 
-L / možné, aby neprišla pohoršení, 
ale béda tomu, skrze kohož pŕicházejí. 

2 Lépe by mu bylo, aby žernov osličí 
vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl 
do more, nežli by pohoršil jednoho 
z téchto maličkých. 

3 Setŕte se. Zhŕešil-li by pak proti 
tobé bratr tvúj, potresci ho, a bude-liť 
toho želeti, odpusť mu. 

4 A byť pak sedmkrát za den zhrešil 
proti tobé, a sedmkrát za den obrátil 
se k tobé, ŕka: Žel mi toho, odpusť mu. 

5 I ŕekli apoštolé Pánu: Pŕispoŕ nám 
víry. 

6 I dí Pán: Kdybyste méli víru jako 
zrno horčičné, ŕekli byste této moruši: 
Vy koreň se a pŕesaď se do more, 
a uposlechla by vás. 

7 Nebo kdo jest z vás, máje 
služebníka, ješto oŕe aneb pase 
[dobytek], aby jemu, když by se s pole 
navrátil, hned ŕekl: Pojď a seď za stúl? 



Ttxtus fectytus 

29 Aiyei ca/xw Ä[3paáp. evouaiv 
Mwaéa Kcti xouc xrpoipnxac- 
aKouaáxcoaav aúxcôv 

30 ó 5e eíxrev Odyi xráxep Ä(3paáp 
áXV eáv xic äxcô vexpcôv xropeu9fi 
xrpóc ca/xouc pexavonaouaiv 

31 enxev 5e aúxw Eí Mcoaéooc Kcti 
xwv Txpoipm-wv oÚk ctKoúouaiv oú5e 
eáv xic ex vexpcov ävaaxfj 
TxeiaBŕjaovxai 



17 



Enxev Se xrpôc xouc pa9r|xág 
ÄvévSeKxóv eaxiv xou pŕj eA.9eív 
xá oKavSaXa oval Se 5ť ov 
epyejav 

2 AuaixeXeí aúxw eí púXog ovikoc. 
xcepÍKeixai xrepi xôv Tpáyr\kov aúxou 
Kal eppixcxai eíg xfjv BáXaaaav fj ľva 
aKavSaAiarj eva xcôv piKpwv xoúxcov 

3 xrpoaéy^exe éauxoíg eáv Sé ápápxrj 
eíg ae ó áSeAxpóc. aou éxnxípr|aov aúxw 
Kal eáv pexavonarj áipeg aúxco 

4 Kai eáv éxrxáKigxŕjc npépac ápápxr) 
eic ae Kal éxrxáKic xnc ŕ|pépac 
éxrioxpévjjrj excl ae Aiyodv, Mexavocô 
áipnaeic aúxco 

5 Kal evxcov oí áxcóaxoXov xw Kupíco 
IlpóaGec ŕ|pív xcíaxiv 

6 enxev Sé ó KÚpioc El el'v_exe xcíaxiv 
obe kókkov aiváxrecoc éAiyexe áv xŕ] 
auKapívco xaúxrj 'EKpi^cóGrrri Kal 
ipuxeúOrrri ev xrj GaXáaarj- Kal 
úxcŕ|Kouaev áv úpív 

7 Tíc Se eE, úpwv SouXov ev_cov 
ápoxpiwvxa fj xcovpaívovxa og 
eíaeXBóvxv eK xou áypoú epeí EúGéwg 
xcapeXBwv áváxceaar 



L UKAS 1 7 . 



265 



fciHe. %rpUickií 

8 Ale zdali radéji nedí jemu: Priprav, 
ať povečeŕím, a opáše se, slúž mi, až 
se najím a napím, a potom i ty jez 
apij? 

9 Zdali dékuje služebníku tomu, že 
učinil to, což mu rozkázal? Nezdá mi 
se. 

10 Tak i vy, když učiníte všecko, což 
vám pfikázáno, rcete: Služebníci 
neužiteční jsme. Což jsme povinni byli 
učiniti, učinili jsme. 

11 I stalo se, když se bral do 
Jeruzalema, že šel skrze Samafí 
a Galilei. 

12 A když vcházel do jednoho 
mestečka, potkalo se s ním deset 
mužú malomocných, kteŕížto stáli 
zdaleka. 

13 A pozdvihše hlasu, fekli: Ježíši 
pf ikazateli, smiluj se nad nami. 

14 Kteréžto on uzfev, fekl jim: 
Jdouce, ukážte se knéžím. I stalo se, 
když šli, že očišténi jsou. 

15 Jeden pak z nich uzŕev, že jest 
uzdraven, navrátil se s velikým 
hlasem, velebé Boha. 

16 A padl na tvár k nohám jeho, 
díky čine jemu. A ten byl Samaritán. 

17 I odpovédév Ježíš, ŕekl: Zdaliž 
jich deset není očišténo? A kdež jest 
jich devét? 

18 Nenalezli se [k tomu], aby 
pfijdouce, chválu Bohu vzdali, jediné 
cizozemec tento? 



Te-xtus %tz.tytu$ 

8 äW' oú^l épeí co/tco 'Exoípaaov xí 
5eiTrvŕ|aco Kal xxepi^waápevoc 
SiaKovei poi eoog ipáyco Kal ixíco Kal 
p.exa xaúxa ipáyeaai Kal xxíeaai aú 

9 p r) xápvv ev_ei rä SoúX.co ekeivco, ôxi 
exxoíriagv xa 8vaxa)(9évxa ca/xa> oú 
Sokco 

10 ouxooc xai úpeíc ôxav xcoiŕjarixg 
xxávxa xa Siaxa)(9évxa úpív Aiyexe ôxi 
AouXoi ä)(peíoí éopev ôxi o obipeíA.opev 
xxoiŕjaai xxexxoiŕ)Kapev 

11 Kal eyévexo év to xxopeueaGai 
aúxôv eic 'IepouaaA.rjp Kal aúxóc 
Siŕ|p)(£xo Sia péaou Eapapeíag Kal 
TaXiXaíag 

12 Kal eíaepv_opévou aúxou eí<; xiva 
Koópr|v äxxŕjvxriaav aúxw Séko Xexxpol 
avSpec o'í eaxr]aav xcóppooGev 

13 Kal aúxol f)pav ipodvrjv Aiyovxec 
'Iľ|aou éxxiaxáxa e\ér\aov ŕ|pac 

14 Kal ISwv elxxev aúxoíc 
riopeu9évxec éxxiSeí!;axe éauxouc xoíc 
íepeúaiv Kal eyévexo év xa> úxxáyeiv 
aúxouc éKa9apía9r|aav 

15 eic 5e kE, aúxwv íSwv ôxi íá9r| 
úxxéaxpe^ev pexá ipwvŕic peyá\r]c 
So^á^oov xôv 9eóv 

16 Kal exxeaev éxcl xxpóawxxov xxapá 
xouc xxóSac aúxou eúvapiaxwv aúxw- 
Kal aúxôc f)v £apapeíxr]c 

17 äxcoKpi9elg Sé ó 'Iriaoíig elxcev 
Oúv_l ol SeKa éKa9apía9r)aav oí Se 
évvéa xxoO 

18 oúv_ eúpé9r)aav úxxoaxpévpavxec 
Souvaí Só^av tô 9ew el pŕj ó 
äXXoyevrjg oúxoc 



266 



LUKAS 17:2 



fciHe. %rpUickií 

191 ŕekl jemu: Vstana, jdi, víra tvá té 
uzdravila. 

20 Otázán pak jsa od zákoníkú, kdy 
pŕijde království Boží, odpovédél jim 
a ŕekl: Nepfijdeť království Boží 
patrné. 

21 Aniž ŕeknou: Aj, tuto, aneb aj, 
tamto. Nebo aj, království Boží jestiť 
mezi vami. 

22 1 ŕekl učedlníkúm: Pf ijdou dnové, 
že budete žádati vi deti jeden den Syna 
človeka, a neuzrite. 

23 A déjíť vám: Aj, zde, hle, tamto. 
Nechoďte, ani nasledujte. 

24 Nebo jakožto blesk blýskající se 
z jedné [krajiny], kteráž pod nebem 
jest, až do druhé, kteráž též pod 
nebem jest, svítí, tak bude i Syn 
človeka ve dni svém. 

25 Ale nejprve musí mnoho trpéti, 
a potupen býti od národu tohoto. 

26 A jakož se dalo za dnu Noé, tak 
bude i za dnu Syna človeka. 

27 Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až 
do toho dne, v kterémžto Noé všel do 
korábu; i prišla potopa, a zahladila 
všecky. 

28 A též podobné, j ako se stalo ve 
dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, 
prodávali, štépovali, stavéli. 



Te-xtus %tz.tytu$ 

19 Kal errrev aúxw Ävaaxag 
iropeúou- ŕj Tcíoríg aou aéaooKÉv ae 

20 'ETrepwTnGelc Se Útto tcov 
$apiaaíoov Tcóxe epv^gxai x\ fiaoikeia 
tou Geou äTceKpí9r| aúxoíc Kal eIttev 
OÚk epy_exai ŕ) {3aaiA.eía tou Geou pera 
TcapaTnpŕiaeooc 

21 oúSe epouaiv 'iSoú, á>Se fj iSoú, 
'Ekeí 'ISoú, yáp ŕ| (BaaiXeía tou Geou 
évTÔg úpwv ottiv 

22 Errrev Se "rrpôc touc paGnTac 
'EXeúaovTai ŕ|pépai otc gTTiGupŕjaeTe 
(iíav tcov ŕjpepwv tou uíou tou 
ävGpcÓTTOu íSeív xai ouk ô^eaGe 

23 xai epoúaiv úpív 'ISoú, á>Se- fj 
'ISoú EK6Í |arj aTréXGnTe pnSe 8iúE,r\T£ 

24 waTrep yap H äoTpaTrr) ŕ) 
äaTpÓTTTOuaa ek tt\<; Útt' oúpavôv eíc; 
Tŕjv Útt' oúpavôv Xápirei oúrcoc. ÉVrai 
Kal ó uíôc. tou ävGpcÓTcou ev t^ ŕ)|aépa 
aÚTOu 

25 TcpwTov Se Seí aúrav TroXXa 
TraGeív Kal äTToSoKipaaGŕjvaí cxttÔ tt\<; 
yeveac TaÚTnc 

26 Kal KaGwc eyéveTO ev Taíc ŕ|pépaic 
tou Nwe outwc ecrrai Kal ev Taíc 
ŕ|pépaic tou uloú tou ävGpcó-rrou- 

27 fjaGiov eTTivov eyápouv 
e^eyapí^ovTO av_pv ŕ|c ŕ|pépac elaf)XGev 
Ncôe eíc Tľ|v ki(3cotov Kal ŕ]\Gev ô 
KaTaKXuapôg Kal aTT0Ĺ)\eaev arravTac 

28 ópoíwg Kal čog eyéveTO ev Tavg 
ŕ)pépaig AcÓt- fjaGiov eTTivov r)yópa^ov 
eiroáXouv eipúreuov WKoSópouv 



LUKAS 17:29 



267 



fciHe. %rpUiútií 

29 Ale dne toho, když vyšel Lot 
z Sodomy, pršel oheň s sirou s nebe, 
a zahladil všecky. 

30 Takt' nápodobné bude v ten den, 
když se Syn človeka zjeví. 

31 V ten čas kdo by byl na strese, 
a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby 
je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se 
zase. 

32 Pomnéte na Lotovu ženu. 

33 [Nebo] kdož by koli hledal život 
svúj zachovati, ztratíť jej; a kdož by jej 
koli ztratil, obživiť jej. 

34 Pravímť vám: V tu noc búdou 
dva na lóži jednom; jeden bude vzat, 
a druhý opuštén. 

35 Dve búdou mleti spolu; jedna 
bude vzatá, a druhá opustená. 

36 Dva búdou na poli; jeden bude 
vzat, a druhý opuštén. 

37 I odpovédévše, fekli jemu: Kde, 
Pane? On pak fekl jim: Kdežť [bude] 
telo, tamť se shromáždí i orlice. 

1 Q Povédél jim také i podobenství, 
J. Okterak by potŕebí bylo vždycky 
se modliti a neoblevovati, 

2 Ŕka: Byl jeden soudce v mésté 
jednom, kterýž se Boha nebál 
a človeka nestydél. 

3 Byla pak vdova jedna v témž 
mésté. I prišla k nemu, ŕkuci: Pomsti 
mne nad protivníkem mým. 



Te-xtus %tz.tytu$ 

29 f| 8é ŕj|jépa é!;ŕj\9ev Awx ônró 
EoSópwv e(3pe|ev Trup Kal 9eíov cnť 
oúpavoú kou äTccóX.eaev arxavxac- 

30 Kaxá xaúxa é'orai r\ ŕ|pépa ó uíôc 
tou avQpcÓTcou aTxoKaA.úxcxexai 

31 év eKEÍvrj xr| ŕ|pépa ôc é'axai éxrl 
tou Scópaxoc Kal xá aKeún, aúxoú ev xf] 
oiKva pŕ| Kaxa(3áxoo äpai aúxá Kal ô év 
tq äypcp ôpoíooc prj exciaxpe^áxco eíc 
xá ÔtxÍooo 

32 pvn.poveúexe xnc yuvaiKÔc Acóx 

33 ôc éáv ^ľ|xnarj xnv tpx^v aúxoú 
awaai ónxoAiaei aúxnv Kal ôc éáv 
aTxoXéarj aúxnv ^cooyovnaev aúxnv 

34 Xéyw úpív xaúxn, xrj vukxI eaovxai 
8úo éxcl kAívtic piäc ô elc 
TxapaXrnp9ŕ|aexai, Kal ô éxepoc 
óupeBŕiaexaľ 

35 Súo eaovxai äÄ.ŕ|9ouaai éxcl xô 
aúxó pía xcapaXrnp9ŕ|aexai, Kal ŕ) éxépa 
äipe9ŕ|aexai 

36 (Tento verš chybí ve vétšiné 

feckých.rukopisú) 

37 Kal äxcoKpiGévxec Xéyouaiv aúxw 
ľloú KÚpie ó Sé elxcev aúxoíc. "Otxou xô 
aoopa éKeí auva)(9ŕ|aovxav ol äexol 

1 Q"EX.eyev 8é Kal Txapa|3o\ŕ|v 
-L C/ aúxoíc. xcpôg xô Sevv xcávxoxe 
xcpoaeú)(ea9av Kal pŕ| éKKaKevv, 

2 Aiywv, Kpixŕ|c xic ^v ev xvvi xcôXev 
xôv 9eôv pŕ| ipo|3oúpevoc Kal 
av9pcoTxov pŕ| évxpexcôpevog 

3 xnpa Sé ti v év xrj xcóX.ei éKeívn, Kal 
fjpxexo xrpôc aúxôv Áiyouaa 
'EKÔÍKriaóv pe ónxô xoú ävxiSiKou pou 



268 



LUKAS 18:13 



fciHe. TCrttiiÚLií 

4 A on nechtél za [dlouhý] čas. Ale 
potom ŕekl sám v sobé: Ač se Boha 
nebojím, a človeka nestydím, 

5 Však že mi pokoje nedá tato 
vdova, pomstím jí, aby naposledy 
pŕijduci, neuhanéla mne. 

6 I dí Pán: Slyšte, co praví soudce 
nepravý. 

7 A což by pak Búh nepomstil 
volených svých, volajících k nemu 
dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim? 

8 Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. 
Ale když pŕijde Syn človeka, zdaliž 
nalezne víru na zemi? 

9 I ŕekl také k nékterým, ktefíž 
v sebe doufali, že by spravedliví byli, 
jiných [sobé] za nie nevážíce, 
podobenství toto: 

10 Dva muži vstupovali do chrámu, 
aby se modlili, jeden farizeus a druhý 
publikán. 

11 Farizeus stoje soukromí, takto se 
modlil: Bože, dékuji tobé, že nejsem 
jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, 
cizoložníci, aneb jako i tento publikán. 

12 Postím se dvakrát do téhodne, 
desátky dávam ze všech vecí, 
kterýmiž vládnu. 

13 Publikán pak zdaleka stoje, 
nechtél ani očí k nebi pozdvihnouti, 
ale bil se v prsy své, ŕka: Bože, buď 
milostiv mné hŕíšnému. 



Ttxtus fectytus 

4 kou o\jk fjGeXnaev Ixrl v_póvov pexa 
Se tcujtoi elxrev év éauxw Eí Kal tov 
Geôv oú ipo[3oGpai Kal avBpcoxrov ouk 
evxpéxcopai 

5 Siá ye to xrapé^eiv poi kotxov xŕjv 
v_ŕjpav Taúxnv eKSiKŕjaw aúxŕjv ľva pŕj 
eíg TÉA.OC épv_opévr| \mcx>mát,r\ pe 

6 Elxrev 5e ó Kupioc ÄKoúaaxe xí ô 
Kpixŕjc xŕjc äSiKÍag Aiyev 

7 ó Se 9eôc oú pŕ| xroiŕjaei xíjv 
eKSÍKnaiv xwv eKXeKxwv aúxoú xcov 
|3ocóvxcov xrpôc aúxóv ŕ|pépac Kal 
vukxoc Kal paKpoGupwv éxť aúxoíc 

8 Aiyco úpív oxi Txoiŕjaei xŕjv 
gKSÍKnaiv aúxcôv ev xá)(ei xrA.ŕjv ô ulôc 
xou ävQpcóxrou eXOčov apa eúpŕjaei xŕ|v 
xcíaxvv excl xŕjc yfjg 

9 Elxrev Se Kal xcpóg xivac xoug 
xrexroiGóxag écp' éauxoíg oxi elalv 
SiKaioi Kal e^ouBevouvxag xoug 
Xoitxou^ xŕjv xrapa(3oXr|v xaúxnv 

10 'ÄvBpooxcoi Súo avé[3r|aav elg xô 
lepôv Txpoaeú^aoGai ó eig $apiaaíoc 
Kal ó exepoc; xeXcóvng 

11 ó $apiaavoc axaBelg xrpôc; éauxôv 
xauxa Txpoanú^exo 'O Geóg evyapiojco 
aoi oxi o\jk eípl coaxcep oí AxhtxoI xcov 
ävBpcóxcwv äpxcayeg oiSikoi poi^oí fj 
Kal cóc; oúxoc; ó xeX.cóvng- 

12 vnaxeúoo Slc xou aa(3[3áxou 
arxoSeKaxco xcávxa ôaa Kxcopai 

13 Kal ó xeXwvng paKpóBev éaxwg 
o\jk fjBeXev oúSé xoug ôtp9aA.pouc; eíg 
xôv oúpavóv éxrapai aXk! exuxcxev evg 
xô axfjBog aúxou Aiyoov, 'O 9eóg 
íXáaGnxí poi tq ápapxwXw 



L U K A S 18:14 



269 



fciHe. %mlickÁ 

14 Pravímť vám: Odšel tento, 
ospravedlnén jsa, do domu svého, 
a ne onen. Nebo každý, kdož se 
povyšuje, bude ponížen; a kdož se 
ponižuje, bude povýšen. 

15 Pfinášeli také k nemu 
i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To 
vidévše učedlníci, pfimlouvali jim. 

16 Ale Ježíš svolav je, fekl: Nechte 
dítek, ať jdou ke mne, a nebraňte jim, 
nebo takovýchť jest království Boží. 

17 Amen pravím vám: Kdož by koli 
neprijal království Božího j ako díté, 
nevejdeť do neho. 

18 I otázalo se ho jedno kníže, fka: 
Mistŕe dobrý, co čine, život večný 
obdržím? 

191 fekl jemu Ježíš: Co mne nazývaš 
dobrým? Zadný není dobrý, než sám 
toliko Búh. 

20 [Však] umíš prikázaní: 
Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, 
nepromluvíš krivého svédectví, cti 
otce svého i matku svou. 

21 On pak ŕekl: Toho všeho ostrihal 
jsem od své mladosti. 

22 Slyšav to Ježíš, ŕekl mu: Ještéť se 
jednoho nedostáva. Všecko, což máš, 
prodej, a rozdej chudým, a budeš míti 
poklad v nebi, a pojď, nasleduj mne. 

23 On pak uslyšav to, zarmoutil se; 
byl zajisté bohatý velmi. 



14 Aiyco úpív Kcrre[3r| oúxoc 
SeSiKaicopévog eíg xôv oixov aúxoú fj 
exeivog- cm xrac. ó ú^cov éauxôv 
xaxxeivcoGŕjaexcu ó 8é xaxxeivwv éauxôv 
ú^coGŕjaexcu 

15 npooétpepov 8é aúxcp Kal xa 
f3pétpr| íva aúxcôv arxxm-aľ vSóvxeg 5é 
oí p.a9r|xai éxxexípr|aav aúxoíc 

16 ó 8é 'Iľ|aoug xxpoaKaXeoápevoc 
aúxá eixxev, 'Äcpexe xá xxaiSía epyeaQai 
xxpóc pe Kal pŕ| KcoAx/exe aúxá xcôv yáp 
xoioúxcov éoriv ŕ) (BaaiXeía xou Geou 

17 äpŕ|v Aiyco úpív ôg éáv pij 8é|r|xai 
xŕjv [3aaiA.eíav xou Geou wg xxaiSíov oú 
pŕj gíaéXBrj eíg aúxŕ|v 

18 Kai éxxr)pcáxr|aév xig aúxôv apy_oov 
Aiycov, AvSáaKaXe äyaBé xí xxoiŕjaac; 
£coŕ|V aícóviov KX.r|povopŕ)aca 

19 eixxev Se aúxcp ô 'Ir|aoúc Tí pe 
Xéyevg äyaBôv oúSeic äya96g eí pŕ| eig 
ó 9eóg 

20 xág évxoXag oiSac- Mŕ| povv_eúarjg 
Mŕj tpoveúarjc; Mŕj KXé^rjg Mŕj 
^euSopapxupŕjarjg Típa xôv xxaxépa 
aou Kal xŕjv pr|xépa aou 

21 ó Sé eixxev Tauxa xxávxa 
étpú\a!;apr|v éx veóxm-oc; pou 

22 aKoúaag 5e ra\Jxa ó 'Ir|aoug eixxev 
aúxco "Exi ev aoi Xeíxxev xxávxa oaa 
e^eig xxcóX.r|aov Kai 5iá5og xxxco)(oíg 
Kai e^eic; 9r|aaupôv é v oúpavcp, Kai 
Seupo aKoXoúBei poi 

23 ó 5e aKoúaag xauxa xxepíXuxxog 
eyévexo- f|v yáp xxX.oúaiog atpôSpa 



270 



LUKAS 18:3 3 



fciHe. %rpUickií 

24 A vidév jej Ježíš zarmouceného, 
ŕekl: [Aj], jak nesnadné ti, kdož statky 
mají, do království Božího vejdou! 



25 Snáze jest zajisté velbloudu skrze 
jehelnou dírku projíti, nežli bohatému 
vjíti do království Božího. 

26 Tedy fekli ti, kteŕíž to slyšeli: 
I kdož múze spasen býti? 

27 Aon dí [jim]: Což jest 
nemožného u lidí, možné jest u Boha. 

28 I ŕekl Petr: Aj, my opustili jsme 
všecko, a šli jsme za tebou. 

29 On pak ŕekl jim: Amen pravím 
vám, že není zadného, kterýž by 
opustil dúm, neb rodiče, neb bratfí, 
neb manželku, nebo dítky, pro 
království Boží, 

30 Aby nevzal v tomto času 
mnohem více, v budoucím pak veku 
[míti bude] život večný. 

31 Tedy pojav Ježíš dvanácte, ŕekl 
jim: Aj, vstupujeme do Jeruzalema, 
a naplniť se všecko to, což psáno jest 
skrze Proroky o Synu človeka. 

32 Nebo vydán bude pohanúm, 
a bude posmíván, a zlehčen i uplván. 

33 A ubičujíce, zamordují jej, ale 
[on] tŕetího dne z mŕtvych vstane. 



Ttxtus fectytus 

24 'iSčov Se aúxôv ó 'Ir|aouc 
xxepíXuxxov yevóp.evov eixxev ľlcôc. 
SuaKÓXwg oí xá \pŕ\ \iaxa e^ovxeg 
eiaeA.eúaovxai eic xfjv (BaaiXeíav xou 
Geou 

25 eÚKoxxcóxepov yáp eaxiv KápriXov 
Siá xpupaAxác pcapíSoc eiaeA.Geív fj 
xxXoúaiov eic xfjv |3aaiA.eíav xou Geou 
eíaeXGeív 

26 eixxov 5e oí aKoúaavxeg Kal xíg 
Súvaxai awGfjvaí 

27 ó Se eixxev Tá áSúvaxa xxapá 
ávGpcóxxoig Suvaxá éoriv xxapá rä Gew 

28 Eixxev Se ó néxpoc. 'iSoú, fjpeíc. 
átpr|Kapev xxávxa, Kai f|Ko\ouGŕjaapév 
aov 

29 ó Se eixxev oa/xoíc Äpfjv Aiyw úp.ív 
oxi oúSeíg eaxvv ôg áipfJKev ovKiav fj 
yoveíg fj áSeXtpoug fj yuvaiKa fj xéxva 
evexev xŕjg PaaiXeíac. xou Geou 

30 oc oú pfj áxxoXá(3rj 
xxoXXaxxXaaíova ev xco xaipcô xoúxw 
Kai ev rä aicôvi to ep^opévco £wfjv 
aícóviov 

31 napa\a[3wv Se xoug SwSeKa 
eixxev xxpôc aúxoúg 'iSoú, áva(3aívopev 
eig 'IepoaóXupa Kai xeXeaGŕjaexai 
xxávxa xá yeypappéva Siá xóäv 
xxpoiprixwv tô uiw xou ávGpcoxxou- 

32 xxapaSoGŕjaexai yáp xoíc. é'Gveaiv 
Kai epxxai^Gŕjaexai Kai ú(3pvaGŕ|aexai 
Kai epxxxuaGŕjaexav 

33 Kai paaxiycóaavxec. áxroKxevoOaiv 
aúxóv Kai xfj f)|jépa xfj Tpíxrj 
ávaaxŕjaexai 



LUKAS 18:3 4 



271 



fciHe. %mlickÁ 

34 Oni pak tomu nie nerozumeli, 
a bylo slovo to skryto pred nimi, aniž 
vedeli, co se pravilo. 

35 I stalo se, když se približoval 
k Jericho, slepý jeden sedel podlé 
cesty, žebfe. 

36 A slyšev zástup pomíjející, otázal 
se, co by to bylo? 

37 I oznámili jemu, že Ježíš 
Nazaretský tudy jde. 

38 I zvolal, f ka: Ježíši, synu 
Davidúv, smiluj se nade mnou! 

39 A ti, ktefíž napred šli, 
pŕimlouvali mu, aby mlčal. Ale on 
mnohem více volal: Synu Davidúv, 
smiluj se nade mnou! 

40 Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal 
ho k sobé pŕivésti. A když se 
približoval, otázal se ho, 

41 Ŕka: Co chceš, ať tobé učiním? 
On pak dí: Pane, ať vidím. 

42 A Ježíš f ekl jemu: Prohlédni. Víra 
tvá té uzdravila. 

43 A ihned prohlédl, a šel za ním, 
velebé Boha. A všecken lid vidév to, 
vzdal chválu Bohu. 

"1 Q A všed [Ježíš], bral se pŕes 
-L ^Jericho. 

2 A aj, muž, jménem Zacheus, a ten 
byl hejtman nad čelnými, abyl 
bohatý. 



Textvts fece-ytus 

34 Kal ca/xoi oúSev toutcov auvŕJKav 
Kal f)v to pŕjpa touto KeKpuppévov cnť 
ca/TÓäv Kal ouk eyívcoaKov tcx X£yó|aeva 

35 'EyéveTO Se ev to eyYÍC eiv chjtov 
eíg 'Iepi^w TUcpA.óc tic £Ká9m-o Trapa 
Tľ|V óSóv TTpoaariľcov 

36 ctKoúaag Se ôyXou 
SionTopeuop.évou eiruvGáveTO tí eír\ 
touto 

37 aTTŕ)YY ei ^ av Se aÚTW oti 'Inaoúg ô 
Na^wpaíog Trapép)(eTai 

38 Kal e[3ór|aev Aiyoov, 'Inaou uíe 
Aa(3íS, éAinaóv \ie 

39 Kal oí TTpoáyovTec £-n;£TÍ|jwv 
aÚTW íva aicoTrŕ|arj- aÚTÔg Se ttoXXw 
|aä\Xov EKpa^ev Ylé Aa(3í8, éAinaóv \ie 

40 araOelg Sé ó 'Inaouc; eKÉXeuaev 
aÚTÔv äv_9f)vai -rrpôc aÚTÓv £YYÍ°' aVTO í 
Se aÚTOU eTTnpoÓTnaev aúrov 

41 Aiywv, Tí aoi GéXeic. Tcoiŕ|aoo ó Sé 
enrev Kúpie ľva äva[3Xé^w 

42 Kal ô 'Inaouc evttev aÚTcp 
Ävá(3Xe^ov ŕ) TcíaTig aou aéacoKév ae 

43 Kal Ttapa)(pŕ)p.a ävé(3Xe^ev Kal 
ŕJKoXoúGei aÚTW So^á^wv tov Beóv Kal 
Tcäg ô Xaôg íScov é'ScoKev alvov rä 9eco 



19! 



>in p\eTO Tľjv 



j Kal eiaeXBcov 
'Iepv)(có 

2 Kal íSoú, ävrjp ôvópaTv KaXoúpevog 
Za.Kya.lcx; Kal aÚTÔg f|v äp)(n:eÄ.cóvnc; 
Kal oÚTog f|v TrXoúaiog- 



272 



LUKAS 19:12 



fciHe. %rttiiÚLÍÍ 
3 1 žádostiv byl vidéti Ježíše, kdo by 
byl; a nemohl pro zástup, nebo 
postavy malé byl. 

4 A pfedbéh napred, vstoupil na 
strom planého fíku, aby jej videl; neb 
tudy mél jíti. 

5 A když pf išel k tomu místu, 
pohledév zhúru Ježíš, uzrel jej, i fekl 
jemu: Zachee, spéšné sstup dolu, nebo 
dnes v domu tvém musím zústati. 

6 I sstoupil rýchle, a prijal jej 
radostné. 

7 A vidévše [to] všickni, reptali, 
ŕkouce: K človeku hŕíšnému se obrátil. 

8 Stoje pak Zacheus, fekl ku Pánu: 
Aj, polovici statku svého, Pane, 
dávam chudým, a oklamal-li jsem 
v čem koho, navracuji to čtvernásob. 

9 I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo 
se domu tomuto, protože i on jest syn 
Abrahamúv. 

10 Nebo pŕišel Syn človeka, aby 
hledal a spasil, což bylo zahynulo. 

11 Toho když oni poslouchali, 
promluvil k nim dále podobenství, 
protože byl blízko od Jeruzalema a že 
se oni domnívali, že by se hned mélo 
zjeviti království Boží. 

12 I ŕekl: Človek jeden rodu 
znamenitého odšel do daleké krajiny, 
aby prijal království a zase se navrátil. 



Te-xtus fete-ytus 

3 Kal kt,x\Tíi íSevv xôv 'Ir)aoúv xíc. 
éaxvv Kal oÚk ŕjSúvaxo äxrô xoú ô^Xou 
ôxi xfj ŕ)AiKÍa piKpôg ŕ|v 

4 xai xrpoSpapčov gpxrpoaGgv ävé(3r) 
gxrl auKopoopaíav, ľva l'Srj aúxôv ôxi 5ť 
eK£Ívr|c fjp.gAA.gv Sigpv_ga6ai 

5 xai obe ŕ]A.9gv gxrl xôv xóxcov 
äva|3Ai^ac ó 'Ir]aoúc glSgv aúxôv Kal 
glxrgv xrpč>£ aúxóv, Za.Kya.le axrgúaac 
Kaxá(3r)9v aŕjpgpov yap ev T( t> oIkco 
aou SeT pg pgívaí 

6 Kal axrgúaac Kaxg(3r| Kal 
úxcgSg^axo aúxôv vaípwv 

7 xai íSóvxgg axravxgc Sigyôyyuí^ov 
Aiyovxgc. ôxi ľlapa ápapxcoXcp ävSpl 
gíafjXGgv KaxaXuaav 

8 axaGgic Sg ZaKvaíoc. gixcgv xcpôg 
xôv KÚpvov 'iSoú, xa ŕ)píar| räv 
úxcap)(ôvxoov pou KÚpig SíScopi xoíc. 
xcxoo^oíg xai gľxivôc. xi gauKoipávxr|aa 
äxcoSíSoopi xgxpaxcXouv 

9 glxrgv Sg xrpôc. aúxôv ó 'Ir]aoúc. ôxi 
Eŕjpgpov awxripía xw o'íkw xoúxcp 
gyévgxo KaBóxi Kal aúxôg uíôc Ä(3paáp 
gaxiv 

10 ŕ)X9gv yap ô ulôg xoú avOpcóxcou 
£r|xŕjaai Kal awaai xô ónxoXwXôc. 

11 äkouÓvxoov Sg aúxwv xauxa 
xrpoaGglc gixcgv xcapa(3oXr)v Sia xô 
gyyúg aúxôv glvaí 'IgpouaaA.rjp Kal 
SoKgív aúxoúg ôxv Txapav^pfjpa pgXXgi ŕ) 
(BaaiXgía xoú Ggoú ävaipaívgaGai 

12 glxrgv oúv 'ÄvGpooxróg xig gúygvrjc. 
gxcopgúGr) glg v_cópav paKpav Xa[3glv 
gauxw (3aai\gíav Kal úxroaxpáyai 



L U K A S 19:13 



273 



fciHe. %rpUickií 

13 I povolav desíti služebníkú 
svých, dal jim deset hŕiven, a f ekl jim: 
Kupčtež, dokudž nepfijdu. 

14 Méšťané pak jeho nenávideli ho, 
a poslali poselství za ním, ŕkouce: 
Nechcemeť, aby tento kraloval nad 
nami. 

15 I stalo se, když se navrátil, pŕijav 
království, rozkázal zavolati téch 
svých služebníkú, kterýmž byl dal 
peníze, aby zvédél, jak kdo mnoho 
získal. 

16 I pfišel první, ŕka: Pane, hrivna 
tvá deset hŕiven získala. 

171 f ekl jemu: To dobre, služebníče 
dobrý. Že jsi nad málem byl verný, 
méjž moc nad desíti mésty. 

18 A druhý pfišel, ŕka: Pane, hrivna 
tvá získala pét hŕiven. 

19 I tomu ŕekl: I ty budiž nad péti 
mésty. 

20 A jiný pfišel, ŕka: Pane, aj, teď 
hrivna tvá, kterouž jsem mél složenou 
v šatku. 

21 Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi 
človek prísny; béŕeš, čeho jsi 
nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval. 

22 I ŕekl jemu: Z úst tvých soudím 
tebe, služebníče zlý. Vedel jsi, že jsem 
já človek prísny, bera, což jsem 
nepoložil, a žna, čehož jsem 
nerozsíval. 



Te-xtus %tz.tytu$ 

13 KaAiaac. Se Séxa SoúXoug éauxoú 
é'SooKev aúxoíg Séxa uvac. kou. elxrev 
Tcpôg ca/xoúc ripayuaxeúaaaBe eooc 
epv_ouai 

14 ov 5e ttoXítcu ca/xoú euíaouv 
aúxóv Kal äxréaxeiA.av xcpea|3eíav 
ÓTTÍaco ca/xoú Aiyovxec Ov BéXouev 
xoGxov (BaaiXguaai écp' ŕjuac. 

15 Kal éyévexo ev to excaveA.8eív 
aúxóv \a[3óvxa xŕ|v (BaaiXeíav Kal 
enxev cpcovnOfívaí aúxw xoúc SoúXouc 
xoúxoug olc é'SooKev xó äpyúpiov ľva 
yvw xíg xí Siexrpayuaxeúaaxo 

16 xrapeyévexo Se ó xcpwxog Aiywv, 
Kúpie ŕj pva aou xrpoaeipyáaaxo Séko 
pväg 

17 Kal enxev aúxw Eú, äyaBe SoúXe 
ôxv ev ekayioTW xnaxôc; eyévou ľaOi 
e|ouaíav é'v_oov exrávco 5eKa xróX.eoov 

18 Kal ŕ|A.9ev ó Seúxepoc. Xéyoov, 
Kúpie 'H pva aou éxroínaev xrévxe uvac. 

19 enxev 8é Kal xoúxw Kal oii yívou 
excávoo xrévxe xcóXecov 

20 Kal exepoc ŕ]A.9ev Aiywv, Kúpie 
íSoú, ŕ) uva aou fjv elvov äxroKeiuévr|v 
ev aouSapíw- 

21 etpo(3oúpnv yáp ae oxv avGpooxcog 
aúaxnpôc el aľpeig o oÚk é'BnKac Kal 
Bepí^eig ô oÚk eaxreipac 

22 Aiyei 8é aúxw 'Ek xoú axóuaxóg 
aou Kpivw ae xcovnpé SoúXe fjôetg ôxi 
eyw avBpooxcog aúoxnpóg eiui aľpoov ô 
oÚk é'9r|Ka Kal 9epí£cov o oÚk eaxceipa 



274 



LUKAS 19:3 3 



fciHe. %rpUickií 

23 I proces tedy nedal penéz mých 
na stúl, ajá pŕijda, byl bych je vzal 
i s požitky? 

24 1 f ekl tém, ktefíž tu stáli: Vezmete 
od neho hŕivnu, a dejte tomu, kterýž 
má deset hfiven. 

25 I fekli jemu: Pane, máť deset 
hfiven. 

26 [I dí jim:] Jisté pravím vám, že 
každému, kdož má, bude dano, ale od 
toho, kterýž nemá, i to, což má, bude 
odjato. 

27 Ty pak nepf átely mé, ktefíž 
nechtéli, abych nad nimi kraloval, 
priveďte sem a zmordujte pf ede 
mnou. 

28 To povédév, šel pfedce, vstupuje 
k Jeruzalemu. 

29 I stalo se; když se priblížil 
k Betfagi a k Betany, k hofe, kteráž 
slove Olivetská, poslal dva učedlníky 
své, 

30 Ŕka: Jdéte do mestečka, kteréž 
proti vám jest. Do kteréhožto 
vejdouce, naleznete oslátko privážané, 
na némžto nikdy žádný z lidí nesedel. 
Odvéžtež je, a priveďte ke mné. 

31 A optal-liť by se vás kdo, proč [je] 
odvažujete, tak jemu díte: Protože Pán 
ho potrebuje. 

32 Tedy odšedše ti, ktefíž byli 
posláni, nalezli [tak], jakž jim byl 
povédél. 

33 A když odvažovali oslátko, fekli 
páni jeho k nim: Proč odvažujete 
oslátko? 



Ttxtus fece-ytus 

23 Kal Siatí o\jk eSooKac. xó 
äpyúpiov \\o\i éxri xŕ|v xpáxxe^av Kal 
éyw éABwv auv tokco äv ETcpa^a aúxô 

24 Kal xoíg xxapeaxwaiv eíxxev 'Äpaxe 
äxť aúxoú xŕjv pvav Kai Sóxe to xäc 
Séko pvag ey_ovxv 

25 Kai eíxcov aúxw Kúpie eyei Séko 
[iväc 

26 AiyoD yäp úpív ôxi xcavxi to 
é'v_ovxi SoBŕjaexai äxxô Se xou pŕ| 
é'v_ovxoc Kai o eyei äpGŕjaexai äxx' 
aúxou 

27 xx\r|v xoug evj^poúc; pou éKeívouc, 
xoug pŕ| BeXŕjaavxág pe (BaavXeuaai éxx' 
aúxouc äyáyexe á>Se Kai Kaxaaipá!;axe 
epxxpoaBév pou 

28 Kai eíxxwv xauxa exxopeúexo 
epxxpoaGev äva(3aívoov eíc 'IepoaóAupa 

29 Kai éyévexo obe fJYY vcrev e *S 
Br)9ipayri Kai Br|9avíav xxpôc xô ôpog 
xo KaXoúpevov 'EXaicov äxxéaxeiXev 
Súo xcôv pa0r|xcôv aúxou, 

30 eixxwv, 'Yxxáyexe eíg xrjv Kaxévavxi 
Kcópr|v év f] eíaxxopeuópevoi eúpŕ|aexe 
xxcôXov SeSepévov écp' ov oúSeic 
xxcóxxoxe ävGpcóxxwv eKÓQiaev 
Axiaavxec aúxóv äyaYexe 

31 Kai eáv xic úpac epooxa Aiaxí 
Xúexe oíŕrwc epeíxe aúxw, ôxi 'O KÚpioc 
aúxoO y^peíav e^ev 

32 äxxeA.9óvxec Se oí äxxeaxaXpévoi 
eúpov KaOčog eixcev aúxoíc 

33 X.UOVXWV Se aúxwv xôv xxcoXov 
elxxov oi KÚpioi aúxoú xxpóc. aúxoúc. Tí 
Xúexe xóv xxcoXov 



LUKAS 19:3 4 



275 



fciHe. %mlickÁ 

34 A oni ŕekli: Pán ho potrebuje. 

35 1 pf ivedli je k Ježišovi, a vloživše 
roucha svá na oslátko, vsadili na ne 
Ježíše. 

36 A když on jel, stlali roucha svá na 
ceste. 

37 Když se pak již približoval 
k místu tomu, kudyž scházejí s hory 
Olivetské, počalo všecko množství 
učedlníkú radostné chváliti Boha 
hlasem velikým ze všech divú, kteréž 
byli videli, 

38 Rkouce: Požehnaný král, jenž se 
béfe ve jménu Páné. Pokoj na nebi, 
a sláva na výsostech. 

39 Ale néktef í z farizeú, kteŕíž tu 
byli v zástupu, ŕekli k nemu: Mistŕe, 
potresci učedlníkú svých. 

40 I odpovédév, fekl jim: Pravímť 
vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť 
bude volati. 

41 A když se priblížil, uzfev mesto, 
plakal nad ním, 

42 Ŕka: Ó kdybys poznalo i ty, a to 
aspoň v takový tento den tvúj, které 
by veci ku pokoji tobé byly; ale skrytoť 
jest to nyní od očí tvých. 

43 Nebo pfijdou na té dnové, [v 
nichž] obklíčí té nepf átelé tvoji valem, 
a oblehnou tebe, a ssouží té se všech 
strán. 

44 A s zemí srovnají té, i syny tvé, 
[kteŕíž] v tobé [jsou], a nenechajíť 
v tobé kamene na kameni, protože jsi 
nepoznalo času navštívení svého. 



Textvts fece-ytus 

34 ov Se elxxov 'O KÚpioc. aúxoú 
Xpáav ejei 

35 Kal fjyayov aúxôv xxpôc xôv 
'IriaoOv Kal exxippvyavxec. Éatnrwv xa 
ípáxia éxxl xôv xxwXov éxxe(3í(3aaav xôv 
'IriaoOv 

36 xxopeuoiiévou Sé aúxou 
úxxeaxpcóvvuov xa íp.áxia aúxwv ev xfj 
óScô 

37 'Eyyí^ovxoc S £ aúxou fjSr] xxpôc xrj 
Kaxa(3áaei xoú "Opoug räv 'EAaiwv 
fjp^avxo arxav xô xxXnGog xwv 
pa9r|xwv v_aípovxec aíveív xôv Beôv 
ipoovfi p.eyáA.rj xxepl xraawv wv elSov 
Suvápewv 

38 Aiyovxec EúA.oyr)pévoc. ó 
epv_ópevog (BaaiXeúg ev ôvópaxi Kupíou- 
eípn vr) ev oúpavco Kal Só^a ev ú^íaxovg 

39 Kaí xiveg räv $apiaaíoov äxcô xoú 
ôyXou elxxov xxpôg aúxôv AvSáaKaXe 
exxixípr|aov xoíg p.a0r|xaTc. aou 

40 Kal äxxoKpiGelg elxxev aúxoíc, 
Aéyoo úp.ív ôxi, éav oúxoi aicoxxnacoaiv, 
oí AAGoi KeKpá^ovxai 

41 Kal obg ŕjyyiaev ISčov xrjv xcôXiv 
eKXauaev exť aúxn, 

42 Aiy uv ôxi Ev eyvco^ Kal au Kal ye 
ev xtj npépa aou xaúxrj xa xxpôg eipnvr|v 
aou- vúv Se eKpú(3r| äxcô ô<j>9aAud>v 
aou- 

43 ôxv f)^ouaiv rjpépai exxl ae Kal 
xxepi(3a\oúavv oí e)(9poí aou yápaKa 
aoi Kal xxepvKUKXoóaouaív ae Kal 
auvé^ouaív ae xxávxoGev 

44 Kal eSaipioúaív ae Kal xa xeKva 
aou ev aoí Kal oÚk ónpŕ)aouaiv ev aoí 
AA9ov exxl XíGco- ävO wv oÚk eyvco^ xôv 
Kaipôv xfjg éxxiaKoxxfjc. aou 



276 



LUKAS 20:8 



fciHe. %mlickÁ 

45 A všed do chrámu, počal 
vymítati prodavače a kupce z neho, 

46 Rka jim: Psáno jest: Dúm múj 
dúm modlitby jest, vy jste jej pak 
učinili peleší lotrovskou. 

47 I učil na každý den v chráme. 
Prední pak knéží a zákoníci i prední 
v lidu hledali ho zahladiti. 

48 A nenalezli, co by jemu učinili. 
Nebo všecken lid jej sobé liboval, 
poslouchaje ho. 

»"} í~\l stalo se v jeden den, když on 
^—vyučil lid v chráme a kázal 
evangelium, že prišli k tomu prední 
knéží a zákoníci s staršími, 

2 I ŕekli jemu: Povez nám, jakou 
moci tyto veci činíš, aneb kdo tobé 
tuto moc dal? 

3 1 odpovédév, fekl jim: Otížiť se i já 
vás o jedné veci a odpovéztež mi: 

4 Kŕest Janúv s nebe-li byl, čili 
z lidí? 

5 Oni pak uvažovali to mezi sebou, 
ŕkouce: Jestliže bychom ŕekli: S nebe, 
díť nám: Pročež jste tedy neuverili 
jemu? 

6 Pakli díme: Z lidí, lid všecken 
ukameňuje nás; neb [oni] cele tak drží, 
že Jan jest prorok. 

7 I odpovédéli: Že nevédí, odkud 
jest byl. 

8 1 fekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, 
jakou moci toto činím. 



45 Kal eíae\9wv eic to íepôv fjp|axo 
6K(3áXXeiv xoúc xxcoA.oúvxac év aúxw 
Kal äyopá^ovTag, 

46 Aiycov aúxoíc, ľéYpaxxxai ó oikôc 
pou ovkoc Trpoaeuvjjc éaxív, úpeíc 5é 
aúxôv éxxoiŕ|aaxe axxŕ|A.aiov Xrjorwv 

47 Kal f)v SvSáaKoov xô Ka9' ŕ|pépav 
ev in íepw oi 5e ap)(iepeíc Kal oí 
Ypappaxeíc e^ŕjxoiiv aúxôv äxxoAiaai 
Kal oí xxpwxoi xoú Xaoú 

48 Kaloú)(£upiaKovxč>xíxroiŕ|acoaiv 
ô A.aôc y^P a^ac e!;eKpépaxo aúxoú 

CXKOÚOOV 

<"} /"^Kal eyévexo ev pia xwv ŕipepwv 
^- v/eK£vvcov, SiSóokovxoc aúxoú xôv 
Xaôv ev xa> íepw Kal eúaYY e ^ v í H-£ v0U 
£xxéaxr|aav ol äpv_iepeíc Kal oí 
Ypappaxeíc. aúv xoíc. xcpea(3uxépovg 

2 Kal Eixxôv xxpôc. aúxôv AiYOvxec. 
Elxxe ŕ|pív ev xcoía e^ouaía xaúxa 
xxoieíc fj xíc éaxiv ó Soúc ooi xíjv 
é|ouaíav xaúxr|v 

3 äxxoKpiGelc Se elxxev xcpôg aúxoúc 
'Epwxŕ)aoo úpac. kcxyw eva X.óyov Kal 
eľxxaxé poi- 

4 To (Báxcxiapa 'Icoávvou e!; oúpavoú 
ŕ|v fj eE, ävBpcóxxcov 

5 oí 5e auveXoYvoavxo xxpôc éauxoúc 
XeYovxeg ôxi 'Eav eľxxwpev 'EE, oúpavoú 
epeí Aiaxí oúv oÚk éxxiaxeúaaxe aúxw 

6 eav Sé eľxcoopev 'EE, ävGpoóxxwv xxag 
ó Xaôg KaxaXvBáaei ŕjpac. xxexxeiapévoc. 
YÓp éaxiv 'Iooávvr|v xcpotpŕ)xr|v elvaí 

7 Kal äxxeKpí9r|aav pŕj eíSévaí xxôGev 

8 Kal ó 'Ir|aoúg elxxev aúxoíc. OúSe 
eycú XeYW úpív év xcoía é^ouaía xaúxa 

XXOIÓĎ 



LUKAS 20:9 



277 



fciHe. %rpUickií 

9 I počal lidu praviti podobenství 
toto: Človek jeden štípil vinici, 
a pronajal ji vinaŕúm, a sám odšed 
podal [byl tam] za mnohé časy. 

10 A v čas slušný poslal k vinaŕúm 
služebníka, aby z ovoce vinice dali 
jemu. Vinári pak zmrskavše jej, pustili 
ho prázdneho. 

11 A on poslal druhého služebníka. 
Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, 
pustili prázdneho. 

12 I poslal tfetího. Ale oni i toho 
zranivše, vystrčili ven. 

13 Tedy f ekl Pán vinice: Co učiním? 
Pošli svého milého Syna. Snad když 
toho uzri, ostýchati se búdou. 

14 Uzfevše pak vinári, rozmlouvali 
mezi sebou, ŕkouce: Tentoť jest dédic; 
pojďte, zabijme jej, aby naše bylo 
dédictví. 

15 A vystrčivše jej ven z vinice, 
zamordovali [ho]. Což tedy učiní jim 
Pán vinice? 

16 Pfijde a vyhladí vinafe ty, a dá 
vinici jiným. To uslyšavše, fekli: 
Odstup to. 

17 A on pohledév na né, fekkCojest 
pak to, což napsáno jest: Kámen, 
kterýmž pohrdli délníci, ten učinén 
jest v hlavu úhelní. 



Te.xtus %tz.tytu$ 

9 "Hp^axo 5é Trpôc xôv Xaôv Aiyeiv 
xr| v Tcapa(3oXr| v xaúxtiv 'ÄvGpooxcóg xig 
éipúxeuaev äpxceXwva Kal e^éSoxo 
aúxov Y eoD PY ^ Kai ctTxeSŕjpriaev 
\póvo\i<; ÍKavoúg 

10 Kal év Kcupw äxcéaxevXev xrpôc 
xouc y £W PY°^í 5oúA.ov ľva äxcô xoú 
Kapxroú xoú äpxceXcovog Swavv aúxw- 
oí Se Y eoo PY ov Seípavxec aúxov 
e|axc£oxeiX.av Kevóv 

11 Kal xcpoaéGexo xcépvyai exepov 
SoúXov ol Se KaKevvov Seípavxeg Kal 
äxipáaavxeg e|axrioxeiA.av Kevóv 

12 Kal xrpoaéGexo xrép^aľ xpíxov ol 
Se Kal xoúxov xpaupaxíaavxec. 
e|é(3a\ov 

13 elxrev Se ó KÚpiog xoú ap.TxeA.wvoc 
Tí xcoiŕ|aw xrép^w xôv ulov pou xôv 
äYaxcrixóv ľaoog xouxov ISóvxec. 
evxpaxcŕ)aovxai 

14 ISóvxeg Se aúxov ol Y e0D PY 01 
SieXoYÍCovxo xcpôg éauxoúg, AÍYOvxe<; 
Oúxóg éaxiv ó KXripovópog- Seúxe 
ónxoKxeívwpev aúxóv ľva ŕjpcôv YÉvrrrai 
ŕ) KXripovopía 

15 Kal £K(3a\óvxeg aúxov e^co xoú 
äpxceXw vog ónxéKxeivav xí oú v xroiŕ| aei 
aúxovg ó KÚpiog xoú äpxceXcôvog 

16 eXeúaexai Kal äxroAiaei xoúg 
YeoopYoúg xoúxoug Kal Scóaei xov 
äpTxeXcôva aXXovg aKoúaavxeg Se 
elxrov, Mŕj yÉvovxo 

17 ô Se ep(3Xév^ag aúxoíg elxrev Tí oúv 
éaxvv xô Y£ypcx(J(jévov xoúxo- AíGov ôv 
äxceSoKÍpaaav ol oiKoSopoúvxeg oúxog 
eYevŕ)9r| elg KeipaA.ŕ|v Y^víag 



278 



LUKAS 20:2 6 



fciHe. %rpUickií 

18 Každý, kdož padne na ten 
kámen, rozrazí se; a na kohož by on 
upadl, potfeťjej. 

19 I hledali prední knéží a zákoníci, 
jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, 
ale báli se lidu. Nebo porozumeli, že 
by na ne mluvil podobenství to. 



20 Tedy ukládajíce [o nem], poslali 
špehéfe, ktefíž by se spravedlivými 
činili, aby ho polapili v reči, a potom 
jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu. 

21 I otázali se ho [oni], ŕkouce: 
Mistf e vime, že práve mluvíš a učíš, 
a neprijímaš osoby, ale v pravde ceste 
Boží učíš. 

22 Sluší-li nám daň dávati císaŕi, čili 
nie? 

23 Ale [Ježíš] rozuméje chytrosti 
jejich, dí jim: Co mne pokoušíte? 

24 Ukážte mi peníz. Čí má obraz 
a nápis? I odpovédévše, fekli: Císafúv. 

25 On pak ŕekl jim: Dejtež tedy, co 
jest cisárova, císaŕi, a což jest Božího, 
Bohu. 

26 1 nemohli ho za slovo popadnouti 
pred lidem, a divíce se odpovedi jeho, 
umlkli. 



Ttxtus fectytus 

18 irag ó xteawv exť éxeivov xóv 
AAGov auvGA.aaGnaexaľ éip' ôv 5' äv 
xcéarj AiKpnaei autov 

19 Kal e^nxnaav oi äpv_iepeíc Kal oí 
ypappaxeíc éxu|3aA.eív exť aúxôv xác 
\eipac év aúxf] xrj capa Kal 
etpo(3n9naav xč>v Xaóv éyvcoaav yáp 
oxi xrpôc aúxouc xnv xcapa(3o\nv 
xaúxnv elxcev 

20 KalTxapaxnpnaavxegäxréaxeiXav 
éyKaGéxouc úxcoKpivopévoug éauxoug 
SiKaíoug elvaí ľva 6Txi\á(3oovxai aúxoú 
Xóyou eic xô xcapaSouvaí aúxôv xrj 
äp)(n Kal xrj g^ouaía xou ŕjyepóvog 

21 Kal excnpcóxnaav aúxôv Aiyovxec 
AvSáaKaXs ol'Sapev ôxv ôpGwc Aiyeic 
Kal SiSáaKeic Kal oú A.ap|3áveic 
Txpóaooxcov äXA.' éxť äXnGeíag xŕjv óSóv 
xoú GeoG SiSáaKac/ 

22 e^ecmv npvv Kaíaapv ipópov 
SoGvaí f] o u 

23 Kaxavonaac 5é aúxwv xnv 
xcavoupyíav elxrev xrpôc. aúxoúg xí pé 
xceipá^exe 

24 éxuSeí!;axé poi Snvápiov xívoc. 
ev_£i emóva Kal eTxiypatpnv 
äxroKpiGévxec Se elxrov, Kaíaapog 

25 ó Sé elxcev aúxovc, äxcóSoxe 
Toívuv xá Kaíaapog Kaíaapi Kal xa 
xou GeoG xco Geco 

L L 

26 Kal oÚk Xayyaav excv\a(3éaGai 
aúxoG pnpaxog evavxíov xoG XaoG Kal 
Gaupáaavxec. exrl x^ äxroKpíaei aúxoG 
eaíynaav 



LUKAS 2 0:27 



279 



fciHe. %mlickÁ 

27 Pfistoupivše pak néktefí 
z saduceú, (kteŕíž odpírají býti 
vzkŕíšení,) otázali se ho, 

28 Rkouce: Mistŕe, Mojžiš napsal 
nám: Kdyby bratr néčí umrel, máje 
manželku, a umrel by bez detí, aby ji 
pojal bratr jeho za manželku, 
a vzbudil sírne bratru svému. 

29 I bylo sedm bratŕí, a první pojav 
ženu, umrel bez detí. 

30 I pojal ji druhý, a umrel i ten bez 
detí. 

31 A tretí pojal ji, též i [všech] téch 
sedm, a nezústavivše semene, zemŕeli. 

32 Nejposléze po všech umrela 
i žena. 

33 Protož pri vzkŕíšení kterého 
z nich bude manželka, ponévadž 
sedm jich mélo ji za manželku? 

34 A odpovídaje, fekl jim Ježíš: 
Synove tohoto sveta žení se a vdávají. 

35 Ale ti, ktefíž hodni jmíni búdou 
dosáhnouti onoho veku a vzkŕíšení 
z mŕtvych, ani se ženiti búdou ani 
vdávati. 

36 Nebo ani umírati více nebudou 
moci, andélúm zajisté rovni búdou. 
A jsou synove Boží, ponévadž jsou 
synove vzkŕíšení. 

37 A že mrtví vstanou z mŕtvych, 
i Mojžiš ukázal pri onom kŕi, když 
nazýva Pána Bohém Abrahámovým 
a Bohém Izákovým a Bohém 
Jákobovým. 



Textvts fece-ytus 

27 ripoaeXBóvTgg Sé xivec xcov 
Ea5SouKaíwv oí ävxiAiyovxec. 
äváoraaiv pri eivaí excr|pcóxr|aav 
aúxôv 

28 Aiyovxec. AiSáaKaXe Mcoaŕjc. 
eypcapev ŕ]pív eáv xivoc. áSeXipôc 
arxoBávrj gv^oov yuvaÍKa Kal oúxoc 
äxeKvoc äxxoGávrj ľva Xá(3rj ó äSeAxpôc 
aúxoú xr|v yuvaÍKa Kal é!;avaaxŕ|arj 
OTcéppa tw äSeA.<j>cp aúxou 

29 éxcxá ouv áSeXipol f|aav Kal ó 
xcpwxoc A.a[3a>v yuvaÍKa áxcéBavev 
äxeKvoc- 

30 Kal eX.a(3ev ô Seúxepoc xr]v 
yuvaÍKa, Kal oúxôc; axxéOavev äxeKvoc 

31 Kal ó xpíxoc é'Xa(3ev aúxŕjv 
waaúxoog Sé Kal ol éxcxá oú KaxéXixcov 
xÉKva Kal áxceGavov 

32 uaxgpov 5é xcávxcov áxceGavev Kal 
ŕ) yuvr] 

33 év xí] oúv ävaaxáaei xívoc aúxwv 
yívexai yuvr| ol yáp éxcxá eaypv aúxr]v 
yuvaÍKa 

34 Kal äxxoKpiGelc. elxcev aúxoíc. ó 
'Ir)aoúc. Oí uíol xou aíwvoc. xoúxou 
yapouaiv Kal EKyapíaKovxai, 

35 oí Sé Kaxa|vw9évxeg xou aiwvoc 
EKeívou xuv_eív Kal xŕjc ávaaxáaeco^xfíc. 
ek veKpóĎv ouxe yapouaiv ouxe 
eKyapíaKovxai 

36 ouxe yáp áxcoGaveív é'xi Súvavxai 
vaáyyeXov yáp elaiv Kal ulov eiaiv xou 
9eoú xŕ)c ávaaxáoeco^ uíol ôvxec 

37 ôxi Sé éyeípovxai oí veKpol Kal 
Mwaŕ)c épŕjvuaev éxxl xŕ]c [3áxou cbg 
Aiyei KÚpiov xóv 9eóv Ä(3paáp Kal xôv 
Beôv 'IaaaK Kal xóv 9eôv 'IaKcó(3 



280 



LUK A S 21:3 



fciHe. %mlickÁ 

38 Búhť pak není mŕtvych, ale 
živých, nebo všickni jsou jemu živi. 

39 Tedy odpovédévše nékteŕí 
z zákoníkú, fekli: Mistfe, dobre jsi 
povédél. 

40 I neodvážili se jeho na nie více 
tázati. 

41 On pak ŕekl jim: Kterak [nékteŕí] 
praví Krista býti synem Dávidovým? 

42 A sám Dávid praví v knihách 
Žalmových: Ŕekl Pán Pánu mému: 
Seď na pravici mé, 

43 Ažť [i] položím nepf átely tvé 
v podnož noh tvých. 

44 Ponévadž Dávid jej Pánem 
nazýva, i kterakž syn jeho jest? 

45 I ŕekl učedmíkúm svým pfede 
vším lidem: 

46 Varujte se od zákoníkú, ktef íž 
radi chodí v krásném rouše a milují 
pozdravování na trzích a prední 
stolice v školách a první místo na 
večeŕích, 

47 Kteŕíž zžírají domy vdovské pod 
zámyslem dlouhé modlitby. Tiť 
vezmou téžší odsouzení. 



Textvts fece-ytus 

38 Geôc. Se oúk eoxiv vexpcov ä\\a 
£cÓvtoov xrávxec yáp auxco £a>aiv 

39 äxroKpiGévxec Sé xivec xcov 
ypappaxécov eixrov, AiSá okoKe KaA.côc 
eixcac 

40 oÚKexi Se éxóAucov éxrepcoxôiv 
aúxôv oúSév 

41 Eixrev Se xrpóc aúxoúc EIcôc 
Aiyouaiv xóv Xpioxôv uióv Aa(3lS 
eivaí 

42 xai aúxôg Aa(3vS Aiyei ev [3í[3X.cp 
^aAucôv Eixrev ô KÚpioc irä Kupícp pou- 
KáBou éx Sebcov pou 

43 eooc äv 9cô xoúc év_9pouc aou 
úxcoxcóSiov xcôv xxoScôv aou 

44 Aa(3iS oú v KÚpiov ca/xôv xaXeí kcu 
xrcôc; uióc ca/xoú éaxiv 

45 äkoúovxoc; Se xravxôc xoú Xaou 
eixrev xoíc pa9m-aíc aúxou 

46 TlpooéyeTe äxxô xcôv ypappaxécov 
xcôv BeXóvxoov xcepixcaxeív ev axoAaíc. 
xai tpiA.oúvxcov äaxraapoúc. ev xaíc. 
äyopaíg xai xcpcoxoKaBeSpíac; év xaíc 
auvaycoyaíc; KOtl TrpcoTOKXiaíag ev xoíc; 
Seíxcvoig 

47 oí KaxeaBíouaiv xág ovKvag xcov 
vjipcôv xai xrpotpáaei paxpa 
xcpoaeú)(ovxav oúxoi A.ŕ|\|/ovxcu 
xcepiaaóxepov xpípa 



(^'f A pohledév, uzrel [lidi] bohaté, 
£~ _L ktefíž metali dary své do 
pokladnice. 

2 Uzrel pak i jednu vdovu 
chudičkou, ana uvrhla dva šarty. 

3 I ŕekl: Vpravdé pravím vám, že 
vdova tato chudá více uvrhla nežli 
všickni [jiní]. 



<"} "I ÄvctpAi^ac Se eiSev xoúc 
A- _L (BáWovxag xá Scôpa aúxcôv eic; 
xô ya^otpuXáiaov xrXouaíouc; 

2 eiSev 5é xai xiva xŕjpav xceviy_pav 
(BáXXouaav éxei Súo Xexcxá 

3 Kcti eixrev Ä\ľ|9ó5g Aiyco ú pív ôxi ŕ| 
v_ŕ)pa ŕ) xcxcovjj auxr] xxXeíov xrávxcov 
e(3a\ev 



L U K A S 2 1:4 



281 



fciHe. %rpUickií 

4 Nebo všickni tito z toho, což jim 
zbývalo, dali dary Bohu, tato pak 
z své chudoby všecku živnost svou, 
kterouž méla, uvrhla. 

5 A když néktefí pravili o chrámu, 
kterak by kamením pekným i [jinými] 
okrasami ozdoben byl, ŕekl: 

6 Načež se to dívate? Pfijdouť 
dnové, v nichžto nebude zústaven 
kámen na kameni, kterýž by nebyl 
zbofen. 

7 1 otázali se ho, ŕkouce: Mistf e, kdy 
to bude? A které znamení, když se to 
bude míti stati? 

8 On pak ŕekl: Vizte, abyste nebyli 
svedeni. Nebo množí pfijdou ve 
jménu mém, ŕkouce: Že já jsem 
[Kristus], a čas se blíži. Protož 
nepostupujte po nich. 

9 Když pak uslyšíte o válkách 
a rúznicech, nestrachujte se; neboť 
musí to prvé býti, ale ne ihned konec. 

10 Tehdy pravil jim: Povstaneť 
národ proti národu, a království proti 
království. 

11 A zeme tŕesení veliká búdou po 
místech, a hladové, a morové, hrúzy 
i zázrakové s nebe velicí. 

12 Ale pred tím pfede vším 
vztáhnou ruce své na vás, a protiviti 
se vám búdou, vydávajíce vás do škôl 
a žaláru, vodiče k králúm 
a k vladaŕúm pro jméno mé. 



Te-xtus %tz.tytu$ 

4 occavxec. yáp oúxoi ex xou 
xcepiaaeúovxoc aúxoíc e[3aXov eic xá 
Swpa tou Geoú, auxr] 8e ek xou 
úaxepŕ|paxoc aúxŕ|c axcavxa xôv (3íov 
ôv eiv_ev e|3aA.ev 

5 Kaí xivcov Xeyóvxcúv xcepl xou iepou 
8xi AAGoic KctA.oíc Kal ävaBŕjpaaiv 
K£KÓapr|xai eixcev 

6 Taúxa a Becopeíxe éXeúaovxai 
ŕ|pépai év aíc. oúk äipeBŕjaexai AAGoc 
éxcl AAGco og o ú KaxaA.u9ŕ]aexai 

7 'Excr|pcóxr|aav 5e aúxôv Aiyovxeg 
AiSáaKaXe xcóxe oú v xauxa eaxai Kal xí 
xô aripeíov ôxav péXXrj xauxa yíveaGai 

8 ó 5e eixcev BÄixrexe prj xcXavr|9f)xe- 
xcoXXoi yáp eXeúaovxai excl tô ôvópaxí 
pou Aiyovxec oxi 'Eycó eipv xaí 'O 
Kaipóc fjyyiKev prj oúv xcopeuGŕjxe 
ôxcíaoo aúxóäv 

9 ôxav 5e aKoúarrce xcoAipouc. Kal 
aKaraoramai; pr) xcxor]9ŕjxe- 8eí yáp 
xauxa yevéaBai xcpwxov ä\X' oúk 
eúBéwc xô xéXoc 

10 Tóxe eX.eyev aúxoíg 'EyepGŕjaexai 
é'Bvoc excl é'Gvoc Kal (BaaiXeía excl 
fiaoikeiav 

11 aeiapoí xe peyáXoi Kaxá xóxcouc 
Kal Xipol Kal Xoipol eaovxai <j>ó|3r|xpá 
xe Kal aripeva äxť oúpavou peyáXa 
eaxai 

12 xcpô Se xoúxwv äxcavxoov 
exci(3a\ouaiv eip' úpac xác xeípac 
aúxwv Kal SioĹ>!;ouaiv xcapaSiSóvxec 
eic auvayooyág Kal ipuA.aKac 
äyopévoug excl (BaavXevg Kal ŕiyepóvag 
eveKev xou óvópaxóg pou- 



282 



LUKAS 21:2 3 



fciHe. %rpUickií 

13 A toť se vám díti bude na 
svédectví. 

14 Protož složtež to v srdci ch vašich, 
abyste se nestarali, kterak byste 
odpovídati méli. 

15 Jáť zajisté dám vám ústa 
a moudrost, kteréžto nebudou moci 
odolati, ani proti vám ostáti všickni 
protivníci vaši. 

16 Budete pak zrazováni i od rodičú 
a od bratrú, od príbuzných i od pŕátel, 
a zmordují [nékteré] z vás. 

17 A budete v nenávisti všechném 
pro jméno mé. 

18 Ale vlas s hlavy vaši nezahyne. 

19 V trpélivosti vaši vládnéte 
dušemi vašimi. 

20 Když pak uzrite obležený od 
vojska Jeruzalem, tedy vezte, žeť se 
priblížilo zkažení jeho. 

21 A tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, 
utíkejte k horám, a kdo uprostred 
neho, vyjdéte, a ktefí v končinách, 
nevcházejte do neho. 

22 Neboť búdou dnové pomsty, aby 
se naplnilo všecko, což psáno jest. 

23 Ale béda tehotným a tém, kteréž 
kojí v téch dnech. Neboť bude dav 
veliký v této zemi, a hnev [Boží] nad 
lidem tím to. 



13 äTco(3ŕ)aeTai Se úpív eíc uap-rúpiov 

14 9éa9e oúv eľc. xác KapSíac úpcov 
prj Trpope\eTOV an:oA.oYr|9ŕÍ var 

15 eyw y^P Scóaco úpív otepa Kal 
aocpíav ŕ] oú 8uvŕ|oovTai ävrenreív 
oúSé ävxvoTfjvav Tcávrec. oí ávTiKeípevoi 
úpív 

16 Tcapa8o9ŕ)aeo9e Se kou útto 
yovécov Kal äSeAxpwv Kal ouyy £V( ^ v 
Kal <j>íA.fc>v Kai 9avaTcóoouoiv eE, úpwv 

17 Kal eaea9e piooúpevoi Útto 
Tcávxwv 5iá xô ôvopá pou 

18 Kal 9pl| eK xf)g KeipaA.ŕ)c úpcov oú 
pŕj äiróXriTav 

19 év tt] {/Trópov^ úpcôv KTŕ)oao9e 
rac tpxác úpcov 

20 "Oxav 5é l'5r|Te KUKX.oupévr)v Útto 
OTpaTOTréSoov Tŕjv 'IepouoaXŕjp TOTe 
yvcÔTe oti fJYY lKev ŕ| epŕjpoooig aÚTŕ|c 

21 TOTe ol év tv\ 'IouSaía tpeuY£Tcoaav 
eic to ôpr) Kal ol ev péacp aÚTŕ|c 
eKv_wpeÍTCoaav Kal ol ev raíc v_cópaic 
pirj eloepv_éa9cooav eíc aÚTŕjv 

22 otv ŕ)pépai eKSvKŕjaecog ainai evovv 
toú TrXr|pciD9f)vai TrávTa to 
YeYpappéva 

23 oúal 5e raíg ev Y^orpl év_oúoaic 
Kal raíc 9r)Xa^oúoaig év éKeívaic raíc 
ŕ)pépaig- éorai yap ävaYKri peYaAx] ItcI 
Tŕ)c yr\q Kal ôpyíl év tq Xacp toutco 



LUKAS 2 1:24 



283 



fciHe. %mlickÁ 

24 I padati búdou ostrostí meče, 
a zjímaní vedení búdou mezi všecky 
národy, a Jeruzalem tlačen bude od 
pohanu, dokudž se nenaplní časové 
pohanu. 

25 A budouť znamení na slunci a na 
mésíci i na hvézdách, a na zemi 
soužení národu, nevédoucích se kam 
díti, když zvuk vydá more a vlnobití, 

26 Takže zmrtvéjí lidé pro strach 
a pro očekávání téch vecí, kteréž 
pfijdou na všecken svet. Nebo moci 
nebeské pohybovati se búdou. 

27 A tehdyť uzri Syna človeka, an se 
béf e v oblace s moci a slávou velikou. 

28 A když se toto počne díti, 
pohleďtež a pozdvihnétež hláv 
vašich,protože se približuje vykoupení 
vaše. 

29 1 povédél jim podobenství: Patfte 
na fíkový strom i na všecka stromoví. 

30 Když se již pučí, vidouce to, sami 
to znáte, že blízko jest leto. 

31 Takž i vy, když uzrite, ano se tyto 
veci déjí, véztež, že blízko jest 
království Boží. 

32 Amen pravím vám, že nepomine 
vék tento, ažť se [toto] všecko stane. 

33 Nebe a zeme pominou, ale slova 
má nepominou. 



24 Kal xreaoúvxai axópaxi pavaípac 
Kal aiv_|aaXwTva9ŕ)aovTai äg Trávia xá 
é'9vr| Kai'IepouaaArJL-i eaxai xraxoupévr] 
Útto eGvwv a)(pv TrAripcúBcoaiv Kaipoi 
eBvGĎv 

25 Kai eaxai aripeía e v ŕ]Aíw Kai 
aeXŕjvrj Kai áaxpoic Kai exci Trjc; yi^ 
auvoyji éOvóäv ev äxcopía r\\o\ior\<; 
9aXáaar|g Kai aáXou 

26 äxco^u^óvxoov ävGpcóxcwv äxcô 
ipó|3ou Kai xcpoaSoKÍag xwv 
excep)(opévwv xrj oiKoupévrj ai yáp 
Suvápag xcôv oúpavcôv aaXeu9ŕ)aovxai 

27 Kai xóxg ô\|;ovxai xôv ulov xou 
ävGpcóxcou ep)(ópevov ev veipéArj pexá 
Suvápeooc Kai oó!;r|c xcoXXfjg 

28 äpy_opévcov 5e xoúxoov yíveaBai 
ävaKÚvpaxe Kai sxrápaxe xác K£ipaA.ác 
úpwv Svóxi gyyíí^ei H äxcoXúxpooaig 
úpwv 

29 Kai eixcev xcapa(3oXr|v aúxoíc- 
"iSexe xijv auKrjv Kai xcávxa xá Sév5pa- 

30 ôxav xcpo[3áXwaiv fjSr) (BXÉxcovxeg 
ácp' éauxwv yivcóaKexe ôxi fjSr) eyyuc 
xô 9époc eoxív 

31 ouxcoc. Kai úpeíg ôxav íSr|xe xaúxa 
yivópeva yivoóaKexe ôxi eyyúg eaxiv ŕ) 
(BaaiXeía xou 9eo0 

32 ápŕjv Aiyoo úpív ôxv oú pŕj 
TxapéXBrj ŕj yeveá auxr| ecog áv xcávxa 
yévr)xav 

33 ó oúpavôc Kai ŕ) yfj 
xcapeXeúaovxai ol Se Xóyoi pou oú pŕj 
TxapéXBwCTiv 



284 



LUK A S 22:6 



fciHe. %rpUickií 

34 Pilné se pak varujte, aby snad 
nebyla obtížena srdce vaše obžerstvím 
a opilstvím a pečováním o tento život, 
a vnáhle prikvačil by vás ten den. 

35 Nebo jako osidlo pŕijde na 
všecky, jenž pfebývají na tvári vší 
zeme. 

36 Protož bdéte všelikého času, 
modléce se, abyste hodni byli ujíti 
všech téch vecí, kteréž se búdou díti, 
a postaviti se pred Synem človeka. 

37 1 býval ve dne v chráme, uče, ale 
v noci vycházeje, prebýval na hore, 
kteráž slove Olivetská. 

38 A všecken lid na úsvite pf icházel 
k nemu do chrámu, aby ho 
poslouchal. 



Te-xtus fete-ytus 

34 npoaév_exe Se éauxoíc pŕjxxoxe 
papuvBwaiv úpwv aí KapSíai év 
KpaiTcáXrj Kal péBrj Kcti pepípvaic 
|3icoTiKavc Kal aiipvíSioc eip' úpac 
exxiaxfi ŕ) ŕ|pépa eKeívr) 

35 obe xrayíc yap exxeA.eúaexai etci 
xxávxac xoúc KaBripévouc Éxrl 
xxpóawxxov xxáar|c xŕ|c yf)g 

36 aypuxxveíxe oúv év xcavxl Kaipco 
Seópevoi ľva Kaxa^iwBŕjxe éKipuyeív 
xauxa xxávxa xá péXXovxa yíveaBai 
Kal oraOŕ)vai epxxpoaBev xou ulov) xou 
avBpcóxxou 

37 'Hv 5e xág ŕ|pépac ev to lepw 
SiSáaKcov xa$ 5e vÚKxac e|epv_ópevog 
r\\i\i£,£TO eíc xo ôpoc xô KaXoúpevov 
'EXaicov 

38 Kal xxac ó Xaôc. wpBpi^ev xxpôc 
aúxôv ev rä lepcô aKoúeiv aúxoú 



i~\ i~\ Približoval se pak svátek 
^i^ipŕesnic, jenž slove velikanoc. 

2 I hledali prední knéží a zákoníci, 
kterak by jej vyhladili; ale obávali se 
lidu. 

3 Tedy ďábel vstoupil do Jidáše, 
kterýž sloul Iškariotský, jednoho 
z počtu dvanácti. 

4 A on odšed, mluvil s pŕedními 
knéžími, a s úŕedníky nad [chrámem], 
kterak by ho jim zradil. 

5 I zradovali se, a smluvili s ním, že 
mu chtí peníze dáti. 

6 A [on také jim] pfifekl. I hledal 
príhodného času, aby ho jim zradil 
bez zástupu. 



^ ^ "Hyyi^ev Se ŕ) éopxŕ) tov 
t í g^úpcov ŕj \eyopévr| náoya 

2 Kal é£ŕ)xouv ol äp)(iepelc Kal ol 
ypappaxeíc. xo xxcoc. ävéXwaiv aúxôv 
éipo|3oúvxo yap tov A.aóv 

3 EvafjXGev Sé ó Eaxavac eíc 'Ioú5av 
xôv éxxiKaXoúpevov 'IaKapioóxr|v ôvxa 
eK xou apiBpoú xóäv ScóSeKa- 

4 Kal arxeXBwv auve\áAr|aev xoíg 
äp)(iepeOaiv Kal xoig axpaxriyoíc. xô 
xxwc aúxóv xrapa5a> aúxoíc 

5 Kal ev_ápr)aav Kal auvéBevxo aúxw 
apyúpiov 8oúvai 

6 Kal e|wpoXóyr|aev Kal e^ŕJTEi 
euKaipíav xou xrapaSoúvaí aúxôv 
aúxoíc axep ôv\ou 



LUKAS 2 2:7 



285 



fciHe. %rpUickií 

7 Tedy pfišel den pf esnic, 
v kterémžto zabit mél býti beránek. 

8 I poslal [Ježíš] Petra a Jana, ŕka: 
Jdouce, pripravte nám beránka, 
abychom jedli. 

9 A oni fekli mu: Kde chceš, ať 
pripravíme? 

10 On pak fekl k nim: Aj, když 
vcházeti budete do mesta, potkáť vás 
človek, dčbán vody nesa. Jdétež za 
ním do domu, do kteréhož vej de. 

11 A díte hospodári toho domu: 
Vzkazuje tobé Mistr: Kde jest síň, 
kdežto budú jísti beránka s učedlníky 
svými? 

12 A onť vám ukáže večer adlo 
veliké podlážené. Tam pripravte. 

13 I odšedše, nalezli, jakž jim 
povédél, a pripravili beránka. 

14 A když pfišel čas [večere], 
posadil se za stúl, a dvanácte apoštolú 
s ním. 

15 I ŕekl jim: Zádostí žádal jsem 
tohoto beránka jísti s vami, prvé než 
bych trpel. 

16 Nebo pravímť vám, žeť ho již více 
nebudú jísti, ažť se naplní v království 
Božím. 

17 A vzav kalich, a díky činiv, fekl: 
Vezmete jej a delte mezi sebou. 



Te-xtus fete-ytus 

7 'HABev Sé ŕ) ŕ|pépa räv ä^úpwv év fj 
é'Sei GúeaGai xô Tiáoya- 

8 Kal äxxéaxeiXev néxpov Kal 
'Iooávvr|v eixxcóv ľlopeuGévxec 
éxoi pá aaxe ŕ) pív xô jiáaya íva 
ipáyoopev 

9 oí Se eixxov aúxw ľloú GéXeic. 
éxoipáowpev 

10 ó Sé eixxev aúxoíc 'iSoú, 
evaeXGóvxwv úpwv eíg xŕjv xxôAiv 
auvavxŕ|aei úpív äv9pwxxoc Kepápiov 
úSaxoc (Baaxá^cov ctKoXouGŕ) aaxe 
aúxw eig xŕjv oiKÍav oú eiaxxopeúexai 

11 xai épeíxe xw oÍKoSeaxxóxrj xfjg 
oiKÍag Aéyei aoi ó SiSáaKaXog IloO 
éaxiv xô KaxáAxipa ôxxou xô rtáoya 
pexá twv pa9m-côv pou cpáyw 

12 KctKevvog úpív Seí!;ei ávcóyeov 
péya éaxpoopévov éxeí éxoipáaaxe 

13 áxxeÄ.9óvxec Sé eúpov KaBčoc 
eipŕJKev aúxoíg Kai ŕjxoípaaav xô 
Jiáaya 

14 Kal ôxe éyévexo ŕj wpa ávéxxeaev 
xai oí ScóSeKa äxxôaxoXoi aúv aúxoo 

L 

15 xai eixxev xxpôc. aúxoúg 'ExxiBupía 
éxxe9úpr|aa xoúxo xô Tiáoya ipayeív 
pe9' úpwv xxpô xou pe xxaBeív 

16 Aiycú yáp úpív ôxi oúxéxi oú pŕj 
ipáyoo eE, aúxoú, écoc ôxou xxXľipcoGfi év 
xŕj [SaaiXeía xoú Beoú 

17 Kai Se^ápevog xxoxŕjpiov 
eúvapiaxŕjaac eixxev Aá(3exe xoúxo Kai 
Siapepíaaxe éauxoíg- 



286 



LUKAS 22:2 



fciHe. %rpUickií 

18Neboť pravím vám, žeť nebudú 
píti z plodu vinného korene, ažť 
království Boží pfijde. 

19 A vzav chléb, díky činiv, lámal 
a dal jim, f ka: To jest telo mé, kteréž se 
za vás dáva. To čiňte na mou 
památku. 

20 Takž [také dal jim] i kalich, když 
bylo po večeri, ŕka: Tento kalich [jest] 
nová smlouva v mé krvi, kteráž se za 
vás vylévá. 

21 Ale aj, ruka zrádce mého se 
mnou jest za stolem. 

22 A Syn zajisté človeka jde, takjakž 
jest uloženo [o ném], ale béda človeku 
tomu, kterýž ho zrazuje. 

23 Tedy oni počali vyhledávati mezi 
sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to 
mél učiniti. 

24 Stal se pak i svár mezi nimi, kdo 
by z nich zdal se býti vétší. 

25 On pak f ekl jim: Králové národu 
panují nad nimi, a ktef íž moc mají nad 
nimi, dobrodincove slovou. 

26 Ale vy ne tak. Nýbrž kdož vétší 
jest mezi vami, budiž jako nejmenší, 
a kdož vúdce jest, budiž jako sloužící. 

27 Nebo kdo vétší jest, ten-li, kterýž 
sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne 
ten, kterýž sedí? Ale já mezi vami 
jsem jako ten, kterýž slouží. 

28 Vy pak jste ti, kteŕíž jste v mých 
pokušení ch se mnou zústali. 



Ttxtus fectytus 

18 Aiyco yap v\iiv ôxi oú p.ŕj ttvw ónxô 
xoú yevvŕ)p.axoc xŕ)c ap.TxeA.ou écoc ôxou 
ŕj f3aai\eía tou Geoú eABrj 

19 xai A.a[3a>v äpxov eúvapiaxŕjaac 
eKXaaev Kal é'SooKev aúxoíc Aiywv, 
Toúxó éaxiv xô awpá pou xô úxrép 
úpwv SiSópevov xouxo xcoieíxe eig xŕjv 
épŕjv ävápvr|aiv 

20 obaaúxwc. Kal xô xcoxŕ|piov pexa xô 
Seixcvfjaai Xéywv, Toúxo xô xroxŕ|piov 
ŕj Kaivŕj Sia9ŕ|Kr| év xw aľpaxí pou xô 
úxrép úpcôv éKvuvópevov 

21 txÁx]v íSoú, ŕ) v_elp xoú 
xrapaSiSôvxoc. pe pex' époú éxrl xfjg 
xpaxcé^rig- 

22 Kal ó pév uíôc. xou ävGpcóxcou 
xropeúexai Kaxa xô cópiapévov xcXŕjv 
oúal tô ävBpoÓTxco eKeívco Si' oú 
xcapaSíSoxai 

23 Kal aúxol fjp^avxo au£r|xeív xrpôc 
éauxoúc xô xíc äpa eír\ eE, aúxwv ó 
xouxo péA.A.wv xcpáaaeiv 

24 'Eyévexo Sé Kal ipiA.oveiKÍa év 
aúxoíc xô xíc aúxwv SoKeí elvaí peí^wv 

25 ó Se elxrev aúxoíg Oí (BaavXeígxcôv 
eBvcôv Kupieúouaiv aúxwv Kal oí 
é|ouaiá£ovxec aúxwv eúepyéxai 
KaXouvxav 

26 úpeíc Sé oúy_ oúxooc aXX' ó peí^wv 
ev úpív yevéaGoo obe ó vecóxepoc Kal ó 
ŕ)yoúpevog côg ó Skxkovwv 

27 xíg yap peí^cov ó ävaKeípevog fj ó 
SvaKovóäv oxiyl ó ävaKeípevoc éyw Sé 
eipi ev péacp úpcôv obe ó Skxkovcôv 

28 úpeíc Sé éaxe oi Siapepevr|KÔxec 
pex' époú év xoíg xreipaapoíc. pou- 



LUKAS 22:29 



287 



fciHe. %mlickÁ 

29 A jáť vám zpúsobuji, jakož mi 
zpúsobil Otec múj, království, 

30 Abyste jedli a pili za stolem mým 
v království mém, a sedeli na stolici ch, 
soudíce dvanáctero pokolení 
Izraelské. 

31 I fekl Pán: Simone, Simone, aj, 
satan vyprosil vás, aby [vás] tfíbiljako 
pšenici. 

32 Ale jáť jsem prosil za tebe, aby 
nezhynula víra tvá. A ty nékdy obraté 
se, potvrzuj bratfí svých. 

33 A on ŕekl jemu: Pane, s tebou 
hotov jsem i do žaláre i na smrt jíti. 

34 On pak dí: Pravím tobé, Petfe, 
nezazpíváť dnes kohout, až prvé 
trikrát zapfíš, že neznáš mne. 

35 I ŕekl jim: Když jsem vás posílal 
bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, 
zdali jste v čem nedostatek méli? 
A oni ŕekli: V ničemž. 

36 Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má 
pytlík, vezmi [jej], a též i mošnu; 
a kdož nemá, prodej sukni svou, a kup 
sobé meč. 

37 Nebo pravím vám, že se ješté to 
musí naplniti na mné, což psáno: 
A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty 
veci, kteréž [psány] jsou o mné, konec 
berou. 

38 Oni pak ŕekli: Pane, aj, dva meče 
teď. A on ŕekl jim: Dostiť jest. 



Te-xtvts fece-ytus 

29 Kayw SiaxíGepai úpív KaGwc 
SiéGexó poi ó TTaxŕip pou PaaiXeíav 

30 íva eaGír]xe Kcti xcívr|xe éxci jr\<; 
xpaxcé£r|c pou ev xrj (BaaiXeía pou Kal 
Ka9íar)a9e exci Gpóvoov Kpívovxe^ xa$ 
ScóSeKa ipiAác tou 'IapaŕjX 

31 eixcev 8é ó Kúpioc, Eípoov Eípwv 
iSoú, ó Eaxavac e|rjxŕ|aaxo úpac. xoú 
aiviáaai wg xôv ctítov 

32 eyw Se eSeŕjGriv xcepi aoú ľva pŕj 
eKXeÍTcrj ŕ| xcíaxic. aou- Kal aú Tcoxe 
éxciaxpé^ac. orŕ]pi!;ov xoúg äSeXipoúg. 
aou 

33 ó Sé eixcev aúxw Kúpie pexá aou 
exoipóc. eípi Kal eic. cpuAau<ŕjv Kai eic. 
Gávaxov xcopeúeaGai 

34 ó 5e eixcev Aéyw aoi néxpe oú pŕ) 
cpoovŕ)aei aŕ|pepov äXiKxcop xrpiv fj xpíg 
äTxapvŕjarj pŕj eiSévaí pe 

35 Kai eixcev aúxoíc "Oxe äxcéaxeiAa 
úpac. axep (BaXavxíou kov xcŕipac. Kal 
úxcoSripáxoov pŕ| xivog úaxepŕ)aaxe oi 
Se eixcov, oúSevóg 

36 eixcev ouv aúxoíc 'A\\a vuv ó é'vwv 
(BaXávxiov äpáxoo ópoíwc. Kai xcŕjpav 
Kai ó prj ey_wv xcooXriaáxw xô ipáxiov 
aúxou Kai äyopaaáxw pávaipav 

37 Xéyoo yáp úpív ôxv en xouxo xô 
yeypappévov 5eí xeXeaGfjvaí ev epoíxô 
Kai pexa ävópoov eXoyíaGr)- Kai yáp 
xá xcepi epou xéXog e^ei 

38 oí 5é eixcov, Kúpve iSoú, pá^aipai 
w5e 5úo ô 5e eixcev aúxoíc 'Ikovov 
eaxiv 



288 



LUKAS 22:49 



fciHe. %mlickÁ 

39 A vyšed podlé obyčeje svého, šel 
na horu Olivovou, a šli za ním 
i učedlníci jeho. 

40 A když pŕišel na místo, fekl jim: 
Modlte se, abyste nevešli v pokušení. 

41 A sám vzdáliv se od nich, jako by 
mohl kamenem dohoditi, a poklek na 
kolena, modlil se, 

42 Rka: Otče, chceš-li, prenes kalich 
tento ode mne, ale však ne má vúle, 
ale tvá staň se. 

43 I ukázal se jemu andél s nebe, 
posiluje ho. 

44 A jsa v boji, horlivéji se modlil. 
I učinén jest pot jeho jako krúpé krve 
tekoucí na zemi. 

45 A vstav od modlitby, a pŕišed 
k učedlníkúm, nalezl je, ani spí 
zámutkem. 

46 I fekl jim: Co spíte? Vstaňte 
a modlte se, abyste nevešli v pokušení. 

47 A když on ješté mluvil, aj, zástup, 
a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze 
dvanácti, šel napred, a priblížil se 
k Ježišovi, aby jej políbil. 

48 Ježíš pak fekl jemu: Jidáši, 
políbením Syna človeka zrazuješ? 

49 A vidouce ti, ktef íž pf i nem byli, 
k čemu se chýli, ŕekli jemu: Pane, 
budeme-liž bíti mečem? 



Te-xtus fete-ytus 

39 Kal e|eA.9wv eTxopeú9r] Kata xo 
é'9oc eic xo "Opoc xwv 'EXaicov 
r)KoA.oú9r|aav Se ca/xco kcu oí pa9r|xaí 
aúxou 

40 yevópevoc. Se éxcl tou xottou eixrev 
aúxoíc npoaeúv_ea9e pŕ| eíaeA.9eív eíc 
xceipaapóv 

41 Kal aúxôc äTceaTcáa9r| cnť aúxwv 
cóaei X.í9ou (BoXnv kcu 9eic xá yóvaxa 
Txpoanú)(exo 

42 Aiyodv, Iláxgp eí (BoúXei 
xrapeveyKeív xô xcoxnpiov xoGxo cnť 
épou- xcXr|v pŕ| xo GéXnpá pou aXXa xo 
aôv yevéaGw 

43 cotp9r| Se aúxw ayyeXog äxc' 
oúpavou evioyýwv aúxôv 

44 Kal yevópevoc ev äyoovía 
eKxevéaxepov xrpoanú)(exo- eyévexo Se ô 
íSpwc. aúxou cóaei 9póp(3oi aľpaxoc. 
Kaxa|3aívovxec éxri xŕ|v ynv 

45 kcu ävaaxác äxcô xfjc xrpoaeuvjjc 
e\9wv xrpôc xouc pa9rrrac eúpev 
aúxouc Koipwpévouc äxcô xŕ|c \ímr\<; 

46 Kal eixrev aúxoíg Tí Ka9eúSexe 
avaaxávxec Txpoaeúv_ea9e vva pr) 
eíaéX9r)xe eíg xreipaapóv 

47 "Exi 8é aúxoú XaXouvxog íSoú, 
ôv\oc Kal ó Ä.eyópevoc 'IoúSac eic xcôv 
ScóSeKa Txpoŕ)pv_£xo aúxwv, Kal 
ŕjyyiaev tq 'Ir|aoú <j>iA.ŕjaai aúxóv 

48 ô Se 'Ir|ao{ig eixrev aúxw 'IoúSa 
ipiA.ŕ|paxi xôv uiôv xoíi äv9poÓTxou 
xcapaSíSoog 

49 íSóvxec. Se oí xcepv aúxôv xô 
eaôpevov eixrov aúxw, Kúpte eí 
xcaxa^opev ev pavaípa 



LUKAS 22:5 



289 



fciHe. TCrttiiÚLií 

50 I uderil jeden z nich služebníka 
nejvyššího knéze, a uťal ucho jeho 
pravé. 

51 A Ježíš odpovédév, f ekl: Nechtež 
až potud. A dotkna se ucha jeho, 
uzdravil jej. 

52 I dí Ježíš tém, kteŕíž prišli 
k nemu, pfedním knéžím 
a úfedníkúm chrámu a starším: Jako 
na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi? 

53 Ješto na každý den býval jsem 
s vami v chráme, a nevztáhli jste 
rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše 
hodina a moc temnosti. 

54 A [oni] javše jej, vedli ho, a uvedli 
do domu nejvyššího knéze. Petr pak 
šel za ním zdaleka. 

55 A když zanítili oheň uprostred 
siné a posadili se vúkol, sedí Petr mezi 
né. 

56 A uzfevši ho jedna dévečka, an 
sedí u ohne, a pilné naň pohledévši, 
ŕekla: I tento byl s ním. 

57 A on zaprel ho, ŕka: Ženo, 
neznám ho. 

58 A po malé chvíli jiný, vida jej, 
ŕekl: I ty z nich jsi. Petr pak fekl: Ó 
človeče, nej sem. 

59 A potom asi po jedné hodine jiný 
potvrzoval, ŕka: V pravde i tento 
s ním byl, neb i Galilejský jest. 

60 I fekl Petr: Človeče, nevím, co 
pravíš. A hned, když on ješté mluvil, 
kohout zazpíval. 



Ttxtus fectytus 

50 Kal exxáxa!;ev elc xic eE, aúxoov xč>v 
SouXov xoú äpv_igpgwc Kal ätpeiXev 
aúxoú xô oúc. xô Se!;ióv 

51 äxcoKpiGelc Se ó 'Ir|aouc elxxev 
'Eaxe eooc xoúxou- Kal ôuiiápevoc xou 
cibxíou aúxoú íáaaxo aúxóv 

52 elxxev Se ô 'Ir|aoúc xxpôg xoúg 
xxapayevopévouc éxť aúxôv äpv_iepeíc 
Kal axpaxriyouc xoú íepoú Kal 
xxpea[3uxépouc 'Q c exxl Xrjaxnv 
e|e\r|X\j9axe p.exa pavaipwv Kal ^úXgdv 

53 Ka9' npépav ôvxog p.ou pe9' Úliwv 
ev tq íepw oÚk e^exeívaxe xác xeípac 
exx' ep.é a\\' aúxr| úiacôv éaxlv ŕj wpa 
Kal ŕj e^ouaía xoú okÓxouc. 

54 £uAA.a|3óvxec Se aúxôv fjyayov 
Kal eianyayov aúxôv eíg xôv oIkov xoú 
äpv_i£péoog- ô Se Iléxpoc nKoA.oú9ei 
paKpó9ev 

55 ä^ávxcov Se xxúp ev péacp xfjc. 
aúA.nc Kal auyKa9iaávxwv aúxwv 
eKa9r|xo ô Iléxpoc; ev p.éaco aúxwv, 

56 íSoúaa Se aúxôv xxaiSíaKr) xic 
Ka9ŕj p.evov xxpôg xô ipwc Kal äxevíaaaa 
aúxw elxxev Kal oúxog aúv aúxw nv 

57 ó Se npvnaaxo aúxôv Aiycov, 
ľúvaí, oÚk olSa aúxov 

58 Kal pexa |3pavú exepoc ISčov aúxôv 
etpr| Kal au eE, aúxoov ev ó Se néxpog 
eľxxev, 'Äv9pooxxe oÚk eípí 

59 Kal Siaaxáaríg obael wpag piac 
aXXog xig Svľa^upí^exo AiyGDv, 'Exx 
ä\r|9eíag Kal oúxoc. p.ex' aúxoú f|v Kal 
yap ľaXiXaíóg écmv 

60 elxxev Se ô Iléxpoc 'Äv9pcoxxe ouk 
olSa o Aiyeig Kal xxapav_pnpa exi 
XaXoúvxoc aúxoú écpcóvr|aev ó äXeKxwp 



290 



LUK A S 23:1 



fciHe. %rpUickií 

61 I obrátiv se Pán, pohledél na 
Petra. I rozpomenul se Petr na slovo 
Pane, kterak jemu byl fekl: Že prvé 
než kohout zazpívá, trikrát mne 
zapfíš. 

62 I vyšed ven Petr, plakal horce. 

63 Muži pak ti, ktefíž drželi Ježíše, 
posmívali se jemu, tepouce [ho]. 

64 A zakrývajíce ho, bili jej v tvár, 
a tázali se ho, fkouce: Prorokuj, kdo 
jest, kterýž tebe uderil? 

65 A jiného mnoho, rouhajíce se, 
mluvili proti nemu. 

66 A když byl den, sešli se starší 
lidu a prední knéží a zákoníci, a vedli 
ho do rady své, 

67 Rkouce: Jsi-li ty Kristus? Povez 
nám! I dí jim: Povím-li vám, nikoli 
neuveríte. 

68 A pakli se vás co otíži, 
neodpovíte mi, ani propustíte. 

69 [Ale] od této chvíle Syn človeka 
sedne na pravici moci Boží. 

70 I fekli všickni: Tedy jsi ty Syn 
Boží? On pak fekl jim: Vy pravíte, že 
jájsem. 

71 A oni fekli: Což ješté potrebujeme 
svédectví? Však jsme sami slyšeli z úst 
jeho. 



Ttxtus fece-ytus 

61 Kal oxpaipelc ô KÚpioc évé[3A.e^ev 
to néxpw Kal úxcepvŕ|a9r| ô néxpoc 
tou A.óyou xou Kupíou obe. elirev aúxw 
ôxi Ilpiv äAÍKxopa <j>Gdvŕ)acu 
äTrapvŕjarj pe xpíc 

62 Kal e|eX9čov e^co ó néxpoc 
eKXauaev xriKpcôc 

63 Kal ol avSpec oí auvé)(ovxec xôv 
'Inaoúv évéxrai^ov aúxô Sépovxec 

64 Kal xcepiKaXúvpavxeg aúxôv 
é'xuxrxov aúxoú xô xcpóawxcov, Kal 
éxrnpcóxGúv aúxôv, Aiyovxec 
npoipŕjxeuaov xíc éoxiv ô xcaíaac ae 

65 Kal éxepa xcoXXá |3A.aa<j>r|poúvxec 
é^yov eic aúxôv 

66 Kal obe éyévexo ŕ|pépa auvŕ)v_9r| xo 
TxpeajBuxépiov xou Xaoú äp)(iepeíc. xe 
Kal ypappaxeíc Kal avŕjyayov aúxôv 
äc xô auvéSpiov éauxwv, Aiyovxec 

67 Eí aii ei ó Xpiaxôg eíxcé ŕ) pív elxcev 
Sé aúxoíg. 'Eav ú pív eľxcoo o ú pŕj 
xciaxeúar|xe- 

68 éav Sé Kal épwxŕ)aco oú pŕ| 
äxcoKpiGfjxe poi, f] äxroAAjanxe 

69 äxcô xou vúv é'axai ó ulôc. xoú 
ävGpcóxrou KaBŕjpevoc éK 5e!;iä>v xŕjc 
Suvápewc xou 9eou 

70 elxcov Sé xcávxec Eú oúv el ô ulôc 
xou 9eoú ô Sé xrpôc aúxoúc ecpr] 'Ypeíc 
Xiyexe oxv éycó eípi 

71 ol Sé eitxov, Tí é'xv ypeíav eyp^ev 
papxupíac aúxoí yap r)Koúaapev axrô 
xou axópaxog aúxoú 



l^ O Tehdy povstavší všecko to 
^Lv^-'množství jich, vedli jej ku 
Pilátovi. 



O O Kal avaoTav axcav xô xrAŕjGoc 
^■v^/aúxcov fjyayev aúxôv exrl xôv 
IliXaxov 



LUKAS 2 3:2 



291 



fciHe. %mlickÁ 

2 A počali naň žalovati, fkouce: 
Tohoto jsme nalezli, an pŕevrací lid, 
a bráni dané dávati císaf i, pravé se 
býti Kristem králem. 

3 Pilát pak otázal se ho, fka: Ty-li jsi 
král Židovský? A on odpovédév, ŕekl 
jemu: Ty pravíš. 

4 I dí Pilát k pf edním knéžím 
a k zástupúm: Zadné viny nenalézám 
na tomto človeku. 

5 Oni pak více se rozmáhali [v 
kriku], ŕkouce: Bouŕíť lid, uče po všem 
Judstvu, počav od Galilee až sem. 

6 Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal 
se, byl-li by človek Galilejský. 

7 A když zvédél, že by byl z panství 
Herodesova, poslal jej k Herodesovi, 
kterýž také v Jeruzaleme byl v ty dni. 

8 Herodes pak uzfev Ježíše, 
zradoval se velmi. Nebo dávno žádal 
vidéti jej, protože mnoho o ném 
slýchal, a nadal se, že nejaký div od 
neho učinený uzri. 

9 I tázal se ho mnohými ŕečmi, ale 
on jemu nie neodpovídal. 

10 Stáli pak [tu] prední knéží 
a zákoníci, tuze na néj žalujíce. 

11 A pohrdna jím Herodes s svým 
rytífstvem, a naposmívav se jemu, 
oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase 
ku Pilátovi. 



Te.xtus %tz.tytu$ 

2 np^avxo Se Kaxnyopeív aúxou 
Aiyovxeg Toúxov eupopev 
Siaaxpétpovxa xô é'9vog Kal K&Aúovxa 
Kaíaapi tpópoug SiSóvaí Aiyovxa 
éauxôv Xpioxôv (BaaiXéa elvaí 

3 ô Se ľlvXäxog eTxnpcóxnaev aúxov 
Aiycov, £u ev ó (BaaiXeugxcôv'IouSaíoov 
ó Se äxcoKpvGeig aúxcp ecpr] £ú Aiyeig 

4 ó Se ľlvXäxog eixcev xrpôg xoúg 
äpv_iepeíg Kal xoúg ôyA.oug OúSev 
eúpíaKoo aľxiov ev xco ävBpcóxcw xoúxcp 

5 oí Se kmoyvov Aiyovxeg oxi 
Ävaaeíei xôv Xaôv SiSáaKcov Ka8' 
oXng xng 'IouSaíag äp^ápevog äxcô xŕ)g 
TaXiXaíag ewg cbSe 

6 IliXaxog Se aKoúaag TaXiXaíav 
eTxnpcóxnaev eí ô ävOpcoxcog ľaXiXaíóg 
eaxiv 

7 xai exciyvoug ôxi ex xfjg e|ouaíag 
'HpcóSou eaxiv ävéxcep^ev aúxov xcpôg 
'HpcóSnv ôvxa Kal aúxov ev 
'IepoaoXúpoig ev xaúxaig xaíg ŕ)pépaig 

8 ó Se 'HpcóSng íSwv xôv 'Inaoúv 
evápn Xíav f|v yáp GéXcov kE, íkovoú 
íSeív aúxov Sia xo aKoúeiv xcoXXa xrepl 
aúxou Kal fjXxcv^év xi an,peíov íSeív úxť 
aúxou yvvópevov 

9 eTxnpcáxa Se aúxov ev Xóyoig 
iKavoíg aúxôg Se oúSev äxceKpívaxo 
aúxco 

10 eíaxŕ|Keiaav Sé oí äpyjepeíc; Kal ol 
ypappaxevg eúxóvcog Kaxnyopouvxeg 
aúxou 

11 e|ou9evŕ|aag Se aúxov ô 'HpcóSng 
aúv xoíg axpaxeúpaaiv aúxou Kal 
epxcaí|ag xcepi[3aXwv aúxov eaBfjxa 
Xapxcpáv ávéxre|i\(;ev aúxôv xcp rhXáxw 



292 



LUKAS 23:2 3 



fciHe. %mlickÁ 

12 I učinéni jsou pfátelé Herodes 
s Pilátem v ten den. Nebo pred tím 
nepf átelé byli vespolek. 

13 Pilát pak svolav prední knéží 
a úradné osoby i lid, 

14 Rekl k nim: Dali jste mi toho 
človeka, jako by lid odvracel [po 
sobé], a aj, já pred vami vyptávaje se 
ho, žádné viny jsem nenalezl na tom 
človeku ve [všem] tom, což vy na nej 
žalujete. 

15 Ano ani Herodes; nebo odeslal 
jsem vás k nemu, a aj, nie hodného 
smrti nestalo se jemu. 

16 Protož potresce ho, propustím 

[jej]- 

17 Musíval pak propouštéti jim 
v svátek jednoho [vézné] . 

18 Protož zkfikli spolu všecko 
množství, ŕkouce: Zahlaď tohoto, 
a propusť nám Barabbáše. 

19 Kterýž byl pro svádu nejakou 
v mésté učinenou a pro vraždu vsazen 
do žaláre. 

20 Tedy Pilát opét mluvil k nim, 
chtéje propustiti Ježíše. 

21 A oni [vždy] volali, ŕkouce: 
Ukrižuj ho, ukrižuj! 

22 A on po tretí fekl k nim: Což jest 
pak zlého učinil tento? Jáť žádné 
príčiny smrti nenalézám na ném. 
Protož potresce ho, propustím. 

23 Oni pak pfedce dotírali [na néj] 
kfikem velikým, žádajíce, aby byl 
ukfižován. A rozmáhali se hlasové 
jejich a prední ch knéží. 



Te-xtvts fece-ytus 

12 eyévovxo Se tpíXoi o xe rhXaxoc 
Kal ô 'HpcóSnc ev aúxrj xrj ŕ|pépa pex' 
äXXŕjXwv xxpo(ixcŕ)py_ov yap ^ v £X®PQ 
ôvxec. xxpôc. éauxoúc. 

13 rhXäxoc Se atiyKaA.eaápevocxoúg 
äpv_iepeíc Kal xoúc apvovxag Kal xôv 
Xaôv 

14 eíxxev xrpôg aúxoúc npoanvéyKaxé 
poi xôv avBpwxxov xoíixov obe. 
axxoaxpécpovxa xôv Xaóv Kal iSoú, éya> 
évcóxnov úpódv ävaKpívac oúSev eúpov 
év xco avOpcóxcoo xoúxoo aľxvov wv 
Kaxnyopeíxe Kax' aúxoú 

15 aXX' oúSe 'HpcóSnc ävéxxep^a yap 
úpac. xxpôc. aúxôv Kal iSoú, oúSev a^vov 
Gaváxou eaxlv xxexxpaypévov aúxco- 

16 xxaiSeúaac; oúv aúxôv äxcoXúaoo 

17 äváyKnv Sé elv_ev äxcoXúeiv 
aúxoíg Kaxa éopxr|v eva 

18 ävÉKpa|av Se xcapxxXnGel 
Aiyovxeg Alpe xoúxov äxxóAuaov Se 
ŕ)pvv xôv Bapa(3(3av 

19 ôaxvg ŕ|v Sia axaaiv xiva 
yevopévnv ev xrj xxôXei Kal tpôvov 
(3e[3Xr|pévog elg <j>u\aKŕ|v 

20 xxáXiv oúv ó IliXaxog 
xrpoaetpcóvnaev 9éXwv äxxoXuaai xôv 
'Inaoúv 

21 oí Se éxxetpcóvouv Xéyovxeg 
Exaúptoaov, axaúpwaov aúxôv 

22 ó Se xpíxov elxcev xxpôc. aúxoúg Tí 
yap kokov éxxoínaev oúxog oúSev 
aľxiov Gaváxou eúpov ev aúxco- 
xraiSeúaac oúv aúxôv axxoA.úaco 

23 oí Sé exceKeivxo cpcovaíg peyáXaic 
aíxoúpevoi aúxôv axaupwGŕjvaí Kal 
Karíayyov al ipwval aúxôv Kal xwv 
äpv_iepéoov 



LUKAS 2 3:24 



293 



fciHe. %rpUickií 

24 Pilát pak pŕisoudil, aby se 
naplnila žádost jejich. 

25 I prepustil jim toho, kterýž pro 
bouf ku a vraždu vsazen byl do žaláre, 
za néhož prosili, ale Ježíše vydal k vúli 
jejich. 

26 A když jej vedli, chytivše Šimona 
nejakého Cyrenenského, jdoucího 
s pole, vložili na nej kríž, aby jej nesl 
za Ježíšem. 

27 I šlo za ním veliké množství lidu 
i žen, kteréžto plakaly a kvílily ho. 

28 A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcéry 
Jeruzalemské, neplačtež nade mnou, 
ale radéji samy nad sebou plačte a nad 
svými détmi. 

29 Nebo aj, pfijdou dnové, v nichžto 
ŕeknou: Blahoslavené neplodné, 
a bficha, kteráž nerodila, a prsy, 
kteréž nekrmily. 

30 Tehdyť počnou fíci k horám: 
Padnete na nás, a pahrbkúm: Pf ikrejte 
nás! 

31 Nebo ponévadž na zeleném 
dfevé toto se deje, i co pak bude na 
suchém? 

32 Vedeni pak byli s ním i jiní dva 
zločinci, aby spolu s ním byli 
ukrižovaní. 

33 A když prišli na místo, kteréž 
slove popravištné, tu jej ukrižovali, 
i ty zločince, jednoho na pravici, 
druhého pak na levici. 



Ttxtus fece-ytus 

24 ó Se rhXaxoc exreKpivev yevéaGai 
xô aľxripa aúxoov 

25 ónxéA.uaev Se aúxoíc, xôv Siá 
axáaiv Kal ipôvov (3e(3Xr)|aévov eic xrjv 
<j>uA.ctKr|v ôv r|xo0vTO xôv Se 'Ir|aouv 
TcapéScoKev xcp 9eA.ŕ|paxi aúxwv 

26 Kal obe arxŕiyaYov aúxôv 
exnAa|3ôpevoi Zĺpcovoc, xivog 
Kupr|vaíou xou epv_ópevou äxc' aypoú 
excé9r|Kav aúxco xôv axaupôv ipépeiv 
oxciaBev xou 'Ir|aou 

27 'HKoXoúGev Se aúxw xtoXu xcXfjGog 
xou Xaoú Kal yuvaiKwv aí Kal 
eKÓxcxovxo Kal e9pŕ|vouv aúxôv 

28 oxpaipelc Se xrpôc aúxac ó 'Ir|aouc 
elxcev Guyaxépec 'IepouaaA.ŕ|p p.rj 
KXaíexe éxť épé- xc\r|v éip' éauxac 
KXaíexe Kal excl xa xeKva úpwv 

29 ôxi íSoú, epv_ovxai ŕ|pépai ev ale 
époúaiv MaKapiai aí axeípai Kal 
KoiXíai al ouk eyévvr|aav Kal paaxol 
oľ ouk é'9ŕ|Xaaav 

30 xóxe ap^ovxav Aiyeiv xoíg opeaiv 
néaexe écp' r||acxg Kal xoíc |3ouvoíc. 
KaXú^axe ŕ|pac- 

31 ôxi el ev irä úypcp ^vXm javua 
xroiouaiv ev tw ^,v\pw xí yévrrrai 

32 "Hyovxo Se Kal exepoi Súo 
KaKoupyoi aúv aúxw ävavpe9f)vav 

33 Kal oxe äxcfjXGov exrl xôv xóxcov 
xôv KaA.oup.evov Kpavíov eKeí 
eaxaúpwaav aúxôv Kal xoug 
KaKoúpyoug ôv pev eK Se^iwv ôv Se eE, 
apiaxepwv 



294 



LUKAS 23:44 



fciHe. %rpUickií 

34 Tedy Ježíš ŕekl: Otče, odpusť jim, 
neboť nevédí, co činí. A rozdélivše 
roucho jeho, metali [o ne] los. 

35 1 stál lid, dívaje se. A posmívali se 
jemu knížata s nimi, ŕkouce: Jinýmť 
jest spomáhal, nechať [nyní] pomúže 
sám sobé, jestliže on jest Kristus, ten 
Boží zvolený. 

36 Posmívali se také jemu žoldnéfi, 
pf istupujíce a octa podávajíce jemu, 

37 A ŕkouce: Jsi-li ty ten král 
Židovský, spomoziž sám sobé. 

38 A byl také i nápis napsaný nad 
ním, literami Reckými a Latinskými 
a Židovskými: Tento jest král 
Židovský. 

39 Jeden pak z téch zločincú, ktefíž 
s ním viseli, rouhal se jemu, fka: Jsi-li 
ty Kristus, spomoziž sobé i nám. 

40 A odpovédév druhý, trestal ho, 
ŕka: Ty se ani Boha nebojíš, ješto jsi 
v témž odsouzení? 

41 Myť zajisté spravedlivé [trpíme], 
nebo hodnou pomstu za skutky naše 
béfeme, ale tento nie zlého neučinil. 

42 I dí Ježišovi: Pane, rozpomeň se 
na mne, když pŕijdeš do království 
svého. 

43 I ŕekl mu Ježíš: Amen pravím 
tobé, dnes budeš se mnou v raji. 

44 A bylo okolo hodiny šesté. I stala 
se tma po vší zemi až do hodiny 
deváté. 



Te-xtus fete-ytus 

34 ó 5e 'Iriaouc eXeyev náxep oupec 
aúxolc. oú yáp o'íoaaiv xí xroiouaiv 
Siapepi£iópevoi Se xá Ipáxia aúxoíi 
e(3a\ov KXfjpov 

35 Kal eiaxŕJKei ó A.aôc Oeoopwv 
e|epuKxŕ)pi^ov 5e Kal oí apxovxec; oúv 
aúxovc, Aiyovxeg 'äA.A.ouc eacoaev 
aooaáxoo éauxóv ei oúxóc. eaxiv ó 
Xpioxóg ó xou 9eoG eKXgKxóg 

36 evéxcai^ov 8e aúxco Kai oí 
axpaxicoxai Txpoaep)(ópevoi Kal ô^og 
xrpoatpépovxec. aúxco 

37 Kal Aiyovxec Ei au el ó (BaaiXeug 
xcôv 'IouSaícov acôaov oeaxjxóv 

38 f)v Se Kal exriypatpŕ| yeypappévr) 
exť aúxco ypáppaaiv 'E\Xr|viKovg, Kal 
PcopavKovg Kal'E(3paiKoíg, oúxog eaxlv 
'O (BaaiXeúg xcôv 'IouSaícov 

39 Elg 5e tôv KpepaaGévxcov 
KaKoúpycov e(3Xaacpŕ)p£i aúxôv Aiycov, 
Eí oii el ó Xpiaxóg, aooaov aeauxov 
Kal ŕ|pac 

40 äxcoKpiGelg Se ô exepog exrexípa 
aúxcp Aiycov, Oú5e cpo(3f] aii xôv Beóv 
ôxi ev tw aúxco Kpípaxi el 

41 Kal ŕjpevg pev SiKaícog a|va yáp 
cbv excpá|apev äxco\ap(3avopev oúxog 
5e oúSev äxoxrov excpa|ev 

42 Kal eXeyev to 'Ir|aoú pvŕ)a9r|xí 
pou Kúpie, ôxav é'XGrjg ev xrj (BaavXeía 
aou 

43 Kal elxrev aúxco ó 'Iriaoúg, Äpŕjv 
Xiyco aov aŕjpepov pex' epoú earj ev xcp 
xrapaSeíacp 

44 f)v 5é cbael copa eKxr) Kal aKÓxog 
eyévexo étp' ôXr)v xŕ]v yfjv ecog copag 
evváxríg 



LUKAS 2 3:45 



295 



fciHe. %mlickÁ 

45 I zatmelo se slunce, a opona 
chrámová roztrhla se na poly. 

46 A zvolav Ježíš hlasem velikým, 
fekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha 
svého. A to povédév, umrel. 

47 A vida centurio, co se stalo, 
velebil Boha, ŕka: Jisté človek tento 
spravedlivý byl. 

48 A všickni zástupové, prítomní 
tomu divadlu, hledíce na to, co se 
dalo, tepouce prsy své, navracovali se. 

49 Stáli pak všickni známi jeho 
zdaleka, i ženy, kteréž byly pf išly za 
ním od Galilee, hledíce na to. 

50 A aj, muž jménem Jozef, jeden 
z úradu, muž dobrý a spravedlivý, 

51 Kterýž byl nepovolil radé 
a skutku jejich, z Arimatie mesta 
Judského, kterýžto také očekával 
království Božího, 

52 Ten pfistoupiv ku Pilátovi, 
vyprosil telo Ježišovo, 

53 A složiv je [s kríže], obvinul 
v kment a pochoval je v hrobe 
vytesaném [v škále], v kterémž ješté 
nebyl žádný pochován. 

54 A byl den pripravovaní, a sobota 
se začínala. 

55 Sedše pak také za ním ženy, 
kteréž byly s Ježíšem pŕišly od Galilee, 
pohledély na hrob, a kterak 
pochováno bylo telo jeho. 



45 Kal éaKoxíaGri ó fjAiog, xaí 
eoyíoQt] to Kaxaxréxaapa xoú vaoú 
péaov 

46 xai ipoovŕ|aa£ cpcovr] peyáX.rj ó 
'Inaouc elxrev náxep eíc xeípác ctovj 
xrapaGŕ) aop.cn xô xrveGpá pou Kal 
xauxa elxrčov e^éxcveuaev 

47 'iSwv Se ô ÉKaxóvxapxoc xô 
yevópevov e5ó|aaev xôv 9eôv Aiywv, 
"Ovxooc ó av9pooxcoc oúxoc Síkoioc f)v 

48 xal xcávxeg ol aupxrapayevôpevoi 
ô^Xoi gxcl xŕjv Bewpíav xaúxnv 
BeGopouvxeg xa yevôpeva xúxcxovxgg 
éauxwv xá axŕ|9r| úxréaxpeipov 

49 £Íaxŕ)Keiaav Se xcávxeg oí 
yvcoaxol aúxou paKpôGev Kal yuvaiKeg 
aí auvaKo\ou9ŕ)CTaaai aúxw äxrô xf]c 
raAAaíac ópwaai xauxa 

50 Kal iSoú, ävr|p ôvôpaxi 'iGoarjip 
(3ouXeuxr|g úxcápy_oov ävnp äya9ô$ Kal 
SiKaiog 

51 oúxoc oÚk f|v auyKaxaxeGevpévog 
ttj [3ouXfi Kal xrj xcpá|ei aúxwv áxrč> 
ÄpipaBaíag xcóXeoog xwv 'IouSaícov oc 
Kal xtpoae8év_exo Kal aúxôg xrjv 
(BaaiXeíav xoú 9eoú 

52 oúxoc. TxpoaeXBwv tq rivXáxcp 
r)xŕ|CTaxo xô acopa xoú 'Inaoú 

53 Kal KaBeAxov aúxô £vexú\i|ev 
aúxô aivSôvi Kal e'GnKgv aúxô ev 
pvŕ|paxv Xa|euxcp oú oÚk ŕ|v oúSérroo 
oúSelg Keípevog 

54 Kal ŕ)pépa f)v xcapaaKguŕ) Kal 
aáp[3axov excétpooaKev 

55 KaxaKoXou9ŕ| aaaai Se Kal 
yuvaiKeg aľxíveg f|aav auveXnAuGuíai 
aúxw 6K xf)g ľaAAaíac eBeáaavxo xô 
pvnpeíov Kal wg exé9r| xô awpa aúxoú 



296 



LUKAS 24:9 



fciHe. TCrttiiÚLií 

56 Vrátivše se pak, pf ipravily vonné 
veci a masti, ale v sobotu odpočmuly, 
podlé prikázaní. 



i~\ A První pak den po sobote, velmi 
^L^tráno [vyšedše], pfišly k hrobu, 
nesouce vonné veci, kteréž byly 
pfipravily, a nékteré jiné [byly spolu] 
s nimi. 

2 I nalezly kámen odvalený od 
hrobu. 

3 A všedše [tam], nenalezly tela 
Pána Ježíše. 

4 1 stalo se, když ony se toho užasly, 
aj, muži dva postavili se podlé nich, 
v rouše stkvoucím. 

5 Když se pak ony baly, a sklonily 
tvári své k zemi, ŕekli k nim: Co 
hledáte živého s mŕtvymi? 

6 Neníť ho tuto, ale vstalť jest. 
Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, 
když ješté v Galilei byl, 

7 Rka: Že Syn človeka musí vydán 
býti v ruce hfíšných lidí, a ukŕižován 
býti, a tretí den z mŕtvych vstáti. 



8 I rozpomenuly se na slova jeho. 

9 A navrátivše se od hrobu, 
zvéstovaly to všecko tém jedenácti 
[učedlníkúm] i jiným všechném. 



Ttxtus fectytus 

56 v/Tcoorpé^aaai Se ŕ|xoíuaaav 
äpcópaxa Kal púpa. Kou xô pev 
aá[3[3axov ŕ|aúvaaav Kaxá xrjv 
évxoAŕjv 

O A T Ä ^ I 111 ? T( ^ v o"a(3(3áxcov 
*m ^ôpGpou |3a9éoc ŕ]A.9ov éxri xo 
pvŕjpa ipépouaai a ŕ|xoípaaav 
äpcópaxa kcú xivé$ aúv aúxaíc 

2 eúpov Se xôv AA9ov 
ónxoKeKuAiapévov ónxô xoíi pvripeíou 

3 Kal giaeXGouaai o\i\ eúpov xo 
awpa xou Kupíou 'Ir|aou 

4 Kal éyévexo év tq 8iaxcopeía9ai 
aúxac. xrepl xoúxou Kal iSoú, Súo 
avSpec excéaxr|aav aúxaíc ev 
ea9ŕ|aeaiv äaxpaxcxoúaaic. 

5 ep<|)ó(3oov Sé yevopévodv aúxoov Kal 
KXvvouawv xo TxpóaooTxov eic xrjv yŕ|v 
elxrov xcpog aúxác. Tí £r|xeíxe xôv ^wvxa 
pexa xoov veKpwv 

6 ouk eoxiv á>Se aXX' r|yép9r| 
pvŕ)a9r)xe obe eA.áX.r|aev úpív exi wv ev 
xrj TaXiXaía 

7 Aiywv ôxi Seí xôv uiôv xou 
äv9pcÓTxou Txapa8o9fjvai eíc \eípag 
äv9pcÓTxwv apapxooA.côv Kal 
axaupco9fjvav Kal xr| xpíxrj ŕ]pépa 
ävaaxfjvaí 

8 Kal euvŕ)o9r|aav xcôv pripáxodv 
aúxoú 

9 Kal úxcoaxpévyaaai äxcô xou 
pvripeíou äTxŕ)yyeiX.av xauxa xrávxa 
xoíc. evSeKa Kal xraaiv xoíc. Xoixcoíg 



LUKAS 24:10 



297 



fciHe. %mlickÁ 

10 Byly pak [ženy ty:] Maria 
Magdaléna a Johanna a Maria [matka] 
Jakubova, a jiné [nékteré] s nimi, 
kteréž vypravovaly to apoštolúm. 

11 Ale oni méli za bláznovství slova 
jejich, a neverili jim. 

12 Tedy Petr vstav, béžel k hrobu, 
a pohledév do neho, uzrel prostéradla, 
ana sama leží. I odšel, divé se sám 
v sobé, co se to stalo. 

13 A aj, dva z nich šli toho dne do 
mestečka, kteréž bylo vzdali od 
Jeruzalema honu šedesáte, jemuž 
jméno Emaus. 

14 A rozmlouvali vespolek o téch 
všech vécech, kteréž se byly stály. 

15 I stalo se, když rozmlouvali 
a sebe se otazovali, že i Ježíš, pfiblíživ 
se [k nim], šel s nimi. 

16 Ale oči jejich držány byly, aby ho 
nepoznali. 

17 I ŕekl k nim: Které jsou to veci, 
o nichž rozjímate vespolek, jdouce, 
a [proč] jste smutní? 

18 A odpovédév jeden, kterémuž 
jméno Kleofáš, ŕekl jemu: Ty sám 
[jeden] jsi z pŕíchozích do Jeruzalema, 
ještos nezvédél, co se stalo v ném 
téchto dnu? 



Textvts fece-ytviS 

10 ŕ)aav Se ŕ) MaySaArivrj Mctpía kou 
'Iwávva Kal Mapía 'IaKcóf3ou kcu aí 
Xoixral auv aúxaíc. aí eXeyov xcpôc. xouc. 
äxcoaxóA.ouc TaOxa 

11 Kal éipávr|aav évcóxciov ca/xóäv 
coael A.ŕjpoc xá pŕj päta aúxwv Kal 
r)TcíaTouv aúxalc 

12 'O Se ľléxpoc ävaaxac é'Spapev 
excl xó pvripeíov Kal xcapaKÚ^ag (BXixcev 
xa SBovia Keípeva póva Kal ónxŕjABev 
xrpôc éauxôv 9aupá£wv xo yeyovóc 

13 Kal íSoú, Súo éi; aúxwv r\oav 
xropeuópevoi év aúxf) xfj ŕ|pépa eic 
Kcópr|v cméypvoav axaSíouc. é|ŕJKovxa 
äxco 'IgpouaaXŕjp f| ôvopa 'Eppaouc. 

14 Kal aúxol wpíXouv xcpôc. 
akXŕ\Xo\j<; xcepl xcávxoov räv 
aup(3e(3r)KÓxoov xoúxoov 

15 Kal eyévexo ev xcp ôpiXeív aúxouc 
Kal au£r|xevv Kal aúxôc ô 'Ir]aouc 
eyyíoag auvexcopeúexo aúxovg 

16 oí Se ôipBaXpol aúxwv eKpaxouvxo 
xou pŕj éxuyvwvaí aúxóv 

17 elxcev Se xcpôc aúxoúc Tívec oí 
Xôyoi oúxoi ouc ävxi[3á\X.exe xcpôc 
äXXŕjXoug xcepixcaxoGvxec Kal eaxe 
OKuGpwxcoí 

18 äxcoKpiGelc Sé ó elc á> ôvopa 
KA.eoxcac elxcev xcpôc aúxóv £ú pôvoc 
xcapoiKeíc ev 'IepouaaXrjp Kal oúk 
eyvooc xa yevôpeva ev aúxrj ev xaíc 
ŕ]pépaic xaúxaic 



298 



LUKAS 24:2 



fciHe. %rpUickií 

19 Kterýmžto on fekl: I co? Oni pak 
fekli jemu: O Ježišovi Nazaretském, 
kterýž byl muž prorok, mocný v slovu 
i v skutku, pred Bohém i pfede vším 
lidem, 

20 A kterak jej vydali prední knéží 
a knížata naše na odsouzení k smrti, 
i ukrižovali jej. 

21 My pak jsme se nadali, že by on 
mél vykoupiti lid Izraelský. Ale nyní 
tomu všemu tretí den jest dnes, jakž se 
to stalo. 

22 Ale i ženy nékteré z našich 
zdésily nás, kteréž ráno byly u hrobu, 

23 A nenalezše tela jeho, pf išly, 
pravice, že jsou také videní andélské 
vidély, ktefížto praví, že by živ byl. 

24 1 chodili néktef í z našich k hrobu, 
a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale 
jeho nevideli. 

25 Tedy on ŕekl k nim: Ó blázni 
a zpozdilí srdcem k véfení všemu 
[tomu], což mluvili Proroci. 

26 Zdaliž nemusil téch vecí trpéti 
Kristus a [tak] vjíti v slávu svou? 

27 A počav od Mojžíše a všech 
Prorokú, vykladal jim všecka ta 
písma, kteráž o nem byla. 

28 A [vtom] priblížili se k mestečku, 
do kteréhož šli, a on potrh se, j ako by 
chtél dále jíti. 



Ttxtus fectytus 

19 xai eiirev aúxoíg Iloía oí Se enrov 
ca/xw Tá Tcepi 'Ir|aou tou Na^wpaíou, 
oc eyéveTO ävip Trpoipŕ)Tr|c Suvaxôc ev 
epycp Kal A.óyco evavxíov tou 9eoú Kal 
iravTog tou Xaou 

20 Ôttodc te TcapéSooKav aÚTÓv oí 
äpv_i£peíc Kai oi apv_ovT£c ŕ|pwv eic 
Kpípa BavóiTOU Kai eaTaúpwaav aúrov 

21 ŕ|peíc Se riAxn^opev otv aúrog 
eaTiv ó péXXwv XuTpouaGai tov 
'IapaŕjX- aXXá ye aúv Träaiv Toúroig 
TpÍTľ|v TaÚTľ|v ŕ)pépav ayei aŕjpepov, 
acp' oú Tavka eyéveTO 

22 äWa Kal yuvaikéc. ti vec. é!; ŕjpwv 
e|éaTľ|aav ŕ]pac yevópevaí ôpGpiai ettÍ 
to pvripeío 

23 xai pr| eúpouaai to acôpa oÚtou 
f)X9ov Aiyouaai Kai cnrTaaíav 
ayyeA.Gov éwpaKevaí oí Äiyouaiv 
aÚTÔv £,r\v 

24 Kai cxTTfjXGóv Tive^ tgďv aúv ŕ|pív 
km to pvripeíov Kai eúpov outwc. 
KaBwg Kai aí yuvaiKeg enrov aÚTÔv Sé 
oÚk eiSov 

25 Kai aÚTog eirrev "rrpôg auToúg 'O 
ävórrroi Kai (BpaSeíc tí] KapSía tou 
TciaTeúeiv eiri iraoiv oig é\á\r|aav oí 
TrpotpfJTai- 

26 o\iy\ touto é'Sei TraOeív tov 
XpvaTov Kai eiaeXBeív eíg tt|v Só|av 
aÚTOu 

27 Kai äp^ápevog äirô Mooaéoog Kai 

CXTTÔ TrávTOOV TOOV TTpOipr|TG0V 

Sir)ppŕ)veu£v auToíg ev Tráaavg Taíg 
ypaipaíg tcx Trepi éauTOÚ 

28 Kai fjyyiaav eíc Tľ|v Kcópr|v oú 
eiropeúovTO Kai aÚTog TTpoaeiTOieÍTO 
TToppcoTÉpoo TTopeúeaGai 



LUKAS 24:29 



299 



fciHe. %mlickÁ 

29 Ale [oni] prinútili ho, fkouce: 
Zústaň s nami, nebo se již pŕipozdívá, 
a den se nachýlil. I všel, aby s nimi 
zústal. 

30 I stalo se, když sedel s nimi za 
stolem, vzav chléb, dobroŕečil, 
a lámaje, podával jim. 

31 1 otevŕínyjsouočijejich, a poznali 
ho. On pak zmizel od očí jejich. 

32 1 ŕekli vespolek: Zdaliž srdce naše 
v nás nehorelo, když mluvil nám na 
ceste a otvíral nám písma? 

33 A vstavše v tu hodinu, vrátili se 
do Jeruzalema, a nalezli 
shromáždéných jedenácte, a ty, kteŕíž 
s nimi byli, 

34 Ani praví: Že vstal Pán práve, 
a ukázal se Šimonovi. 

35 I vypravovali oni také to, co [se 
stalo] na ceste, a kterak ho poznali 
v lámaní chleba. 

36 A když oni o tom rozmlouvali, 
postavil se Ježíš uprostred nich, a ŕekl 
jim: Pokoj vám. 

37 Oni pak zhrozivše se 
a prestrašení byvše, domnívali se, že 
by ducha videli. 

38 I dí jim: Co se strašíte a myslení 
vstupují na srdce vaše? 

39 Vizte ruce mé i nohy mé, žeť [v 
pravde] já jsem. Dotýkejte se a vizte; 
neboť duch tela a kostí nemá, jako 
mne vidíte míti. 



Textvts fece-ytus 

29 xai xrape|ŕháaavxo aúxôv 
Aiyovxec Meívov pe9' ŕipwv ôxi xrpôc 
éaxrépav éaxlv Kal kékÁ-ikev ŕj ŕjpépa 
xai eíaŕjA.9ev tou peívaí aúv aúxoíc. 

30 Kal éyévexo ev tq KaxaKA.i9ŕjvai 
aúxôv pex' ca/xóäv Xa(3čov xôv apxov 
eúA.óyr|aev Kcti KAáaac éxreSíSou 
aúxoíc- 

31 ca/xóäv Se Siľ|voív_9r|aav oí 
ôipGaXpol xai éxréyvwaav aúxóv xai 
aúxôc aipavxoc éyévexo äxr' aúxwv 

32 xai elxcov xrpôc äWŕjXouc Oxiyl ŕ) 
KapSía ŕ)pó5v Kaiopévr) f)v év ŕjpív obe 
eXáXei ŕjpív ev xfj óScp Kal wg 
Siŕjvoiyev ŕ|pív xac ypaipác 

33 Kal avaaxávxec aúxŕj xfj capa 
úxréaxpe^av eig 'Iepouaa\ŕ|p Kal eúpov 
auvr]9poiapévouc xoúc évSeKa Kal xoúc 
aúv aúxoíc. 

34 Aiyovxac ôxi ŕ|yép9r] ô KÚpioc 
ôvxcoc Kal dS<j>9r] Eĺpcovi 

35 Kal aúxol é|r)yoúvxo xa ev xr| óSw 
Kal obe eyvcóa9r| aúxoíc ev xf] KXáaei 
xoú apxou 

36 Taúxa Sé aúxwv XaXoúvxcov 
aúxôc ô 'Ir]aoúc é'axr] ev péacp aúxwv 
Kal Aiyei aúxoíc Eípŕjvr) úpív 

37 xrxor)9évxeg Se Kal é'pipo|3oi 
yevópevoi éSÔKouv xrveúpa Gecopeív 

38 Kal elxcev aúxoíc Tí xexapaypévoi 
éaxé Kal Siaxí SiaXoyiapol 
äva(3aívouaiv ev xaíg KapSíaig úpwv 

39 l'Sexe xac xeípác pou Kal xoúc 
xróSag pou ôxi aúxôg- éyco eípi 
\yr|\a<j>ŕ|aaxé pe Kal l'Sexe oxi xrveúpa 
aápKa Kal óaxéa oÚk e^ei Ka9a>c épe 
Bewpeíxe ey_ovxa 



300 



LUKAS 24:5 1 



fciHe. %rpUickií 

40 A povédév to, ukázal jim ruce 
i nohy. 

41 Když pak oni ješté neverili pro 
radost, ale divili se, ŕekl jim: Máte-li tu 
néco, ješto by se pojedlo? 

42 A oni podali jemu kusu ryby 
pečené a plástu strdi. 

43 A vzav to, pojedl pred nimi, 

44 A ŕekl jim: Tatoť jsou slova, 
kteráž jsem mluvil vám, ješté byv 
s vami: Že se musí naplniti všecko, což 
psáno jest v Zákone Mojžišove 
a v Proroci ch i v Žalmích o mné. 

45 Tedy otevfel jim mysl, aby 
rozumeli Písmúm. 

46 A ŕekl jim: Že tak psáno jest a tak 
musil Kristus trpéti, a tf etího dne 
z mŕtvych vstáti, 

47 A aby bylo kázáno ve jménu jeho 
pokání a odpustení hŕíchú mezi všemi 
národy, počna od Jeruzalema. 

48 Vy jste pak svédkové toho. 

49 A aj, já pošli zaslíbení Otce svého 
na vás. Vy pak čekejte v mésté 
Jeruzaleme, dokudž nebudete 
oblečení moci s výsosti. 

50 I vyvedl je ven až do Betany, 
a pozdvih rukou svých, dal jim 
požehnaní. 

51 1 stalo se, když jim žehnal, bral se 
od nich, a nesen jest do nebe. 



Ttxtus fectytus 

40 xai touto eiTcčov ETcéSei^ev aÚTOic 
toč \evpag Kal Toug Tró5ac 

41 Éti 5é ônTiaToúvTCOv co/tcov ônrô 
Tŕ)g X 01 ?^ Kai 9aupa£óvTWv evrrev 
caiTovc "Ex ex ^ Tl Ppwoipov évGáSe 

42 oí 5é eTréSooKav aÚTW iyQíicx; 
Ôtttou pépog. Kal ônró peXvaaíou Kapiou 

43 Kai Xa(3wv evcÓttiov co/tóov 
apayev 

44 Enrev Se co/toíc. OÚtoi oí A.óyoi 
ouc. eX.á\r|aa Trpôc. úpag eti cov auv 
úpív cm 5eí irXripwBfjvaí irávTa ra 
yeypappéva év tco vópcp Modaéoog Kai 
Tcpotpŕ|Tai5 Kal \yaA.poíc. irepl epou 

45 tote 8iŕ|voi!;ev aÚTÔv tov vouv 
tou auviévaí rac ypaipác- 

46 Kai eÍttev auTovc otv Outcúc 
yéypaTTTai Kai ouTwg é'5a TcaOeív tov 
XpioTov Kai ävaaTfjvav sk veKpcôv t^ 
t P Ítt] npépa 

47 Kai Kľ|pux9fjvai ettÍ t&> ôvópaTi 
aÚTOU peTÓvoiav Kai äipeaiv ápapTiwv 
äg TrávTa ra é'9vr| äp^ápevov cxttÔ 
'IepouaaXŕjp 

48 úpeíg Sé eaTe pápTupeg toútoov 

49 Kai íSoú, eyw äiToaTéXXoo Trjv 
ETrayyeXíav tou TtaTpóg pou ecp' úpag- 
úpeíg Se KaGíaaTe ev xf\ TcóXei 
'IepouaaXŕjp, ewc oú evSúar)a9e 
Súvapív eE, u\j/oug 

50 'E|ŕ)yayev Sé aÚTOug e|oo ewg eig 
Br|9avíav Kai e-rrápag rag xelpag 
auTou eúX6yr|aev aÚTOÚg 

51 Kai eyéveTO e v tô eúX.oyeív aúrov 
aÚTOug SiéaTľ) cnť aÚTÓov Kai 
äveipépeTO eig tov oúpavóv 



LUKAS 24:52 



301 



fciHe. %mlickÁ 

52 A oni poklonivše se jemu, 
navrátili se do Jeruzalema s radostí 
velikou. 

53 A byli vždycky v chráme, 
chválíce a dobrofečíce Boha. Amen. 



Te.xtus fce.ce.ytus 

52 Kaia\JTOiTcpoaKuvŕ|aavTega\jTÔv 
ÚTréaxpe^av eíg 'IepouaaA.ŕjp pera 
Xapac^ (ieyáXri? 

53 Kal f|aav SícnravTÔc ev rä íepw 
aivoúvxec xai eúÄ.OYo0vTec xóv 9eóv 
Apŕ)v 



Evanjelium podlé sepsání S. Jana 



fciHe. %mlickÁ 

INa počátku bylo Slovo, a to Slovo 
bylo u Boha, a to Slovo byl Búh. 

2 To bylo na počátku u Boha. 

3 Všecky veci skrze ne učinený jsou, 
a bez neho nie není učinéno, což 
učinéno jest. 

4 V nem život byl, a život byl svetlo 
lidí. 

5 A to Svetlo v temnostech svítí, ale 
tmy ho neobsáhly. 

6 Byl človek poslaný od Boha, jemuž 
jméno bylo Jan. 

7 Ten pfišel na svédectví, aby 
svedčil o tom Svetle, aby všiekni 
uverili skrze neho. 

8 Nebyl on to Svetlo, ale [poslán 
byl,] aby svédectví vydával o tom 
Svetle. 

9 [Tenť] byl to pravé Svetlo, jenž 
osvecuje každého človeka 
pficházejícího na svet. 

10 Na svété byl, a svet skrze neho 
učinén jest, a svet ho nepoznal. 

11 Do svého vlastního pfišel, 
a vlastní jeho neprijali ho. 

12 Ktefíž pak koli prijali jej, dal jim 
moc syny Božími býti, [totiž] tém, 
ktefíž véfí ve jméno jeho, 

13 Ktefížto ne ze krvi, ani z vúle 
tela, ani z vúle muže, ale z Boha 
zplozeni jsou. 



Tzxtus fece-vtus 

1'Ev äpyji ŕiv ô A.óyoc Kal ô A.óyoc f)v 
xrpôc xôv 9eóv Kal 9eôc f)v ô A.óyoc 

2 oúxoc tiv év apvji -rrpóc xôv Beôv 

3 Trávia 5ť aúxou eyévexo Kal \wplc 
aúxou eyévexo oú5é ev o yéyovev 

4 ev aúxw ^oorj ŕiv Kal ŕ) £coŕj ŕ|v xô 

cpwg TCÔV CtvBpcÓTTCOV 

5 Kal xô ipcôg ev xrj aKoxía ipaívei Kal 
v\ aKoxía aúxô oú KaxéXa(3ev 

6 'Eyévexo ävBpcoTxog äxceaxaXpévog 
xcapá Beoú ôvopa aúxcp 'Icoávvnc- 

7 oúxog ŕ|A.9ev eíg papxupíav ľva 
papxupŕ|ar| xcepl xoú ipoDxóc. ľva xcávxeg 
Txiaxeúaooaiv Si' aúxou 

8 oÚk ŕ|v eKeívog xo ipódc aXX' íva 
papxupŕ|arj xcepl xou ipcoxôc. 

9 'Hv xo cpôag xo äXnGivóv ô tpooxí^ei 
xcávxa avBpwxcov ep^ópevov eíg xôv 
KÓapov 

10 ev tô KÓapw ŕ|v Kal ó KÓapog 5ť 
aúxou eyévexo Kal ó KÓapog aúxôv oÚk 
eyvw 

11 eíc. xá l'Sia ŕ|A.9ev Kal ol l'Sioi 
aúxôv oú xcapéXa(3ov 

12 ôaoi 5é e\a(3ov aúxôv eScoKev 
aúxoíc é|ouaíav xeKva 9eoú yevéaGai 
xoíc. xriaxeúouaiv eíc. xô ôvopa aúxou 

13 oí oÚk eE, aípáxoov oúSé éK 
BeXŕjpaxog aapKÔc oú8é éK GeXŕjpaxog 
ävSpôc aXX' éK 9eoú éyevvŕjGnaav 



JAN 1:14 



303 



fciHe. %rpUickií 

14 A Slovo to telo učinéno jest, 
a prebývalo mezi nami, (a videli jsme 
slávu jeho, slávu jakožto 
jednorozeného od Otce,) plné milosti 
a pravdy. 

15 Jan svédectví vydával o nem, 
a volal, fka: Tentoť jest, o némž jsem 
pravil, že po mne pf išed, pŕedšel mne; 
nebo prednejší jest nežli já. 

16 A z plnosti jeho my všickni vzali 
jsme, a [to] milost za milost. 

17 Nebo zákon skrze Mojžíše dán 
jest, [ale] milost a pravda skrze Ježíše 
Krista stala se jest. 

18 Boha žádný nikdy nevidel, [ale] 
jednorozený Syn, kterýž jest v lunu 
Otce, onť jest nám vypravil. 

19 A totoť jest svédectví Janovo, 
když poslali Židé z Jeruzalema knéží 
a Levíty, aby se ho otázali: Ty kdo jsi? 

20 I vyznal a nezaprel, a vyznal: Že 
já nejsem ten Kristus. 

21 I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi 
ty? I ŕekl: Nejsem. [Tedy] jsi ten 
Prorok? Odpovédél: Nejsem. 

22 I fekli jemu: Kdožs [pak]? Ať 
odpovéd dáme tém, ktef íž nás poslali. 
Co pravíš sám o sobé? 

23 Ŕekl: Já [jsem] hlas volajícího na 
poušti: Spravte cestu Páné, jakož 
povédél Izaiáš prorok. 



Ttxtus fectytus 

14 Kal ó A.óyog oapE, eyévexo Kal 
éaKŕjvwaev év ŕ]pív Kal é9eaaápe9a 
xr|v 8ó|av aúxoú Só^av obe povoyevoúg 
xrapa xraxpóc xrA.ŕ|pr|c yápixoc Kal 
äXnGáac 

15 'Iodávvnc papxupeí xcepl aúxou Kal 
KÉKpayev Aiyoov, Oúxoc f)v ôv elxcov 'O 
cnxíaoo pou ep^ópevog epxrpooGév pou 
yéyovev ôxi xcpwxóg pou ŕ|v 

16 Kal £K xoú TxA.npcópaxoc aúxoú 
ŕ|pdc xcávxec e\á(3opev Kal x^pív avxl 
Xapixoc- 

17 ôxv ó vópoc Siá Mwaéwc éSóGr] ŕ] 
Xapic. Kal ŕj ä\ŕ]9eia Sia 'Inaoú 
Xpioxoú eyévexo 

18 Geóv oúSelc éoópaKev Txoóxcoxe- ô 
povoyevríg uíóc, ó côv eíc; xôv kóXtxov 
xoú xraxpôg eKeívoc; é|nyŕ)aaxo 

19 Kal auxr| éaxlv ŕ] papxupía xou 
'Iooávvou ôxe äxcéaxevXav oí 'IouSaíoi 
kE, 'IepoaoXúpoov íepeíc Kal Aeuíxag ľva 
épcoxŕ|awavv aúxôv Eu xíg el 

20 Kal cópoX.óyr|aev Kal ouk 
ripvŕjaaxo Kal wpoXóynaev ôxi ouk evpl 
'Eyw ó Xpioxóc 

21 Kal ipcóxnaav aúxóv Tí ouv 
'HAíac el Ľv Kal Aiyei OÚk elpí 'O 
Txpoipŕ|xr|c eí aú Kal äxceKpí9r| Ou 

22 elxcov ouv aúxcp Tíc el ľva 
äxrÓKpiaiv Soopev xoíc xcépvpaaiv ŕ|päc- 
xí Aiyeic. xcepl aeauxoú 

23 etpr) 'Eyw ipodvrj (Boóävxog év xtj 
épŕjpw EúGúvaxe xrjv ôSóv Kupíou 
KaGčog elxcev 'Haa'í'ac ó xcpoipŕ)xnc 



304 



JAN 1:34 



fciHe. %mlickÁ 

24 Ti pak, ktefíž byli posláni, 
z farizeú byli. 

25 1 otázali se ho a fekli jemu: Pročež 
tedy kŕtíš, ponévadž ty nejsi Kristus, 
ani Eliáš, ani Prorok? 

26 Odpovédél jim Jan, fka: Já kftím 
vodou, ale uprostred vás stojí, jehož 
vy neznáte. 

27 Ten [ačkoli] po mne pŕišel, [však] 
pfedšel mne, ujehožto obuvi já 
nejsem hoden rozvázati feménka. 

28 Toto v Betabaŕe stalo se za 
Jordánem, kdežto Jan krtil. 

29 Druhého [pak] dne uzrel Jan 
Ježíše, an jde k nemu. I dí: Aj, Beránek 
Boží, kterýž sníma hfích sveta. 

30 Tentoť jest, o kterémž jsem já 
pravil, že za mnou jde muž, kterýž 
mne pfedšel; nebo prednejší jest nežli 
já. 

31 A já jsem ho neznal, ale aby 
zjeven byl lidu Izraelskému, proto 
jsem já pŕišel, kfté vodou. 

32 A svédectví vydal Jan, ŕka: Videl 
sem Ducha sstupujícího jako holubice 
s nebe, a zústal na ném. 

33 A já jsem ho neznal, ale kterýž 
mne poslal kftíti vodou, ten mi fekl: 
Nad kýmž uzfíš Ducha sstupujícího 
a zústávajícího na ném, tenť jest, 
kterýž kŕtí Duchem svätým. 

34 A já jsem videl, a svédectví jsem 
vydal, že on jest ten Syn Boží. 



Te.xtus fete-ytus 

24 Kal oí axreaxaA.pévoi ŕ|aav ex xéôv 
$apiaaíoov 

25 xai ripcóxriaav aúxôv Kal elxrov 
aúxw Tí oúv (BaTTTv^eig eí ah oÚk el ô 
Xpioxôc; oúxe 'HÄ.íac oúxe ó Trpo<j>ŕ)Tr|c 

26 arreKpíGri aúxoíg ó 'Iooávvr|c 
Aiywv, 'Eyco (3aTCTÍ^w ev úóaxv péaog 
Se úpwv eaxr|Kev ôv úpeíc. oÚk oľóaxe 

27 aúxóg eaxiv ó cnxíaoo pou 
epyó\ievo<; 8c epxrpoaBév pou yéyovev 
oú eyco oÚk eipl a^vog ľva Xúaco aúxoú 
xôv ípávxa xou úxroSŕ| paxog 

28 Taúxa ev Br)9a(3apa eyévexo 
xcépav xou 'IopSá vou óxrou f|v 'Icoávvr|g 
(BaTxxí^wv 

29 Trj excaúpiov (BXéxcev ô 'Iooávvríg 
xôv 'Ir)ao0v epv_ópevov xcpog aúxóv Kal 
Äiyei "l5e ó apvôg xou Beoú ô a'ĺpcov 
xrjv ápapxíav xou KÓapou 

30 oúxóc. eaxiv xcepl oú eyw elxrov 
'Otxíctco pou epv_exai ävrjp ôg 
epxcpoaGév pou yéyovev ôxi xcpcoxóg 
pou ŕ|v 

31 Kayčo ouk rjSeiv aúxóv aXA.' íva 
ipavepwGfi rä 'IaparjX Sia xouxo ŕ]A.9ov 
eyw ev to uSaxi (Baxcxí^wv 

32 Kal epapxúpr|aev 'Iooávvríg Aiyodv 
oxi TeBéapai xô xrveúpa Kaxajžaívov 
cóael xrepioxepav eE, oúpavoú Kal 
epeivev exr' aúxóv 

33 Kayčo ouk rjSevv aúxóv aXX' ô 
xcép^ag pe (Baxcxí^eiv ev úóaxi eKevvóg 
poi elxrev 'Ecp ov äv l'Srjc. xô xcveupa 
Kaxa(3aívov Kal pévov exr' aúxóv oúxóg 
eaxiv ó Paxcxí^cov év xrveúpaxi áyícp 

34 Kayco écópaKa Kal pepapxúpr|Ka 
ôxi oúxóg eoxiv ó uíôg xou Geoú 



JAN 1:3 5 



305 



fciHe. %rpUickií 

35 Druhého pak dne opét stál Jan, 
a z učedlníkú jeho dva, 

36 A uzŕev Ježíše, an se prochází, 
fekl: Aj, Beránek Boží. 

37 I slyšeli ho dva učedlníci 
mluvícího, a šli za Ježíšem. 

38 I obrátiv se Ježíš, a uzŕev je, ani 
jdou za ním, dí jim: Co hledáte? A oni 
ŕekli jemu: Rabbi, (jenž se vykladá: 
Mistŕe,) kde bydlíš? 

39 Dí jim: Pojďte a vizte. [I] šli, aby 
videli, kde by bydlil, a zústali u neho 
ten den; neb bylo [již] okolo desáté 
hodiny. 

40 Byl [pak] Ondrej, bratr Šimona 
Petra, jeden ze dvou, kteŕíž byli to 
slyšeli od Jana, a šli za ním. 

41 [I] nalezl ten první bratra svého 
vlastního Šimona, a fekl mu: Nalezli 
jsme Mesiáše, jenž se vykladá Kristus. 

42 I pŕivedl jej k Ježišovi. 
A pohledév naň Ježíš, dí: Ty jsi Šimon, 
syn Jonášúv, ty slouti budeš Céfas, 
jenž se vykladá Petr. 

43 Na druhý [pak] den Ježíš chtél 
vyjíti do Galilee, i nalezl Filipa, a fekl 
jemu: Pojď za mnou. 

44 A byl Filip z Betsaidy, mesta 
Ondrejova a Petrova. 



Ttxtus fectytus 

35 Trj éxraúpiov TraA.iv eíaxŕ|K£i ó 
'Iooávvríg Kai ek xwv pa9nxa)v aúxou 
Sú o 

36 Kai e|a(3Xé^ag tô 'Inaou 
Txepixraxoúvxi Aiyei "iSe ó äpvôg xoú 
GeoO 

37 Kal fJKouaav aúxou ol 5úo 
pa9nxai XaXouvxog Kai nKoA.oú9naav 
tq 'Inaoú 

38 axpaipeig Se ó 'Inooúg Kal 
9eaaápevog aúxoúg aKo\ou9oúvxag 
Aiyei aúxoíg Tí ^nxgíxe ol Se eixcov 
aúxw 'Pa(3(3í ô Aiyexai epp.nveuop.evov, 
AiSáaKaXe xroú pévevg 

39 Aiyei aúxoíg "EpyeaQe Kai íSexe 
f|X9ov Kai ei5ov xroú (aévei Kai xcap' 
aúxw epeivav xŕ|v ŕ|pipav eKEÍvny- wpa 
5é nv côg SsKáxri 

40 'Hv ÄvSpéag ó äSeXipôg Eĺpcovog 
néxpou eig ek xgďv Súo xóäv 
aKouaávxoov xcapá 'Iooávvou Kai 
aKo\ou9r|aávxwv aúxw- 

41 eúpíaKgi oúxog xcpcoxog xov 
äSeAxpôv xôv l'8iov Eípwva Kai Aiyei 
aúxw Eúpŕ|Kapev xov Meaaíav ô eaxiv 
pe9eppr|veuóp£vov ô Xpiaxóg- 

42 Kai fjyayev aúxóv xrpóg xov 
'Inaoúv ep(3Xévj;ag 8é aúxw ó 'Inaoúg 
eixcev Eú el Eĺpcov ó \iib<; 'Icova- au 
KXľ|9narj Krupäg ô éppnveúexai néxpog 

43 Trj éxraúpiov n9éA.naev ô 'Inaoúg 
e|eX9eľv eíg xŕ|v raXvXaíav Kai eúpíoKa 
$íXitxtxov Kai Aiyei aúxw ÄKoA.oú9ei 
poi 

44 nv 5é ô $íXiTxxcog äxrô Bn9aai5á 
ek xng TxóXewg ÄvSpéou Kai néxpou 



306 



JAN 2:3 



fciHe. %rpUickií 

45 Nalezl [také] Filip Natanaele. I dí 
jemu: O kterémž psal Mojžiš v Zákone 
a Proroci, nalezli j sme Ježíše, syna 
Jozefova z Nazaréta. 

46 I fekl jemu Natanael: [A] múze 
z Nazaréta co dobrého býti? Rekl jemu 
Filip: Poj ď a viz. 

47 Vida Ježíš Natanaele, an jde 
k nemu, i dí o ném: Aj, pravé 
Izraelitský, v némžto Isti není. 

48 Rekl mu Natanael: Jakž [ty] mne 
znáš? Odpovédél Ježíš a rekl jemu: 
Prvé nežli té Filip zavolal, kdyžs byl 
pod fíkem, videl jsem tebe. 

49 Odpovédél Natanael a rekl jemu: 
Mistfe, ty j si Syn Boží, ty j si ten Král 
Izraelský. 

50 Odpovédél Ježíš a fekl jemu: Žeť 
jsem fekl: Videl jsem tebe pod fíkem, 
véŕíš? Vétší veci nad tyto uzfíš. 

51 I dí mu: Amen, amen pravím 
vám: Od tohoto času uzrite nebe 
otevŕené, a andély Boží vstupující 
a sstupující na Syna človeka. 



Te-xtus fete-ytus 

45 £ÚpíaK£i$íXiTrn:ogTÔvNa9avaŕjX 
Kal Aiyei aúxcp '"Ov Eypavpev Mcoafíc 
év rä vópcp Kal oí xtpotpfrrai 
eúpŕJKapev 'Ir|aoúv xôv uíôv xoú 'Iooarup 
xôv axrô Na^apéx 

46 Kal elxtev aúxcp Na9avaŕ|\ 'Ek 
Na^apex Súvaxaí xv äyaGôv elvaí 
Aiyei aúxco $í\itxtxoc. "Ep^ou Kal l'Se 

47 el5ev ô 'Ir|aoúc xôv Na9avaŕ|A. 
epyó\ievov xrpôc. aúxôv Kal Áiyei xrepl 
aúxoú "l5e a\r|9coc 'Iapar|A.íxr|c ev cp 
SóXoc oÚk eoxiv 

48 Aiyei aúxcp NaGavaŕjX FIó9ev pe 
yivcóaKeig ónxeKpí9r| ó 'Ir|aoúc. Kal 
elxrev aúxcp FIpô xoú ae $íAitxtxov 
tpoovfjaai ôvxa úxrô xrjv auKŕ)v el5óv ae 

49 äxceKpí9r| NaGavaŕjX Kal Aiyei 
aúxcp 'Paf3(3í aú ev ó uíôc. xoú 9eoú aú 
el ó (3aaiX.euc; xoú 'IapaŕjA. 

50 äxceKpí9r| 'Ir|aoúc Kal elxcev aúxcp 
"Oti elxróv aoi elSóv ae úxroKáxco xf]c. 
auKrjg xriaxeúeic. peíc^oo xoúxwv ô\|/ei 

51 Kal Aiyei aúxcp Äpŕ|v äpŕ|v Aiyco 
úpív axr' äpxi ôi|/ea9e xôv oúpavôv 
ävecpyóxa Kal xoúg äyyéXoug xoú 9eoú 
äva(3aívovxag Kal Kaxa(3aívovxag exrl 
xôv ulov xoú ävBpcóxcou 



| Tf etího dne stala se svadba v Kani 
•Galilejské, a byla matka Ježišova 



tam. 



2 A pozván jest také Ježíš i učedlníci 
jeho na svadbu. 

3 Když se pak nedostalo vína, fekla 
matka Ježišova k nemu: Vína nemají. 



2 Kal ttj ŕipépa xfj xpíxrj yápoc 
eyévexo ev Káva xŕ)g raXiXaíac; Kal 
f)v ŕ) pŕjxríp xoú 'Ir)aoú eKeí- 

2 eK\ŕ|9r| Se Kal ó 'Ir|aoúg Kal oí 
pa9r|xal aúxoú eíc. xôv yápov 

3 Kal úoxepŕ|aavxog oľvou Aiyei ŕj 
pŕjxríp xoú 'Ir)aoú xrpôc aúxóv Olvov 
oÚk eypxjoiv 



JAN 2:4 



307 



fciHe. %rpUickií 

4 Dí jí Ježíš: Co mne a tobé ženo? 
Ješté neprišla hodina má. 

5 Dí matka jeho k služebníkúm: Což 
by koli vám fekl, učiňte. 

6 I bylo tu kamenných stoudví šest 
postaveno, podlé [obyčeje] očisťovaní 
Židovského, beroucí v sebe jedna 
každá dve nebo tri míry. 

7 Rekl jim Ježíš: Naplňte ty stoudve 
vodou. I naplnili je až do vrchu. 

8 I dí jim: Nalévejtež již, a neste 
vrchnímu správci svadby. I nešli. 

9 A jakž okúsil vrchní správce 
svadby vody vínem učinené, (nevedel 
pak, odkud by bylo, ale služebníci 
védéli, ktefíž vážili vodu,) povolal 
ženícha ten vrchní správce, 

10 A fekl mu: Každý človek nejprve 
dobré víno dáva, a když by se hojné 
napili, tehdy to, kteréž horší jest. [Ale] 
ty zachoval jsi víno dobré až dosavad. 

11 To učinil Ježíš počátek divú 
v Kani Galilejské, a zjevil slávu svou. 
I uverili v neho učedlníci jeho. 



12 Potom sstoupil do Kafarnaum, on 
i matka jeho, i bratí í jeho, i učedlníci 
jeho, a pobyli tam nemnoho dní; 



13 Nebo blízko byla velikanoc 
Židovská. I vstoupil Ježíš do 
Jeruzalema. 



Ttxtus fece-ytus 

4 Aiyei aúxrj ó 'Iriaouc. Tí gpoi Kal 
aoí yúvaí outtoo fJKei ŕj a>pa pou 

5 Aiyei ŕj pŕjxríp aúxou xoíg. Sioikovoic. 
"O ti av Aiyrj úpív xroinaaxe 

6 naav Se eksí úSpíai AABivcu ei; 
K£vp.£vcu Kata xôv KaBapiapóv tbv 
'IouSaícov v_GDpouacu ävá pexpnxac Súo 
ŕj xpeíc 

7 Aiyei aúxoíc ô 'Inaouc Tepíoaxe xác 
úSpíac ú5axoc Kai eyépiaav aúxac ewc 
avw 

8 Kai Aiyei aúxoíc ÄvxXnaaxg vúv 
Kai ipépexe rä äpv_ixpiKAívw- Kai 
ŕjveyKav 

9 obe. 5e eyeúaaxo ó äp)(ixpÍKXivog xô 
úSwp oivov yeyevripévov Kal oúk ŕjSei 
xcóGev éaxív oí 8e Sicxkovoi ŕjSevaav oí 
r)vxXľ|KÓxeg xô v)8oop ipcovei xôv vupipíov 
ó äp)(ixpÍKXivog 

10 xai Aiyei aúxw ľlac avBpwxcoc 
xcpwxov xôv KaXôv olvov xí9ľ|avv Kai 
ôxav peGuaBwaiv xôxe xôv ekáaaw a\i 
xexnpnKac xôv KaXôv oivov ecoc apxi 

11 Taúxnv extoínaev xnv äpvjjv xwv 
aripevoov ó 'Inoouc ev Káva xŕjc 
ľaAAaíac Kai éipavépwaev xnv Só^av 
aúxou Kai éxúaxguaav eíc. aúxôv oi 
paBnxai aúxou 

12 Mexa xoúxo Kaxé(3r| eíg 
Kaxrepvaoúp, aúxôc Kai ŕ) pnxr|p aúxou 
Kai oí äSeAxpoi aúxou Kai oí paBnxai 
aúxou Kai ekeí epeivav oú xcoXXag 
npipac 

13 Kai eyyúc nv xô xráaya xgúv 
'IouSaícov Kai ävép > n p eíc 'IepoaóA.upa ó 
'Inoouc 



308 



JAN 2:23 



fciHe. %rpUickií 

14 A nalezl v chráme, ano prodávají 
voly a ovce i holubice, a penézoménce 
sedící. 

15 A udélav bič z provázkú, všecky 
vyhnal z chrámu, i ovce i voly, 
a penézoméncúm rozsypal peníze, 
a stoly zpfevracel. 

16 A tém, ktefíž holuby prodávali, 
ŕekl: Odnestež tyto veci odsud, 
a nečiňte domu Otce mého domem 
kupeckým. 

171 rozpomenuli se učedlníci jeho, 
že psáno jest: Horlivost domu tvého 
sne dl a mne. 

18 Tedy odpovédéli Židé a fekli 
jemu: Jaké znamení [toho] nám 
ukážeš, že tyto veci činíš? 

19 Odpovédél Ježíš a ŕekl jim: Zrušte 
chrám tento, a ve tfech dnech zase 
vzdélám jej. 

20 I ŕekli Židé: Ctyfidceti a šest let 
délán jest chrám tento, a ty ve tfech 
dnech vzdéláš jej? 

21 Ale on pravil o chrámu tela 
svého. 

22 A protož když z mŕtvych vstal, 
rozpomenuli se učedlníci jeho, že jim 
to byl povédél. I uverili Písmu a slovu, 
kteréž povédél Ježíš. 

23 A když byl v Jeruzaleme na 
velikunoc v den sváteční, množí 
uverili ve jméno jeho, vidouce divy 
jeho, kteréž činil. 



Ttxtus fectytus 

14 Kal eúpev év rä íepco xoúg 
xccoAoúvxac (3óag Kal xcpó|3axa kou 
xcepiaxepac. Kal xoúc. Keppaxiaxác. 
Ka9r| pivový 

15 Kal Tcoiŕ|aag cppayéAAiov ek 
av_ovvíwv xcávxac é|é|3aAev ek xou 
íepoú xá xe xxpó(3axa Kal xoúc |3óac Kal 
xcov koA.Au |3 iaxw v eE,éyeev xô Keppa Kal 
xac xpaxxé^ac ävéaxpe^ev 

16 Kal xoíc; xác xcepiaxepac. 
xccoAoúaiv elxcev 'Äpaxe xaúxa évxeú9ev 
pŕj xcoieíxe xôv oIkov xou xcaxpóc; pou 
oikov épxcopíou 

17 'Epvŕ|a9r|aav Se oí pa9r|xal aúxou 

oxi Y e YP 0C h l h l ^ vov t ™ 'O ín^-°£ T °ú 
o'íkou aou Kaxécpayev pe 

18 äxxeKpí9r|aav oúv ol 'IouSaíoi Kal 
elxxov aúxco Tí aripeíov SeiKvúeig ŕjpív 
ôxi xaúxa xcoieíc. 

19 äxceKpíGri ô 'lr\oo\j<; Kal elxcev 
aúxoíc. Aúaaxe xôv vaôv xoúxov Kal ev 
xpialv ŕjpépaig éyepco aúxóv 

20 elxxov oúv oí 'Iouóaíoi 
xeaaapaKovxa Kal 'iE, éxeaiv 
cpKoSopŕ)9r) ó vaôc. oúxoc. Kal au ev 
xpialv ŕjpépaig éyepeíc. aúxóv 

21 eKeívog 8e é'Aeyev xxepl xou vaoú 
xou acópaxoc; aúxou 

22 ôxe oúv r)yép9r) eK veKpwv 
epvŕ)a9r)aav oí pa9r)xal aúxou ôxv 
xoúxo eAeyev aúxoíc- Kal éxxíaxeuaav xí] 
ypaipfj Kal xcp Aóycp cb elxcev ó 'Ir)aoúg 

23 'Q g 5é f)v év 'IepoaoAúpoig ev xcp 
xcáava év xf\ éopxf] xcoAAol éxcíaxeuaav 
elg xô ôvopa aúxou 9ecopoúvxec aúxou 
xa anpeía ä éxcoíer 



JAN 2:24 



309 



fciHe. %rpdickfl, 

24 Ale Ježíš nesvéfil sebe samého 
jim, protože on znal všecky. 

25 Aniž potreboval, aby [jemu] kdo 
svédectví vydával o človeku; neb on 
vedel, co by bylo v človeku. 

3Byl pak človek z farizeú, jménem 
Nikodém, kníže Židovské. 

2 Ten pfišel k Ježišovi v noci, a fekl 
jemu: Mistfe, vime, že jsi od Boha 
pfišel Mistr; nebo žádný nemúže téch 
divú činiti, kteréž ty činíš, leč by Búh 
byl s ním. 

3 Odpovédél Ježíš a ŕekl jemu: 
Amen, amen pravím tobé: Nenarodí-li 
se kdo znovu, nemúž vidéti království 
Božího. 

4 Ŕekl jemu Nikodém: Kterak muž 
človek naroditi se, starý jsa? Zdali 
múze opét v život matky své vjíti 
a naroditi se? 

5 Odpovédél Ježíš: Amen, amen 
pravím tobé: Nenarodí-li se kdo 
z vody a z Ducha [svätého], nemúž 
vjíti do království Božího. 

6 Což se narodilo z tela, telo jest, 
a což se narodilo z Ducha, duch jest. 

7 Nediviž se, že jsem ŕekl tobé: 
Musíte se znovu zroditi. 

8 Vítr kde chce veje, a hlas jeho 
slyšíš, ale nevíš, odkud pfichází, 
a kam jde. Takt jest každý, kdož se 
z Ducha narodil. 



Ttxtus fectytus 

24 aúxôg Se ó 'Ir|aoOg ouk exxíaxeuev 
éauxôv aúxoíc. Siá xô autov yivcóaKeiv 

TTCtVTOlC 

25 Kai ôxi oú yjjeíav ei^ev ľva xic 
papxupŕjarj xxepi xou ávGpcóxxou- aúxôc 
yáp syivcoaKEv xí f)v év tq ávOpcóxxcd 

3'Hv Se ävBpodTTOc ek xgov 
í'apiaaíoov NiKÓSripoc ôvopa aúxw 
ápv_wv TÓ5v 'IouSaíwv 

2 oúxoc f)X9ev xxpôc xôv 'Ir|aouv 
vukxoc xai eixxev aúxcp 'Pa[3[3í oíSapev 
oxi áxrô Beou eXŕjXuGag SiSáaKaXoc- 
oúSeic. yop "tauxa xá aripda Súvaxai 
xcoieív ä aii xcoieíg eáv (ar) ŕ| ó 9eôg pex' 
aúxoú 

3 äxxeKpíGr) ó 'Iľ|aoOg xai eixxev aúxw 
Äpŕ|v äprjv \éyw aov eáv pŕ) xic 
yevvriGfí áva>9ev oú Súvaxav iSeív xijv 
(BaaiXeíav xou 9eoú 

4 Xéyev xxpôc aúxôv ô NvKÓSripog 
ricog Súvaxai ävBpooxxog Y evvr |9ľ) vai 
yspcov cóv pŕj Súvaxai eíc; xŕjv KoiAíav 
xfjg pm-pôg aúxoú Seúxepov eíaeXBeív 
xai yevvr|9f)vav 

5 äxxeKpí9ľ| ó 'Iľ|aoOg Äpŕjv äpŕjv 
Xéyoo aoi eáv pŕ| xig Y evvr |9fi ei; úSaxoc 
Kai xxveúpaxog oú Súvaxai eíaeABeív eíg 
xŤjv |3aaiA.eíav xou Beoú 

6 xô Y e Y evvr l| a Évov ek xfjc aapKog 
oápE, eaxiv Kai xô Y£Y evvr l| J Évov eK xou 
xxveúpaxoc. xxveúpá écmv 

7 pľ| Gaupáarjg ôxv eixxóv aoi Aeí 
úpág yevvr|©rjvcxi ávooGev 

8 xo xxveúpa ôxxou 9éA.ei xxveí Kai xrjv 
ipcovr|v aúxoú áKoúei^ aXk' ouk oiSac 
xxóGev ep^exai Kai xxoú úxxáYer oúxwc. 
éaxiv xcág ó y e Y evvr lh l Évog ek xou 
xxveúpaxoc. 



320 



JAN 3:1 



fciHe. %mlickÁ 

9 Odpovédél Nikodém a f ekl jemu: 
Kterak mohou tyto veci býti? 

10 Odpovédél Ježíš a ŕekl jemu: Ty 
jsi mistr v Izraeli, a toho neznáš? 

11 Amen, amen pravím tobé: Že což 
vime, mluvíme, a což jsme videli, 
svedčíme, ale svédectví našeho 
neprijímate. 

12 Ponévadž zemské veci mluvil 
jsem vám, a neveríte, kterak, budu-li 
vám praviti nebeské, uveríte? 

13 Nebo žádný nevstoupil v nebe, 
než ten, jenž sstoupil s nebe, Syn 
človeka, kterýž jest v nebi. 

14 A jakož jest Mojžiš povýšil hada 
na poušti, takt musí povýšen býti Syn 
človeka, 

15 Aby každý, kdož véfí v neho, 
nezahynul, ale mél život večný. 

16 Nebo tak Búh miloval svet, že 
Syna svého jednorozeného dal, aby 
každý, kdož véŕí v neho, nezahynul, 
ale mél život večný. 

17 Neboť jest neposlal Búh Syna 
svého na svet, aby odsoudil svet, ale 
aby spasen byl svet skrze neho. 

18 Kdož véfí v neho, nebude 
odsouzen, ale kdož neverí, jižť jest 
odsouzen; nebo neuveril ve jméno 
jednorozeného Syna Božího. 



Te.xtus %tz.tytu$ 

9 ônreKpíGri NiKÔSnpoc. Kal elxrev 
aúxw nôc Súvaxai xaúxa yevéaGai 

10 ônreKpíGri ó 'Inaoúc. Kal elxrev 
aúxw £ú el ô 5iSáoKaA.oc tou 'IoparjA. 
Kal xaOra oú yivcóoKeic; 

1 1 áp.rj v áp.rj v Aiyco aoi ôxi ô oľoapev 
A.a\oúpev Kal ô éoopáKapev 
papxupoúpev Kal xŕjv papxupíav ŕjpcov 
oú Xap(3ávexe 

12 eí xá excíyeva elxcov úpív Kal oú 
xnaxeúexe xccog éáv e'ittco úpív xá 
éxrou pávia xriaxeúaexe 

13 Kal oúSelc áva[3é(3r|Kev eíc xôv 
oúpavôv ei pŕj ó ek xou oúpavoú 
Kaxa(3ág ó ulôg xou ávGpcóxrou ô a>v év 
to oúpavw 

14 Kal Ka9wc Mooafjg úi|/coaev xôv 
ôipív év xfj epŕjpco ouxgdc ú^oo9f)vav 8eí 
xov ulov xou ávBpcÓTxou 

15 ľva xrág ô xrioxeúcov eig aúxôv pŕj 
áxcóXnxav, aXX' eyrj Codrjv alcóviov 

16 Oúxwc yáp riyáxrnaev ô 9eôg xôv 
KÓapov cooxe xôv ulov aúxou xôv 
povoyevf) eôcoKev íva xrá$ ó xriaxeúoov 
eic aúxôv prj áxcóXnxav aXX' é'vrj £wrjv 
alcóviov 

17 oú yáp áxcéaxeiXev ó 9eôc xôv 
ulov aúxou eíg xôv KÓapov íva Kpívrj 
xôv KÓapov áW' ľva aw9rj ó KÔapoc. 
5ť aúxou 

18 ó xriaxeúcov eig aúxôv oú Kpívexai- 
ó 5e pŕj xriaxeúwv fj8r| KeKpixai ôxi prj 
TxeTxíaxeuKev eíc. xô ôvopa xou 
povoyevoúc. uloú xou Geoú 



JAN 3:19 



311 



fciHe. %rpUickií 

19 Toto pak jest ten soud, že Svetlo 
prišlo na svet, ale milovali lidé více 
tmu nežli Svetlo; nebo skutkové jejich 
byli zlí. 

20 Každý zajisté, kdož zle činí, 
nenávidí svetla, a nejde k svetlu, aby 
nebyli trestaní skutkové jeho. 

21 Ale kdož činí pravdu, jde 
k svetlu, aby zjeveni byli skutkové 
jeho, že v Bohu učinení jsou. 

22 Potom pf išel Ježíš i učedlníci jeho 
do zeme Judské, a tu prebýval s nimi, 
a kŕtil. 

23 A Jan také kŕtil v Enon, blízko 
Sálim, nebo byly tam vody mnohé. 
I pŕicházeli [množí], a kftili se. 

24 Nebo ješté Jan nebyl vsazen do 
žaláre. 

25 Tedy vznikla otázka mezi Židy 
a nékterými z učedlníkú Janových 
o očisťovaní. 

26 I prišli k Janovi a ŕekli jemu: 
Mistŕe, ten, kterýž byl s tebou za 
Jordánem, jemužs ty svédectví vydal, 
aj, on kŕtí, a všickni jdou k nemu. 

27 Odpovédél Jan a fekl: Nemúžť 
človek vzíti ničehož, leč by jemu dano 
bylo s nebe. 

28 Vy sami svédkové jste mi, že jsem 
povédél: Nejsem já Kristus, ale že jsem 
poslán pred ním. 



Ttxtus fece-ytus 

19 auTr| 8é éaxiv ŕj xpíaig ôxi xô ipcoc. 
e\ŕ)A.u9ev eic xôv KÔapov Kai 
r)Yáxxnaav oi avBpcoxxoi uaWov xô 
okóxoc fj xô ipooc- f)v yop Txovnpct 
aúxcov xa epY a 

20 xxac Yap ó cpaúXa xxpáaacov piaeí 
xô cpcôg Kal oÚk ep^exai xxpôc; xô cpcôg 
i'va [ii] ek£YxQf\ xô epY a aúxoú- 

21 ó Se xxoigov xrjv äAŕjGgiav epv_gxai 
xcpôg xô tpwg íva tpavepwGrj aúxou xô 
epYa ôxi év Geco eaxiv eipYaapéva 

22 Mexa xaíixa f)X9ev ó 'InaoOg Kai 
oí pa9r|xai aúxoú eic xrjv 'IouSaíav yf)v 
Kai éxeí 8iéxpi(3ev pex' aúxwv Kal 
e(3áxcxi^ev 

23 f)v Se Kai 'Iwávvnc (Baxcxí^oov ev 
Aívčov £YY U 5 xo ^ ^oXe'm ôxi uSaxa 
xxoXXa ŕ|v EKeí Kai xxapeYÍvovxo Kai 
é(3axxxí^ovxo- 

24 oúxxco Y^p ŕ) v [3e(3Xr|pévog eic; xľ|v 
<j>uA.aKr|v ó 'Icoávvng 

25 'EYÉvexo oúv ^ŕjxnaic. ek xcov 
pa9r|xcôv 'Iooá vvou pexa 'IouSaíwv xcepi 
KaBapiapou 

26 Kai f)X9ov xxpôg xôv 'Icoávvnv Kai 
eixxov aúxco 'Pa(3(3í ôg f)v pexa aoú 
xxépav xoú 'IopSávou cp au 
pepapxúpnKag i'5e oúxoc (Baxxxí^ei Kai 
xxávxec. épvovxai xxpôc aúxóv 

27 axxeKpíGr) 'Iooávvng Kai eixxev Oú 
Súvaxav avGpcoxxoc; X.ap(3ávevv oúSev 
eav pŕj f) 5e5opévov aúxco ek xoú 
oúpavoú 

28 aúxoi úpeíc. poi papxupeíxe ôxi 
eixxov OÚk eípi eyco ó Xpiaxóc aXX' ôxi 
ÄxxeaxaXpévog eípi epxxpoa9ev eKeívou 



322 



JAN 4:3 



fciHe. %rpUickií 

29 Kdož má nevestu, ženichť jest, 
pf ítel pak ženícha, jenž stojí a slyší ho, 
radostí raduje se pro hlas ženícha. 
Protož ta radost má naplnená jest. 

30 Onť musí rústi, já pak menšiti se. 

31 Kdož jest shúry pfišel, nade 
všeckyť jest; kdožť jest z zeme, 
zemskýť jest, a zemské veci mluví. 
[Ale] ten, jenž s nebe pŕišel, nade 
všecky jest. 

32 A což videl a slyšel, toť svedčí, 
ale svédectví jeho žádný neprijíma. 

33 Kdož [pak] prijíma svédectví 
jeho, zpečetil jest to, že Búh 
pravdomluvný jest. 

34 Nebo ten, kteréhož Búh poslal, 
slovo Boží mluví; nebo [jemu] ne 
v míru dáva Búh ducha. 

35 Otec miluje Syna a všecko dal 
v ruku jeho. 

36 Kdož véŕí v Syna, má život 
večný; ale kdožť jest nevéŕící Synu, 
neuzŕíť života, ale hnev Boží zústává 
na ném. 

4 A jakž poznal Pán, že jsou slyšeli 
farizeové, že by Ježíš více 
učedlníkú činil a kŕ til nežli Jan, 

2 (Ačkoli Ježíš sám nekftil, ale 
učedlníci jeho,) 

3 Opustil Judstvo a odšel opét do 
Galilee. 



Te-xtus fete-ytus 

29 ó é')(cov xr|v vúpcpriv vupipíog eorív 
ó Se ipíXoc. tou vupipíou ó £axr|KG)c. Kal 
cxkoúwv aúxoíj \o.pä yaípei 8iá xŕjv 
ipoovrjv tou vupipíou aíŕrri oúv ŕ) \apa ŕ) 

6|lŕ| TT£TTA.ŕ)pGOTCU 

30 éxeívov Sev aú^áveiv ép.e Se 
eXaxTouaGav 

31 'O avcoGev epv_ópevoc e-rrávco 
Tcávxcov eaxív ó cov ex xŕ)c yŕ|c ek tí^c. 
yŕ|c eaxiv Kal ek xfjg yŕ|c XaXéi ó ek tou 
oúpavoú epv_ó|jevog eTcávoo TcávTcav 
iarív 

32 Kal ô écópaKev Kal fJKouaev touto 
paprupeí Kal Trjv paprupíav auToú 
oúSelc XapPávei 

33 ó X.a(3wv aÚTOu tt|v papTupíav 
eaippáyiaev Ôti ó Geôc äXľ|9ŕ)g eotiv 

34 ôv yáp aTréoTeiXev ô 9eôc ra 
pŕjpaTa tou Qeou Xakel oú yôip ^ K 
pérpou SíSooaiv ô ©eôg, to irveupa 

35 ó TtaTríp äya-rra tov uíóv Kal 
TrávTa SéSwKev ev ttj \evpl auToú 

36 ó TTiaTeúcov eíc; tov uíôv ey^ev £&)ŕ|v 
aícóviov ó Se ajieiQcbv tcô ulcô oÚk 
ô^erai ^coŕ)v aXX' ŕ) ôpyŕ| tou Oeou 
(aévei eir' aÚTÓv 

4 'Q c oúv eyvoo ô Kúpioc ôxi 
fJKouaav oí ipapiaaíoi Ôti 'Inaoúg 
TrXeíovag pa9r|Tác ttovev Kal (BaTCTv^ei fj 
'Iooávvríg 

2 KaiTOvye 'Ir|aoug aÚTÔg oÚk 
e(3áTTTi^ev aXX' oí paBrrral oÚtou 

3 ätpf)Kev Tľ|v 'IouSaíav Kal an;ŕ|\9ev 
TráXvv eic Tľ|v TaXiXaíav 



JAN 4:4 



313 



fciHe. %rpUickií 

4 Musil pak jíti skrze Samafí. 

5 I pfišel k mestu Samaŕskému, 
kteréž slove Sichar, vedie popluží, 
kteréž byl dal Jákob Jozefovi, synu 
svému. 

6 Byla pak tu studnice Jákobova. 
Protož ustav na ceste Ježíš, posadil se 
tak na studni ci. A bylo [již] okolo šesté 
hodiny. 

7 [I] prišla žena z Samafí vážiti 
vody. Kteréžto ŕekl Ježíš: Dej mi píti. 

8 (Nebo učedlníci jeho byli odešli do 
mesta, aby nakoupili pokrmu.) 

9 I fekla jemu žena ta Samaritánka: 
Kterakž ty, jsa Žid, žádáš ode mne 
nápoje od ženy Samaritánky? (Nebo 
neobcují Židé s Samaritány.) 

10 Odpovédél Ježíš a ŕekl jí: Kdybys 
znala ten dar Boží, a vedela, kdo jest, 
kterýž praví tobé: Dej mi píti, ty bys 
prosila jeho, a dalť by tobé vody živé. 

11 I dí jemu žena: Pane, aniž máš, 
čím bys navážil, a studnice jest 
hluboká. Odkudž tedy máš tu vodu 
živou? 

12 Zdaliž jsi ty vétší nežli otec náš 
Jákob, kterýž nám dal tuto studnici, 
a sám z ní pil, i synove jeho, i dobytek 
jeho? 

13 Odpovédél Ježíš a ŕekl jí: Každý, 
kdož pije vodu tuto, žízniti bude opét. 



Ttxtus fectytus 

4 é'Sei Se aúxóv Siépv_ea9ai Siá xŕ)c 
Eapapeíac 

5 epv_exai ouv eíc tcóXvv Tfjg 
Eapapeíac A.eyopévnv Euvap TcXnaíov 
xou ^copíou o é'5ooK£v 'IaKw(3 'Icoarup 
to uíco aúxou- 

6 ŕ|v 5e £Keí Txnyr] tou 'IaKoó(3 ó ouv 
'Inaoug KeKoxnaKcoc. ex xfjg óSonropíac. 
eKaBé^exo oúxcoc ItcÍ tÍ) Txnyfi- capa f]v 
cbaei eKxr] 

7 "Epv_exai yuvr] éx xfjc Eapapeíac 
ävxAŕjaai uSwp Aiyei aúxrj ó 'Inaouc 
Aóg poi xcieív 

8 oí yap pa9r|xai aúxou 
äxceXriXúGevaav eíc xr]v xcóXvv vva 
xpoipac äyopáocoaiv 

9 Aiyei ouv aúxw ŕ] yuvrj ŕ] 
Eapapeíxic, ľlcôg au 'IouSaíog cov xcap' 
epoú xcieív aixeíc oúanc yuvaiKÔc 
EapapeíxiSoc oú yáp auyv_pcôvxai 
'IouSaíoi Eapapeíxaic. 

10 ónxeKpíGr] 'Inaoug Kal eixcev aúxrj 
Eí fjSeic xrjv Swpeáv xou Geoú Kal xíc; 
eaxiv ó Áiycov aoi, Aóg poi xcieív, au av 
rjxnaac aúxôv xai é'ScoKev äv aov úScop 
£cov 

11 Aiyei aúxw ŕ) yuvŕ| Kúpie oúxe 
avxXnpa é'v_eic xai xo ippéap éaxiv 
(3a9ú- xcóGev oúv é'v_eic xô ú5cop xo L^cov 

12 prj au peí^cov ei xou xcaxpôc ŕ|pcov 
'IaKcó(3 ôc é'ScoKev ŕ|pív xo ippéap Kal 
aúxôg ei; aúxou exciev Kal oí uíoi aúxou 
Kal xa Bpéppaxa aúxou 

13 axceKpí9r| ô 'Inaoúc Kal eixcev aúxrj 
Plač ó xcívcov éx xou úSaxoc xoúxou 
Si\|iŕjaei TráXiv 



324 



f A N 4:24 



fciHe. %mlickÁ 

14 Ale kdož by se napil vody té, 
kterouž já dám jemu, nežíznil by na 
veky, ale voda ta, kterouž já dám 
jemu, bude v nem studnicí vody 
prýštící se k životu večnému. 

15 Rekla jemu žena: Pane, dej mi té 
vody, ať bych nežíznila, ani chodila 
sem vážiti. 

16 Rekl jí Ježíš: Jdi, zavolej muže 
svého, a pfijď sem. 

17 Odpovédéla žena a fekla: 
Nemám muže. Dí jí Ježíš: Dobŕes 
ŕekla: Nemám muže. 

18 Nebos pét mužú méla, a nyní 
kteréhož máš, není tvúj muž. To jsi 
pravdu povédéla. 

19 Rekla jemu žena: Pane, vidím, že 
jsi ty prorok. 

20 Otcove naši na této hore 
modlívali se, a vy pravíte, že 
v Jeruzaleme jest místo, kdežto náleží 
se modliti. 

21 Dí jí Ježíš: Ženo, véf mi, žeť j de 
hodina, kdyžto ani na této hore, ani 
v Jeruzaleme nebudete se modliti Otci. 

22 Vy se modlíte, a nevite, čemu; my 
se [pak] modlíme, čemuž vime, nebo 
spasení z Židú jest. 

23 Ale jdeť hodina, a nyníť jest, 
kdyžto praví modlitebníci modliti se 
búdou Otci v duchu a v pravde. 
Neboť takových Otec hledá, aby se 
modlili jemu. 

24 Búh duch [jest], a ti, kteŕíž se 
jemu modlí, v duchu a v pravde 
musejí se modliti. 



Te.xtus fete-ytus 

14 ôg 5' äv Tcírj ex tou uSaxog oú éya> 
Scóaoo oÚto oú p.ŕ| Supŕjarj eic xôv 
aíwva aXXa to uSwp o Scóaw ca/xco 
YevŕjaETcn e v outo TTriyŕ) uSaxoc 
á\\op.évou eíg £coŕ|v aícóviov 

15 Aiyei Tipóc aúxôv ŕ| yuvŕ) Kúpie 
8oc. poi touto to uScop íva |aŕj Snyco 
pnSe épv_copai evBáSe ävTXeív 

16 Aéyei aÚTfi ô 'Inaoúg, "Y-rraye 
tpcóvnaov tov äv5pa aou Kal ekSe 
evGáSe 

17 ctTreKpíGri ŕj yuvŕj Kal enrev OÚk 
ev_co avSpa Aiyei a\nf\ ô 'InaoOg KaXwg 
evirag ôri 'AvSpa ouk eycx>- 

18 TrévTe yap avSpac eoyei; Kal vúv 
ôv é'x ei í OUK eotiv aoxi ctvŕ)p- touto 
äXnGég eípnKac. 

19 Aiyei aÚTO ŕ| yuvŕj Kúpve Gecopco 
oti TTpotpŕ)Tng el aú 

20 oí TraTÉpeg ŕipoäv ev touto to ôpei 
TTpoaeKÚvnaav Kal úpeíc. AiyeTe oti ev 
'Iepoao\úpoic. eotiv ó tottoc. ottou Set 
TrpooKuveiv 

21 Aiyei aÚTŕj ô 'Inaouc yúvaí 
TcíaTeuaov poi oti ep^eTai wpa ôre 
oure ev to ôpei touto oure ev 
'IepoaoXúpoig TTpoaKuvŕjaeTe to iraTpí 

22 úpeíc TrpooKuveiTe o ouk oľScrre- 
ŕjpeTc. TcpoaKuvoupev ô ol'Sapev oti ŕj 
acoTripía Ik tov 'IouSaíoov eaTiv 

23 aXX' epv_eTai wpa Kal vuv éoriv 
ote ol äXr|9ivol TrpooKuvr|Tal 
TrpoCTKUvŕ|aouavv to iraTpl ev 
TcveúpaTv Kal äA.r|9eía- Kal yap ó 

TTOTŕip TOIOÚTOUC £ľ|T£Í touc 

TcpoaKuvouvTag aúrov 

24 TTveupa ó 9eóc. Kal touc. 
TTpoaKuvoúvTac. aúrov ev TrveúpaTi Kal 
ä\ľ|9eía Seí TtpoaKuveív 



JAN 4:25 



315 



25 Dí jemu žena: Vím, že Mesiáš 
pŕijde, jenž slove Kristus. Ten, když 
pŕijde, oznámi nám všecko. 

26 Dí jí Ježíš: Jáť jsem, kterýž 
mluvím s tebou. 

27 A v tom prišli učedlníci jeho, 
i divili se, že by s ženou mluvil, avšak 
žádný [jemu] nefekl: Nač se [jí] ptáš, 
aneb proč mluvíš s ní? 

28 I nechala tu žena vedra svého, 
a šla do mesta, a fekla tém lidem: 

29 Pojďte, vizte človeka, kterýž 
povédél mi všecko, což jsem koli 
činila. Není-li on ale Kristus? 

30 Tedy vyšli z mesta, a prišli 
k nemu. 

31 Mezi tím pak prosili ho učedlníci, 
ŕkouce: Mistfe, pojez. 

32 A on fekl jim: Jáť mám pokrm 
k jísti, kteréhož vy nevite. 

33 Učedlníci pak mluvili vespolek: 
Zdali jemu kdo pfinesl jísti? 

34 Dí jim Ježíš: Mújť pokrm jest, 
abych činil vúli toho, jenž mne poslal, 
a dokonal dílo jeho. 

35 Však vy pravíte, že ješté čtyfi 
mésícové jsou, a žeň pŕijde. Aj, pravím 
vám: Pozdvihnete očí vašich, a patf te 
na krajiny, žeť se již bélejí ke žni. 



36 Kdož pak žne, odplatuť béfe, 
a shromažďuje užitek k životu 
večnému, aby i ten, kdož rozsívá, 
spolu se radoval, i kdo žne. 



Ttxtus fece-ytus 

25 Aiyei co/tw ŕj yuvŕ| OiSa ôxi 
Meaaíac epv_exai ô Xfiyópevoc Xpioxóg- 
otáv eÁBrj éxeivoc ävayyeXeí fyív 
Trávia 

26 Äiyei co/tt] ó 'Ir)aoGc 'Eyoó eípi 6 
XaXcôv aoi 

27 Kal etti xoúxcp n\9ov oí pa9r|xai 
aúxou kov eBaúpaaav ôxv pexá 
yuvaiKÔg eh.ah.ev oúSeic. pévxoi eíxrev 
Tí ^r)T£ig fj Tí XaXeíg pex' aúxnc 

28 äipnKev ouv xŕ|v úSpíav aúxfíc ŕ| 
yuvr| Kal äxcnXGev eíc xŕ|v ttóAav Kai 
Aiyei xoíc ävBpcóxroic 

29 AgOxg íSexg avBpcoxcov og eíxcév 
poi xcavxa ôaa exroír|aa pnji oúxóc. 
eaxiv ó Xpvaxóg 

30 g^nXGov ouv ex xŕjc xcóXeoog Kai 
fjp)(ovxo xcpog aúxóv 

31 'Ev 5é ií) pexa^u r)poóxoov aúxôv oí 
pa9r)xaí Aiyovxec 'Pa[3(3í ipáye 

32 ó 5e elxrev aúxoíc 'Eyw (Bpóäaiv 
ey_oo ipayeív fjv úpeíg o\jk ol'Saxe 

33 eX.eyov ouv oí pa9r|xai xcpôc 
äXXnXoug Mŕj xic fjveyKev aúxw ipayeív 

34 Aiyei aúxoíc ô 'Ir)aouc 'Epôv 
(Bpóopá eoxiv ľva txoigo xo GéXripa xou 
xrép^avxóc. pe Kai xeXevcóaw aúxou xô 
epyov 

35 oúy^ úpeíg Aiyexe ôxv 'Exi 
xexpápr)vóv eaxiv Kal ô Gepiapôc 
epv_gxav íSoú, Äiyod úpív éxrápaxg xouc 
CKpBaXpouc. úpwv Kal GeáoaaGe xac. 
Xcópac ôxi XeuKaí eíavv xrpôc Gepiapóv 
fjSr) 

36 Kaí ô Gepít^wv piaGôv Xap(3ávei 
xai auváyei Kapxcôv eíg ^corjv aícóviov 
íva Kai ó axreípcov ópou xaíprj Kai ó 
Bepí^oov 



326 



f A N 4:46 



fciHe. %rpUiÚLÍÍ 

37 Nebo [i] v tom pravé jest slovo, 
žeť jiný jest, jenž rozsívá, a jiný, kterýž 
žne. 

38 Jáť jsem vás poslal žíti, o čemž 
jste vy nepracovali. Jiníť jsou 
pracovali, a vy jste v jejich práce vešli. 

39 Z mesta pak toho množí 
z Samaritánú uverili v neho, pro reč 
ženy, svédčící: Že mi povédél všecko, 
což jsem činila. 

40 A když k nemu prišli Samaritáni, 
prosili ho, aby s nimi zústal. I pobyl tu 
za dva dni. 

41 A mnohem jich více uverilo pro 
reč jeho. 

42 A žene té fekli: Že již ne pro tvé 
vypravovaní veríme; nebo sami jsme 
slyšeli, a vime, že tento jest práve 
Spasitel sveta, Kristus. 

43 Po dvou pak dnech vyšel odtud, 
a šel do Galilee. 

44 Nebo sám Ježíš byl svédectví 
vydal, že prorok v vlasti své 
v vážnosti není. 

45 A když pfišel do Galilee, prijali 
jej Galilejští, všecko vidévše, co činil 
v Jeruzaleme v svátek; nebo i oni byli 
prišli ke dni svátečnímu. 

46 Tedy opét pfišel Ježíš do Káné 
Galilejské, kdežto učinil byl z vody 
víno. I byl jeden královský [služebník] 
v Kaf arnaum, jehožto syn nemocen 
byl. 



Ttxtus fectytus 

37 év yap xoúxw ó Xôyoc ecrviv ó 
ä\r|9ivôc ôxv 'äWoc earlv ô aTceĺpcov 
Kal aXXog ó Gepí^cov 

38 eyw axcéaxevXa úpac 9epv£evv ô 
oúy_ úpevc KeKOTcváKaie- aXXoi 
K£KOTričtKaaiv Kal úpeíg evc xôv kottov 
ca/TÓäv eiae\r|Xú9aT£ 

39 'Ek Sé xfjg iróXewg exeivríg ttoXXoi 
excvaxeuaav evc. aúxôv xwv EapapevxcĎv, 
Sva xôv Xôyov xf)g yuvavKÔc 
papxupoúar|g ôxi Elxvév pov xcávxa oaa 
excoír|aa 

40 obe ouv f)X9ov xcpôc ca/xóv oí 
Eapapevxav, ŕjpwxwv aúxôv pevvav 
xrap' aúxoíc- Kal epevvev eKev Súo 
npépag 

41 Kal xcoXXw TxÄ.eíouc éxríaxeuaav 
5iá xôv Ä.óyov aúxoú 

42 xfí xe yuvavKl eXeyov ôxv OÚKexv 
8va xŕjv aŕjv XaXiav xuaxeúopev aúxol 
yap aKľ|KÔapev Kal o'v'Sapev ôxv oúxóc 
éaxvv a\n9ä>c, ó acoxŕip xovi KÔopou ó 
Xpvaxóg 

43 Mexa Se xac 8úo ŕ|pépac e|fiX9ev 
£K£v9gv Kal axcfi\9ev evc xŕ|v raXiXaíav 

44 aúxôc yap ô 'Iriaoúc épapxúpr|aev 
ôxv xcpo(|)ŕ|xr|g ev xrj vSva xcaxpvSv xvprjv 

OÚK £V_£V 

45 ôxe oúv viABev evc xŕ|v raA.vA.avav 
e8é|avxo aúxôv o v raA.vA.avov xcávxa 
écopaKÔxec ä éxrovr|aev ev 'IepoaoAúpovc 
év xŕ] éopxvj Kal aúxol yap viX9ov evc 
xrj v éopxŕ|v 

46 'HX9ev oúv ó 'Ir|aoug xcáXvv evc. 
xŕ|v Káva xfjg ľaXvXavag ôxcou 
£xcovr|aev xô uSoop ovvov Kal ŕ|v xvg 
(BaavXvKÔg oú ó inôc r)a9évev ev 
Kaxcepvaoúp- 



JAN 4:47 



317 



47 Ten uslyšev, že by Ježíš pf išel 
z Judstva do Galilee, šel k nemu, 
a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil 
syna jeho; nebo počínal umírati. 

48 I ŕekl k nemu Ježíš: Neuzf íte-li 
divú a zázraku, neuveríte. 

49 Dí jemu ten královský 
[služebník]: Pane, pojď prvé, nežli 
umfe syn múj. 

50 Dí jemu Ježíš: Jdi, syn tvúj živ 
jest. I uveril človek reči, kterouž 
mluvil k nemu Ježíš, a šel. 

51 Když pak on již šel, potkali se 
s ním služebníci jeho a zvestovali 
[mu], ŕkouce: Syn tvúj živ jest. 

52 Tedy otázal se jich na hodinu, 
v kterou by se lépe mél. I fekli jemu: 
Včera v hodinu sedmou prestala mu 
zimnice. 

53 Tedy poznal otec, že práve v tu 
hodinu [to se stalo], v kterouž ŕekl byl 
jemu Ježíš: Syn tvúj živ jest. I uveril on 
i dúm jeho všecken. 

54 To opét druhý div učinil Ježíš, 
pŕišed z Judstva do Galilee. 



R 1 



Potom byl svátek Židovský, i šel 
ežíš do Jeruzalema. 
2 Byl pak v Jeruzaleme [u brány] 
bravné rybník, kterýž slove Židovský 
Bethesda, patero prístreší máje. 



Ttxtus fectytus 

47 oúxog ctKoúaac ôxi 'Ir]aoúc fJKei ek 
xŕjc 'IouSaíac evg xrjv TaXiXaíav 
äxcŕjABev xcpôc. aúxôv Kal rjp&rca aúxôv, 
íva Kaxa(3fí Kal váarrrai aúxoú xôv 
uíóv fí(aeX.X.ev yap äxco9vŕ|aKeiv 

48 elxcev oúv ó 'Inaoú$ xcpôc; aúxôv 
'Eáv (jŕ| ar)|aeía Kal xépaxa l'Sr|xe oú p.ŕj 
xciaxeúar]xe 

49 Aiyei xcpôc; aúxôv ó (BaoiXiKÓg 
Kúpte Kaxá(3n9i xcplv äxcoGaveív xo 
xcaiSíov (íou 

50 Aiyei aúxco ó 'Ir|ao0g Elopeúou ó 
uíóc; aou ^rj Kal éxcíaxeuaev ó 
avBpwxcog xcp A.óycp cp elxcev aúxco 
'Inaouc. Kal excopeúexo 

51 fjSr) Se aúxoú Kaxa|3aívovxoc; oí 
SoúAxn aúxoú äxcŕjvxr|aav aúxcp Kal 
äxcŕjyyevXav Aiyovxec; ôxi ó xraíg aou 

CĎ 

52 éxcúBexo oúv xcap' aúxcov xrjv 
copav ev r\ Kop.uráxepov eoyev Kal elxcov 
aúxco cm X9eg wpav é[3Sôp.r|v ätpŕJKev 
aúxôv ó xrupexóc. 

53 eyvco oúv ó xraxrjp ôxi ev eKeívrj xfj 
capa ev r\ elxcev aúxco ó 'Inaoúc ôxi 'O 
uíóc. aou C,r\ Kal excíoxeuaev aúxôc; Kal 
ŕ) oiKÍa aúxoú okt] 

54 Toúxo xcáXiv Seúxepov anpeíov 
excoínaev ó 'Ir)aoúg eA.9čbv eK xŕjc; 
'IouSaíag elg xrjv TaXiXaíav 

5Mexa xaúxa ŕ|v éopxŕj xcav 'IouSaíwv 
Kal ävé[3r| ó 'Ir)aoúg eíg 'IepoaóXupa 
2 eaxiv 8e ev xoíg 'IepoaoA.up.oic; excl 
xfj xcpo|3axiKfj KoXup(3ŕj9pa ŕ) 
exciXeyopévr) 'E[3pa'iaxl BnGeaSá, xcévxe 
axoag eypxiaa 



318 



JAN 5:12 



fciHe. %rttiiÚLÍÍ 

3 Kdežto leželo množství veliké 
neduživých, slepých, kulhavých, 
suchých, očekávajících hnutí vody. 

4 Nebo andél [Páné] jistým časem 
sstupoval do rybníka, a kormoutil 
vodu. A kdož [tam] nejprve sstoupil 
po tom zkormoucení vody, uzdraven 
býval, od kterékoli nemoci trápen byl. 

5 I byl tu človek jeden, kterýž osm 
a tfidceti let nemocen byl. 

6 Toho uzŕev Ježíš ležícího, 
a poznav, že jest již dávno [nemocen], 
dí jemu: Chceš-li zdrav býti? 

7 Odpovédél mu nemocný: Pane, 
nemám človeka, kterýž by, když se 
zkormoutí voda, uvrhl mne do 
rybníka, nebo když já jdu, jiný pŕede 
mnou [již] vstupuje. 

8 Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lóže 
své a choď. 

9 A hned zdrav jest učinén človek 
ten, a vzav lóže své, i chodil. A byla 
sobota v ten den. 

10 Tedy fekli Židé tomu 
uzdravenému: Sobota jest, neslušíť 
tobé lóže nositi. 

11 Odpovédél jim: Ten, kterýž mne 
uzdravil, onť mi fekl: Vezmi lóže své 
a choď. 

12 I otázali se ho: Kdo jest ten 
človek, kterýž tobé fekl: Vezmi lóže 
své a choď? 



Te-xtus fete-ytus 

3 év xaúxaic. KaxéKeixo TcXfjGog xroXu 
xgov äaGevoúvxcov xu<j>A.a>v v_oaXó5v 
E,r\pwv eK8ev_opévwv xŕ|v xou uSaxoc 
KÍvr)aiv 

4 ayyeXoc Y°-P Kata xaipóv 
Kaxé[3aivev ev xf\ KoA.up|3n9pa, Kal 
éxápaaaev xô uSoop- ó oúv xrpcôxoc 
ep|3ac pexa xŕ|v xapav_nv xou uSaxoc, 
úyiŕ|5 éyívexo, á> Snxcoxe Kaxeiv_exo 
voaŕ| paxi 

5 nv Sé xic avGpwxcoc éxa 
xpiaKovxaoKxcó é'xr) ey_wv ev xf] 
äaBeveía 

6 xoúxov íSwv ó 'IriaoOg 
KaxaKeípevov Kal yvoug. ôxv xcoXuv fj8r| 
v_póvov ejei Aiyei aúxw GéA.eic úyinc 
yevéaGai 

7 äxceKpí9r| aúxw ô äaGevcov Kúpie 
avGpooxrov ouk é'v_oo ľva ôxav xapav_9fí 
xo u5oop (BáXXrj pe eig xrjv 
KoXup(3nGpav ev á> 5e epv_opai eyco 
aXXog xcpô époú Kaxa(3aívei 

8 Aiyei aúxw ó 'Ir|aouc eyevpav apov 
xôv Kpáp[3axov aou Kal xcepixcáxei 

9 Kal eúGéooc eyévexo úyinc ó 
avGpwxroc Kal npev xôv Kpa(3(3axov 
aúxou Kal xcepiexcáxei 'Hv Se 
aá(3(3axov ev eKeívrj xf\ ŕ|pépa 

10 eXeyov oúv oí 'IouSaíoi to 
xeGepaxreupévcp Eá(3(3axóv eaxvv ouk 
e^eaxív aov äpai xôv Kpá[3(3axov 

11 äxceKpí9r| aúxoíc. ó xcovŕ| aag pe 
úyiŕj eKevvôg poi evxcev Apov xôv 
Kpá[3[3axov aou Kal xcepixcáxei 

12 r)pcóxr|aav ouv aúxóv T'v; eaxiv ó 
avGpwxroc ó eixccóv aoi Apov xôv 
Kpá(3(3axov aou Kal Txepixcáxei 



JAN 5:13 



319 



fciHe. %rpUickií 

13 Ten pak uzdravený nevedel, kdo 
by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od 
zástupu shromáždéného na tom 
mi sté. 

14 Potom pak nalezl jej Ježíš 
v chráme, a fekl jemu: Aj, zdrav jsi 
učinén; nikoli víc nehreš, ať by se néco 
horšího nepf ihodilo. 

15 Odšel ten človek, a povédél 
Židúm, že by Ježíš byl ten, kterýž ho 
zdravého učinil. 

16 A protož proti vili se Židé 
Ježišovi, a hledali ho zabíti, že to 
učinil v sobotu. 

17 Ježíš pak odpovédél jim: Otec 
múj až dosavad delá, i jáť delám. 

18 Tedy Židé ješté víc proto hledali 
ho zamordovati, že by netoliko rušil 
sobotu, ale že Otce svého pravil býti 
Boha, rovného se čine Bohu. 

19 I odpovédél Ježíš a fekl jim: 
Amen, amen pravím vám: Nemúžeť 
Syn sám od sebe nie činiti, jediné což 
vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on 
činí, toť i Syn též podobné činí. 

20 Otec zajisté miluje Syna, 
a ukazuje mu všecko, což sám činí; 
a vétší nad to ukáže jemu skutky [tak], 
abyste vy se divili. 

21 Nebo jakož Otec kfísí mrtvé 
a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, 
obživuje. 

22 Aniž zajisté Otec soudí koho, ale 
všecken soud dal Synu, 



Ttxtus fectytus 

13 ó Se íctBeic ouk rjSei xíc eaxiv ó 
yap 'Iriaouc e|éveuaev ôv\ou ôvxog ev 

TW TOTTW 

L L 

14 perá touto eúpíoKei autov ô 
'Iriaouc ev rä vepw Kal enrev aúico "iSe 
úyvríg yéyovag MH^éxt ápá pravé ľva pij 
)(£Ípóv ti aoí yévr|Tai 

15 a.TTŕ)A.0£v ô avBpooTcog Kal 
ävŕjyyeiXev TO \ 'Iou5aíoig ôxi 'Iriaouc. 
eaxiv ó Tcoiŕ|aag aúxôv úyiŕj 

16 xai 5iá touto eSíwkov tov 'Ir)oouv 
oí 'IouSaíoi Kal e^ŕJTOuv outÔv 
äiTOKTgívaí, otv touto eiroíei ev 
aa(3[3áTw 

17 ó 8e 'Iriaouc. aTreKpívaTO aúroig 'O 
TcaTŕip pou eoog apxi épyá^ETai Kayw 
epyáCppai 

18 Sva touto ouv paWov eč^ŕJTOUv 
auTÔv oí 'IouSaíoi ónroKTeívaí ôri oú 
póvov eX.uev to aá(3(3aTov aXXá Kal 
TraTgpa l'Siov eXeyev tov 9eóv ľaov 
éauTÔv ttovwv tw 9ew 

L L 

19 ATreKpívaTO ouv ó 'Iriaouc. Kal 
enrev aÚTOÍg Äpijv äpr|v Aiyoo ú|iív oú 
Súvarai ó uíóc. ttoveiv cup' éauTOU 
oúSev éáv pŕj ti [3AÍTTrj tov Trarépa 
TTOiouvTa- ä yap av eKeívoc^ ttouí 
touto Kal ô uíôc. ópoícoc. Troieí 

20 ó yap TraTrjp ipiXeí tov uíôv Kal 
TrávTa SeÍKvuaiv auTeo ä a\nb<; Troieí 
Kal psíkova toÚtcov 8eí|ei aúrco epya 
ľva úpeíc. 9aupá£r|Te 

21 ajairep yap ó TraTrjp eyeípei touc. 
veKpoug Kal ^woTTOieí ouToag Kal ô uíôg 
oug 9é\ei ^coottoieí 

22 oú8é yap ó TraTrjp Kpívei oúSéva 
aXXa TŤjv Kpíaiv Traaav SéSwKev irä 
uíw 



320 



JAN 5:32 



fciHe. %rpUickií 

23 Aby všickni ctili Syna, tak jakž 
Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani 
Otce, kterýž ho poslal. 

24 Amen, amen pravím vám: Že 
kdož slovo mé slyší, a verí tomu, jenž 
mne poslal, máť život večný, a na 
soud nepŕijde, ale pfešelť jest z smrti 
do života. 

25 Amen, amen pravím vám: Že 
pŕijde hodina, a nyníť jest, kdyžto 
mrtví uslyší hlas Syna Božího, a ktef íž 
uslyší, živi búdou. 

26 Nebo jakož Otec má život sám 
v sobé, tak jest dal i Synu, aby mél 
život v samém sobé. 

27 A dal jemu moc i soud činiti, 
nebo Syn človeka jest. 

28 Nedivtež se tomu; neboť pŕijde 
hodina, v kteroužto všickni, ktefíž 
v hrobích jsou, uslyší hlas jeho. 

29 A pújdou ti, ktefíž dobré veci 
činili, na vzkf íšení života, ale ti, ktefíž 
zlé veci činili, na vzkŕíšení soudu. 

30 Nemohuť já sám od sebe nie 
činiti. [Ale] jakžť slyším, takt soudím, 
a soud múj spravedlivý jest. Nebo 
nehledám vúle své, ale vúle toho, jenž 
mne poslal, Otcovy. 

31 Vydám-liť já svédectví sám 
o sobé, svédectví mé není pravé. 

32 Jinýť jest, kterýž svédectví 
vydáva o mné, a vím, že pravé jest 
svédectví, kteréž vydáva o mné. 



Te-xtus %tz.tytu$ 

23 vva xcávxec. xvpwavv xôv ulov 
KaGwc xvpwavv xôv xcaxépa ô pŕ| xvpwv 
xôv ulov oú xvpa xôv xcaxépa xôv 
xcépvyavxa aúxôv 

24 Äprjv äprjv Aiyoo up.iv ôxv ó xôv 
Xóyov pou ctKoúcov Kal Txioxeúoov xw 
xcép^avxí pe ev_ev £corjv avcóvvov kcu evc 
Kpíaiv oÚk epv_exav aXXa pexa(3é(3r)Kev 
Ik xoú Qaváxou evc xvjv £coŕ]v 

25 äprjv äpvjv Aiyod úpvv ôxi épv_exav 
cópa Kal vuv éaxvv ôxe ov veKpol 
aKoúaovxai xŕjc. ipwvŕjc. xoú uvoú xoú 
9eoú Kal ov aKoúaavxec. ^ŕjaovxav 

26 coaxcep yap ó xcaxrjp é'v_ev £odrjv év 
éauxw ouxcoc eôcoKev kou to ina> £wŕ|v 
é'v_evv év éauxw 

27 Kal é^ouaíav é'SooKev aúxw Kal 
Kpíaiv xroieív ôxi uíôc ävGpcóxcou éoxvv 

28 prj Gaupá^exe xoúxo ôxv épv_exav 
capa ev f| xcávxec. ol ev xovg pvnpeíoig 
aKoúaovxav xfjg ipwvŕjc. aúxoú 

29 Kal eKxcopeúaovxai ol xa äyaGa 
xroiŕ|aavxeg evg äváoxaaiv C wr l? ol Se 
xa cpaúXa xrpá|avxeg evc. äváaxaaiv 
Kpíaewg 

30 Oú Súvapav eyw xcovevv äxť 
épauxoú oúôév KaGwc. óu<oú&3 Kpívco 
Kal ŕj Kpíaig ŕ) éprj SvKava eoxív ôxv oú 
£r|xcô xô GéXnpa xô epôv aXXa xô 
BéXnpa xoú xcépvi/avxóc. pe xcaxpôg 

31 éav éya> papxupcô xcepl épauxoú ŕ| 
papxupva pou oÚk eoxvv äXr)9ŕ)g- 

32 aXXog eaxlv ó papxupwv xrepl 
époú Kal ovSa ôxv á\r| 9ŕ| g eaxvv ŕj 
papxupva fjv papxupev xcepl époú 



JAN 5:33 



321 



fciHe. %rpUickií 

33 Vy jste byli poslali k Janovi, 
a [on] svédectví vydal pravde. 

34 Ale jáť neprijímam svédectví od 
človeka, než totoť pravím, abyste vy 
spasení byli. 

35 Onť jest byl svíce hoŕící a svítící, 
vy pak chtéli jste na čas poradovati se 
v svetle jeho. 

36 Ale já mám vétší svédectví, nežli 
Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal 
Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, 
kteréž já činím, svedčí o mné, že jest 
mne Otec poslal. 

37 A kterýž mne poslal, Otec, onť 
jest svédectví vydal o mné, jehož jste 
vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tvári jeho 
videli. 

38 A slova jeho nemáte v sobé 
zústávajícího. Nebo kteréhož jest on 
poslal, tomu vy neveríte. 

39 Ptejte se na Písma; nebo vy 
domníváte se v nich večný život míti, 
a tať svédectví vydávají o mné. 

40 A nechcete pfijíti ke mné, abyste 
život méli. 

41 Chvály od lidí [jáť] neprijímam. 

42 Ale poznal j sem vás, že milovaní 
Božího nemáte v sobé. 

43 Já jsem pfišel ve jménu Otce 
svého, a neprijímate mne. Kdyby jiný 
pŕišel ve jménu svém, toho prijmete. 

44 Kterak vy múžete véf iti, chvály 
jedni od druhých hledajíce, ponévadž 
chvály, kteráž jest od samého Boha, 
nehledáte? 



Ttxtus fectytus 

33 úpevc äxxeaxáAxaxe Txpôg 
'Iooávvr|v Kal pepapxúpr|Kev xrj 
ä\r)0eíoľ 

34 eyw 5e oú xxapa äv9pcóxxou "rŕjv 
papxupvav Xap(3ávoo äWá lauxa Xéyoo 
ľva úpevc aoo9f)xe 

35 exeivoc; ŕ|v ó \úyyo<; ó Kavôpevog 
Kcti ipaívoov úpevc. Se r)9e\ŕ) aaxe 
ayaA.\vaa9ŕjvav xxpôg wpav ev rä cpcoxv 
aúxoú 

36 éyw Se ev_co xŕ|v papxupvav pev£oo 
xou 'Icoávvou- xá yap epY a & eScoxev 
pov ó xxaxŕjp ľva xeXeicóaw aúxá aúxa 
xa epya o eyw xxovw papxupev xxepi 
époú ôxv ó xcaxŕ|p pe äxxéaxaA.Kev 

37 Kal ô xxép^ac pe xxaxríp aúxôg 
pepapxúpnKev xxepi epou oúxe cpwvŕjv 
aúxoú aKnKÓaxe xxwxxoxe oúxe elSoc. 
aúxoú éoopaKaxg 

38 Kal xôv Xóyov aúxoú oÚk eyere 
pévovxa e v ú pív ôxv o v äxxéaxeiXev 
eKeívog xoúxco úpevc. oú xxvaxeúexe 

39 epeuvare xág ypaipág ôxi úpevc; 
SoKevxe ev aúxaíc ^oorjv aícóviov é'v_evv 
Kai eKeívaí evavv al papxupoúaav xxepi 
époú- 

40 Kai oú 9éA.exe éÄ.9evv xxpóg pe ľva 
£ooŕ|v é'vjixe 

41 Aó|av xxapa ävBpcóxxcov oú 
XapPávoo 

42 äXA.' eyvcoKa úpac ôxv xŕ|v 
äyáxxriv xoú 9eoú oÚk eyere ev éauxovc 

43 éyw é\ŕ|A.u9a e v xa> ôvôpaxv xou 
xxaxpóg pou Kav oú Xap(3ávexé pe- eáv 
aXXog eX.9r| ev xw ôvôpaxv xw vSíco 
eKevvov A.ŕ|\Liea9e 

44 xxóäg Súvaa9e úpevg moTevoai 
&óE,av xxapa ä\Xŕ|Xcov Xap[3ávovxec 
Kav xr|v Só^av xŕ|v xxapa xou póvou 
9eou oú £r|xevxe 



322 



JAN 6. 



fciHe. %mlickÁ 

45 Nedomnívejte se, bychť já na vás 
žalovati mél pred Otcem. Jestiť, kdo 
by žaloval na vás, Mojžiš, v némž vy 
nádeji máte. 

46 Nebo kdybyste verili Mojžišovi, 
verili byste i mne; nebť jest on o mne 
psal. 

47 Ale ponévadž jeho písmúm 
neveríte, i kterak slovúm mým 
uveríte? 



Ttxtus fece-ytus 

45 pŕ) SoKeíxe ôxi éyco Kaxr)yopŕ|aco 
úpoäv xrpôc. xóv xcaxépa- gaxiv ó 
Katriyopcov úpcov Mcoaŕ|c, eic ôv úpeíc 
r|\xrÍKaxe 

46 ei yap exnaxgúexg Mooarj, 
exi-iaxeúexe av epoí- TT£pl yap Époú 
£K£ivog eypa^ev 

47 £i 5é xoíg ekevvou ypáppaaiv oú 
xnaxeúexe xtcoc. xoíc. époíc. pŕ|paaiv 
xriaxeúaexe 



6 Potom odšel Ježíš za more 
Galilejské, [jenž jest] Tiberiadské. 

2 A šel za ním zástup veliký; nebo 
videli divy jeho, kteréž činil nad 
nemocnými. 

3 I všel na horu Ježíš, a tam sedel 
s učedlníky svými. 

4 Byla pak blízko velikanoc, svátek 
Židovský. 

5 Tedy pozdvih očí Ježíš a vidév, že 
zástup veliký j de k nemu, dí 
k Filipovi: Kde nakoupíme chlebu, 
aby pojedli tito? 

6 (Ale to f ekl pokoušeje ho; nebo on 
[sám] vedel, co by mél učiniti.) 

7 Odpovédél jemu Filip: Za dve sté 
penéz chlebu nepostačí jim, aby jeden 
každý z nich néco maličko vzal. 

8 Dí jemu jeden z učedlníkú jeho, 
Ondrej, bratr Šimona Petra: 



6Mexá xaúxa äxrŕ)A.9ev ô 'Ir|aoGc 
xcépav xŕjc 9aA.áaar|c xŕ)c TaXiXaíag 
xŕ)c Ti(3epiá8og 

2 Kal r)Ko\oú9ei aúxw ô^Xog txoAajc. 
ôxi écópcov aúxoú xá aripeía ä excoíei 
exri xcôv aaOevoúvxcov 

3 ävfjXGgv 5é äc xô ôpoc ó 'Ir|aoúc 
Kal éxei eKáOrrro pexa xcôv paGrrrcôv 
aúxoú 

4 ŕ|v 5e éyyúc; xô xráava ŕ) éopxrj xcôv 
'IouSaícov 

5 éxrápac oúv ó 'Ir|aoúc xoúg 
ôtp9aA.poúc xai Geaaápevoc. ôxi xroA.úc 
ôv\oc epv_exai xrpôc aúxôv Aiya xcpôg 
xôv $íXitxtxov nóBev ayopáaopev 
apxoug ľva tpáywaiv oúxoi 

6 xouxo 5e eXeyev xreipá^oov aúxôv 
aúxôg yap rjSev xí epeXXev xroieív 

7 äxr£Kpí9r| aúxcô $íXiTxxrog 
AvaKoaíoov 5r|vapíwv apxoi oúx 
äpKouaiv aúxoíg ľva 'ÉKaaxoc aúxcôv 
(3pav_ú xv Xá(3rj 

8 Aiya aúxcp eic. ek xcôv pa9r)xcôv 
aúxou ÄvSpéag ô aSeAxpôg Eĺpcovoc; 
néxpou 



JAN 6:9 



323 



fciHe. %mlickÁ 

9 Jestiť mládenček jeden zde, kterýž 
má pét chlebu ječných a dve rybičky. 
Ale coť jest to mezi tak mnohé? 

10 I fekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se 
usadí. A bylo trávy mnoho na tom 
místé. I posadilo se mužú v počtu 
okolo péti tisícu. 

11 Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky 
učiniv, rozdával učedlníkúm, 
učedlníci pak sedícím; též podobné 
z téch rybiček, jakž jsou mnoho chtéli. 

12 A když byli nasyceni, fekl 
učedlníkúm svým: Sbeŕte ty drobty, 
kteŕíž zústali, ať nezhynou. 

13 1 sebrali a naplnili dvanácte košu 
drobtú z péti chlebu ječných, kteŕíž 
pozústali po téch, jenž jedli. 

14 Ti pak lidé, uzfevše ten div, 
kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest 
jisté prorok, kterýž mél pf ijíti na svet. 

15 Tedy Ježíš veda, že by méli pŕijíti 
a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel 
na horu opét sám jediný. 



16 Když pak byl večer, sstoupili 
učedlníci jeho k mori. 

17 A vstoupivše na lodí, plavili se 
pf es more do Kafarnaum. A bylo již 
tma, a nepfišel byl Ježíš k nim. 



Textvts fece-ytus 

9 "Eaxiv Trai5ápiov e v wSe ô eyei 
xrévxe äpxouc KpiGívouc Kal Súo 
ôv|rápior aXka tauxa xí eaxiv eíc. 
xoaoúxouc. 

10 eixrev 5e ó 'Ir|aoúc noiŕjaaxe xoúc 
ävGpcÓTxouc ävaxceaeív f)v Se v_ópxoc 
xroXúc ev to xÓtxw ävéxceaov oúv ov 
avSpec xôv äpiBpov cóaei 
TxevxaKvav_íXioi 

11 eX.a[3ev 5e xoúc apxoug ô 'Iriaoúg 
Kal B\iyapiarŕ\aa<; SiéSwKgv xoíg 
pa9r|xaíg, oí Sé pa9r|xal xoíg 
ävaKevpévovg ôpoíwg Kal ex xwv 
ôvyapíwv ôaov fjGeXov 

12 côc; 5e evexcXŕ)a9r|aav Áiyei xoíg 
pa9r)xavg aúxoú Euvayáyexe xá 
xrepiaaeúaavxa K\áap.axa íva uŕj xi 
äxcóXr|xai 

13 auvŕ)yayov oúv Kal eyépiaav 
ScóSexa Koipívoug KXaapáxoov ex xcôv 
xrévxe äpxcov xwv KpvGívoov a 
éxrepíaaeuaev xoíg Pe^pooKÓaiv 

14 Oí oúv avGpooxcoi iSóvxeg o 
excoíriaev aripeíov ô 'Ir)aoúg, é'A.eyov ôxi 
Oúxóg éaxiv äXriGcog ó xrpoipŕjxric ô 
épv_ópevoc. eíg xôv KÓapov 

15 'Iriaoúc. oúv yvoúc. ôxi p.éA.A.ouaiv 
epyeaQai Kal ápxrá^eiv aúxôv íva 
xcoiŕ)acoCTiv aúxóv, (BaaiXéa 
ävev_oópr|aev xcáXvv eig xô ôpoc. aúxôg 
\ióvo<; 

16 'Q g Se óipía éyévexo Kaxé(3r)aav ol 
pa9r)xal aúxoú éxrl xŕ|v QáXaooav 

17 Kal ep[3ávxeg eig xo ttXoíov 
ŕ)pv_ovxo xcépav xf)g 9aA.áaar|g eig 
Kaxrepvaoúp Kal aKoxía fjSr) éyeyóvei 
Kal oÚk eXr)Xú9ei xcpog aúxoúg ô 
'Ir|aoúc 



324 



JAN 6:26 



fciHe. %mlickÁ 

18 More pak dutím velikého vetru 
zdvíhalo se. 

19 A odplavivše se honu jako 
pétmecítma nebo tf idceti, uzreli Ježíše, 
an chodí po mori a približuje se k lodí. 
I báli se. 

20 On pak ŕekl jim: Jáť jsem, nebojte 
se. 

21 1 vzali ho na lodí ochotné, a hned 
pribehla k zemi, do kteréž se plavili. 

22 Nazejtfí [pak] zástup, kterýž byl 
za mofem, vidév, že jiné lodičky 
nebylo, než ta jedna, na kterouž byli 
vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš 
nebyl všel s učedlníky svými na lodí, 
ale sami učedlníci jeho byli se plavili, 

23 (Jiné pak lodí byly pŕiplouly od 
Tiberiady k tomu místu blízko, kdežto 
byli jedli chléb, když díky učinil Pán,) 

24 Když tedy uzrel zástup, že Ježíše 
tu není, ani učedlníkú jeho, vstoupili 
i oni na lodí, a pf ijeli do Kafarnaum, 
hledajíce Ježíše. 

25 A nalezše ho za mofem, fekli 
jemu: Mistfe, kdy jsi sem pfišel? 

26 Odpovédél jim Ježíš a ŕekl: 
Amen, amen pravím vám: Hledáte 
mne, ne protože j ste divy videli, ale že 
jste jedli chleby a nasyceni jste. 



18 fj xe QáXaaaa avépou peyáXou 
Tcvéovxog Siriyeípexo 

19 gXriXaKÓxeg ouv obe. axaSíoug. 
eiKoaiTcÉvie fj xpiáKovxa GewpoOavv 
xôv 'Ir|ao0v xrepixraxouvxa exrl xŕjc. 
9a\áaar|c Kal eyyuc TO " TtXoíou 
yivôpevov Kal etpo(3ŕ)9r|aav 

20 ó 8e Aiyei aúxoíc 'Eyoó eipt pŕ| 
9o(3eía9e 

21 fíGeXov ouv Xa(3evv aúxôv eíg xô 
xcXoíov Kal eú9éwc xô xcXoíov eyévexo 
exrl xŕjc yfjg elg fjv úxrfjyov 

22 Tí] éxraúpiov ô ôvA.o$ ó éoxr|KG)c 
xcépav xfjg 9aA.áaar|g vSwv ôxi 
xcXoiápiov aXXo oÚk f) v ekei el pf| ev 
ekeívo elg ô évé(3r)aav oí pa9r|xal aúxou 
Kal ôxi oú auveiafjA.9ev xovg pa9r|xaíc 
aúxou ó 'Iriaoug ele; xô xrX.oiápiov aXXa 
póvoi ol pa9r)xal aúxou, äxcfjX9ov 

23 aXXa Se f|A.9ev xrAmápia ek 
Ti(3epiáSog eyyúg xoú xóxcou ôxcou 
eipayov xôv apxov eúvapiaxŕjaavxoc. 
xoú Kupíou 

24 ôxe ouv elSev ó ôvA.og ôxi 'Ir)aoug 
oÚk eaxiv ekev oúSé oí pa9r|xal aúxou 
evé[3r|aav Kal aúxol eíc xa xcXoía, Kal 
f|X9ov eíg Kaxrepvaoúp £r)xoúvxec. xôv 
'Ir|CTOuv 

25 Kal eúpóvxec aúxôv xcépav xŕjc; 
9aXáaar)g elxcov aúxw 'Pa(3(3í xcóxe 
cúSs yéyovag 

26 äxceKpí9r) aúxoíc. ó 'Ir|aoug Kal 
elxrev Äpŕjv äpŕjv Aiyoo úpív ^r)xeíxé pe 
oúy_ ôxv el'Sexe ar)peía aXX' ôxv éipáyexg 
ek xcôv äpxcov Kal £v_opxáa9rrre 



JAN 6:27 



325 



fciHe. %rttiiÚLÁ, 

27 Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, 
ale o ten pokrm, kterýž zústává 
k životu večnému, kterýž Syn človeka 
dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Búh 
Otec. 

28 Tedy fekli jemu: Co budeme 
činiti, abychom délali dílo Boží? 

29 Odpovédél Ježíš a f ekl jim: Totoť 
jest to dílo Boží, abyste verili v toho, 
kteréhož on poslal. 

30 I fekli jemu: Jakéž pak ty 
znamení činíš, abychom videli a verili 
tobé? Co déláš? 

31 Otcove naši jedli mannu na 
poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe 
dal jim jísti. 

32 Tedy fekl Ježíš: Amen, amen 
pravím vám: Ne Mojžiš dal vám chléb 
s nebe, ale Otec múj vám dáva ten 
chléb s nebe pravý. 

33 Nebo chléb Boží ten jest, kterýž 
sstupuje s nebe a dáva život svetu. 

34 A oni fekli jemu: Pane, dávejž 
nám chléb ten vždycky. 

35 I fekl jim Ježíš: Jáť j sem ten chléb 
života. Kdož pŕichází ke mné, nebude 
nikoli lačnéti, a kdož véŕí ve mne, 
nebude žízniti nikdy. 

36 Ale povédél jsem vám, anobrž 
videli jste mne, a neveríte. 

37 Všecko, což mi dáva Otec, ke 
mné pfijde, a toho, kdož ke mné 
pfijde, nevy vrhu ven. 



Ttxtus fectytus 

27 epyá^eaGe prj xrjv (Bpóäaiv xrjv 
äxcoA.A.upévr]v aXXa xrjv (Bpcôavv xrjv 
pévouaav eig ^corjv aícóviov fjv ô uíôc 
xou ävBpcóxcou úpív Scóaer xouxov yap 
ó xcaxŕjp eaippáyiaev ó Geóc 

28 eixcov oúv xcpôg aúxóv Tí 
xcoioúpev ľva épya^cópeQa xá épyaxoú 
Geoú 

29 äxceKpíGr] ô 'Ir]aoúc Kal eixcev 
aúxoíc Toúxó éoxiv xô épyov xou Geoú 
i'va xciaxeúar]xe eíg ov äxcéaxeiXev 
éKeívoc 

30 eixcov oúv aúxco Tí oúv xcoieíc. au 
aripeíov ľva í'Swpev Kal xaaxeúawpév 
aoi xí épyá^rj 

31 oí xcaxépec r)pwv xo pávva 
eipayov év xfj epŕipw KaGcóc; éoxiv 
yeypappévov 'Äpxov ex xou oúpavou 
é'ScoKev aúxoíg ipayeív 

32 eixcev oúv aúxoíc ó 'Ir]aoúc Äpŕjv 
apijv Äiyco úpív oú Mwaŕjc SéSwKev 
úpív xôv apxov ex xou oúpavou ä\X' ó 
xraxŕjp pou óíSwaiv úpív xôv apxov ex 
xou oúpavou xôv a\r)0ivóv 

33 ó yap apxoc xou Geoú eaxiv ó 
Kaxa(3aívcov ek xou oúpavou Kai £wrjv 
Sióoúc tô KÓapco 

34 Eixcov oúv xcpôc aúxóv Kúpte 
xrávxoxe 5ôc ŕ|pív xôv apxov xouxov 

35 eixcev 5é aúxoíc ó 'Ir]aoúc 'Eyoá 
eípi ó apxoc xŕjg C 00 ^' ó epxópevog 
xcpóg pé, oú pij xceiváarj Kai ó 
xciaxeúoov eíc. épé oú pŕj Svyŕjarj xccóxcoxe 

36 ä\X' eixcov úpív ôxv Kai écopaKaxé 
pe Kai oú xciaxeúexe 

37 Plav ô SíSooaív poi ó xcaxŕjp xcpôc. 
epe fj^ei Kai xôv épv_ópevov xcpôc pe oú 
prj eKf3áXw e|oo 



326 



JAN 6:4, 



fciHe. %mlickÁ 

38 Nebo jsem sstoupil s nebe, ne 
abych činil vúli svou, ale vúli toho, 
jenž mne poslal. 

39 Tatoť jest pak vúle toho, kterýž 
mne poslal, Otcova, abych všecko, což 
mi dal, neztratil toho, ale vzkfísil to 
v nejposlednéjší den. 

40 A tatoť jest vúle toho, kterýž mne 
poslal, aby každý, kdož vidí Syna 
a verí v neho, mél život večný. A jáť jej 
vzkfísím v den nejposlednéjší. 

41 1 reptali Židé na neho, že fekl: Já 
jsem chléb, kterýž jsem s nebe 
sstoupil. 

42 A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, 
syn Jozefúv, jehož my otce i matku 
známe? Kterak pak dí tento: S nebe 
jsem sstoupil? 

43 Tedy odpovédél Ježíš a fekl jim: 
Nerepcete vespolek. 

44 [Však] žádný nemúž pfijíti ke 
mne, jediné leč Otec múj, kterýž mne 
poslal, pŕitrhl by jej; a jáť jej vzkŕísím 
v den nejposlednéjší. 

45 Psáno jest v Prorocích: A búdou 
všickni učeni od Boha. Protož každý, 
kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke 
mné. 

46 Ne že by kdo videl Otce, jediné 
ten, kterýž jest od Boha, tenť jest videl 
Otce. 

47 Amen, amen pravím vám: Kdož 
véf í ve mne, máť život večný. 

48 Jáť jsem ten chléb života. 



Te.xtus fete-ytus 

38 ôxv Kaxa[3é[3r|Ka ek tou oúpavou 
oúv_ íva TTOióô xô 9éXr)|aa xô epóv aXXa 
to BéAripa tou Trépv|/avTOc. pe 

39 touto 5é eoriv to 9é\r|pa tou 
Trép^avTÓg pe iraTpóg, ľva irav ô 
SéSodKÉv poi pŕ| anľoAiaw eE, aÚTOu 
aXXa ävaaTŕjaoo aúra g v xf\ eavÓTrj 
%épa 

40 touto 8e eoTvv to 9é\r|pa tou 
irép^avTog pe, ľva iräg ó Gewpcôv tov 
uíôv xai TTiaTeúcov eig aúrov é'vrj £wŕ|v 
aícóviov Kai ävaorŕ|aco aÚTÔv eyw t^ 
ea^áTT] ŕipépa 

41 'Eyóyyuí^ov ouv ol 'louSaíoi Ttgpi 
auTou otv eiirev 'Eycó eípi ó apTOC. ó 
Kara|3ác eK tou oúpavou 

42 Kal é'Xeyov Oúy_ outoc eotiv 
'Ir|aoúc ô uíôg 'Iooaŕnp oú ŕipgíc oľSapev 
tov TcaTÉpa Kal tIjv pr)TÉpa ttcôc. oúv 
Äiyei outoc ôxv 'Ek tou oúpavou 
KaTa[3é(3r|Ka 

43 äTT£Kpí9r| oúv ô 'Ir|aoúg Kal errrev 
aÚTolc Mr) yoyyú^eTe H- £T ' äXXŕjXwv 

44 oúSelc Súvarai eXBevv Trpóc pe eáv 
pŕj ó TraTŕjp ó Trépvpac pe éA.KÚarj aúrov 
Kal eyčo ävaaTŕ)aoo aúra v xf\ éavÓTrj 
iípépa 

45 éoriv yeypappévov £v xo ^ 
Trpoipŕ|Taic Kal eaovTai TrávTec 
SiSaKTol tou 9eoú- Trac oúv ó aKoúaag 
Trapa tou TraTpôg Kal pa9wv epv_eTai 
Trpog pe 

46 oÚ)(Ôti tov TcaTÉpa tic. écópaKev eí 
pŕj ó cov Trapa tou 9eoú outoc. écópaKev 
tov TraTepa 

47 äprjv äpíjv Aiyco úpív ô -moreúcov 
eic épé, é'v_ei ^corjv aícóviov 

48 éycó eípi ô oprac xr\<; Ccoŕjc 



JAN 6:49 



327 



fciHe. %mlickÁ 

49 Otcove vaši jedli mannu na 
poušti, a zemŕeli. 

50 Totoť jest chléb ten s nebe 
sstupující. Kdožť by koli jej jedl, 
neumŕeť. 

51 Jáť j sem ten chléb živý, jenž j sem 
s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten 
chléb, živ bude na veky. A chléb, 
kterýž já dám, telo mé jest, kteréž já 
dám za život sveta. 

52 Tedy hádali se Židé vespolek, 
ŕkouce: Kterak tento múze dáti nám 
telo [své] jísti? 

53 I ŕekl jim Ježíš: Amen, amen 
pravím vám: Nebudete-li jísti tela 
Syna človeka a píti krve jeho, nemáte 
života v sobé. 

54 Kdož jí mé telo a pije mou krev, 
máť život večný, a jáť jej vzkfísím 
v nejposlednéjší den. 

55 Nebo telo mé pravé jest pokrm, 
a krev má pravé jest nápoj. 

56 Kdo jí mé telo a pije mou krev, ve 
mné prebýva a já v ném. 

57 Jakož mne poslal ten živý Otec, 
ajá živ jsem skrze Otce, tak kdož jí 
mne, i on živ bude skrze mne. 

58 Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe 
sstoupil. Ne jako otcove vaši jedli 
mannu, a zemŕeli. Kdož jí chléb tento, 
živť bude na veky. 

59 Toto mluvil [Ježíš] v škole, uče 
v Kafarnaum. 



49 oí TTcrrépec úpcov etpayov xo 
pávva év TTJ epŕjpcp Kal axréBavov 

50 oúxóc; eaxiv ô äpxoc ó ex xou 
oúpavou Kaxa(3aívcov íva xic eE, aúxoú 
tpáyrj Kal pŕ| äxcoGávrj 

51 éycó eípi ó apxoc ô £cov ô ek xou 
oúpavou Kaxa(3ág- eáv xig tpáyri ek 
xoúxou xou apxou £ŕ|aexai eig xôv 
aicova Kal ó äpxoc Se ov éyco Scóaco ŕ| 
oápE, poú ecmv fjv éycó ôcóaco, úxrep 
ttic; xou KÓapou ^oafjg 

52 'Epávovxo oúv xcpog äXXŕjXoug oí 
'IouSaloi Aiyovxeg Oóag Súvaxai oúxog 
ŕ|pív Soúvaí xrjv aápKa tpayeív 

53 elxrev oúv aúxoíg ó 'Iriaoúg Äpŕ|v 
apŕjv Aiyco úpív éav pŕj cpáym-e xŕ|v 
aápKa xou uíoú xou avBpcóxrou Kal 
xrír|xe aúxoú xô alpa ouk eyere £coŕ|v ev 
éauxoíg 

54 ó xpcóycov pou xrjv aápKa Kal 
txÍvoov pou xo alpa eyei £coŕjv aícóviov 
Kal éyco avaaxŕ|aco aúxôv xfj eay^áxrj 
npépa 

55 ŕj yäp oap^ pou ä\r|9ó5g éoxiv 
ppcoaic; Kal xô alpa pou ä\r|9côg éoxiv 
xcóaig 

56 ó xpcóycov pou xŕ|v aapKa Kal 
txÍvoov pou xo alpa ev epol pévei Kayco 
ev aúxco 

57 KaGcog axcéaxeiAiv pe ô £côv 
xcaxŕ)p Kayco £cô Siä xôv xraxépa Kal ó 
xpcóycov pe KaKeívog ^ŕjaexai 5ť epé 

58 oúxóc. eaxvv ó apxog ó eK xou 
oúpavou Kaxa[3ág oú KaGcog etpayov oí 
xraxépeg úpcov xô pávva, Kal 
axréBavov ó xpcóycov xouxov xôv apxov 
£ŕ|aexai elg xôv aicova 

59 Tauxa elxcev ev auvaycoyf] 
SiSáaKcov ev Kaxcepvaoúp 



328 



JAN 6:7 



fciHe. %mlickÁ 

60 Tedy množí z učedlníkú jeho, 
slyševše [to], fekli: Tvrdáť jest toto reč. 
Kdo ji múze slyšeti? 

61 Ale veda Ježíš sám v sobé, že by 
proto reptali učedlníci jeho, fekl jim: 
To vás uráží? 

62 Co pak, kdybyste uzreli Syna 
človeka, an vstupuje, kdež prvé byl? 

63 Duch jest, jenž obživuje, téloť nie 
neprospívá. Slova, kteráž já mluvím 
vám, Duch a život jsou. 

64 Ale jsouť néktefí z vás, ješto 
neverí. Nebo vedel Ježíš od počátku, 
kdo by byli nevéŕící, a kdo by ho mél 
zraditi. 

65 I pravil: Protož jsem vám fekl, že 
žádný nemúže pŕijíti ke mne, leč by 
dano bylo od Otce mého. 

66 A z toho množí z učedlníkú jeho 
odešli zpét, a nechodili s ním více. 

67 Tedy fekl Ježíš ke dvanácti: Zdali 
i vy chcete odjíti? 

68 I odpovédél jemu Šimon Petr: 
Pane, k komu pújdeme? [A ty] slova 
večného života máš. 

69 A my j sme uverili, a poznali, že 
jsi ty Kristus, Syn Boha živého. 

70 Odpovédél jim Ježíš: Však jsem já 
vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás 
ďábel jest. 



Textvts fece-ytus 

60 ľloXXoi oúv aKoúoavxec ex xcov 
paGrixwv auxou eixxov, £K\r|póc eoriv 
oúxoc/ ó Xóyoc. xíc. 8úvaxai aúxou 
ctKoúeiv 

61 eiSčog 5é ó 'Ir|aouc. ev éauxco ôxi 
yoyyú^ouaiv Ttepi touxou oí pa9r|xai 
aúxou eixxev aúxoíc Touto úpac 
OKavSaXí^ei 

62 eáv oúv Geoopŕjxe xôv uiôv tou 
ávBpcóxcou áva[3aívovxa ôxxou ŕ|v to 
xxpóxepov 

63 xô xxveúpá eaxw xô ^woxxoioúv ŕj 
oapE, ouk wtpeXeí oúSév xá pŕjpaxa ä 
éyw XaAxo úpív xxveúpá eaxiv Kai t,cňŕ\ 
éaxiv 

64 áAA.' eiaiv eE, úpwv xivec. oí ou 
xxiaxeúouaiv fjSei yáp ^5 °PX^ ° 
'Iľ|aoug xívec eialv oí pŕ| xxiaxeúovxec 
Kai xíg eoriv ô xxapaScóaoov aúxóv 

65 Kai eXeyev Aiá xouxo eľpr|Ka ú pív 
ôxi oúSeic Súvaxai éA.9eív xxpóc pe eáv 
pŕj f) SeSopévov aúxw ex xou xxaxpóc 
pou 

66 'Ek xoúxou xxoA.A.oi äxxfjXGov xwv 
pa9r|xó5v auxou eíc xá ôxxíaoo Kai 
oÚkÉxi pex' auxou xxepiexxáxouv 

67 eixxev oúv ó 'Ir|aoug xoíg SooSeKa 
Mr| Kai úpeíc BéXexe úxxáyeiv 

68 äxxeKpí9ľ| ouv aúxw Eípoov ľléxpoc 
Kúpve xrpôc xíva áxxeA.euaópe9a 
pŕjpaxa C,wr\<; aíoovíou é'v_eic 

69 Kai ŕjpeíc. xxexuoxeÚKapev Kai 
eyvcÓKapev ôxv aú ei ó Xpiaxôc. ô uíôc. 
xou Geoú xou ^wvxoc. 

70 äxxeKpíGr) aúxoíc ó 'Ir|aouc Ouk 
eyw úpág xoúc ScóSeKa e!;e\e!;áp.r|v Kai 
eE, úpwv eic 5vá(3oXóg eaxiv 



JAN 6:71 



329 



71 A to ŕekl o Jidášovi [synu] 
Šimona Iškariotského; nebo ten jej mél 
zraditi, byv jeden ze dvanácti. 



71 eX.eyev Se xôv 'IoúSav Eĺpcovog 
'IaKapicóxr|v oúxoc yap npeX.Xev aúxóv 
xcapaSiSóvaí eig wv ek xgov SooSeKa 



7 Potom pak chodil Ježíš po Galilei; 
nebo nechtél býti v Judstvu, 
protože ho hledali Židé zabíti. 

2 A byl blízko svátek Židovský, 
[památka] stánku. 

3 Tedy fekli jemu bratfí jeho: Vyjdi 
odsud, a jdi do Judstva, ať i učedlníci 
tvoji vidí skutky tvé, kteréž činíš. 



4 Nižádný zajisté v skryté nie 
nedélá, kdož chce vidín býti. Protož 
ty, činíš-li takové veci, zjeviž se svetu. 

5 Nebo ani bratfí jeho neverili 
v neho. 

6 I dí jim Ježíš: Čas múj ješté 
nepfišel, ale čas váš vždycky jest 
hotov. 

7 Nemúžeť vás svet nenávidéti, ale 
mneť nenávidí; nebo já svédectví 
vydávam o nem, že skutkové jeho zlí 
jsou. 

8 Vy jdéte k svatku tomuto. Jáť ješté 
nepújdu k svatku tomuto, nebo čas 
múj ješté se nenaplnil. 

9 To povédév jim, zústal v Galilei. 

10 A když odešli bratfí jeho, tedy 
i on šel k svatku, ne zjevné, ale j ako 
ukryté. 

11 Židé pak hledali ho v svátek, 
a pravili: Kde jest onen? 



7 Kal xrepiexráxei ô 'Ir|aoúc pexá 
xaíixa év xrj raA.iA.aior oú yap 
fj0eX.ev ev xf] 'IouSaía xcepvxcaxeív ôxi 
é£ŕ|xouv aúxôv oí 'IouSavoi äxcoKxeívaí 

2 f|v 5é eyyúc. h éopxŕj xóäv 'IouSaíwv 
ŕ) aKľ|VOTxr|yía 

3 eixcov oúv xcpog aúxóv oí äSeXxpoi 
aúxoú Mexa(3r)9v évxeúOev Kal úxraye 
eíc; xŕjv 'IouSaíav ľva Kal oí pa9r|xaí 
aou 9ewpŕ)awaiv xá epya aoú a 
xcoieíg- 

4 oúSelc. yáp ev Kpuxcxw xi xcoieí Kal 
£j|xev aúxôc ev xrappr|aía elvaí el xauxa 
xroieíc ipavépooaov aeauxôv tw KÓapco 

5 oú8e yap oí aSeAxpol aúxoú 
excíaxeuov eíc. aúxóv 

6 Aiyei oúv aúxoíc ó 'Ir|aoúc 'O 
Kaipôc ó épôc oúxcco xcápeaxvv ô Se 
Kaipôc. ó úpéxepog xcávxoxé eaxiv 
exoipog 

7 oú Súvaxai ó KÓapoc. pioeív úpag 
epe 5e piaeí ôxi éyw papxupoo xrepl 
aúxoú ôxi xá epya aúxoú xrovripá eaxiv 

8 úpeíg ävá(3r)xe eíc xŕ|v éopxŕ)v 
xaúxr)v eyw oúxrco äva(3aívw eíg xŕ|v 
éopxr|v xaúxr)v óxi ô Kaipôg ó epôc. 
oúxcw xcexcXŕi pooxai 

9 xaúxa Sé elxcwv aúxoíg epeivev ev xrj 
TaXiXaía 

10 'Q g 8é ävé(3r)aav ol aSeXipol 
aúxoú xóxe Kal aúxôg avé(3r| elg xrjv 
éopxŕjv oú ipavepwg aXX' obe ev Kpuxrxcp 

11 oí oúv 'IouSaíoi et,ŕ\xo\Jv aúxôv ev 
xrj éopxŕj Kal eXeyov ľloú eaxiv eKevvog 



330 



JAN 7:22 



fciHe. %mlickÁ 

12 A mnoho rečí bylo o nem 
v zástupu. Nebo néktefí pravili, že 
dobrý jest, ajiní pravili: Není, ale 
s vodí zástup. 

13 Zadný však o nem nemluvil 
zjevné pro bázeň Židú. 

14 Když pak již polovici svatku se 
vykonalo, vstoupil Ježíš do chrámu, 
a učil. 

15 I divili se Židé, fkouce: Kterak 
tento Písmo umí, neučiv se? 

16 Odpovédél jim Ježíš a fekl: Mé 
učení neníť mé, ale toho, jenž mne 
poslal. 

17 Bude-li kdo ch tí ti vúli jeho činiti, 
tenť bude uméti rozeznati, jest-li to 
učení z Boha, čili mluvím já sám od 
sebe. 

18 Kdoť sám od sebe mluví, chvály 
své vlastní hledá, ale kdož hledá 
chvály toho, kterýž ho poslal, tenť 
pravdomluvný jest, a nepravosti 
v nem není. 

19 Však Mojžiš dal vám Zákon? 
a žádný z vás neplní Zákona? Proč 
mne hledáte zamordovati? 

20 Odpovédél zástup a fekl: 
Dábelství máš. Kdo té hledá 
zamordovati? 

21 Odpovédél Ježíš a fekl jim: Jeden 
skutek učinil jsem, a všickni se tomu 
divíte. 

22 Mojžiš vydal vám obfízku, (ne že 
by z Mojžíše byla, ale z otcú,) 
a v sobotu obf ezujete človeka. 



12 Kal yoyyuap.ôc ttoAuc xrepl aúxou 
ŕ|v év Tovg ô^Xoig- oí p.ev eXeyov ôxi 
Äya9óc. éaxiv aXXoi Se é'Xeyov Ovi 
aXXa TcXava xôv ôvXov 

13 oúSelc. pivxoi xrappriaía ekáXei 
irepi avJxoO Siá xôv ipô|3ov räv 
'IouSaíwv 

14 "HSn, Se xnc éopxfíc (aeaoúan,c 
ävé(3r) ó 'Inoouc eic xô íepôv Kal 
eSíSaaKev 

15 Kal eBaúpa^ov oí 'IouSaíoi 
Aiyovxec nôc oúxoc ypáppaxa olSev 
p.rj |ae|aa9r)K0Ĺ)g 

16 äxceKpí9r| aúxoíg ó 'Inoouc. Kal 
elxrev 'H ep.ŕ| SiSayji oúk eoxiv ép.ŕ| 
aXXa xou xcépvpavxóg p.e- 

17 éáv xic 9éX.rj xô GéXnpa aúxou 
xroieív yvcóaexai xrepl xnc SiSav_nc 
xcóxepov eK xou 9eo0 eaxiv fj eya> axť 
epauxoú XaXtí) 

18 ó aip' éauxou X.aXó5v xŕjv Só|av 
xŤjv íSvav C,r\T£v ó Se £nxcôv xrjv Só^av 
xoú xréL-nj/avxoc aúxóv oúxoc ä\n9nc 
eaxiv Kal äSiKÍa ev aúxô o\jk eaxvv 

L 

19 oú Mwafjg SéSwKev úpvv xôv 
vôpov Kal oúSelc. eE, \j\xcov xroieí xôv 
vópov xí pe ^nxeíxe ónxoKxeívaí 

20 axceKpíGr) ó ôv\oc Kal elxrev 
Aaipôviov ey_eig- xíc oe Či 16 ! 
axcoKxevvaí 

21 ônxeKpíGri ó 'Inooúc. Kal elxcev 
aúxoíc "Ev epyov extoínoa Kal xrávxec 
Baupá^exe 

22 Sia xoOxo Mwaŕ)c SéSwKev úpív 
xrjv xrepixo|an v o\i\ ôxi eK xou Mcdaécoc 
éaxlv aXX' eK xwv xcaxépwv Kal ev 
aa(3[3áxw xrepixépvexe avGpooxcov 



JAN 7:23 



331 



fciHe. %rpUickií 

23 Ponévadž človek obf ízku prijíma 
[i] v sobotu, aby nebyl rušeň Zákon 
Mojžíšúv, [proč pak ] se na mne 
hneváte, že jsem celého človeka 
uzdravil v sobotu? 

24 Nesúďte podlé osoby, ale 
spravedlivý soud suďte. 

25 Tedy nékteŕí z Jeruzalemských 
pravili: Zdaliž toto není ten, kteréhož 
hledají zabíti? 

26 A aj, svobodné mluví, a nie mu 
nefíkají. Zdali jsou již práve poznali 
knížata, že tento jest práve Kristus? 

27 Ale o tomto vime, odkud jest, 
Kristus pak když pfijde, žádný 
nebude védéti, odkud by byl. 

28 I volal Ježíš v chráme, uče a fka: 
I mne znáte, i odkud jsem, vite. 
A [všakť] jsem nepfišel sám od sebe, 
ale jestiť pravdomluvný, kterýž mne 
poslal, jehož vy neznáte. 

29 Ale já znám jej, nebo od neho 
jsem, a on mne poslal. 

30 I hledali ho jíti, ale žádný 
nevztáhl ruky na neho, nebo ješté byla 
neprišla hodina jeho. 

31 Z zástupu pak množí uverili 
v nej, a pravili: Kristus když pfijde, 
zdali více divú činiti bude nad ty, 
kteréž tento činí? 

32 Slyšeli pak farizeové zástup, an 
o nem takové veci rozmlouvá, i poslali 
farizeové a prední knéží služebníky, 
aby jej jali. 



Te-xtus fete-ytus 

23 ei xrepixopŕjv \ap|3ávei avBpwrrog 
év aaPPáxw ľva pŕ| A.u9fi ô vópoc 
Mcoaéoog, épol v_oAaxe ôxi ô\ov 
avBpooTcov úyiŕ) exroíriaa ev aa(3(3áxw 

24 pŕ| Kpívexe Kax' ó\jnv aXXa xnv 
SiKctíav Kpíavv xpívaxe 

25 'EXeyov oúv xivec ek xóäv 
'IepoaoAupixodv Od\ oúxóg. eaxív ov 
^ľ|xouaiv äxcoKxeívaí 

26 Kal ľSe xrappriaía XaXeí Kal oúSev 
aúxw Aiyouaiv pŕ|xroxe äXľ|9cog 
é'Yvooaav ol apv_ovxec ôxi oúxóg éoxiv 
ä\ľ|9wg ó Xpiaxóg 

27 a\Aa xoúxov oľSapev xróBev éaxív 
ô Se Xpiaxóc ôxav epv_r|xai oúSelc 
yivcóaKEi xróGev eaxív 

28 eKpa^ev oúv ev tq íepw SvSáaKoov 
ó 'IriaoOg Kal Aiycov, Kape ol'Saxe Kal 
ol'Saxe xcóGev eipí- Kal axť épauxoú oÚk 
eXŕjXuGa aXX' eaxvv a\r|9ivóc ô xrép^ac 
pe ôv úpeíc. oúk ol'Saxe- 

29 eyw Se olSa aúxóv oxi xcap' aúxoú 
eípi KaKevvóg pe äxcéaxeiXev 

30 'E^ŕjxouv oúv aúxôv xciáaai Kal 
oúSelc excé(3a\ev éxť aúxóv xnv \eípa 
oxi oú'txcú e\n\ú9ei ŕj capa aúxoú 

31 xroXXol Se 'Ek xoú ôyA.ou 
excíaxeuaav elg aúxóv Kal eXeyov oxi 'O 
Xpiaxóc óxav e\0rj pŕjxv xcXeíova 
aripeva xoúxoov xroiŕjaei úv oúxog 
excoír|aev 

32 "HKouaav ol <ťapiaaíoi xoú 
ó^Xou yoyyú^ovxoc. xcepl aúxoú xaúxa 
Kal äxcéaxeiXav ol "ŕapioaloi Kal ol 
äp)(iepeíg úxcripéxag ľva xciáawavv 
aúxóv 



332 



JAN 7:42 



fciHe. %mlickÁ 

33 Tedy ŕekl jim Ježíš: Ješté maličký 
čas jsem s vami, potom odejdu 
k tomu, jenž mne poslal. 

34 Hledati mne budete, 
a nenaleznete, a kdež já budú, vy 
[tam] nemúžte pfijíti. 

35 1 f ekli Židé k sobé vespolek: Kam 
tento pújde, že my ho nenalezneme? 
Zdali v rozptýlení pohanu pújde, 
a bude učiti pohany? 



36 Jaká jest to reč, kterouž 
promluvil: Hledati mne budete, 
a nenaleznete, a kdež já budú, vy 
nemúžete pŕijíti? 

37 V poslední pak den ten veliký 
svatku toho, stál Ježíš a volal, ŕka: 
Žízní-li kdo, poj ď ke mne, a napij se. 

38 Kdož véfí ve mne, jakož dí 
Písmo, ŕeky z života jeho poplynou 
vody živé. 

39 (A to ŕekl o Duchu [svatém], 
kteréhož méli pŕijíti véŕící v neho; 
nebo ješté nebyl [dán] Duch svätý, 
protože ješté Ježíš nebyl oslaven.) 

40 Tedy množí z zástupu uslyševše 
tu reč, pravili: Tentoť jest pravé 
prorok. 

41 Jiní pravili: Tentoť jest Kristus. 
Ale nékteŕí pravili: Zdaliž od Galilee 
pŕijde Kristus? 

42 Zdaž nedí písmo, že z semene 
Dávidova a z Betléma mestečka, kdež 
býval Dávid, pŕijíti má Kristus? 



Ttxtus fectytus 

33 enxev oúv aúxoíc. ó 'Ir)aoúc. "Exi 
pixpôv xpovov pe9' úpwv eípv Kal 
úxráyw Tcpôg xôv xrépij/avxá pe 

34 £r|xŕ|aexé pe Kal oúy_ eúpŕjaexé kou 
ottou eípl eyco úpeí$ oú 5úvaa9e éA.9eív 

35 enxov oúv oí 'IouSaíoi xcpôc. 
éauxoúg ľloú oúxoc péWei xcopeúea9ai 
oxi ŕ|uevc. oú)( eúpŕ|aopev aúxóv uŕj eic. 
xŕjv Siaaxropáv twv EA.A.ŕ|vwv uéXXev 
xropeúea9ai Kal SiSáaKeiv xoúc 
"EX\r)vag 

36 xíg eaxiv oúxoc. ó A.óyog ov elxrev 
Zr|xŕ|aexé pe Kal oú)( eúpŕ|aexé Kal 
ôxrou eípl éya> úpeíg oú Súvaa9e éABeív 

37 'Ev 8é xfí éaváxrj ŕ|pépa xfj peyáArj 
xf)g éopxf)g eíaxŕJKei ó 'Ir|aoúg Kal 
EKpa^ev Xéycov, 'Eáv xic Suya epyéoQa 
xrpóg pe Kal xrivéxoo 

38 ó xnaxeúcov eíc; épé KaGčog enxev ŕ| 
ypaipŕ| xcoxapol ek xfjg KoiAáag aúxoú 
peúaouaiv úSaxog £wvxog 

39 xoúxo Se evxcev xcepl xoú 
xrveúpaxoc oú epeXXov Xap(3áveiv oí 
xriaxeúovxec. eíg aúxóv oúxrw yap f)v 
xcveúpa 'Äyiov, ôxi ô 'lr\ao\J<; oúSéxcw 
eSo^áaGr) 

40 xroXXol oúv 'Ek xoú ôv\ou 
aKoúaavxeg xôv Xóyov, é'Xeyov Oúxóg 
eaxiv ä\r]9d)C ó xcpotpŕjxrig- 

41 ä\Xoi eXeyov Oúxóc. éaxiv ó 
Xpiaxóg aXXoi Se eXeyov Mŕj yap eK 
xfjg TaXiXaíag ó Xpiaxôg epv_exav 

42 oxiyi ŕj ypatprj enxev oxv eK xoú 
axréppaxog Aa(3íS, Kal äxco Br|9Aiep 
xfíg Kcópríg ôxrou ŕ|v Aa(3í5, ô Xpiaxôc 
ép^exai 



JAN 7:43 



333 



fciHe. %rpdickfl, 

43 A tak rúznice v zástupu stala se 
pro nej. 

44 Néktefí pak z nich chtéli ho jíti, 
ale žádný nevztáhl ruky na nej. 

45 Tedy prišli služebníci k pfedním 
knéžím a k farizeúm, i fekli jim oni: 
Proč jste ho nepfivedli? 

46 Odpovédéli služebníci: Nikdy tak 
človek nemluvil, jako tento človek. 

47 1 odpovédéli jim farizeové: Zdali 
i vy jste svedeni? 

48 Zdaliž kdo z knížat uveril v neho 
anebo z farizeú? 

49 Než zástup ten, kterýž nezná 
Zákona. Zlofečeníť jsou. 

50 [I] dí k nim Nikodém, ten, jenž 
byl pŕišel k nemu v noci, kterýž byl 
jeden z nich: 

51 Zdali Zákon náš soudí človeka, 
leč prvé uslyší od neho a zví, co by 
činil? 

52 Odpovédéli a ŕekli jemu: Zdali 
i ty Galilejský jsi? Ptej se, žeť [žádný] 
prorok od Galilee nepovstal. 

53 1 šel jeden každý do domu svého. 



Ttxtus fectytus 

43 ayia\xa oúv ev irä ôyA.co éyévexo 
ôť aúxóv 

44 ti vec Se fjGeXov eE, aúxwv xriáaai 
aúxóv aXX' oúSeig éxré|3aA.£v exť aúxôv 
xag xevpac 

45 'HA.9ov oúv ov úxrripéxai xrpôc 
xoúg äpv_vgpgíg Kai $apiaaíoug Kal 
evTrov aúxoíg exeivoi Aiaxí oÚk riyáyexe 
aúxóv 

46 äireKpíGriaav oí úxrripéxai 
OúSéxroxe ouxoog eXá\r|aev avGpcoxrog 
á><; oúxoc; ó ävQpooTcog, 

47 aTT£Kpí9r|aav ouv aúxoíc oi 
$apiaaíoi Mŕj Kai úpgíc. Txexi-XávriaGg 

48 pŕj xvg ex xwv äpv_óvxcov 
éxi-íaxeuaev eig aúxôv fj ek xwv 
$apiaaíoov 

49 aXX' ó ôvXoc. oúxog ô pŕ| 
yivcóaKcov xôv vópov éxriKaxápaxoi 
evaiv 

50 Aiyei NiKÓSripog xrpôg aúxoú$ ó 
eXBwv vuKxôg xcpôg aúxôv eig côv eE, 
aúxwv 

51 Mŕ| ô vópog ŕ)pcôv Kpívei xôv 
avBpooxcov eáv prj óiKoúarj xrap' aúxou 
xcpóxepov, Kai yvw xí xcoieí 

52 äxceKpí9r|aav Kai evxcov aúxw Mŕj 
Kai au Ik x% ľaXiXaíag ev epeúvr)aov 
Kai íSe ôxi xrpoipŕ|xr|g ek xŕ)c. TaXiXaíag 
ouk eyriyépxai 

53 Kai excopgúGri EKaaxog evg xôv 
ovkov aúxou 



8' 



ežíš pak odšel na horu Olivetskou. 



2 Potom na úsvite zase pŕišel do 
chrámu, a všecken lid sšel se k nemu. 
A [on] posadiv se, učil je. 



8, 



ľlriaouc. Sé excopeúGr) eíg xô "Opog 

'tqv 'EXaióov 

2 "OpOpou Sé xraA.iv xrapeyévexo eíc; 
xô íepóv Kai xcag ó Xaôg fjpv_exo xrpôg 
aúxôv Kai KaBíaag éSíSaaKev aúxoúg 



334 



JAN 8:11 



fciHe. %mlickÁ 

3 I pf ivedli k nemu zákoníci 
a farizeové ženu v cizoložstvu 
popadenou; a postavivše ji 
v prostŕedku, 

4 Rekli jemu: Mistŕe, tato žena jest 
postižena pri skutku, když cizoložila. 

5 A v Zákone Mojžiš prikázal nám 
takové kamenovati. Ty pak co pravíš? 

6 A to ŕekli, pokoušejíce ho, aby jej 
mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se 
dolu, prstem psal na zemi. 

7 A když se neprestávali otazovati 
jeho, zdvihl se a fekl jim: Kdo jest 
z vás bez hfíchu, nejprv hoď na ni 
kamenem. 

8 A opét schýliv se, psal na zemi. 

9 A oni uslyševše to a v s vedomí ch 
svých obvinení jsouce, jeden po 
druhém odcházeli, počavše od 
starších až do poslední ch. [I] zústal tu 
Ježíš sám, a žena uprostred stojeci. 

10 A pozdvih se Ježíš a zadného 
nevidév, než ženu, fekl jí: Ženo, kde 
jsou ti, kteŕíž na tebe žalovali? Zádný- 
li té neodsoudil? 

11 Kterážto ŕekla: Zadný, Pane. 
I fekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. 
Jdiž a nehreš více. 



Textvts fece-ytus 

3 ayouaiv Sé oí ypappaxeíc Kal oí 
$apiaaíoi xcpóc ca/xôv yuvalxa ^ v 
potrela KaxeiXr)ppévr]v Kal axŕjaavxec 
cnjxŕjv ev péacp 

4 Xéyouaiv aúxa> AiSáaKaXe auxľ| ŕ| 
yuvŕj KaxeíXrupGr) exrauxoipcópcp 
|ioi^EUO|iévr|- 

5 ev Se tq vópcp Mwaŕ)c ŕ|pív 
evexeíXaxo xác. xoiaúxac 
Xi9o[3oXeía9aľ au ouv xí Xéyeic 

6 xouxo Se é'Xeyov xceipá^ovxeg aúxóv 
vva é'v_ooaiv Kaxriyopeív aúxoú ô Se 
'Iľ|ao{/g kÓxoo KÚ\|;ac. xa> SaKxúXw 
eypaipev eíc xrjv yŕ)v 

7 obe. Se éxrépevov épwxwvxec. aúxóv 
ävÓKu^ac elxrev xrpôc aúxoúc 'O 
ävapápxr]xoc úpwv Txpwxoc xôv Xí9ov 
exr' auxr) (BaXéxoo 

8 xai TxaA.iv kÓxoo KÚ\j/ac eypaipev eíc 
xrjv yŕ)v 

9 oi Se aKoúaavxec Kal úxrô x% 
auvei5ŕ|aecog éA.eyv_óp.evoi, e|ŕ)pv_ovxo 
ele Ka9' ele äp^ápevoi äxcô räv 
xcpea(3uxépwv ecog xcôv éa^áxoov Kal 
KaxeXeúp9r] póvog ô 'Itiaov/g, Kal ŕ) yuvrj 
év péacp éoxwaa 

10 ävaKÚ^ag Se ó 'Iriaoúc. Kal pr|Séva 
9eaaápevoc xrXrjv xrjc yuvaiKÔg, eixcev 
aúxij 'H yuvŕ) txoíj eiaiv eKeívoi oí 
Kaxŕjyopoí aou oúSeíc ae KaxeKpivev 

11 ŕj Se elxrev OúSeíc KÚpie elxrev 5é 
aúxrj ó 'Inaoúc; OúSe éycó ae 
KaxaKpívw xropeuou Kal pr)Kexi 
ápápxave 



JAN 



12 



335 



fciHe. %mlickÁ 

12 Tedy Ježíš opét jim mluvil, ŕka: J á 
jsem Svetlo sveta. Kdož mne 
nasleduje, nebudeť choditi 
v temnostech, ale budeť míti Svetlo 
života. 

13 I ŕekli jemu farizeové: Ty sám 
o sobé svédectví vydávaš, svédectví 
tvé není pravé. 

14 Odpovédél Ježíš a fekl jim: 
Ačkoli já svédectví vydávam sám 
o sobé, [však] pravé jest svédectví mé; 
nebo vím, odkud jsem pfišel a kam 
jdu. Ale vy nevite, odkud jsem pŕišel, 
anebo kam jdu. 

15 Vy podlé tela soudíte, já 
nesoudím zadného. 

16 A bychť p ak i soudil j á, soud múj 
jestiť pravý; nebo nej sem sám, ale 
[jsem] já a ten, kterýž mne poslal, 
Otec. 

17 A v Zákone vašem psáno jest: Že 
dvou človeku svédectví pravé jest. 

18 Jáť svédectví vydávam sám 
o sobé, a svédectví vydáva o mné ten, 
kterýž mne poslal, Otec. 

19 Tedy ŕekli jemu: Kdež jest ten 
tvúj Otec? Odpovédél Ježíš: Aniž mne 
znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne 
znali, i Otce mého znali by ste. 

20 Tato slova mluvil Ježíš 
u pokladnice, uče v chráme, a žádný 
ho nejal, nebo ješté byla neprišla 
hodina jeho. 

21 I ŕekl jim opét Ježíš: Já jdu, 
a hledati budete mne, a v hŕíchu 
vašem zemfete. Kam já jdu, vy 
nemúžete pfijíti. 



12 náXiv oúv ô 'Inaouc; ca/xoíc 
éAáXnaev Aiycov, 'Eycó eípi to tpcôc; tou 
KÓapou- ó áKo\ou9côv épol oú pŕ| 
TTepiTTonx|aei év xrj okotÍoi á\X' e^ei to 
tpcôc; Tne Cwífc 

13 eiTrov ouv oÚtco oi $apiaaíoi Eu 
irepi aeauTOU papTupeíg- ŕj papTupía 
aou oÚk é'cmv äXn9ŕ)g 

14 ônreKpíGri 'Inaouc; Kal errrev aÚTOvg 
Káv éyco papTupco irepl épauroú 
ä\n9ŕ|c. eaTiv ŕ) papTupía pou cm oiSa 
iróGev f|X9ov Kal ttou ÚTráyco- úpeíg 8é 
oÚk ol'SaTE TcóGgv épv_opai Kal ttou 
ÚTráyco 

15 úpeíg Kára tt|v aápra KpíveTe éyco 
oú Kpívco oúSéva 

16 Kal éáv Kpívco Sé eycó ŕ) Kpíaic; ŕ| 
euŕj a\r|0ŕ|g éaTiv oti póvoc; oÚk eípí 
aXX' eyco Kal ó Trép^ac pe ttottÍp 

17 Kal ev tco vópco Sé tco úueTÉpco 
yéypaTTTav ôxi Súo ävGpcÓTrcov ŕ) 
papTupía äXn9ŕ)g ottiv 

18 éycó elpv ó papTupcôv irepl 
épauTOu Kal papTupeí irepl époú ó 
Trépvyac. pe iraTŕip 

19 é'X.eyov oúv oÚtco ľloú ottiv ó 
TraTŕjp aou á-rreKpíGn ô 'Inaouc; Oure 
épe ol'SaTe oúre tov iraTépa pou- eí épe 
fjSevTe Kal tov TraTepa pou fjSeiTe av 

20 Touto to prípara éXáXnaev ó 
'Inaouc. év tco ya^ocpuXaKvcp SiSáaKcov 
év tco íepco- Kal oúSeíg éiTÍaaev aÚTÓv 
oti oÚttco éXnXúGei ŕj copa outou 

21 Enrev oúv ttóXiv aÚTOig ó 'Inaouc;, 
'Eyco ÚTráyco Kal £nrŕ|aeTé pe Kal év t^ 
ápapTia úpcov á-rroGaveíaGe- ottou éyco 
ÚTráyco úpelg oú 5úvaa9e éXGeív 



336 



JAN 8:32 



fciHe. %mlickÁ 

22 1 pravili Židé: Zdali se sám zabije, 
že praví: Kam já jdu, vy nemúžete 
pfijíti? 

23 1 ŕekl jim: Vy z dulu jste, já s húry 
jsem. Vy jste z tohoto sveta, j á nej sem 
z sveta tohoto. 

24 Protož jsem ŕekl vám: Že zemfete 
v hfíších svých. Nebo jestliže 
nebudete véŕiti, že j á jsem, zemfete 
v hfíších vašich. 

25 I ŕekli jemu: Kdo jsi ty? I ŕekl jim 
Ježíš: To, což [hned] s počátku pravím 
vám. 

26 Mnohoť mám o vás mluviti 
a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, 
pravdomluvný jest, a já, což jsem 
slyšel od neho, to mluvím na svete. 

27 [A oni] neporozumeli, že by 
o [Bohu] Otci pravil jim. 

28 Protož ŕekl jim Ježíš: Když 
povýšite Syna človeka, tehdy poznáte, 
že já jsem. A sám od sebe nie nečiním, 
ale jakž mne naučil Otec múj, takt 
mluvím. 

29 A ten, kterýž mne poslal, se 
mnouť jest, a neopustil mne samého 
Otec; nebo což jest jemu libého, to já 
činím vždycky. 

30 Ty veci když mluvil, množí 
uverili v neho. 

31 Tedy ŕekl Ježíš tém Židúm, ktefíž 
uverili jemu: Jestliže vy zústanete 
v reči mé, pravé učedlníci moji budete. 

32 A poznáte pravdu, a pravda vás 
vysvobodí. 



Te-xtvts fece-ytviS 

22 eX.eyov oúv oí 'IouSaíoi Mŕ|Ti 
ónxoKxeveí éauxôv ôxi Aiyei "Oxrou éyčd 
úxráyw úpeíc oú 5úvaa9e é\9eív 

23 Kal eľxrev aúxoíc 'Ypeíc ex xwv 
kcxtco eaxé eyw Ik tcôv ävco ei(aí- úpeíc 
ex tou xôapou xoúxou eaxé eyco oÚk 
eípi ex tou xôapou toutou 

24 eixcov oúv ú pív ôxi äxro9aveía9e 
év xaíc ápapxíaic úpwv éav yap K 1 ! 
xnaxeúar|xe ôxi éycó eipv ónxo9aveía9e 
ev xcuc ápapxíaig úpcôv 

25 eXeyov oúv aúxw Eu xí$ el Kal 
eixcev aúxoíc ó 'Ir|aoúc Tŕ|v äpvj|v ô xi 
xaí XaXw ú pív 

26 ttoWoc eyw xrepí úpcov XaXeív xaí 
Kpíveiv ä\X' ó xrép^ac pe ä\r|9ŕ|c éaxiv 
Kctyčo ä fJKouaa xrap' aúxou xauxa 
Xeyco eíc; xôv KÓapov 

27 ouk eyvcoaav oxv xôv xraxépa 
aúxoíc eXeyev 

28 eixrev ouv aúxoí^ ó 'Ir|aoug "Oxav 
úv|/oĹ>arrre xôv uíôv xou ävGpcóxcou xóxe 
yvcóaea9e ôxv éyoó eipi xaí äxť 
épauxoú txovcô oúSév aXXa Ka9wc 
eSíSa^év pe ó xraxŕ|p pou, xauxa XaXw 

29 Kal ó xrép^ac pe pex' epou eoxiv 
ouk ätpf)Kév pe pávov ó xraxŕip, ôxi éya> 
xa äpeaxa aúxw txoigď xrávxoxe 

30 Tauxa aúxou XaXouvxog ttoWoí 
excíaxeuaav eíc. aúxôv 

31 "EXeyev oúv ó 'Ir|aoúg xtpôc. xoúg 
TxexcioxeuKÔxag aúxw 'IouSaíoug 'Eav 
úpeíg peívrrre ev xw X.óyco xco epw 
ä\r|9cog pa9r)xaí poú éoxe 

32 Kal yvoóaea9e xŕjv ä\ŕ|9evav xaí ŕj 
ä\ŕ)9eia e\eu9epcóaei úpäg 



JAN 8:33 



337 



fciHe. %rpUickií 

33 [I] odpovédéli jemu: Sírne 
Abrahámovo jsme, a zadnému jsme 
nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: Že 
svobodní budete? 

34 Odpovédél jim Ježíš: Amen, 
amen pravím vám: Že každý, kdož 
činí hfích, služebník jest hŕícha. 

35 A služebník nezústává v domu 
na veky; [ale] Syn zústává na veky. 

36 Protož jestližeť vás vysvobodí 
Syn, práve svobodní budete. 

37 Vím, že jste sírne Abrahámovo, 
ale hledáte mne zabíti; nebo reč má 
nemá místa u vás. 

38 Já, což jsem videl u Otce svého, 
[to] mluvím; a i vy, co jste videli u otce 
vašeho, [to] činíte. 

39 Odpovédéli a feklijemu: Otec náš 
jest Abrahám. Dí jim Ježíš: Kdybyste 
synove Abrahámovi byli, činili byste 
skutky Abrahamovy. 

40 Ale nyní hledáte mne zabíti, 
človeka toho, kterýž jsem pravdu 
mluvil vám, kterouž jsem slyšel od 
Boha. Tohoť jest Abrahám nečinil. 

41 Vy činíte skutky otce svého. 
I fekli jemu: Myť z smilstva nejsme 
zplozeni, jednohoť Otce máme, [totiž] 
Boha. 

42 Tedy f ekl jim Ježíš: Byť Búh Otec 
váš byl, milovali byste mne. Nebo j á 
jsem z Boha pošel, a pf išel jsem; aniž 
jsem sám od sebe pŕišel, ale on mne 
poslal. 

43 Proč mluvení mého nechápáte? 
Protože [hned] slyšeti nemúžete reči 
mé. 



Te-xtus fete-ytus 

33 äTceKpí9r|CTav aúxcp Exréppa 
Ä|3paáp éapev Kal oúSevi 
SeSouXeÚKapev Txcóxroxe- ttcoc. au Aiyevc. 
ôxv 'EXeúGepov yevŕjaeaBe 

34 áxceKpv9r| aúxovc ô 'Ir|aoúc Äpŕ|v 
ápŕ|v Äiyco úpvv ôxv xrác ó xcovcôv xr|v 
ápapxvav 8oúA.ôc éoxvv xfjg ápapxvac 

35 ó 8e SoGA.oc. oú pévev ev xŕ] ovkvoi 
eig xôv aiwva ó uvôc. pévev eíc; xôv 
avcova 

36 éáv oúv ó uvôc úpág éA.eu9epcóarj 
ôvxcog éA.eú9epov eaeaGe 

37 oi5a ôxv axréppa Ä|3paáp éaxe- 
á\Xa £r|xevxé pe áxroKxevvav ôxi ó 
Xóyog ó epôg oú yjs>pei év úpvv 

38 éyw ô éoópaKa xcapá xcp xtaxpi 
pou, XaXw- Kal úpdc oúv o étopáKaxe 
xcapá tq xcaxpi úpwv xcoveíxe 

39 Äxc6Kpí9r|aav Kal elxrov aúxcp 'O 
xcaxŕ)p ŕ)pcôv Ä(3paáp éaxvv Aiyev 
aúxovg ó 'Iriaoug Ei xéxva xou Ä(3paáp 
f|xe, xá epya xou Ä(3paáp éxrovevxe äv 

40 vuv 8e £r|xevxé p e áxroKxevvav 
avGpwxcov og xŕ|v ä\ŕ)9eiav úpív 
XeA.aA.riKa fjv fJKouaa xcapá xou Geoú- 
xouxo Ä[3paáp oÚk éxroír)aev 

41 úpevc. xcovevxe xá epya xou xraxpôc. 
úpcôv eixcov oúv aúxcp 'Hpevg ex 
xcopveíag oú yeyevvŕ)pe9a- eva xcaxépa 
é'v_opev xôv Beóv 

42 eixcev oúv aúxovc. ó 'Ir|aoúg Ei ó 
ôeôc. xraxríp úpcôv ŕ|v riyaxcáxe áv epé 
eyca yáp ex xou 9eoú e|fjX9ov Kal f)Kw 
oúSé yáp áxc' epauxoú eXŕjXuGa aXX' 
exeivóg pe áxcéaxeiXev 

43 8iaxí xr|v XaXváv xŕ|v épŕ]v oú 
yivcóoKexe ôxv oú SúvaaGe áKoúevv xôv 
Xóyov xôv epóv 



338 



JAN 8:53 



fciHe. %rpUickií 

44 Vy z otce ďábla jste, a žádosti 
otce vašeho chcete činiti. On byl 
vražedník od počátku, a v pravde 
nestál; nebo pravdy v nem není. Když 
mluví lež, z svého vlastního mluví; 
nebo lháŕ jest a otec lži. 



45 Já pak že pravdu pravím, 
neveríte mi. 

46 Kdo z vás bude mne obviňovati 
z hr íchu? A ponévadž pravdu pravím, 
proč vy mi neveríte? 

47 Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; 
protož vy neslyšíte, že z Boha nejste. 

48 Tedy odpovédéli Židé a fekli 
jemu: Zdaliž my dobre nepravíme, že 
jsi ty Samaritán, a ďábelství máš? 

49 Odpovédél Ježíš: Jáť ďábelství 
nemám, ale ctím Otce svého; než vy 
jste mne neuctili. 

50 Jáť pak nehledám chvály své; 
jestiť, kdo hledá a soudí. 

51 Amen, amen pravím vám: Bude- 
li kdo zachovávati slovo mé, smrti 
neuzri na veky. 

52 Tedy ŕekli mu Židé: Nyní jsme 
poznali, že ďábelství máš. Abrahám 
umrel i proroci, a ty pravíš: Bude-li 
kdo zachovávati reč mou, smrti 
neokúsi na veky. 

53 Zdali jsi ty vétší otce našeho 
Abraháma, kterýž umrel? I proroci 
zemfeli jsou. Kým ty se činíš? 



Ttxtus fectytus 

44 v/peíg ex xraxpôc tou 8ia(36Xou 
éaxé Kal xag éxuOupíac. tou xraxpôc; 
úpcôv BéXexe xrovevv exeivog 
ävBpooTTOKTÓvog ŕ|v axť áp^fig Kal év 
xr| äXnGsía oúv_ eaxnKev ôxv ouk eaxvv 
äAŕjGaa é v aúxco ôxav XaX.^ xô vpeuSog 
Ik xcôv v5ícov \aX.eí ôxi ^eúaxng eaxlv 
kcu ó xraxrjp aúxou 

45 eyco Se ôxi xŕ|v äXŕjGgvav Aiyco oú 
xriaxeúexé pov 

46 xíg (E, úpcôv eKéyyei pe xcepi 
ápapxíag eí 5é äX.ŕ)0eiav Aiyco Svaxí 
úpevg oú xuaxeúexé pov 

47 ó cov ek xou Geou xá pŕ|paxa xou 
9eoú óiKoúev Sva xouxo úpevg ouk 
aKoÚExe ôxi ek xou 9eou ouk éaxé 

48 ÄxceKpíGnaav oúv oí 'IouSaíoi Kal 
elxrov aúxco Oú KaXcoc Aiyopev ŕipevg 
ôxv Eapapeíxng ev aú, Kal Savpóvvov 

49 äxr£Kpí9r| 'Inaoúg 'Eyco Savpóvvov 
oÚk ejw aXXa xvpcô xôv xraxépa pou 
Kal úpevg äxvpá^exé pe 

50 éyco 5é oú £nxcô xŕjv 5ói;av pou- 
é'axvv ó £nxcôv Kal Kpvvcov 

51 äpŕjv äpŕjv Aiyco úpív éáv xig xôv 
Xóyov xôv épôv xnpŕjarj Gávaxov oú prj 
Becopŕiarj evc xôv avcôva 

52 elxcov oúv aúxco ol 'IouSavov Núv 
eyvcÓKapev ôxv Savpóvvov e'xeic 
Äjžpaap äxviGavev Kal o v Txpotpiyrav 
Kal aú Xéyevc 'Eáv xvg xôv Xôyov pou 
xr|pŕ|av] oú prj yeúaexav 9aváxou evg 
xôv avcôva 

53 pŕ| aú pev^cov ev xou xraxpôc; ŕ|pcôv 
Ä[3paap ôaxvc äxviGavev Kal ov 
xcpocpfjxav äxviBavov xvva aeauxôv aú 
xcovgvg 



JAN 8:54 



339 



fciHe. TCrttiiÚLií 

54 Odpovédél Ježíš: Chválím-liťjáse 
sám, chvála má nie není. Jestiť kterýž 
mne chváli, Otec múj, o némž vy 
pravíte, že Búh váš jest. 

55 A nepoznali jste ho, ale já jej 
znám. A kdybych ŕekl, že ho neznám, 
byl bych podobný vám, lháŕ. Ale 
známť jej, a reč jeho zachovávam. 

56 Abrahám, otec váš, veselil se, aby 
videl den múj, i videl, a radoval se. 

57 Tedy f ekli jemu Židé: Padesáti let 
ješté nemáš, a Abraháma jsi videl? 

58 Ŕekl jim Ježíš: Amen, amen 
pravím vám: Prvé nežli Abrahám byl, 
jájsem. 

59 I zchápali [Židé] kameni, aby 
házeli na nej. Ježíš pak skryl se, 
a prošed skrze ne, vyšel z chrámu, 
a tak [jich] znikl. 

9Pomíjeje [Ježíš], uzrel človeka 
slepého od narození. 

2 I otázali se učedlníci jeho, fkouce: 
Mistŕe, kdo jest zhrešil, tento-li, čili 
rodičové jeho, že se slepý narodil? 

3 Odpovédél Ježíš: Ani tento 
nezhrešil, ani rodičové jeho, ale aby 
zjeveni byli skutkové Boží na ném. 

4 Jáť musím délati dílo toho, kterýž 
mne poslal, dokudž den jest. Pf icházíť 
noc, kdyžto žádný nebude moci délati. 

5 Dokudž jsem na svété, Svetlo jsem 
sveta. 



Te-xtus fete-ytus 

54 cm;£Kpí9r| 'Inaoúc 'Eáv éya> 
So^á^co épauxóv ŕ) 5ó|a \\o\s oúóév 
eaxiv eaxiv ó xraxŕ|p pou ó 8o!;á£cov pe 
ôv úpeíg Aiyexe ôxv 9eóc. úpwv éaxiv 

55 Kal oúk eyvcÓKaxe aúxóv éya> 5e 
oiSa aúxóv kou eáv eľxrco ôxv oúk oiSa 
aúxóv eaopai ópoioc. v/pcov, ^eúaxng- 
á\X' oiSa aúxóv Kal xôv Ä.óyov aúxoú 
xnpw 

56 Ä|3paáp ó xraxŕ|p úpwv 
riyaXXiáaaxo ľva ľSrj xŕ|v ŕ|pépav xŕjv 
epfiv Kal elSev Kal evápr) 

57 enxov oúv oí 'IouSaíoi xcpôg aúxóv 
rievxŕ|Kovxa exr| oÚtxw e^eic. Kal 
Ä(3paáp écópaKac 

58 eixcev aúxoíc ó 'Inaoúc Äpíjv ápíjv 
Xéyoo úpív xcplv Ä(3paáp yevéaGai éyw 
eípí 

59 f)pav oúv AAGoug ľva (3áX.coaiv exť 
aúxóv 'Inaoúg 8é eKpú(3r) Kal e!;ŕ]\9ev 
ex xoú iepoú SieABčov Siá péaou aúxôv 
Kal xcapfjyev oúxoog 

9 Kal Txapáyoov elSev avBpcoxrov 
xuipA.óv £K yevexŕ)g 

2 Kal ripcóxnaav aúxóv oi paBnxal 
aúxoú Aiyovxec 'Pa[3[3í xíg fjpapxev 
oúxoc fj ol yoveíg aúxoú ľva xu<j>A.óc 
yevvnGfi 

3 áxceKpíGn ó 'Inaoúc Oúxe oúxog 
fípapxev oúxe oí yoveíc aúxoú aXX' ľva 
ipavepcoGfj xá epya xoú 9eoú ev aúxw 

4 epe 5eí épyá^eaGai xá epya xoú 
xcép^avxóg pe ecoc ŕjpépa éaxív epv_exai 
vú| óxe oúSelg bíivarai épyá^eaBai 

5 óxav ev to KÓapcp ô> cpóog eípi xoú 
KÓapou 



340 



JAN 9:15 



fciHe. %rpUickií 

6 To povédév, plinul na zemi, 
a učinil blato z sliny, i pomazal tím 
blátem oči slepého. 

7 A f ekl jemu: Jdi, umej se v rybníku 
Siloe, jenž se vykladá: Poslaný. A on 
šel a umyl se, i pfišel, vida. 

8 Sousedé pak a ti, ktefíž jej prvé 
vídali slepého, ŕekli: Však tento jest, 
kterýž sedával a žebral? 

9 Jiní pravili, že ten jest, a jiní, že jest 
podoben k nemu. [Ale] on pravil: Já 
jsem. 

10 Tedy ŕekli jemu: Kterak jsou 
otevfíny oči tvé? 

11 On odpovédél a ŕekl: Človek ten, 
kterýž slove Ježíš, blato učinil 
a pomazal očí mých, a ŕekl mi: Jdi 
k rybníku Siloe, a umej se. I odšed 
a umyv se, prohlédl jsem. 



121 ŕekli jemu: Kde jest ten [človek]? 
Ŕekl: Nevím. 

13 [Tedy] pŕivedli toho, kterýž 
nékdy byl slepý, k farizeúm. 

14 Byla pak sobota, když Ježíš učinil 
blato a otevŕel oči jeho. 

15 I tázali se ho opét i farizeové, 
kterak by prozŕel. On pak ŕekl jim: 
Blato položil mi na oči, a umyl jsem se, 
i vidím. 



Te-xtus fete-ytus 

6 xauxa eixrwv exrxuaev ^apai Kai 
éxroínaev xrnXôv ex tou xcxúapaxo<; Kal 
ertéypioev xôv TxnXov éxrl xoug 
ôipGaXpoug xou xuipXoú, 

7 xai enxev aúxw "Yxcaye vívpai eíc; 
xrjv KoXuu(3ŕ)9pav xou EvXooáu ô 
éppnveúexai ÄxreoxaA.pévog an;ŕ]\9ev 
oúv Kal evúyaxo Kal ŕ]\9ev (3Xéxccov 

8 Oí ouv yeíxoveg Kal oí Gewpouvxeg 
aúxôv xô xcpóxepov ôxi xuipA.ô$ ŕ|v 
eXeyov Oúv_ oúxóg éoxiv ó KaBŕjpevog 
Kal xcpoaavxwv 

9 aA.A.01 é'Xeyov ôxv Oúxóg éaxiv 
aXXoi Se, ôxi ôpoiog aúxw eaxw 
eKeívog eX.eyev oxv 'Eyoó eípi 

10 eX.eyov oúv aúxw ľlcog 
ävecó^Gnaáv aou ol ôipGaXpoí 

11 axceKpí9r| EKevvog Kal elxrév 
avGpcoxcog Xeyópevog 'Inaoug xrnXôv 
éxroínaev Kal exré^pvaév pou xoúg 
ôipGaXpoúg Kal Eixrev, poi "Yxcaye ei<; 
xrjv KoXup(3ŕ)9pav xou EiAxoap Kal 
vúpaľ äxceXBwv Se Kal vuyápevog 
ävépXevpa 

12 elxrov ouv aúxw ľlou eaxvv eKeívog 
Aiyei Oúk olSa 

13 'Äyouavv aúxôv xcpôg xoug 
$apiaaíoug xóv xcoxe xuipA.óv 

14 f]v 5é aá[3[3axov ôxe xôv TxnXôv 
extovnaev ó 'Inaoúg Kal ävéco^ev aúxou 
xoug ô<j>9aA.poúg 

15 TxaA.iv ouv ŕjpcóxoov aúxôv Kal oí 
4>apiaaíoi xccog ävé|3A.ev|/ev ó 5é elxcev 
aúxoíg nnXov exréBnKév éxrl xoúg 
ô<j>9aA.poúc; pou Kal évupápnv Kal 
|3Aíttw 



JAN 9:16 



341 



fciHe. %mlickÁ 

16 Tedy néktefí z farizeú ŕekli: 
Tento človek není z Boha, nebo 
neostfíhá soboty. Jiní pravili: Kterak 
múze človek hr íšný takové divy činiti? 
I byla rúznice mezi nimi. 

17 [Tedy] ŕekli opét slepému: Co ty 
o nem pravíš, že otevfel oči tvé? A on 
fekl: Že prorok jest. 

18 I neverili Židé o nem, by slepý 
byl a prozŕel, až povolali rodičú toho, 
kterýž byl prozŕel. 

19 A otázali se jich, fkouce: Jest-li 
ten syn váš, o kterémž vy pravíte, že 
by se slepý narodil? Kterakž pak nyní 
vidí? 

20 Odpovédéli jim rodičové jeho 
a ŕekli: Vímeť, že tento jest syn náš 
a že se slepý narodil. 

21 Ale kterak nyní vidí, nevime; 
aneb kdo jest otevŕel oči jeho, myť 
nevime. Však má leta, ptejte se ho, on 
sám za sebe mluviti bude. 

22 Tak mluvili rodičové jeho, že se 
báli Židú; nebo již tak byli uložili 
Židé, kdož by ho koli vyznal Kristem, 
aby byl vyobcován ze školy. 

23 Protož ŕekli rodičové jeho: Máť 
leta, ptejte se jeho. 

24 I zavolali po druhé človeka toho, 
kterýž býval slepý, a ŕekli jemu: Vzdej 
chválu Bohu. My vime, že človek ten 
hŕíšník jest. 



Textvts fece-ytus 

16 eX.eyov oúv ex tbv $apvaaíoov 
xivéc oúxoc ó av9pwxcoc OÚk eoxiv 
xcapa tou 9eoú ôxi xô aá[3|3axov oú 
xr|p£Í aA.A.01 eXeyov ľlcog Súvaxai 
avBpwTTOc ápapxwXôg xoiaúxa or)peía 
xroieív Kal av_íapa f|v ev aúxoíc 

17 Aiyouaiv to xuipA.a> xcáXiv aii Tí 
Aiyeic. xcepl aúxou oxi fjvov|ev aou xoúc. 
ô<j>9aAuoúc ô Se elxcev ôxv ripocpŕ|Tr|g 
eaxív 

18 OÚk excíaxeuaav oúv ov 'IouSaíoi 
xrepi aúxou ôxi xuipXôc. ŕ|v Kal 
ävép > A.ev)/ev ewc ôxou eipcóvriaav xoúc 
yoveíc, aúxou xoú äva(3Xé^avxog 

19 Kal r)pcóxr|aav aúxoúc, Aiyovxec, 
Oúxôc, eaxiv ó uiôc, úpwv ov úpecc, 
Aiyexe ôxi xucpXôg eyevvŕ)9r| xcwc. oúv 
apxv (BXéxcev 

20 äxreKpí9r|aav aúxoíg oí yoveíg 
aúxou Kal elxcov, Ol'Sap.ev ôxi oúxôc, 
éaxiv ô uvog ŕ)pwv Kal ôxv xu<j>A.ôc 
eyevvŕ)9r|- 

21 xrcoc Se vúv pAixcei oÚk ovSapev fj 
xíg fjvoi^ev aúxou xoúc ô<j>9aAuoúc. 
ŕ)pgvg oúk o'íoapev aúxôc ŕ)XiKÍav e^ei 
aúxôv epwxŕ| aaxe aúxôg xcepl aúxou 
\akŕ\o£i 

22 xaúxa elxcov ol yovevc aúxou ôxi 
eipo|3oúvxo xoúg 'IouSaíoug- fjSr) yáp 
auvexé9eivxo oí 'IouSaíoi íva láv xig 
aúxôv ó(ioX.oyŕ|ar| Xpiaxóv 
äxcoauváyooyog yévr)xav 

23 Sia xoúxo oí yoveíc. aúxou elxcov, 
ôxi 'HAaKÍav ey_ei aúxôv epwxŕjaaxe 

24 'Eipcóvriaav oúv eK Seuxépou xôv 
av9pwxcov ôg f)v xutpXôg Kal elxcov 
aúxw Aôg Sô^av rä 9ew- rjiieig ol'Sapev 
ôxi ó av9pcoxcog oúxog ap.apxwA.oc. 
eaxiv 



342 



JAN 9:3 5 



fciHe. %rpUickií 

25 I odpovédél on a ŕekl: Jest-li 
hŕíšník, nevím, než to vím, že byv 
slepý, [již] nyní vidím. 

26 I fekli jemu opét: Coť učinil? 
Kterak otevŕel oči tvé? 

27 Odpovédél jim: Již jsem vám 
povédél, aneslyšeli jste? Což opét 
chcete slyšeti? Zdaliž i vy chcete 
učedlníci jeho býti? 

28 I zlorečili jemu a fekli: Budiž ty 
sám učedlníkem jeho, ale myť jsme 
Mojžišovi učedlníci. 

29 My vime, že Mojžišovi mluvil 
Búh, tento pak nevime, odkud jest. 

30 Odpovédél ten človek a ŕekl jim: 
Toť jest jisté divná véc, že vy nevite, 
odkud jest, a otevŕel oči mé. 

31 Vime pak, že Búh hŕíšníkú 
neslyší, ale kdo by byl ctitel Boží 
a vúli jeho činil by, toho slyší. 

32 Od veku není slýcháno, aby kdo 
otevŕel oči slepého [tak] narazeného. 

33 Byť tento nebyl od Boha, nemohlť 
by nie učiniti. 

34 Odpovédéli a ŕekli jemu: Ty jsi 
všecken se v hŕíších narodil, a ty náš 
učíš? I vyhnali jej ven. 

35 Uslyšel [pak] Ježíš, že jsou jej 
vyhnali ven. A když jej nalezl, ŕekl 
jemu: Véŕíš-liž ty v Syna Božího? 



Ttxtus fectytus 

25 äTT£Kpí9r| ouv eKeívoc Kal elxrev, 
Eí ápapx&Aóc. éoxiv oÚk ol8a- ev oiSa 
ôxi xuipXoc. wv äpxi (BXéiTW 

26 evxcov Se aúxw TraA.iv, Tí excoír|aév 
aoi ttóďc fjvoi^év aou xouc ôipGaAuoúc 

27 aTTeKpí9r| aúxoíc Elxrov úpív fjor) 
Kctí oÚk r|Koúaaxe- xí xraA.iv 9é\exe 
ctKoúevv prj Kal úpeíc 9éA.exe aúxou 
pa9r|xai yevéaGav 

28 eXoiSópr|aav ouv aúxôv Kaí elxrov 
£ú ei pa9r]xrjc eKeívou ŕjpeíg 5é xou 
Mooaéooc eapev pa9r)xaí- 

29 ŕ|peíc ol'Sapev ôxi Mcoarj 
XeXáXr|Kev ó Geóc. xouxov Se oÚk 
ol'Sapev xróGev eaxív 

30 äxceKpíGri ô avBpwxroc Kal elxrev 
aúxoíc 'Ev yap xoúxcp Gaupaoxóv éaxiv 
ôxi úpeíc. oÚk o'í5axe xróGev éaxív Kal 
ävéco^ev pou xoúc ô<j>9aA.poúc 

31 ol'Sapev 8é ôxi ápapxwXóäv ó 9eôc 
oÚk aKoúei aXX' eáv xic 9eoae|3rjc tj Kal 
xô GéXripa aúxou xroírj xoúxou aKoúei 

32 eK xou aíoovoc. oÚk r|Koúa9r| ôxi 
fjvov^gv xic ô<j>9aA.poúc xuipXoú 
yeyEvvripévou- 

33 eí prj f)v oúxoc xcapá 9eoú oÚk 
rjSúvaxo xcoieív oúSév 

34 aTxeKpí9r|aav Kal elxcov aúxw 'Ev 
ápapxíaic au eyevvŕiGríg o\oc Kal au 
SiSáaKeic ŕipäg Kal e|é(3aXov aúxôv 

35 "HKouaev ó 'iTiaoúc. oxi e^é(3aXov 
aúxôv e|oo Kal eúpčov aúxôv eixcev 
aúxw Eu xriaxeúeic. eíc. xôv uíôv xou 
Geou 



JAN 9:36 



343 



fciHe. %mlickÁ 

36 Odpovédél on a f ekl: I kdož jest, 
Pane, abych veril v neho? 

37 I ŕekl jemu Ježíš: I videl jsi ho, 
a kterýž mluví s tebou, onť jest. 

38 A on ŕekl: Verím, Pane, a klanél 
se jemu. 

39 I ŕekl jemu Ježíš: Na soud pfišel 
jsem já na tento svet, aby ti, ktefíž 
nevidí, videli, a ti, jenž vidí, aby slepí 
byli. 

40 1 slyšeli to néktef í z farizeú, ktefíž 
s ním byli, a fekli jemu: Zdali i my 
slepí jsme? 

41 Ŕekl jim Ježíš: Byste slepí byli, 
hfíchu byste neméli; ale nyní pravíte: 
Vidíme, protož hfích váš zústává. 



*| AAmen, amen pravím vám: 
_L vy Kdož nevchází dvefmi do 
ovčince ovci, ale vchází jinudy, ten 
zlodej jest a lotr. 

2 Ale kdož vchází dveŕmi, pastýŕ 
jest ovci. 

3 Tomuť vratný otvírá, a ovce hlas 
jeho slyší, a [on] svých vlastních ovec 
ze jména povoláva, a vyvodí je. 

4 A jakž ovce své vlastní ven 
vypustí, pred nimi jde, a ovce jdou za 
ním; nebo znají hlas jeho. 

5 Ale cizího nikoli následovati 
nebudou, ale utekou od neho; nebo 
neznají hlasú cizích. 



Textvts fece-ytus 

36 ônreKpíGri eKeívog Kal elxrev xíc. 
éaxiv Kiípie ľva xciaxeiíaco eíc. aúxóv 

37 elxrev Se aúxw ó 'Ir|ao0c Kal 
écópaxac aúxôv Kal ô X.aX.ó5v p.exa aou 
exeivóg eaxiv 

38 ô Sé eipr| rhaxeúoD KÚpie- Kal 
xcpoaeKÚvriaev aúxw 

39 Kal elxrev ó 'Ir)ao0g Eíc Kpípa eyco 
eíc; xôv KÓapov xouxov ŕ)A.9ov ľva ol uŕj 
f3Aixrovxec [3Aixrwaiv Kal ol |3\éxrovxec 
xu<j>A.ol YÉvcovxai 

40 Kal "HKouaav ek xgov $apvaaíoov 
xauxa ol ôvxec. p.ex' aúxou Kal elxrov 
aúxw Mŕj Kal ŕjpevc. xuipXoí eapev 

41 elxrev aúxoíc. ó 'Ir)aoGc. Eí xuipXol 
f)xe oúk av el'v_exe ápapxíav vuv Se 
Xéyexe ôxi BAixropev ŕ) oúv ápapxía 
úpóov pévei 

*1 /"\Äp.rjv ä(aľ|v Xéycxi ú|iív ó urj 
-L v/ eíaepv_ópevog 5iá xf)g Oúpac; eíg 
xrjv aúA.r|v xwv xcpo[3áxwv aXXa 
äva[3aívoov aXXa\óQev eKeívoc 
KXéxcxr|g eoxlv Kal A.rjaxŕjc- 

2 ó Se eíaepv_óp.evoc Sia xŕjc Gúpac 
xcoipŕ|v eaxiv xwv Txpo(3áxcov 

3 xoúxco ó Bupcopôg ävoíyei Kal xá 
xcpó(3axa xŕ|c <j>odvŕ|c aúxou aKoúei Kal 
xa l'Sia xcpó(3axa KaXeí Kax' ôvopa Kal 
e|áyei aúxá 

4 Kal ôxav xa l'Sva xcpó(3axa eK(3á\rj 
ep.xrpoa9ev aúxcov xropeúexai Kal xa 
xcpó(3axa aúxw äKoXouBev ôxi ol'Saoiv 
xŕjv cpcovr|v aúxovi- 

5 äXXoxpíco Se oú p.rj 
aKoXou9ŕ)aooaiv, aXXa <j>eú!;ovxai äxr' 
aúxou cm o\jk ol'Saaiv xcov äXXoxpícov 
xrjv cpcdvŕjv 



344 



JAN 10:15 



fciHe. %rpUickií 

6 To prísloví povédél jim Ježíš, ale 
oni nevedeli, co by to bylo, což jim 
mluvil. 

7 Tedy opét ŕekl jim Ježíš: Amen, 
amen pravím vám: Že já jsem dvere 
ovci. 

8 Všickni, kolikož jich koli pŕede 
mnou prišlo, zlodeji jsou a lotŕi, ale 
neslyšely jich ovce. 

9 Já jsem dvere. Skrze mne všel-liby 
kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, 
a pastvu nalezne. 

10 Zlodej nepfichází, jediné aby 
kradl a mordoval a hubil; já jsem 
pŕišel, aby život mély, a hojné [aby] 
mély. 

11 Já jsem ten pastýf dobrý. Dobrý 
pastýŕ duši svou pokladá za ovce. 

12 Ale nájemník a ten, kterýž není 
pastýf, jehož nejsou ovce vlastní, vida 
vlka, an j de, i opouští ovce i utíká, 
a vlk lapá a rozhání ovce. 



13 Nájemník pak utíká; nebo 
nájemník jest, a nemá péče o ovce. 

14 Já jsem ten dobrý pastýf, a známť 
[ovce] své, a znajíť mne mé. 

15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám 
Otce, a duši svou pokladám za ovce. 



Te-xtus %tz.tytu$ 

6 Taúxnv xŕ|v xcapoipíav eixcev 
aúxoíg. ó 'Inaoúc. éxeivoi Se oÚk 
é'Yvooaav xíva f)v ä eA.aA.ei aúxoíc 

7 Errrev oúv xcáXiv aúxoíc; ô 'Inaoúc 
Äpŕ|v ápŕ|v Xiyco úpív ôxi éycó eípi ŕ| 
Búpa twv xrpo[3áxwv 

8 xrávxec ôaoi xrpô epoú ŕ]X9ov 
KXéxcxav eiaiv xai Xrjaxaí äXX' oÚk 
fJKouaav aúxcôv xá xcpó[3axa 

9 éycó eípi ŕ) Búpa- Si' époú éáv xic 
eíaéXGn aco9ŕ)aexai Kai eíaeXeúaexai 
Kai e^eXeúaexai xai voprjv eúpŕjaei 

10 ó KXéxcxng oÚk epv_exai eí urj ľva 
KXé^rj xai 9úarj Kai áxcoXéan- eyw 
f)X9ov ľva £&)ľ|v ey^coaiv Kai xcepiaaov 
ey_ooaiv 

11 'Eycó eípi ó xcoipŕ|v ô KaXóg- ó 
xcoipr|v ó KaXóc xŕ|v tpJXr|v aúxoú 
xíGnaiv úxrép xwv xcpo(3áxoov 

12 ó piaGdoxôc. Se, xai oÚk wv 
xcoipŕ)v oú oÚk eíaiv xá xrpó[3axa íSia 
Gewpeí xôv Xúkov épv_ópevov xai 
átpínaiv xá xcpó[3axa xai cpeúyei xai ó 
Xúkoc. ápxca^ei aúxá xai oKopxcí^ei xá 
xcpó(3axa 

13 ó Se piaBcoxóc. cpeúyei, oxi 
piaGcoxôc. eaxiv Kal oú péXei aúxcp xcepi 
xcôv xrpo[3áxoov 

14 'Eycó eípi ó xcoipŕ|v ó KaXóg Kai 
yivcóoKco xá épá Kai yivcóoKopai úxrô 
xcôv épwv 

15 KaQwg yivcóaKei pe ô xcaxŕip 
Káyca yivcóaKco xov xcaxépa Kai xrjv 
^uv_ŕ)v pou xíGnpi úxcep xcov xcpo(3áxcov 



JAN 10:16 



345 



fciHe. %mlickÁ 

16 A mámť [i] jiné ovce, kteréž 
nej sou z tohoto ovčince. I tyť musím 
pŕivésti, a hlas múj slyšeti búdou. 
Abudeť jeden ovčinec [a] jeden 
pastýf. 

17 Protož mne Otec miluje, že já 
pokladám duši svou, abych ji zase 
vzal. 

18 Nižádnýť jí nebéŕe ode mne, ale 
já pokladám ji sám od sebe. Mám moc 
položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To 
prikázaní vzal jsem od Otce svého. 



19 Tedy stala se opét rúznice mezi 
Židy pro ty reči. 

20 A pravili množí z nich: Dábelství 
má a blázni. Co ho posloucháte? 

21 Jiní pravili: Tato slova nejsou 
dábelství majícího. Zdaliž dábelství 
múze slepých oči otvírati? 

22 I bylo posvícení v Jeruzaleme, 
a zima byla. 

23 I procházel se Ježíš v chráme po 
síňci Salomounové. 

24 Tedy obstoupili jej Židé, a fekli 
jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže 
jsi ty Kristus, povez nám zjevné. 

25 Odpovédél jim Ježíš: Povédél 
jsem vám, a neveríte. Skutkové, kteréž 
já činím ve jménu Otce svého, tiť 
svédectví vydávají o mné. 

26 Ale vy neveríte, nebo nej ste 
z ovci mých, jakož jsem vám povédél. 



Textvts fece-ytus 

16 xai ä\Xa xcpópjaxa eyu> ä oúk 
eaxiv ek xfjg aúXfjg xaúxr]c/ KaKEÍva pe 
Seí äyayeív Kcti xŕjc ipwvŕjc pou 
aKoúaouaiv xai yevŕ|aexai pla xroípvr) 
eig Txoipŕjv 

17 5iá xouxó ô xraxríp pe äyaxra ôxi 
éyco xíQnpi xŕjv y\)\ŕ\v pou ľva xcáXiv 
Xá(3oo aúxŕjv 

18 oúSelc aípei ca/xŕjv äxr' épou aXX' 
éyw xí9r|p.i aúxr|v äxc' épauxoú 
e^ouaíav ev_co Geívaí aúxŕjv Kal 
e^ouaíav ev_w xcáXvv Xa(3evv aúxŕ)v 
xaúxr|v xŕjv evxo\ŕ|v eX.a(3ov xrapa xoú 
xcaxpóg pou 

19 ~Ľyio\ia oúv xcáXiv eyévexo év xoíg 
'IouSaíoic. Svá xoúg Xóyouc. xoúxouc. 

20 é"X.eyov 5é xcoXXol eE, aúxoov 
Aaipóvvov é'v_£i xai paívexai- xí aúxoú 
aKoúexe 

21 ä\Xoi é'Xeyov Tauxa xa pŕjpaxa 
oúk é'axiv SaipoviCppévou- pŕj 
Saipóviov Súvaxai xuipXwv ôip9aA.poúc 
ävoíyeiv 

22 'Eyévexo 5é xa éyKaívia év xoíg 
'IepoaoXúpoig Kal y^ipčov f|v 

23 Kal xrepiexráxei ó 'Ir|aoúc. év xa> 
lepw év xfj axoa xoú EoXopoovxoc 

24 éKÚKXooaav oúv aúxôv oí 'IouSaíoi 
Kal é'X.eyov aúxw "Ewc xróxe xŕ|v vpjvjjv 
ŕ)póäv a'ípeic el aú el ó Xpioxóg eíxré 
ŕjpív Txappr|aía 

25 äxceKpí9r| aúxoíc. ó 'Ir|aoúc. Elxcov 
úpív Kal oú xnaxeúexe- xa é'pya a éyčo 
Txoico év to ôvópaxi xou xcaxpóg pou 
xauxa papxupeí xcepl époú- 

26 aXX' úpeíc oú xnaxeúexe oú yáp 
éaxé éK tuv xcpo(3áxoov xoov épwv 
KaGčog elxcov úpív 



346 



JAN 10:3 



fciHe. %mlickÁ 

27 [Nebo] ovce mé hlas múj slyší, 
a já je znám, a následujíť mne. 

28 A jáť život večný dávam jim, 
a nezahynouť na veky, aniž jich kdo 
vytrhne z ruky mé. 

29 Otec múj, kterýž mi [je] dal, vétšíť 
jest nade všecky, a žádnýť jich nemúže 
vytrhnouti z ruky Otce mého. 

30 Já a Otec jedno jsme. 

31 Tedy zchápali opét kameni Židé, 
aby jej kameňovali. 

32 Odpovédél jim Ježíš: Mnohé 
dobré skutky ukázal jsem vám od 
Otce svého. Pro který z téch skutku 
kameňujete mne? 

33 Odpovédéli jemu Židé, fkouce: 
Pro dobrý skutek tebe nekameňujeme, 
ale pro rouhání, totiž že ty, človek jsa, 
déláš se Bohém. 

34 Odpovédél jim Ježíš: Však psáno 
jest v Zákone vašem: Já jsem ŕekl: 
Bohové j ste. 

35 Ponévadž ty nazval bohy, 
k nimžto reč Boží stala se, a nemúžeť 
zrušeno býti Písmo, 

36 [Kterakž tedy o mné,] kteréhož 
posvétil Otec a poslal na svet, vy 
pravíte, že se rouhám, že jsem ŕekl: 
Syn Boží jsem? 

37 Nečiním-liť skutku Otce svého, 
neverte mi. 

38 Pakliť činím, [tedy] byste pak 
mné neverili, [aspoň] skutkúm véfte, 
abyste poznali a verili, že Otec ve mné 
jest, a já v ném. 



Ttxtus fectytus 

27 xá xrpó[3axa xá épá xnc ipwvnc 
\io\) aKoúei, Kayco yivcóaKoo aúxá Kal 
áKoXouGoúaív poi 

28 Kctyčo C w, l v aícóviov SíScopi 
aúxovc Kal oú pŕ| äxcóXoovxav elg xôv 
aióäva Kal oúv_ ápxcáaei xig aúxá Ik 
xnc xevpóg pou 

29 ó xraxnp pou ôg SéSwkÉv poi 
peí^cóv xcávxoov eaxiv Kal oúSelg 
Súvaxai ápxrá^eiv ek xnc. xeipôg xou 
xcaxpóg pou 

30 éya> Kal ô xraxŕ|p ev eapev 

31 'Ef3áoxaaav oúv xráX.iv AáOoug ol 
'IouSaíoi ľva AiBáacoaiv aúxóv 

32 äxceKpíGn, aúxoíc. ó 'In,aoúc. IloMá 
KaXá epya eSei^a úpív Ik xou xraxpóg 
pou- 6iá xcoíov aúxwv epyov XiBá^exe 

33 áxreKpíGnaav aúxw ol 'IouSaíoi 
Aiyovxeg, Oepl KaXoú epyou oú 
\i9á£opév ae aXXa xcepl (BXaatpripíag 
Kal oxi aú avBpcDxroc. cov xroieic. 
aeauxôv Beóv 

34 äxreKpíGn, aúxoíg ó 'In.aoú<; OÚk 
eaxiv yeypappévov ev to vópw úpwv 
'Eyw elxra @eoí éaxe 

35 el eKeívoug elxrev Beoúg xcpôg oug ó 
Xóyog xou Beoú eyévexo Kal oú Súvaxai 
XuGfjvaí ŕ) ypaipŕ| 

36 ôv ó xcaxŕ|p ŕ|yíaaev Kal 
äxcéaxevXev eig xôv KÓapov ú pele. Aiyexe 
ôxi BA.aaipn,pei(; oxi elxrov Ylôg xou 
Beoú eípi 

37 ev oú txovcô xá epya xou xraxpóg 
pou prj xciaxeúexé por 

38 el 5é xcoicô kov epol pŕ| xrioxeúnxe 
xoic epyoig xrioxeúaaxe- ľva yvcôxe Kal 
xriaxeúanxe oxi ev epol ô xcaxríp Kayw 
ev aúxw 



JAN 10:3 9 



347 



fciHe. TCrttiiÚLií 

39 Tedy opét hledali ho jíti, ale on 
vyšel z rukou jejich. 

40 I odšel opét za Jordán na to 
místo, kdež nejprv Jan kŕtil, a pozústal 
tam. 

41 I prišli k nemu množí, a pravili: 
Jan zajisté zadného divu neučinil, ale 
všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, 
pravé bylo. 

42 A množí tam uverili v neho. 



Ttxtus fectytus 

39 'E^ŕjxouv oúv TraX.iv aúxôv xnáaai 
xai éi;ŕjA.9ev ek xfjg X £l P°£ ctúxwv 

40 Kal arxŕjABev txoA.iv xrépav xoú 
'IopSávou eíc. xôv xoxrov ôxrou ŕ|v 
'Iooávvng xo xcpwxov (Baxcxí^oov Kal 
epeivev exel 

41 Kal xroXXol f)X9ov xrpôg aúxôv Kal 
e\.eyov oxv 'Iwávvng pév anpeíov 
ETxoínagv oúSév xcávxa Se ooa elxrev 
'Iwávvng xrepl xoúxou äA.n9ŕj f)v 

42 Kal excíoreuaav ttoWoí ekei eíc. 
aúxôv 



nByl pak nemocen [človek] 
nejaký [jménem] Lazár 
z Betany, [totiž] z mestečka Márie 
a Marty, sestry její. 

2 (A to byla ta Maria, kteráž 
pomazala Pána mastí a vytrela nohy 
jeho vlasy svými, jejížto bratr Lazár 
byl nemocen.) 

3 Tedy poslaly k nemu sestry jeho, 
ŕkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, 
nemocen jest. 

4 A uslyšav [to] Ježíš, ŕekl: Nemoc ta 
neníť k smrti, ale pro slávu Boží, aby 
oslaven byl Syn Boží skrze ni. 

5 Miloval pak Ježíš Martu i sestru 
její i Lazára. 

6 A jakž uslyšel, že by nemocen byl, 
i pozústal za dva dni na tom místé, 
kdež byl. 

7 Potom pak dí učedlníkúm: Pojďme 
zase do Judstva. 



n'Hv 8é xig äaGevwv Aá^apoc 
áxrô BnGavíac ek xŕjg Kcópng 
Mapíac Kal MápBac xŕjc äSeA.ipŕ)c 
aúxŕjc 

2 ŕ|v Sé Mapía ŕ) äXeí^aaa xôv 
Kupvov púpcp Kal eKpá|aaa xoúg 
TxóSac aúxoú xavg Bpi^lv aúxŕjg ŕ)c ó 
ä8eA.<j>ôc. Aá^apog rpBévei 

3 äxcéaxeiXav oúv aí äSeXipal xcpog 
aúxôv Aiyouaai Kúpie l'Se ov ipiA.eíc. 
äaBeveí 

4 aKoúaag Se ó 'Inaoúc. elxcev Auxr) rj 
äaBéveva oÚk eaxiv xcpôg Bávaxov äW' 
úxrép xŕjg 5ó|ng xoú 9eoú íva So!;aa9fj 
ô uíôc xoú 9eoú 5i' aúxŕjc. 

5 riyáxra 5e ó 'Inaoúg xrjv MápGav 
Kal xrjv äSeXtprjv aúxŕjc Kal xôv 
Aá^apov 

6 obe. oúv fJKouaev ôxi äaGeveí xóxe 
pev epeivev ev á> ŕ|v xóxccp Súo ŕjpépac. 

7 exceixa pexa xoúxo Aiyei xoí<; 
paGnxavg 'Äyoopev evg xrjv 'IouSaíav 
xcáXiv 



348 



JAN 11:19 



fciHe. %mlickÁ 

8 Rekli jemu učedlníci: Mistŕe, nyní 
hledali té Židé kamenovati, a [ty] zase 
tam chceš jíti? 

9 Odpovédél Ježíš: Však dvanácte 
hodin za den jest. Chodí-li kdo ve dne, 
neurazí se; nebo svetlo tohoto sveta 
vidí. 

10 Pakliť by kdo chodil v noci, 
uraziť se; nebo svetla není v nem. 

11 To po vedel, a potom dí jim: 
Lazár, pri tel náš, spí, ale jduť, aby ch jej 
ze sna probudil. 

12 1 ŕekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, 
zdrav bude. 

13 Ale Ježíš ŕekl o smrti jeho, oni 
pak domnívali se, že by o spaní sna 
mluvil. 

14 Tedy ŕekl jim Ježíš zjevné: Lazár 
umrel. 

15 A raduji se pro vás, že jsem tam 
nebyl, abyste verili. Ale pojďme 
k nemu. 

16 I fekl Tomáš, kterýž slove 
Didymus, spoluučedlníkúm: Pojďme 
i my, abychom zemŕeli s ním. 

17 Tedy pŕišel Ježíš, i nalezl ho již 
čtyfi dni v hrobe pochovaného. 

18 Byla pak Betany blízko od 
Jeruzalema, okolo honu patnácte. 

19 Množí pak z Židú byli prišli 
k Marte a Mariji, aby je tešili pro 
[smrť] bratra jejich. 



Textvts fece-ytus 

8 Aiyouoiv oa/xco oí pa9r|Taí 'Pcx(3(3í 
vúv eC,ŕ\jo\jv ae AiGáaai oi 'Iouôaíoi 
Kal TraA.iv ÚTráyeic. eKeí 

9 cm;£Kpí9r| ó 'Itiaoúg Odyi ScóSexa 
eíaiv wpaí xfjg ŕ|pépac eáv tic 
TrepiTcaTfi év xŕj rjpépoc oú TcpooKÓTcxei 

OTl TO ipÓÓg TOU KÓOUOU TOUTOU |3XÍTTeľ 

10 eáv 8é tic TrepiTraTÍj ev ttj vukti 
TrpooKoiTTei Ôti to ipwc. oÚk eariv év 
aÚTÓ5 

1 1 touto emev Kal pera touto Aiyei 
aÚTolg Aá^apog ô <j>íA.oc ŕ|po5v 
KeKoípr|Tai- áWa Tropeúopai ľva 
e^uTTvíaw aÚTÓv 

12 eiiTOV ouv ol paGmal outou, 
Kúpve el KeKoípmai aco9r)aeTai 

13 eípŕJKei Se ô 'Itioouc Trepl tou 
BavcxTou aÚTOU eKeívoi 5e é'So^av Ôti 
Trepl Tf)g Koipŕjaecoc tou uttvou Aiyei 

14 TOTe ouv emev aÚTOig ó 'Ir|aoug 
Trappľ|aía Aá^apog ä-rréBavev 

15 xal vaípw 5i' úpác íva 
TTiaTeúar|Te Ôti oÚk r\\ir\v eKeí- áXX' 
áycopev Trpôc aúrov 

16 emev ouv Gcopác ô Xeyópevoc 
AíSupog Toíg auppaGmaíc. 'Äywpev Kal 
ŕjpeíg ľva äiToBávoopev peť outou 

17 'EXOwv ouv ó 'Ir|aoug eúpev aúrav 
Teaaapag ŕ|pépac fjôr) ev_ovra ev tco 
pvripeíw 

18 f) v Se ŕ) Br|9avía eyyuc tcov 
'IepoaoXúpwv obe cm ô araôítov 
SeKaTrévTe 

19 Kal TToXXoi eK tcov 'Iouôaícov 
eXr)Xú9eiaav Trpôc tÔc Trepl MápBav 
Kal Mapíav, ľva TrapapuGŕjacovTai 
aúrac Trepl tou aSeAxpoú aÚTCÔv 



JAN 11:2 



349 



fciHe. %rpUickií 

20 Tedy Marta, jakž uslyšela, že 
Ježíš jde, vyšla proti nemu, ale Maria 
doma sedela. 

21 I ŕekla Marta k Ježišovi: Pane, 
kdybys ty byl zde, bratr múj byl by 
neumrel. 

22 Ale i nyníť vím, že cožkoli 
požádal bys od Boha, dá tobé Búh. 

23 Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvúj. 

24 Ŕekla jemu Marta: Vím, že vstane 
pri vzkŕíšení v den nejposlednéjší. 

25 Ŕekl jí Ježíš: Já jsem vzkŕíšení 
i život. Kdo verí ve mne, byť pak 
i umrel, živ bude. 

26 A každý, kdož jest živ, a véŕí ve 
mne, neumf eť na veky. Véf íš-li tomu? 

27 Ŕekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem 
uverila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, 
kterýž mél pf ijíti na svet. 

28 A když to povédéla, odešla 
a zavolala tajné Márie, sestry své, 
ŕkuci: Mistr zde jest, a volá tebe. 

29 Ona jakž to uslyšela, vstala 
rýchle, a šla k nemu. 

30 (Ješté pak byl Ježíš nepfišel do 
mestečka, ale byl na tom místé, kdež 
vyšla byla proti nemu Marta.) 



Te-xtus %tz.tytu$ 

20 ŕ| ouv MápGa obe fJKouaev Ôri ó 
'ItictoGc epv_exai úxxŕ|vxr|aev aúxw- 
Mapía Se év tw oikcd eKaGéí^exo 

21 elxxev ouv ŕ) MápGa xxpôc xôv 
'Iriaouv Kúpie eí f)g wSe ó áSeXipóg poir 
o\jk äv éxeGvŕJKei 

22 aXXa Kal vuv ol8a ôxv oaa äv 
aixŕ)arj xôv Geôv Scóaei aoi ó Geôg 

23 Aiyei a\nf\ ó 'Ir|aoGc Ävaaxŕjaexai 
ó áSeAxpóc. aou 

24 Aiyei ca/xa> MápGa OiSa ôxi 
avaaxŕjaexav ev xŕ] ávaaxáaei ev ttj 
éav_áxr| iípépa 

25 elxxev aúxrj ó 'lr\ao\i<; Tyco eípi ŕ) 
áváoraaig Kal ŕ| Ccoŕ)- ó xciaxeúcov eíg 
epé xav áxxoGávrj C^ŕjaexai 

26 Kal xxác. ô £wv Kal xriaxeúcov eíc; 
epe oú pr| äxxoGávrj eic xôv alóäva- 
xxiaxeúeic. xouxo 

27 Aiyei aúxw Naí Kupie eya> 
xxexxíaxeuKa ôxv au el ó Xpvaxôg ó uíôc. 
xoú GeoO ó elg xôv KÓapov epy_ópevog 

28 Kal xaGxá eixxoGaa äxxfjXGev Kal 
eipcóvr|aev Mapíav xr|v áSeA.ipr|v aúxŕjc 
XaGpa eíxxoOaa 'O SiSáaKaXoc. 
xxápeaxiv Kal ipcoveí ae 

29 eKeívr) obe fJKouaev eyeípexai xap 
Kal epv_exai xxpôg aúxóv 

30 ouxxco 5e é\r|XúGei ó 'Iriaoúc eíc; 
xŕjv Kcópr|v aXX' f)v ev rä xôxcco ôxxou 
úxxŕjvxriaev aúxw ŕ) MápGa 



350 



JAN 11:40 



fciHe. %mlickÁ 

31 Tedy Židé, kteŕíž s ní byli v domé 
a tešili ji, vidévše Mariji, že jest rýchle 
vstala a vyšla, šli za ní, ŕkouce: Jde 
k hrobu, aby tam plakala. 



32 Ale Maria, když tam prišla, kdež 
byl Ježíš, uzf evši jej, padla k nohám 
jeho, a f ekla jemu: Pane, bys ty byl 
zde, bratr múj byl by neumrel. 

33 Ježíš pak jakž uzrel, ana plače, 
i Zidy, ktefíž byli s ní prišli, ani plači, 
zastonal duchem, a zkormoutil se. 

34 A ŕekl: Kdež jste jej položili? 
Rkou jemu: Pane, pojď a pohleď. 

35 I zaplakal Ježíš. 

36 Tedy fekli Židé: Aj, kterak ho 
miloval! 

37 Néktef í pak z nich fekli: Nemohl- 
liž jest tento, kterýž otevfel oči 
slepého, učiniti [i toho], aby tento 
neumrel? 

38 Ježíš pak opét zastonav sám 
v sobé, pŕišel k hrobu. Byla pak 
jeskyné, a kámen byl svrchu položen 
na ni. 

39 [I] dí Ježíš: Zdvihnete kámen. 
Rekla jemu Marta, sestra toho 
mŕtveho: Pane, jižť smrdí; nebo čtyfi 
dni v hrobe jest. 

40 Dí jí Ježíš: Všakť jsem ŕekl, že 
budeš-li véfiti, uzfíš slávu Boží. 



31 oí ouv 'Iou5aíoi oí ôvxeg pex' 
ca/xŕ)c e v xŕj ovkíoi Kcti xrapaptiBoúpevoi 
aúxŕjv vSóvxec xŕ|v Mapíav, ôxi xay_éooc 
ävéoxri Kal e^fjXGev r)Ko\oú9r|aav ca/xf] 
Aiyovxeg, ôxv úxráyei eíc. x o pvripeíov 
ľva KXaúarj exeí 

32 ŕ) ouv Mapía, obe ŕ]A.8ev ôxcou f|v ó 
'Ir|CToíjc iSoúaa ca/xôv exreaev eíc xouc 
xcóSag aúxou Aiyouaa aúxw KúpiE ä 
ŕ]C cúSe oÚk av äxcéBavev pou ó 
äSeAxpóg 

33 'IriaoGc ouv <i>c evSev aúxŕ|v 
KXaíouaav Kal xouc. auveABóvxag aúxrj 
'IouSaíoug KXaíovxag eve(3pipŕ|aaxo to 
xrveúpaxi Kal exápa^ev éauxóv 

34 Kal elxrev ľloú xeGeÍKaxe aúxóv 
Aiyouaiv aúxcp Kúpie epx ou Kai ' V 'S £ 

35 sôáKpuaev ô 'Ir|aoug 

36 eX.eyov ouv ov 'IouSaíoi "I8e txwc 
éipíXa aúxóv 

37 xiveg 5e éi; aúxwv elxcov, Ouk 
r)5úvaxo oúxog ó ävoí|ag xoúg 
ôipGaXpoúg xou xuipXou xroiŕjaai ľva 
Kal oúxog pr| äxroGávrj 

38 'Iriaoug oúv xráX.iv ep(3pipcópevog 
ev eauxw ep^exai elg xô pvripeíov ŕ|v 5e 
axcŕ)\aiov Kal AiGog excÉKeixo exc' aúxw 

39 Aiyei ô 'Iriaoúc 'Äpaxg xôv XíBov 
Äiyei aúxcp ŕ| ä5eA.ipr| xou xg9vr|KÓxoc 
MápBa Kúpie fjSr) 6t,ei xexapxaíoc yáp 
eaxiv 

40 Aiyei aúxrj ó 'Ir|aoúg OÚk eItxov 
aov ôxi eáv xnaxeúarjc. ôvpei xrjv Só^av 
xou Beoú 



JAN 11:41 



351 



fciHe. %mlickÁ 

41 Tedy zdvihli kámen, kdež byl 
mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl 
vzhúru očí a fekl: Otče, dékuji tobé, že 
jsi mne slyšel. 

42 Já zajisté vím, že [ty] mne 
vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž 
okolo stojí, ŕekl j sem, aby verili, že jsi 
ty mne poslal. 

43 A to povédév, zavolal hlasem 
velikým: Lazafe, pojď ven! 

44 I vyšel, kterýž byl umrel, máje 
svázané ruce i nohy rouchami, a tvár 
jeho šatem byla obvinuta. Ŕekl jim 
Ježíš: Rozvéžtež jej, a nechte, ať 
odejde. 

45 Tedy množí z Židú, ktefíž byli 
prišli k Mariji, vidévše, co jest učinil 
Ježíš, uverili v neho. 

46 Néktef í pak z nich odešli 
k farizeúm a povédéli jim, co jest 
učinil Ježíš. 

47 1 sešli se prední knéží a farizeové 
v radu, a pravili: Co činíme? Tento 
človek divy mnohé činí. 

48 Necháme-li ho tak, všickni uverí 
v neho, i pfijdou Rímané, a odejmou 
místo naše i lid. 

49 Jeden pak z nich, [jménem] 
Kaifáš, nejvyšším knézem jsa toho 
leta, ŕekl jim: Vy nie nevite, 

50 Aniž co [o tom] pŕemyšlujete, že 
jest užitečné nám, aby jeden človek 
umrel za lid, a ne, [aby] všecken tento 
národ zahynul. 



Te.xtus %tz.tytu$ 

41 ŕ)pav oúv xôv Xí9ov oú f)v ó 
-reGvnKwc Keipévog ó Sé 'Inaoúg f)pev 
xoú$ óipBaXpoúc. avw kou elxxev ľláxep 
eúvapiaxcô aoi ôxi fJKouaág pou 

42 eyw Se rjSeiv ôxi xxávxoxé pou 
aKoúeic. aXXa Svá xôv ôv\ov xôv 
xxepieaxooxa elxxov ľva xxiaxeúaGoaiv 
ôxi aú pe axxéaxeiAac. 

43 Kal xauxa eíxxwv ipoovfi psyčtArj 
£KpauY ao ' ev Aá^ape Seúpo e^co 

44 Kal e|f|X9ev ó xeBvnKwg SeSepévoc. 
xoú$ xxóSac Kal xag x e *P a £ «£ v píai£ K al 
ŕ) ôv|/i^ aúxoú aouSapícp xxepieSéôexo 
X.£Y£i aúxoíc. ó 'Inaoúc. Aúaaxe aúxôv 
Kal aipexe úxcÓYeiv 

45 IloXXol oúv £K xóov 'Iouoaíoov ol 
eABôvxec. xxpôg xrjv Mapíav Kal 
Beaaápevoi a exxoínaev ó 'Inaoúc;, 
exxíaxeuaav elg aúxôv 

46 xivég 5é eE, aúxwv äxxŕ)X.9ov xxpôc. 
xoúg $apiaaíoug Kal elxxov aúxoig a 
exxoínaev ó 'Inaoúc. 

47 auvŕ|Y a Y ov ouv °* äpxiepelc. Kai 
oí $apiaaíoi auvéSpiov Kal eXeYov Tí 
xxoioúpev ôxi oúxoc. ó avBpooxxoc. 
xxoXXa an,peía xxoiev 

48 eav äipwpev aúxôv oúxoog xxávxeg 
xxiaxeúaouaiv evg aúxôv Kal 
eXeúaovxav ol 'Poopaíoi Kal äpoúaiv 
ŕ|pwv Kal xôv xôxcov Kal xô eBvoc. 

49 eíg 5é xig eE, aúxwv Kaíáipag 
äp)(iepeúg cav xoú eviauxoú eKeívou 
eíxxev aúxoíc. 'Ypeíc. oÚk o'íoaxe oúSév 

50 oúSe SiaXoYÍÍeaBe ôxv aupipépei 
ŕ|pív ľva elg avBpodxxog äxxoBávn úxxep 
xoú Aaoú Kal pŕ| ôXov xô eBvoc. 
äxxôXnxai 



352 



JAN 12:2 



fciHe. %mlickÁ 

51 Toho pak nefekl sám od sebe, ale 
nejvyšším knézem byv leta toho, 
prorokoval, že jest mél Ježíš umŕíti za 
tento národ, 

52 A netoliko za tento národ, ale 
také, aby syny Boží rozptýlené 
shromáždil v jedno. 

53 Protož od toho dne spolu se o to 
radili, aby jej zabili. 

54 Ježíš pak již nechodil zjevné mezi 
Židy, ale odšel odtud do krajiny, 
[kteráž byla] blízko poušté, do mesta, 
jenž slove Efraim, a tu bydlil 
s učedlníky svými. 

55 Byla pak blízko velikanoc 
Židovská. I šli množí do Jeruzalema 
z krajiny té pred velikonocí, aby se 
očistili. 

56 I hledali Ježíše, a rozmlouvali 
vespolek, v chráme stojíce: Co se vám 
zdá, že nepf išel k svatku? 

57 Vydali pak byli prední knéží 
a farizeové mandát, jestliže by kdo 
zvédél, kde by byl, aby povédél, aby 
jej jali. 



51 touto Sé čup' éauxoú oÚk eíxrev 
aXXa äpv_iepeug wv xou éviauxoú 
eksívou xrpoeipŕ|xeuaev ôri epeWev ó 
'Inaouc äTTo9vŕ|aKeiv úxrép xou é'Gvoug 

52 Kal o\j\ úxrép tou é'Gvoug pávov 
aXk' ľva Kal xá xéxva xou 9eou xá 
SieaKopxnapiva auvayáyn eig ev 

53 čxxť eKgívng oúv xf)g ŕ|pépac 
auve(3ou\eúaavxo vva äxcoKxeívcoaiv 
aúxóv 

54 'Inaouc ouv oÚk exi xtappnaía 
xcepiexcáxei ev xoíg 'IouSaíoig äXXá 
äxrŕjXGev exeiBev eíg xrjv v^cópav eyyúg 
xf)g epŕ)|jou eig 'Eippalp Xeyopévnv 
xróXiv KaKeí 5iéxpi(3ev pexá xwv 
paBnxwv aúxou 

55 'Hv Sé eyyúg T ° Ttáava räv 
'IouSaícov Kal ävé(3naav xcoXXol elg 
'IepoaóXupa ek Tľ\<; yópaq xrpó xou 
xráaya vva áyvíacoaiv éauxoúg 

56 é^ŕjxouv ouv xôv 'Inaoúv Kal 
éXeyov pex' äXXŕjXcov év xa> lepco 
éaxnKÓxeg Tí Sokei ú pív oxi oú pŕ| IXBn 
eígxrjv éopxŕjv 

57 SeScÓKeiaav Sé Kal oí äpv_igpgíc 
Kal oí í'apiaaíoi évxoXŕjv ľva éáv xic. 
yvw txou éaxvv pnvúarj otxgoc. 
TTiaCTcoaiv aúxóv 



*| OTedy Ježíš šestý den pred 
_L £m velikonocí pfišel do Betany, 
kdežto byl Lazár, ten kterýž byl 
umrel, jehož vzkŕísil z mŕtvych. 

2 1 pripravili jemu tu večeri, a Marta 
posluhovala, Lazár pak byl jeden 
z stolici ch s nimi. 



"I '"VO oúv 'Inaoúg xcpo é| ŕipepwv 
-L ^xou xcáava ŕ|A.9ev elg BnGavíav 
ôxrou f)v Aá^apog 'O xeGvnKoóg, ov 
fíyeipev Ik veKpwv 

2 éxcoíriaav oúv aúxw Seíxrvov eKeí 
Kal ŕ| MápGa SinKÓva ó Sé Aá^apog 
eíg f)v xwv auvavaKeipévwv aúxw 



JAN 12:3 



353 



3 Maria pak vzavši libru masti drahé 
z nardu výborného, pomazala noh 
Ježišových, a vytrela vlasy svými 
nohy jeho. I naplnén jest dúm vúní té 
masti. 

4 Tedy fekl jeden z učedlníkú jeho, 
Jidáš, [syn] Šimona Iškariotského, 
kterýž jej mél zraditi: 

5 Proč tato mast není prodána za tri 
sta penéz, a není dano chudým? 

6 To pak ŕekl, ne že by mél péči 
o chudé, ale že zlodej byl, a mešec 
mél, a to, což [do neho] kladeno bylo, 
nosil. 

7 Tedy fekl Ježíš: Nech jí, ke dni 
pohrebu mého zachovala to. 

8 Chudé zajisté vždycky máte 
s sebou, ale mne ne vždycky míti 
budete. 

9 Zvédél pak zástup veliký z Židú [o 
ném], že by tu byl. I prišli [tam], ne 
pro Ježíše toliko, ale také, aby Lazára 
videli, kteréhož byl vzkŕísil z mŕtvych. 

10 Radili se pak prední knéží, aby 
i Lazára zamordovali. 

1 1 Nebo množí z Židú odcházeli pro 
neho, a uverili v Ježíše. 

12 Potom nazejtŕí mnohý zástup, 
kterýž byl pŕišel k svatku 
[velikonočnímu], když uslyšeli, že 
Ježíš jde do Jeruzalema, 



Te-xtus fete-ytus 

3 ŕ) oúv Mapía Xa(3o0aa Xŕrpav 
púpou vápSou TTvaTiKfjg TroAimpou 
fjXenyev xoug iróSag tou 'Ir|aoú Kal 
e|épa|ev xcuc Bpi^lv ca/xŕ)c toúc ttc-Soic 
co/toG- ŕ) 5é omía £TrXr|pcó9r| ex xf)g 
ôapŕ)C tou púpou 

4 Aiyei oúv eic ex räv pa9m-(äv 
auTOÚ 'IoúSac Eĺpcovoc; 'IaKapicóxri^ ó 
péXXoov ca/xôv Tcapa5v5óvav 

5 Aiaxí touto to púpov ouk eTrpáGr) 
TpiaKoaícov Sr|vapícov kou eS69r| 

TTTCd)(OÍC. 

6 eiirev 8e touto o\)\ ôri irepi twv 
tttw)(wv é'peXev auTco ä\X' oti kAíttixic. 
f|v Kai to yA.coaaÓKopov eiy^év Kal to; 
(BaXXópeva e(3áaTa^ev 

7 evTcev oúv ô 'Ir|aoúc 'Äcpec aÚTŕjv äc 
Tľ|v ŕ)pépav tou svracpiaopoú pou 
TeTľ|pŕ)K£v aÚTO- 

8 toúc tttcovoÚc yáp TcávTOTe ev^ere 
pg9' éauTcôv epe Se oú irávTOTe eyere 

9 "Eyvco oúv ôvA.oc ttoA.úc ek tcov 
'Iou5aícov otv 6K6Í eoriv Kal f)X9ov oú 
Siá tov 'Iľ|aoúv pávov äW íva Kal tov 
Aá^apov l'Scoaiv ôv fjyapev ek veKpcov 

10 g(3ouXeúaavTO Se oí äpv_igpgíc vva 
Kal tov Aá^apov aTTOKTeívcoaiv 

11 Ôtv ttoXXoI 5i' auTOv ÚTrfjyov tcov 
'IouSaícov Kal ettÍoteuov eic. tov 
'Iľ|aouv 

12 Tŕ] eTcaúpiov ôv\oc ttoA.úc ó 
e\9cav eic tt|v kopxŕ]v aKoúaavTec oti 
epyerai ó 'Ir|aoúg eic. 'IepoaóXupa 



354 



JAN 12:2 2 



fciHe. TCrttiiÚLií 

13 Nabrali ratolestí palmových, 
a vyšli proti nemu, a volali: Spas nás! 
Požehnaný, jenž se béŕe ve jménu 
Páné, Král Izraelský. 

14 1 dostav Ježíš oslátka, vsedl na ne, 
jakož psáno jest: 

15 Neboj se, dcero Sionská, aj, Král 
tvúj béŕe se, na oslátku šedé. 

16 Tomu pak nesrozuméli učedlníci 
jeho zprvu, ale když oslaven byl Ježíš, 
tedy se rozpomenuli, že jest to psáno 
bylo o nem a že jemu to učinili. 

17 Vydával pak o nem svédectví 
zástup, kterýž byl s ním, že Lazára 
povolal z hrobu a vzkf ísil jej 
z mŕtvych. 

18 Protož i v cestu vyšel jemu 
zástup, když slyšeli, že by ten div 
učinil. 

19 Tedy farizeové pravili mezi 
sebou: Vidíte, že nie neprospíváte? Aj, 
[všecken] svet postoupil po nem. 

20 Byli pak néktefí Rekové z téch, 
ktefíž pficházívali, aby se modlili 
v svátek. 

21 Ti také pŕistoupili k Filipovi, 
kterýž byl od Betsaidy Galilejské, 
a prosili ho, fkouce: Pane, chtéli 
bychom Ježíše vidéti. 

22 Pŕišel Filip a povédél Ondrejovi, 
Ondrej pak a Filip povédéli Ježišovi. 



Ttxtus fece-ytus 

13 IXa(3ov xa (3ata xoov ipoivÍKwv kou 
E^ŕjXGov eíc úxrávxnaiv aúxw Kcti 
EKpa£ov, 'Qaavvá- eúXoynijévog ô 
ep)(ó|aevog ev ôvópaxi Kupíou ó 
PaaiXeug xoíí 'IapaŕjA. 

14 eúpčov Se ó 'Inaouc ôvápiov 
ekóGioev etx' aúxô KaGoóc eoxiv 

YSYpappÉvov 

15 Mr| ipo|3oG Gúyaxep Eioóv íôoú, ó 
paaiXeúg aou epv_£xai KaBŕjpevo^ Ixrl 
txcôXov ôvou 

16 xauxa Se o\jk eyvcoaav oí paGnxal 
aúxou xô xcpwxov aXX' ôxe eSo^áaGri ô 
'InaoGc xóxe epvŕ)a9naav ôxi xauxa f) v 
éxť aúxw Y e YP a l a l a ^ va Kai T0( úxa 
exroínaav aúxw 

17 epapxúpei oúv ô ôvA.og ó c5v pex' 
aúxoú ôxe xôv Aá^apov EipcóvnCTEV ek 
xou pvnpeíou Kal fjyeipev aúxôv ek 

VEKpÓĎv 

18 Siá xoúxo Kal ÚTxŕ)vxnaEv aúxw ó 
ôv\oc oxv fJKOuaEv xoúxo aúxôv 
TXExroinKÉvaí xô anpEiov 

19 oí oúv $apiaaíoi eitxov xrpôc 
Éauxoúc ©EcopEÍxE ôxi ouk wcpeXevxe 
oúSev 'í8e ó KÓapoc. ôxríaco aúxou 
äxcfjXGEv 

20 'Haav Se xivec "EA.A.nvéc ek xoov 
äva(3aivóvxcov ľva xrpoaKuvŕ|acoaiv ev 
t Vi éopxfi- 

21 oúxoi oúv xrpoarjA.Gov ÍhAÍtxtxco 
tq äxcô BnGaaíSa xfjg raXiXaíac. Kal 
ipcóxodv aúxôv AiyovxEC KúpiE GéXoljev 
xôv 'Inaoúv ÍSeív 

22 epyerai $íXixcxcog Kal AiyEi tq 
AvSpÉa Kal xraA.iv AvSpéac Kal 
$íA.ixrxroc Aiyouaiv tq 'Inaoú 



JAN 12:2 3 



355 



fciHe. TCrttiiÚLií 

23 A Ježíš odpovédél jim, fka: Pfišlať 
jest hodina, aby oslaven byl Syn 
človeka. 

24 Amen, amen pravím vám: Zrno 
pšeničné pádna v zemi, neumfe-li, 
onoť samo zústane, a pakliť umfe, 
mnohý užitek pfinese. 

25 Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; 
a kdož nenávidí duše své na tomto 
svete, k životu večnému ostrihá jí. 

26 Slouží-li mi kdo, následujž mne; 
a kdež jsem já, tuť i múj služebník 
bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctiť 
ho Otec [múj]. 

27 Nyní duše má zkormoucena jest, 
a což dím? Otče, vysvoboď mne z této 
hodiny. Ale proto jsem pf išel k hodine 
této. 

28 Otče, oslaviž jméno své. Tedy 
pfišel hlas s nebe [ŕkoucí]: I oslávil 
jsem, i ješté oslávim. 

29 Ten pak zástup, kterýž tu stál a to 
slyšel, pravil: Zahrmelo. Jiní pravili: 
Andél k nemu mluvil. 

30 Odpovédél Ježíš a f ekl: Ne pro 
mneť hlas tento se stal, ale pro vás. 

31 Nyníť jest soud sveta tohoto, nyní 
kníže sveta tohoto vyvrženo bude ven. 

32 A já budu-liť povýšen od zeme, 
všecky potáhnu k sobé. 

33 (To pak povédél, znamenaje, 
kterou by smrtí mél umfíti.) 



Ttxtus fectytus 

23 ó Se 'IriaoGc áxreKpívaxo aúxoíc 
AiyGdv, 'EXŕjXuGev ŕ) capa ľva 8o|aa9fi 
ó uíóc. tou äv9pcó"n:ou 

24 ápíjv ápíjv Aiyw úpív éáv prj ô 
kókkoc xou aíxou Tceacov eíc. xŕjv yŕjv 
áxco9ávrj aúxôc póvoc piva- eáv 51 

CtTToBávrj TXoXÚv KCtpTTÔv (pÉpEl 

25 ô ipiA.tov xŕjv ^uxľ| v aúxou 
áxcoAiaei aúxŕjv Kal ô piacov xŕ]v 
vpuvjjv aúxou év xcp KÓapcp xoúxcp ei<; 
^coŕjv aícóviov ipu\á!;ei aúxŕjv 

26 eáv époí SiaKovfj xig epol 
áKoXouBeíxw Kal ôxrou eípl eya> sksí 
Kal ó SiÓkovoc. ó épôc. earav Kal eáv 
xig epol SiaKovfj xipŕjaei aúxóv ó 
Txaxŕjp 

27 Núv ŕ) yvyj) pou xexápaKxai Kal xí 
e'íxcoo ľláxep owoóv pe eK xŕjc capac 
xaúxr|c á\Aa 5iá xouxo ŕ]\9ov eíg xrjv 
copav xaúxr|v 

28 xcáxep Só|aaóv aou xô ôvopa 
f)X9ev oúv cpcovr) eK xou oúpavoú Kal 
eSó^aaa Kal xcáXiv So^áaw 

29 ô oúv byXot; 6 éorčoc. Kal áKoúaac. 
eXeyev (3povxr)v yeyovévaí áXXoi 
eXeyov 'ÄyyeXog aúxw XeXáXr)Kev 

30 áTxeKpíGr) ó 'Ir|aoúc Kal evxcev Oú 
6ť épe auxr) ŕ) ipodvŕ) yéyovev áXAa Sť 
úpác 

31 vuv Kpíavg eaxlv xou KÓapou 
xoúxou vuv ó apywv xou KÓapou 
xoúxou eK(3Xr|9ŕ|aexai e^w 

32 Káyčo eáv ú^oo9w eK xfjc. yfj^ 
xrávxac éA.KÚaco xrpôg epauxóv 

33 xouxo 5e eX.eyev aripaívwv xcoícp 
9aváxcp fjpeXXev áxxo9vŕ|aKeiv 



356 



JAN 12:42 



fciHe. %rpUickií 

34 Odpovédél jemu zástup: Myjsme 
slyšeli z Zákona, že Kristus zústává na 
veky, a kterakž ty pravíš, že musí býti 
povýšen Syn človeka? Kdo jest to Syn 
človeka? 

35 Tedy fekl jim Ježíš: Ješté na malý 
čas Svetlo s vami jest. Choďte, dokud 
Svetlo máte, ať vás tma nezachvátí; 
nebo kdo chodí ve tmách, nevi, kam 
jde. 

36 Dokud Svetlo máte, verte 
v Svetlo, aby ste synove Svetla byli. 
Toto povédél Ježíš, a odšed, skryl se 
pred nimi. 

37 A ačkoli tak mnohá znamení činil 
pred nimi, [však] jsou neuverili 
v neho, 

38 Aby se naplnila reč Izaiáše 
proroka, kterouž povédél: Pane, kdo 
uveril kázaní našemu a ráme Páné 
komu jest zjeveno? 

39 [Ale] protoť jsou nemohli véŕiti, 
neb opét Izaiáš fekl: 

40 Oslepil oči jejich a zatvrdil srdce 
jejich, aby očima nevideli a srdcem 
nerozumeli a neobrátili se, abych jich 
neuzdravil. 

41 To povédél Izaiáš, když videl 
slávu jeho a mluvil o ném. 

42 A ačkoli množí z knížat uverili 
v neho, však pro farizee nevyznávali 
ho, aby ze školy nebyli vyobcovaní. 



Te-xtus fete-ytus 

34 cm;£Kpí9r| aúxw ô ôv\oc 'Hpelc 
r|Koúaa|aev Ik tou vópou ôxi ô Xpiaxôc 
pivei eíg xôv aícôva Kal xrwc au Aiyeic 
oxi Seí uv|/w9ŕjvai xôv ulov xou 
ävBpcóxcoii xíg éoxiv oúxoc. ó uíôc. xou 
ävBpoóxrou 

35 enxev ouv aúxoíc ó 'Ir]aoúc "Exi 
piKpôv spevov xô ipGoc. pe9" úpwv éoxiv 
xrepixraxeíxe eooc xô ipwc ev_exe íva (aŕj 
aKoxía úpäg Kaxa\á(3rj- Kal ó 
Txepixcaxwv ev xfj aKoxía o\jk olSev xrou 
úxcáyei 

36 eoog xô ipwc. ey^exe xnaxeúexe eíc. xô 
ipcoc. ľva uíoi tpooxôg y^vricrGe Taúxa 
eXáXr|aev ó 'Ir|aoúc Kal axreXBwv 
£Kpú(3r) äxť aúxwv 

37 Toaaúxa 5e aúxou aripeľa 
Txexroir|KÓxog é'|jTxpoa9ev aúxwv ouk 
exríaxeuov eíc. aúxôv 

38 ľva ó Xôyog. 'Haatou xou 
xrpoipŕjxou xcXripwGfi ôv elxrev Kúpie xíc 
excíaxeuaev xf] a.Kof\ ŕ]p.ó5v Kal ó 
p panicov Kupíou xívi äTT6KaA.ú<j>9r| 

39 Sia xouxo ouk r)8úvavxo xriaxeúeiv 
ôxi xraA.iv evxcev 'Haa'í'ac 

40 TexútpXcoKev aúxwv xouc 
ôtpGaXpoug Kal TxeTxwpwKev aúxôv xŕjv 
KapSíav ľva prj l'Sooaiv xolg ô<j>9aA.poic 
Kal voŕ|acoaiv xfj KapSía Kal 
exrioxpatpóäaiv Kal íáaoopai aúxoúc 

41 xauxa elxrev 'Haa'í'ac ôxe evSev xrjv 
8ó|av aúxou Kal eXá\r)aev xrepl aúxoú 

42opcdc pévxoi Kal eK xwv äpvóvxcov 
xcoXXol exríaxeuaav eic. aúxôv a\Xa Sia 
xoúg $apiaaíouc oúv_ côpoXóyouv íva 
prj äxroauváyooyoi yévcovxaľ 



JAN 12:43 



357 



fciHe. %mlickÁ 

43 Nebo milovali slávu lidskou více 
než slávu Boží. 

44 Ježíš pak zvolal a f ekl: Kdo verí 
ve mne, ne ve mneť verí, ale v toho, 
jenž mne poslal. 

45 A kdož vidí mne, vidí toho, 
kterýž mne poslal. 

46 Já Svetlo na svet jsem pŕišel, aby 
žádný, kdož véfí ve mne, ve tme 
nezústal. 

47 A slyšel-liť by kdo slova má, 
a neveril by, jáť ho nesoudím; nebo 
nepfišel jsem, abych soudil svet, ale 
abych spasen učinil svet. 

48 Kdož mnou pohrdá a neprijíma 
slov mých, máť, kdo by jej soudil. 
Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej 
souditi búdou v nejposlednéjší den. 

49 Nebo já sám od sebe jsem 
nemluvil, ale ten, jenž mne poslal, 
Otec, on mi prikázaní dal, co bych mél 
praviti a mluviti. 

50 A vím, že prikázaní jeho jest život 
večný. A protož, což já mluvím, jakž 
mi povédél Otec, takt mluvím. 



Te-xtvts fece-ytus 

43 r)YctTTr|aav yap Tľ l v 56|av xcov 
ävGpcÓTcwv paWov fJTcep xŕ|v 8ó|av 
tou Beoú 

44 'IriaoOc 5é expa^ev Kal elxrev 'O 
xnaxeúcov eíc. épe oú xriaxgúei eig epe 
aXX' eic xov xrépijKxvxá pe 

45 Kal ô Qeoopwv spé Gewpeí xov 
"nľép^avxá pe 

46 éyw <J>wc äc xov KÓapov eXŕjXuGa 
ľva xxäg ó xxvaxeúwv eic. épé év xrj 
OKoxía prj peívrj 

47 Kal eáv xíg pou óiKoúarj xcov 
pTipáxcov Kal pŕ| xnaxeúarj, eyco oú 
Kpívco aúxóv oú yap ľ)X9ov ľva Kpívco 
xov KÓapov aXX' vva acóaco xov KÓapov 

48 ó aOexcôv épe Kal pŕ| Xap(3ávcov xa 
pŕjpaxá pou ey_ei xov Kpívovxa aúxóv ô 
Xóyoc ôv eXáXr|aa éKeívog Kpiveí 
aúxóv év xfj éaváxrj ŕ]pépa 

49 óxi éyco eE, épauxoú oÚk é\áA.r|aa 
áXA.' ó Txép\i<ag pe xxaxŕjp aúxóg poi 
evxoXr|v eScoKev xí eľxxco Kal xí XaXŕjaco 

50 Kal ol8a óxi ŕ) évxo\ŕ| aúxoú £cor| 
aícóvióg éaxiv ä oúv A.aA.cô éyco Ka9wc 
gľpTiKév poi ó Txaxŕjp oúxcog A.aA.cô 



B Pred svátkem pak 

velikonočním, veda Ježíš, že 
prišla hodina jeho, aby šel z tohoto 
sveta k Otci, milovav své, kteŕíž byli 
na svete, až do konce je miloval. 

2 A když večefeli, (a ďábel již byl 
vnukl v srdce Jidáše Šimona 
Iškariotského, aby jej zradil,) 



Bripó Sé xŕjc éopxŕ)c xoú xcáaya 
eíScog ó 'Ir|aoúc óxi eXŕjAuGev 
aúxoú ŕj capa ľva pexa(3fí ek xoú KÓapou 
xoúxou xcpóg xov xcaxépa ayaxi-ŕ)aac 
xoúg ISíoug xoúg ev tô KÓapcp eíg xéXog 
riyáxcriaev aúxoúc 

2 Kal Seíxxvou yevopévou, xoú 
8va(3óXou fjór) [3ep)Xr|KÓxog eíg xŕ|v 
KapSíav 'Ioúóa Eĺpcovoc; 'IaKapicóxou 
ľva aúxóv xrapaScp, 



358 



JAN 13:13 



fciHe. %mlickÁ 

3 Veda Ježíš, že jemu Otec všecko 
v ruce dal a že od Boha vyšel a k Bohu 
jde, 

4 Vstal od večere, a složil roucho 
své, a vzav rouchu, pfepásal se. 

5 Potom nalil vody do medenice, 
i počal umývati nohy učedlníkú 
a vytírati rouchou, kterouž byl 
pfepásán. 

6 Tedy pfišel k Šimonovi Petrovi. 
A on fekl jemu: Pane, ty mi chceš 
nohy mýti? 

7 Odpovédél Ježíš a fekl jemu: Co já 
činím, ty nevíš nyní, ale potom zvíš. 

8 Dí jemu Petr: Nebudeš ty mýti noh 
mých na veky. Odpovédél jemu Ježíš: 
Neumyji-liť tebe, nebudeš míti dílu se 
mnou. 

9 Dí jemu Šimon Petr: Pane, netoliko 
nohy mé, ale i ruce i hlavu. 

10 Rekl jemu Ježíš: Kdož jest umyt, 
nepotrebuje, než aby nohy umyl; nebo 
čist jest všecken. I vy čistí jste, ale ne 
všickni. 

11 Nebo védél o zrádci svém; protož 
fekl: Ne všickni čistí jste. 

12 Když pak umyl nohy jejich a vzal 
[na sebe] roucho své, posadiv se za 
stúl zase, fekl jim: Víte-liž, co jsem 
učinil vám? 

13 Vy nazývate mne Mistrem 
a Pánem, a dobfe pravíte, jsemť 
zajisté. 



Textvts fece-ytus 

3 eíSwg ó 'Inooug ôxi Trávia SeScoKev 
ca/TW ó TTaxŕjp eíg tág yelpat; kou oti 
cnrô 9eoú é!;ŕ)A.9ev kou Trpóc xôv Beóv 
ÚTráyei 

4 eyeípexai ex tou 5enrvou Kal 
TiGnoiv to ípcma Kal Xa(3čov Äívtiov 
Sié^coaev laurov 

5 enxx (BáXXei úSwp eig tov vrrrrŕjpa 
Kal fjp^aTO vÍtttcvv touc. TióSag räv 
paBnrcôv Kal eKpáaaeiv rä A.evTÍcp á> 
f)v 5ie£wauévoc 

6 epyexai oúv Tipóc. Eípwva néTpov 
Kal Äiyei aÚTW eKeívog, Kúpie ad pou 
viTTTeig touc. iróSag 

7 ä"n:eKpí9r| 'Inaouc. Kal enrev aÚTW 
"O eyw ttovco au ouk ovSag äpTi 
yvcóarj Se pera touto 

8 Aiyei aÚTW néTpog Oú pŕ| vívprjc. 
Toug TcóSag pou eig tov alwva 
ónreKpíGri aÚTW ó 'Inaouc 'Eáv pŕ| vúyw 
oe ouk ev^eic. pépog peť epou 

9 Aiyei aÚTW Eípoov néTpog Kúpie prj 
Toug TióSag pou póvov äWa Kal rag 
v_£Ípag Kal Tľ|v KetpaXŕjv 

10 Aiyei aÚTW ó 'Inaouc 'O 
XeXoupévog oú v_peíav ev_ei fj toúc 
Tió5ag vúyaaGai aXX' eariv KaGapóc 
ô\og- Kal úpeíg KaGapoí eaxe aXX' oú^l 
irávTeg 

11 fjSei yap tov TiapaSiSóvTa aÚTÓv 
5iá touto enrev Odyl TrávTeg KaGapoí 
eoTe 

12 "Otc oúv evivj/EV touc. iróSag 
aÚTÓov Kal e\a(3ev ra Ipóma auTou 
ävaTceacóv TiaA.iv enrev aúroig 
TivcóaKeTe tí TreTroínKa ú pív 

13 úpeíg ipoovené pe 'O SioáaKaXoc. 
Kal 'O Kupiog Kal koAxoc. AiyeTe eípl 
yáp 



JAN 13:14 



359 



fciHe. %mlickÁ 

14 Ponévadž tedy já umyl jsem nohy 
vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden 
druhému nohy umývati. 

15 Príklad zajisté dal jsem vám, 
abyste, jakož jsem já učinil vám, i vy 
též činili. 

16 Amen, amen praví m vám: Není 
služebník vétší pána svého, ani posel 
vétší nežli ten, kdož jej poslal. 

17 Znáte-li tyto veci, blahoslavení 
jste, budete-li je činiti. 

18 Ne o všechť vás pravím. Já vím, 
které jsem vyvolil, ale [musí to býti,] 
aby se naplnilo písmo: Ten, jenž jí 
chléb se mnou, pozdvihl proti mne 
paty své. 

19 Nyní pravím vám, prvé než by se 
to stalo, abyste, když se stane, uverili, 
že já jsem. 

20 Amen, amen pravím vám: Kdo 
prijíma toho, kohož bych já poslal, 
mneť prijíma; a kdož mne prijíma, 
prijíma toho, kterýž mne poslal. 

21 A to povédév Ježíš, zkormoutil se 
v duchu, a osvedčil, f ka: Amen, amen 
pravím vám, že jeden z vás mne zradí. 

22 Tedy učedlníci vzhlédali na sebe 
vespolek, pochybujíce, o kom by to 
pravil. 

23 Byl pak jeden z učedlníkú 
Ježišových, kterýž zpolehl na kline 
jeho, jehož miloval Ježíš. 

24 Protož tomu návéští dal Šimon 
Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, 
o némž praví? 

25 A on odpočívaje na prsech 
Ježišových, f ekl jemu: Pane, kdo jest? 



Te-xtvts fece-ytus 

14 eí oúv éyw evivpa úpwv xoúc 
xró5ac ô Kupioc xai ô SioáaKaAxx; Kal 
úpeíg ôipeíXexe äXXŕjXcov víxcxeiv xoúg 
iróSag- 

15 úxcóSeiypa yáp é'SooKa úpív íva 
koiBwc eyw excoír|aa úpív Kal úpeíc 

TTOlfJTE 

16 äpŕ|v äpŕ|v Aiyod úpív oÚk eoxiv 
SouXog peí^oov tou Kupíou aúxou oúSe 
ónxóaxoA.oc. peí^cov tou xcép^avxoc. 
aúxóv 

17 eí xaúxa oí'Saxe paKapioí éoxe éáv 
xcoifjxe aúxá 

18 oú xcepl xcávxoov úpwv Aiyw éyw 
oi5a ouc e^eXe^ápnv aXX' ľva ŕ] ypaipíj 
TxXr)pco9fi 'O xpcóyoov pex' epoú xôv 
apxov exrŕjpev exť épé xŕjv xcxépvav 
aúxou 

19 äxť äpxi Aiyw úpív xcpo xou 
yevéaQai ľva ôxav yévr]xai Txiaxeúarrre 
ôxi eyoó eípi 

20 äpr|v äpr|v Aiyw úpív ô 
Xap(3ávwv eáv xiva xrépij/co épé 
A.ap|3ávei ó Se épé Aap^ávodv A.ap[3ávei 
xôv xrép^avxá pe 

21 Tauxa eixrwv ó 'Ir|aoug éxapá)(9r| 
to xrveúpaxi Kal épapxúpr]aev Kal 
eíxrev Äpŕjv äpŕjv Xéyoo úpív ôxi eic. eE, 
úpcov xrapaScóaei pe 

22 e(3Xexcov oúv eíc äXXŕjXoug oí 
pa9r|xal ónxopoúpevoi xcepl xívog Aiyei 

23 f)v Sé ävaKeípevoc eic xóäv 
pa9r|xcov aúxou év xw kóAxcco xou 
'Iľ|aou ôv r)yáxra ó 'Iľ|aoug- 

24 veúei oúv xoúxcp Eĺpcov ľléxpog 
TxuGéaGai xíg av eír\ xcepl oú Aiyei 

25 éxcixceawv 5é eKeívog éxcí xo 
axfj9og xou 'Ir)aoú Aiyei aúxw Kúpie xíg 
eaxiv 



360 



JAN 13:3 5 



fciHe. %mlickÁ 

26 Odpovédél Ježíš: Ten jest, komuž 
já omočené skyvy chleba podám. 
A omočiv skyvu chleba, podal 
Jidášovi, [synu] Šimona Iškariotského. 

27 A hned po [vzetí toho] chleba 
vstoupil do neho satan. I f ekl jemu 
Ježíš: Co činíš, čiň spéšné. 

28 Tomu pak žádný z pfísedících 
nerozumel, k čemu by jemu to fekl. 

29 Nebo néktefí se domnívali, 
ponévadž Jidáš mešec mél, že by jemu 
ŕekl Ježíš: Nakúp téch vecí, kterýchž 
jest nám potŕebí k svatku, anebo aby 
néco chudým dal. 

30 A on vzav skyvu chleba, hned 
vyšel. A byla [již] noc. 

31 Když pak on vyšel, dí Ježíš: 
Nyníť oslaven jest Syn človeka, a Búh 
oslaven jest v nem. 

32 A ponévadž Búh oslaven jest 
v nem, i Búh oslávi jej sám v sobé, a to 
hned oslávi jej. 

33 Synáčkové, ješté maličko s vami 
jsem. Hledati mne budete, ajakož 
jsem ŕekl Židúm: Kam já jdu, vy 
nemúžete pfijíti, tak i vám pravím 
nyní. 

34 Prikázaní nové dávam vám, 
abyste se milovali vespolek; jakož [já] 
miloval jsem vás, tak abyste i vy 
milovali jeden druhého. 

35 Po tomť poznají všickni, že jste 
moji učedlníci, budete-li míti lásku 
jedni k druhým. 



26 ônroKpíveTai ó 'Ir]aoGc. 'EKeívóg 
éoxiv ó> éyw |3óuj/ac xo \j/copíov 
exuScóacD Kal e|j[3á^ag xo \ywpíov 
SíSwaiv 'IoúSa Eípwvoc 'IoKapicóxri 

27 Kal pexa xč> vycapíov xóxe eíaŕ]\9ev 
eíc. exeivov ô Eaxavac Aiyei oúv ca/xw 
ô 'Iriaoúc "O xroieíc xcoír)aov xáv_iov 

28 xoúxo Se oúSelc eyvoo xóäv 
ävaKeipévcov xrpôc. xí enxev aúxw- 

29 xiveg yäp eSÓKouv exrel xo 
yXwaaÓKopov elv_ev ó 'IoúSac oxi Xiyev 
aúxw ô 'IriaoGc Äyópaaov cav v_pgíav 
é'v_opev eic xrjv éopxŕ|v fj xoíg xcxwv^oíg 
ľva xi Sco 

30 Xa(3wv oúv xô v|/wpíov exeivog 
eúGéooc é!;ŕ]A.9ev f]v Se vúi; 

31 "Oxe e|f|X9ev Aiyei ó 'Ir]aoúc Núv 
sSo^áaGr) ô uvôc xoú ävGpoóxcou Kal ô 
9eôc eSo|áa9r) ev aúxcp- 

32 eí ó 9eóc eSo^áaGr) e v aúxw Kal ô 
9eóc So^áaei aúxôv ev éauxw, Kal 
eú9úc So|áaei aúxóv 

33 xEKvía exi piKpóv pe9' úpwv šípa- 
£j|xŕjaexé pe Kal Ka9wc elxrov xoíc 
'IouSaíoic. oxv "Oxrou úxcáyw éyw úpeíc. 
oú Súvaa9e é\9eív Kal ú pív Aiyw apxi 

34 évxo\r|v Kaivŕ|v SíSwpi úpív íva 
äyaxraxe äXXŕjXoug Ka9wc r)yáxcr|aa 
úpac ľva Kal úpeíc äyaxcäxe äXXŕjXoug 

35 ev xoúxco yvcóaovxai xrávxec. ôxi 
épol pa9r)xaí eaxe eäv äyáxrr|v é'vjixe ev 
äXXŕjXoig 



JAN 13:3 6 



361 



fciHe. %mlickÁ 

36 Dí jemu Šimon Petr: Pane, kam 
jdeš? Odpovédél mu Ježíš: Kamjájdu, 
nemúžeš ty nyní jíti za mnou, ale 
pújdeš potom. 

37 Dí jemu Petr: Pane, proč bych 
nemohl nyní jíti za tebou? [A já] duši 
svou za tebe položím. 

38 Odpovédél jemu Ježíš: Duši svou 
za mne položíš? Amen pravím tobé: 
Nezazpíváť kohout, až mne trikrát 
zapŕíš. 



14 



Nermutiž se srdce vaše. Veríte 
v Boha, i ve mne véfte. 



2 V domu Otce mého pŕíbytkové 
množí jsou. Byť nebylo tak, povédél 
bych vám. 

3 Jduť, abych vám pripravil místo. 
A odejdu-liť, a pripravím vám místo, 
zaseť pfijdu, a poberú vás k sobé 
samému, aby ste, kde j sem j á, i vy byli. 

4 A kam já jdu, vite, i cestu vite. 

5 Dí jemu Tomáš: Pane, nevime, 
kam jdeš. A kterak múžeme cestu 
védéti? 

6 Dí jemu Ježíš: Já jsem cesta, 
i pravda, i život. Zadný nepfichází 
k Otci než skrze mne. 

7 Byste znali mne, také i Otce mého 
znali byste; a již nyní jej znáte, a videli 
jste ho. 

8 Rekl jemu Filip: Pane, ukáž nám 
Otce, a dostiť jest nám. 



36 Aéyev aúxw Eípwv ľléxpoc Kúpve 
xxoú úxxáyevc äxxeKpv9r| aúxw ó 'Itvaoúc 
"Oxxou úxxáyw oú Súvaaav pov vúv 
ctKoXouGfjaai úaxepov Sé 
äKoXou9ŕ)aeig pov 

37 Aiyev aúxw ô ľléxpoc Kúpve Siaxí 
oú Súvapav aoi ctKoXou9f)aai apxv xrjv 
\y\)yŕ]v pou úxxep aoú 9ŕ|acD 

38 äxcexpiGľ) aúxw ó 'Itiaoúc^ Tr|v 
vpuvj|v aou úxxep époú 9ŕ)aeic äpŕ|v 
apŕ|v Aiyw aoi oú pŕ| äXÉKxoop 
ipcovŕ|aev ewg oú äxxapvŕjarj pe xpíc; 

MMr| xapaaaéa9w úpwv ŕ) 
KapSía- xxvaxeúexe evc. xôv 9eóv 
Kal evc. épé xxvaxeúexe 

2 év ttj ovKÍa xoú xxaxpóg pou povál 
xxoXXaí evavv ev Sé pŕ| elxxov av ú pív 
xxopeúopai éxovpáaav xóxxov úpvv 

3 Kal éáv xxopeu9a> Kal éxovpáaoo 
úpvv xóxxov xxáÄ.vv epyopai Kal 
xxapa\ŕ|\iiopav úpag xxpôg épauxóv ľva 
ôxxou evpl éyčo Kal úpevg vvre 

4 Kal ôxxou éya> úxxáyoo ol'Saxe Kal 
xr|v ôSóv ol'Saxe, 

5 Aéyei aúxw Gcopäg Kúpve oÚk 
ol'Sapev xxoú úxxáyevg- Kal xxóäg 
SuvápeBa xŕ|v óSôv eíSévaí 

6 Aiyei aúxw ô 'Iviaoúc. 'Eycó elpi ŕ| 
ô8ôg Kal ŕ) ä\ŕ)9eia Kal ŕ) C WT V oúSelg 
epyexai xxpôg xôv xxaxépa ev pŕj 5v' époú 

7 ev eyvoÓKevxé pe Kal xôv xxaxépa pou 
éyvcÓKevxe av Kal äxx' äpxv yvvcóoKexe 
aúxôv Kal éoopaKaxe aúxóv 

8 Aiyev aúxw $v\vxxxxog Kúpve Sev^ov 
ŕ)pvv xov xxaxépa Kal äpKev ŕ|pvv 



362 



JAN 14:19 



fciHe. %rpUickií 

9 Dí jemu Ježíš: Tak dlouhý čas 
s vami jsem, a nepoznal jsi mne? 
Filipe, kdož vidí mne, vidí Otce, 
a kterak ty pravíš: Ukáž nám Otce? 

10 [A což] neveríš, že já v Otci 
a Otec ve mne jest? Slova, kteráž já 
mluvím vám, sám od sebe nemluvím, 
ale Otec ve mne pfebývaje, onť činí 
skutky. 

11 Véŕtež mi, že [jsem] j á v Otci 
a Otec ve mne; nebo aspoň pro samy 
skutky verte mi. 

12 Amen, amen pravím vám: Kdož 
verí ve mne, skutky, kteréž j á činím, 
i on činiti bude, a vétší nad ty činiti 
bude. Nebo já jdu k Otci svému. 

13 A jestliže byste co prosili ve 
jménu mém, toť učiním, aby oslaven 
byl Otec v Synu. 

14 Budete-li zač prositi ve jménu 
mém, jáť učiním. 

15 Milujete-li mne, prikázaní mých 
ostŕíhejte. 

16 A jáť prositi budú Otce, a jiného 
Utéšitele dá vám, aby s vami zústal na 
veky, 

17 Ducha pravdy, jehož svet 
nemúže pfijíti. Nebo nevidí ho, aniž 
ho zná, ale vy znáte jej, nebť u vás 
prebýva a v vás bude. 

18 Neopustímť vás sirôtku, pŕijduť 
k vám. 

19 Ješté maličko, a svet mne již 
neuzri, ale vy uzrite mne; nebo j á živ 
jsem, [a] i vy živi budete. 



Textvts fece-ytus 

9 Aiyev aúxcp ó 'Ir|aoúc. xoaoúxov 
spevov pe9' úpcov evpv Kai oÚk 
é'yvwKác pe 3HA.vxcxce ó ÉwpaKwc. épé 
écópaxev xôv xcaxépa- Kai xräc aii 
Aiyevg Aeí^ov ŕjpív xôv xcaxépa 

10 oú xcvaxeúevc ôxi éyw év xw xraxpi 
Kai ô xcaxŕjp ev époí éaxvv xá pnpaxa a 
éyw XaXco úpvv äxť épauxoú oú \aku>, 
ó 8é xcaxŕjp ó év époi pévoov aúxôg xroieí 
xá epya 

1 1 xcvaxeúexé pov ôxv éyw ev to xcaxpi 
Kai ó xcaxŕjp ev épov- eí Se pŕ| Svá xá 
epya aúxá xriaxeúexé pov 

12 äpnv äpnv Aiyw úpvv ô xcvoxeúcov 
evc épé xá epya á éyw xcovoo KáKevvoc 
xcoiŕ|aei Kai pev^ova xoúxoov xcovŕ|aei 
ôxv eyčo xcpôc. xôv xcaxépa pou 
xcopeúopav 

13 Kai ô xi áv aixnar)xe év rä 
ôvôpaxv pou xoúxo xcovŕ)aoo v'va 
8o|aa9fí ó xcaxŕjp év rä uiw- 

14 éáv xi aíxnar)xé év rä ôvôpaxv pou 
éyw xcoinaco 

15 'Eáv áyaxcáxé pe xág évxoXác xác 
épác xripŕj aaxe 

16 Kai éyw épwxŕjaoo xôv xcaxépa Kai 
áXXov xcapáK\r)xov Scóaei úpvv v'va 
pévrj pe9' úpoov ei<; xôv avwva 

17 xô xcveúpa xŕjc á\r|9evac ô ó 
KÓapoc oú Súvaxav Xa(3evv ôxv oú 
Beoopev aúxô oúôé yvvcóoKev aúxó úpevc 
5é yvvcóoKexe aúxô, ôxv xcap' úpvv pévev 
Kai év úpvv eaxai 

18 OÚk áipvíaoo úpác ôpipavoúc 
é'pv_opav xcpôc úpác 

19 éxv pvKpôv Kai ó KÓapoc. pe oÚk é'xv 
Bewpev úpevg Sé Gewpevxé pe ôxv éyw črä 
Kai úpevc. £ŕ|aea9e 



JAN 14:2 



363 



fciHe. %mlickÁ 

20 V ten den vy poznáte, že j á j sem 
v Otci svém, a vy ve mne, a já v vás. 

21 Kdož by mél prikázaní má 
a ostrihal jich, onť jest ten, kterýž mne 
miluje. A kdož mne miluje, milován 
bude od Otce mého, ajáť jej budú 
milovati a zjevím jemu samého sebe. 

22 Rekl jemu Judas, ne onen 
Iškariotský: Pane, jakž jest to, že sebe 
nám zjeviti chceš, a ne svetu? 

23 Odpovédél Ježíš a ŕekl jemu: 
Miluje-li mne kdo, slova mého 
ostŕíhati bude, a Otec múj bude jej 
milovati, a k nemu pfijdeme, 
a pfíbytek u neho učiní me. 

24 Kdož [pak] nemiluje mne, slov 
mých neostf íhá; a slovo, kteréž slyšíte, 
neníť mé, ale toho, kterýž mne poslal, 
Otcovo. 

25 Toto mluvil j sem vám, u vás 
pfebývaje. 

26 Utéšitel pak, ten Duch svätý, 
kteréhož pošle Otec ve jménu mém, 
onť vás naučí všemu a pf ipomeneť 
vám všecko, což jsem koli mluvil vám. 

27 Pokoj zústavuji vám, pokoj múj 
dávam vám; ne j ako svet dáva, j á 
dávam vám. Nermutiž se srdce vaše, 
ani strachuj. 

28 Slyšeli jste, že já ŕekl jsem vám: 
Jdu, a zase pfijdu k vám. Kdybyste 
mne milovali, radovali byste se jisté, 
že jsem ŕekl: Jdu k Otci; nebo Otec 
vétší mne jest. 



Textvts fece-ytus 

20 ev EKeívrj xŕj ŕipépa yvcóoeaGe 
úpeíg oxv éyw ev irä Tcaxpí pou Kal 
úpeíc. ev époí Kctyčo ev úpív 

21 ó ev_oov xác évxoA.ác pou Kcti 
Tupcov aúxác eKeívóc eoxiv ó äyaxcwv 
pg- ô Se äyaxcwv pe äyaxcr]9ŕ|aexai 
úxcô xou xcaxpóg pou Kal eyw 
äyaTxŕjaoo aúxôv Kal épipavíaod aúxw 
epauxóv 

22 Aéyei aúxw 'IoúSac oúv_ ó 
'IaKapicóxríg Kúpie xí yéyovev ôxi ŕ|pív 
péWeic épipaví^eiv aeauxôv Kai oúyl 
to KÓapcp 

23 äxceKpí9r| ó 'Ir]aoúc. Kal elxcev 
aúxw 'Eáv xic äyaxca pe xôv Aóyov pou 
xripŕjaei Kal ó Txaxŕjp pou äyaxrŕjagi 
aúxóv Kal xcpôc aúxôv éA.euaópe9a Kal 
povrjv xrap' aúxcp xcoir]aóp£v 

24 ó prj äyaxcwv pe xoúc A.óyou$ pou 
oú xnpeí- Kal ô Xóyoc ôv aKoúexe oÚk 
eaxiv epôg äX.X.á xou xcépviiavxóc. pe 
xcaxpóg 

25 Taúxa XeXáXnKa úpív xcap' úpív 
pévcov 

26 ó Sé xcapáKA.rrcoc xô xcveGpa xo 
ayvov o xcép^ei ó xcaxŕjp ev rä ôvopaxí 
pou eKeivog úpac 5i5á|ei xcávxa Kal 
úxcopvŕ|aei úpac. xcávxa a elxcov úpív 

27 Eípŕ|vr|v acpínpi úpív eípŕ)vnv xŕjv 
epr|v 5í5oopi úpív oú Ka9wg ó KÓapoc 
SíScooiv eyčo SíSoopi úpív pŕj 
xapaoaéaGw úpwv ŕj KapSía pr|Se 
SeiXiáxco 

28 ŕJKoúaaxe oxv eyw elxcov úpív 
'Yxcáyw Kal epv_opav xcpôg úpac. eí 
ŕ|yaxcacé pe éyáprrxe av ôxi elxcov 
xcopeúopai xcpôg xôv xcaxépa ôxi ó 
xcaxŕjp poú pgí^oov poú eaxiv 



364 



JAN 15. 



fciHe. %rpUickií 

29 A nyní povédél jsem vám, prvé 
nežli by se stalo, abyste, když se stane, 
uverili. 

30 Již nemnoho mluviti budú 
s vami; neboť j de Kníže tohoto sveta, 
ale nemať nie na mne. 

31 Ale aby poznal svet, že miluji 
Otce, a jakož mi prikázaní dal Otec, 
tak činím. Vstaňte, pojďme odtud. 



15 



Já jsem ten vinný kmeň pravý, 
a Otec múj vinaŕ jest 



2 Každou ratolest, kteráž ve mne 
nenese ovoce, odfezuje, a každou, 
kteráž nese ovoce, čistí, aby hojnejší 
ovoce nešla. 

3 Již vy čisti jste pro reč, kterouž 
jsem mluvil vám. 

4 Zústaňtež ve mne, a já v vás. Jakož 
ratolest nemúže nésti ovoce sama od 
sebe, nezústala-li by pri kmeňu, takž 
ani vy, leč zústanete ve mne. 

5 Já jsem vinný kmeň a vy ratolesti. 
Kdo zústává ve mne, a já v nem, ten 
nese ovoce mnohé; nebo beze mne nie 
nemúžete učiniti. 

6 Nezústal-li by kdo ve mne, 
vyvržen bude ven j ako ratolest, 
a uschneť, a sberouť ty [ratolesti] a na 
oheň uvrhou a shoŕíť. 

7 Zústanete-li ve mne, a slova má 
zústanou-liť v vás, což byste koli 
chtéli, proste, a staneť se vám. 

8 V tomť býva oslaven Otec múj, 
když ovoce nesete hojné, a takt budete 
moji učedlníci. 



Te-xtus fete-ytus 

29 kou vúv eľpTjKa úpív xxpív 
yevéo9ai ľva ôxav yévTjxai xxiaxeúar|xe 

30 oÚk exi xxoA.\a XaXnaco pe9' úpwv 
epv_exai yap ô T °ú KÔapou xoúxou 
apv_oov Kal év épol oÚk ev_ei oúSév 

31 aXX' ľva yvcí> ° KÓapoc ôxv 
äyaxxw xôv xxaxépa Kal KaBwc 
évexeíXaxo poi ó xxaxTjp oúxcoc. xtoigo 
'Eyeípea9e ayoopev évxeú9ev 

"í C'Eyw eíp 1 íl apxxeXoc ŕ) ä\r)9ivŕ| 
-Ln^/koI ô xxaxnp pou ô yecopyôc 
éaxiv 

2 xxav KXnpa ev épol pi) ipépov 
Kapxxóv aľpei aúxó Kal xxav xó Kapxxôv 
ipépov KaBaípei aúxô ľva xxXeíova 
Kapxxôv tpéprj 

3 fj6r| úpeí$ KaBapoí éaxe Sia xôv 
X.óyov ov XeXáXr|Ka úpív 

4 peívaxe ev époí Käyčo ev úpív 
KaBwg xo KXnpa oú Súvaxai Kapxxôv 
(pépeiv acp' éauxou éav pr) peívrj ev xrj 
äpxxéXcp oúxwc oúSé úpeíc éav pr) év 
épol peívr)xe 

5 éyoĹ) eípi ŕ) apxxeXoc úpeíc xá 
KXnpaxa ô pévoov év épol Käyčo év 
aúxw oúxoc. ipépei Kapxxôv xxoAajv ôxi 
)(Goplg époíi oú Súvaa9e xxoieív oúSév 

6 éav pŕ) xic peívrj év époí é(3Xŕ)9r) e|oo 
cóg xô KAíjpa Kal é|r)páv9r) Kal 
auváyouaiv clxjtcl Kal elg xxíip 
(3áX\ouaiv Kal Kaíexai 

7 éav peívr|xe év épol Kal xa pŕjpaxá 
pou év úpív peívrj ô éav 9é\r|xe 
aíxŕ)aea9e Kal yevŕjaexai úpív 

8 év xoúxcp e8oE,áoQr\ ó xxaxŕjp pou 
ľva Kapxxôv xxoXúv ipéprrre Kal 
yevŕ)aea9e épol pa9r)xaí 



JAN 15:9 



365 



fciHe. %rpUickií 

9 Jakož miloval mne Otec, tak i já 
miloval j sem vás. Zústaňtež 
v milovaní mém. 

10 Budete-li zachovávati prikázaní 
má, zústanete v mém milovaní, jakož 
i já prikázaní Otce svého zachoval 
jsem, i zústávám v jeho milovaní. 

11 Toto mlu vil jsem vám, aby radost 
má zústala v vás, a radost vaše [aby] 
byla plná. 

12 Totoť jest prikázaní mé, abyste se 
milovali vespolek, jako [i já] miloval 
jsem vás. 

13 Vétšího milovaní nad to žádný 
nemá, než aby duši svou položil za 
pŕátely své. 

14 Vy pf átelé moji jste, učiníte-li to, 
což já pfikazuji vám. 

15 [Již] vás nebudú více nazývati 
služebníky, nebo služebník nevi, co by 
činil pán jeho. Ale vás jsem nazval 
pfáteli, nebo všecko, což jsem koli 
slyšel od Otce svého, oznámil jsem 



Textvts fece-ytus 

9 Ka9wc riyciTcnaév pe ô xraxŕ|p 
Kayw riyčiTcnaa- úpac peívaxe év xrj 
áyáTTri xrj Épí) 

10 éáv xác evxoXác potí xnpŕjarixe 
peveíxe ev ttj áYáxxrj pou KaGčog eyw 
xác evToX.ág xou xraxpóg pou xexŕj pnxa 
Kal pévw aúxoú év xfj äYČtxxrj 

11 TaCxa XeXáXnKa úpív ľva ŕ) \apá 
ŕ) epr| ev úpív peívn, Kal r\ vapá úpwv 
xxXnpcoBfi 

12 afjxr) éaxív ŕ) evxoXrj ŕ) epŕ) íva 
äyaxxäxe äXXŕjXoug KaGwg r^áxcnaa 
úpág 

13 peí^ova xaúxng äYáxcnv oúSeíg 
eyei ľva xic. xŕjv vj/u^ŕiv aúxoú 9rj úxxép 
xwv ipiA.Gov aúxoú 

14 úpeí$ cpíXoi poú eaxe eáv xxoif)xe 
ôaa eyco evxéXXopai úpív 

15 oÚKexi úpág Xéyoo SoúXoug ôxi ó 
SoúXoc. oÚk oiSev xí xxoieí aúxoú ó 
Kupiog- úpág 8e eľpnKa <j>íA.ouc ôxi 
xcávxa ä fJKouaa xxapá xou xraxpóc 
pou eYvwpvaa úpív 



16 Ne vy jste mne vyvolili, ale j á 
jsem vás vyvolil a postavil, abyste šli 
a ovoce pf inesli, a ovoce vaše aby 
zústalo, aby zač byste koli prosili Otce 
ve jménu mém, dal vám. 

17 To pŕikazuji vám, abyste se 
milovali vespolek. 

18 Jestližeť vás svet nenávidí, vite, 
žeť jest mne prvé než vás v nenávisti 
mél. 

19 Byste byli z sveta, svet, což jest 
jeho, miloval by; že pak nejste z sveta, 
ale já z sveta vyvolil jsem vás, protož 
vás svet nenávidí. 



16 oúv_ úpeíc pe e|e\é|ao9e aXX' eycú 
e|e\e|ápnv úpág Kal é'GnKa úpac. ľva 
úpeíg úxxaYľ| Te Kav Kapxxóv ipépnxe Kal 
ó Kapxxôc úpwv pévrj ľva ô xi av 
aíxŕ|CTr|xe xôv xcaxépa ev tw ôvópaxí 
pou 5a> úpív 

17 xaúxa evxéXXopai úpív ľva 
aYaxcäxe äXXŕjXoug 

18 Eí ó KÓapog úpäg piaeí YwoóaKexe 
ôxv epe xxpwxov úpwv pepíanKev 

19 el Ik xou KÓapou f)xe ô KÓapog av 
xô ľ'Siov éipíXei- oxi Se eK xou KÓapou 
oÚk eaxé aXX' eycú e^eXe^ápnv úpág eK 
xou KÓapou 5iá xoúxo piaeí úpác. ó 
KÓapog 



366 



JAN 16:2 



fciHe. %rpUiútií 

20 Pamatujte na reč mou, kterouž 
jsem já mluvil vám: Neníť služebník 
vétší nežli pán jeho. Ponévadž se mne 
protivili, i vámť se protiviti búdou; 
ponévadž jsou reči mé šetrili, i vaši 
šetfiti búdou. 

21 Ale toto všecko učiní vám pro 
jméno mé; nebo neznají toho, jenž 
mne poslal. 

22 Kdybych byl nepf išel a nemluvil 
jim, hŕíchu by neméli; ale nyní 
výmluvy nemají z hfíchu svého. 

23 Kdož mne nenávidí, i Otceť mého 
nenávidí. 

24 Bych byl skutku nečinil mezi 
nimi, jichžto žádný jiný nečinil, hŕíchu 
by neméli; ale nyní jsou i videli, 
i nenávideli, i mne i Otce mého. 

25 Ale [musilo tak býti], aby se 
naplnila reč, kteráž v Zákone jejich 
napsána jest: Že v nenávisti méli mne 
bez príčiny. 

26 Když pak pfijde Utéšitel, 
kteréhož já pošli vám od Otce, Duch 
pravdy, kterýž od Otce pochází, tenť 
svédectví vydávati bude o mné. 

27 Ano i vy svédectví vydávati 
budete, nebo od počátku se mnou jste. 



*1 /^ Toto mluvil jsem vám, abyste se 
-L Unezhoršili. 

2 Vypovédíť vás ze škôl, ano pŕijdeť 
čas, že všeliký, kdož vás mordovati 
bude, domnívati se bude, že tím Bohu 
slouží. 



Te-xtus fete-ytus 

20 pvripoveúexE xoú A.óyou oú éyčo 
eiTcov v/pív OÚk eoxiv SoOXog peí^cov 
xou Kupíou aúxoú eí épé é8íw!;av Kal 
úpac. 8voó|ouaiv ei xôv Xóyov pou 
exŕipriaav Kal xôv úpéxepov xr]pŕ]aouaiv 

21 äXXa xauxa xcávxa xcoiŕ]aouaiv 
úpív Sia xô ôvopá pou ôxi oÚk ol'Saaiv 
xôv xcép^avxá ps 

22 ei pr| f)X.0ov Kal eX.áX.r)aa aúxoíc 
ápapxíav ouk eiypv vúv 8e xcpôipaaiv 
o\jk ey^oximv xcepl xŕ|c ápapxíac aúxwv 

23 ó epe piawv Kal xôv xcaxépa pou 
piaeí 

24 ei xa epya K 1 ! £xcoír]aa ev aúxoíc a 
oúSeíc aAAog xcexcoír|Kev, ápapxíav oÚk 
eiypv vuv 8e Kal éwpáKaaiv Kal 
pepiaŕJKaaiv Kal épe Kal xôv xraxépa 
pou 

25 aXX' ľva TxXľipooGfi ó Xóyog ó 
yeypappévoc. ev xa> vópco aúxwv ôxi 
'Epíar|aáv pe Soopeáv 

26 "Oxav 5e É'ABrj ó xcapáKA.r]xoc ov 
éya> Txépvpoo úpív xcapa xoú xraxpóc. xô 
xcveúpa xf)g aA.r)9eíac ô xcapa xoú 
xraxpôc eKxropeúexai eKeívoc 
papxupr)a£v xcepl gpoú- 

27 Kal úpeíg 5é papxupeíxe ôxi axť 
apYjjc. pex' epoú éaxe 

*1 /^Taúxa XeXáXr)Ka úpív ľva prj 
-L \JaKavSaXia9fjxe 

2 axcoauvayGdyouc. xcoiŕ)aouaiv 
úpac- aXX' ep^exai capa ľva xcac. ó 
axcoKxeívag úpac. oó^rj Xaxpeíav 
xcpoaipépgiv rä Gew 



JAN 16:3 



367 



fciHe. TCrttiiÚLií 

3 A toť učiní vám proto, že 
nepoznali Otce ani mne. 

4 Ale toto mluvil j sem vám, aby ste, 
když pfijde ten čas, rozpomenuli se na 
to, že jsem já [to] pfedpovédél vám. 
Tohoť jsem vám s počátku nemluvil, 
neb jsem byl s vami. 

5 Nyní pak jdu k tomu, kterýž mne 
poslal, a žádný z vás neptá se mne: 
Kam jdeš? 

6 Ale že jsem vám tyto veci mluvil, 
zámutek naplnil srdce vaše. 

7 Já pak pravdu pravím vám, že jest 
vám užitečné, abych já odšel. Nebo 
neodejdu-liť, Utéšitel nepŕijde k vám; 
a pakliť odejdu, pošli ho k vám. 

8 A onť pfijda, obviňovati bude svet 
z hfíchu, a z spravedlnosti, a z soudu. 

9 Z hfíchu zajisté, že neverí ve mne; 

10 A z spravedlnosti, že jdu k Otci, 
a již více neuzrite mne; 

11 Z soudu pak, že Kníže tohoto 
sveta již jest odsouzeno. 

12 Ještéť bych mél mnoho mluviti 
vám, ale nemúžete snésti nyní. 

13 Ale když pfijde ten Duch pravdy, 
uvedeť vás ve všelikou pravdu. Nebo 
nebude mluviti sám od sebe, ale 
cožkoli uslyší, toť mluviti bude; ano 
i budoucí veci zvéstovati bude vám. 



Te-xtus fete-ytus 

3 Kal tcujtoi xxoiŕ|aouaiv úpív ôxi oÚk 
eyvcoaav xôv xxaxépa oúSe épé 

4 aXXa tauxa \e\á\r|Ka úpív ľva 
ôxav eA.9rj ŕj capa pvr|poveúm-e aúxwv 
ôxi éyw enxov úpív Tauxa 5e úpív eE, 
äpv_ŕ)c oÚk eixcov ôxi pe9' úpwv fjpr|v 

5 vuv 8é úxxáyw xcpôg xôv xxép^avxá 
pe Kal oúSeic. eE, úpwv epcoxa pe Iloú 
úxxáyeic 

6 ä\X' ôxi xaíixa A.eA.áA.r|Ka úpív ŕ) 
Xúxxr) xxexxXŕ) pwKev úpcôv xŕjv KapSíav 

7 aXX' éya> xrjv äXŕjGeiav Aiyod úpív 
aupipépei úpív ľva eyčo axxéXOoo eáv 
yáp prj äxcéX.9oo ó xrapaKÄr|xoc oÚk 
éXeúaexai xxpôc úpác- eáv 5é xxopguGw 
xxép^oo aúxôv xxpôc. úpác; 

8 Kal éA.9wv eKeívog éX.éy|ev xôv 
KÓapov xxepl ápapxíag Kal xxepl 
5iKaioaúvr)g Kal xxepl Kpíaeoog- 

9 xxepl ápapxíag pév ôxv oú 
xxiaxeúouaiv eíc. épé- 

10 xxepl 8iKaioaúvr|g Sé ôxi xxpôg xôv 
xxaxépa pou úxxáyw Kal oÚk exi 
Geoopeíxé pe- 

11 xxepl 5é Kpíaewg ôxi ó ápyjav xovi 
KÓapou xoúxou KeKpixai 

12 "Exv xxoXXa ey_oo Aiyeiv úpvv á\X' 
oú SúvaaGe (Baaxá^eiv ápxr 

13 ôxav Se eX.9rj eKeívog xô xxveúpa 
xf)g äXr|9eíag óSľ|yŕ)aei úpác; eic Jiáaav 
xrjv äXr|9eíav oú yáp XaXŕjaei átp' 
éauxoú äXX' ôaa äv aKoúarj XaXŕ\aei 
Kal xa epv_ôpeva ávayyeXeí úpív 



368 



JAN 16:2 1 



fciHe. %mlickÁ 

14 Onť mne oslávi; nebo z mého 
vezme, a zvestuje vám. 

15 Všecko, cožkoli má Otec, mé jest. 
Protož jsem fekl, že z mého vezme, 
a zvestuje vám. 

16 Maličko, a neuzrite mne, a opét 
maličko, a uzrite mne; nebo já jdu 
k Otci. 

171 fekli [néktefí] z učedlníkú jeho 
mezi sebou: Co jest to, že praví nám: 
Maličko, a neuzrite mne, a opét 
maličko, a uzrite mne, a že já jdu 
k Otci? 

18 Protož pravili: Co jest to, že 
praví: Maličko? Nevime, co praví. 

19 I poznal Ježíš, že se ho chtéli 
otázati. I fekl jim: O tom tížete mezi 
sebou, že jsem ŕekl: Maličko, 
a neuzrite mne, a opét maličko, 
a uzrite mne? 

20 Amen, amen pravím vám, že 
plakati a kvíliti budete vy, ale svet se 
bude radovati; vy pak se budete 
rmoutiti, ale zámutek váš obrátiť se 
v radost. 

21 Žena, když rodí, zámutek má, 
nebo prišla hodina její; ale když 
porodí díté, již nepamatuje na 
soužení, pro radost, že se narodil 
človek na svet. 



Te.xtus %tz.tytu$ 

14 eKEivog epe So^áaei ôxi ek tou 
époú \ŕ)i|/eTcu, Kai ávayyeA.eí W™ 

15 Trávia ôaa ey_ei ô Traxríp é pá 
eaxiv Siá touto enrov ôri ek tou épou 
A.ŕ)i|/eTca, Kai ávayyeXei U K^ V 

16 Mmpôv Kai oú GewpeÍTÉ pe Kai 
■náXvv piKpôv Kai ô\j/ea9é pe ôri éyw 
ÚTcáyoo Trpôc. tov iraTÉpa 

17 eiTrov ouv eK tcôv pa9r|TCÔv aÚTOu 
Trpôc áXXŕjXoug Tí ottiv touto o Aiyei 
ŕ|pív MiKpôv Kai oú 9eodpen:é pe Kai 
TráXvv piKpôv Kai ôvpeaGé pe Kai "Oti 
éyčo ÚTráyoo "rrpôg tov iraTépa 

18 eXeyov ouv touto Tí eaTiv ô Aiyei 
to piKpóv ouk ol'Sapev tí XaXeí 

19 eyvoo ouv ó 'Iľ|aoug oti fjGeXov 
aÚTÔv épcrráv Kai enrev aÚToic nepi 
toutou ^r)TeÍTe peT' áXXŕjXwv otv evttov 
MiKpov Kai oú GecopeiTe pe Kai TiáXiv 
piKpov Kai ôvpeaGé pe 

20 ápr)v ápr)v Aiyod úpív Ôti 
KXaúaeTe Kai 9pr)vŕ)aeTe úpeíc ó Se 
KÓapog vapŕjaeTai úpeíg Se 
XuTTľ|9ŕ)aea9e aXX' ŕ] XÚTTľ| úpcôv eíg 
vapáv yevŕ)aeTai 

21 ŕ) yuvŕ] Otov tÍktt] XÚTTľ|v ey_ei oti 
f)X9ev ŕj cópa aÚTf)g- Otov 5e yevvŕjarj 
to iravSíov ouk en pvripoveúei Trjg 
6X.í\iJgoag Siá Tľ|v vapáv Ôti eyevvŕ)9r| 
áv9pooTiog eíg tov KÓopov 



JAN 16:2 2 



369 



fciHe. %rpUickií 

22 Protož i vy zámutek máte nyní, 
ale opét uzŕím vás, a radovati se bude 
srdce vaše, a radosti vaši žádný 
neodejme od vás. 

23 A v ten den nebudete se mne 
tázati o ničemž. Amen, amen pravím 
vám: Že zač byste koli prosili Otce ve 
jménu mém, dáť vám. 

24 Až dosavad za nie jste neprosili 
ve jménu mém. Prostež, a vezmete, 
aby radost vaše doplnená byla. 

25 Toto v pŕíslovích mluvil jsem 
vám; pfijdeť hodina, když již ne 
v pŕíslovích budú mluviti vám, ale 
zjevné o Otci svém zvéstovati budú 
vám. 

26 V ten den ve jménu mém prositi 
budete, a nepravímť vám, že já budú 
prositi Otce za vás. 

27 Nebo sám Otec miluje vás, 
[proto] že jste vy mne milovali, 
a uverili, že jsem já od Boha vyšel. 

28 Vyšelťjsem od Otce, a pfišel jsem 
na svet; a opét opouštím svet, a jdu 
k Otci. 

29 Ŕkou jemu učedlníci jeho: Aj, 
nyní zjevné mluvíš, a prísloví zadného 
nepravíš. 

30 Nyní vime, že víš všecko, 
a nepotrebuješ, aby se kdo tebe tázal. 
Skrze to veríme, že jsi od Boha pfišel. 

31 Odpovédéljim Ježíš: Nyní veríte. 



Ttxtus fectytus 

22 Kal úpeíg oúv Aúxcnv pév vúv é'^exe- 
xxáAiv Se óvyopai úpac Kal vapŕ]aexai 
úpoäv ŕ) KapSía Kal xrjv yapáv úpwv 
oúSelg aí'pei äip' úpwv 

23 Kal ev eKeívrj jf\ ŕipépa épé oÚk 
epornjaexe oú5év aprjv aprjv AiyoD úpív 
ôxi ôaa äv aíxtjatjxe xôv xcaxépa ev xw 
ôvópaxí pou Scóaei úpív 

24 eooc äpxi oÚk r)xŕ)aaxe oú5év ev to 
ôvópaxí pou- aíxeíxe Kal Aŕj^eaBe, ľva rj 
v_apa úpwv r\ xcexc\npwpévr| 

25 Taúxa ev xcapoipíaic XeXáXnKa 
úpív aXk! ep^exai capa ôxe oÚk exi ev 
xxapoipíaig \a\Tjaw úpív äXXa 
xcappnaía xxepl xoú xcaxpôc. avayyeXw 
úpív 

26 ev eKeívrj x^ ŕ|pépa ev xa> ôvópaxí 
pou aixTjaeaGe Kal oú AiyoD úpív ôxi 
éyw epwxŕ|aoo xôv xcaxépa xxepí úpwv 

27 aúxôc yap ó xcaxrjp ipiXeí úpac oxi 
úpeíc. épé xceipiA.ŕ)Kaxe Kal xxexcvaxeÚKaxe 
ôxi eyčo xxapa xou Beoú é!;Tj\9ov 

28 é|íjA.9ov xxapá xou xcaxpôg Kal 
e\ŕ)A.u9a eíg xôv KÓapov xcaA.iv äipínpi 
xôv KÓapov Kal xcopeúopai xepôc. xôv 
xcaxépa 

29 Aéyouaiv aúxw ov paBnxal aúxoú 
"iSe vúv xcappnaía XaXeíg Kal 
xxapoipíav oúSepíav Xéyeic. 

30 vúv oí'Sapev ôxi oíSag xcávxa Kal 
oú v_peíav é'v_eic. íva xí$ ae épooxa- év 
xoúxco xxiaxeúopev ôxi ônxô Beoú 
é^fjXGeg 

31 axxeKpíGr) aúxoíg ó 'Inaoúg 'Äpxi 
xxiaxeúexe 



370 



JAN 17:7 



fciHe. %rpUickií 

32 Aj, pŕijdeť hodina, anobrž již 
prišla, že se rozprchnete jeden každý 
k svému, a mne samého necháte. Ale 
nejsemť sám, nebo Otec se mnou jest. 

33 Tyto veci mluvil jsem vám, 
abyste ve mne pokoj méli. Na svete 
soužení míti budete, ale doufejtež, jáť 
jsem pfemohl svet. 

*1 r"7To povédév Ježíš, i pozdvihl očí 
J. / svých k nebi a fekl: Otče, pfišlať 
jest hodina, oslaviž Syna svého, aby 
i Syn tvúj oslávil tebe; 

2 Jakož jsi dal jemu moc nad 
každým človékem, aby tém všechném, 
kteréž jsi dal jemu, on život večný dal. 

3 Totoť jest pak večný život, aby 
poznali tebe samého pravého Boha, 
a kteréhož jsi poslal, Ježíše Krista. 

4 Jáť jsem oslávil tebe na zemi; dílo 
jsem vykonal, kteréž jsi mi dal, abych 
činil. 

5 A nyní oslaviž ty mne, Otče, 
u sebe samého, slávou, kterouž jsem 
mél u tebe, prvé nežli svet byl. 

6 Oznámil jsem jméno tvé lidem, 
kteréž jsi mi dal z sveta. Tvojiť jsou 
byli, a mné jsi je dal, a reč tvou 
zachovali. 

7 [A] nyní poznali, že všecky veci, 
kteréž jsi mi dal, od tebe jsou. 



Te-xtus fete-ytus 

32 iSoú, spletou wpa Kal vuv 
eXŕjXuGev ľva aKopxciaGŕľce eKaaxog eíg 
xa ľSia Kal épe pávov ónpfjxe- Kal oÚk 
eípl pôvoc. ôxi ó xraxŕjp pgx' epou eoxiv 

33 xauxa XeXáXr|Ka úpív ľva ev epol 
elpŕ)vr|v é'xr| Te ' ^ v T( ŕ KÓapcp GXuyiv 
eyere aXXa Gapaeíxg gyw vevÍKľ|Ka xôv 
KÓapov 

"1 P"7Taúxa e\áX.naev ó 'Ir]aoúc. Kal 
-L / gxcfjpgv xouc ôip9aA.pouc aúxou 
evg xôv oúpavôv Kal etxcev náxep 
eXŕjXuGev ŕ) wpa- Só^aaóv aou xôv ulov 
íva Kal ó ulôc. aou So^áarj aé 

2 Ka9wg é'SwKag aúxw e^ouaíav 
xcáar]c aapKÔc ľva xcav ô SéSwKac 
aúxw Scóarj aúxoíc ^oorjv aícóviov 

3 auxr) 5é éaxiv ŕ) aícóvioc; C,cúŕ\ ľva 
yivcóaKcoaiv ae xôv pôvov ä\r|9ivôv 
Geôv Kal ôv äxcéaxeiAac 'Ir)aouv 
Xpioxóv 

4 eycó ae eSó^aaa exrl x% yr\<; xô 
épyov exeXeíwaa ô SéSwKac poi ľva 
xcoiŕ|aco- 

5 Kal vuv oóE,aoóv pe aú xcáxep 
xcapa aeauxcp xrj Sô^rj rj elv_ov xrpô xou 
xôv KÓapov elvaí xcapa aoí 

6 'Eipavépwaá aou xô ôvopa xoíc. 
ävBpcóxcoic ouc SéSooKac pov sk xou 
KÓapou aol r\aav Kal epol aúxouc 
5é5ooKag- Kal xôv Xóyov aou 
xexr)pŕ)Kaaiv 

7 vuv eyvcoKav ôxi xcávxa ôaa 
SéSwKag pov xcapa aou eoxiv 



JAN 17 . 



371 



fciHe. %rpUickií 

8 Nebo slova, kteráž j si mi dal, dal 
jsem jim; a oni prijali, a poznali 
vpravdé, že jsem od tebe vyšel, 
a uverili, že jsi ty mne poslal. 

9 Já za ne prosím, ne za svet prosím, 
ale za ty, kteréž jsi mi dal, nebo tvoji 
jsou. 

10 A všecky veci mé tvé jsou, a tvé 
mé jsou, a [já] oslaven jsem v nich. 

11 [Již] pak více nejsem na svete, ale 
oni jsou na svete, a já k tobé jdu. Otče 
svätý, ostŕíhejž jich ve jménu svém, 
kteréž jsi mi dal, ať by byli jedno jako 
i my. 

12 Dokudž jsem s nimi byl na svete, 
já jsem jich ostrihal ve jménu tvém. 
Kteréž jsi mi dal, zachoval jsem, 
a žádný z nich nezahynul, než syn 
zatracení, aby #se Písmo naplnilo. 

13 Ale nyní k tobé jdu, a toto 
mluvím na svété, aby méli radost mou 
plnou v sobé. 

14 Já jsem jim dal slovo tvé, a svet 
jich nenávidel; nebo nejsou z sveta, 
jako [i] já nejsem z sveta. 

15 Neprosímť, abys je vzal z sveta, 
ale abys jich zachoval od zlého. 

16 Z svétať nejsou, jakož i já nejsem 
z sveta. 

17 Posvétiž jich v pravde své, slovo 
tvé pravda jest. 



Te-xtus fete-ytus 

8 óxi to pŕjpaxa ä SéócoKac poi 
SéSwKa aúxoíc. Kal aúxol e\a(3ov Kal 
é'Yvooaav äA.n9coc ôxv xrapa aou 
e^fjXGov Kal éxríaxeuaav ôxi aú pe 
äxcéaxevXag 

9 éyco xrepl aúxcôv epcoxcô oú xrepl 
xou KÓapou epooxcô äXXá xrepl oov 
SéSooKác. poi ôxi aoí eíaiv 

10 Kal xá epá xrávxa aá eaxiv Kal xá 
aá épá Kal SeSó^aapai ev aúxoíc 

11 Kal oÚk exi eípl ev to KÓapco Kal 
oúxoi ev xcp KÓapco eíaív Kal eyčb xcpôg 
ae epv_opai náxep ayie xŕjpnaov 
aúxoúg ev xcp ôvópaxí aou o(Jg 
SéSwKac poi ľva cbaiv ev KaGcoc ŕipeíg 

12 ôxe ŕjpnv pex' aúxčov ev xcp KÓapco, 
eyco exŕ)pouv aúxoúg ev xcp ôvópaxí aou 
oug SéScoKag poi ecpúXa^a Kal oúSelc 
eE, aúxčov äxccóXexo ei pŕ| ô uíóc; Tľ\<; 
äxccoXeíag ľva ŕ) ypatpŕ) TxXnpcoGfi 

13 vúv Se xcpog aé epv_opai Kal xauxa 
\a\co ev xcp KÓapcp íva e^coaiv xrjv 
vapav xr|v épŕ|v TxeTxXnpcopévnv ev 
aúxoíg 

14 eyco SéSooKa aúxoíc. xôv Xóyov 
aou Kal ó KÓapog épíanaev aúxoúg ôxi 
ouk eíalv eK xou KÓapou KaBčog éyčo 
oÚk eípl eK xou KÓapou 

15 oÚk épcoxco ľva apnc aúxoúc. Ik 
xou KÓapou ctXX' ľva xnpŕjarjc; aúxoug 
eK xou xcovnpou 

16 eK xou KÓapou oÚk eíalv KaGčog 
eyco eK xou KÓapou oÚk eipl 

17 áyíaaov aúxoug ev xf| ä\n9eía 
aou- ó Xóyoc; ó aôc äXŕjGeiá eaxiv 



372 



JAN 17:2 6 



fciHe. %mlickÁ 

18 Jakož jsi mne poslal na svet, i já 
jsem je poslal na svet. 

19 A já posvécuji sebe samého za ne, 
aby i oni posvéceni byli v pravde. 

20 Ne za tytoť pak toliko prosím, ale 
i za ty, kteŕíž skrze slovo jejich mají 
uver iti ve mne, 

21 Aby všickni jedno byli, jako ty, 
Otče, ve mne, a já v tobé, aby i oni 
v nás jedno byli, aby uveril svet, že jsi 
ty mne poslal. 

22 A já slávu, kterouž jsi mi dal, dal 
jsem jim, aby byli jedno, jakož i my 
jedno jsme. 

23 Já v nich, a ty ve mne, aby 
dokonáni byli v jedno, a aby poznal 
svet, že jsi ty mne poslal, a [že] jsi je 
miloval, jakožs [i] mne miloval. 

24 Otče, kteréž jsi mi dal, chciť, kdež 
jsem já, aby i oni byli se mnou, aby 
hledéli na slávu mou, kteroužs mi dal; 
nebo jsi mne miloval pred 
ustanovením sveta. 

25 Otče spravedlivý, tebeť jest svet 
nepoznal, ale já jsem tebe poznal, a [i] 
tito poznali, že jsi ty mne poslal. 

26 A známéť jsem jim učinil jméno 
tvé, a [ješté] známo učiním, aby to 
milovaní, kterýmž jsi mne miloval, 
bylo v nich, a [i] já v nich. 



Textvts fece-ytus 

18 KctGwc épe äxréaxeiAac eíc xóv 
KÓapov Kayw äxréoxeiAa aúxoúg eíc. 

TOV KÓO"|0X>V 

19 Kai úxrép aúxwv eyw áyiá^w 
epauxóv ľva Kai aúxoi coaiv 
ŕiyiaapévoi év ä\r|9eía 

20 Oú Tcepi xoúxcov 5é epooxcô pávov 
akXa Kai nepi xwv xnaxeuaóvxGdv 8iá 
tou Xóyou aúxwv eíc épé 

21 ľva xrávxec ev wavv KaBwc aú 
xráxep ev époi Käyw ev aoí ľva Kai 
aúxoi ev ŕ|pív ev coaiv ľva ó KÓapoc 
xnaxeúarj ôxi aú pe äxréaxeiXac. 

22 Kai éya> xrjv 5ó|av fjv SéSwKac 
poi SéSwKa aúxoíc ľva waiv ev KaBwc 
ŕjpevg ev eapev 

23 eyco ev aúxou; Kai aú ev époí ľva 
waiv xexeXeiwpévov eic ev Kai ľva 
yivcóaKT] ô KÓapo$ ôxi aú pe 
äxréaxeiAac Kai f|yáxrr|aac aúxoúc 
KaBwc epe f|yáTxr|aac 

24 náxep oúc SéSwKac poi 9éXoo ľva 
ôxrou eípi éya> KcxKeívoi oaaiv pex' epoú 
ľva Gewpóäaiv xíjv 8ó|av xŕ|v épŕ|v fjv 
eSwKac poi 8xi f|yáxcr|aác pe xrpó 
Kaxa[3oA.fjc KÓapou 

25 xcáxep SiKaie Kai ó KÓapog ae oÚk 
eyvco éy&> Sé ae eyvoov Kai oúxoi 
eyvooaav ôxv aú pe äxréoxeiXac- 

26 Kai eyvcópiaa aúxoí^ xô ôvopá 
aou Kai yvcopíaco ľva ŕ) äyáxcr| fjv 
fiyáxcriaág pe ev aúxoíc fj Kayw ev 
aúxoíc 



JAN 18:1 



373 



fciHe. %rpdickfl, 

"1 QTo když povédél Ježíš, vyšel 
J. Os učedlníky svými pfes potok 
Cedron, kdež byla záhrada; do 
kteréžto všel on i učedlníci jeho. 

2 Vedel pak i Jidáš, zrádce jeho, to 
místo; nebo často chodíval tam Ježíš 
s učedlníky svými. 

3 Protož Jidáš pojav [s sebou] 
zástup, a od pŕedních knéží a farizeú 
služebníky, pfišel tam s lucernami 
a s pochodnémi a s zbrojí. 

4 Ježíš pak veda všecko, což pŕijíti 
mélo na nej, vyšed [proti nim], ŕekl 
jim: Koho hledáte? 

5 Odpovédéli jemu: Ježíše 
Nazaretského. Ŕekl jim Ježíš: Jáť jsem. 
Stál pak s nimi i Jidáš, zrádce jeho. 

6 A jakž ŕekl jim: Jájsem, postoupili 
nazpét, a padli na zem. 

7 1 otázal se jich opét: Koho hledáte? 
A oni fekli: Ježíše Nazaretského. 

8 Odpovédél Ježíš: Povédél jsem 
vám, že já jsem. Ponévadž tedy mne 
hledáte, nechtež téchto, ať odejdou. 

9 Aby se naplnila reč, kterouž byl 
povédél: Že které jsi mi dal, neztratil 
jsem z nich zadného. 

10 Tedy Šimon Petr, máje meč, 
vytrhl jej a uderil služebníka 
nejvyššího knéze a uťal mu ucho jeho 
pravé. A bylo jméno služebníka toho 
Malchus. 



Te-xtus %tz.tytu$ 
"í Q Taúxa eíxxwv ô 'Inaouc é|ŕj\9ev 
-L \Do\jv xoíc p.a9nxalc aúxoú xxépav 
xoú xeipáppou xoov KeSpwv ôxxou ŕ|v 
KŕJTcoc eíc ov eíaŕjABev aúxôc kou ol 
p.a9nxal aúxoú 

2 fj5ei 5e Kal 'IoúSac ô xxapaSiSoúc 
aúxôv xôv tottov ôxi iroXXáKig 
auvŕ)v_9r| ô 'Inaouc exeí p.exa xwv 
paBn-róĎv aúxoú 

3 ô oúv 'Ioú5ag \a[3a>v "rŕjv axxeípav 
Kal ek xwv äpv_vepéwv Kal $apiaaícov 
úxxnpéxag epv_exai eKeí pexa ipavcôv Kal 
XapxxáSwv Kal ÔttXcov 

4 'Inaoug ouv eíSwc. xxávxa xá 
epyó\ieva exť aúxôv e|eA.9<x>v elxxev 
aúxoíg Tíva £nxeíxe 

5 äxxeKpíGnaav aúxw 'Inaoúv xôv 
Na^oopavov Aiyei aúxoíg ô 'Inaouc, 
'Eycó eípt eíaxŕJKgv Se Kal 'IoúSac ô 
xxapaSiSoúc. aúxôv pex' aúxóäv 

6 cog oúv elxxev aúxoíc. ôxi 'Eycó eípi 
äxxfjXGov eig xa ôxxíaco Kal exxeaov 

7 xxaA.iv oúv aúxoúc éxxnpcóxnaev 
Tíva ^nxeíxe oí 5e elxxov, 'Inaoúv xôv 
Na^copaíov 

8 äxxeKpí9n ó 'Inaoúg Elxxov úp.ív ôxi 
eyw eip.r ev oúv epé £n,xeíxe ôupexe 
xoúxouc úxxáyeiv 

9 ľva xxX.npoo9fí ó Xóyoc ôv elxxev ôxi 
Ouc SéSooKcxc poi oÚk äxxoóXeaa eE, 
aúxôv oúSéva 

10 Eípoov oúv néxpoc ev_cov pávaipav 
eľÁKuaev aúxŕjv Kal e-aaiaev xôv xoú 
äpv_iepéwg SoúXov Kal äxxeKo^ev aúxoú 
xô cibxíov xô 5e^vôv f)v Se ôvopa xw 
SoúXw MaXv_og 



374 



JAN 18:19 



fciHe. %rpUickií 

11 I ŕekl Ježíš Petrovi: Schovej meč 
svúj do pošvy. Což nemám píti 
kalicha, kterýž mi dal Otec? 



12 Tedy 
a služebníci 
a svázali jej. 



zástup 
Židovští 



a hejtman 
jali Ježíše, 



13 A vedli ho k Annášovi nejprve; 
nebo byl test Kaifášúv, kterýž byl 
nejvyšším knézem toho leta. 

14 Kaifáš pak byl ten, kterýž byl 
radu dal Židúm, že by užitečné bylo, 
aby človek jeden umrel za lid. 

15 Sel pak za Ježíšem Šimon Petr 
a jiný učedlník. A ten učedlník byl 
znám nejvyššímu knézi, i všel 
s Ježíšem do siné nejvyššího knéze. 

16 Ale Petr stál u dverí vné. I vyšel 
ten druhý učedlník, kterýž byl znám 
nejvyššímu knézi, a promluvil 
s vratnou, i uvedl [tam] Petra. 

17 Tedy ŕekla Petrovi dévečka 
vratná: Nejsi-liž i ty z učedlníkú 
človeka toho? Ŕekl on: Nejsem. 

18 Stáli pak [tu] služebníci 
a pacholci, ktef íž oheň udélali, nebo 
zima bylo, i zhfívali se. A byl s nimi 
také i Petr, stoje [tu] a zhfívaje se. 

19 Tedy nejvyšší knéz tázal se Ježíše 
o učedlnících jeho a o učení jeho. 



Ttxtus fectytus 

11 elxxev oúv ô 'Inoouc; irä ľléxpcp 
BáXe xnv pávaipav aou eic xnv 9nKr|v 

TO TCOxŕ|piOV O SéSodKÉV pOl Ó TTOlTrjp oú 

pŕ| xríco aúxó 

12 'H oúv axxeípa Kal ô v_iAíapv_oc 
Kai oí úxxn.péxai xcov 'IouSaíwv 
auvé\a(3ov xôv 'Inaoúv Kal eonaav 
aúxôv 

13 Kal arxŕ|Y a Y ov aúxôv Tipôc 
'Ävvav xxpcoxov ŕ|v yap xcevGepôc; tou 
Kaíáipa ôg nv äpv_iepeúc; xoú eviauxoú 
eksívou- 

14 nv Se Ka'iáipac ô aup|3ouA.eúaac; 
xoíc; 'IouSaíoic; cm auptpépei eva 
avBpcoxxov äxcoAiaGai úxxep xoú Xaoú 

15 'HkoXouGei 5e rä 'Inooú Eĺpcov 
néxpog Kal ô aXXog pa9nxŕ|c; ô Se 
pa9nxŕ|c; eKeivog nv y vwot °£ T( í ) 
äpv_iepeí Kal auveiaŕjÄ.9ev xcp 'Inooú eíg 
xŕ|v aúA.ŕ|v tou äp^iepécoc 

16 ó Se néxpog eiaxŕ|Kei xxpôc; xŕ] 
Búpa e|co e^ABev oúv ó pa9nxŕ|c; ó 
aXXog ôc ŕ|v yvcootÔc xcp apyíepéi, Kal 
elxxev xfj Gupcopcp Kal eiaŕ|Y a Y ev T ° v 
néxpov 

17 Xéyei ouv r\ xraiSíaKn, ŕ) Gupcopóc 
xcp néxpcp Mr| Kal au ek xwv paBnxcov 
el xoú ävBpcóxcou xoúxou Xéyei eKeívog 
OÚk ei|aí 

18 eíaxŕ|K£vaav Se ol SouXov Kal oí 
úxxripéxai ävBpaKváv xxexxoinKÓxec; ôxi 
^uy_og tiv Kal eGeppaívovxo- r\v Se pex' 
aúxcov ó néxpog éaxcog Kal 
9epp.aivop.evoc; 

19 'O ouv äpvjepeúc; ipcóxnaev xôv 
'Inaoúv xcepl xcov paOnxcov aúxou Kal 
xcepl tt\<; 8i5av_fjg aúxou 



JAN 18:20 



375 



fciHe. %rpUickií 

20 Odpovédél jemu Ježíš: Já zjevné 
mluvil jsem svetu, já vždycky učíval 
jsem v škole a v chráme, kdežto se 
odevšad Židé scházejí, a tajné jsem nie 
nemluvil, 

21 Co se mne ptáš? Ptej se téch, 
kteŕíž mne slýchali, co jsem jim 
mluvil. Aj, tiť védí, co jsem já mluvil. 

22 A když on to povédél, jeden 
z služebníkú, stoje tu, dal poliček 
Ježišovi, fka: Tak-liž odpovídáš 
nejvyššímu knézi? 

23 Odpovédél mu Ježíš: Mluvil-li 
jsem zle, svédectví vydej o zlém; pakli 
dobre, proč mne tepeš? 

24 I poslal jej Annáš svázaného 
k Kaifášovi nejvyššímu knézi. 

25 Stál pak Šimon Petr, a zhfíval se. 
Tedy fekli jemu: Nejsi-liž i ty 
z učedlníkú jeho? Zaprel on a ŕekl: 
Nej sem. 

26 Dí jemu jeden z služebníkú 
nejvyššího knéze, príbuzný toho, 
kterémuž Petr uťal ucho: Zdaž jsem já 
tebe nevidel s ním v záhrade? 

27 Tedy Petr opét zaprel. A hned 
kohout zazpíval. 

28 I vedli Ježíše od Kaifáše do 
radného domu, a bylo ráno. Oni pak 
nevešli do radného domu, aby se 
nepoškvrnili, ale aby jedli beránka. 

29 Tedy vyšel k nim Pilát ven a ŕekl: 
Jakou žalobu vedete proti človeku 
tomuto? 



Ttxtus fece-ytus 

20 arreKpíGr] aúxw ô 'Ir]aoúc 'Ey<x> 
xrappTiaía eká\r\oa tw KÔapcp éyw 
TcávTOxe e5í8a|a év xŕ] auvaycoyfi Kai 
év xa> íepw ôxrou xrávxoxe oí 'IouSaíoi 
auvépv_ovTai Kai ev Kpimxcp eA.áA.r|aa 
oúSév 

21 xí pe éxrepodxac éxrepoóxriaov xoúc 
ctKr|KoÓTac xí éA.á\r|aa aúxoíc- íSe 
oúxoi o'íoaaiv a eixrov éycó 

22 xaúxa 5é aúxoú eíxróvxog eig xcov 
úxrripexcôv xrapeaxr|Kwc é'SwKev 
páxriapa to 'Ir|aoú eixrcóv Oííxoog 
äxcoKpívrj xw apyjepeí 

23 äxceKpí9r| aúxw ó 'Ir|aoúc. Eí 
KctKcoc eXáXr|aa papxúpr|aov xrepi xoú 
kokoú- ev Sé KaXwc. xí pe Sépeic. 

24 äxcéaxevXev aúxôv ó 'Ävvac 
SeSepévov xrpôc Ka'íáipav xôv apv_iepéa 

25 'Hv Sé Eípwv néxpoc. éaxwg Kai 
Beppaivôpevoc. eixcov oúv aúxw Mŕ| Kai 
au ex xóôv pa9r)xcôv aúxoú ei ripvŕjaaxo 
exeivog Kai eixcev OÚk eipí 

26 Aiyei eic ek xcôv 5oúA.wv xoú 
äpyjgpécDc auyyevríg c5v oú äxcÉKo^ev 
néxpoc xô côxíov OÚk éycó ae eiôov év 
rä Kŕ|xrco pex' aúxoú 

27 xráXiv oúv ipvŕjaaxo ô néxpog 
xai eúOécoc; äÄÍKxcop écpcóvr|aev 

28 'Äyouaiv oúv xôv 'Ir|aoúv äxcô xoú 
Ka'iátpa eic xo xcpavxcópiov f)v Sé 
Txpcoía Kai aúxoi ouk evafjXGov eic; xô 
xcpaixcópiov ľva pŕj piavBwaw aW ľva 
tpáyooaiv xô iiáaya 

29 é|ŕjA.9ev oúv ó IliXäxoc xcpôg 
aúxoúg Kai eixcev Tíva Kaxriyopíav 
tpépexe Kaxa xoú avGpcóxrou xoúxou 



376 



JAN 18:37 



fciHe. %rpUickií 

30 Odpovédéli a fekli jemu: Byť 
tento nebyl zločinec, nedali bychom 
ho tobé. 

31 I ŕekl jim Pilát: Vezmete vy jej, 
a podlé Zákona vašeho suďte ho. 
I fekli mu Židé: Námť nesluší zabíti 
zadného. 

32 Aby se reč Ježišova naplnila, 
kterouž ŕekl, znamenaje, kterou by 
smrtí mél umŕíti. 

33 Tedy Pilát všel opét do radného 
domu, i povolal Ježíše a ŕekl jemu: Ty- 
li jsi Král Židovský? 

34 Odpovédél Ježíš: Sám-li od sebe 
to pravíš, čili jiní tobé povédéli o mné? 

35 Odpovédél Pilát: Zdaliž jsem já 
Žid? Národ tvúj a prední knéží dali mi 
tebe. Co jsi učinil? 

36 Odpovédél Ježíš: Království mé 
není z tohoto sveta. Byť z tohoto sveta 
bylo království mé, služebníci moji 
bránili by [mne], abych nebyl vydán 
Židúm. Ale nyní mé království není 
odsud. 

37 1 ŕekl jemu Pilát: Tedy král jsi ty? 
Dí Ježíš: Ty pravíš, že já král jsem. Jáť 
jsem se k tomu narodil, a proto jsem 
na svet pfišel, abych svédectví vydal 
pravde. Každý, kdož jest z pravdy, 
slyší hlas múj. 



Ttxtus fectytus 

30 ônT£Kpí9r|aav Kal elxcov aúxw Ev 
prj f)v oúxoc koikôttoióc, ouk av aoi 
xcapeScÓKapev aúxóv 

31 eixcev oúv aúxoíc ó niXacoc 
Aá|3exe aúxôv úpeíc Kal Kctxá xôv 
vópov úpwv Kpívaxe aúxóv elxcov oúv 
aúxw ol 'IouSaíoi 'Hpív oÚk e^eaxiv 
äxcoKxevvaí oúSéva- 

32 ľva ô Xóyoc xoú 'Ir]aoú xcA.r)podGfi 
ov eixcev aripaívwv xcoícp Gaváxcp 
fjpeA.A.ev áxcoGvŕ|aKeiv 

33 Eíaŕ)A.9ev oúv eíc; xô xcparccópiov 
xcáXiv ô ľliXäxog Kal éipcóvriaev xôv 
'Ir]aoúv Kal eixcev aúxw £ú ev ó 
{3aaiA.eúg xcôv 'Iouóaíwv 

34 äxcexplGr) aúxw ó 'Ir]aoúc acp' 
éauxoú aú xouxo Aiyeic. fj aXXoi aoi 
elxcov xcepl epoú 

35 äxcexplGr) ô ľliXäxog Mŕjxi éyw 
'IouSaíóc. elpv xô é'Gvoc. xô aôv Kal oí 
äp)(iepeíc. xcapéSoaKáv ae epoí- xí 
excoŕr]aac 

36 äxceKpíGr) ó 'Ir]aoúc 'H f3aai\eía ŕ| 
eprj oÚk eoxiv Ik xoú KÓapou xoúxou- eí 
eK xou KÓapou xoúxou ŕ|v rj (BaaiXeía rj 
eprj oí úxcripéxai av oí epol rjycoví^ovxo 
ľva pr) xcapaSoGw xovc 'IouSaíoig- vuv 
óe ŕ) (BaaiXeía ŕ) eprj oÚk eaxiv évxeúGev 

37 eixcev ouv aúxw ó ľliXaxog 
OÚkouv (BaaiXeug ev aú äxceKpíGr) ó 
'Ir)aoug Eu Äiyeic ôxv (BaaiXeúg eípi 
éya> eyčo eíc; xouxo yeyévvripai Kal eíc 
xouxo eXŕjXuGa eíg xôv KÓapov ľva 
papxupŕjaoo xrj äX.r)Geía- xcac ó cov Ik 
xŕjc äA.r]Geíac aKoúei pou xŕj$ cpoovŕjc 



JAN 18:3 



377 



fciHe. %rpUickií 

38 Dí jemu Pilát: Co jest pravda? 
A když to ŕekl, opét vyšel k Židúm, 
a dí jim: Já na nem žádné viny 
nenalézám. 

39 Ale jest obyčej váš, abych vám 
prepustil jednoho [vézné] na 
velikunoc. Chcete-liž tedy, ať vám 
prepustím Krále Židovského? 

40 I zkŕikli opét všickni, fkouce: Ne 
toho, ale Barabbáše. Byl pak Barabbáš 
lotr. 

*1 {~\Tedy vzal Pilát Ježíše, 
_L *s a zbičoval jej. 

2 A žoldnéŕi zpletše korunu z tŕní, 
vstavili na hlavu jeho, a pláštém 
šarlatovým priodeli jej. 

3 A fíkali: Zdrav buď, Králi 
Židovský. A dávali jemu poličky. 

4 I vyšel opét ven Pilát, a ŕekl jim: 
Aj, vyvedú jej vám ven, abyste 
poznali, žeť na ném žádné viny 
nenalézám. 

5 Tedy vyšel Ježíš ven, nesa tŕňovou 
korunu a plášť šarlatový. I ŕekl jim 
[Pilát]: Aj, človek. 

6 A jakž jej uzreli prední knéží 
a služebníci [jejich], zkŕikli fkouce: 
Ukrižuj, ukrižuj [ho]. Dí jim Pilát: 
Vezmétež vy jej a ukrižujte, nebo já na 
ném viny nenalézám. 

7 Odpovédéli jemu Židé: My Zákon 
máme, a podlé Zákona našeho máť 
umŕíti, nebo Synem Božím se činil. 



Te-xtus fete-ytus 

38 Aiyei co/xw ô rhA.aroc Tí eotiv 
ä\ŕ|9eia Kal touto errrwv iráXiv 
e^fjXGev Trpôg touc. 'IouSaíoug Kal Aiyei 
auToTc. 'Eyw oú8euíav arríav eúpíaKco 
ev co/tw 

x. 

39 ecnív Sé auvŕjGeia úpív ľva eva 
úuvv ctTroXúaco ev to Tráava- (3oúXea9e 
ouv úuív aTToXúaco tov (BaaiXéa twv 
'IouSaíoov 

40 gKpaúyaaav ouv TráXiv TrávTec, 
AiyovTec Mŕ| toutov aXXa tov 
Bapa(3[3äv ŕ|v 5e ó Bapa[3[3ag A.naTŕ|c 

"1 QTóte ouv eX.a[3ev ó IliXaTo^ tov 
-L y 'Inaouv Kal euaaTÍycoaev 

2 Kal oí CTTpaTi&rrai TrXé^avTeg 
oréipavov eE, aKav9wv ETTeBnKav auTou 
Trj KecpaX.^ Kal ípómov Tropipupouv 
Trepié(3aXov aúrav 

3 Kal eX.£yov Xavpe ô (BaavXeug tgov 
'IouSaícov Kal e5í8ouv aÚTÓo 
pairíapaTa 

4 e^fjXGev ouv ttóXiv e|oo ó rhXaroc 
Kal Aiyei aúreic "iSe ayco úpív outÔv 
eE,(x> ľva yvcÔTe oti ev aÚTW oúSeuíav 
altiav eúpíaKco 

5 e^ŕjABev ouv ô 'Inaouc e^w ipopwv 
tov cxkÓvBivov oreipavov Kal to 
TTopipupouv iucmov Kal Äiyei aÚTOig 
"l5e ô ävGpooTTog 

6 ot£ ouv evSov aÚTÔv oí äp)(iepeíc. 
Kal oí ÚTrnpéTai eKpaúyaaav XéyovTe^ 
ETaúpooaov oraúpooaov Xiyei aÚTOic. ó 
rhXaroc Aá(3eTe aÚTÔv úpeíc Kal 
OTaupoóaaTe- eyw yáp oúv_ eúpíaKco ev 
aÚTW aiTiav 

7 ônTeKpíGnaav aÚTW ov 'IouSaíoi 
'Hpdc vópov é')(opev Kal Kára tov 
vópov ŕjpcov ôipeíA.ei ónroGaveív oti 
éauTov ulov Beou eiroínaev 



378 



JAN 19:16 



fciHe. %rpUickií 

8 A když Pilát uslyšel tuto reč, více 
se obával. 

9 I všel do radného domu zase, 
a fekl Ježišovi: Odkud jsi ty? Ale Ježíš 
nedal jemu odpovedi. 

10 Tedy fekl jemu Pilát: Nemluvíš se 
mnou? Nevíš-liž, že mám moc 
ukfižovati té a moc mám propustiti 
tebe? 

1 1 Odpovédél Ježíš: Nemél bys nade 
mnou moci nižádné, byť nebylo dano 
s húry; protož, kdoť jest mne tobé 
vydal, vétšíť hŕích má. 

12 Od té [chvíle] hledal Pilát 
propustiti ho. Ale Židé volali fkouce: 
Propustíš-li tohoto, nejsi pfítel císafúv; 
[nebo] každý, kdož se králem činí, 
protiví se císaŕi. 

13 Tedy Pilát uslyšev tu reč, vyvedl 
ven Ježíše, a sedí na soudné stolici na 
místé, kteréž slove Litostrotos, 
a Židovský Gabbata. 

14 A byl [den] pripravovaní pred 
velikonocí, okolo šesté hodiny. I ŕekl 
Židúm: Aj, král váš. 

15 Oni pak zkfikli: Vezmi, vezmi [a] 
ukrižuj jej. Ŕekl jim Pilát: Krále vašeho 
ukfižuji? Odpovédéli prední knéží: 
Nemámeť krále, než císaŕe. 

16 Tedy vydal jim ho, aby byl 
ukfižován. I pojali Ježíše a vedli [jej 
ven]. 



Ttxtus fectytus 

8 "Oxe ouv fJKouaev ô rhXaxoc 
xoúxov xôv Xóyov paA.A.ov etpo|3ŕ|9r| 

9 Kal eíafjXGev eíg xô xxpaixcopiov 
TcáXvv Kal Aiyei xco 'Ir|aoú nóGev el aú 
ó Se 'IriaoOg ónxÓKpiaiv oÚk é'ScoKev 
aúxco 

10 Aiyei ouv aúxco ó nvXäxog 'Epol 
oú XaXeíg oÚk olSag cm e|ouaíav eycú 
axaupcoaaí ae Kal e^ouaíav e^co 
arxoXúaaí ae 

11 axx£Kpí9r| ô 'Iriaouc OÚk e\ye<; 
e^ouaíav oúSepíav Kax' epoú el pŕ| f)v 
aoi SeSopévov ävcoGev 8vá xoúxo ô 
xxapaSiSoúg pé aoi peí^ova ápapxíav 

12 Ik xoúxou eí/jtei ô ľliXäxog 
äxxoXuaai aúxóv ol Se 'IouSaíoi 
eKpa^ov Áiyovxec 'Eáv xoúxov 
axxoA.úarjc oÚk el cpíXoc xou Kaíaapoc- 
xxäg ó |3aaiAia aúxóv xxoicov avxiAiyei 
xco Kaíaapi 

13 'O ouv EliXaxog aKoúaag xouxov 
xôv Ä.oyôv, fjyayev e|co xôv 'Ir)aoúv Kal 
gKÓBiaev éxxl xou (3ŕ)paxog elc xóxxov 
Xeyópevov AiGóaxpcoxov 'E(3pa'iaxl 5e 
rappaGa 

14 f)v 8é xcapaaKeur) xou Jiáaya cápa 
5e côael eKxr| Kal Xiyei xolc 'IouSaíoig 
"iSe ó (BaaiXeúg úpcov 

15 ol 5é eKpaúyaaav Apov apov 
axaúpcoaov aúxóv Aiyei aúxoíc ó 
EliXäxog Tôv |3aaiAia úpcôv 
axaupcóaco arxeKpí9r|aav ol apv_iepeíc 
OÚk é'v_opev (BaavXéa el prj Kaíaapa 

16 xóxe ouv xxapéôcoKev aúxôv aúxoíc 
ľva axaupwBfi EIapéXa(3ov Se xôv 
'Iľ|aoúv Kal axcŕ)yayov 



JAN 19:17 



379 



fciHe. TCrttiiÚLií 

17 A [on] nesa kríž svúj, šel [až] na 
místo, kteréž slove popravné, 
a Židovský Golgota. 

18 Kdežto ukrižovali ho, a s nímjiné 
dva s obou strán, a v prostŕedku 
Ježíše. 

19 Napsal pak i nápis Pilát, a vstavil 
na kríž. A bylo napsáno: Ježíš 
Nazaretský, Král Židovský. 

20 Ten pak nápis množí z Židú čtli; 
nebo blízko mesta bylo to místo, kdež 
ukfižován byl Ježíš. A bylo psáno 
Židovský, TR [a] Latine. 



21 Tedy prední knéží Židovští fekli 
Pilátovi: Nepiš: Král Židovský, ale že 
on fekl: Král Židovský jsem. 



22 Odpovédél Pilát: Co jsem psal, 
psal jsem. 

23 Žoldnéfi pak, když Ježíše 
ukrižovali, vzali roucha jeho, a učinili 
čtyfi díly, každému rytífi díl [jeden, 
vzali také] i sukni, kterážto sukne byla 
nesšívaná, [ale] odvrchu všecka 
naskrze setkaná. 

24 1 fekli mezi sebou: Neroztrhujme 
jí, ale losujme o ni, čí bude. Aby se 
naplnilo písmo, fkoucí: Rozdelili sobé 
roucho mé, a o múj odev metali los. 
A žoldnéŕi zajisté tak učinili. 



Te-xtus fete-ytus 

17 Kal (BaoTá^wv xôv axaupôv 
aúxou e|f)X9£v eig xôv A.eyôpevov 
Kpavíou Tottov og Aiyexai 'EBpaíarl 
ToXyoGa 

18 ôxrou aúxôv éoxaúpcoaav Kai pex' 
aúxoú aXXoug Súo evxeuGev Kal 
évxeuGev péaov 5e xôv 'Ir]aouv 

19 eypaipev Se Kal xíxXov ó IlvXaxog 
Kal é'9r|K£v excl xou axaupou- ŕ|v 5e 
yeypappévov 'lr\ao\i<; ó Na^oopaíog ó 
BaaiA.euc; xcôv 'Iou5aíwv 

20 xouxov ouv xôv xíxXov xcoXXol 
ävéyvcoaav xcôv 'IouSaíwv oxv eyyuc; 
f)v xfjg xcóXeoog ô xóxcog ôxrou 
eaxaupcóGr] ó 'Ir)aoug- Kal f]v 
yeypappévov EBpaíaxí 'EWnvicm 
'Pcopa'íoxí 

21 eXeyov ouv tq nvXáxco oí 
äpv_igpeíg xcôv 'IouSaícov Mrj ypátpe- 'O 
BaaiXeuc; räv 'IouSaícov ä\X' ôxv 
eKEivog elxcev BaaiXeúg elpi xcôv 
'IouSaícov 

22 äxceKpí9r| ó IliXaxog "O yéypacpa 
yéypatpa 

23 Ov ouv axpaxicôxai ôxe 
éoxaúpcoaav xôv 'Ir]aouv é'XaBov xa 
ípáxia aúxoú Kal éxroír|aav réaaapa 
pépr) éKáaxco axpaxicóxrj pépog Kal xôv 
y_ixcôva f)v Sé ó v_ixcov appacpoc;, Ik xcôv 
avcoGev útpavxôg Si' ôXou 

24 elxcov ouv xcpôg äXXŕjXoug Mľ| 
avJacopEV aúxóv aXXa A.áv_copev xrepl 
aúxoú xívog eaxav íva ŕ) ypatprj 
TxXripcoGfi ŕ) Aiyouaa- Aigpepíaavxo xa 
ípáxiá pou éauxoíg Kal excl xôv 
ípaxiapóv pou e'BaA.ov KXfjpov Oí pév 
ouv oxpaxicôxai xauxa excoír)aav 



380 



JAN 19:3 3 



fciHe. %r(UickÁ 

25 Stály pak blízko kríže Ježišova 
matka jeho a sestra matky jeho, Maria, 
[manželka] Kleofášova, a Maria 
Magdaléna. 

26 Tedy Ježíš uzfev matku 
a učedlníka tu stojícího, kteréhož 
miloval, fekl k matce své: Ženo, aj, syn 
tvúj. 

27 Potom fekl učedlníkovi: Aj, 
matka tvá. A od té hodiny prijal ji 
učedlník ten k sobé. 

28 Potom veda Ježíš, že již všecko 
[jiné] dokonáno jest, aby se naplnilo 
písmo, ŕekl: Žízním. 

29 Byla pak tu postavená nádoba 
plná octa. Tedy oni naplnili houbu 
octem, a obloživše yzopem, podali 
k ústúm jeho. 

30 A když okúsil Ježíš octa, fekl: 
Dokonánoť jest. A nakloniv hlavy, 
ducha [Otci] poručil. 

31 Židé pak, aby nezústala na kríži 
tela na sobotu, ponévadž byl den 
pripravovaní, (byl zajisté veliký ten 
den sobotní,) prosili Piláta, aby 
zlámáni byli hnátové jejich a [aby] byli 
složeni. 

32 1 prišli žoldnéf i, a prvnímu zajisté 
zlámali hnáty, i druhému, kterýž 
ukfižován byl s ním. 

33 Ale k Ježišovi pfišedše, jakž 
uzreli jej již mŕtveho, nelámali hnátu 
jeho. 



Te-xtvts fece-ytus 

25 eíaxŕ)Keiaav 5é Tcapá rä axaupw 
tou 'Inaoú ŕj |_iŕ|xr|p aúxoú Kal ŕ) äSeXipŕj 
xŕjc. pnxpôg aúxoú Mapía ŕj xoú K\wn:ä 
Kai Mapía ŕ) May8aA.nvŕ| 

26 'Inaouc oúv vSwv xŕ|v pnxépa Kal 
xôv pa9nxŕ|v xrapeaxwxa ôv riyáxca 
Äiyei xrj pnxpí aúxoú, ľúvaí í5oú ó uíóc 
aou 

27 eixa Aiyei xw paGnxf] 'l5oú, ŕ) 
pŕjxnp aou Kai axť eKeívng x% copag 
eX.a(3ev aúxr|v ô pa9nxr|c. eíg xa íSia 

28 Mexá xouxo elSčog ó 'Inaouc. ôxi 
xcávxa fjSn xexéXeaxai vva xeXeiwGf] ŕ) 
ypaipŕj Aiyei Auliw 

29 aKeuog oúv eKeixo ô^oug peaxóv 
oí 8e, xc\ŕ|aavxeg axróyyov ôi;ouc. Kai 
úaacóxcco xcepiBévxeg TxpoaŕjveyKav 
aúxou rä axôpaxi 

30 ôxe oúv e\.a(3ev xô ô|og ó 'Inaoúg 
eixcev TexéXeaxai Kai KAAvac. xijv 
K£ipaA.ŕ|v TxapéScoKev xô xrveúpa 

31 Oí oúv 'IouSaíoi íva pŕj peívrj exci 
xoú oxaupoú xá acópaxa ev xw 
aa(3páxw excei xrapaaKeuŕ| f)v f)v yáp 
peyáXn ŕ) ŕ|pépa ekeivou xoú aa[3[3áxou 
ŕjpoóxnaav xôv ľliXäxov vva 
Kaxeaywaiv aúxwv xa oKek.r\ Kai 
äpBwaiv 

32 f)X9ov oúv ov axpaxioäxai Kai xoú 
pev xcpoóxou Kaxéa^av xa aKgXn Kai 
xoú aXXou xoú auaxaupooGévxog aúxw- 

33 exri 5e xôv 'Inaoúv eXGôvxeg wg 
elSov aúxôv fj5n xeBvnKÓxa oú 
Kaxéa^av aúxoú xa oKÉXri 



JAN 19:3 4 



381 



fciHe. %rpUickií 

34 Ale jeden z žoldnéŕú bok jeho 
kopím otevf el, a hned vyšla krev 
a voda. 

35 A ten, jenž videl, svédectví vydal, 
a pravé jest svédectví jeho; onť vi, že 
pravé veci praví, abyste i vy verili. 

36 Stalo se pak to, aby se naplnilo 
Písmo: Kost jeho [žádná] nebude 
zlámána. 

37 A opét jiné Písmo dí: Uzŕíť, 
v koho jsou bodli. 

38 Potom pak prosil Piláta Jozef 
z Arimatie, (kterýž byl učedlník 
Ježíšúv, ale tajný, pro strach 
Židovský,) aby sňal telo Ježišovo. 
I dopustil Pilát. A on pf išed, i sňal telo 
Ježišovo. 

39 Pf išel pak i Nikodém, (kterýž byl 
prvé pfišel k Ježišovi v noci,) nesa 
smíšení mirry a aloes okolo sta liber. 

40 Tedy vzali telo Ježišovo, 
a obvinuli je prostéradly s vonnými 
vécmi, jakž obyčej jest Židúm se 
pochovávati. 

41 A byla na tom místé, kdež 
ukfižován byl, záhrada, a v záhrade 
hrob nový, v némžto ješté žádný nebyl 
pochován. 

42 Protož tu pro den pripravovaní 
Židovský, že blízko byl hrob, položili 
Ježíše. 



Ttxtus fectytus 

34 aXX' eic xcov oxpaxicdxcov X.óyx\] 
aúxoú xnv xrXeupav evui;ev Kal eúBuc 
é|nA.9ev alpa Kal uSwp 

35 xal ô éoopaKČoc pepapxúpr|Kev Kal 
ä\r|9ivr| aúxoú eaxiv ŕ) papxupía 
KaKeívog olSev ôxv äXr)9f) Aiy 61 l ' va 
úpeig xcvaxeúar|xe 

36 eyévexo yap xaúxa ľva ŕj YP 01 "!"! 
TxXr)pco9fi 'Oaxoúv oú auvxpi(3naexai 
aúxoú 

37 Kal xcáXiv éxépa YP ^ 1 ! ^éyei 
"O^ovxai eíg ôv é|eKévxr|aav 

38 Mexá Se xauxa r)pcóxr|aev xôv 
ľhXäxov ó 'Icoaŕjtp ó äxcô Äpipa9aíag 
ôv pa9ľ|xr)g xoú 'Ir|aoú KeKpuppévog 5é 
5iá xôv cpó(3ov xcôv 'IouSaíwv ľva aprj 
xo acôpa xoú 'lr\oo\i- Kal éxréxpei)/ev ó 
ľliXäxog f|X9ev ouv Kal f|pev xo acôpa 
xou 'Iľ|aou 

39 nA.9ev Se Kal NiKÓSripoc ó e\9cov 
xcpôg xôv 'Iľ|aouv vukxoc; xo xcpcôxov 
tpépcov pvYpa apúpvríg Kal ä\óng côael 
Xíxpag ÉKaxóv 

40 e\.a[3ov ouv xô acôpa xou 'lr\ao\i 
Kal é'5r|aav aúxô ô9ovíoic; pexa xcôv 
äpcopáxcov Ka9cog é'9oc éoxlv xoíc 
'IouSaíoic evxatpiái^eiv 

41 nv 5é év xcp xóxccp ôxrou 
éaxaupcó9r| Knxroc Kal ev xcp Knxrcp 
pvripeíov Kaivôv ev cp oúSéxcco oúSelc 
exé9r| 

42 eKeí ouv 5iá xŕ|v xcapaaKeurjv xcôv 
'IouSaícov ôxv eYY u ? H v T o pvripeíov 
é'9r)Kav xôv 'Ir)aouv 



382 



JAN 20:11 



fciHe. %mlickÁ 

O ^\P rvn í P a k den po sobote Maria 
A- \J Magdaléna prišla ráno k hrobu, 
když ješté tma bylo. I uzrela kámen 
odvalený od hrobu. 

2 I béžela [odtud] a prišla 
k Šimonovi Petrovi a k jinému 
učedlníku, jehož miloval Ježíš, a fekla 
jim: Vzali Pána z hrobu, a nevime, kde 
jsou jej položili. 

3 Tedy vyšel Petr a jiný učedlník, 
a šli k hrobu. 

4 I béželi oba spolu. Ale ten druhý 
učedlník pfedbéhl Petra, a pfišel prvé 
k hrobu. 

5 A nachýliv se, uzrel prostéradla 
položená, ale však tam nevšel. 

6 Tedy pŕišel Šimon Petr, za ním jda, 
a všel do hrobu. I uzrel prostéradla 
položená, 

7 A rouchu, kteráž byla na hlavé 
jeho, ne s prostéradly položenou, ale 
obzvláštné svinutou na jednom místé. 

8 Potom všel i ten druhý učedlník, 
kterýž byl prvé pfišel k hrobu, i uzrel 
a uveril. 

9 Nebo ješté neznali Písma, že mél 
[Kristus] z mŕtvych vstáti. 

10 I odešli zase ti učedlníci tam, 
kdež prvé byli. 

11 Ale Maria stála u hrobu vné, 
plačici. A když plakala, naklonila se 
do hrobu. 



Ttxtus fectytus 

O ^~\Trj 8e \uq räv oa[3páxcov 
^.v/Mapía ŕ) May8aXr|vr| épv_exai 
TTpwí OKOiíac. é'xi oiíar|g evc. xô pvr|p.eíov 
Kal pAixrei xôv Ai9ov rjppÉvov ek tou 
p.vr|p.eíou 

2 Tpév_gi oúv Kal epv_£Tai xrpôc 
Eípoova nérpov Kal xrpôc xôv aXXov 
pa9r|Trjv ôv ecpíXei ó 'Ir|aoGc Kal Xéyei 
auxovc 'Hpav xôv KÚpiov ek tou 
p.vr|p.£Íou Kal ouk oioapev xroú e'9r|Kav 
aúxóv 

3 'E|f)\9ev oúv ó néxpog Kal ô aWoc 
pa9r)Tŕ)g Kal fjpv_ovxo elg to pvripeíov 

4 erpeypv Se oí Súo óp.oú- Kal ó 
aWoc pa9r|Tr|g xrpoéSpaL-iev xáv_vov tou 
ľléxpou Kal f)X9ev Trpôrroc elg xô 
pvripeíov 

5 Kal xrapaKÚ^ac |3Aítt£i Keípsva xá 
ô9ôvia oú pivxoi äaŕjABev 

6 epv_exav ouv Eípoov ľléxpog 
Óiko\ou9&)v aúxw Kal elaf|X9ev eíc. xô 
pvripgíov Kal 9ewpeí xa ô9ôvia Keípeva 

7 Kal xô aouSápiov ô ŕ|v exrl xŕ)c. 
Ke<|)aXf)g aúxou oú pexa xgďv ô9ovíoov 
Kgípevov aXXa xwplg evxexuXiyiJévov 
eic. eva xóxcov 

8 xóxe oúv eíafj\9ev Kal ó äWog 
pa9r|xr|g ó e\9wv xrpodxog elg xô 
pvripgíov Kal el5ev Kal excíaxeuaev 

9 oúSéxcoo yôp rjSaaav xrjv Ypa<J"l v 
ôxi Seí aúxôv ek veKpóäv avaaxf)vav 

10 aTxŕ)Ä.9ov oúv xráXiv xrpôc éauxoúg 
oí pa9r|xaí 

11 Mapía Se elaxŕ|Kei xrpôc. xô 
p.vr|p.£Íov KXaíouaa e^w wg oúv eKXaiev 
xcapéKu^ev eic; xô (avripeíov 



JAN 20:12 



383 



fciHe. %mlickÁ 

12 A uzrela dva andély v bílém 
[rouše] sedící, jednoho u hlavy 
a druhého u noh, tu kdež bylo 
položeno telo Ježišovo. 

13 Ktefížto fekli jí: Ženo, co plačeš? 
I dí jim: Vzali Pána mého, a nevím, 
kde ho položili. 

14 To když fekla, obrátila se 
zpátkem, a uzrela Ježíše, an stojí, ale 
nevedela, by Ježíš byl. 

15 Dí jí Ježíš: Ženo, co plačeš? Koho 
hledáš? Ona domnívajici se, že by 
záhradník byl, fekla jemu: Pane, vzal- 
lis ty jej, povez mi, kdes ho položil, ať 
já jej vezmú. 

16 Rekl jí Ježíš: Maria. Obrátivši se 
ona, fekla jemu: Rabbóni, jenž se 
vykladá: Mistŕe. 

17 Dí jí Ježíš: Nedotýkejž se mne; 
neb jsem ješté nevstoupil k Otci 
svému. Ale jdiž k bratfím mým, 
a povez jim: Vstupuji k Otci svému, 
a k Otci vašemu, k Bohu svému, 
a k Bohu vašemu. 

18 I prišla Maria Magdaléna, 
zvéstujici učedlníkúm, že by videla 
Pána a že jí to povédél. 



Ttxtus fectytus 

12 xai Gewpeí Súo ayyéXouc. ev 
A.£UKovc Ka9e£opévouc eva xrpóc tv\ 
K£ipaA.rj Kal eva xrpóc. xoíg xroaív óxrou 
eKeixo to awpa xoú 'Ir)aoú 

13 Kal Aiyouaiv aúxrj exeivoi ľúvaí 
xí KXaíeig Aiyei aúxoíg ôxi 'Hpav xóv 
KÚpióv pou Kal oÚk oi5a xroú é'9r]Kav 
aúxóv 

14 Kal touto: eíxroúaa eoxpáipr] eig xa 
cnxíaco Kal Becopeí xôv 'Inaoúv gaxôrra 
Kal oÚk rjSei oxv ô 'Inaouc éoxiv 

15 Aiyei aúxrj ó 'lr\aov<; ľúvaí xí 
KXaíeig xíva t,r\Tel<; eKeívr] SoKoúaa ôxi 
ó Knxroupóc. éaxiv Aiyei aúxw Kúpte eí 
aii e(3áaxaaag aúxóv enxé poi xroú 
aúxóv e9r|Kac Kaya> aúxóv apw 

16 Aiyei aúxŕ] o 'lr\oo\i<; Mapía 
axpaipeíaa eKeívr] Aiyei aúxw 
'Pa[3(3ouvi ó Äiyexai AiSáaKaXe 

17 Aiyei aúxrj ó 'Inaoúg Mŕ| pou 
axrxou oúxrco yap ava(3é(3r|Ka xrpóg xóv 
xraxépa- pou xropeúou Se xrpóc; xoúg 
aSeXipoúg pou Kal eíxre aúxoíg 
Äva[3aívoo xrpóg xóv xraxépa pou Kal 
xraxépa úpwv Kal 9eóv pou Kal Beóv 
úpwv 

18 é'pv_exai Mapía ŕ) MaySaA.r]vrj 
axcayyéXXouaa xovg paBnxavg óxi 
écópaKev xóv KÚpvov Kal xaúxa elxrev 
aúxfj 



384 



JAN 20:27 



fciHe. %rpUickií 

19 Když pak byl večer toho dne, 
kterýž jest první po sobote, a dvere 
byly zavŕíny, kdež byli učedlníci 
shromáždéni, pro strach Židovský, 
pŕišel Ježíš, a stál u prostred, a ŕekl 
jim: Pokoj vám. 

20 A to povédév, ukázal jim ruce 
i bok svúj. I zradovali se učedlníci, 
vidouce Pána. 

21 Tedy ŕekl jim opét: Pokoj vám. 
Jakož mne poslal Otec, tak i já posilám 
vás. 

22 To povédév, dechl, a ŕekl jim: 
Prijmete Ducha svätého. 

23 Kterýmžkoli odpustili byste 
hfíchy, odpouštéjíť se jim; 
a kterýmžkoli zadrželi byste [je], 
zadržániť jsou. 

24 Tomáš pak jeden ze dvanácti, 
jenž sloul Didymus, nebyl s nimi, 
když byl pŕišel Ježíš. 

25 I ŕekli jemu jiní učedlníci: Videli 
jsme Pána. A on ŕekl jim: Leč uzŕím 
v rukou jeho bodení hŕebú, a vpustím 
prst svúj v místo hŕebú, a ruku svou 
vložím v bok jeho, nikoli neuverím. 



26 A po ôsmi dnech opét učedlníci 
jeho byli vnitŕ, a Tomáš s nimi. Pŕišel 
Ježíš, a dvere byly zavŕíny, i stál 
uprostred a ŕekl: Pokoj vám. 

27 Potom ŕekl k Tomášovi: Vložiž 
prst svúj sem, a viz ruce mé, a vztáhni 
ruku svou, a vpust' v bok múj, 
a nebudiž neverí cí, ale véŕící. 



Te-xtus %tz.tytu$ 

19 Oúar|c oúv čupiac xf] ŕ|pépa eKgívrj 
Tfj pia tov aaP(3áxoov Kal to v 9upwv 
KeKXaapivoov Ôttou ŕ|aav oí pa9r)ral 
auvriypévoi Siá tov ipó|3ov tov 
'IouSaíoov f)X9ev ó 'Ir|aoúc Kal eaxr| eic 
xô péaov xai Äiyei aÚTOic Eipŕjvri úpív 

20 xai touto šorov é'Sei^ev auToíc 
tcxc x e V a í Kai T1 l v TcXeupáv aÚToO 
kyápr\oav oúv oí pa9r)rai iSóvrec tov 

KÚpiOV 

21 enrev oúv aÚTOic ó 'Ir)ooúc ttóXiv 
Eipŕjvri úpív Ka9wc an:éoTaA.Kév pe ô 
TtaTŕ)p Kayw TrépTro úpac 

22 Kal touto šorov éveipúar|aev xai 
Aiyei aÚTOic Aá[3eTe Trveúpa ayiov 

23 äv Tivoov äipŕrre rac ápapTÍac 
äipiévrai auToíc äv tivcov KpaTÍJTe 
K£KpaTr|VTai 

24 Ooopac Sé eic ex tov ScóSexa ô 
Xeyópevog AíSupoc ouk ŕ|v pgť outov 
ot6 f)X9ev ó 'Ir|aoúc 

25 eX.eyov oúv oÚto oi aXXoi 
pa9r)Taí EwpaKapev tov KÚpiov ó Se 
emev aÚTOic 'Eäv pŕ| íSoo ev rate 
yepoiv aÚTOÚ tov tuttov tov ŕjAcov Kal 
(3áXw tov SóktuXóv pou eíc; tov tuttov 
tov fjX.oov Kai |3áÄ.oo Trjv \elpa pou eic 
Trjv TrX.eupäv aÚTOÚ oú pŕj TTKrreúaco 

26 Kal pe9' ŕ|pépac okto ttoX.iv ŕ|aav 
eaoo oí pa9r)Tal aÚTOÚ Kal Gwpac peT' 
aÚTOv ep^erai ô 'Ir|aoúc twv 9upcov 
KeK^Eiapévcov Kal eott] eic to péaov 
Kal enrev Eipŕjvri úplv 

27 eira Aiyei tô Ocopa <Pépe tov 
SóktuXóv aou á>8e Kal l'Se rac. y^gípág 
pou Kal cpépe Tŕ|v xeípá aou Kal (3áXe 
eic Tŕ)v TrXeupáv pou Kal pŕ| yívou 
onriaTog a\Xa iriaTÓg 



JAN 20:2 



385 



fciHe. %rpUickií 

28 I odpovédél Tomáš a ŕekl jemu: 
Pán múj a Búh múj. 

29 Dí jemu Ježíš: Žes mne videl, 
Tomáši, uveril jsi. Blahoslavení, kteŕíž 
nevideli, a uverili. 

30 Mnohé zajisté i jiné divy činil 
Ježíš pred obličejem učedlníkú svých, 
kteréž nejsou psány v knize této. 

31 Ale toto psáno jest, abyste verili, 
že Ježíš jest Kristus, Syn Boží, a abyste 
véŕíce, život [večný] méli ve jménu 
jeho. 



Ttxtus fectytus 

28 Kal äTceKpí9r| 'O Gwpac Kal elxrev 
aúxw ó KÚpióc \\o\i Kal ô 9eóg pou 

29 Aiyei aúxw ô 'Ir|aoGc "Oxi 
écópaKÓg pe Goopa TxexríaxetiKac 
paKapioi oí pŕ| iSóvxec Kal 
Txiaxeúaavxeg 

30 ľloXXá pév oúv Kal äXXa aripeía 
excoíľ|a£v ó 'Ir|aoGc. evcóxcvov xcov 
pa9ľ|xcôv aúxou ä oúk eoxiv 
yeypappéva év xcp (3i(3\íco xoúxcp- 

31 xaGxa Se yéypaxrxai lva 
Txiaxeúar)xe ôxi ó 'Ir|aoGc eaxiv ó 
Xpiaxôg ó uíóc. xou Geou Kal ľva 
xriaxeúovxeg £wŕjv eyjixe év xa> ôvópaxi 
auxou 



<^\ "I Potom [opét] zjevil se Ježíš 
A~ _L učedlníkúm u more 

Tiberiadského. A zjevil se takto: 

2 Byli spolu Šimon Petr a Tomáš, 
jenž sloul Didymus, a Natanael, jenž 
byl z Kány Galilejské, a synove 
Zebedeovi, a jiní z učedlníkú jeho dva. 

3 Dí jim Šimon Petr: Pújdu ryb 
loviti. Rekli jemu: Pújdeme i my 
s tebou. I šli, a vstoupili na lodí hned; 
a té noci nie nepopadli. 

4 A když bylo již ráno, stál Ježíš na 
brehu. Nevedeli však učedlníci, by 
Ježíš byl. 

5 Tedy dí jim Ježíš: Dítky, máte-li 
jakou krmičku? Odpovédéli jemu: 
Nemáme. 



ŕ"} "I Mexa xaúxa éipavépooaev éauxóv 
Á- _L xcáXiv ó 'Ir|ao{/g xoíg pa9r|xaíc. 
éxrl xŕjc 9a\áaar|c xŕ)c Ti(3epiáSog- 
éipavépooaev 5é ouxoog 

2 ŕ|aav ôpou Eípoov Iléxpoc Kal 
Gcopac ô Xeyópevog AíSupoc Kal 
NaBavarjA. ô äxró Kavá xŕ)c TaXiXaíag 
Kal ol xou Ze[3eSaíou Kal aXXoi ek xgov 
pa9r)xcôv aúxoú Súo 

3 Aiyei aúxoíc Eípwv Iléxpoc 
'Yxcáyco áAieúeiv Aiyouaiv aúxw 
'Epv^ópgGa Kal ŕjpeíg auv aoí e^fjXGov 
Kal ävé(3r)aav elg xô xrÄoíov gú9ug, Kal 
év eKeívrj x^ vukxI éxríaaav oúSév 

4 Txpootag 8é fjSr) ysvopévríg eaxr) ô 
'Iľ|aoug eig xôv avyvaXóv oú pévxoi 
rjSaaav oí pa9ľ|xal ôxi 'Iriaoug éaxiv 

5 Aiya oúv aúxoíg ô 'Iriaouc IlaiSía 
pŕj xi xrpoaipáyiov ev_exe äxceKpí9r|aav 
aúxco Ovi 



386 



JAN 21:14 



fciHe. %mlickÁ 

6 On pak fekl jim: Zavrztež sít na 
pravou stranu lodí, a naleznete. 
I zavrhli [sít] a hned nemohli jí 
táhnouti pro množství ryb. 

7 I ŕekl učedlník ten, kteréhož 
miloval Ježíš, Petrovi: Pán jest. 
A Šimon Petr, jakž uslyšel, že Pán jest, 
opásal se po kosili, (nebo byl nah,) 
a pustil se do more. 

8 Jiní také učedlníci na lodí plavili 
se, (nebo nedaleko byli od brehu, asi 
okolo dvou set loket,) táhnouce sít 
[plnou] ryb. 

9 A jakž vystoupili na breh, uzreli 
f ef avé uhlí a rybu svrchu položenou 
a chléb. 

10 Ŕekl jim Ježíš: Prineste z ryb, 
kterýchž jste nalapali nyní. 

11 Vstoupil [pak] Šimon Petr 
a vytáhl sít na zem, plnou ryb 
velikých, [jichž bylo] sto padesáte 
a tri. A ačkoli jich tak mnoho bylo, 
[však] neztrhala se sít. 

12 Ŕekl jim Ježíš: Pojďte, obedujte. 
Zadný pak z učedlníkú neodvážil se 
ho otázati: Ty kdo jsi? védouce, že Pán 
jest. 

13 1 pfišel Ježíš, a vzal chléb, a dával 
jim, i rybu též. 

14 To již po tretí ukázal se Ježíš 
učedlníkúm svým, vstav z mŕtvych. 



6 ó Se eíxrev aúxoíc. BáXexe eíc. xa 
Se^ia |aépr| xou xrXoíou xô Síkxuov Kal 
eúpŕjaexe e[3aXov oúv Kal oÚk exi aúxô 
éAxúaai lävuaav äxcô xou xrA.ŕ)9ouc 
xcôv íy_9úoov 

7 Äiyei ouv ó ua9mr|c. eKeívoc ov 
riyáxra ô 'Ir|aouc rä ľléxpw 'O KÚpiôc 
éaxiv Eíuwv ouv néxpoc ctKoúaag ôxi ó 
KÚpióg eaxiv xôv extevSúxr|v Sie^cóaaxo 
f|v yäp yuuvóg Kal e|3aX.ev éauxôv eíg 
xíjv BáXaaaav 

8 oí Se aXXoi ua9r|xaí tq xcXoiapíco 
f)X9ov oú yap ŕ|aav paKpáv äxrô ir\<; 
yf)g aXk' côc; axrô xrr|^ó5v SiaKoaíoov 
aúpovxec. xo Síkxuov xwv í)(9úwv 

9 obe ouv äxcé(3r|aav eíc xŕ|v yr\v 
(BXéxcouavv äv9paKvav Keiuévr|v kou 
ôvyápiov exriKeíuevov Kal apxov 

10 Aiyei aúxoíc. ó 'Ir|aoug 'EvéyKaxe 
äxcô xwv ô\j;apÍGDv (i>v exriá aaxe vuv 

11 ävé(3r| Eíucov néxpoc Kal eľÁxuaev 
xô Síkxuov exrl rr\<; yŕ)g, ueaxôv vy_9úwv 
peyáXwv éKaxôv Txevxr)Kovxaxpiwv 
Kal xoaoúxcov ôvxoov oÚk hoyíoQt] xô 
Síkxuov 

12 Aiyei aúxoíg ó 'Ir)aoug Aeuxe 
äpioxŕ) aaxe oúSelg Se exóAua räv 
pa9r)xcôv e|exáaai aúxóv Eu xíc eí 
evSôxeg ôxi ó KÚpiôg eaxiv 

13 epyerai ouv ó 'Ir)aoug Kal 
Aau|3ávei xôv apxov Kal SíScoaiv 
aúxovg Kal xô ô^ápvov óuoícoc 

14 xouxo fjSr) xpíxov eipavepcó9r| ó 
'Ir)aoug xoíg pa9r)xaíg aúxou, eyep9eíg 
eK veKpóov 



JAN 21:15 



387 



fciHe. %mlickÁ 

15 A když poobédvali, fekl Ježíš 
Šimonovi Petrovi: Simone, [synu] 
Jonášúv, miluješ-li mne více nežli tito? 
Rekl jemu: Ovšem, Pane, ty víš, že té 
miluji. Dí jemu: Pasiž beránky mé. 

16 Rekl jemu opét po druhé: Simone 
Jonášúv, miluješ-li mne? Rekl jemu: 
Ovšem, Pane, ty víš, že té miluji. Dí 
jemu: Pasiž ovce mé. 

17 Rekl jemu po tretí: Simone 
Jonášúv, miluješ-li mne? I zarmoutil se 
Petr [proto], že jemu rekl po tretí: 
Miluješ-li mne? A odpovédél jemu: 
Pane, ty znáš všecko, ty víš, že té 
miluji. Rekl jemu Ježíš: Pasiž ovce mé. 

18 Amen, amen pravím tobé: Když 
jsi byl mladší, opasovals se a chodíval 
jsi, kams chtél; ale když se zstaráš, 
ztáhneš ruce své, ajiný té opáše, 
a povede, kamž ty nechceš. 

19 To pak povédél, znamenaje, 
kterou by smrtí mél oslaviti Boha. A to 
povédév, fekl jemu: Pojď za mnou. 

20 I obrátiv se Petr, uzrel toho 
učedlníka, kteréhož miloval Ježíš, an 
jde za ním, kterýž i odpočíval za 
večeri na prsech jeho, a byl fekl: Pane, 
kdo jest ten, kterýž té zradí? 

21 Toho vidév Petr, dí k Ježišovi: 
Pane, co pak tento? 

22 Rekl jemu Ježíš: Chci-li ho 
nechati, dokudž nepfijdu, co tobé po 
tom? Ty pojď za mnou. 



Te.xtus %tz.tytu$ 

15 "Oxe oúv ipíaxnaav Aiyei tw 
Eípoovi néxpco ó 'Inaoug Eípwv 'Iwvä, 
äyaxrac pe xrXeíóv xoúxcov Aiyei aúxw 
Naí KÚpie au ovSag ôxi ipiA.w ae Aiyei 
aúxw Bóoke xá äpvía pou 

16 Aiyei aúxw xraA.iv Seúxepov Eípwv 
'Ioovä äyaxrac pe Aiyei aúxw Naí KÚpie 
au ovSag ôxi ipiAxô ae Aiyei aúxw 
rioípavve xa xcpó(3axá pou 

17 Aiyei aúxw xô xpíxov Eípoov 'Ioova, 
cptXevg pe e\\mŕ]Qr\ ó ľléxpoc ôxv elxrev 
aúxw xô xpíxov íiXeíc pe Kal elxrev 
aúxw Kúpie au xrávxa olSac au 
yivcóaKeig ôxi ipiAxo ae Aiyei aúxw ó 
'Inaouc Bóaxe xá xrpó|3axá pou 

18 äprjv äprjv Aiyoo aov ôxe f]c 
vecóxepoc e^cóvvuec aeauxôv Kal 
xrepiexráxeic ôxcou fj9eA.ec- ôxav Se 
ynpáanc eKxeveíc xäc xelpác aou Kal 
aWoc ae £oóaei Kal oľaev ôxcou oú 
BéXeic 

19 xouxo Sé elxrev anpaívwv xroíw 
9aváxw So^ctaev xôv Qeóv Kal xouxo 
eixrwv Aiyei aúxw ÄKoA.oú9ei poi 

20 'Exriaxpaipelc. 8é ó néxpoc. |3Aixrei 
xôv pa9nxrjv ôv r|yáxra ó 'Inaouc 
äKoXouGouvxa oc Kal ävéxceaev év rä 
Seíxrvco exrl xô axfjGog aúxou Kal eixcev 
Kúpie xíc eaxvv ó xrapaSiSoúc ae 

21 xouxov vSwv ó néxpoc Aiyei xcp 
'Inaou Kúpie oúxoc. 5e xí 

22 Aiyei aúxw ó 'Inaouc. 'Eäv aúxôv 
BéXoo pévevv eoog epyp^ai xí xrpôg aé aú 
aKoXoúGei pov 



388 



JAN 21:2 5 



fciHe. %mlickÁ 

23 I vyšla reč ta mezi bratŕí, že by 
učedlník ten nemél umŕíti. A neŕekl 
byl jemu Ježíš, že by nemél umŕíti, ale 
[fekl]: Chci-li ho nechati, dokudž 
nepŕijdu, co tobé po tom? 

24 Toť jest učedlník ten, kterýž 
svédectví vydáva o téchto vécech, 
a napsal toto, a vime, že pravé jest 
svédectví jeho. 

25 Jestiť pak i jiných mnoho vecí, 
kteréž činil Ježíš, kteréž kdyby mély 
všecky, [každá] obzvláštné, psány 
býti, mám za to, že by ten svet nemohl 
pŕijíti téch knih, kteréž by napsány 
byly. Amen. 



Textvts fece-ytviS 

23 e^fjXGev ouv ó Xc-yoc oúxoc eíc. 
touc äSeXipouc ôxi ô pa9r|xr|c eKeívog 
o\jk ä"nľo9vŕ|aK£i Kal o\jk enxev aúxw ó 
'Ir|CToGg ôxi ouk äTxo9vŕ|aKeľ äAA.' 'Eáv 
aúxôv 9éA.co péveiv eoog epxopaixíxrpóc 
ak 

24 Oúxóc eaxiv ô pa9mT|c ó 
papxupwv xrepl xoúxcov Kal ypátyac 
xauxa Kal ol'Sapev ôxi ä\r|9ŕjg eoxív ŕj 
papxupía aúxoú 

25 "Eaxiv 8g Kal aX\a xcoXXá ôaa 
excoír|aev ô 'Iriaoúc äxvva eav 
Ypónprixai Ka9' ev oúSe aúxôv ovpai xôv 
KÓapov vwpŕjaai xá ypoupópeva [3i(3Xía 
äpŕjv 



Skutkové svätých Apoštolú 



fciHe. %mlickÁ 

IPrvní zajisté knihu sepsalť jsem, ó 
Teofile, o všech vécech, kteréž 
začal Ježíš činiti a učiti, 

2 Až do toho dne, v kterémžto dav 
prikázaní apoštolúm, kteréž byl skrze 
Ducha svätého vyvolil, vzhúru vzat 
jest. 

3 Kterýmžto i zjevoval sebe samého 
živého po svém umučení ve mnohých 
jistých dúvodích, za čtyfidceti dnu 
ukazuje se jim a mluvé o království 
Božím. 

4 A shromáždiv se s nimi, prikázal 
jim, aby z Jeruzalema neodcházeli, ale 
aby očekávali zaslíbení Otcova, 
o kterémž jste [prý] slyšeli ode mne. 

5 Nebo Jan zajisté kftil vodou, ale vy 
pokfténi budete Duchem svätým po 
nemnohých téchto dnech. 

6 Oni pak sšedše se, otázali se ho, 
ŕkouce: Pane, v tomto-li času napravíš 
království Izraelské? 

7 I ŕekl jim: Neníť vaše vec znáti 
časy anebo pf íhodnosti času, kteréžto 
Otec v moci své položil. 

8 Ale prijmete moc Ducha svätého, 
pficházejícího na vás, a budete mi 
svédkové, i v Jeruzaleme, i ve všem 
Judstvu, i v Samafí, a až do 
posledních končin zeme. 



Textvts fece-ytus 

ITôv pev xrpcôxov Xóyov 
exxoir|CTápr|v xxepl xxávxoov w 
GeóipiXe wv fjp|axo ó 'Inaouc ttoisív xe 
kou SiSáaKeiv 

2 av_pi ŕ]c ŕipépag évxeiA.ápevoc. xoTc. 
äxcoaxóXoig Sia xxveúpaxoc. áyíou oOc. 
e^eXé^axo äveXŕnpGr) 

3 oíc Kal xrapéaxnaev éauxôv £wvxa 
pexa xo xraGeív aúxôv ev xxoWoíc. 
xeKpnpíoic Si' ŕipepwv xeaaapáxovxa 
ôxxxavópevoc. aúxoíg Kal Xiywv xa xxepl 
xf)g |3aaiA.eíac xou Geoú- 

4 Kal auvaXiCppevoc xxapŕ)YY £l ^ ev 
aúxoíc. äxcô 'IepoaoA.úpodv \ii\ 
v_copí^ea9ai aXXa xxepipéveiv xŕ|v 
exxaYY e ^ av T °ú "rxaxpôc fjv ľ|Koúaax£ 
pou 

5 ôxi 'Icoávvnc pév e(3áxcxiaev úSaxi 
úpeíc 8e [3axxxia9ŕ|aea9e ev xxveúpaxi 
Ôyíw oú pexa xxoA.A.ác xaúxac ŕ|pépac 

6 Ol pev oúv auve\9óvxec exnpcóxodv 
aúxôv X.£Yovxeg Kúpie ev ev xw xpóvcp 
xoúxcp äxroKaGiaxáveic xrjv fiaoikeiav 
to 'IapaŕjX 

7 elxxev 5e xxpôc aúxoúc Oúy_ úpwv 
eaxvv Yvóovaí y^póvoug fj Kaipoúg ou$ ó 
xxaxríp é'Gexo ev xtj iSía é|ouaía 

8 aXXa Xŕn|;ea9e Súvapív exxe\9óvxoc 
xou ÓyÍou xxveúpaxoc. écp' úpag Kal 
eaeaQé poi pápxupeg ev xe 'IepouaaArjp 
Kal ev xxáarj xrj 'IouSaía Kal Eapapeía 
Kal ewg eayáxou xf)g y^í 



SKUTKOVÉ 1:9 



391 



fciHe. TCrttiiÚLií 

9 A to povédév, ani na to hledí, 
vzhúru vyzdvižen jest, a oblak vzal jej 
od očí jejich. 

10 A když za ním v nebe jdoucím 
pilné hledéli, aj, dva muži postavili se 
podlé nich v rouše bílém, 

11 A ŕekli: Muži Galilejští, co stojíte, 
hledíce do nebe? Tento Ježíš, kterýž 
vzhúru vzat jest od vás do nebe, takt 
pŕijde, jakž jste spatŕili zpúsob jeho 
jdoucího do nebe. 

12 Tedy navrátili se do Jeruzalema 
od hory, jenž slove Olivetská, kteráž 
jest blízko Jeruzalema, vzdali cesty 
jednoho dne svátečního. 

13 A když prišli [domú], vstoupili 
do vrchního príbytku domu, kdež 
prebývali, i Petr i Jakub, i Jan 
a Ondrej, Filip a Tomáš, Bartolomej 
a Matouš, Jakub Alfeúv a Šimon 
Zelótes a Judas [bratr] Jakubúv. 

14 Ti všickni byli trvajíce 
jednomyslné na modlitbe a pokorné 
prosbe s ženami a s Marijí, matkou 
Ježišovou, i s bratŕími jeho. 

15 V téch pak dnech povstav Petr 
uprostred učedlníkú, fekl (a byl 
zástup lidí spolu shromáždéných 
okolo sta a dvadcíti): 

16 Muži bratfí, musilo se naplniti 
Písmo to, kteréž pfedpovédél Duch 
svätý skrze ústa Dávidova o Jidášovi, 
kterýž byl vúdce téch, jenž jímali 
Ježíše. 



Te-xtus %tz.tytu$ 

9 Kal tcujtoi eíxrwv pAexróvxcov 
aúxwv 6Trŕ)p9r| Kal veipéXr) úxréA.a|3ev 
aúxôv ônrô xwv ôipGaXpwv aúxwv 

10 xai obe äxeví^ovxeg ŕ|aav eíc xôv 
oúpavôv xropeuopévou aúxoú Kal íSoú, 
avSpec 5úo xrapeiaxŕ)K£iaav aúxoíc ev 
éaGŕjxi A.ajKfi, 

1 1 oí Kal elxrov, 'ÄvSpec. ľaXiXavoi xí 
ÉaxŕJKaxe ep(3XÉTxovxeg eíc xôv oúpavôv 
oúxoc ô 'Ir|aoGc ô äva\r|ip9elc äip' úpwv 
eic xôv oúpavôv ouxwg eAeúaexai ov 
xpóxcov éGeáaaaGe aúxôv xropeuópevov 
eíc; xôv oúpavôv 

12 Tóxe úxcéaxpe^av eic. 'IepouaaXŕjp 
ónxô ôpoug xoú KaXoupévou 'EXavwvog 
ô eaxiv eyyú$ 'IepouaaXríp aa(3(3áxou 
'éypv óSôv 

13 Kal ôxe elaŕ)X.0ov ävé(3r|aav eic; xô 
úxrepwov oú f)aav Kaxapivovxeg ô xe 
ľléxpog Kal 'IaKoo(3og Kal 'Iooávvri^ Kal 
ÄvSpéag $íXvTXTxog Kal Gcopag 
BapBoXopaíog Kal MaxGaíog, 
'IaKco(3og AXtpaíou Kal Eípwv ó 
£r)\wxŕ|c. Kal 'IoúSag 'IaKcó(3ou 

14 oúxoi xcávxeg ŕ|aav 
xcpooKapxepoúvxeg ópoBupaSôv xrj 
xrpoaeuvji Kal xrj Seŕjaei, aúv yuvai!;lv 
Kal Mapiá xrj pr|xpl xoú 'Ir|aoú Kal aúv 
xovg äSeXipoíc. aúxoú 

15 Kal ev xavg ŕ)pépavg xaúxaig 
avaaxag ľléxpog ev péaco xóäv paGm-wv 
elxrev f|v xe ô^Xoc. ôvopáxoov excl xô 
aúxô côg éKaxôv e'iKoaiv, 

16 'ÄvSpeg äSeAxpoí é'Sei TxXripcoGfjvaí 
xŕ|v ypaipŕ|v Taúxnv, fjv xcpoeíxcev xô 
xcveúpa xô ayiov 5ia axópaxog Aa(3l8, 
xcepl 'IoúSa xoú yevopévou óSriyoú xoíc. 
au\Xa(3oúaiv xôv 'Ir)aoúv 



392 



SKUTKOVÉ 1:25 



fciHe. %mlickÁ 

17 Nebo byl pfičten k nám, abyl 
došel lósu prisluhovaní tohoto. 

18 Ten zajisté obdržel pole ze mzdy 
nepravosti, a obésiv se, rozpukl se na 
dvé, i vykydla se všecka str eva jeho. 

19 A to známe jest učinéno 
všechném pfebývajícím v Jeruzaleme, 
takže jest nazváno pole to vlastním 
jazykem jejich Akeldama, to jest pole 
krve. 

20 Psáno jest zajisté v knihách 
Žalmu: Budiž pŕíbytek jeho pustý, 
a nebuď, kdo by prebýval v nem, 
a [opét]: Biskupství jeho vezmi jiný. 

21 Protož musíť to býti, aby jeden 
z téch mužú, kteŕíž jsou s nami bývali 
po všecken čas, v némž prebýval mezi 
nami Pán Ježíš, 

22 Počav od kŕtu Janova až do dne 
toho, v kterémžto vzhúru vzat jest od 
nás, byl svédkem spolu s nami 
vzkfíšení jeho. 

23 Tedy postavili dva, Jozefa, jenž 
sloul Barsabáš, kterýž mél prijmi 
Justus, a Matéje. 

24 A modléce se, ŕekli: Ty, Pane, 
všech srdci zpytateli, ukažiž, kterého 
jsi vyvolil z téchto dvou, 

25 Aby prijal los prisluhovaní tohoto 
a apoštolství, z néhož jest vypadl 
Jidáš, aby odšel na místo své. 



Textvts fece-ytus 

17 ôxi KaxnpiGpnpévoc f)v oúv ŕ||iív 
Kal eKayev xôv KXfjpov xfjc. SictKovíac. 
xaúxnc. 

18 Oúxoc pev ouv eKxŕjaaxo v_copíov 
£K xou piaGou xŕ)c äSiKÍac. Kal xrpnvŕ|c 
yevópevoc éXaKnaev péaoc Kal e|evú9r| 
Trávia xá aTrXáyxva aúxou- 

19 xai yvcoaxôv éyévexo Tcáaiv xoíc 
KaxovKouavv 'IepouaaÄríp waxe 
KXnGfjvaí xô v_copíov éxeívo xŕj íSía 
SiaXeKxco auxwv ÄKeXSapá, xoGV eaxiv 
Xcopíov Aípaxoc 

20 réypaxcxai yáp év (3í(3Xw ^aA.pwv 
revn9ŕ|xoo ŕj extauXic. aúxoO epnpoc. Kal 
pŕj eaxco ó koxoikcôv ev aúxfj xaí Tŕjv 
£TxiaKoxcr|v aúxou A.á[3oi exepoc 

21 Seí ovjv xôv auveXGóvxoov ŕjpív 
ävSpcôv év xravxi xpóvcp ev co eíaf)X9ev 
xaí é!;ŕ]A.9ev écp' ŕ|pac ô Kupioc 'Inaouc 

22 äplápevoc äxcô xoG (Baxcxíapaxog 
'Icoávvou ecoc; xŕ|c ŕ|pépac ŕ|c äveXŕnpGr) 
acp' ŕjpwv pápxupa xŕ|c ävaaxáaecog 
auxoG yevéaGai auv ŕ) pív eva xoúxcov 

23 Kaí eaxnaav Súo 'Iwaŕjcp xôv 
KaXoúpevov Bapaa(3äv ôc eTxeK\ŕ)9r| 
'IoGaxog. xaí MaxOíav 

24 Kai xcpoaeu|ápevoi eixcov, £G 
KÚpie KapSioyvcoaxa xcávxcov 
äváSei^ov éx xoúxcov xcôv 5Go eva ô v 
e^eXé^oo 

25 Xa(3evv xôv K\ŕ)pov xŕjc SiaKovíac 
xaúxng xai äxrooToX.fjc; eE, r\<; xrapé(3r| 
'IoGSac TxopeuBfjvav eic xôv xôxcov xôv 
ľSiov 



SKUTKOVÉ 1:26 



393 



fciHe. %rpUickií 

26 I dali jim losy. Spadl pak los na 
Matéje, i pfipojen jest z společného 
snešení k jedenácti apoštolúm. 



Ttxtus fectytus 

26 Kal é'SooKav KA.npoug aúxwv, Kal 
exreaev ô KXfjpog km MaxGíav, Kal 
auY K aTe^rnpía9r| pexa tbv evSexa 
äiroaTOXoov 



2 A když pfišel den padesátý, byli 
všickni spolu na jednom místé. 

2 I stal se rýchle zvuk s nebe, j ako 
pŕicházejícího vetru prudkého, 
a naplnil všecken dúm, kdež sedeli. 

3 1 ukázali se jim rozdelení jazykové 
jako oheň, kterýžto posadil se na 
každém z nich. 

4 I naplnéni jsou všickni Duchem 
svätým, a počali mluviti jinými 
jazyky, jakž ten Duch dával jim 
vymlouvati. 

5 Byli pak v Jeruzaleme pf ebývající 
Židé, muži nábožní, ze všelikého 
národu, kterýž pod nebem [jest]. 

6 A když se stal ten hlas, sešlo se 
množství a užasli se [toho], že je slyšel 
jeden každý, ani mluví pfirozeným 
jazykem jeho. 

7 I desili se všickni a divili se, 
ŕkouce jedni k druhým: Aj, zdaliž 
nej sou tito všickni, ktefíž mluví, 
Galilejští? 

8 A kterak my je slyšíme jeden 
každý z nás [mluviti] jazykem naším, 
v kterémž jsme se zrodili? 

9 Partští, a Medští, a Elamitští, 
a ktefíž prebývame v Mezopotámii, 
v Židovstvu a v Kappadocii, v Pontu 
a v Ázii, 



2 Kal ev tq aupxrA.r|poGa9ai xňv 
ŕ|pépav xnc TxevxnKoaxŕjc. naav 
arxavxec. ópoGupaSôv éxrl xô aúxó 

2 Kal éyévexo ôupvoo ek tou oúpavoú 
ny_og waxrep ipepopévnc Trvonc (Biaíag 
Kal £TcX.ŕ| pooaev ÔX.OV xôv oikov oú 
f|aav KaOnpevoi- 

3 Kal wipGnaav aúxoíc. 
Siapepi^ópevaí yXwaaai ooael xrupôc, 
eKaBiaev xe ecp' eva ekootov aúxwv 

4 Kal eTcXnaGnaav arxavxec. 
xrveúpaxog ayíou Kal fjp|avxo XaXeív 
éxépaig yÄ.cóaaaig Ka9wg xô xrveCpa 
eSíSou aúxoíg äxroipGéyyeaBai 

5 'Haav Se ev 'IepouaaXrjp 
KaxoiKouvxeg 'IouSaíoi av5pec 
eúA.a[3eíg äxcô xravxôg é'Bvoug xcôv úxrô 
xôv oúpavóv 

6 yevopévng Sé xŕjg ipwvng xaúxnc 
auvn\9ev xô xcXnGog Kal auvevúGn, ôxi 
fJKouov eíg eKaaxoc. xrj I5ía SiaAiKxw 
XaXoúvxwv aúxwv 

7 e|íaxavxo Se xrávxeg Kal 
eBaúpa^ov Äiyovxeg xcpôg äXXnXoug 
Oúk l5oú, xcávxec. oúxoí eiaw oí 
XaXoCvxec ľaAAaíoi 

8 Kal xccôg np.dc ctKoúopev eKaaxog 
xr| íSía SiaXÉKxcp ŕjpwv ev fj 
eyevvnQnpev 

9 nápBoi Kal MnSoi Kal 'EXapíxai 
Kal oí KaxoiKoíivxeg xŕjv 
Meaoxcoxapíav 'IouSaíav xe Kal 
KaxcxcaSoKÍav nóvxov Kal xŕjv 'Aoiav 



394 



SKUTKOVÉ 2:19 



fciHe. %rpUickií 

10 V Frygii a v Pamfylii, v Egypte 
a v krajinách Libye, kteráž jest vedie 
Cyrénu, a hosté Rímané, Židé, i vnové 
na víru obrácení, 

11 Kretští i Arabští, slyšíme je, ani 
mluví jazyky našimi veliké veci Boží. 

12 1 desili se všickni a divili se, jeden 
k druhému fkouce: I což toto bude? 

13 Jiní pak posmívajíce se, pravili: 
Mstem se zpili tito. 

14 A stoje Petr s jedenácti, pozdvihl 
hlasu svého a promluvil k nim: Muži 
Židé a všickni, ktefíž bydlíte 
v Jeruzaleme, toto vám známo buď, 
a ušima pozorujte slov mých. 

15 Jisté nejsouť tito, jakož vy se 
domníváte, zpilí, ponévadž jest teprv 
tretí hodina na den. 

16 Ale totoť jest, což jest 
pŕedpovédíno skrze proroka Joele: 

17 A budeť v poslední ch dnech, (dí 
Búh,) vyleji z Ducha mého na všeliké 
telo, a prorokovati búdou synove vaši, 
i dcéry vaše, a mládenci vaši videní 
vídati búdou, a starci vaši sny míti 
búdou. 

18 A zajisté na služebníky své a na 
služebnice své v téch dnech vyleji 
z Ducha mého, a búdou prorokovati. 

19 A ukáži zázraky na nebi svrchu 
a znamení na zemi dole, krev a oheň 
a páru dymovou. 



Te-xtus fete-ytus 

10 $puyíav xe Kal napipuAíav 
A'íyuxrxov Kal xá pépr) xnc Ai|3úr|c xnc 
Kaxá Kupŕ|vr|v Kal oí exriSripouvxec. 
'Pcopaíoi 'IouSaíoí xe Kal xrpoaŕ|Auxoi 

11 Kpnxec Kal 'Äpa(3eg áKoúopev 
XaXoúvxwv aúxcov xaic npexépaic. 
yXoóaaaig xá peyaXeía xou Geou 

12 e^íaxavxo Se xcávxec Kal 
Svr)Txópouv aWoc xrpôc áAAov Aiyovxec. 
Tí äv BéXoi xoúxo elvaí 

13 exepoi Se yA.euá£ovxec eX.eyov ôxi 
ľXeuKouc pep.eaxodp.evoi eíaív 

14 ExaGelc Se néxpog aúv xoíg 
evSeKa excfjpev xŕjv cpcovŕjv aúxoú Kal 
äxreipGéylaxo aúxolc. 'ÄvSpec. 'IouSaíoi 
Kal oí KaxoiKouvxec. 'IepouaaArjp 
axcavxeg, xouxo úpív yvcooxôv eoxco 
Kal evcoxíaaaGe xá pŕ) paxá pou 

15 oú yáp dbc; úpeíc. úxco\ap(3ávexe 
oúxoi peGúouaiv eaxiv yáp capa xpíxr| 
xnc. iípépag 

16 áXXá xouxó eoxiv xô eípripévov Siá 
xou xrpotpnxou 'IconX- 

17 Kal eaxai ev xavg éaváxaic 
npépaic; Xéyei ó Geóc; eK^ecô áxrô xou 
xcveúpaxóg pou excl xcáaav aápKa Kal 
xrpoipnxeúaouaiv ov uíol úpcov Kal al 
Guyaxépec; úpcov Kal oí veavíaKoi úpcov 
ópáaeic ô^ovxai Kal ol xcpea(3úxepoi 
úpcov evuxcvía evuxcviaaGnaovxaľ 

18 Kaí ye exrl xoúg SoúXoug pou Kal 
excl xác SoúXag pou ev xavg npépaig 
eKeívaig eKv_eco áxrô xou xrveúpaxóc pou 
Kal xrpoipnxeúaouaiv 

19 Kal Scóaco xépaxa ev xco oúpavcp 
ávco Kal aripeía excl xng yfjg kÓxco alpa 
Kal xrup Kal áxpíSa kotxvou- 



SKUTKOVÉ 2:20 



395 



fciHe. TCrttiiÚLií 

20 Slunce obráti se v temnosť 
a mésíc v krev, prvé než pfijde den 
Páné veliký a zjevný. 

21 A staneť se, [že] každý, kdožkoli 
vzýval by jméno Páné, spasen bude. 

22 Muži Izraelští, slyšte slova tato: 
Ježíše toho Nazaretského, muže od 
Boha zveličeného mezi vami mocmi 
a zázraky a znameními, kteréž činil 
skrze neho Búh uprostred vás, jakož 
i vy sami vite, 

23 Toho, [pravím], vydaného, 
z uložené rady a pf edzvédéní Božího 
vzavše [a] skrze ruce nešlechetných 
ukŕižovavše, zamordovali jste. 

24 Jehožto Búh vzkfísil, zprostiv 
[ho] bolestí smrti, jakož nebylo možné 
jemu držánu býti od ní. 

25 Nebo Dávid praví o ném: 
Spatfoval jsem Pána pred sebou 
vždycky; nebo jest mi po pravici, 
abych se nepohnul. 

26 Protož rozveselilo se srdce mé, 
a zplésal jazyk múj, nýbrž i telo mé 
odpočine v nadéji. 

27 Nebo nenecháš duše mé v pekle, 
aniž dáš vidéti svätému svému 
porušení. 

28 Známe jsi mi učinil cesty života, 
a naplníš mne utéšením pred 
obličejem svým. 



Ttxtus fectytus 

20 ó fjA.ioc pgxaaxpaipŕiaexai evc 
okótoc; kou ŕ) aeXŕjvri äc alpa Tcpiv ŕ| 
eXBeív xrjv ŕ|pépav Kupíou xny peyáA.r|v 
kou exxupavfj 

21 Kal eorcu xrag ôg äv exxiKaAiar|xai 
to ôvopa Kupíou awGŕjaeTCU 

22 'Äv5pec 'IapariXíxai cxKoúaaxe 
xouc. Xóyoug xoúxoug- 'Ir|aoúv xóv 
Na^wpaíov avSpa äxxô xou 9eou 
äxxoSgSeiypévov eíc úpac Suvápeaiv 
Kal xépaaiv Kal aripeíoic. oic. éxxoír|aev 
5ť aúxou ó Oeôg ev péocp úpoov KaBčog 
Kal aúxol oioaxg 

23 xoúxov xf| odpiapevrj f3ou\f| Kal 
xxpoy vcoaei xou 9eou ek Šotov Xa(3óvxeg 
5iá ^apwv ävópoov xxpoaxxŕ|!;avx£c. 
äveíXexe 

24 ôv ó 9eôc ävéaxr|aev A.úaac. xa<; 
coSívac xou Gaváxou KaBóxi ouk f)v 
Suvaxóv KpaxeíaBai aúxôv úxť aúxou- 

25 Aa(3l8 yáp ^éyei eig aúxóv 
ripooúpcópriv xôv Kiípiov evoóxcvóv pou 
Sia xxavxóg ôxv ek Semico v poú eaxiv ľva 
pr| aaA.£u9cô 

26 Siá xoOxo eúippáv9r| ŕj KapSía pou 
Kal ŕ|ya\Aiáaaxo ŕj yXwaaá pou exv Se 
Kal ŕj oápE, pou KaxaaKľ|vcóaei éxť 
eAxxíSi 

27 ôxi ouk eyKaxaXeí^eig xŕ|v vpu)(ŕ|v 
pou eic aSou, oúSe Scóaeic xóv ôaióv 
aou ISeív SiaipBopáv 

28 eyvcópiaác poi ôSoúc C w n? 
xxXripcóaeig pe eúippoaúvric. pgxá xou 
xxpoacóxxou aou 



396 



SKUTKOVÉ 2:3 7 



fciHe. %mlickÁ 

29 Muži bratŕí, sluší sméle mluviti 
k vám o patriarchovi Dávidovi, že 
i umrel, i pochován jest, i hrob jeho 
jest u nás až do dnešního dne. 

30 Prorok tedy byv a védév, že 
prísahou zavázal se jemu Búh, že 
z plodu ledví jeho podlé tela vzbudí 
Krista a posadí na stolici jeho, 

31 [To] pfedzvédév, mluvil 
o vzkŕíšení Kristovu, že není opustená 
duše jeho v pekle, ani telo jeho videlo 
porušení. 

32 Toho Ježíše vzkŕísil Búh, jehožto 
my všickni svédkové jsme. 

33 Protož pravici Boží jsa zvýšen, 
a vzav zaslíbení Ducha svätého od 
Otce, vylil to, což vy nyní vidíte 
a slyšíte. 

34 Neboť jest Dávid nevstoupil 
v nebe, ale on praví: Rekl Pán Pánu 
mému: Seď na pravici mé, 

35 Dokavadž nepoložím nepfátel 
tvých, [aby byli] podnože noh tvých. 

36 Protož véziž jisté všecken dúm 
Izraelský, žeť jest Búh i Pánem ho 
učinil i Kristem, toho Ježíše, kteréhož 
jste vy ukrižovali. 

37 To slyševše, zkormouceni jsou 
v srdci [svém], a ŕekli ku Petrovi 
a k jiným apoštolúm: Což máme činiti, 
muži bratŕí? 



Ttxtus fece-ytus 

29 'ÄvSpec äSeAxpoí e^ôv eíxreív pexa 
xrappnaíac xrpôc úpac xrepl xoú 
xraxpiáp)(ou Aa(3íS ôxi Kal exeXeúxnaev 
Kal exáipr] Kal xô pvŕ|pa aúxoú eaxiv ev 
ŕ||iív av_pi xŕjc ŕ]pipac xaúxnc 

30 Txpoipŕjxnc oúv úxcápy_oov Kal 
evSwc ôxv ôpKco wpoaev aúxw ô 9eôc ek 
KapxcoO xŕjc. ôaipúog aúxoú xô Kaxá 
aápKa ävaaxŕjaeiv xôv Xpioxôv, 
KaBíaai excl xoú Bpôvou aúxou 

31 xrpo'iSwv eA.aA.naev xrepl tx\<; 
avaaxáaeooc xou Xpiaxoú oxi oú 
KaxeA.eúp9r| ŕ| yvyr\ aúxou eic aSou, 
oú8e ŕj aap!; aúxou elSev SiaipBopáv 

32 xoúxov xov 'Inaoúv ävéaxnaev ó 
9eó$ oú xrávxec ŕ|peíc éapev pápxupeg- 

33 xfj 8e!;ia oúv xoú 9eoú ú^w9elc 
xŕjv xe éTxayyeA.íav T °ú áyíou 
xrveúpaxoc A.a[3wv xcapá xoú xcaxpôc 
eE,éyeev xoúxo o vúv úpeíg (BXéxcexe Kal 
aKoúexe 

34 oú yap Aa(3l8 ävé[3r| eic xoúc 
oúpavoúc Áiyei Se aúxóc Elxcev ó 
KÚpioc tw Kupíw pou Ká9ou ek Se^iwv 
pou 

35 eooc av 9oo xoúc év_9poúc aou 
ÚtxotxÓSvov xcov txoSwv aou 

36 äaipaA.côc oúv yivcoaKéxoo "^c 
omog 'Iapaŕ|A. oxi Kal KÚpvov Kal 
Xpiaxôv aúxôv ó 9eóc exroínaev xoúxov 
xôv 'Inaoúv ov úpeíc éaxaupcóaaxe 

37 ÄKoúaavxeg Se Kaxevúyn,aav xfj 
KapSía elxcóv xe xcpôg xôv ľléxpov Kal 
xoúg AxhtxoÚc; äxcoaxóXoug Tí 
xcoiŕ)aopev, avSpec äSeXipoí 



SKUTKOVÉ 2:3, 



397 



fciHe. %mlickÁ 

38 Tedy Petr fekl k nim: Pokání 
čiňte, a pokŕti se jeden každý z vás ve 
jménu Ježíše Krista na odpustení 
hfíchú a prijmete dar Ducha svätého. 



39 Vámť jest zajisté zaslíbení [stalo 
se] a synúm vašim, i všechném, ktef íž 
daleko jsou, kterýchžkoli povolal by 
Pán Búh náš. 

40 A jinými slovy mnohými 
osvedčoval a napomínal [jich], ŕka: 
Oddélte se od pokolení toho zlého. 

41 Tedy ti, kteŕíž ochotné prijali 
slova jeho, pokŕténi jsou, a pripojilo se 
[k nim] ten den duší okolo tf í tisícu. 

42 I zústávali v učení apoštolském, 
a v společnosti, a v lámaní chleba, a na 
modlitbách. 

43 I prišla na všelikou duši bázeň, 
a množí divové a zázrakové dali se 
skrze apoštoly. 

44 Všickni pak véfící byli pospolu, 
a méli všecky veci obecné. 

45 A prodávali vladaŕství a statky, 
a delili mezi všecky, jakž komu 
potŕebí bylo. 

46 A na každý den trvajíce 
jednomyslné v chráme, a lámajíce po 
domích chléb, prijímali pokrm 
s potešením a sprostností srdce, 

47 Chválíce Boha a milost majíce 
u všeho lidu. Pán pak pridával cirkvi 
na každý den téch, ktefíž by spasení 
byli. 



38 néxpoc Se ecpr) xxpôg ca/xoúc 
Mexavoŕ|aaxe Kal [3axxxia9nxcú 
'ÉKCtaxoc úp.ódv éxxl xw ôvôpaxi 'Inaoú 
XpioxoO äc ôupeaiv ápapxiwv Kal 
Xn^eoBg xnv Soopeáv xou áyíou 
xxveúpaxoc. 

39 úpív yáp éaxiv ŕ) éxxayyeAía Kai 
xoíc. xÉkvoic. úpwv Kal xxäovv xoíc. eíc. 
paKpav ôoouc av xxpoaKaAianxai 
KÚpiog ó Geôc npwv 

40 éxépoig xe Xóyoic xxXeíooiv 
Siepapxúpexo Kal xxapeKÓXei Aiycov, 
Ecó9r|xe äxxô xng yeveäc xng okoAiôic 
xaúxnc. 

41 oí pev oúv äapévwc. 
äxxoSe|ápevoi xôv Xóyov aúxoú 
e(3axcxía9r|aav Kal xxpoaexé9noav xfj 
npépa eKeívrj \pval obael xpiavJAiai 

42 ŕ|aav Sé xxpoaKapxepouvxeg xf] 
SiSa)(fj xóov äxxoaxóXoov Kal xfj 
Koivoovía Kal xfj kXóoev xoú apxou Kal 
xaíg xxpooguy^aíg 

43 éyévexo 8é xxáarj vp)(fj <j>ô[3og 
xxoXXá xe xépaxa Kal anpeía 5iá xcôv 
äxxooxóXwv 'Eyívexo 

44 xxávxec; 5e oí xxioreúovxec. naav 
exxl xô aúxô Kal etylov äxxavxa koivó 

45 Kal xa Kxnpaxa Kal xa$ úxxáp^evg 
exxíxxpaoKov Kal 5iepépi£ov ama. 
xxäoiv KaGóxi av xig y_peíav elv_ev 

46 Ka9' ŕ)pépav xe xxpoaKapxepoúvxec 
ópo9upa8ôv év xw iepco KÄ.côvxéc. xe 
Kax' oikov apxov pexe\áp(3avov 
xpoipng év aya\A.iáaei Kal ä<j>eA.óxnxi 
KapSíag 

47 aívoúvxeg xôv 9eôv Kal ev_ovxeg 
vápiv xxpôg ôXov xôv Xaóv ó 5e Kupiog 
xxpooexí9ei xoug acp^opévoug Ka9' 
ŕ)pépav ttj éKKXnaía 



398 



SKUTKOVÉ 3:10 



fciHe. %rpUickií 

3Petr pak a Jan spolu vstupovali do 
chrámu v hodinu modlitebnou 
devátou. 



2 A muž nejaký, chromý [tak 
narozený] z života matky své, nesen 
byl, kteréhož sázeli na každý den 
u dverí chrámových, kteréž slouly 
Krásne, aby prosil za almužnu téch, 
kteŕíž vcházeli do chrámu. 

3 Ten uzŕev Petra a Jana, ani 
vcházeti méli do chrámu, prosil [jich], 
aby mu almužnu dali. 

4 I pohledév naň Petr s Janem, f ekl: 
Hleď na nás. 

5 A on pilné pohledél na ne, nadeje 
se, že néco vezme od nich. 

6 Tedy fekl Petr: Stŕíbra a zlata 
nemám, ale což mám, to tobé dám. Ve 
jménu Ježíše Krista Nazaretského 
vstaň a choď. 

7 I ujav jej za ruku jeho pravou, 
pozdvihl ho, a hned utvrzeny jsou 
nohy jeho i kloubové. 

8 A zchytiv se, stál, a chodil, a všel 
s nimi do chrámu, chode, a poskakuje, 
a chvále Boha. 

9 A videl jej všecken lid, an chodí 
a chváli Boha. 

10 1 poznali ho, že jest ten, kterýž na 
almužné sedával u dverí Krásnych 
chrámových. I naplnení jsou strachem 
a déšením nad tím, což se stalo jemu. 



Te-xtus fete-ytus 

3 excl to aúxó Se ľléxpog Kal 
'Icoávvr|c ävé[3cuvov eic xô íepôv 
'Excl xnv capav xŕ)c xrpoaeuyjíc xŕ|v 
evváxnv 

2 kcú xic ävríp v_ooA.ôc £K KoiAiac 
pnxpôc aúxoú úxrápywv é|3aaxá£exo ô v 
exíGouv Ka9' ŕ]pipav xrpôc xrjv 9úpav 
xou lepoú xrjv \eyopévn,v 'O paíav xou 
aíxeív e\er|poaúvr|v xrapa xóäv 
eiaxropeuopévwv eíg xô lepôv 

3 oc íSčov ľléxpov Kal 'Iwávvnv 
péXXovxac eíaiévaí eic xô lepôv ipcóxa 
éA.en.p.oaúvnv X.a(3evv 

4 äxevíaac Se ľléxpoc eig aúxôv aúv 
to 'Iooávvrj elxcev BAi^ov eic ŕ] pac 

5 ó Se exTEÍv^ev aúxoíc xcpoaSoKcôv xi 
xcap' aúxwv Xa(3evv 

6 elxcev Se ľléxpoc Äpyúpiov Kal 
Xpuoíov o\iy^ úxrápxei poi ô Se eyw 
xoúxô aov SíSoopi- ev xa> ôvópaxi 'Inooú 
Xpiaxoú xou Na^copaíou éyeípai Kal 
Txepixcáxei 

7 Kal xciáaac aúxôv xng Sediac 
v_eipôg fíyeipev xcapav_pŕjpa Se 
éaxepecóGnoav aúxoú aí (Báaeig Kal xa 
aipúpa 

8 Kal e^aXXópevog eaxn, Kal 
xcepiexcáxei Kal elafjXGev auv aúxoíg eic. 
xô lepôv xcepvTxaxóäv Kal áXXôpevog Kal 
aivwv xôv 9eôv 

9 Kal elSev aúxôv xrac ó Xaôc 
xcepixcaxoúvxa Kal aivoúvxa xôv Geôv 

10 exceyívwaKov xe aúxôv ôxi oúxôc; 
f|v ó xrpôc xnv éA.en.poaúvny KaOnpevog 
éxci xrj 'Q paía núArj xou iepoú Kal 
eTxXnaBnaav 9áp[3ouc Kal eKaxáaecoc 
excl tô aupPe[3r|KÓxi aúxw 



SKUTKOVÉ 3:11 



399 



fciHe. %mlickÁ 

1 1 A když se ten uzdravený pŕídržel 
Petra a Jana, sbéhl se k nim všecken 
lid do síňce, kteráž sloula 
Salomounova, pf edéšen jsa. 

12 To vidév Petr, promluvil k lidu: 
Muži Izraelští, co se divíte tomuto? 
Anebo co na nás tak pilné hledíte, jako 
bychom my svou moci aneb 
nábožností učinili to, aby tento chodil? 

13 Búh Abrahamúv a Izákúv 
a Jákobúv, Búh otcú našich, oslávil 
Syna svého Ježíše, kteréhož j ste vy 
vydali a odepfeli se pred tvárí 
Pilátovou, kterýž ho soudil býti 
[hodného] propušténí. 

14 Vy pak svätého a spravedlivého 
odepfeli jste se a prosili jste za muže 
vražedníka, aby vám byl dán. 

15 Ale dárce života zamordovali 
jste, kteréhož Búh vzkfísil z mŕtvych; 
čehož my svédkové jsme. 

16 A skrze víru ve jméno jeho, 
tohoto, kteréhož vy vidíte a znáte, 
utvrdilo jest jméno jeho a víra, kteráž 
jest skrze neho, dala jemu celé zdraví 
toto pred obličejem všech vás. 

17 Ale nyní, bratfí, vím, že jste to 
z nevedomí učinili, jako i knížata vaše. 

18 Búh pak to, což pfedzvéstoval 
skrze ústa všech prorokú, že mél 
Kristus trpéti, tak jest naplnil. 



11 Kpaxouvxoc Se tou íaÔevxog 
y^ooXou xôv néxpov Kal 'Iwávvr|v 
auvéSpapev xrpôc ca/xouc xrac ó X.aôg 
excl xrj axoa xrj KaXoupévrj EoXopwvxoc. 
eK9ap(3ov 

12 íSwv Se néxpoc äxceKpívaxo xrpôc 
xôv Xaóv 'ÄvSpec 'Iapar|Xíxai xí 
9aupá£|exe éxrl xoúxw fj ŕjpvv xí 
äxeví^exe obe iSía Suvápei fj eúae(3eía 
Txexcoir|KÓaiv xou xcepixcaxevv aúxôv 

13 ó 9eôc Ä(3paáp Kal 'IaaaK Kcti 
'IaKcó(3 ô 9eôg räv xraxépwv ŕipwv 
éSô!;aaev xôv xraíSa aúxou 'Ir]aoúv ôv 
úpevg xrapeScÓKaxe Kcti ripvŕjaaaGe 
aúxóv Kaxá xcpóawxcov ľliXáxou 
Kpívavxog eKeívou äxcoXúevv 

14 úpeíg Se xôv ayiov Kal Skaiov 
r)pvŕ)aaa9e Kal rrrŕ|aaa9e avSpa ipovéa 
Xapia9ŕjvai úpív 

15 xôv Se äpvjiyôv xfjg C 00 ^ 
äxceKxeívaxe ôv ó 9eôc fjyevpev ek 
vexpwv oú ŕjpeíc. pápxupéc. éapev 

16 xai excl xrj xcíaxei xou ôvópaxoc. 
aúxou xoúxov ôv 9ewpeíxe Kal ol'Saxe 
éaxepéwaev xô ôvopa aúxou Kal ŕ) 
xcíaxig rj 5ť aúxou eSooKev aúxw xŕjv 
óXoKXripíav xaúxr)v äxcévavxi xrávxoov 
ú|iä>v 

17 Kal vúv aSeXipoí olSa ôxi Kaxa 
äyvoiav excpá|axe waxcep Kal oí 
apv_ovxeg úpcov 

18 ó Se 9eôc a TxpoKaxŕ)YY ev ^ ev Sia 
axôpaxog xcávxwv räv xrpoipr]xG5v 
aúxou xra9eív xôv Xpvaxôv eTxXŕjpwaev 
oúxwc. 



400 



SKUTKOVÉ 3:26 



fciHe. %rttiiÚLÍÍ 

19 rotož čiňte pokání, a obráťte se, 
aby byli shlazeni hŕíchové vaši, když 
by prišli časové rozviažem od tvári 
Pane, 

20 A poslal by toho, kterýž vám 
kázán jest, Ježíše Krista. 

21 Kteréhož zajisté musí pfijíti 
nebesá, až do času napravení všech 
vecí; což byl pfedpovédél Búh skrze 
ústa svých svätých prorokú od veku. 

22 Mojžiš zajisté otcúm fekl, že 
Proroka vám vzbudí Pán Búh váš 
z bratfí vašich jako mne, jehož 
poslouchati budete ve všem, cožkoli 
bude mluviti vám. 

23 A staneť se, [že] každá duše, 
kteráž by neposlouchala toho Proroka, 
vyhlazena bude z lidu [mého]. 

24 Ano i všickni proroci od Samuele 
a potomních, kteŕĺžkoli mluvili, také 
jsou o téchto dnech pŕedzvéstovali. 

25 Vy jste synove prorokú 
a [synove] úmluvy, kterouž učinil Búh 
s otci našimi, fka k Abrahámovi: 
V semeni tvém požehnaný búdou 
všecky čeledi zeme. 

26 Vám nejprve Búh, vzbudiv Syna 
svého Ježíše, poslal ho dobrofečícího 
vám, aby se jeden každý z vás odvrátil 
od nepravostí svých. 



Te-xtus fete-ytus 

19 pexavoŕjaaxeoúvKaléxnoxpé^axe 
eíc. xô e^aXenpBfjvaí úpcôv xäc äpapxíac 
ôxccoc äv eÁBwaiv Kctipoí ävou|nj!;ewc 
äxcó xcpoacóxcou xoú Kupíou 

20 xai äxcoaxeíA.rj xôv 
TcpoKeKriptiYP-évov úpív 'IriaoOv 
Xpiaxôv 

21 ôv 5eí oúpavôv pev 5é|aa9ai äyjn 
Xpóvoov äxroKaxaaxáaeooc xcávxcov wv 
eXáXr|aev ó 9eôc Siá axópaxoc 
xcávxcov, áyícov aúxoíi xcpotpr]xcôv áxť 
aícôvoc 

22 Mcoaŕ)c pév yáp Ttpôc xoúg 
xcaxépac. elxcev ôxi npotpŕjxriv úpív 
avaaxŕjaei xúpiog ô Geôc úpcôv ek xcôv 
áSgXtpcôv úpcôv obe epé- aúxoú 
cxKoúaeaGe xaxá xcávxa oaa av 
XaXŕjarj xcpôc úpác 

23 eaxai 5e xcáaa yvyi) ŕjxic äv prj 
aKoúarj xoú xcpotpŕjxou exeivou 
e^oXoGpguGŕ) aexai ek xoú Xaoú 

24 xai xcávxec. 5e oí xcpotpŕjxai áxcô 
EapouŕjX. Kal räv KaGe^fjg ôaoi 
eXáXr)aav Kal xcpoKaxŕ|yyei\av T ác 
ŕ)pépag xaúxac 

25 úpeíc. eaxe uíol xcôv xcpotpr)xcôv Kal 
xŕjc Sia9ŕ)Kľ|g ŕ]c SiéBexo ô Geôc xcpôg 
xouc xcaxépac; ŕ|pcôv Aiycov xcpôg 
Ä(3paáp, Kal xcp axcéppaxí aou 
évajA.oyr]9ŕ|aovxai xcáaai aí xcaxpial 

tne; yng 

26 úpív xcpcoxov ó Geôc; ävaaxŕjaag 
xôv xraíSa aúxoú 'Ir)aoúv, áxcéaxeiA.ev 
aúxôv eúXoyoúvxa úpác; év xcp 
áxcoaxpétpeiv eKaaxov äxco xcôv 
xcovripicôv úpcov 



SKUTKOVÉ 4:1 



401 



fciHe. %mlickÁ 

4 A když oni mluvili k lidu, prišli 
knéží a úŕedník chrámu 

a saduceové, 

2 Téžce to nesouce, že lid učili 
a zvestovali ve [jménu] Ježíše 
vzkfíšení z mŕtvych. 

3 I vztáhli na ne ruce a vsadili je do 
žaláre až do jitra, neb již byl večer. 

4 Množí pak z téch, ktefíž slyšeli 
slovo [Boží], uverili. I učinén jest počet 
mužú okolo péti tisícu. 

5 Stalo se pak nazejtŕí, sešli se 
knížata jejich, a starší, a zákoníci 
v Jeruzaleme, 

6 A Annáš nejvyšší knéz, a Kaifáš, 
a Jan, a Alexander, a ktefížkoli byli 
z pokolení nejvyššího knéze. 

7 1 postavivše je mezi sebou, otázali 
se jich: Jakou moci aneb v kterém 
jménu učinili j ste to vy? 

8 Tedy Petr, jsa pln Ducha svätého, 
f ekl jim: Knížata lidu a starší Izraelští, 

9 Ponévadž my dnes k soudu jsme 
privedení pro dobrodiní človeku 
nemocnému [učinené], kterak by on 
zdrav učinén byl: 

10 Známo buď všechném vám 
i všemu lidu Izraelskému, že ve jménu 
Ježíše Krista Nazaretského, kteréhož 
jste vy ukrižovali, jehož Búh vzkfísil 
z mŕtvych, skrze toho [jméno] tento 
stojí pred vami zdravý. 



Ttxtus fece-ytus 

4AaA.oúvxwv Se aúxcôv xxpôc xôv 
Xaôv exxéaxnaav aúxoíc oí íepeíc 
Kal ó orpaxnyôc. xoú íepou Kal oí 
EaSSouKaíoi 

2 Siaxxovoúpevoi Sia to SiSáaKeiv 
ca/xouc xôv Xaôv Kal KaxayyéA.A.eiv ev 
tq 'Inaoú xŕ|v äváoraaiv xŕ|v ek 

VEKpWV 

3 Kal exxé|3aA.ov aúxoíc xác xeípac 
Kal eBevxo eíc xŕjpnaiv eíg xrjv aiípiov 
f)v yap éaxxépa fj8r| 

4 xxoA.A.ol Se xcôv aKouoávxoov xôv 
Xóyov éxxíoreuaav Kal éyevŕ|9r| ó 
äpiBpôc räv ävSpoäv obael v_iAiáSec 
xxévxe 

5 'Eyévexo Se exxl xŕ|v atipiov 
auvav_9f)vai aúxóäv xouc apy_ovxag Kal 
xxpea|3uxépouc Kal ypappaxeTc 

6 eľg 'IepouaaXŕjp Kal 'Ävvav xôv 
äpv_igpéa Kal Ka'íáipav, Kal 'Iooávvnv 
Kal AXé^avSpov Kal ôooi f|aav ek 
yévouc äp)(iepaxiKoO 

7 Kal axŕ|aavxec aúxouc é v xcp péaw 
éxxuvGávovxo 'Ev xxoía Suvápei fj ev 
xxoíw ôvópaxv exxoiŕ| aaxe xouxo úpeíc. 

8 xóxe néxpog xxXnaGelg xxveúpaxoc. 
áyíou elxxev xxpôc. aúxoúg 'Äp^ovxeg xoú 
Xaou Kal xxpea(3úxepoi xou 'IapaŕjX, 

9 eí ŕjpgíc aŕjpepov ävaKpivôpeBa exxl 
eúepyeoía ävBpcóxxou äoGevoúg év xívi 
oúxog aéacoaxai 

10 yvoooxôv eaxco xxaaiv úpív Kal 
xxavxl tw Xaw 'Iapaŕ|A. ôxv ev to 
ôvópaxi 'InaoO Xpiaxou xou 
Na^oopaíou ov úpeíc eaxaupcóaaxe ôv 
ó Geôg fjyeipev eK veKpwv ev xoúxw 
oúxoc. xxapéaxnKev evcóxxvov úpwv 
úyuíg 



402 



SKUTKOVÉ 4:2 O 



fciHe. %mlickÁ 

11 Toť jest ten kámen za nie 
položený od vás délníkú, kterýž 
učinén jest v hlavu úhelní. 

12 A neníť v žádném jiném spasení; 
neboť není jiného jména pod nebem 
daného lidem, skrze kteréž bychom 
mohli spaseni býti. 

13 I vidouce takovou udatnost 
a smélost v mluvení Petrovu a Janovu, 
a shledavše, že jsou lidé neučení 
a prostí, divili se, a poznali je, že 
s Ježíšem bývali. 

14 Človeka také toho vidouce, an 
stojí s nimi, kterýž byl uzdraven, 
neméli co mluviti proti nim. 

15 I rozkázavše jim vystoupiti 
z rady, rozmlouvali vespolek, 

16 Ŕkouce: Co učiníme lidem témto? 
Nebo že jest zjevný zázrak stal se 
skrze né, všem pŕebývajícím 
v Jeruzaleme známe jest, aniž múžeme 
[toho] zapfíti. 

17 Ale aby se to více nerozhlašovalo 
v lidu, s pohrúžkou prikážme jim, aby 
více v tom jménu zadnému z lidí 
nemluvili. 

18 I povolavše jich, prikázali jim, 
aby nikoli nemluvili, ani učili ve 
jménu Ježišovu. 

19 Tedy Petr a Jan odpovídajíce, 
ŕekli jim: Jest-li to spravedlivé pred 
obličejem Božím, abychom vás více 
poslouchali než Boha, suďte. 

20 Nebť nemúžeme nemluviti toho, 
co jsme videli a slyšeli. 



Textvts fece-ytus 

11 oúxóc; éaxiv ô AAGoc ó 
é|ouGevr|Gelc úip' úpoov xwv 
oÍKoSópoúvxodv, ó yevópevoc e k 
K£ipctA.rjv ycovíag 

12 Kal ouk eaxiv év äX.Xco oúSevl ŕ| 
acoxripía ouxe yap ôvopá éaxiv exepov 
úxcô xôv oúpavôv xô SeSopévov ev 
avGpcÓTxoic év á> 5eí aooGŕjvaí ŕ]pac 

13 Geoopouvxec 5é xrjv xou néxpou 
xcappriaíav Kal 'Iooávvou Kal 
KaxaXa(3ópevoi ôxi avGpcoxroi 
aypáppaxoí eíavv Kal ISiwxai 
éGaúpa^ov éTxeyívodaKÓv xe aúxoug ôxi 
auv tô 'Iľ|ao0 f|aav 

14 xóv 8e avBpcoxcov (BXéxcovxeg auv 
aúxoíc éaxwxa xov xeGepaxceupévov 
oúSév eiypv ävxevxceiv 

15 KeA.eúaavxec Sé aúxouc e^co xou 
auveSpíou äxceXGeiv auvé(3a\ov xrpôc 
aA.\ŕ|A.ouc 

16 Aiyovxec. Tí xroiŕjaopev xoíc. 
ävGpcóxcoig xoúxoig. oxi pév yap 
yvcoaxóv aripeíov yéyovev Si' aúxwv 
xraaiv xoíc. KaxoiKouaiv 'IepouaaXŕjp 
ipavepóv Kal oú SuvápeGa 
äpvŕjaaaGai- 

17 a\X' ľva pŕj excl xcXeíov SiavepriGrj 
eig xov Xaóv aTxeiA.fi äxcevXr|acópe9a 
aúxoíg pr|Kexi A.a\eív exrl xa> ôvópaxi 
xoúxcp pr)5evl avGpcóxrcov 

18 Kal KaAiaavxec aúxoug 
xcapŕ|yyevXav aúxoíg xô KaGóXou pŕj 
ipGéyyeaGai pr)Se SiSáaKeiv excl rä 
ôvópaxi xov) 'Iiiaou 

19 ó 5é néxpoc Kal 'Iwávvr)g 
axcoKpvGévxeg xcpôg aúxoúg elxcov Eí 
SiKaióv éoxiv evcÓTxiov xou Geou úpwv 
aKoúeiv paXXov fj xou Geou Kpívaxe 

20 oú SuvápeGa yap ŕjpevg a el'Sopev 
Kal r)Koúaapev prj XaXevv 



SKUTKOVÉ 4:21 



403 



fciHe. %mlickÁ 

21 A oni pohrozivše jim, propustili 
je, nenalezše na nich príčiny trestaní, 
pro lid; nebo všickni velebili Boha 
z toho, co se bylo stalo. 

22 Byl zajisté v letech více než ve 
čtyfidcíti človek ten, pri kterémž se 
byl stal zázrak ten uzdravení. 

23 Ajsouce propušténi, prišli 
k svým a povédéli jim, co k nim 
prední knéží a starší mluvili. 

24 Ktefíž uslyševše to, jednomyslné 
pozdvihli hlasu k Bohu a ŕekli: 
Hospodine, ty jsi Búh, kterýž jsi učinil 
nebe i zemi, i more i všecko, což 
v nich jest, 

25 Kterýž jsi skrze ústa Dávida, 
služebníka svého, fekl: Proč jsou se 
bouŕili národové a lidé myslili marné 
veci? 

26 Postavili se králové zemští, 
a knížata sešla se vespolek proti Pánu 
a proti Pomazanému jeho. 

27 Právéť jsou se jisté sešli proti 
svätému Synu tvému Ježišovi, 
kteréhož jsi pomazal, Herodes 
a Pontský Pilát, s pohany a lidem 
Izraelským, 

28 Aby učinili to, což ruka tvá a rada 
tvá pfeduložila, aby se stalo. 

29 A nyní, Pane, pohlediž na 
pohrúžky jejich a dejž služebníkúm 
svým mluviti slovo tvé svobodné [a] 
sméle, 



Textvts fece-ytus 

21 oí Se TTpoaonTei\r|aá|jevoi 
ctTcéXuaav aúxoú$ pr]8ev eúpíaKovxec; 
xô Tccog KoXáaoovxai aúxoúg Sia xôv 
Xaóv ôxi xrávxec éSô^a^ov xôv 9eôv éxri 

TQ Y e Y ov ° Tr 

22 exwv y^P H v xcXeióvcov 
xeaaapaKovxa ó avGpooxcog écp' ov 
£Y£Y° vev T ° crr||jeíov xouxo xŕjc iáaecoc 

23 Äxro\u9évxeg Se ŕ]A.9ov xcpôc xouc 
ISíouc Kal äTxŕ)YY £l ^ av oaa xcpôc 
aúxoug oí äpy_iepeíg Kal oí 
xcpea|3úxepoi enxov 

24 oí Se aKoúaavxeg óp.o9up.aSôv 
f|pav ipwvŕjv xcpôc. xôv 9eôv Kal elxcov, 
Aéaxcoxa au ô Geôg ó xcovŕ) aag xôv 
oúpavôv Kal xŕ|v YH V Kai T1 l v 
QáXaaaav Kal xcávxa xa ev aúxoTg 

25 ó Sia axôpaxog Aa(3lS xou xcavSôg 
aou evTxoóv 'Ivaxí eippúa!;av é'9vr] Kal 
Aaol epeXéxr|aav Kevá 

26 xcapéaxriaav ol (BaaiXevg xfjg YH? 
Kal oí apv_ovxeg auvŕ)v_9r]aav éxcl xô 
aúxô Kaxa xou Kupíou Kal Kaxa xou 
Xpiaxoú aúxou 

27 auvŕ)v_9r|aav Yap exc' ä\r|9eíac excl 
xôv oyvov xcaíSá aou 'Ir]aoúv ôv 
é'xpiaag 'HpcóSrig xe Kal nóvxioc 
rhAäxog auv é'9veaiv Kal Xaovg 'IapaŕjX 

28 xcoiŕjaai oaa rj yeíp aou Kal ŕj 
(3ouXŕ) aou Txpooópiaev Y£véa9ai 

29 Kal xa vuv KÚpve exciSe éxcl xac. 
äxceiAag aúxwv Kal Sôg xoíc. SoúXoig 
aou p.exa xcappr)aíag xcáaríg XaXeív xôv 
X.ÓYOV aou 



404 



SKUTKOVÉ 5:1 



fciHe. %mlickÁ 

30 Vzťahuje ruku svou 
k uzdravovaní a k činení divú 
a zázraku, skrze jméno svätého Syna 
tvého Ježíše. 

31 A když se oni modlili, zatfáslo se 
to místo, na kterémž byli 
shromáždéni, a naplnení jsou všickni 
Duchem svätým, a mluvili slovo Boží 
sméle [a] svobodné. 

32 Toho pak množství véŕících bylo 
jedno srdce a jedna duše. Aniž kdo co 
z téch vecí, kteréž mél, svým vlastním 
býti pravil, ale méli všecky veci 
obecné. 

33 A moci velikou vydávali apoštolé 
svédectví o vzkfíšení Pána Ježíše, 
a milost veliká prítomná byla 
všechném jim. 

34 A žádný mezi nimi nebyl nuzný; 
nebo ktef ížkoli méli pole nebo domy, 
prodávajíce, pfinášeli peníze, za 
kteréž prodávali, 

35 A kládli pred nohy apoštolské. 
I rozdélováno bylo jednomu 
každému, jakž komu potfebí bylo. 

36 Jozes pak, kterýž prijmi mél od 
apoštolú Barnabáš, (což se vykladá 
syn utešení,) z pokolení Levítského, 
z Cypru rodem, 

37 Mév pole, prodal je, a pŕinesl 
peníze, a položil k nohám 
apoštolským. 

5 Muž pak jeden, jménem Ananiáš, 
s Zafirou, manželkou svou, prodal 
statek. 



Te-xtvts fece-ytus 

30 ev tw xr|v xeĺpct aou eKxeíveiv ae 
evg 'íacnv Kal aripeía Kal xépaxa 
yíveaGai Sia xou ôvópaxoc. xou áyíou 
xraiSóc; aou 'Ir)ao0 

31 Kal Ser)9évToov aúxcov eaaXeúGr) ô 
tÓttoc ev cp ŕ|aav auvriypévoi Kal 
e-n\ŕ\oQr\oav arxavxec Txveúpaxoc 
áyíou Kal eXáXouv xôv Xóyov tou 9eou 
pexa Tcappr|aíag 

32 Tou Se TcXŕ|9oug xcov 
xnaxeuaávxcov ŕ|v ŕ) KapSía Kal ŕ) vpvji 
pía Kal oú5e eíc ti xcov úxrapxóvxcdv 
aúxcp eXeyev l'Siov elvaí aXX' f|v aúxoíc 
axravxa Koivá 

33 Kal peyáXrj SuvápeicnxeSíSouvxô 
papxúpiov oí äxcóaxoXoi xfjg 
avaaxáaecoc xou Kupíou 'Ir|aou \apig 
xe (ieyáÄri ŕ|v éxrl xrávxac aúxoúc 

34 oúôe yáp ev5eŕ)g xic úxcfipy^gv ev 
aúxoíc- oaov yap Kxŕjxopec y_oopíwv fj 
oikiwv ÚTxŕjpvov TxwXouvxeg etpepov xác; 
xipac. xcov TxixcpaaKopévoov 

35 Kal exíGou v xrapá xouc xcó5ag xcôv 
äxcoaxóXwv SieSíSoxo 8é éKáaxco 

L 

KaGóxi av xic v_peíav elv_ev 

36 'Iwaf)g 5é ô exciKXn9elgBapva(3äg 
úxco xwv äxcoaxóXwv ô eoxiv 
pe9eppr)veuópevov uíôc TxapaKAŕjaeodc 
Aeuíxríg Kúxrpioc xcp yévei 

37 úxrápvovxoc. aúxcp äypou 
xccoXŕ|aag fjveyKev xô xpŕ)pa Kal é'BnKev 
xcapá xouc xcóSac xcôv äxcoaxóXwv 

5Ävrjp 5é xig Ävavíag óvópaxi auv 
Eaxrtpeíprj xrj yuvaiKl aúxou 
exccóXriaev Kxŕ)pa 



SKUTKOVÉ 5:2 



405 



fciHe. %rpUickií 

2 A lstivé [néco] téch penéz ujal 
s vedomím manželky své, a pf inesa 
díl nejaký, položil k nohám 
apoštolským. 

3 I fekl Petr: Ananiáši, proč naplnil 
satan srdce tvé [Istí], tak abys lhal 
Duchu svätému a lstivé ujal [částku] 
penéz za to pole? 

4 Zdaliž nebylo tvé, kdybys ho byl 
sobé nechal? A když bylo prodáno, 
v moci tvé bylo. I proč jsi tuto véc 
složil v srdci svém? Neselhal jsi lidem, 
ale Bohu. 

5 Tedy uslyšav Ananiáš tato slova, 
pádna, zdechl. I spadla bázeň veliká 
na všecky, ktefíž to slyšeli. 

6 A vstavše mládenci, vzali jej, 
a vynesše ven, pochovali. 

7 I stalo se po chvíli, jako po tŕech 
hodinách, že i jeho žena, nevedúci, co 
se bylo stalo, prišla. 

8 I ŕekl k ní Petr: Povez mi, za 
toliko-li jste pole [své] prodali? A ona 
ŕekla: Ano, za tolik. 

9 Tedy dí jí Petr: I pročež jste se 
smluvili, abyste pokoušeli Ducha 
Páné? Aj, nohy téch, ktefíž pochovali 
muže tvého, pfede dvefmi jsou, 
a vynesouť [také i] tebe. 

10 I padla hned pred nohy jeho, 
a zdechla. A všedše mládenci, nalezli 
ji mŕtvou; i vynesše, pochovali podlé 
muže jejího. 



2 Kal évoaipíaaxo äxrô xnc xipŕjc 
auveiSuíac Kal xŕ)c yuvaiKÔg aúxou, 
Kal evéyKac pépog ti xcapá xouc xcóSag 
xcôv äxcoaxóXcov é'GnKev 

3 elxcev Sé néxpog Avavia Siaxí 
excXnpooagv ó Eaxaväc xnv KapSíav 
aou i|/eúaaa9aí ae xô xcveupa xô ayiov 
Kal voaipíaaaGai äxrô xnc xipŕ)g xou 
Xwpíou 

4 oxiyl pévov aol é'pevev Kal xcpaBév 
év xŕ] of\ e^ouaía úxcnpy^gv xí ôxi é'Bou 
év xf] KapSía aou xô xrpaypa xovixo o\jk 
évyeúaw ävGpcóxcoig aXXa xw 9ew 

5 aKoúwv Sé Avavíai; xoug Xóyoug 
xoúxouc. xreačov é!;évyu!;ev Kal éyévexo 
<|)ó(3og péyag exrl xcávxag xoug 
aKoúovxag xauxa 

6 ävaaxávxec. Sé oí vewxepoi 
auvéaxeiXav aúxôv Kal e^evéyKavxeg 
eQayav 

7 'Eyévexo Sé obg obpwv xpiwv 
Siáaxnpa Kal ŕj yuvŕj aúxou pŕj eíSuía 
xô yeyovôg eíanABev 

8 äxceKpíGri Sé auxr| ó ľléxpoc. Evxcé 
poi el xoaoúxou xô ^oopíov ónxéSoaBe ŕj 
8é elxcev Naí xoaoúxou 

9 ó 5é ľléxpog elxcev xcpôg aúxnv Tí 
ôxv auveipoDvŕ)9r| úpív xceipáaai xô 
xcveupa Kupíou iSoú, oi xcôSeg xóäv 
Ba^ávxoov xôv avSpa aou éxcl xt) Gúpa 
Kal é|oíaouaív ae 

10 é'xreaev 5é xcapav_pnpa xrapa xoug 
xróSac. aúxou Kal e!;év|/u!;ev eíaeXBôvxeg 
Sé oí veavíaKoi eúpov aúxrjv veKpáv 
Kal é^evéyKavxeg é'Ga^av xcpôg xôv 
avSpa aúx% 



406 



SKUTKOVÉ 5:2 O 



fciHe. %mlickÁ 

111 byla bázeň veliká po vší cirkvi, 
i mezi všemi, kteŕíž to slyšeli. 

12 Skrze ruce pak apoštolú dali se 
divové a zázrakové velicí v lidu, (A 
bývali všickni jednomyslné v síňci 
Salomounové. 

13 Jiný pak žádný neodvážil se 
pfipojiti k nim, ale velebil je lid. 

14 A vždy více se rozmáhalo 
množství véŕících Pánu, mužú i také 
žen.) 

15 Takže i na ulice vynášeli 
nemocné, a kládli na ložcích a na 
nosidlách, aby, když by šel Petr, aspoň 
stín jeho zastínil na nékteré z nich. 

16 Scházelo se pak množství 
z okolních mést do Jeruzalema, 
nesouce nemocné a trápené od duchú 
nečistých, a uzdravováni byli všickni. 

17 Tedy povstav nej vyšší knéz 
a všickni, ktefíž byli s ním, (jenž byli 
saducejské sekty,) naplnení jsou 
závistí. 

18 I zjímali apoštoly, a vsázeli je do 
žaláre obecného. 

19 Ale andél Páné v noci otevŕev 
dvere u žaláre, vyvedl je ven a f ekl: 

20 Jdéte, a postavíce se, mluvte lidu 
v chráme všecka slova života tohoto. 



Ttxtus fece-ytus 

11 Kcti eyévexo ipó|3oc péyac eip' ô\r|v 
xŕjv £KK\r|aíav Kal etti xrávxac xouc 
aKoúovxac xavixa 

12 Aiá Se xwv v_eipwv xcov 
axroaxoA.Gov éyévexo aripeía Kal xépaxa 
ev tq Xacp- xcoXXa Kcti naav 
ópoBupaSóv axravxec. ev xfj £xoa 
EoXopcovxoc. 

13 xcov 5e X.OITXG0V oúSelg exóXpa 
KoXXaaBai aúxoíc aXk' epeyáAuvev 
aúxotig ó Xaóg- 

14 p.äA.A.ov Se xrpoaexíBevxo 
xciaxeúovxeg xco Kupíco xcA.ŕ|8r| ävSpcov 
xe Kal yuvaiKÓäv 

15 cooxe Kaxá xác. xrXaxeíac. éKipépeiv 
xouc; aaQeveíc; Kal xiOévaí exrl kX.ivwv 
Kal Kpa(3(3áxoov ľva epv_opévoti ľléxpou 
Kav ŕ) OKiá éxriaiaáarj xivl aúxoĎv 

16 auvnpv_exo Se Kal xô xr\n9oc; xcôv 
xcépi| xcóXeoov eľc 'IepouaaXnp 
cpépovxec äaGeveíc Kal ôvXoupévouc; 
úxró xrveupáxcov aKaBápxcov oľxíveg 
eBepaxceúovxo arxavxec 

17 Ävaaxác Se ó äpyjepeuc Kal 
xcávxeg oí aiiv aúxco ŕj ouaa aľpeaig 
xcov EaSSouKaícov exc\na9r|aav C,ŕ\\o\i 

18 xai éxré(3a\ov xác \eípag aúxcov 
exrl xouc; äxcoaxóXoug Kal é'Bevxo 
aúxoug ev xripnaei Sripooía 

19 äyyeXog Sé Kupíou 5iá xng vukxoc; 
fjvov^ev xag Bupac xng tpiAaKnc; 
e^ayaycóv xe aúxoug elxrev 

20 ľlopeúeaBe Kal axaBévxec XaXeíxe 
ev tq íepco tq X.aw xcávxa xá pn paxa 
xnc C wr lí xaúxríg 



SKUTKOVÉ 5:21 



407 



fciHe. %mlickÁ 

21 To oni uslyševše, vešli na úsvite 
do chrámu a učili. Tedy pf išed 
nejvyšší knéz a ti, ktef íž s ním byli, 
svolali radu a všecky starší synú 
Izraelských, i poslali do žaláre, aby 
byli privedení. 

22 A služebníci pfišedše, nenalezli 
jich v žalári. A navrátivše se, 
vypravovali, 

23 Rkouce: Žalár zajisté nalezli jsme 
zavŕený se vší pilností a strážne vné 
stojící u dverí, ale otevŕevše dvere, 
zadného jsme tam nenalezli. 

24 A když uslyšeli reči tyto 
i nejvyšší knéz i úfedník chrámu 
i [jiní] prední knéží, nerozumeli, co by 
se to stalo. 

25 A pŕišed kdosi, povédél jim, ŕka: 
Aj, muži, kteréž jste vsázeli do žaláre, 
v chráme stojí a učí lid. 

26 Tedy šel [tam] úŕedník 
s služebníky, a pf ivedl je bez násilé; 
nebo se báli lidu, aby nebyli 
ukameňovaní. 

27 A pfivedše je, postavili je v radé. 
I otázal se jich nejvyšší knéz, 

28 Ŕka: Zdaliž jsme vám prísne 
neprikázali, abyste neučili v tom 
jménu? A aj, naplnili jste Jeruzalem 
učením svým, a chcete na nás uvésti 
krev človeka toho. 



21 óiKoúaavxec. Sé eiarjA.Gov úxxô xôv 
ôpGpov eíg xô íepôv Kal éSíSaaxov 
Ilapayevópevoc 5é ó äpyjepeuc^ Kal oí 
auv aúxw auveKÓXeaav xô auvéSpiov 
Kal Tcaaav xŕ|v yepouaíav xcôv uícôv 
'IapaŕjX Kal äxxéaxevXav eic xô 
5eap.ooxŕ)piov ävQŕ)vai aúxoúc 

22 oí Se úxxripéxai xrapayevôpevoi 
oúv_ eúpov aúxouc e v xt) ipiAaKf]- 
ävaaxpévpavxeg 5e äxxŕ|yyeiA.av 

23 Aiyovxec. ôxv To pév 8eapGdxŕ|piov 
eupopev KeKXeiapévov ev xxáarj 
äaipaXeía Kal xouc ipúXaKac. e^co 
éaxwxac. xcpô räv Bupwv ävoí^avxeg Sé 
eaoo oúSéva eupopev 

24 obe. Sé fJKOuaav xoug Xóyouc. 
xoúxoug ô xe íepeúc Kal ô axpaxriyôc 
xoú íepoú Kal oí äpv_iepeíc Sir|xxópoiiv 
xxepl aúxwv xí äv yévoixo xouxo 

25 xrapayevópevoc Sé xic äxcŕiyyevXev 
aúxoíc Xéyoov ôxi 'iSoú, oí avSpec. ou$ 
é'BeaBe év xrj ipuXaKri elalv ev rä íepcp 
éaxooxec Kal SiSáaKovxec xôv \aóv 

26 xóxe äxceXOčov ó axpaxriyôc auv 
xoíg úxxripéxaic ŕiyayev aúxoúc. oú pexa 
[3íag éipo[3oúvxo yap xôv Xaóv ľva pr| 
AiBaoBcoaiv 

27 Äyayóvxec Sé aúxoúg eaxr|aav ev 
rä auveSpíco Kal éxxr|pcóxr|aev aúxoúg ó 
äp)(iepeúc. 

28 Xéyoov, Oú xrapayyeAia 
xxapriyyeíXapev úpív pŕj SiSáaKeiv éxxl 
tq ôvópaxi xoúxw Kal íSoú, 
xcexxXripcÓKaxe xŕ|v 'IepouaaA.ŕ|p xŕjc 
SiSavjjg úpwv Kal (3oúXea9e 
éxrayayevv éip' ŕipag xô alpa xou 
ävBpoóxcou xoúxou 



408 



SKUTKOVÉ 5:3 7 



fciHe. %mlickÁ 

29 Odpovédév pak Petr a apoštola, 
fekli: Více sluší poslouchati Boha než 
lidí. 

30 Búh otcú našich vzkfísil Ježíše, 
kteréhož jste vy zamordovali, 
povésivše na dreve. 

31 Toho jest Búh, [jakožto] Knížete 
a Spasitele, povýšil pravici svou, aby 
bylo dano lidu Izraelskému pokání 
a odpustení hfíchú. 

32 A my jsme svédkové toho 
[všeho], což mluvíme, ano i Duch 
svätý, kteréhož dal Búh tém, jenž jsou 
poslušní jeho. 

33 Oni pak slyševše to, rozzlobili se, 
a radili se o to, kterak by je vyhladili. 

34 Tedy povstav v radé jeden 
farizeus, jménem Gamaliel, Zákona 
učitel, vzácny [muž] u všeho lidu, 
rozkázal, aby na malou chvíli ven 
vyvedli apoštoly. 

35 I fekl jim: Muži Izraelští, pilné se 
rozmyslte pri téchto lidech, co máte 
činí ti. 

36 Nebo pred témito časy byl 
povstal Teudas, pravé se také býti 
néčím [velikým], jehož se pfídrželo 
mužú okolo čtyŕ set; kterýžto již 
zahynul, i všickni, ktef íž pf istoupili 
k nemu, rozptýlení jsou a v nie 
obráceni. 

37 Po ném pak povstal Judas 
Galilejský za dnú popisu, a mnoho 
lidu po sobé obrátil. Ale i ten zahynul, 
a všickni, ktef ížkoli pf istoupili 
k nemu, rozptýlení jsou. 



29 äiroKpiGgig 5e ó ľléxpoc. Kal oí 
äxxóaxoA.oi eÍttov, nei9apv_eív Seí 9ew 
paWov fj ävBpcÓTTOic 

30 ó Oeôc. xwv xraxépwv ŕ)pwv fjyeipev 
'Inaouv ôv úpeíc Siev_eipíaaa9e 
Kpgpáaavxec Im E,\j\ov 

31 xoGxov ó 9eóc äpyjiyov Kal 
acoxŕjpa u^waev ttj 8e|va aúxou SoOvaí 
pexávoiav tw 'Iapaŕ|A. Kal oupeaiv 
ápapticov 

32 xal ŕjpeíc éapev aúxou pápxupec 
xwv pnp.áxoov xoúxcov Kal xô xxveGpa Se 
xô ayiov o é'SwKev ô 9eóc xoíc 
xxei9ap)(oGaiv aúxw 

33 Ov Se aKoúaavxeg Svexxpíovxo Kal 
épouA.eúovxo äveXelv aúxoúc 

34 ävaaxác 5é xic ev xa> auveSpíw 
$apiaaíoc ôvóp.axi rapaXiŕjX 
vop.oSiSaaKaA.oc. xípioc; xxavxl tq Xaw 
eKeXeuaev e|oo Ppavu xí xouc 
äxcoaxóXoug xcovfjaai 

35 elxcév xe xxpôc aúxoúc 'ÄvSpec 
'IapanXíxai xxpoaév_exe éauxoíc exel xolc 
äv9pcóxxoi5 xoúxoig xí péXXexe 
xxpáaaeiv 

36 xxpó yap xoúxwv xcov ŕjpepwv 
ävéorľ) GeuSac Aiywv evvaí xiva 
éauxóv cú xcpoaeKo\Xŕ)9r| äpi9póc 
ävSpcôv côael xexpaKoaíoov oc ävnpé9r| 
Kal xxávxeg ôaoi exxeí9ovxo aúxw 
SveXú9naav Kal eyévovxo eíc oúSév 

37 pexa xouxov ävéaxr| 'IoúSag ó 
ľaXiXaíog ev xaíc ŕ|pépaic xŕjc 
arxoypaipŕ|c Kal arxéoxnoev Xaóv 
IkovÔv ôxxíaoo aúxou- KaKeivoc 
äxxcóXexo Kal xxávxec ôaoi exceí9ovxo 
aúxw SieaKopxxía9naav 



SKUTKOVÉ 5:3, 



409 



fciHe. %mlickÁ 

38 A protož nyní pravím vám: Dejte 
pokoj témto lidem, a nechte jich. Nebo 
jestližeť jest z lidí rada tato anebo dílo 
toto, rozprchneť se; 

39 Pakliť jest z Boha, nebudete moci 
toho zkaziti; abyste snad i Bohu 
odporní nalezení nebyli. 

40 I povolili jemu. A povolavše 
apoštolú, a zmrskavše je, prikázali, 
aby více nemluvili ve jménu Ježišovu. 
I propustili je. 

41 Oni pak šli z toho jejich 
shromáždéní, radujíce se, že jsou 
hodni učinéni trpéti protivenství pro 
jméno Pána Ježíše. 

42 Na každý pak den neprestávali 
v chráme i po domích učiti 
a zvéstovati Ježíše Krista. 



6 A v téch dnech, když se 
rozmnožovali učedlníci, stalo se 
reptaní Reku proti Židúm [proto], že 
by zanedbávaný byly v prisluhovaní 
vezdejším vdovy jejich. 

2 Tedy dvanácte [apoštolú], 
svolavše množství učedlníkú, ŕekli: 
Není slušné, abychom my, opustíce 
slovo Boží, prisluhovali stolúm. 

3 Protož, bratí í, vyberte z sebe mužú 
sedm dobropovéstných, plných Ducha 
svätého a moudrosti, jimž bychom 
poručili tu práci. 



38 xai xá vuv X-gyco úpív äxróaxr|xe 

CtTTO TWV ävBpcÓTTWV XOUXWV KOI 

eáaare aúxoúc- ôxv eáv r\ eE, ävGpoÓTroov 
ŕ| |3ou\ŕ| auxri fj xô epyov xouxo 
KaxaXuBŕjaexai 

39 eí Se ex GeoO eaxiv oú SúvaoGe 
KaxaXuacu aúxô, pŕ|Txox£ kou 9eopá)(oi 
eúpeBŕjxe 

40 £Txeía9r|aav 5é aúxw Kal 
xcpoaKaXeaápevoi xouc äxcoaxóXouc 
Seípavxec Txapŕ)YY ei ^ av h"l X.aXeív exci 
xco ôvópcm xou 'Ir|aoú koií äxcéXuaav 
aúxoúc 

41 Oí pev oúv exropeúovxo ^aípovxec 
ónxó xcpoacóxcou xou auveSpíou ôxi 
úxrep xou ôvópaxoc. aúxou 
Kaxľ|^icó9r|aav äxipaaBŕjvaí 

42 xraaáv xe ŕ|pépav ev rä íepcp Kal 
Kax' oikov ouk excaúovxo SiSáaKovxec. 
Kal eúayY^Cópevoi 'Ir|aouv xóv 
Xpioxóv 

6'Ev Se xaíg ŕipépaig xaúxaig 
TxXr|9uvóvxwv xwv pa9ľ|xó5v ^évexo 
YOYY UCT | a oc xwv 'E\\r|viaxó5v xcpôg 
xoúc. 'E(3paíoug oxv xrapeBecopoúvxo ev 
xr| Siaxovía xf] Ka9r|pepivfi aí xŕjpai 
aúxóäv 

2 xcpoaKaXeaápevov Se oí ScóSexaxô 
xcXfjGog xwv paBm-wv eixcov, Ouk 
äpeaxóv éaxiv ŕipag KaxaXeúyavxac. xôv 
Xoyov xou Beoú SvaKoveív xpaxré^aic 

3 exnoKe^aoBe oúv, äSeXipoí avSpag 
é!; úpwv papxupoupévouc. éxrxa xc\ŕ|peig 
xrveúpaxog 'äyiou xai aoipíag oug 
Kaxaaxŕjaopev exci xf)g )^peíag xaúxr)g 



420 



SKUTKOVÉ 6:12 



fciHe. %rpUiútií 

4 My pak modlitby a služby slova 
[Pane] pilni budeme. 

5 I líbila se ta reč všemu množství. 
I vyvolili Stépána, muže plného víry 
a Ducha svätého, a Filipa, a Prochora, 
a Nikánora, a Timona, a Parména, 
a Mikuláše Antiochenského, k víre 
vnové obráceného. 

6 Ty postavili pred obličejem 
apoštolú, kteŕížto pomodlivše se, 
vzkládali na né ruce. 

7 1 rostlo jest slovo Boží, a rozmáhal 
se počet učedlníkú v Jeruzaleme 
velmi. Mnohý také zástup knéží 
poslouchal víry. 

8 Stépán pak, jsa plný víry a moci, 
činil divy a zázraky veliké v lidu. 

9 I povstali nékteŕí z školy, kteráž 
sloula Libertinských, a Cyrenenských, 
a Alexandrinských, a téch, ktef íž byli 
z Cilicie a Ázie, hádajíce se 
s Stépánem. 

10 A nemohli odolati moudrosti 
a Duchu [Páné], kterýž mluvil. 

11 Tedy lstivé nastrojili muže, ktefíž 
ŕekli: My jsme jej slyšeli mluviti slova 
rouhavá proti Mojžišovi a proti Bohu. 

12 A [tak] zboufili lid a starší 
i zákoníky, a oboŕivše se na néj, chytili 
jej, a vedli do rady. 



Ttxtus fectytus 

4 ŕ] psíc. Se xrj Tcpoaeu^rj Kal xrj 
Siaxovía tou Xóyou 
TrpoaKapT£pŕ)ao|a£v 

5 Kai fjpeaev ó Xc-yog evcómov 
Travxôc tou TrA.ŕ)9ouc Kai e|eXé|avTO 
ETÉipavov avSpa TrXŕ)pr| TríaTeooc Kai 
TcveúpaTog áyíou Kai Í'íXvttttov Kai 
ripó)(opov Kai NiKavopa Kai Típwva 
Kai ľlappeväv kov NikóXoov 
Tcpoaŕ|XuTov 'AvTioyéa 

6 ouc ecrrnaav evcÓtcvov tcov 
aTTOOTÓXoov Kai Trpoaeu^ápevoi 
6Tré9r|Kav aÚToig rag \evpag 

7 Kai ó Xóyog tou Geou r|u^avev Kai 
eirXriGúveTO ó äpiGpôc; tcôv pa9r|Tcôv ev 
'IepouaaA.ŕ|p atpóSpa ttoAajc; te ôv_Xog 

TCOV íepÉOOV ÚTcŕ|KOUOV Tľj TTVCTTEI 

8 ETÉtpavog 5e TrÄ.ŕ)pr|c Tríorecog Kai 
Suvápecoc; g-rroíev TÉpaTa Kai aripeía 
peyáXa ev rä Xacp 

9 ävéaTľ|aav Sé Tivec tcov ek xr\<; 
auvaycoyf)g tt\<; XeyoLiévríg Ai(3epTÍvcov 
Kai Kupr|vaícov Kai AXe^avSpécov Kai 
tcôv äirô KiXiKÍag Kai Äaíac. 
au^r|TouvTeg tco ETetpávcp 

10 Kai oÚk 'íay_uov ävTiOTŕ)vai rr\ 
aotpía Kai tco TrveúpaTi cp eXáXei 

11 tÓte ÚTré(3aXov avSpac AiyovTac 
Ôti ÄKľ|KÓapev oÚtou XaXouvTog 
pŕ|paTa |3A.áa<j>r|Lia eic Mcoaŕjv Kai tov 
Geóv 

12 ouv6KÍvr|aáv te tov Xaóv Kai touc. 
Trpea(3uTépoug Kai touc y pappaTeíc Kai 
eiriaTávTec; auvŕipTcaaav oÚtov Kai 
fjyayov eig to auvéSpiov 



SKUTKOVÉ 6:13 



411 



fciHe. %mlickÁ 

13 I vystavili falešné svédky, ktefíž 
f ekli: Človek tento neprestáva mluviti 
slov rouhavých proti místu tomuto 
svätému i [proti] Zákonu. 

14 Nebo jsme slyšeli jej, an praví: Že 
ten Ježíš Nazaretský zkazí místo toto, 
a proméní ustanovení, kteráž nám 
vydal Mojžiš. 

15 A pilné patŕíce na néj všickni, 
kteŕíž sedeli v radé, videli tvár jeho, 
jako tvár andéla. 



7Tedy ŕekl nejvyšší knéz: Jest-liž to 
tak? 

2 A on ŕekl: Muži bratŕí a otcove, 
slyšte. Búh slávy ukázal se otci 
našemu Abrahámovi, když byl 
v Mezopotámii, prvé než bydlil 
v Cháran. 

3 A ŕekl k nemu: Vyjdi z zeme své 
a z príbuznosti své, a pojď do zeme, 
kterouž ukáži tobé. 

4 Tedy vyšel z zeme Kaldejské 
a bydlil v Cháran. A odtud, když 
umrel otec jeho, prestehoval jej do 
zeme této, v kteréžto vy nyní bydlíte. 

5 A nedal jemu dédictví v ní, ani 
šlépéje nožné, ač byl jemu ji slíbil dáti 
k vladár ství, i semeni jeho po ném, 
když ješté nemél dédice. 



Textvts fece-ytus 

13 eoTnaáv xe pápTupac \yeuSeíc 
AiyovTac 'O avBpwrrog outoc oú 
TTaúexav pŕjpaTa |3\áoipr|pa XaXcôv 
Kaxá tou tottou tou áyíou toutou Kal 
tou vópou- 

14 ctKr|KÓapev yáp aÚTOÚ AiyovTOC 
Ôti 'Ir|aouc ó Na^oopavoc outoc 
KaTaXúaei tov tottov toutov Kal 
äXXá^ev tcx eOr| ä TrapéSooKev ŕjpív 
Mwuafjg 

15 Kal arevíaavTec eic aÚTÔv 
arrávTec ol Ka9e£ópevoi ev irä 
ouveSpícp elSov to TrpóoGmov aÚTOu 
cóael TrpóacoTTOV äyyéXou 

7EiTcev Sé ó äpv_iepeúc Eí apa touto 
outgoc eyei 

2 ô Se etpn 'ÄvSpec äSeA.ipol Kal 
TcaTÉpeg aKoúoaTe 'O Oeôg Tľig Só!;r|c 
&j<j>9r| ta TraTpl ŕ|pwv Ä|3paap ovti év 
xrj MeooTTOTapía Trplv fj KaTovKrjoav 
aÚTÔv ev Xappáv 

3 Kal eiTcev Tcpôc aÚTÓv "EE,eXQe ek 
Tf)g yŕ)g oou Kal ek tIjc ouyyeveíac; oou 
Kal Seúpo eíg yŕ)v fjv äv oov Seí^w 

4 TÓre é^eXGwv ek yŕ|c XaXSaíoov 
KaTCÓKľ|oev ev Xappáv KaKeT9ev pera 
to arroGaveív tov TraTÉpa outou 
peTCÓKioev aÚTÔv eíc Trjv yf)v TaÚTľ|v eíc 
fjv úpeíg vuv KaTomevre 

5 Kal oÚk eSooKev aÚTW KAripovopíav 
ev aÚTfj oúSe (3fjpa ttoSóc Kal 
eTcriyyeíXaTO aÚTÔ Soúvaí eíc 
KaTÓo^eoiv aÚTrjv Kal to oiréppaTi 
aÚTOu peť aÚTÓv oÚk ovtoc aÚTcp 

TeKVOU 



422 



SKUTKOVÉ 7:14 



fciHe. %rpUickií 

6 Mluvil pak jemu Búh takto: Budeť 
sírne tvé pohostinu v zemi cizí, a bude 
v službu podrobeno, a zle s ním 
búdou nakládati za čtyŕi sta let. 

7 Ale národ ten, jemuž sloužiti 
búdou, já souditi budú, pravíť Búh. 
A potom zase vyjdou, a sloužiti mi 
búdou na tomto mi sté. 

8 I vydal jemu smlouvu obfízky. 
A tak [on] zplodil Izáka, a obŕezal jej 
osmého dne, a Izák [zplodil] Jákoba, 
a Jákob 

9 A patriarchové v nenávisti mévše 
Jozefa, prodali [jej] do Egypta. Ale 
Búh byl s ním, 

10 A vysvobodil ho ze všech úzkostí 
jeho, a dal jemu milost a moudrost 
pred tvárí faraóna, krále Egyptského, 
takže ho učinil úfedníkem nad 
Egyptem a nade vším domem svým. 

1 1 Potom pŕišel hlad na všecku zemi 
Egyptskou i Kananejskou, a soužení 
veliké, aniž méli pokrmu otcove naši. 

12 A uslyšev Jákob, že by obilé bylo 
v Egypte, poslal [tam] otce naše 
nejprve. 

13 A když je [poslal] po druhé, 
poznán jest Jozef od bratfí svých, 
a zjevena jest rodina Jozefova 
faraónovi. 

14 Tedy poslav Jozef [posly], 
pŕistéhoval otce svého Jákoba, 
i všecku rodinu svou v osobách 
sedmdesáti a péti. 



Ttxtus fece-ytus 

6 éAá\r|aev Sé oúxooc. ó 9eôc. ôxi eaxai 
xô aTxéppa aúxou xrápoiKov év yrj 
äWoxpía Kal SouXcóaouaiv aúxô Kal 
KctKcóaouaiv exr| xexpaxóaia- 

7 xai xô é'Bvoc á> éav 5ouA.eúaooaiv 
Kpivóô eyoó elxrev ó 9eôc Kal pexa xauxa 
s^eXeúaovxai xai A.axpeúaouaív poi ev 
xoo xóxroo xoúxoo 

L L L 

8 Kal é'5ooKev aúxw 8ia9ŕ)Kr|v 
xxeprrop.ŕ)C- Kal oúxooc éyévvr|aev xôv 
'IaaaK Kal xrepiéxepev aúxôv xt) ŕ|p.épa 
ttj ôySórj Kal ô 'IaaaK xôv 'IaKoó[3 Kal 
ó 'IaKwf3 xoúc SoóSeKa xraxpiapvac 

9 Kal oi xraxpiápvaí £r)A.oóaavxec 
xôv 'Iooaŕjip arxéSovxo eic. Aľyuxcxov 
Kal f)v ó 9eôc pex' aúxoú 

10 Kal é|eíA.exo aúxôv ek xraaóov xóov 
9A.ŕyeoov aúxoú Kal eSooKev aúxw \apiv 
Kal aoipíav évavxíov $apaôo |3aaiAiooc 
Aiyúxrxou Kal Kaxéaxr)aev aúxôv 
ŕjyoúpevov éxť A'íyuxcxov Kal ôXov xôv 
oIkov aúxoú 

11 ŕ|A.9ev Se A.ipôc ecp' ôXr|v xŕjv yr|v 
Aíyúxrxou Kal Xaváav Kal 9\.í\(;ic; 
peyaXr| Kal oú^ eúpiaKov xopxáapaxa 
oí xraxépec. ŕjpoov 

12 aKoúaac Se 'IaKČof3 ôvxa aíxá ev 
Aiyúxrxop e|axxéax£i\ev xoúg xraxépac. 
ŕjpoov xrpooxov 

13 Kal év to Seuxépco äveyvoopía9r| 
'Iooaŕ|ip xoíc äSeAxpoíc aúxoú Kal 
ipavepôv éyévexo tu $apaôo xô yévog 
xoú 'Iooarup 

14 crrxoaxeíAac. Sé 'Iooarup 
pexeKaAiaaxo xôv xraxépa aúxoú 
'IaKÔo(3 Kal xcaaav xŕ|v auyyéveiav 
aúxoú ev ipvaíc é(35opŕ)Kovxa xcévxe- 



SKUTKOVÉ 7:15 



413 



fciHe. %mlickÁ 

151 vstoupil Jákob do Egypta, a tam 
umrel on i otcove naši. 



16 I prenesení jsou do Sichem, 
a pochovaní v hrobe, kterýž byl koupil 
Abrahám za stfíbro od synú 
Emorových, [otce] Sichemova. 

17 Když se pak približoval čas 
zaslíbení, o kterémž byl pfisáhl Búh 
Abrahámovi, rostl lid a množil se 
v Egypte, 

18 Až vtom povstal jiný král, kterýž 
neznal Jozefa. 

19 Ten lstivé nakládaje s pokolením 
naším, trápil otce naše, takže musili 
vyhazovati nemluvňátka svá, aby se 
nerozplozovali. 

20 V tom času narodil se Mojžiš, 
a byl velmi krásny, kterýžto chován 
jest za tri mésíce v domu otce [svého]. 

21 A když vyložen byl [na reku], 
vzala jej dcéra faraónova, a vychovala 
jej sobé za syna. 

22 I vyučen jest Mojžiš vší 
moudrosti Egyptské, a byl mocný 
v fečech i v skutcích. 

23 A když jemu bylo čtyfidceti let, 
vstoupilo na srdce jeho, aby navštívil 
bratfí své, syny Izraelské. 

24 A uzŕev jednoho, an bezpráví 
trpí, zastal ho a pomstil toho, kterýž 
bezpráví trpel, zabiv Egyptského. 

25 Domníval se zajisté, že bratŕí jeho 
rozuméjí [tomu], že skrze ruku jeho 
chce jim dáti Búh vysvobození, ale oni 
nerozumeli. 



15 Kaxépri 5é 'IaKwf3 eic. Aľyuxcxov 
Kal éxeXeúxriaev aúxôc Kal oí xraxépec 
ŕipcov 

16 xai Liexexé8r|aav eic Euxep Kal 
exé9r|aav e v xco LivŕJLiaxi ô cJbvŕjaaxo 
Ä(3paá|j xiuŕjc apyupíou xrapá xwv 
uíwv 'Eppôp xou £u)(ép. 

17 KaOŕoc 5é fíyyi^ev ó yjjóvoc xŕ)c 
éxrayyeAiac; Hí tbp.oaev ó 9eôc to 
Ä[3paáp r|{j!;r|aev ó Xaôc Kal 
excXr|9úv9r| ev Aíyúxcxcú 

18 av_pic oú ävéaxr) [3aaiA.euc exepog 
oc. oÚk rjôei xôv 'Iooaŕnp 

19 oúxog Kaxaaotpiaápevoc; xô yévoc 
ŕipwv eKáKcoaev xoug xraxépac ŕipcov 
xou xroieív £K0£xa xá (3pécpr| aúxcôv eíc; 
xô p.ŕj £cpoyoveía9ai 

20 ev á> xaipco éyevvŕ|9r| Mooaf)g, Kal 
f|v äaxeíoc to Geto- og avexpátpr) pŕjvac 
xpeíg ev xco o'ikco xou xraxpóg aúxoú 

21 eKxeBévxa Sé aúxôv äveíXexo 
aúxôv ŕ) Buyáxríp $apaw Kal 
aveBpévpaxo aúxôv Éauxrj eíg uíóv 

22 Kal éxraiSeúBri Mcoaŕjc. xcáarj 
aotpía Aíyuxrxíwv ŕ|v 5e Suvaxôc. ev 
Xôyoic; Kal ev epyoic 

23 'Q g Se éxrA.r|poúxo aúxcp 
xeaaapaKovxaexríg xpóvog ävé(3r| exrl 
xŕjv KapSíav aúxoú excvaKe^aaBai xoúg 
äSeXtpoug aúxoú xoúg uíoúg 'IapaŕjA. 

24 Kal íScóv xiva aSiKoúpevov 
r)|júvaxo Kal excoír|aev eKSÍKľ|aiv xco 
Kaxaxcovoupévco xcaxá|ag xôv 
Aíyúxrxiov 

25 evÓLu^ev Se auviévaí xoúg 
aSeXtpouc aúxoú ôxi ó Beôg Sia xeipôc 
aúxoú SíScooiv aúxoíg- acoxripíav oí 5e 
oú auvŕJKav 



424 



SKUTKOVÉ 7:34 



fciHe. TCrttiiÚLií 

26 Druhého pak dne ukázal se jim, 
když se vadili, i chtél je v pokoj uvésti, 
ŕka: Muži, bratfí jste, i proč krivdu 
činíte sobé vespolek? 

27 Ten pak, kterýž činil krivdu 
bližnímu [svému], odehnal ho, ŕka: 
Kdo té ustanovil knížetem a soudcím 
nad nami? 

28 Což ty mne chceš zamordovati, 
jako jsi včera zabil Egyptského? 

29 I utekl Mojžiš pro ta slova 
a bydlil pohostinu v zemi Madianské, 
a tam zplodil dva syny. 

30 A když se vyplnilo let čtyfidceti, 
ukázal se jemu na poušti hory Sinai 
andél Páné, v plameni ohne ve kŕ i. 

31 A Mojžiš uzfev to, divil se tomu 
videní. A když blíže pŕistoupil, aby to 
pilnéji spatf il, stal se k nemu hlas 
Páné: 

32 Jáť [jsem] Búh otcú tvých, Búh 
Abrahamúv a Búh Izákúv a Búh 
Jákobúv. I zhroziv se Mojžiš, 
neodvážil se patfiti. 

33 I fekl jemu Pán: Zzuj obuv s noh 
svých; nebo místo, na kterémž stojíš, 
zeme svätá jest. 

34 Videl jsem, videl trápení lidu 
svého, kterýž jest v Egypte, 
a vzdychaní jejich uslyšel jsem 
a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. 
Protož nyní pojď, pošli té do Egypta. 



Te-xtus fete-ytus 

26 Trj xe éxnoúarj ŕ|pépa w<j>9r| aúxoíc 
pav_opévoic Kal auvŕjA.aaev aúxoúg eig 
eípŕ|vr|v eixccóv 'ÄvSpec. äSeAxpoí éaxe- 
úpeíc;- ívaxí äSiKeíxe äXXŕjXoug 

27 ó Sé äSiKcóv xôv Tx\r]aíov 
äxccóaaxo aúxôv eixccóv Tie oe 
Kaxéaxr)aev ap^ovxa Kal SiKaaxŕjv etp' 
iípac 

28 pŕj äveXevv pe au GéXevg ov xpóxcov 
äveíXec v_9ec xôv Aiyúxrxiov 

29 é'tpuyev Sé Mcoaŕ|c év xcp A.óycú 
xoúxcp Kai eyévexo xrápoiKoc ev yf] 
MaSiáp oú eyévvr)aev uioúc. Súo 

30 Kai TxXr)pw9évxwv éxcóv 
xeaaapaKovxa cótpGr] aúxw ev xrj 
epŕjpcp xou ôpouc Eivä ayyeXog 
Kupíou ev tpXoyi xcupôc (3áxou 

31 ó Se Mooaŕjc. iScóv éBaúpaaev xô 
ôpapa xcpoaep)(opévou Se aúxoú 
Kaxavofjaav eyévexo tpcovrj Kupíou xrpôc 
aúxôv, 

32 'Eyco ó 9eôc xcóv xraxépcov aou ô 
9eôc Ä(3paap Kai ô Geôc 'Iaaax Kai ó 
@eôg 'IaKcó(3 évxpopoc Sé yevôpevoc 
Mcoaŕ)g oÚk éxóAua Kaxavof)aai 

33 eixcev Sé aúxcó ó KÚpioc. Aúaov xô 
úxróSripa xcov xroScóv aou ó yap xóxroc 
év cp éaxr|Kac; yŕ) áyía éaxív 

34 íSwv eiSov xr|v KÓKcoaiv xou Xaou 
pou xou év Aiyúxcxco Kai xou 
oxevaypoú aúxcó v fJKouaa Kai Kaxé(3r|v 
é|eAia9ai aúxoúc- Kai vuv Seupo 
äxcoaxéXco ae eic. A'íyuxcxov 



SKUTKOVÉ 7:35 



415 



fciHe. %rpUickií 

35 Toho Mojžíše, kteréhož se 
odepŕeli, ŕkouce: Kdo té ustanovil 
knížetem a soudcí? tohoť jest Búh 
kníže a vysvoboditele poslal, skrze 
ruku andéla, kterýž se jemu ukázal ve 
kfi. 

36 A ten je vyvedl, čine divy 
a zázraky v zemi Egyptské a na mori 
Cerveném, i na poušti za čtyf idceti let. 

37 Toť jest ten Mojžiš, kterýž f ekl 
synúm Izraelským: Proroka vám 
vzbudí Pán Búh váš z bratí í vašich, 
[podobné] jako mne, toho 
poslouchejte. 

38 Onť jest, kterýž byl mezi lidem na 
poušti s andélem, kterýž mluvíval 
k nemu na hore Sinai, i s otci našimi, 
kterýž prijal slova živá, aby je nám 
vydal. 

39 Jehož nechtéli poslušni býti 
otcove naši, ale zavrhli jej, a odvrátili 
se srdci svými do Egypta, 

40 Ŕkouce k Aronovi: Učiň nám 
bohy, ktefíž by šli pred nami; nebo 
Mojžišovi tomu, kterýž nás vyvedl 
z zeme Egyptské, nevime, co se 
prihodilo. 

41 I udélali v téch dnech tele, 
a obetovali obeti modle, a veselili se 
v díle rukou svých. 

42 I odvrátil se [od nich] Búh, 
a vydal je, aby sloužili vojsku 
nebeskému, jakož napsáno jest 
v knihách Prorockých: Zdaliž jste mi 
obeti aneb dary obetovali za čtyfidceti 
let na poušti, dome Izraelský? 



Ttxtus fectytus 

35 Touxov xóv Mwiianv ôv 
npvnaavxo eíxróvxec; Tíc oe Kaxéaxnaev 
apypvTa Kal Sixaaxnv xoGxov ó Geôc. 
apv_ovxa Kal Ä.uxpcdxnv äxréoxeiÄ.ev év 
Xeipi äyyéÄ.ou xoú óipQévxog aúxcp ev xf] 
|3áxcp 

36 oÚtoc. e|nyayev aúxoug xroinaac 
xépaxa Kal onpeía ev yrj Aiyúxrxoíí Kai 
ev 'EpuGpä GaXáaarj Kai ev xíj epnpcp 
exr| xeaaapaKovxa 

37 oúxóg éoxiv ô Mcouanc ô eíxrcov 
xoíc uioíc 'IapanA. npotpnxnv ú|iív 
avaaxnaei Kúpioc ô Geôc úpcôv eK xcôv 
äSeAxpcôv úpcôv obe épé aúxoú 
aKoúaea9e 

38 oúxóc. eoxiv ô yevópevog ev xrj 
eKKXnaía ev xfj epnpcp pexa xou 
äyyéXou xou A.a\oúvxoc; aúxcp ev rä 
ôpei Eiva Kai xcôv xraxépcov npcôv oc; 
eSé^axo Xóyia ^covxa Soúvaí ŕjpív 

39 co oúk ŕjGéXnaav úxrnKooi 
yevéaGai oí xcaxépeg npcôv aXX' 
äxccóaavxo Kai eaxpátpnaav xaíc 
KapSíaig aúxcôv eíg A'íyuxrxov 

40 elxcóvxeg xcp Äapcóv rioínaov ŕ|pív 
Geoúc. oí xcpoxcopeúaovxai ŕjpcov ó yáp 
Mwanc oúxog ôg e^nyayev npag eK yf)g 
Aíyúxrxou oúk oíSapev xí yéyovev 
aúxcô 

41 Kai epoCTv_oxcoír|aav ev xaíc 
ŕ)pépaig eKeívaig Kai ävnyayov Guaíav 
xw eí5có\cp Kai eútppaívovxo ev xoíc. 
epyoic. xcôv ^eipcôv aúxcôv 

42 eaxpevpev 5é ó Geôg Kai xrapéScoKev 
aúxoúg Aaxpeúeiv xfj axpaxia xoú 
oúpavoú KaBwg yéypaxcxai ev (3í[3Xcp 
xcôv xrpocpnxcôv Mr| atpáyia Kai Guaíag 
xcpoanvéyKaxé pov ext] xeaaapaKovxa 
ev xf] epnpcp oiKog 'IapanX 



426 



SKUTKOVÉ 7:52 



fciHe. %rttiiÚLÍÍ 

43 Nýbrž nosili jste stánek [modly] 
Moloch, a hvézdu boha vašeho 
Remfan, ta podobenství, kteráž jste 
zdélali sobé, abyste se jim klanéli. 
Protož pŕestéhuji vás za Babylon. 

44 Stánek svédectví méli jsou otcove 
naši na poušti, jakož byl naŕídil ten, 
jenž ŕekl Mojžišovi, aby jej udélal, 
podlé zpúsobu toho, kterýž byl videl. 

45 Kterýžto pfijavše otcove naši, 
vnesli jej s Jozue tam, kdež bylo [prvé] 
vladár ství pohanu, kteréž vyhnal Búh 
od tvári otcú našich, až do dnu 
Dávida. 

46 Jenž nalezl milost pred obličejem 
Božím, a prosil, aby nalezl stánek 
Bohu Jákobovu. 

47 Salomoun pak udélal jemu dúm. 

48 Ale Nejvyšší nebydlí v domích 
rukou udélaných, jakož dí prorok: 

49 Nebe jest mi stolice a zeme 
podnož noh mých, i jakýž mi [tedy] 
dúm udéláte? praví Pán. Anebo jaké 
[jest] místo odpočívaní mého? 

50 Zdaliž ruka má všeho toho 
neučinila? 

51 Tvrdošijní a neobfezaného srdce 
i uší, vy jste se vždycky Duchu 
svätému protivili, jakož otcove vaši, 
takž i vy. 

52 Kterému z prorokú otcove vaši se 
neprotivili? Zmordovali zajisté ty, jenž 
pf edzvéstovali príchod spravedlivého 
tohoto, jehožto vy nyní zrádci 
a vražedníci jste. 



Te-xtus %tz.tytu$ 

43 Kal äveXápexe xr|v aKr|vŕ|v tou 
MoXôv_ Kal xô aaxpov xoú 9eou v/pcôv 
'Pepipáv, xou£ tvjttou^ ou$ eTcoiŕ) aaxe 
TcpoaKuveív aúxoíc. Kal peTomiô úpac. 
eTcÉKeiva Ba(3uXwvog 

44 'H aKľ|vr| tou papxupíou f)v ev xoíc 
TraTpáaiv ŕ|pwv ev xf\ epŕjpcp KctBwc 
Siexálaxo ó XaXwv tq Mcoafí, Tcovfjaai 
a\jxr|v Kaxá xôv tvjttov ov écopaKer 

45 fjv Kal evaŕJYaYov SiaSe!;ápevoi 
ol Tcatépeg ŕipwv pera 'Ir|aou ev jf\ 
Karaayéaei twv eBvwv úv e^waev ô 
9eôc cnrô TcpoacÓTcou xcôv TraxépcDv 
ŕjpcôv eco$ xcôv ŕjpepcôv Aa(3í8- 

46 og eúpev \apiv évcóxriov xoú 9eou 
Kal r)Tŕ)aaxo eúpeív aKŕ|vcopa to Gew 
'IokcóP 

47 £oA.opa>v 5e &>KoSópr|aev aúxco 

OVKOV 

48 a\X' o\i\ ó u\|/iaxoc. ev 
)(evpoiToiŕ|Tovg vaoíg KaxoiKeí KaGcoc. ó 
Trpo<j>ŕ)Tr|c Aiyei 

49 'O oúpavóc poi Gpóvoc ŕ) 5e yfi 
OttottÓSiov xgov ttoSwv pou- ttoíov 
oikov oiKo8opŕ|aexé poi Aiyei KÚpioc. fj 
xíc. xÓTcog xŕjc. KaxaTxaúaecóc. pou 

50 ouyi ŕj )(eíp pou éxroír|aev xauxa 
xrávxa 

51 £K\r|poxpávr|\oiKalan;epíxpr|xoi 
ttj KapSía Kal xoíg cóaív úpeíc; ael tq 
xrveúpaxi tk> áyíw ävxiTxíxrxexe coc. oí 
xraxépec. úpwv Kal úpeíc. 

52 xíva xcôv Txpotprixcov ouk eSíco!;av 
oí xraxépec. úpa>v Kal äxréKxeivav xoúg 
TTpoKaTaYY e ^ avTa ? Ttepl Trjg eXeúaecog 
tou Sixaíou oú vuv úpeíc; xrpoSóxai Kal 
cpoveíg Y e Y^ vr l cr ® e " 



SKUTKOVÉ 7:53 



417 



fciHe. TCrttiiÚLií 

53 Ktefíž jste vzali Zákon 
púsobením andélským, a neostfíhali 
jste [ho]. 

54 Tedy slyšíce to, rozzlobili se 
v srdcích svých a škfipéli zuby na 
neho. 

55 On pak pln jsa Ducha svätého, 
pohledév do nebe, uzrel slávu Boží 
a Ježíše stojícího na pravici Boží. 

56 I fekl: Aj, vidím nebesá otevfená 
a Syna človeka stojícího na pravici 
Boží. 

57 A [oni] zkfikše hlasem velikým, 
zacpali uši své, a oborili se 
jednomyslné na nej. 

58 A vyvedše jej z mesta, 
kameňovali ho. A svédkové složili 
roucha svá u noh mládence, kterýž 
sloul Saul. 

59 1 kameňovali Stépána vzývajícího 
[Boha] a ŕkoucího: Pane Ježíši, prijmi 
ducha mého. 

60 A poklek na kolena, zvolal 
hlasem velikým: Pane, nepokládej jim 
toho za hfích. A to povédév, usnul [v 
Pánu] . 

8 Saul pak [také] privolil k usmrcení 
jeho. I prišlo v ten čas veliké 
protivenství na cirkev, kteráž byla 
v Jeruzaleme, a všickni se rozpŕchli po 
krajinách Judských a Samafských, 
kromé apoštolú. 



Ttxtus fectytus 

53 oľxívec. éA.á[3exe xôv vôpov eíg 
Siaxayac äyyéXwv Kal o\jk eipu\á!;axe 

54 ÄKoúovxec Se xaGxa Siexrpíovxo 
tcuc KapSícuc ca/TÓäv Kal e(3pu)(ov xouc 
ôSóvxac. exť ca/xóv 

55 ÚTcápy^oov Sé xcA.ŕ|pr|c xcveúpaxoc 
áyíou äxevíaac. eic. xôv oú pávov elSev 
Só^av Geou Kal 'IriaoOv éaxcoxa Ik 
Sg^icov xou Geou 

56 Kal elxrev 'iSoú, Geodpcô xoug 
oúpavoug ävecoypévouc Kal xôv ulov 
xou avGpcóxrou ek Sebcov kax&Ta xou 
Geou 

57 Kpá|avxeg Se ipwvfi peyáXrj 
auvéavov xa oaxa aúxoov Kal coppr|aav 
ópoGupaSôv éxť aúxôv 

58 Kal £Kf3a\ôvxeg